ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3b20eec0-66b5-11dc-9249-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 60, place 54, org 8, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14. června 1900. Číslo 162.
4 article
ršemožného vyloupnutí něme- ckého územi (to je smysl § 18.) úplného vyloučení jazyka če- ského z vnitřního služebního a jak již řečeno také i z úřadníh styku; toto vyloučení jde tak daleko, že do konce i kollegiální porada o záležitostech česky provedených připoušti se jen v řeči německé V nejzazší řadě jedná se o nespravedlivé bezohledně zatlačení českého jazyka v nej- češtější korunní zemi státu Pro Moravu platí týž právní nárok českéh obyvatelstva na úplnou rovnoprávnost jako pro Čechy. Co Körbrova osnova po dává, působí zrovna jako posměch Badeni a Gautsch prostě se pokusili učiniti průlom pro platný zákon; že se tak před nimi nestalo, je pro osnovu (motivy str. 8.) důvodem že chce dříve kdysi provozované bezpráví opětn a dokonce zákonně ustáliti. K oběma předlohám dlužno ještě silným důrazem vytknouti: 1 88 23. osnovy české a 15. osnovy mo- ravské nechávají bez povšimnutí, že v řadé při padů úřady Čech a Moravy mohou a mají v spolek se stýkati vlastní úřadní řečí. 2. 8§ 29. české a 20. moravské osnov chtějí jednoduchým zákonem, který zákonně z ručenou a státním základním zákonem (§ 19.) uznanou rovnoprávnost českého jazyka v Če chách a na Moravě popírá, »všecky dřív vydané předpisy«, mezi nimi také § 19. stá ního základního zákona, z rušiti. K to mu jednoduchý zákon absolutně ne- stačí, neboť jedná se o ústav u. 3. Chceli vláda jazykovou otázku upravii a především jazykový spor v zemích českýeh srovnati, je těžko pochopiti, proč s úpravě jazykově právních poměn při zeměpanských úřadech ve Slez- sku prostě vyhýbá. 4. Při této meritorní kritice osnov zt- stává zcela nedotčena otázka formáln (kompetence sněmů zemských, říšské rady, vý konné moci).
Körbrův Baden Gautsch Morava Čechy úřad Čechy a Morava
5 article
Shrnujíce, co v předcházejícím bylo vylo ženo, vytýkáme co nejdůrazněji Jazykové osnovy, dne 6. května t. poslanecké sněmovně říšské rady vládou před ložené, týkající se úpravy jazykových poměro při zeměpanských úřadech v Čechách a na Mo- ravě, jsou pro zástupce českéhe národ nepřijatelny z toho důvodu, poněvadž osnova pro králov ství české obsahuje zřejmé poru- šení zákonně založeného a stát- ními základními zákony zaruče- ného rovného práva českého ja- zyka v celé zemi, nepropůjčují mu prineipiálně rovnou platnos- a oprávnění jako jazyku něme- ckému, obmezujíc přípustnost jed- noho i druhého jazyka v tom kte- rém územi způsobem nepříslus- ným, se zákonnou povahou obo řečí jakožto jazyků zemských ne- slučitelným, a vylučujíc nad to přípustnost českého jazyka př úřadech jednoho území měrou mnohem větší, než se děje vzhledem k jazyku německému v úřadním styku druhého území, poněvadž osnovou pro markrab- ství moravské má býti zákonn stanoven a ustálen zákrok a útisk jazyka převážné české většiny obyvatelstva, také v době příto mn prováděný ještě cestou prostéh zneužívání, a poněvadž mimo to obě jsou na závadu ustanovením článku XIX. st. z. z. ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 142., který od dávné doby trvající rovné právo obou v zemi obvy- klých a zemských jazyků staví pod sankci stát ního základního zákona, a také nejsou sluči- telny s článkem X. st. z. z. ze dne 21. pro- since 1867 ř. z. č. 144. a s článkem XI. st. z. z. ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 141. Míněné předlehy by tedy mohly býti povýšeny na zákon jen cestou změny státních základních zákonů. Vydání jich ve formě císařských na- řízení na základě § 14. bylo by přím porušením ústavy, poněvadž použití § 14. zapověděno je ve všech přípa- dech, ve kterých se jedná o změnu státních základních zákonů.
Čechy
6 title
Ve V1d ni, 7. června 1900.
V 1 d
7 title
Parlamentní komise českého klubu.
8 article Dnešní číslo pra Prahu Je o 12 stranácl.
Dnešní číslo pra Prahu Je o 12 stranácl. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 15. června t. r. v obvyklou hodinu ranní. Politické zprávy domácí. V Praze, 13. června. (Slo váci Choryaté o posledních událo stec na říšské radě.) Doplňujeme hlasy o po- sledním zasedání rakouského parlamentu několika výňatky ze slovanských listů, vydávaných v ze- mích koruny uherské. Slovenské »Narodnie No- viny« ve stati »Zvítězili !« praví: »Čechové do- kázali, že beráněí slovanská trpělivost už praskla a že je vůbec třeba vymýtiti ji z našeho života. Všude na světě pomáhají si obstrukcf : v Pešti. v Římě, ve Vídni i v Berlíně; jen Čechové ne- měli sáhnoutik této zbrani? Čechové mají za- chrániti ,čest parlamentarismu“ evropského svou politickou smrtí!! Eh, provinili by se, kdyb svou krví lepili tento bořici se prohnilý barák. Dobře učinili, že zbavili národ dlouhié parl - mentní sekatury. Dále sám bůh pomůže. Mo- lodci !« Záhřebský »Obzor«, mluvě o rozbití star pravice na říšské radě a tvoření nové polsko- německé koalice, tvrdí, že ryt. Javorský pracuje o zabezpečení vílězství německé levice. »Ať hle- díme s jakéhokoli stanoviska na břich Javor- ského« — píše »Obzor« — »nenacházíme ni- jakých polehčujících. okolností a proto se mu musí vyraziti z ruky zbraň, kterou by mohl ná- sledovati neblahého příkladu Hohen wartova za prvě koalice . .. Ryl. Javorský svou chybou št bohužel opět onu propast, která i dříve dělila Poláky od ostatních Slovanů. Mělo se za to, ze ona propast je překlenuta solidárnosti česko- polskou. Byly to však bohužel pouhé illuse.
Čecho Polák Praha Pešť Řím Vídeň Berlín Narodnie no
9 article
Ryt. Javorský nejeví se ani Slovanem, ani stát- níkem. Kdyby byl Slovanem, rozmyslil by si. aby se proti Čechům chápal pomocné ruky ně- mecké levice. Kdyby byl státníkem, viděl by, že jeho koalice nezlepší parlamentní poměry. Po- láci se často vychloubají, že umějí své domácí zájmy uvésti v souhlas s požadavky státními. Ale snaží-li se prodloužiti nynější chorobný stav. nejednají ve prospěch státu, nýbrž na jeho úko Kdyby Javorský byl státníkem, viděl by, že ny- nější zmatky jsou následkem pochybeného sv- stému a snažil by se odstraniti tento systém.
Ryt Čecho Slovan Slovan
10 article
Ale on se namáhá, aby zachránil tento systém a zájmy systému plete se zájmy jedné vlády, s zájmy německé levice a se speciálnými zájmy polského kola. Akce ryt. Javorského neslibuje pranic dobrého . ..- »Hrvat. Domovina« z téhož důvodu píše »Rakousko stojí před novým experimentem, jenž může jen zhoršiti nynější situaci a potvrdit přesvědčení cizích hlasatelů, kteří mu prorokují nejhorší zlo. Ale ať se děje cokoli, Čechové Chorvaté a Slovinci zůstanou jako národ bodri i zdraví. Jejich národní byt není vázán na ni jaké umělé politické kombinace. Mohou tedy čekati. Ale ryt. Javorský nezachrání ústavy. nýbrž dopomůže jí uím rychleji k pádu. Mohí své jmeno spojiti s blahodárnými státními re- formami, ale on je spojuje s katastrofou. Dobře mu tak !« Z Krakova, 13. června. (Požad a v ky neodvislých Poláků.) »Glos Nar. « jed naje o nynější politické situaci, praví, že hlav- ními body polské politiky musí býti: 1. O- stranění ryt. Javorského z předsednictva v pol ském kole; 2. obnovení svazku s Čechy 3. hledati sblížení se stranou křesťansko-sociální 4. stanovisko opposiční proti každé vládě, n stojící na zásadách autonomních a snažící se řešiti otázky národní v centrálním parlamenta 5. snažiti se o sestavení koaličního kabinetu. v němž by zasedali zástupcové národa českého, neb aspoů české šlechty, strany německo-kate- lické, polského kola a strany křesťansko- sociální.
Javorskij Čecho Polák Glos Rakousko Krakov
11 article
Jen taková politika — praví »G1. Nar. « — může sloučiti hmotné zájmy naší země se zájmy říše, může vyhověti našim politickým a společen- ským zásadám, snahám našich spojenců slovan- ských a naší národní důstojnosti. Ze Záhřeba, 12. června. (Ú mlu v mezi Chorvaty a Vlachy dalmat- skými?) Zábřebské »Hrv. Domovině« sděluje se ze Splitu, že mezi, národní stranou chorvat- skou a vlaskými autonomisty dalmatskými uza- vřen kompromis za následujících podmínek. 1. Vlachové nebudou se příčiti zavedení chor- vatštiny jako vnitřního jazyka do úřadů dalmat- ských. 2. Chorvaté zaručují Vlachům dva po- slance na říšskou radu (jednoho za největší po- platníky a jednoho za jižní města dalmatská). slibují vydržovati jim v různých přímořskýe městech osm národních škol na útraty země vypustí ze svého programu sloučení Dalmacie s Chorvatskem. Tímto kompromisem hodlá prý si vláda nakloniti poslance dalmatské a připra- viti půdu pro sloučení politické správy Dalmacie se správou Bosny a Hercegoviny. Avšak » Hrv. Domov.« sama ponechává odpovědnost za tut — na všechen způsob málo věrohodnou — zprávu svěmu dopisovateli.
Chorvat Vlach Nara Záhřeb Split Dalmacie Chorvatsko Bosna a Hercegovina G 1
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. června. Milan ukládá o život knížete Nikoly. Zaderský »CončK Txac« dovídá se,že Milanův důvěrný agent S. I. verbuje mezi ital- skými anarchisty na Přímoří vrahy na černo horského knížete Nikolu. List se táže: Potřebují-li Obrenoviči ještě nějaké oběti kromě nesmrtelného Karaďordě A mysli-liž, kdyby se jim plán podařil, že by po kníželi následoval takový dobrák, jako Alexandr Karadorděvič, jenž Obrenovičům od- pustil a zapomenul Němei v Rusku. Němci v Rusku jsou neméně vyzývaví než v našich zemích. Ruské noviny vypravují: Polangen je ruské městečko na břehu Baltu a na hranici německé. Městečko ničím nevyniká a vlastně ani nezasluhuje, aby se o něm mlu- vilo. Pro Rusy je zajímavo jen tím, že zdejši Němei úplně se dovedli emaneipovati ode všeho ruského a vedou si jako ve své ríši. Kdo poprvé přijde do Polangenu, z níčehož nevidí, že je v Rusku a ne v Německu. Pošta zvláště jest obsazena samými drzými Němci. Přistoupíte-li k okénku, abyste koupili známku nebo podali telegram, úřadník se vás otáze: »Was wollen Sie?« Odpovíte mu rusky. Úradník mlčky s vzdálí. Čekáte, až se vrátí, ale on se nevrací. Po půl hodině povšimne sí vás jiný úřadník. Přijde k vám a otáže se zas: »Was wollen Sie?« Odpovite mu zas růsky — on zas mlčky odchází a nechává vás stát. Vy konečn se stanele ráznějšími. Ukazuje se, že úřadnle rusky rozumějí, obsluhují vás, ale ruského slova nepromluví žádný z nich. Místo toho dělají i z vás a z vašeho jazyka úštěpky Neškodí, když Rusové z vlastní zkušenosti poznají nestydatou metodu, s jakou Němc Slovanům vnucují svůj jazyk i tam, kde jsou v služebném postaveni
Milan Nikola Milanův Obrenovič Karadorděvič Němec Rus Praha Rusko Balt Polangen Německo CončK Txac
13 article Rusko a Čína.
Rusko a Čína. Zvláštním způsobem píše anglické časo- pisectvo o národním hnutí čínském, jež má z účel vyhnání Evropanů z Číny. Jedněmi ústy se chvástají, že Číňany zkrotí sami, třeba po- moci Spojených státův, a současně pobízejí Rusko, aby je předešlo a vyslalo jako nejbližšo soused proti čínským národoveům svá vojska. Již také anglické listy oznamují, že do Činy vtrhly 2000 kozáků. Zpráva tato se nepotvrzuje a bezpochyby nepotvrdí. Rusko nemá žádné příčiny, aby z kterýkoli evropský stát vyhrabávalo kaštany, za Anglii nejměně. Nelze nesouhlasiti s tím, co o událostech v Číně píše »HoBce Bpeng«. Článek začíná vzpominkou, jak německý císař Vilém II. vy- pravoval bratra svého Jindřicha k čínským břehům. Pobízel jej, aby všude vysoko třímal německý prapor a všem a každému hrozil »ozbrojenou pěstí«. Není pochyby, že v Ciě slyšeli o této hrozbě a nyní také oni pozdvihují »velkou pěsť« a ohrožují životy i statky Evro- panů nejen v Pekinu, nýbrž i na některých jiných místech Nebeské říše. Sekta »velké pěsti« je litě nepřátelská všem cizincům, všem »bledým barbarům západu«, a jest jim tím ne- bezpečnější, že sama císařovna- vdova vidí v každém Evropanu nejhoršího nepřítel vlasti.
Evropan Číňan Vilém Jindřich Evra Rusko Čína spojený státův Anglie Peking HoBce Bpeng Ci
14 article
Nejen »velkou pěsť« Číňané si vypůjčíl od Němců, nýbrž i vojenskou organisacité sekty, a také podle vzoru německého rozseli po celé zemi síť »gymnastických spolků«, jimž ne- dávno čínská císařovna blahopřála. Ruské stanovisko list vytýká slovy : » Není pochyby, že jestli nějaký stát může užívati nej- větší samostatnosti a svobody ve svém jednání v Číně, že je to Rusko, jež má na moři i n souši dosti sil, soustředěných blízko čínské hranice, a jež jest přímým sousedem Číny. My o ochranu svých zájmů se postaráme a mezi námi a Spojenými státy není žádné příčiny k rozmíškám. Může-li někdo proti Číně zůstati osamoceným, je to ovšem Anglie.« Po volbách v Italii. Provedené právě volby v Italii, o jejichž výsledku jsme se již zminili, vládu, jak se zdá,
Číňan Němec Čína Rusko spojený stát Anglie
15 article
nemile přákvapily, neboť vidí, ze má vyhlidky do budoucnosti ještě neutěšenější, nežli měla před nimi, za starého parlamentu. Vláda jest si úplně vědoma, že s novým parlamentem ničeho nesvede a chce proto sáhnouti ku krajnímu pro- středku a vládnouti bez parlamentu. Prohlašuje tak již officiosně, tvrdíe, že kdyby opposice po sejiti se nové sněmovny setrvala v obstrukci. pošle poslance domů a bude vládnouti bez par- lamentu. Ministerstvo však, jak rozhlašuje o sobě, má ve sněmovně velkou majoritu a proto bylo by nesmyslem, by ustupovalo násilnostem nepatrné menšiny. Bude-li třeba, vyřídí prý se i rozpočet nařízením. Strašáků těchto se oppo- sice však zajisté nezalekne, ale sledovati bude tím bedlivěji každé hnutí vlády, jež směřovalo by k potlačení a zmaření obstrukce a seslabení stran opposičních, zejmena ku změně jednacího řadu sněmovny poslanců. Vláda tvrdí, že na- lezla již osobnost, která byla by ochotna při- jati předsednictví v nové sněmovně s pevným slibem a zaručením, že provede změnu jednacího řádu, ale jmeno její úzkostlivě dosud tají, prý z důvodu, by byla zatím ještě ušetřena útoků opposice. Ze všeho vidno, že italská vláda do- stala se novými volbami jen z bláta do louže a že ani v příští době nepovede se jí o nie lépe, nežli před vypsáním nových voleb.
16 article
Ministerská krise ve Španělsku, Některé časopisy madridské oznamují, že ve Španělsku vypukla ministerská krise. »He- raldo« sděluje, že žádost za propuštěnou podal mi- nistr financi Villaverde a že předložil ji v pátek předsedovi ministerstva Silvelovi a krá- lovně vladařce, uváděje, že ke kroku tomut pohnut byl příčinami osobními. Také »Correspon- deneia« zaznamenává zprávu o demisi Villaver- dově a nazývá ji neodvolatelnou. Proti těmto zprávám vystupuje orgán ministerstva »Epoca« a tvrdí, že zprávy o ministerské krisi jsou bez- podstatné. Než, přes její prohlášení pověsti o krisi se udržují; co na nich pravdy, zda krise zasáhne více ministrů, neb jen ministr financi, aneb zdali se rozpory v ministerstvu fakticky se vyskytnuvší ještě na nějakou dobu urov- nají, ukáže bezpochyby již průběh ministerské rady, jež koná se dnes. Otázka apanážní v Bavorsku. Chorobný stav nešťastného bavorského krále Otty, jenž se v poslední době značně zhoršil, zavdal již podnět k přetřásání otázky apanážní. »Leipz. Volksztg.« přinesla zprávu, že by sep jeho smrti apanáže, kterou třeba bude vypláceti novému králi a královským princům, značnou měrou zvětšila. Tvrzení tomuto odporuje nyní »Neue Bayer. Ztg.« a uveřejňuje na doklad toho následující číslice: Stane-li se princ-vladař Lujt- pold králem, vypláceti se budou apanáže: ko- runnímu princi Ludvíkovi 230.000 zl., prinei Leopoldovi 80.000 zl., princi Arnulfovi 80.000 zlat., tudíž úhrnem 390.000 zl. Po smrti král Luitpolda vyplácely by se ještě apanáže synům krále Ludvíka, princům Karlu a Františkovi celková apanáže čínila by 550.000 zl., čili as 940.000 marek. Odpadly by však upunáže prince Luitpolda (100.000 zl.) a dotaco vladařstv (442.857) v obnosu 614.349, tak že v nejkraj- nějším případě vzešel by nový výdaj 325.000 marek.
Ott Neue Bayer Ludvík 230.000 Leopold 80.000 Arnulf Luitpold Ludvík Karel František Španělsko He Bavorsko ministerstvo Silvel Lujtpold král
17 article
Proč se bavorský prlne Ludvík pohnéval? »New- York Heraldu« telegrafuje se z Be lína o dvou versích, proč že prine bavorský Ludvík v nedávné i námi již sdělené své řeč stěžoval si trpce »na nepravé vykládání říšské ústavy« činitely, jež nejmenoval, ale jež uhodl každý. Dle jedné verse prine Ludvík byl roz- čilen tím, že Vilém II. v jedné depeši, v níz děkoval princi za blahopřejný telegram, uži slov: »Moje lodstvo torpédové«, ač loďstvo toto jsouc říšské náleží stejně jiným státům spol- kovým jako Prusku, dle druhé verse byl pre prine bavorský pohněván tím, že Vilém II. v řeči své o slavnosti zplnoletční následníku svého užil slov »Dědičný prine říše německé«. kterýžto titul není prý podmíněn ústavou říšskou. V té věci se »New-York Herald« ovšem trochu mýlí. — Listy pak, které soudí, že tyto příběhy zavdaly princi podnět k jeho nevrlosti proti Ber- línu, mýlí se rovněž, neboť nevrlost ta jest již staršího data a byla také dávno již před zmí. něnými příběhy princem projevována, ale, bohu- žel, začasté také pak zase popřena a desavouo- vána. Jest to přirozená nevole Wittelsbachů. kterí Hohenzollery byli zastíněni. Pochopitelná a samozřejmá nevole, ale v praktické politiee bez, valné ceny, kdyžtě tu není odvahy vyvodii z nevole té i náležité důsledky, skutky
Ludvík Vilém II List NewYork Herald Prusko NewYork Herald
18 article
Kolonisační snahy Německa. Ačkoli Německo do dnešního dne prohl- šuje, že osady mu nic nevynášejí, naopak, ž jejich vydržování stojí je slušně peněz, col ostatně jest v počátku přirozeno, přece chystá se k novému kolonisačnímu činu. Souditi tak možno ze zpráv a nárků německých kolonistu v území, jež jest již asi vyhlédnutou kořist německého Michla; bývá totiž obyčejem, ze dříve, nežli některý stát zabere některý přístav neb území, jeho státní příslušníci jsou nespoko- jeni a dovolávají se pomoci mateřské své Podobné nářky a prosby ozývají se nyní z úst německých osadníků v jižní Australii, kteří stěžují si, že považováni jsou jako živel nelovální a zrádný a že se s nimi podle toho také nakládá. Ve spolkových místnostech zejmena v Adelaidě rozbita jim okna, v Bendigu stržena německá vlajka a hozena do bláta a když si na jednání toto německý konsul stěžoval, dostal a guvernéra v odpověď jen chabou omluvu. V Oueenslandu, kde prý štvaní proti Němeům slavilo po dlouhou dobu největší orgie, nuceni prý byli němečtí osadníci domáhati se zlepšeni svých poměrů na veřejných schůzích. Z uvedeného je zřejmo, že půda pro anneri některého vyhlédnutého místa na austrálském pobřeží jest pro Německo již připravena.
Michl Německo Austrálie Bendigo
20 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Seznavše obsah osnovy jazykového zákona pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra ríšské rade, prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada ríšská není kompetentní k úpravě jazy kových poměrů při úřadech v království českém, nýbre že jedině příslušným v té příčině jest sněm krš- lovství českého; 2. že navržená ustanovení kř- klavě porušují platný právní řád ve království českém, dle kterého oba ja- zyky zemské jsou v celém obvodu země rovnv- právné a dle kterého všichni státní úřadníci musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králor- ství českého, vylučuje se řeč česká z kraji většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plně rovné právo. naopak řeči německé zjednává se nadpráví. což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i ríšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpora proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej- o střejší opposici. Schvalujeme, že po- slanci čeští zahájili na radě říšské o bstrukei a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud. pokud křivda dne 17. října 1899 našemu nš- rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou po dpo re v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa.
Körbrův
21 article
Obecní představenstvo v Tatcíchu Kouřimi: Alois Vodravec, starosta. Obecní představenstvo v Dobřichov u Kouřimi: Fr. Hrodek, starosta. Obecní představenstvo v Třebovli: Al Stejskal, starosta. Obecní představenstvo v Cerheni c ích: Fr. Hosek, starosta. Obecní představenstvo v Radimi: Ja Kuchař, starosta. Obecní představenstvo v Choto u ni: . Boháček, starosta. Obecní představenstvo v Chotu ti c lch u Kouřimi: Alois Zedník, starosta. Obecní představenstvo v Dol. Chvátli- nách: J. Žatečka, starosta. Obecní představenstvo v Hor. Chvátli- nách: Benešovský, starosta. Obecní představenstvo v Poďou s lch: Ferd. Masopust, starosta. Obecní představenstvo v Čer. H rád ku Josef Šubrt, starosta. Obecní představenstvo v Doubr a v ča- nech: Štěpán Vokřál, starosta. Obecní představenstvo v Chotoucho- vě: Petránek, starosta. Obecní představenstvo v M aloti c ích Nedbal, starosta. Obecní představenstvo v Pu čer á c h Starosta obce. Obecní představenstvo v Ostružněu Sušice: Štěrba, starosta. Obecní představenstvo v Cirkvici: J. Král, starosta. Obecní přodstavenstvo v Bohouňovi- elch: Urban, starosta.
Vodravec Hrodek Stejskal Radim Boháček Alois Šubrt Vokřál Štěrba J Král Urban Dobřichov Kouřim Francie Dolo Chotoucho Ostružně Sušice Bohouň Tatcích Kouřim Pu
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 13. června. 6. (Kronika.] Při olympských hrách n evičišti vincennském bude tedy český náš svět sportovní jak náleží zastoupen. Pařížské obe- censtvo rozpomene se svých sympatií a hilučné »vivent les Tehéques!« »vivent les Sokols budou zase otřásati vzduchem. To bude překrásné Ale po odhytých slavnostech vezme brat Gymnaste bratra Sokola důvěrně pod paží. vsednou spolu do fiakru a dají se zavést n Marsovo pole, kde je to druhé, hlavní závodiště- — Tak! A teď, bratře, když jsem poznal jaký jsi statečný v běhu, v šermu a v kozelci. řekne bratr Gymnaste, teď bych také rád viděl jaeí jste vy Češi vlastně chlapíci také — v ostat- ních oborech kulturní práce ? A to mi laskav ukaž, bratře! Proveď mne trochu po všec oddilech a oborech české vaší výstavy, přesvěn mne, jak vy Češi také zde vítězíle svou silou pracovní, svým důmyslem, svou vynalezavostí Nuž, bratře Sokole, en avant! A to bude perná chvíle pro bratra Sokol Bude perná, neboť ubohý bratr Sokol nebude miti svému užaslému francouzskému soudruhu — co ukázati. Bude mu sice všelicos vykládat o naši píli a snaživosti, o tom, jak ve všecl oborech vzdělanosti jsme se přičinili, jak máme všude čím se pochlubiti, jak jsme v krátkén jednom desítiletí už sami tři sumostalně a slušno výstavy uspořádali. Ale to budou pohiříchn
Sokol Marsův Gymnaste Čech Praha
23 article
všecko pouhá, prázdná, neúčinná slova. A prá- vem namítne bratr Gymnaste: — Ale, bratříčku, jste-li vskutku tak sta- tečný národ, kde jinde byla k tomu nejlepší příležitost světu to dokázati, nežli zde, kde všichni měří své síly? Kdo se nedostavil, ne- prokázal, marné bude namáhati svoji výmluv- nost. Nepřitomný nemá pravdu A to je asi bilance dojmu, jaký si z paříž- ského výstaviště odnášíte. Naše práce, naše umění, náš průmysl, obchod, naše zemědělství, hospodářství, vůbec všecka spolupráce našen velikém díle vzdělanosti není na výstavě zpatr- něna, není zde po ní stopy, nikdo ji tu na vě- domí nevezme. Neexistuje, krátce. Sami marne se po ní ohližite. Jste týden v Paříži. Máte toho pobíhání p písku a asfaltu, toho okukování všemožných divů a zázraků právě po krk. Chtěli byste si odpočinouti, shrnouti dojmy, zastaviti se zase u sebe, soustřediti se, srovnávati, měřiti trochu. — Tak to je tedy umění, práce, schopnost celého vzdělaného světa! A teď co jsme my Kde je naše práce, naše schopnost? Chtěli byste nabyti názorného poučení. K tomu jste konečně příšli, abyste se poučili tím směrem. Ale marně ! Není možno srovnávati. Není tu nie, co by nás představovalo, uvádělo. Nejsme zastoupeni. Menší a slabší mohli ukázati, seč jejich slly byly. My uemohli, neukazujeme nic. Jsou tu sice jednotlivé ukázky českých lidí, práce českého ducha, české schopnosti. Ale t jsou právě jednotlivosti, jednotlivá jmena, firmy žádná representace celku. Jednotlivosti, mizle
Gymnaste Al Paříž
24 article
ve-spoustě jiných jednotlivostí. Jako svůj, živý. svérázný, svého úkolu a svých sil si vědomý celek pro světové závodiště — nejsme na svět. Napadl vás stesk. Uprostřed toho mořeci zoty zmocnila se vás touha spatřiti něco svého vlastního, domácího. Ohližíte se kolem. Což tu není nikde snic českého? Hledáte česká jména české nápisy. Což tu vskutku žádných není ? Jsou tu, jsou. Ale opravdu těžko je nalézti. Není aspoň nie učiněno, abyste je našli snadno- Aby napadly samy, mimochodem, nehledány se arci nepřihodí. Jediná methoda se doporučuje. Ale ta je příznačná!
25 article
Hledat na výstavním plánu Čechy, české oddělení, český soubor nebudete. Neexistuje žádný. To víte napřed, souborná výstava česká nebyla připuštěna. Nehodila se de programu rakouské komise. Proto většina vystavovatelů českých odřekla účastenství. Proto nejsme v Pa- říži zastoupeni. Dobrá, hledáte tedy aspoň ty české jednot- livce, jména česká, nápisy české! Ale to, holen- kové, do toho bezedna výstavních ulic a síní do toho nesčetna a nepřehledna výstavních ná- pisů nejde. Výstava rozpadá na odbory a ty zase teprv na oddíly jednotlivých států a národností. Třeba najíti dříve rakouské oddělení. Vysiláte zraky kolem do kola po tabulích a vývěskách, ob- cházíte oddily, vracíte se, vystupujete do pater na pavlány a ochozy, pátráte, obcházíte! Žádné rakouské oddělení nenacházite. Ku podiva ! Jako by zvláštní cena byla vypsána bývala, umístit rakouské oddělení vždycky tak, aby nebylo k na- lezení. Cena je brillantně zaslouženal Konečně vás zkušenost přivede na pravý fortel! Rakouský oddíl nachází se vždycky něžde v sousedství — uherského. A uherský oddil? Ach, panečku, to je něco jiného ! Ten najdete hned! Jediné mrknutí enfiladou vý- stavních skupin a z daleka vám uhodí do oka veliký, pyšný nápis Hongrie! Je znamenitě umístěn. Přijděte si odkudkoli, odevšad se hlásí.
Čechy
26 article
To vysvědčení našim milým translajtánským spoluobčanům nemůžeme odepříti, dovedous jak náleží uplatnit, postarat se o sebe, insce- novat se. Vždycky jsme slýchali, jak že Maďati v různých oborech vzdělanosti a práce kulturní nemohou se s námi rovnat! Jaké báchory Celý svět, pokud by se o tu otázku zajímal odnese si z výstavy jiný dojem. Právě opačný dojem! Maďaři se na výstavě představují skvěle. Počinaje zvláštní, pyšnou budovou v ulici národů, jsou v každém oboru zvlášt a v každém bobatě zastoupeni. V průmyslu. v zemědělství, v hospodářství národním, v li- terním a vychovatelském oddílu, v umění, všude. Ale nechme Uhry ! Hledáme Rakousko, 1' Autriche! Má se tu někde nalezati v sou- sedství. Někdy se vskutku nalezá, ale jen někdy! Krčí se tu někde, schovává se, tiskne a tlačí se v koutě, neurovnáno, rozházeno. Jindy je vůbec nenaleznete. Nu a když jste přece nalezli, pak v tom zmatku německých jmen, firem po většiné vídeňských, německo- ských, cislajtánských vyskytne se místemto
Maďar Uhry Rakousko 1 ' Autriche
27 article
ono jmeno českého pracovníka, výrobce, prů- myslníka, umělce. Achich, jaká skromnost! Žádný cizinec, který se nevyzná v jazycích, nerozezná jmeno od jmena, původ od původu, neuvědomí si, že ten muž je Čech a že nějak a něčím liší se od druhých. Je to prostě ně- jaký jedineček rakouský bez rázu a bez po- vahy, mizící v ostatním množstvu. To je naše representace! Jsou jednotlivci, kteři maj ukázek své práce rozstrkáno po třech, po čtvrech oborech. Kdyby stáli soustředěni v je- diném, snad by ještě napadli. Ale tak roz- ptýleno, rozprášeno, v nejdrobnější prvky roz- meteno, mizí to všecko docela ve spoust cizoty. Žalostní Nejlépe ještě uhájili svoji samostatnost české firmy tiskařské a nakladatelské. Mají svůj čtve- reček uprostřed vídeňského čtverečku. Ale také leda našinec všimne si a ocení tu drohounkou distinkci. Čeští vystavovatelé nejsou s pořadatelstvem rakouského oddílu ovšem spokojeni. Hubují na ně. Neměli pro nic českého cit, nestarali se o nás, nezjednali nám náležitého reliefu. Také v ra kouské komissi výstavní nezasedal ani jediný Čech. Jen samý Vídeňák. — A snad jste nečekali, že vám tu v Paři uspořádáme českou zemskou výstavu! odsel prý hlavní komisař rakouský ironicky na stížnos českého průmyslníka. Roztomilé Přejete si úhrnný úsudek?
Vídeňák Čechy Pař