3
masthead
14. června 1900. Číslo 162.
4
article
ršemožného vyloupnutí něme-
ckého územi (to je smysl § 18.)
úplného vyloučení jazyka če-
ského z vnitřního služebního
a jak již řečeno také i z úřadníh
styku; toto vyloučení jde tak daleko, že do
konce i kollegiální porada o záležitostech česky
provedených připoušti se jen v řeči německé
V nejzazší řadě jedná se o nespravedlivé
bezohledně zatlačení českého jazyka v nej-
češtější korunní zemi státu
Pro Moravu platí týž právní nárok českéh
obyvatelstva na úplnou rovnoprávnost jako pro
Čechy. Co Körbrova osnova po
dává, působí zrovna jako posměch
Badeni a Gautsch prostě se pokusili učiniti
průlom pro platný zákon; že se tak před nimi
nestalo, je pro osnovu (motivy str. 8.) důvodem
že chce dříve kdysi provozované bezpráví opětn
a dokonce zákonně ustáliti.
K oběma předlohám dlužno ještě
silným důrazem vytknouti:
1 88 23. osnovy české a 15. osnovy mo-
ravské nechávají bez povšimnutí, že v řadé při
padů úřady Čech a Moravy mohou a mají v
spolek se stýkati vlastní úřadní řečí.
2. 8§ 29. české a 20. moravské osnov
chtějí jednoduchým zákonem, který zákonně z
ručenou a státním základním zákonem (§ 19.)
uznanou rovnoprávnost českého jazyka v Če
chách a na Moravě popírá, »všecky dřív
vydané předpisy«, mezi nimi také § 19. stá
ního základního zákona, z rušiti. K to mu
jednoduchý zákon absolutně ne-
stačí, neboť jedná se o ústav u.
3. Chceli vláda jazykovou otázku upravii
a především jazykový spor v zemích českýeh
srovnati, je těžko pochopiti, proč s
úpravě jazykově právních poměn
při zeměpanských úřadech ve Slez-
sku prostě vyhýbá.
4. Při této meritorní kritice osnov zt-
stává zcela nedotčena otázka formáln
(kompetence sněmů zemských, říšské rady, vý
konné moci).
Körbrův
Baden
Gautsch
Morava
Čechy
úřad Čechy a Morava
5
article
Shrnujíce, co v předcházejícím bylo vylo
ženo, vytýkáme co nejdůrazněji
Jazykové osnovy, dne 6. května t.
poslanecké sněmovně říšské rady vládou před
ložené, týkající se úpravy jazykových poměro
při zeměpanských úřadech v Čechách a na Mo-
ravě, jsou pro zástupce českéhe národ
nepřijatelny z toho důvodu,
poněvadž osnova pro králov
ství české obsahuje zřejmé poru-
šení zákonně založeného a stát-
ními základními zákony zaruče-
ného rovného práva českého ja-
zyka v celé zemi, nepropůjčují
mu prineipiálně rovnou platnos-
a oprávnění jako jazyku něme-
ckému, obmezujíc přípustnost jed-
noho i druhého jazyka v tom kte-
rém územi způsobem nepříslus-
ným, se zákonnou povahou obo
řečí jakožto jazyků zemských ne-
slučitelným, a vylučujíc nad to
přípustnost českého jazyka př
úřadech jednoho území měrou
mnohem větší, než se děje vzhledem
k jazyku německému v úřadním
styku druhého území,
poněvadž osnovou pro markrab-
ství moravské má býti zákonn
stanoven a ustálen zákrok a útisk
jazyka převážné české většiny
obyvatelstva, také v době příto mn
prováděný ještě cestou prostéh
zneužívání,
a poněvadž mimo to obě jsou na závadu
ustanovením článku XIX. st. z. z. ze dne
21. prosince 1867 ř. z. č. 142., který od dávné
doby trvající rovné právo obou v zemi obvy-
klých a zemských jazyků staví pod sankci stát
ního základního zákona, a také nejsou sluči-
telny s článkem X. st. z. z. ze dne 21. pro-
since 1867 ř. z. č. 144. a s článkem XI. st.
z. z. ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 141.
Míněné předlehy by tedy mohly
býti povýšeny na zákon jen cestou
změny státních základních zákonů.
Vydání jich ve formě císařských na-
řízení na základě § 14. bylo by přím
porušením ústavy, poněvadž použití
§ 14. zapověděno je ve všech přípa-
dech, ve kterých se jedná o změnu
státních základních zákonů.
Čechy
6
title
Ve V1d ni, 7. června 1900.
V 1 d
7
title
Parlamentní komise
českého klubu.
8
article
Dnešní číslo pra Prahu Je o 12 stranácl.
Dnešní číslo pra Prahu Je o 12 stranácl.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
15. června t. r. v obvyklou
hodinu ranní.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. června. (Slo váci
Choryaté o posledních událo stec
na říšské radě.) Doplňujeme hlasy o po-
sledním zasedání rakouského parlamentu několika
výňatky ze slovanských listů, vydávaných v ze-
mích koruny uherské. Slovenské »Narodnie No-
viny« ve stati »Zvítězili !« praví: »Čechové do-
kázali, že beráněí slovanská trpělivost už praskla
a že je vůbec třeba vymýtiti ji z našeho života.
Všude na světě pomáhají si obstrukcf : v Pešti.
v Římě, ve Vídni i v Berlíně; jen Čechové ne-
měli sáhnoutik této zbrani? Čechové mají za-
chrániti ,čest parlamentarismu“ evropského svou
politickou smrtí!! Eh, provinili by se, kdyb
svou krví lepili tento bořici se prohnilý barák.
Dobře učinili, že zbavili národ dlouhié parl -
mentní sekatury. Dále sám bůh pomůže. Mo-
lodci !«
Záhřebský »Obzor«, mluvě o rozbití star
pravice na říšské radě a tvoření nové polsko-
německé koalice, tvrdí, že ryt. Javorský pracuje
o zabezpečení vílězství německé levice. »Ať hle-
díme s jakéhokoli stanoviska na břich Javor-
ského« — píše »Obzor« — »nenacházíme ni-
jakých polehčujících. okolností a proto se mu
musí vyraziti z ruky zbraň, kterou by mohl ná-
sledovati neblahého příkladu Hohen wartova za
prvě koalice . .. Ryl. Javorský svou chybou št
bohužel opět onu propast, která i dříve dělila
Poláky od ostatních Slovanů. Mělo se za to, ze
ona propast je překlenuta solidárnosti česko-
polskou. Byly to však bohužel pouhé illuse.
Čecho
Polák
Praha
Pešť
Řím
Vídeň
Berlín
Narodnie no
9
article
Ryt. Javorský nejeví se ani Slovanem, ani stát-
níkem. Kdyby byl Slovanem, rozmyslil by si.
aby se proti Čechům chápal pomocné ruky ně-
mecké levice. Kdyby byl státníkem, viděl by, že
jeho koalice nezlepší parlamentní poměry. Po-
láci se často vychloubají, že umějí své domácí
zájmy uvésti v souhlas s požadavky státními.
Ale snaží-li se prodloužiti nynější chorobný stav.
nejednají ve prospěch státu, nýbrž na jeho úko
Kdyby Javorský byl státníkem, viděl by, že ny-
nější zmatky jsou následkem pochybeného sv-
stému a snažil by se odstraniti tento systém.
Ryt
Čecho
Slovan
Slovan
10
article
Ale on se namáhá, aby zachránil tento systém
a zájmy systému plete se zájmy jedné vlády, s
zájmy německé levice a se speciálnými zájmy
polského kola. Akce ryt. Javorského neslibuje
pranic dobrého . ..-
»Hrvat. Domovina« z téhož důvodu píše
»Rakousko stojí před novým experimentem, jenž
může jen zhoršiti nynější situaci a potvrdit
přesvědčení cizích hlasatelů, kteří mu prorokují
nejhorší zlo. Ale ať se děje cokoli, Čechové
Chorvaté a Slovinci zůstanou jako národ bodri
i zdraví. Jejich národní byt není vázán na ni
jaké umělé politické kombinace. Mohou tedy
čekati. Ale ryt. Javorský nezachrání ústavy.
nýbrž dopomůže jí uím rychleji k pádu. Mohí
své jmeno spojiti s blahodárnými státními re-
formami, ale on je spojuje s katastrofou. Dobře
mu tak !«
Z Krakova, 13. června. (Požad a v ky
neodvislých Poláků.) »Glos Nar. « jed
naje o nynější politické situaci, praví, že hlav-
ními body polské politiky musí býti: 1. O-
stranění ryt. Javorského z předsednictva v pol
ském kole; 2. obnovení svazku s Čechy
3. hledati sblížení se stranou křesťansko-sociální
4. stanovisko opposiční proti každé vládě, n
stojící na zásadách autonomních a snažící se
řešiti otázky národní v centrálním parlamenta
5. snažiti se o sestavení koaličního kabinetu.
v němž by zasedali zástupcové národa českého,
neb aspoů české šlechty, strany německo-kate-
lické, polského kola a strany křesťansko- sociální.
Javorskij
Čecho
Polák
Glos
Rakousko
Krakov
11
article
Jen taková politika — praví »G1. Nar. « —
může sloučiti hmotné zájmy naší země se zájmy
říše, může vyhověti našim politickým a společen-
ským zásadám, snahám našich spojenců slovan-
ských a naší národní důstojnosti.
Ze Záhřeba, 12. června. (Ú mlu v
mezi Chorvaty a Vlachy dalmat-
skými?) Zábřebské »Hrv. Domovině« sděluje
se ze Splitu, že mezi, národní stranou chorvat-
skou a vlaskými autonomisty dalmatskými uza-
vřen kompromis za následujících podmínek.
1. Vlachové nebudou se příčiti zavedení chor-
vatštiny jako vnitřního jazyka do úřadů dalmat-
ských. 2. Chorvaté zaručují Vlachům dva po-
slance na říšskou radu (jednoho za největší po-
platníky a jednoho za jižní města dalmatská).
slibují vydržovati jim v různých přímořskýe
městech osm národních škol na útraty země
vypustí ze svého programu sloučení Dalmacie
s Chorvatskem. Tímto kompromisem hodlá prý
si vláda nakloniti poslance dalmatské a připra-
viti půdu pro sloučení politické správy Dalmacie
se správou Bosny a Hercegoviny. Avšak » Hrv.
Domov.« sama ponechává odpovědnost za tut
— na všechen způsob málo věrohodnou —
zprávu svěmu dopisovateli.
Chorvat
Vlach
Nara
Záhřeb
Split
Dalmacie
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
G 1
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. června.
Milan ukládá o život knížete Nikoly.
Zaderský »CončK Txac« dovídá se,že
Milanův důvěrný agent S. I. verbuje mezi ital-
skými anarchisty na Přímoří vrahy na černo
horského knížete Nikolu.
List se táže: Potřebují-li Obrenoviči ještě
nějaké oběti kromě nesmrtelného Karaďordě
A mysli-liž, kdyby se jim plán podařil, že by
po kníželi následoval takový dobrák, jako
Alexandr Karadorděvič, jenž Obrenovičům od-
pustil a zapomenul
Němei v Rusku.
Němci v Rusku jsou neméně vyzývaví než
v našich zemích. Ruské noviny vypravují:
Polangen je ruské městečko na břehu Baltu
a na hranici německé. Městečko ničím nevyniká
a vlastně ani nezasluhuje, aby se o něm mlu-
vilo. Pro Rusy je zajímavo jen tím, že zdejši
Němei úplně se dovedli emaneipovati ode všeho
ruského a vedou si jako ve své ríši. Kdo poprvé
přijde do Polangenu, z níčehož nevidí, že je
v Rusku a ne v Německu. Pošta zvláště jest
obsazena samými drzými Němci. Přistoupíte-li
k okénku, abyste koupili známku nebo podali
telegram, úřadník se vás otáze: »Was wollen
Sie?« Odpovíte mu rusky. Úradník mlčky s
vzdálí. Čekáte, až se vrátí, ale on se nevrací.
Po půl hodině povšimne sí vás jiný úřadník.
Přijde k vám a otáže se zas: »Was wollen
Sie?« Odpovite mu zas růsky — on zas
mlčky odchází a nechává vás stát. Vy konečn
se stanele ráznějšími. Ukazuje se, že úřadnle
rusky rozumějí, obsluhují vás, ale ruského slova
nepromluví žádný z nich. Místo toho dělají i
z vás a z vašeho jazyka úštěpky
Neškodí, když Rusové z vlastní zkušenosti
poznají nestydatou metodu, s jakou Němc
Slovanům vnucují svůj jazyk i tam, kde jsou
v služebném postaveni
Milan
Nikola
Milanův
Obrenovič
Karadorděvič
Němec
Rus
Praha
Rusko
Balt
Polangen
Německo
CončK Txac
13
article
Rusko a Čína.
Rusko a Čína.
Zvláštním způsobem píše anglické časo-
pisectvo o národním hnutí čínském, jež má z
účel vyhnání Evropanů z Číny. Jedněmi ústy
se chvástají, že Číňany zkrotí sami, třeba po-
moci Spojených státův, a současně pobízejí
Rusko, aby je předešlo a vyslalo jako nejbližšo
soused proti čínským národoveům svá vojska.
Již také anglické listy oznamují, že do Činy
vtrhly 2000 kozáků.
Zpráva tato se nepotvrzuje a bezpochyby
nepotvrdí. Rusko nemá žádné příčiny, aby z
kterýkoli evropský stát vyhrabávalo kaštany,
za Anglii nejměně.
Nelze nesouhlasiti s tím, co o událostech
v Číně píše »HoBce Bpeng«. Článek začíná
vzpominkou, jak německý císař Vilém II. vy-
pravoval bratra svého Jindřicha k čínským
břehům. Pobízel jej, aby všude vysoko třímal
německý prapor a všem a každému hrozil
»ozbrojenou pěstí«. Není pochyby, že v Ciě
slyšeli o této hrozbě a nyní také oni pozdvihují
»velkou pěsť« a ohrožují životy i statky Evro-
panů nejen v Pekinu, nýbrž i na některých
jiných místech Nebeské říše. Sekta »velké
pěsti« je litě nepřátelská všem cizincům, všem
»bledým barbarům západu«, a jest jim tím ne-
bezpečnější, že sama císařovna- vdova vidí
v každém Evropanu nejhoršího nepřítel
vlasti.
Evropan
Číňan
Vilém
Jindřich
Evra
Rusko
Čína
spojený státův
Anglie
Peking
HoBce Bpeng
Ci
14
article
Nejen »velkou pěsť« Číňané si vypůjčíl
od Němců, nýbrž i vojenskou organisacité
sekty, a také podle vzoru německého rozseli po
celé zemi síť »gymnastických spolků«, jimž ne-
dávno čínská císařovna blahopřála.
Ruské stanovisko list vytýká slovy : » Není
pochyby, že jestli nějaký stát může užívati nej-
větší samostatnosti a svobody ve svém jednání
v Číně, že je to Rusko, jež má na moři i n
souši dosti sil, soustředěných blízko čínské
hranice, a jež jest přímým sousedem Číny. My
o ochranu svých zájmů se postaráme a mezi
námi a Spojenými státy není žádné příčiny
k rozmíškám. Může-li někdo proti Číně zůstati
osamoceným, je to ovšem Anglie.«
Po volbách v Italii.
Provedené právě volby v Italii, o jejichž
výsledku jsme se již zminili, vládu, jak se zdá,
Číňan
Němec
Čína
Rusko
spojený stát
Anglie
15
article
nemile přákvapily, neboť vidí, ze má vyhlidky
do budoucnosti ještě neutěšenější, nežli měla
před nimi, za starého parlamentu. Vláda jest si
úplně vědoma, že s novým parlamentem ničeho
nesvede a chce proto sáhnouti ku krajnímu pro-
středku a vládnouti bez parlamentu. Prohlašuje
tak již officiosně, tvrdíe, že kdyby opposice po
sejiti se nové sněmovny setrvala v obstrukci.
pošle poslance domů a bude vládnouti bez par-
lamentu. Ministerstvo však, jak rozhlašuje
o sobě, má ve sněmovně velkou majoritu a proto
bylo by nesmyslem, by ustupovalo násilnostem
nepatrné menšiny. Bude-li třeba, vyřídí prý se
i rozpočet nařízením. Strašáků těchto se oppo-
sice však zajisté nezalekne, ale sledovati bude
tím bedlivěji každé hnutí vlády, jež směřovalo
by k potlačení a zmaření obstrukce a seslabení
stran opposičních, zejmena ku změně jednacího
řadu sněmovny poslanců. Vláda tvrdí, že na-
lezla již osobnost, která byla by ochotna při-
jati předsednictví v nové sněmovně s pevným
slibem a zaručením, že provede změnu jednacího
řádu, ale jmeno její úzkostlivě dosud tají, prý
z důvodu, by byla zatím ještě ušetřena útoků
opposice. Ze všeho vidno, že italská vláda do-
stala se novými volbami jen z bláta do louže
a že ani v příští době nepovede se jí o nie
lépe, nežli před vypsáním nových voleb.
16
article
Ministerská krise ve Španělsku,
Některé časopisy madridské oznamují, že
ve Španělsku vypukla ministerská krise. »He-
raldo« sděluje, že žádost za propuštěnou podal mi-
nistr financi Villaverde a že předložil ji
v pátek předsedovi ministerstva Silvelovi a krá-
lovně vladařce, uváděje, že ke kroku tomut
pohnut byl příčinami osobními. Také »Correspon-
deneia« zaznamenává zprávu o demisi Villaver-
dově a nazývá ji neodvolatelnou. Proti těmto
zprávám vystupuje orgán ministerstva »Epoca«
a tvrdí, že zprávy o ministerské krisi jsou bez-
podstatné. Než, přes její prohlášení pověsti
o krisi se udržují; co na nich pravdy, zda
krise zasáhne více ministrů, neb jen ministr
financi, aneb zdali se rozpory v ministerstvu
fakticky se vyskytnuvší ještě na nějakou dobu urov-
nají, ukáže bezpochyby již průběh ministerské
rady, jež koná se dnes.
Otázka apanážní v Bavorsku.
Chorobný stav nešťastného bavorského krále
Otty, jenž se v poslední době značně zhoršil,
zavdal již podnět k přetřásání otázky apanážní.
»Leipz. Volksztg.« přinesla zprávu, že by sep
jeho smrti apanáže, kterou třeba bude vypláceti
novému králi a královským princům, značnou
měrou zvětšila. Tvrzení tomuto odporuje nyní
»Neue Bayer. Ztg.« a uveřejňuje na doklad toho
následující číslice: Stane-li se princ-vladař Lujt-
pold králem, vypláceti se budou apanáže: ko-
runnímu princi Ludvíkovi 230.000 zl., prinei
Leopoldovi 80.000 zl., princi Arnulfovi 80.000
zlat., tudíž úhrnem 390.000 zl. Po smrti král
Luitpolda vyplácely by se ještě apanáže synům
krále Ludvíka, princům Karlu a Františkovi
celková apanáže čínila by 550.000 zl., čili as
940.000 marek. Odpadly by však upunáže prince
Luitpolda (100.000 zl.) a dotaco vladařstv
(442.857) v obnosu 614.349, tak že v nejkraj-
nějším případě vzešel by nový výdaj 325.000
marek.
Ott
Neue Bayer
Ludvík 230.000
Leopold 80.000
Arnulf
Luitpold
Ludvík
Karel
František
Španělsko
He
Bavorsko
ministerstvo Silvel
Lujtpold král
17
article
Proč se bavorský prlne Ludvík
pohnéval?
»New- York Heraldu« telegrafuje se z Be
lína o dvou versích, proč že prine bavorský
Ludvík v nedávné i námi již sdělené své řeč
stěžoval si trpce »na nepravé vykládání říšské
ústavy« činitely, jež nejmenoval, ale jež uhodl
každý. Dle jedné verse prine Ludvík byl roz-
čilen tím, že Vilém II. v jedné depeši, v níz
děkoval princi za blahopřejný telegram, uži
slov: »Moje lodstvo torpédové«, ač loďstvo toto
jsouc říšské náleží stejně jiným státům spol-
kovým jako Prusku, dle druhé verse byl pre
prine bavorský pohněván tím, že Vilém II.
v řeči své o slavnosti zplnoletční následníku
svého užil slov »Dědičný prine říše německé«.
kterýžto titul není prý podmíněn ústavou říšskou.
V té věci se »New-York Herald« ovšem trochu
mýlí. — Listy pak, které soudí, že tyto příběhy
zavdaly princi podnět k jeho nevrlosti proti Ber-
línu, mýlí se rovněž, neboť nevrlost ta jest již
staršího data a byla také dávno již před zmí.
něnými příběhy princem projevována, ale, bohu-
žel, začasté také pak zase popřena a desavouo-
vána. Jest to přirozená nevole Wittelsbachů.
kterí Hohenzollery byli zastíněni. Pochopitelná
a samozřejmá nevole, ale v praktické politiee
bez, valné ceny, kdyžtě tu není odvahy vyvodii
z nevole té i náležité důsledky, skutky
Ludvík
Vilém II
List
NewYork Herald
Prusko
NewYork Herald
18
article
Kolonisační snahy Německa.
Ačkoli Německo do dnešního dne prohl-
šuje, že osady mu nic nevynášejí, naopak, ž
jejich vydržování stojí je slušně peněz, col
ostatně jest v počátku přirozeno, přece chystá
se k novému kolonisačnímu činu. Souditi tak
možno ze zpráv a nárků německých kolonistu
v území, jež jest již asi vyhlédnutou kořist
německého Michla; bývá totiž obyčejem, ze
dříve, nežli některý stát zabere některý přístav
neb území, jeho státní příslušníci jsou nespoko-
jeni a dovolávají se pomoci mateřské své
Podobné nářky a prosby ozývají se nyní
z úst německých osadníků v jižní Australii,
kteří stěžují si, že považováni jsou jako živel
nelovální a zrádný a že se s nimi podle toho
také nakládá. Ve spolkových místnostech zejmena
v Adelaidě rozbita jim okna, v Bendigu stržena
německá vlajka a hozena do bláta a když si na
jednání toto německý konsul stěžoval, dostal a
guvernéra v odpověď jen chabou omluvu.
V Oueenslandu, kde prý štvaní proti Němeům
slavilo po dlouhou dobu největší orgie, nuceni
prý byli němečtí osadníci domáhati se zlepšeni
svých poměrů na veřejných schůzích.
Z uvedeného je zřejmo, že půda pro anneri
některého vyhlédnutého místa na austrálském
pobřeží jest pro Německo již připravena.
Michl
Německo
Austrálie
Bendigo
20
article
Protesty
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Seznavše obsah osnovy jazykového zákona
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra ríšské rade,
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada ríšská
není kompetentní k úpravě jazy kových
poměrů při úřadech v království českém, nýbre
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krš-
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kř-
klavě porušují platný právní řád ve
království českém, dle kterého oba ja-
zyky zemské jsou v celém obvodu země rovnv-
právné a dle kterého všichni státní úřadníci
musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králor-
ství českého, vylučuje se řeč česká z kraji
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plně rovné právo.
naopak řeči německé zjednává se nadpráví.
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i ríšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpora
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej-
o střejší opposici. Schvalujeme, že po-
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstrukei
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud.
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu nš-
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou po dpo re
v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovství českého a českého národa.
Körbrův
21
article
Obecní představenstvo v Tatcíchu
Kouřimi: Alois Vodravec, starosta.
Obecní představenstvo v Dobřichov
u Kouřimi: Fr. Hrodek, starosta.
Obecní představenstvo v Třebovli: Al
Stejskal, starosta.
Obecní představenstvo v Cerheni c ích:
Fr. Hosek, starosta.
Obecní představenstvo v Radimi: Ja
Kuchař, starosta.
Obecní představenstvo v Choto u ni: .
Boháček, starosta.
Obecní představenstvo v Chotu ti c lch
u Kouřimi: Alois Zedník, starosta.
Obecní představenstvo v Dol. Chvátli-
nách: J. Žatečka, starosta.
Obecní představenstvo v Hor. Chvátli-
nách: Benešovský, starosta.
Obecní představenstvo v Poďou s lch:
Ferd. Masopust, starosta.
Obecní představenstvo v Čer. H rád ku
Josef Šubrt, starosta.
Obecní představenstvo v Doubr a v ča-
nech: Štěpán Vokřál, starosta.
Obecní představenstvo v Chotoucho-
vě: Petránek, starosta.
Obecní představenstvo v M aloti c ích
Nedbal, starosta.
Obecní představenstvo v Pu čer á c h
Starosta obce.
Obecní představenstvo v Ostružněu
Sušice: Štěrba, starosta.
Obecní představenstvo v Cirkvici:
J. Král, starosta.
Obecní přodstavenstvo v Bohouňovi-
elch: Urban, starosta.
Vodravec
Hrodek
Stejskal
Radim
Boháček
Alois
Šubrt
Vokřál
Štěrba
J Král
Urban
Dobřichov
Kouřim
Francie
Dolo
Chotoucho
Ostružně Sušice
Bohouň
Tatcích Kouřim
Pu
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 13. června.
6. (Kronika.] Při olympských hrách n
evičišti vincennském bude tedy český náš svět
sportovní jak náleží zastoupen. Pařížské obe-
censtvo rozpomene se svých sympatií a hilučné
»vivent les Tehéques!« »vivent les Sokols
budou zase otřásati vzduchem.
To bude překrásné
Ale po odhytých slavnostech vezme brat
Gymnaste bratra Sokola důvěrně pod paží.
vsednou spolu do fiakru a dají se zavést n
Marsovo pole, kde je to druhé, hlavní závodiště-
— Tak! A teď, bratře, když jsem poznal
jaký jsi statečný v běhu, v šermu a v kozelci.
řekne bratr Gymnaste, teď bych také rád viděl
jaeí jste vy Češi vlastně chlapíci také — v ostat-
ních oborech kulturní práce ? A to mi laskav
ukaž, bratře! Proveď mne trochu po všec
oddilech a oborech české vaší výstavy, přesvěn
mne, jak vy Češi také zde vítězíle svou silou
pracovní, svým důmyslem, svou vynalezavostí
Nuž, bratře Sokole, en avant!
A to bude perná chvíle pro bratra Sokol
Bude perná, neboť ubohý bratr Sokol nebude
miti svému užaslému francouzskému soudruhu
— co ukázati. Bude mu sice všelicos vykládat
o naši píli a snaživosti, o tom, jak ve všecl
oborech vzdělanosti jsme se přičinili, jak máme
všude čím se pochlubiti, jak jsme v krátkén
jednom desítiletí už sami tři sumostalně a slušno
výstavy uspořádali. Ale to budou pohiříchn
Sokol
Marsův
Gymnaste
Čech
Praha
23
article
všecko pouhá, prázdná, neúčinná slova. A prá-
vem namítne bratr Gymnaste:
— Ale, bratříčku, jste-li vskutku tak sta-
tečný národ, kde jinde byla k tomu nejlepší
příležitost světu to dokázati, nežli zde, kde
všichni měří své síly? Kdo se nedostavil, ne-
prokázal, marné bude namáhati svoji výmluv-
nost. Nepřitomný nemá pravdu
A to je asi bilance dojmu, jaký si z paříž-
ského výstaviště odnášíte. Naše práce, naše
umění, náš průmysl, obchod, naše zemědělství,
hospodářství, vůbec všecka spolupráce našen
velikém díle vzdělanosti není na výstavě zpatr-
něna, není zde po ní stopy, nikdo ji tu na vě-
domí nevezme. Neexistuje, krátce. Sami marne
se po ní ohližite.
Jste týden v Paříži. Máte toho pobíhání p
písku a asfaltu, toho okukování všemožných
divů a zázraků právě po krk. Chtěli byste si
odpočinouti, shrnouti dojmy, zastaviti se zase
u sebe, soustřediti se, srovnávati, měřiti trochu.
— Tak to je tedy umění, práce, schopnost
celého vzdělaného světa! A teď co jsme my
Kde je naše práce, naše schopnost?
Chtěli byste nabyti názorného poučení.
K tomu jste konečně příšli, abyste se poučili
tím směrem. Ale marně ! Není možno srovnávati.
Není tu nie, co by nás představovalo, uvádělo.
Nejsme zastoupeni. Menší a slabší mohli ukázati,
seč jejich slly byly. My uemohli, neukazujeme
nic. Jsou tu sice jednotlivé ukázky českých lidí,
práce českého ducha, české schopnosti. Ale t
jsou právě jednotlivosti, jednotlivá jmena, firmy
žádná representace celku. Jednotlivosti, mizle
Gymnaste
Al
Paříž
24
article
ve-spoustě jiných jednotlivostí. Jako svůj, živý.
svérázný, svého úkolu a svých sil si vědomý
celek pro světové závodiště — nejsme na svět.
Napadl vás stesk. Uprostřed toho mořeci
zoty zmocnila se vás touha spatřiti něco svého
vlastního, domácího. Ohližíte se kolem. Což tu
není nikde snic českého? Hledáte česká jména
české nápisy. Což tu vskutku žádných není ?
Jsou tu, jsou. Ale opravdu těžko je nalézti.
Není aspoň nie učiněno, abyste je našli snadno-
Aby napadly samy, mimochodem, nehledány
se arci nepřihodí.
Jediná methoda se doporučuje. Ale ta je
příznačná!
25
article
Hledat na výstavním plánu Čechy, české
oddělení, český soubor nebudete. Neexistuje
žádný. To víte napřed, souborná výstava česká
nebyla připuštěna. Nehodila se de programu
rakouské komise. Proto většina vystavovatelů
českých odřekla účastenství. Proto nejsme v Pa-
říži zastoupeni.
Dobrá, hledáte tedy aspoň ty české jednot-
livce, jména česká, nápisy české! Ale to, holen-
kové, do toho bezedna výstavních ulic a síní
do toho nesčetna a nepřehledna výstavních ná-
pisů nejde. Výstava rozpadá na odbory a ty zase
teprv na oddíly jednotlivých států a národností.
Třeba najíti dříve rakouské oddělení. Vysiláte
zraky kolem do kola po tabulích a vývěskách, ob-
cházíte oddily, vracíte se, vystupujete do pater
na pavlány a ochozy, pátráte, obcházíte! Žádné
rakouské oddělení nenacházite. Ku podiva ! Jako
by zvláštní cena byla vypsána bývala, umístit
rakouské oddělení vždycky tak, aby nebylo k na-
lezení. Cena je brillantně zaslouženal
Konečně vás zkušenost přivede na pravý
fortel! Rakouský oddíl nachází se vždycky
něžde v sousedství — uherského. A uherský
oddil? Ach, panečku, to je něco jiného ! Ten
najdete hned! Jediné mrknutí enfiladou vý-
stavních skupin a z daleka vám uhodí do oka
veliký, pyšný nápis Hongrie! Je znamenitě
umístěn. Přijděte si odkudkoli, odevšad se hlásí.
Čechy
26
article
To vysvědčení našim milým translajtánským
spoluobčanům nemůžeme odepříti, dovedous
jak náleží uplatnit, postarat se o sebe, insce-
novat se. Vždycky jsme slýchali, jak že Maďati
v různých oborech vzdělanosti a práce kulturní
nemohou se s námi rovnat! Jaké báchory
Celý svět, pokud by se o tu otázku zajímal
odnese si z výstavy jiný dojem. Právě opačný
dojem! Maďaři se na výstavě představují
skvěle. Počinaje zvláštní, pyšnou budovou
v ulici národů, jsou v každém oboru zvlášt
a v každém bobatě zastoupeni. V průmyslu.
v zemědělství, v hospodářství národním, v li-
terním a vychovatelském oddílu, v umění,
všude.
Ale nechme Uhry ! Hledáme Rakousko,
1' Autriche! Má se tu někde nalezati v sou-
sedství. Někdy se vskutku nalezá, ale jen
někdy! Krčí se tu někde, schovává se, tiskne
a tlačí se v koutě, neurovnáno, rozházeno.
Jindy je vůbec nenaleznete. Nu a když jste
přece nalezli, pak v tom zmatku německých
jmen, firem po většiné vídeňských, německo-
ských, cislajtánských vyskytne se místemto
Maďar
Uhry
Rakousko
1 ' Autriche
27
article
ono jmeno českého pracovníka, výrobce, prů-
myslníka, umělce. Achich, jaká skromnost!
Žádný cizinec, který se nevyzná v jazycích,
nerozezná jmeno od jmena, původ od původu,
neuvědomí si, že ten muž je Čech a že nějak
a něčím liší se od druhých. Je to prostě ně-
jaký jedineček rakouský bez rázu a bez po-
vahy, mizící v ostatním množstvu. To je naše
representace! Jsou jednotlivci, kteři maj
ukázek své práce rozstrkáno po třech, po
čtvrech oborech. Kdyby stáli soustředěni v je-
diném, snad by ještě napadli. Ale tak roz-
ptýleno, rozprášeno, v nejdrobnější prvky roz-
meteno, mizí to všecko docela ve spoust
cizoty.
Žalostní
Nejlépe ještě uhájili svoji samostatnost české
firmy tiskařské a nakladatelské. Mají svůj čtve-
reček uprostřed vídeňského čtverečku. Ale také
leda našinec všimne si a ocení tu drohounkou
distinkci.
Čeští vystavovatelé nejsou s pořadatelstvem
rakouského oddílu ovšem spokojeni. Hubují na ně.
Neměli pro nic českého cit, nestarali se o nás,
nezjednali nám náležitého reliefu. Také v ra
kouské komissi výstavní nezasedal ani jediný
Čech. Jen samý Vídeňák.
— A snad jste nečekali, že vám tu v Paři
uspořádáme českou zemskou výstavu! odsel
prý hlavní komisař rakouský ironicky na stížnos
českého průmyslníka.
Roztomilé
Přejete si úhrnný úsudek?
Vídeňák
Čechy
Pař