1
masthead
15. srpna 1908. Císlo 224.
4
article
sbor Musilův: „Eště se raz obzrieť mám“, potom
následoval ženský sbor od Maláta „Našim že-
nám“, přednesený „Vlastimilou“ za řízení zná-
mého dirigenla ředitele Ambrože. Rovněž
velmi zdařilé bylo vystoupení cvičitelského žen-
ského odboru Sokola smíchovského, který pro-
vodl několik assautů fleurotových, v nichž ob-
divován byl stejně výevik, jako temperamentn
způsob vedení boje. Fantasii pro housle o
Wienawského „Faust“ virtuosním způso-
bem přednesl p. Ferdinand Štěpán, načež
dvěma mužskými sbory, a to od Tovač ov-
ského: „Orle, pestrý orle“ a srbskou písnía
„Sabljo moja“, kterou přednesla „Orlice“ říze-
ním Sokola bratra Steinmanna, zakončen
pořad zdařilého programu. Na to sehrána známá
dramatická báseň Karla Horkěho: „Vodo-
pád Giessbach“ Jodnotou divadelních
ochotníků v Prostějově. Po celý večer panovala
mezi hosty velmi srdečná nálada a po ukončení
pořadu uměleckého setrvali pak všichni v družné
zábavě až do pozdních hodin nočních.
Musilův
Malát
Vlastimila
Faust
Ferdinand Štěpán
Steinmann
Horkě
Orlice
Prostějov
Sokol
5
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Podzimní počasí se studenou prškou ne-
podporuje ovšem návštěvu, klerá se značně
opozdila za čislicemi dní minulých. Na výstavě
byl klid, jenž však není než předzvěstí živého
ruchu, kterým naplněna bude výslava dnes
zejtra přečetnými účastníky dlouhé řady sjezdů.
Včera k večeru přišli na výstavu hosté,
kterým se nedostalo sice ofieiálního uvítání,
kteří však byli přijati s nadšením obecenstvem.
Byla to česká mládež školní z Vídně, okresu
Pětidomí, jež přišla shlédnout výstavu a naplnit
útlé, vnímavé duše zásobou dojmů, kteréjí
zůstanou nezapomenutelny a bohdá upovní lásku
její ke vzdálené otčině a národu.
Vídeň
Pětidomí
živnostenský komora
6
article
Strojnický průmysl na výstavě.
Strojnický průmysl na výstavě.
Píše inž. Nemo.
Výroba vodních a parních turbin
jest Úzce spojena s elektrotechnikou. Uznávaná Účel-
nost vodní slly pro všechny druhy pohonu jest nej-
lépe patrna z množství vystavovaných furbin, z nicha
zvláště Francisovy se výtečně hodí pro české poměry
vodní
Osm velkých strojíren vyslavuje je ve všech
možných alternativách v regulování. Mimo ně vy-
staveny i roury vodních turbín pro veliký spád, do-
dávané pražskými firmami, zvláště do alpských zemí
S výrobou vodních turbin jest úzce spojeno to várn
zařizování mlýnů. Chod skvostného modelu
moderního mlýna v severním rohu strojovny ukazuje,
na jak vysokém stupni jest tento průmysl u nás.
Šest velkých firem se zabývá skorem výhradně vý
robou čisticích a loupacích strojů, vysěvačů, váleo-
vých stolic, kartáčových strojů a filtrů, mlýnských
kamenů ald.
Parní turbíny, stroje budouenosti, jsou
vystaveny ve třech různých systemech. Zvoničková.
radiální s překvapující přesnontí opracovaných oběž-
ných kol, vyslavena jedna o 125 koň. silách skulečná,
druhá, spíše jako ukázka modelářské práce, v modelu
turbiny o 1000 koňských silách Jest tu turbina Zoel-
lya s velice názorným odkrytím oběžných kol o 800
koňských silách a mohulná Uelms- Plenningerova tur-
bina o 2000 koní se zajimavým regulováním. Před-
stava mohulné síly a ohromného množství obrátek
které tyto stroje dělají (1500 až 3000 za minutu), vy
nucuje obdiv k těmto kolosům
Nemo
Francisův
Plenningerův tur
7
article
Parní stroje,
Bylo by však nevděkem zapomenout na úcty-
hodné, dosud stále oblibené parní stroje pislové. Tyto
dnes na výši technického pokroku se nalézající po-
honové stroje pro nejrůznější chod vrcholí ba vý-
stavě v parním stroji s rozvodem Doerflovým. 500
boňských sil má tento, tak málo mísla zabírající
krásný stnaj. Pro omezenost místa není možno vy-
počísti všech jeho výhod; uznání plného však zaslu-
huje jeho úprava a praktické umístění slanovišti
pro obsluhujícího strojníka. 250koňový parní stro
„Zvoníčkův“ má obdivuhodné, až filigránské rozvo-
dové ústrojí. Též jeden Schmidtův parní stroj
180 koňských silách jest zastoupen.
Z parních kollů jsou vyslaveny 3 mohulně mo-
derní vodotrubkové a jeden lischbeinský. Vodotrub-
kové kolle, vesměs patentované, jsou všechny opa-
třeny přehřívačem páry, jeden pak ekonomiserem
Tepná plocha všech vystavených kotlů jest 1000 m'
Topeni.
Z různých, s kolly spojených i mimo kolly vy.
stavených topení zasluhuje zmínky „Ejekkthyrion“
pristroj ke zlepšení tahu a ke spalování kouře. Mo
hutný průmysl pro zařizování cenírálních parních
vodních i vzdušných topení domů a ústavů zastou-
pen jest velice zajjímavvou kolekcí nízkotlakových
bezpečných kotlíků a topných těles.
Doerflův
Zvoníčkův
Schmidtův
8
article
Lisy.
Dále inponují dva chromné hydraulické lisy
Jeden pro lisování kotelních den za žbavého stavu.
který celou desku jedním rázem na celém obvodu
stejnoměrně ohýbá a vyboulí a zároveň tvoří otvory
pro pamenníky. Druhý rychlolis kovářský, o 200
atmosferách přetlaku, jest zajisté úctyhodné výkon-
nosti.
K nim se druži celá řada lisů cihlářských pr
výrobu cihel, tašek i keramických předmětů. Úplně
zařízená (mime strojovnu) cihelna v činnosti jasně
ukazuje pokrok toholo odvětví strojnického.
Motory.
V pohybu se nacházejí také motory různých
druhů. Naftové motory patentu Lietzenmayerova.
Kudliczova, různé motory pro nassávaný plyn, ben-
zinové molory a motorky pro maloprůmysl. Maloprů-
mysl vůbec může nalézti ve strojovně mnoho do-
brého. Zvláště živnoslníci naleznou zde velké množ-
ství různých praktických přístrojů, jako pro uzenáře
pekaže, provazníky, kováře a strojníky vůbec
Ohromný mandl v exaktním provedení, prádelny
ruční, máselnice s mechanismem a mnoho jiných
účelných přístrojů zajímá zajisté každého.
Lisa
9
article
Obráběcí stroje
ve velikém množství vyslaveně vykazují veliký po-
krok na tomto poli, takže jest skutečně divno, že
dosud podobné stroje objednány jsou ponejvíce z Ně-
mecka; neboť výrobky zvláště jedné firmy jsou tak
krásné, že mohly by konkurovat s každou cizozem-
skou soulěží.
Průmysl cukrovarnický, pivovarnický a lihovarnický.
Pouhý pohled do strojovny ukazuje mohutny
vývoj těchjo průmyslů u nás, z jichž oboru tu vy-
staveno množství předmětů. Pozornost upoutá přede-
vším skvostná varna dvouposchoďová na výrobu
240 hl piva, Menší varna na 50 hl získává pochvaly
účelností a jednoduchostí provedení.
Vysoké měděné kolony pak, jako jedle štihlé
skorem stropu se dolýkající, jsou destilační a rektili-
kační aporáty lihově, kteréž tu vyslaveny čtyři.
O výrobě strojů pro cukrovarnictví, která dnes
— jak právem možno tvrditi — jest u nás na nej-
vyšším bodu dokonalosti, nelze ani říci dosti slo
chvály a ocenění. Nepřehledná jest řada vystavených
tu strojů a přistrojů, centrovek zavěšených, odměrok.
čističů, fillrů atď. I skutečné moderní vacuum jest
vyslaveno.
10
article
Dopravnictví.
Mohutně jest zastoupeno ve strojovně laké do-
pravnictvi. Od obrovitého jeřábu portálovéhio pro
holešovický přistav až do nejmenších dresin, vše
výborně konstruováno a vzprně provedeno.
Pyšná lokomotiva nákladní s novým syslemem
kolle a přemnohým novým zařízením, čekající netrpě-
livě na práci, působí zatim jen tlakem svého vlastního
tělesa na váhu pod koly umístěnou pro stanovení
tohoto tlaku. Běda, jesiliže lokomoliva jednostranně
váhu přitlačuje; váha to okamžitě oznámí, řekne, ža-
Neobvyklým pro nás jest parní melorový vůz
za velkou lokomotivou stojící. Jeho praktické zaří-
zení pro zpáteční chod, zvláště se stanoviska ochran-
ného jest ohdivuhodné. Eelektrický, motorový vůz
pro trat Tábor—Bechyně neméně jest zajímavým
svou konstrukcí; pro nás Pražany nejzajímavější je
však nový tramwayový vůz pro pražskou „elekktriku
Máť vchod uprostřed, po ovou odděleních na obou
stranách na knždé průčelní stranč, pak zcela uzavřené
koje pro řidiče motorů. Pro obecenstvo jsou tedy tr
oddělené mísinosti, prý — jak hlas lidu hned pro-
hlásil — pro tři národnosti v Prage.
Clou remisy strojovny jsou ohromné osobní vozy
při jižní straně
Rychlíkový vůz buštěhradské dráhy prvé a druh
třídy pre méně osob než obvykle, má za to pohodl-
nější zařízení; jídelní vůz s praktickou kuchyní, která
je zařízena k uvaření diner pro 80 osob. Její chla-
dírny (sklepy možno říci) jsou až ku podivu účelně
ve všech koutech využitkovány.
Pražan
Tábor
Bechyně
11
article
Spací vagon při prohlidce přímo láká do připra-
vených loží.
„Dar“ vůz, pro Aršentinu určený, rozčělenilelný
k dopravě v bednách, překvapuje šílkou při úzkých
svých kolejích.
Rovněž aubomobilní průmysl tu nacházíme za-
stoupený dvěma vozy. I dresiny jsou v naší vozovce.
Máme dresiny molorové pro několik osob, motorové
pro jednu, šlapací i ruční.
S pýchou a hrdostí oprávněnou končíme svů
přehled o velké strojovně naší letoční výstavy, aby-
chom v příštím článku s nemenší pýchou vypsali
nozvoj naší výroby hospodářských strojů.
Jaký to úžasný pokrok vůči r. 1891! Zdá se sku-
tečně býti plně oprávněno, co praví úvodní člá nek
pana H. v katalogu strojnictví, že vílězný pocho
našeho strojnictví je v neposlední řadě následkem
pražské zemské jubilejní výstavy z r. 1891, nebot
dle téhož článku strojnický průmysl pražského ko-
morního obvodu od té doby vzrostl tak, že cena roční
jeho výroby jest dnes 80 mil. korun proti 30 mil. K
v r. 1891. Dobře vystihuje článek zásluhy podni-
katelů, dělnictva a inženýrů o tento rozvoj, v němž
se nejlepším způsobem zrcadlí znamenité výsledky
spojení tcorie s praxí.
Názorně ukazuje to zejména jedna firma stroj-
nická, která ve svém zvláštním (velice pěkně kon-
luje
12
article
struovaném a reprosenlativním) pavilenu zobrazuj
řadu svých bývalých inženýrů, klerí přímo z jejích
služeb stali se profesory na vysokých školách techni-
ckých a kteří i pak stále setrvali ve přímém spojen
s praxí, oplodňujíce znamenitou měrou průmysl. Jes
to firma, skoro výlučně v rukou německých akcio-
nářů jsoucí, a proto jest tím zajimavějším a pro nás
Čechy tím poučnějším, že z jedenácti nynějších pro-
fesorů. v řečeném pavilonu zobrazených, plných
sedm jest národnosti českoslovanské a pouze čtyř
národnosti německé. Zajistě přesvědčující to důkam
o naší rovnocennosti, důkaz prováděný tu veřejně
německým podnikem samým.
. Dnežek ve výstavě. V 9 Hodin ráno plnění
stříbrného balonu, okrášleného při bezvětří gumovými
balony větších rozměrův s reklamním nápisem „Pa-
mátka jubilejní výstavě v Praze“, které jsou na pro-
dej a k nimž možno připojiti korespondenční lístky
s adresou. Ve 4 hodiny odpol. koncert slovinského
pěveckého družstva „Slavec“ z Lublaně. V 7 hodin
več. populární koncert výstavního orchestru v kon-
certní sini. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Pořad: 1
Rossini: Ouvertura k op. „Vilém Tell“. 2. Blodek-
Intermezzo k op. „V studni“. 3. Volkmann: Serenada
č. 3. D-moll pro smyčcový orchestr, solo na violon-
čelo, pan Artur Krása. 4. Wagner: Ouvertura k op.
„Tannhäuser“. 5. Roos: Trio pro harfu, housle
čelo, přednese slč. Olga Proftová a pp. Georges Ham-
mer a Artur Krása. 6. Smetana-Kovařovic: Fantasie
na op. „Prodaná nevěsta“. O 9. hod. več. umělecký
kabaret v koncertní síni, venku promítání reklamních
kinematografických obrazů na stěně bioskopického
pavilonu. Od 9 do 10 hod. slavnostní osvětlení.
Čecho
doktor
Zemánek
Tell
Blodek
Volkmann
Krása
Wagner
Tannhäuser
Proftová
Georges Ham
Smetan
Kovařovic
Praha
Lublaň
trio pro harfa
13
article
. Zemědělské lihovarství zastoupeno jest n
jubilejní výstavě soubornou exposicí na ploše 200 m
v pavilonu polravin a požívatin čís. XXI. (Jeden
vstup jest z aleje od restaurace Kejharovy, druhý
z výst. náměstí od pavilonu klenotnického.) Těto
kolektivní výslavy zúčastní se nejen všechny liho-
varské organisace (lihovarnické spolky v Čechách a
na Moravě, ústřední prodejna lihu), ale i jednotliví
členové těchto spolků, továrny strojů lihovarských
a lihovarská škola s výzkumným ústavem pro prů-
mysl lihovarský, čímž tak výstavka svým obsahem je
velice rozsáhlá a pestrá. Uprostřed výstavky jest
umistěn pokusný lihovárek školy a výzkumné sta-
nice lihovarské na Král. Vinohradech, v 10 interié-
rech kolem umístěných nacházejí se exposice 34
českých a 17 moravských vystavovatelů s 596 výstav-
ními objekty, čímž eminentně dokázána jest důle-
žitost lihovarská pro naše zemědělství. Ze exposice
tafo jest i pro neodborníka velice zajímavá a poučná,
o tom svědčí zájem, jejž zevrubnou pozornostíjl
projevují četní návštěvníci pavilonu potravin a po-
žívatin,
.. Z koficertní síně. Dnes odpoledne o 4. hod-
koná se v koncertní síni oznámený již koncert pě-
veckého družstva „Slavec“ z Lublaně, řízením ka-
pelníka Hilaria Beníška. Slovinské kapele vo-
kální předchází pověst co nejlepší a známost s ní
jistě přispěje k dalšímu utužení styků našich s ná-
rodem slovinským. Pořad dnešní obsahuje tyto sklad-
by: 1. Gerbié: Slovanský brod (Slovanská loď), 2.
Volarič: Čolničku (Člunku). 3. G. Ipavié: „Obla-
čku“. 4. Sachs: Venec slovenskih narodnih pesmi. 5.
Kejharův
Král
Hilario Beníšek
G Ipavié
Sachs
Venec
Čechy
Morava
Lublaň
Čolnička
14
article
Aljaě: Dneva nam pripelji žar. (Dne nám přived
žár.) Veškerá čísla jsou psána pro sbor, v čísle 5.
účinkuje baritonové solo s osmizpěvem. Před vokál-
ním programem přednese výstavní orchestr 3 české
skladby a sice kromě Smetanova „Vyšehradu“ dvě.
jež mají vztah k jihoslovanské hudbě, Dvořákův Slo-
vanský lanec č. 7 (II. řady), jenž je idealisovanou
fanlasii na jihoslovanský tanec, zvaný „Kolo“ a dále
Bendlovu „Jihoslovanskou rapsodii“, v níž zesnulý
mistr uložil své zážitky za pobytu na slovanském
jihu. Vstupenky k dnešnímu konceriu na sedadla po
3 K, 2 K a 1 K 50 h, do loží po 12 K a na mísla
k stání po 1 K a 60 h prodávají se od 3 hodin u kon-
cerlní pukladny.
. Návštévníkům výstavní konicorini síně bude
konečně od nynějška zjednán nerušený umě-
lecký požitek při všech produkcích. K četným
stížnostem z kruhů uměnímilovného obecenstva
i umělců samých na rušící lomoz, působený v sini
koncertní odkládáním holí, deštníků i šalstva zjed-
nána konečně kýžoná náprava zásluhou samého pana
presidenta výkonného výboru cís. rady Leona Bon-
dyho, který s vřelou přímluvou doporučil včera zi-
bavnímu výboru opatření — námi na tomto místě
zastávané v zájmu uměnímilovného obecenstva —
aby každý návštěvník koncertní síně byl za nepa-
trný poplatek povinen odložiti hůl, došinik
vrchní šat v prostorných šatnách, v koncertní síni
v levo při hlavním vchodu. Výstavním dozorcům
síni konceriní bude uloženo, aby na povinnost tu
zájmu obecenstva samého každého zdvořile upo-
zornili.
Smetanův
Bendlův
Leon
Vyšehrad
Dvořákův St
15
article
. Nové jubilejní korospondenční lislky. Dneš-
ním dnem počínaje budou na výstavě prodávány ve
zvlášiních, k tomute účelu postavených automatech
jubilejní korespondenční lístky, které mají na druhé
straně pohled na Karlův Týn, Hradčany a obraz cl-
saře a krále a jsou opatřeny českým nápisem. Lístky
tyto jsou po 15 hal. a vypadnou vždy po vhození
3 desetihaléřů 2 listky z automatu
Hromadné návštěvy na výstavě. Dne 13
t. m. navštívil výslavu Touring Club de France z
vedení prof. pařížské university p. Elevenova. Dále
Esperantisté, kteří zavítali k nám ze Švýcarska, Špa
něl a Francie a jedou dále na sjezd esperantistů do
Dráždan Uvítání dostalo se jim p. kom. radou Ma-
cháčkem, kterému poděkoval za esperantisty HI. H -
dler, redaktor časopisu „Esperanio“ v Ženevě.
*. Cenu 100 korun, kterou vypsala Národoho
spodářská jednota, získati může každý, kdo přečte
si přílohu a 6. stránku Výstavního alba Národohospo-
dářské jednoty (kapesní formát, 22 obrázků, cena
30 hal.; po celé výstavě k dostání).
Ke sjezdu českoslovanského živnostnictva.
Pány účastníky sjezdu upozorňujeme na exposic
techn. průmyslového musea (ůstavu pro zvelebověnt
živností obchodní a živnostenské komory v Praze)
umistěnou v přízemí pavilonu komorního za pavilo-
nem města Prahy. V exposici bude přítomen úřad-
ník, který dle potřeby podá příslušné informace.
V sobotu dne 15. srpna 1908 mezi 4. a 5. hodinou
odpolední podají pp. účastníkům sjezdu příslušné
výklady řdící úřadníci ústavu.
Franc
Karlův Týn
Hradčany
Švýcarsko
Francie
Ženeva
Praha
rada Ma
Národohospo
živnostenský komora v Praga
16
article
Sokolové a výstava. Opětně docházejí nás
důrazné stížnosti, že Šokolové v kroji nesmějí na
výstavu. Zákaz tento ukázal svoji trapnou — řek-
němo jenom nezvyklost znovu včera, kdy Prahou
prolíždělo mnoho účastníků sokolského sletu v Pro-
stějově, kteří by rádi byli navštívili výstavu, ale ne-
byli tam v kroji puštění. Sokolové pak, ubírajíce se
na velký slet, nemohou přece vozili s sebou koše
nebo vaky s garderobou a mají tedy nutně jenom
svůj kroj, svůj parádní a representační úbor! Je prav-
da, výstavní výbor oznámil opětně veškeré veřej-
nosti, že z těch a těch důvodů nemůže býti přístup
na výslavu dovolen osobám ve spolkových krojícha
tak dále, ale doložil také, že si vyhradil dopustiti
jednotlivých případech z tohoto pravidla výji mku
Tu pak soudí se v příslušných kruzích, že takováto
výjimka měla býti učiněna a je-li toho potřebí, úra-
dům oznámena právě pro tyto dny sletů a sjezdů.
To však se nestalo a jest obecné přání, aby výstaví
správa pro příště podobné případy tu žádoucí vý-
jimku neopomenula učinit.
Sokol
Praha
17
article
.. Výstavní milion — národním darem Národní
jednotě pošumavské! Sbírky na milion ulčšeně ro-
stou, ale přece ne tak, aby odpovídaly návštěvě vý-
stavy a držely s touto stejný krok. Také nesmí býti
přehlédnuto, že s dychtivosli počítáme každý den
přírostek jenom na milion dvouhalérů. Oč byl by vý-
sledek a význam krásně této národní sbírky pozoru-
hodnějším, kdybychom hned počítali koruny na mí-
stě dvouhaléřů. Bylo by dobře, abychom všechno
teplo svého nadšení, svoji radost ze života r z úspě-
chů české uřičinlivosti a práce, celou českou duši.
zanícenou pro vše ušlechtilé, dobré a krásné vložili
do této sbírky, která před celou veřejností domácí
i cizí, slovanskou, byla by sloupnicí naší národní
obětavosti a přízně k českým menšinám. Učiňm
slovo skulkem a poskylněme všichni svorně a nadše-
nč, s plnou vlasteneckou vřelostí a nadšením pro-
vázený národní dar Národní jednotě pošumavské,
která, vstupujíc do jubilejního období své 25leté
prospěšné činnosti, pomoci té do nejvyšší míry po-
třebuje. Národní jednota pošumavská chystá se
oslaviti jubilejní rok svůj zbudováním několika men-
šinových škol a společenských budov, zaručujících
nerušený kulturní a společenský život českých men-
šin. Není dosud na čase jmenovati místa, kde se tak
stane, smlouvy stavební byly však již podepsány.
18
article
Podniky ty vyžadují nákladu 115.000 K; mimo to
koupila Jednota v Sulislavi usedlost za 30.000 K
dům v Kaplici za 12.600 K. Pomozme všichni bez
rozdílu vykonati Národní jednotě pošumavské krás-
ný její úkol, splňme očekávání, která klade do zvý-
šené české obětsvosti ve chvíli svého jubilea a do-
kažme skufkem, že vážíme si její svědomnitě a plodné
národní práce. Heslem všech budiž: Sebeřme do
konce výstavy nikoliv milion, ale několik miliono
dvouhaléřů! Svorná vůle divy tvoří; pokusmes
o tento div, který zjedná nám uznání našich přátel
a úctu našich nepřátel!
. Na milion dvouhaléřů na stavbu české školy
Národní jednety pošumavské (uprostřed levého křídla
průmyslového paláce) sebráno bylo dne 14. srpna
1908 14.957 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 764. 880
dvouhaléřů. Celé sloupce v krychli zajistili si dále-
Akad. spolek „Barák“ v Něm. Brodě 10 K, p. V. Za-
vadl v Jičíně sbírkou učit. schůzky roč. 1908 17 K
okr. komisař JUDr. Julius Krminský jměnem kolegů
z česko budějovického gymnasia z r. 1885 20 K (dva
sloupce), p. Ant. Krátký, sport. záv. v Č. Budějovi-
cích 10 K, personál dílny Tržnice kožešníků v Pr-
ze-I. 10 K 10 h, Kroužek mládenců v Kyšperku vrá-
ceně vslupné od Filantropické druž., doplněné na
20 K (dva sloupce), slč. Ot. Prokšova od společnosti
ve slovácké pivnici „V parlamentě“ v Uher. Hradišti
30 K, Nár. soc. org. při manifestačním průvodu p.
Hartmanem a Jelínkem vybraných 82 K (osm sloup-
ců), desátníci (u p. Kožíška) v Praze 10 K, hoste
u p. F. Mašína v Praze-I. na rozloučenou se starou
mistností 10 K. denní a letní hosté v host. Pavlí-
čkově ve Vápenném Podole 10 K.
Barák
JUDr
Julius Krminský
Antonín
Otakar
Prokšův
Hartman
Jelínek
Kožíšek
F Mašín
Kaplice
Německo
Jičín
Č . Buděj
Kyšperk
Uhry
Praha
Pavlit
vápenný Podol
Jednota
Hradiště 30 K
19
article
.. „Skluzavka“ a „Vzhůru na výstavu!“ vyšly
právě pro zpěv s průvodem klavíru. Obě tyto písně
z časově frašky „Baj-Kaj-Laj“ aneb „Pan Kopeček
na výstavě“, jež se stala opravdu největším sezon-
ním úspěchem divadla „Uranie“, ziskaly si rázem
obliby divadelního obecenstva, jež je přenáší dMále .
takže nyní již zdomácněly v nejširších kruzích. Tai
nedoznala od Fastrovy písně „Na Belvederu“ snad
žádná druhá takové popularity, jako melodická
„Skluzavka“, jejíž rozmarné „Letěli jsme spolu —
nahoru a dolů“ lze slvšeti nyní po celé Praze. Obě
písně jsou tak aranžovány, že lze je hráti i pouze na
klavír pro 2 ruce bez zpěvu. Cena s prův. klavíru
nebo m 2 ruce po 1 K 20 h. Texty se zpěvným
hlasem k dalším písním Fořt-Pinskrovy Irašky a síce
„Slonní kuplet“ a „Vějnové duetto“ a „Baj-Kaj-Laj“
jsou po 20 hal. Nakladatel Mojmír Urbánek Praha.
Hlávkův paláe
. „Výstavňí Pegas“. Literární tato publikčace
obsahující dvacet veršovaných satir rázu výslavního,
vydána bude v nejbližších dnech a dána bude
do prodeje ve zvláštním kiosku na výstavě. Úoravná
knížka nese barevnou obálku, kreslenou K. Nejedlým
a bude se prodávati po 40 hal. Odhalení pomníko-
vého kiosku bude veřejné a okázalé, za účasti naší
umělecké obce a vzbudí zajisté značný rozruch na
výstavišti
. Kaharet. V koncertní síni na výstavě umě-
lecký kabaret s bohatým programem, jehož hlavní
číslo tvoří Hervéova oblíbená směs „Mamsell Ni-
touche“. Zač. o půl 9. hod. več.
Fastrův
Urbánek
Hlávkův
K Nejedlá
Hervéův
Na Belveder
Praha
Pinskrov Iraška
Kajlaj “ aneb „ Pan Kopeček
20
article
. „Národni Listy“ mají svůj klosk na vý-
stavišti hned u pravého rohu květinového parketu,
blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se na
náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čísla ran-
ního i odpoledního vydání k dostání.
. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá s
u firmy A. Elchler, Praha, palác Generali,
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný.
„. Schůze generálního výboru jubilejní výslavy.
Ve čtvrtek 13. t. m. konal generální výbor výstavní
za předsednictví presidenta výkonného výboru p. cís.
rady L. Bondyho schůzi, na jejíž programu bylo
stanovení porotního řádu a volba hlavní po-
roty, jakož i porot skupinových. Návrh po-
rotního řádu přednesl p. vlád. rada dr. Hoto-
wetz. Z ustanovení porotního řádu budiž jakožto
novota letošní výstavy uvedeno, že nebudou udělo-
vána vyznamenání různého druhu, tedy na př. me-
daile státní, zemské, komorní a j. institucí, nýbrž že
budou pouze jednotná — ovšem odstupňovaná —
vyznamenání výstavní. Vyznamenání záležeti budou:
v čestném diplomu, diplomu zlaté medaile, diplomu
stříbrné medaile a diplomu bronzové medaile. Počet
vyznamenání nebude kontingentován, nýbrž bude jich
přidělen vystavovatelům takový počet, jaký porota
určí. Porota sestává: z porot skupinových a poroty
hlavní. Skupinové poroty učiní své návrhy na vy-
znamenání vystavovatelů porotě hlavní. Práce sku-
pinových porot započínají bezodkladně a jest porot-
cům uložena povinnost, aby sami jednotlivě do 25.
L Bondy
doktor
Hoto
Praha
Václavský náměstí
A . Elchler
Generali
jubilejní výslava
21
article
srpna důkladně prohlédli si výstavní předměty své
skupiny bez dotazování se nebo intervence jednotli-
vých vystavovatelů. V této době smějí se porotcové
informovati o jednotlivých vystavovatelích své sku-
piny pouze prostřednictvím prasidia nebo referenta
skupinového výboru. Společné porady konati pak
budou skupinové poroty v době od 25. srpna do 10.
září, ve kteréžto době provedou důkladné šetření,
event. zkoušky, rozbory atd. a vyšetřovati budou
event. sdělení od vystavovatelů učiněná. Vyzname-
nání navrhováno bude jen tenkráte, jestliže vystavo-
vatelé vyslavují předměty, které sami vyrobili,
zušlechtili nebo naložilí. Členové poroty mají povin-
nost, tuto okolnost přesně vyšetřiti. Vystavovatelé,
kteří nevystavují výrobky vlastní, nýbrž pouze vý-
robky, s kterými vedou obchod, nemohou obdržeti vy-
znamenání výstavní. Vystavovatelům tohoto druhu
může však porota navrhnouti vyznamenání jiného
druhu, kleré záležeti bude v označení jejich čilosti
nebo významu obchodního, na výstavě jejich expo-
sicí osvědčeného. Označení toto obsaženo bude
v odlišném textu potvrzení, že dotyčný vystavovatel
zúčastnil se výstavy. Usnesení toto učinil generální
výbor po debatě o návrzích skupinového výboru
třídy XXIII., jež přednesl předseda tohoto skupino-
vého výboru, p. komerční rada Jose! Řivnáč.
Další debata rozvinula se potom o ustanovení porot-
ního řádu ohledně hlavní poroty; debaty zúčastnili
se pp.: dr. Houdek, předseda Novák, cís. rada
Jahn, továrník Tanzer, ředitel Karbus, komur.
rada dr. Malinský, cís. rada dr. Křižík a pp.
Jose
Řivnáč
Houdek
Novák
Jahn
Tanzer
Karbus
doktor
Malinský
Křižík
22
article
Křížek a Lůhne. V debatě mezi jiným konsta-
tována byla přednost porotního řádu jubilejní výstavy
proti výatavám jiným, která záleží v úplné neodvi-
slosti hlavní poroty jak od všech výborů výstavních
tak i od porot skupinových; neodvislost tato doku-
mentována jest tím, že v hlavní porotě mohou zase-
dati pouze osobnosti, které nejsou členy žádné po-
roty skupinové a dále ustanovením, že za členy po-
roly nebudou přibráni předsedové nebo referenti po-
rot skupinových, jako to bývá u výstav jiných. Tím
vším zaručena jest úplná neodvislost hlavní poroty
a bude tím více posílena důvěra vystavovatelů k vý-
rokům poroty. Každý vystavovatel má právo po na-
hlédnutí do rozhodnutí poroty skupinové odvolati se
ku porotě hlavní; porota hlavní pak má právo, event.
změniti výrok poroty skupinové a to po případěi
tehdy, když nebyl vystavovatelem reklamován. Po
jednomyslném schválení porotního řádu generálním
výborem provedeny byly pak volby porot a povoláni
byli jednomyslně do poroty hlavní: za před-
sedu p. cís. rada dr. Richard Jahn, za místopřed-
sedy pp.: továrník Filip Křížek, svob. pán
Ludvík Kubinzky a svob. pán Fr. Ring-
hofler ml.; za generálního zpravodaje p. c. k.
vrch. živnostenský inspektor inž. Josef Jareš, za
zástupce generálního zpravodaje profes. c. k. uměl.
prům. školy a ředitel odborné školy pro zlatníky p.
Křížek
Lůhnout
doktor
Jahn
Kubinzky
Ing
Jareš
23
article
Jos. Lad. Němec; za členy hlavní poroty pp.:
Mořie Arndt. Jindřich DenhoíI, Jos. Jan Frič.
Fr. Matějovský, řed. Ant. Pavec z Kolína, to-
várník F. L. Popper z Chrudimi, komerč. rada
Josef Řivnáč, generální ředitel Emil Sommerschuh
z Rakovníka a majitel tiskárny p. Alois Wiesner st.
Dále pak provedena bylá volba všech porot skupino-
vých, jejichž seznam bude v nejbližších dnech pu-
blikován.
. Včera navšlivilo výslavu 6938 platícíe
osob; celková návštěva činí 1,380.235 osob.
Němec
Mořie Arndt
Jindřich Denhoía
Frič
František
Matějovský
Pavec
F L Popper
Řivnáč
Sommerschuh
Wiesner
Jos
Kolín
Chrudim
Rakovník
24
article
opěvovali její krásy a starobylosti, jsou uctíváni
pamětními deskami na domech, kde bydleli.
Goethe má dokonce i svůj pomník na římském
Pinciu. V ulici Corso v Římě je pamětní desk
na domě, kde sidlil Shelley. V Benátkách je
na paláci Vendramin mramorová tabule, zvěstu-
jící, že zde dokonal Richard Wagner. Ale přísný
katolik vévoda della Grazzie, sídlicí v nejpyš-
nějším paláci benátském, dovolil desku upevniti
pouze na zadní část paláce, vedoucí do smutné
a těsné uličky, do pravé benátské cale. Wagner
byl revolucionář v životě i umění a proto jeho
jméno nesmělo porušiti rennaisanční harmonii
paláce aristokrata z bourbonského rodu.
Stendhalovi bude věnována pamětní desk
v Římě, o némž napsal tolik rozkošných a zá-
bavných stránek. Na domě ve via Gregoriana,
na úpati Pineia, kde dlouho bydlel Stendhal.
hodlá skupina římských spisovatelů a umělců
upovniti mramorovou desku. Zatím se »Stend-
halisté« řimští scházejí jednou za měsíc na
hostinách, kde při ohnivém vlně hovoří o ideách
a zjevech krásy. Dobrý Stendhal, jenž nebyl
nepřitelem požitků světských a miloval rozkoše
filosofických a estetických hovorů »de omni r
scibili et de quibusdam aliis« nad číši vina,
zajisté by uznal toto uctivání svého genia z
nejvhodnějš
Goethe
Shelley
Wagner
della Grazzie
Stendhal
Řím
Benátky
Corso
Na dům v via Gregorian
Pineia
25
article
S Bogom, bračo
S Bogom, bračo
Na sjeveru je luč zasjala bajna,
I čarne trake okol razasula -
Te čarne trake primamljive moci,
Što vječne Pravde dah joj milo dunu,
Da snaži volju, da razgalja tmine,
Da potištením udahnjiva nadu,
Da duh okr'jepi, što malaksat stao,
Da ljutoj borbi odoljeti može,
Da kaže stazu, što slobodi půti,
Da slavi Pravdi stečenu pobjedu . ..
Da, luč zasjala na sjeveru bajna,
A sa divotne zemlje Vaclavove,
Od junačkoga češkoga naroda,
Gdje najslavniji sapleo se v'jenae
Na díku, ponos miloj Majci Slav
Ta luč je svoje razasula trake
I na jug brači, k Jadranskomu moru
I k istoku, gdje bratska su plemena,
I k zapadu, gdje brača Slavu slave;
I k sebi zove svu tu braéu milu,
Da ljupko blaži stare njine jade,
Da melem pruži ranam krvavijem,
Da bodri duše, na boj novi spremne,
A malaksale da raživi brižno.
Jadranskom
26
article
I poslušaše brada! Kraljevskomu
Zlatnome Pragu dobrliše rado,
Gdje brada braču priviše na grudi,
Gdje zagrljajem srčním osladjene
U divnom skladu splinuše se duše . ..
I Srb i Bugar, Rusin a i Poljak
I Slovenac i Hrvat s bratom Čehom,
U jedno kolo svi se uhvatismo
— U kolo čarno slovjenske Prosvjete . ..
Nada lim kolom nebo se osmjeva,
A na ružičnom tom nebu slovjenskom,
Gle, zlatna slova blistaju se žarko;
»Buduénost jest u slogi svih Slovjena!«
Razumjesmo se. — Jel'te, braéo, da sad
U grudima nam jedno srce bije,
I jedna miso duh nam provejava ? . ..
A slatka nada na krilima lakim
Tamo nas nosi k jednom idealu . .
Dě, sloga naša smrt je našem vragu,
I rasap tudjih barbarskijeh snova,
I granit živi tudjím pohotamal
Dá, sloga ce nam sazdat vilin —dvoro,
Gdje sreča evast če našemu pregnuču,
Gdje čežuje ce nam v'jencem neuvehlim
Slobode, slave ovjenčane bitil
Oj, s Bogom, braco, s Bogom nam, junaci
Mi vračamo se kučam opčarani
Toplotom Vašeg čustva bratinskoga,
Divotom Vašeg napretka umnoga —
Oj, nov je čovjek svatko od nas sada ! ..
Na zdar i hvala, slovjenski prvaci,
Na zdar a s Bohem, bratři, sestry milél
U Pragu, 13. srpna 1908.
Za brau slovjenske kongresiste učitel
Jako v Marinkovié iz Dalmacije. (Zadar
Srb
Bugar
Rusin
Slovjen
Tama
Zadar
Praga
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Opera Národního divadla. Pohostinské hry sl.
Emmy Deslinnovy zůstaly, bohužel, omezeny
pouze na tré vystoupení, z nichž včera absolvováno
poslední: Smelanův »Dalibor«. Jako všechny role
sl. Destinnovy, tak i Milada jest dílem nejhlubšíh
proniknutí celé postavy. Její Milada jest silná žen
plná vášně, jíž býří v lásce i nenávisti. Z úchval-
ného podání jejího jasně vyplývá síla a mohutnost
tragičnosti v umění Smetanově, jež v »Daliboru« za-
chovalo nám nejtragičtější zpěvobru Šmetanovu (ne-
jen obsahem, nýbrž i nepochopením doslovně nej-
tragičtější !), podávající českou báj na podkladu reálné
skutečnosti. V reprodukci sl. Destinnovy jsou mo-
menty, které se zařezávaji ostře do duše svojí pla-
stičností. Hned v úvodním aklu ona přeměna, ktero
v duši prodělá Milada — žalobkyně v Miladu za
Deslinnův
Dalibor
Milada
Smetanův
+ opera
národní divadlo
28
article
Dalibora orodující. Veliké časové doby k tomuto du-
ševnímu procesu, měnícího nenávist v lásku, part ne
poskytuje, tím větší mimický výkon pěvkyně — ho-
spodařící s každičkým slovem a vyjadřující plný jeho
význam — dává-li nám jednotlivé fase onoho po
chodu opravdu prožívati. Nub jiný stejně velkolep
detail její reprodukce ve scéně nádvořní: když Mi
lada obdrží od žalářníka svolení, aby směla Dali
boru donésti housle, prosí v blubokém vnitřním po
hnutí nebe o pomoc v oné těžké chvíli nejistoty
bázně. K úžasné výši vznesl se tento dramatický
monolog již pěveckým výrazem pěvkyně; jeho prav-
divost a psychologická hloubka krví Smetanovou ve
psaná v hereckém výkonu pěvkyně dostupuje pak
svého vrcholného bodu. Neb konečně: jak milostný
duet Milady a Dalibora ve scéně žalářní u ní vyzně
radostným opojením nad sblížením dvou srdcí a ja
podání to strhlo podmanivou silou ku plnému uvě-
domění si této mohutné gradace, jež z tohoto vře-
lého hymnu lásky činí jeden z nejgeniálnějších pro-
jevů Šmetanovy lyriky, stojící zde ovšem ve službách
ryze dramatických. Tato tři místa sluší uvésti jako
nejcharakterističtější ukázky velikého a vzácného
umění sl. Destinnovy, jež tentokráte opětně jake
dosud vždy byla předmětem nejokázalejších oslav s
strany obecenstva, sestávajícího většinou z krubů
venkovských i cizích.
Dalibor
Smetanův
Milada
já lada
29
article
Výborným partnerem slč. Destinnovy byl pa
Pácal, jenž při všech třech pohostinských brách
pěvkyně domácí ensembí — nikoliv vždy dobré ja-
kosti — representoval co nejčestněji. Předslavení, n
němž nedostatky posledních nedávných proveden
ruka chefa opery p. Kovařovice hleděla odstraniti
náleželo k nejlepším z poslední doby. Ovšem př
slibovaném novém nastudování všech oper Smelano-
vých bude míti chef opery ještě příliš mnoho práce.
především s něklerými solisty, kteří musí si býti v-
domi, co představují a bedlivěji musí dbáti i delail-
nějšího propracování role. I v »Daliboru« jsou ještě
místa temnotou zahalená, z nichž poslední závoj
dosud odstraněn nebyl! A přece, která zpěvobra
Smelanova by si ideálního vypravení zasloužila více
nežli kaceřovaný »Dalibor«, který tvůrci svému při-
pravil tolik bolesti a zármutku . . .?
Včerejší předslavení »Dalibora« bylo zajímav
laké tím, že k němu účast svoji přihlásili zástupe
dvorní opery berlínské, kde v letošní sezoně zá-
sluhou sl. Destinnovy »Dalibor« má býti proveden
se slavnou krajankou naší v roli Milady. Věru osu
díla Smetanova v Berlíně nemůže býti šťastnějsí.
spočívá-li v rukou a umění sl. Destinnovy. Bez obav
vložme tedy bohdá slavný ieho úspěch v ruce její
A. i.
Pácal
Kovařovic
Dalibor
Smelanův
Milada
Smetanův
Berlín
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dar pohořelým. Ze Skoplje, 14. srpna
(K. k.) Vláda rakousko-uherská darovala pohořel ým
2000 K.
=Bpanělský vynález vzducholodi. Z Pařiže
14. srpna. (K. k.) „Eclair“ sděluje z Madridu: V nej-
bližší době bude za přítomnosti krále vyzkoušena
řiditelná vzducholoď. Zvláštností její jest, že pohyby
a kormidlo vzducholodi mohou býti přístrojem radio-
grafického propulsátoru z dálky řízeny. Přístrojje
vynálezem vzduchoplavce Oueteda, který též tuto
vzducholoď vystavěl. Soustavy té používá se již při
řízení torped.
=Rakouský parník ztroskolal. Z Brestu
14. srpna. Rakouský parník „Nero“, který plul s ná-
kladem uhlí z North Shielde do Terslu, ztroskolat
se minulé noci u ostrova Quessantu; 27členná jeho
posádka a tři na parníku se nacházející cestující byli
vesměs zachráněni. Námořní prefekt vyslaí
na místo nehody dvě vlečné lodi.
= Defraudace. Z Mohlheimu na Ruře, 14
srpna. (K. k.) Pokladní sluha mohlheimské filiálky
Národní banky v Brémách, Bras, uprchl dnes dopo-
ledne se 75.000 mk., které vyzvedl u Řišské banky
a jest nezv ěstný.
Oueteda
Bras
Skoplje
Madrid
Brest
Nera
North Shielde
Terslo
Brémy
národní banka
Řišský banka
Quessant
31
article
= Zemělřesení. Z Terstu; 14. srpna (K. k.
Selsmografické přístroje námořní observatofe zazna-
menaly dnes odpoledne vzdálené zemětřesení. Z-
čátek ve 2 hod. 5 m. 41 vt. Největší rozkyv 3 mm
ve 2 hod. 23 m. 44 vt. Konec ve 3 hod. 26 min. 11 vi.
= Výbuch v anglo-francouzské výstavě. Z Lon-
dýna, 14. srpna. (K. k.) Ve francouzsko-anglické vý-
stavě vybuchl dnes balon amerického vzduchoplavce.
právě když byl plněn plynem. Výbuchem byly
dvě osoby zabity a 6 zraněno. Oba zabit
patřili k služebnímu personálu vzduchoplavcovu.
= Mozinárodní sjezd orientalistů. Z Kodaně
14. srpna. (K. k.) Dnes dopoledne byl korunním prin-
cem zahájen 15. mezinárodní ojezd orientalistů, jenž
koná se za protektorátu králova. Předsedou sjezdu
byl zvolen profesor Thomson z Kodaně. Cizí delegáti
tlumočili oficiální blahopřání svých vlád. Odpoledne
zahájeny byly porady v jednotlivých sjezdových od
borech,
= Parsevalův balon. Z Berlí n a, 14. sr pna.
Thomson
Parsevalův
Terst
Lon
Kodaň
mm
32
article
Dnes o 61/2 hod. ráno vystoupil major Parseval opět
a plul nejdříve do Rummelsburgu, kdež obeplul rad-
niční věž, načež zamířil do Kopníka a tam lehce
přistál na pevné půdě. — Zpráva koresp. kanc. ohla-
šuje dále z Berlína 14. srpna: Parsevalův balon stu-
dijní společnosti pro plavbu motorovými vzducho-
loďmi plul dnes dopoledne dvě a 3/4 hodiny kolen
Berlína. Vzducholoď vznesla se v 61/4 hod. ráno na
tegelském cvičišti, plula přes Pankov, Weiasenseea
Stralov do Oberschönweide; odtud plula k tempel-
hofskému poli přes Friedenavu, Stehlice, Grossliche
terfelde, Zehlendorf. Wannsee a polom přes Kladov
a Gatov zpět k místu, odkud se vznesla a v 9 hod.
tam hladce přislála. V gondole byli setník šl. Kehler
jako vůdce a sotník šl. Krogh a inženýr Keefer, kteří
řidili výšková a poboční kormidla. Vzducholoď vznáe
šela se za plavby průměrně ve výši 200 až 400 metrů.
Kdežto při vzletu činila rychlost větru jen asi tř
minuty za vteřinu, vzrostla ve vělších výškách na
8 až 10 metrů. Zvláště u Zehlendorfu bylo ve výši
asi 300 metrů velmi větrno. Přes to rozvinula vzdu-
choloď velmi značnou rychlost a dala se říditi volně
kormidlem. Stabilita byla znamenitá.
= K výbuchu na cvičné lodi. Z Toulonu, 14.
srpna. (K. k.) Jeden muž, jenž zraněn byl při výbuchu
na lodi „Courrone“ v nemocnici zemřel. Dva jinl
zranění umírajt.
Pankov
Weiasensee
Stralov
Kehler
Keefer
Kopník
Berlín
Oberschönweide
Wannsee
Kladovo
Toulon
Zehlendorf
Parsevalův balon sto
33
article
Mor a cholera v Rusku. Z Pelrohradu
13. srpna. (P. t. a.) Z kirgizské stepi se sděluje, že
onemocněla tam opět jedna osoba morem. 12. t. m.
onemocnělo v gubernii astrachaňské cholerou 2i
osob, z nichž 18 zemrelo, v gubernil saratovskké one:
mocnělo 23 osob a 15 z nich zemřelo. Z donské
oblasti došly zprávy, že onemocnělo fam cholerou
19 osob, z nichž jedna zemřel
= Neznámá vzducholoď? Z Pařiže, 14. srpnr.
(K. k.) „Petit Parisien“ sděluje z Dijonu: Včem byla
pozorována nad městemí řiditelná vzducholoď, jen
měla podobu vejce, manévrovala nad nádražíma
plula pak směrom k Lyonu. Není známo, odkud
balon připlul
= Nehod při volenské střelbě. Z Paříž e,; 12.
srpna. (K. k.) Výbuchem patrony byli za cvičení v
střelbě ve Vannesu těžce zranění důstojník a podl
důslojník 35. pluku dělostřeleckého.
= Karanténa v psrských přístavech. Z Te ke
ranu, 14. srpna. (Něm. kab. spol.) Pro přístavy
perské v Kaspickém moři byla vzhledem na vypuk
nutí cholery v Rusku nařízena pětidenní karanténa,
Lodi zasttavují ce v Astarachu.
= Domácí přítel vrahem. Z Paříže; 14. srpna,
Nápnině krásná choť bobatého cukráře Bernarda
byla ve chvíli, kdy se nalézala sama v bytě, narkoli-
sována domácím přítelem, jenž jí činil milostné nát
vrhy. Dle všeho předčasně z omámení procillaa
počala volati o pomoc, načež ji muž probodl. Oče-
kává se, že vrah budo v několika hodinách dopaden
Mor
Petit Parisien
Bernard
Rusko
Pařiže
Dijon
Lyon
Paříž
Německo