ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3afa37d0-75a6-11dc-b01c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 15, org 2, person 30, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
selu
3 masthead
V Praze, v sobotu 15. srpna 1908.
Praha
4 masthead
mU en none nie da h i eoen sdtr onoolí s šot
5 masthead
Číslo 224.
6 masthead
lster
7 article
Na ranní a odpol. list předplácí sei v Praze v admlnistraeí měslo kětvrt lta . . . . SK E s dvojí denáškan na ri čtrt lata . . . . 7 K 5oi ve sllalkácht na mětíe . . . . . . 2 K 30n Poštou: nrrk iia . . . . 9 k eo s drojí zásllkoa ei
Praha můj Pošta
8 article Dnešní čisle pra Prahu. Je o 12 stranách.
Dnešní čisle pra Prahu. Je o 12 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 16. srpna v obvyklou hodinu ranní.
Praha
9 article Reforma gymnasií na postupu
Reforma gymnasií na postupu Ministr vyučování dr. Marchet patrně nemíní se rozloučiti se svým úřadem, aniž by neučinil opravdový pokus, uvésti pone náhlé přetvoření valně již zastaralého typu našich gymnasií, jež od let již jsou předmě tem úvah všestranných, protože učebnými svými plány silně pokulhávají, za potřebami a nároky pokročilé doby. Hlasům toužícím po nápravě poznaných nedostatků tohoto školství nemohla se ani správa vyučování uzavírati a to tím méně, že velikým vzrůstem gymnasií a množícím se počtem jejich žactva přibývalo i počtu mladě inteligence, jež ne- mohla pro veliký nával soupeřících postupo vati dále po vyjetých kolejích obvyklé životní kariéry, ale nedovedla také pro přílišnou jednostrannost svého vzdělání se zdarem se vrhnouti do proudu moderního ruchu prakti- ckého života a přispívala takto volky ne- volky ke vzrůstu vzdělaného proletariátu. Od poznání toho k opravě studií gym nasijních ve směru současných požadavků, jež moderní život klade na veškeré členy své, zdá se býti pouze neveliký krok, ale kdo zná setrvačnost rakouských poměrů. vlivy mocných organisací na školství zdejší a přítěž zastaralých názorů na úkoly studia gymnasií, nebude se diviti, že neodhodláno se na ráz ke kroku rozhodnému a smělému, ale nastoupena cesta delšího pochodu od gymnasia posavadního ku budoucí jeho formě.
doktor Marchet
10 article
Přes to následují opatření správy vyučovací po únorové, ministerstvem vyučování uspořá dané anketě dosti rychle, zvláště uvážíme li. že postavení ministra vyučování dra. Mar cheta po případu prof. Wahrmunda ve spo jení s projevy předáků křesťanských sociálů (pověstný výrok dra. Luegra o dobytí uni- versit) se považuje za dosti nejisté. Snad právě tato okolnost pohání dra. Marcheta aby si pospíšil s reformou gymnasií. První krok stal se, jak známo, úpravou zkoušek maturitních, kteráž ihned uvedena ve skutek, takže již letošní abiturienti gym- nasií stali se jí účastní. Nastávajícím rokem školním přikročí se pak jiži k samému přetvořování gymnasií. takže budou dočasně vedle sebe tr vati gym- nasia druhu posavadního a k nim přibudou reálná gymnasia nového způsobu a dále tak zvaná reformní gymnasia reální; zároveň upraví se poměr všech těchto středních škol včetně s reálkami co do vstupu na vysoké školy Nové dva druhy gymnasií, totiž reálne a reformní reálné, budou se od posavadního gymnasia následovně odlišovati. Na reálném gymnasiu nahražena bude řečtina druhým živým jazykem vedle jazyka vyučovacího a zavedou se jakožto nové předměty geome- trické kreslení a lučba jakožto samostatný povinný předmět, zároveň se vymezí na nov učební plány všech ostatních předmětů tím způsobem, aby se vyučování stalo záživněj ším Pouze mechanické učení se na pamě bude zjednodušeno a zájem žáků bude zvý
Wahrmunda Mar
11 article
šován praktickými vycházkami, experimenty, rozpravami vedoucími studující k samostat- nému pozorování a přesnému usuzování. Na reformním reálném gymnasiu s vyš- ším čtyřletým oddělením bude se vyučovati latině a bude opřeno o nižší reálky tak, že realisté mohou ve studiu pokračovati bud na tomto gymnasiu nebo na vyšší reálce. Z obou těchto nových gymnasií lze po- stoupiti na university, na fakultu právnickou, lékařskou a do některých odborů fakulty filosofické. el Opravy tyto souhlasí celkem s tužbami jak byly vysloveny na vzpomenuté středo- školské anketě a dobrým zdáním, jež podaly university. V ministerstvu jsou již hotové dotyčné učební plány obou druhů nových gymnasií na novém reálném gymnasiu bude počel učebních hodin bezmála týž jako na nyněj- ších gymnasiích; kreslení od ruky bude na nižším oddělení, na vyšším kreslení geome- trické, tělocvik bude povinný ve všech tří- dách; přírodopis bude ve všech třídách vyššího oddělení, v šesté a sedmé třídě lučba Cizímu živému jazyku bude se vy- učovati v rozměrech jako frančině na reálce, v zeměpisu a dějepisu má se zvláště přihlí žeti ku poměrům kulturním a hospodářským a v posledním ročníku zejména ku poznání státních, společenských a osvětových po- měrů říše.
12 article
Těmito opravami nebylo vlastně posa- vadní gymnasium odstraněno, ale dána mu příležitost k soutěži s novými středními ško- lami; jest pravděpodobno, že valná část ny. nějších gymnasií průběhem času se přetvoř a že jich nezůstane více, než bude potřebí pro přípravu ke vlastním klasickým studiím. Na nich zachována jest i řečtina, proti níž ozývaly se četné hlasy, ač kultura řecká jest mnohem všestrannější a původnější latinské Novou úpravou zjednáno východisko, jež může uspokojiti přátele kultury české; ovšem lépe pochodili ctitelé latiny, jíž bude vyučo- váno na všech třech druzích gymnasií. Pro další vývoj gymnasii jest patrně nejdůležitější otázka, v jakém tempu budou přecházeti nynější gymnasia k novým typům, reálnému a reformnímu gymnasiu reálnému za přebytku gymnasií jest asi málo vyblídek. že by vznikaly ještě takové školy středn zcela nové. Pokud se týče Němců, není pochybnosti že vlády vídeňské budou především podpo- rovati přetvořování gymnasií německých na nové typy, kdežto ostatním národům bude zůstaveno, aby se sami přičiňovali, by ne- zůstali pozadu. Bude tedy třeba, aby naše národní representace a veškery naše pokro- čilé vrstvy v čas o přeměně uvažovaly a na její provedení naléhaly. Ve věcech pokroku, jenž spočívá v mo- dernisování gymnasií, jest ovšem zájem ve- škeré naší společnosti totožný. Jak rodiče tak studující a neméně i obce, jež jsou sídlem středního školství, musí si přáti, aby se nezameškal přechod od nynějšího gymnasia ke gymnasiu opravenému, jež se potřebám životním více přiblížilo. Při tom nutno míti na mysli, že pře- měna jest žádoucí zvláště ve městech, kteréž mají jen jedinou střední školu, totiž gymna- sium formy posavadní. Pro takováto města zdá se býti typ reformního reálného gymna- sia nejvhodnější, zvláště proto, že umozňuje
Němec
13 article
studujícím, aby ve zralejším věku rozhodli se o svém povolání. V městech, kde jsou aspoň dvě středn školy, reálka i gymnasium, bude se asi za- mlouvati gymnasium s moderním jazykem jiným než s frančinou; kdežto města neb skupina jich blízká s četnými středními ško lami, což platí u nás zvláště v obvodu praž ském, mohou podržeti i gymnasia posavadní po případě zavésti všecky tři typy, jak opra vou jsou zamýšleny. Není ovšem vyloučeno, kde by si toho zvláště přáli, zachovati vyučování řečtině jakožto předmětu nepovinnému i na ústavě typu nového; kultura řecká zůsťane vždy nepřekonatelným základem vzdělanosti. Přetvořování gymnasií na nové typy bude ovšem v prvé době potkávati se i s ne- snázemi, pokud se týká kvalifikace k vyučo- vání moderním jazykům. Uvádí se zvláště frančina, pro niž jest pohotově nejvíce sil, ale měli bychom za pochybení, kdyby všecka naše gymnasia přetvořená sáhla pouze k to muto živému jazyku. Světový význam an- gličiny nutně toho vyžaduje, aby byla na některém gymnasiu u nás zavedena; právě tak jako na dlouho nebude možno obejíti se bez největšího zivého jazyka slovanského — ruštiny, jež pro budoucnost naší inteligence bude snad nejdůležítější.
14 article
Buď jak buď, náležitá kulturní rovno váha a žádoucí přehled všesvětového kultur- ního proudění zvláště našemu národu ukládá aby budoucí jeho duševní průkopníci tvořili souměrný sbor osob, kteréž ve svém celku by ovládaly nejvýznamnější živé evropské jazyky, a byly s to přímo a bezprostředně obeznamovati sebe i celek s úspěchy vůd čích národů. Soustředili všecku dospívající inteligenci pouze na jediném cizím živém jazyku, vedlo by k jednostrannosti povázlivé a podobalo by se pohlížení na svět jaksi jen jedním okem a podlehati suggesci jedné kultury Dějiny našeho národa poučují nás, že příliš jednostranné vlivy jednoho cizího ja- zyka nešly nám nikdy valně k duhu. Naše mimořádné, exponované postavení vyžaduje toho, abychom vystižně a bystře viděli — na všecky strany Dokud pak vláda vídeňská opatřiti za- mýšlí stipendia pro učitele živých jazyků. aby pobytem v té které říši se dokonale s nimí obeznámili, jest zvláště na našich zá- stupcích na radě říšské, aby v čas o při- měřený klíč pro udílení takových stipendi se postarali. Vzdyť by se mohlo velmi snadno státi, že by stipendia byla pro nejbližší léta zadána způsobem, jenž by přetváření našich gymnasií na školy nového typu značně mohl zdržovati.
15 article Slovanská beseda v Karlových Varech.
Slovanská beseda v Karlových Varech. Pod svěžím dojmem všeslovanského sjezdt v Praze, za bezpečného vedení výboru, v jeho čele stojí nyní p. dr. V. Janatka, došlo v Karl Varech k výročnímu koncertu. Za okolnost poněkud změněných. Poprvé tentokrát chyběl dr. Engel, vůdce a zakladatel Slov. besedy v ny- nější její podobě. Ale to je právě to krásné v životě i skonu muže, jakým byl dr. Eagel, že pravda a síla kdysi skromně a nenápadně zapo- čatého díla obratem dne, shodou šťastných okol- ností a ještě šťastnějších událostl, mnohdy i dávno po smrti svého původce procitá ze ztrnulého
doktor V Janatka Engel Eagel Karlová Vary Praha Karl Vary
16 article
stavu prvopočálečného vývoje a co ještě včera zdálo se předmělem snivě založených žádostí přes noc mění se v pevný, živelnou mocí k oká- zalosti a sebevědomí praeujíeí plán. Takový obrat v osudech dosavadní Slov. besedy v Karl. Varech je s to způsobit i vše- slovanský sjezd v Praze, nejsou-li slova zrozen jen proto, aby zůstala jen slovy a nesou- opravdu v sobě zárodek dobře uvážených ná sledků. Této chvíle nedočkal se zesnulý. Ale nabyl to nikdo jiný nežli on, kdo v přiští télo chvíle, ať už v té či oné podobě, první věřil, jí se obíral a především vzácným svým přikladem přímo i nepřímo jí připravoval. A to především zde, v Karl. Varech, na lázeňské křižovatce všeslovanského světa, v místě, kde rok jak rok tolik vlivných a nejrůznějších osobností se sjíždí a tak mimoděk přiležitost dává k nejrozsáhlej ším stykům Slovanů všech. Až dosud rok o roku byla patrnější desorganisace slovanských živlů právě tam, kde k ideové i praktické organi- saci dány byly podmínky tak skvělé, jako nikde jinde na celém světě. Proto dr. Engel Slovan- skou besedu založil, v tomto a žádném jíném duchu stále ji vedl, tak pomalu a jistě, skromně sice, ale přece jen účinně půdu připravoval pro věci příšti, větší. V tomtéž duchu vědomě a věrně praeují i jeho nástupci. Sjezdy nedají se vždycky svolávat, kdykol potřeba káže, a ta káže neustále. Více naž sjezdů je třeba pravidelných styků, neustálýeh vlivů, každoročně vyměňujících se názorů a to zvláště v těch parlifch veřejného mínění vše- slovanské otázky, kde až dosud převládalo ne dorozumění nejvělší. Sjezdy zavazují — snad, ale styky vysvětlují, Vutužují prohlubují, sil a v soukromí nenápadně odklizují překážky nej- houževnatější.
Karl doktor Engel Vary Praha Slovan
17 article
Jsou bolesti, s kterými se celý národ nosl, aniž druhý ná- rod o nich zví: — z taktu mlčívá po léta. Až přijdeš v hovor s jedním, druhým rázem zviš celou a hrubou pravdu, celý rožsah prohlubně, která nepozorovaně šířila se a šířila, až nabyla rozměrů pro oba národy nejosud- nějších. — Nuž, a o takových bolestech sjezdy pravého obrazu nepodávají. I tu z taktu se mlči, bolesti se vyhýbá a hosté se rozjíždějí sniž rány se byli dotekli. — Se svým hořem nosí se dál na škodu věcí a diví se paki lidé. že sjezdý přese všechen skvělý průběh a shodu naprostou přece jen nesplnily nadějí do nich kladených. Je otázka, zda je vůbec splni mohly. Bylo dobře kdesi řečeno, že hla vní příčina vzájemné odei zeno sti slovanských kmenů tkyí v moti- vech mravních Ne-li všude, tož jistě tam, kde motivy ty vystupují nejpřikřeji. Tak v konfliktu ruskopolském. Ale zrovna taki v konfliktu polskočeském. I když o takovém mravním ko fuktu mezi nimi nikdo ničeho věděti nechce, přece je, byl a bude na tak dlouho, dokud nebude odstraněno nedorozumění. ktoré mrávní tento konflikt přivodilo. Celá pol- ská veřejnost je toho křivého domnění jako by rusofilstvím tout prix proniknut byl celý český národ, aniž by s dostatek v úvahu byl vzat mravní dosah křivd a zvůlí, zaviněných Rulskem na národu polském. — »Národními Listy« zcela správně bylo tyto dni řečeno, že jsme sice rusofily, ale zrovna tak jako jsmei polnofily, t. j. slavjanofily vůbee — ale fakt je fakt a tim faktem bylo a dosu
18 article
V drobném prodejti ranní číslo o sobě odpoledni . . . . . . . za 2 h Ve sllalkích na veskovš: 10h ranní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 4k Inserátv platí se hotově napřeá. Přečplacení a inserty přijímá sěmini- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nachávejí se též redakce tiskirna a eapodice . Národnick Listů“ Eukopisy se novraosji- je v národě polském domnění naprosto opačné: že jsme především rusoůly a leprv pak slavjanofily vůbec. Tu je kořen zla, odtud odvodit se dá všecko zlo ostatní. Poláci cítili se od nás opuštěnými, zapome- nutými, odstrčenými, jaký tedy div, že usoudili z přejatého, proto ale neméně mocného bludu, že jen sebe mají, jen sebe dbáti jsou povinni, že zatvrdli i vůči nám, svým bratřim a ničím už necítili se vázanými k tomu, aby živě sdileli potřeby, bolesti, úhony naše.
Eukopisa Polák
19 article
Neblahou okolností při tom bylo, že vinili- a záhy neinformovali se o pravém stavu věcí. Bude asi léta i. celé generace trvat, mnoho energie, mnoho práce přijde zbytečné na zmar, než vzájemnými slyky a neustálým přesvědčováním tiskem i skutky odklizeno bude osudné toto nedorozumění a dejme tomu, že by i prakticky ničeho tím docíleno nebylo, na př. na politice polské v této říši, aspoň svědo mí bude čisto — duše zůstane hrda, že všeslovanská idea aspoň v nás žije ve své absolutní nezišt- nosti a velkosti. A nabude-li tato idea zákonné platnosti pro duševní výkvět slovanských ná- rodů všech, nebude na dlouho možno, aby se na př. i Poláci dlouho bránili nutnému pořádku ve věcech rusínských — nikdy nenabudou práva, stěžovati si do nevšímävosti k bolestem svým, dokud apathickými zůstanou k bolestem ruským atd. Nikdo nesmí zapomínat, že tu ne- jde jen o úhony, páchané člověkem na člověku, národu na národu, ale bratra na bratrovi, mravní poměr znásobený, zodpovědnost tím větší. Právě pro svou mravní hrůzu — a proto
Polák
20 article
bylo tak dobře kdesi řečeno, že hlavní příčina vzájemné odcizenosti slovanských kmenů tkví v motivech mravních. Bez těch není slovanské dohody — jsou jen efemerní smlouvy. Rozptýli se v prach při prvním nárazu vnějším. Co ne- chceš, aby jiní tobé činili, nečiň ty jim, mravní zákon platný nejen pro lidi, ale i národy. Není a nikdo nebude dobrým Slovanem, kdo není dobrým člověkem, humanní je idea všeslovanská v řadě první. To plati jak o Rusech, tak Polá- cích, Chorvatech, Srbech, i o nás, pokud svou nevšlmavosti a ignorováním týchž hříchů do- pouštíme se na Slovácích uherských — — Abso- lutní závaznost ideového práva nezná výjimek, platí pro všechny ve jménu všech a bude státi ohromného napjetí a neústupné vytrvalosti všeho časopisectva ve slovanské Evcopě, než tento princip vžije se do mas a přejde v hnutí rovné hnuti za osvobození jižních křesťanů. Teprve pak bude Slovanstvo ve svě mravní jednoté a bezůhonnosti mocně a strašné. Strašné těm, kdo nedovedíi a nedovedou býti ještě lidmi,
Chorvat Srba Slovák Rus
21 article
Nuž a kde jinde může dojiti k takovým stálým dohovorům, pravidelným rozborům da- ných obuíži, nežli právě na místě, kde rok za rokem Slované všech zemí a všech národů o pradávna a z nejrůznějších vrstev shromážděni bývají, kde upřímně k sobě mluviti mohou, ba ani netřeba Slovany svolávat, ale třeba jen vel- kou přílezitost jim poskytovat, aby v živý, stálý styk spolu vejili mohli? Toho všeho byl si dr. Engel vědom a proto o umožnění této přiležitosti od let usiloval. Taková byla idea jeho Slovanské besedy v Kar- lových Varech a nebylo jeho vinou, že myšlenku svou prověsti byl nucen v rozměrech nejmenších a z valné části na účet svůj vlastní. Nenašlo se s dostatek porozumění a nenašlo se také s dostalek peněz, aby i místo mohlo býti voleno vhodnější, bližší a větší. — Za vděk vzalo se tím, co bylo a mohlo být. Poměry naší veřejnosti i tu ukázaly se býti malými.
Slovan doktor Engel Kara
22 title
FEUILLETON-
23 article
Mnn oe V Praze, dne 14. srpna. (U voucích dervišů.) Kdysi, tomu již dávno, byl jsem návštěvou v pražském ústavě choromyslných. Vyšel jsem odtamtud sklíčen a smuten. Některé z postav a scén, jež jsem tam byl spatřil, na dlouho, podnes utkvěly mi v pa- měti. A týž pocit sklíčenosti a smutku zmocnil se mne i tehdy, když jsem opouštěl — gymna sticko-zpěvní produkci v klášteře dervišského řádu Rufajovců v asijském Skutari. Bylo mi jakobych se zvolna a těžce probouzel z jakéhos tíživého, dusivého snu a bylo mi úzko z di- vadla, jehož konce jsem ani nevyčkal. U srov- nání s tím, kterak při svých náboženských ob řadech vedli si zpocení a šílení, do extáze zfa- natisovani derviši, zdáli se mi ubozí nemocn z ponurého pražského úslavu, i ti nejhlučivější z nich, pravými beránky a nemluvňaty. A přede všim, bytostmi svrchovaně moudrými a rozum nými ... Záleží právě na tom, s jakého stanovisk kdo nač pohliží. Pan derviš kroutí se jako had meči jako koza, hučí a oddychuje jako lokomo- tiva, krom té drahé duše, a jest pevně pře- svědčen, že tím podivuhodným tělocvikem slou- ží svému božství, a že za ten svůj tělocvik a z to své pozemské mečení jednou v ráji dojde radostí věčných. A že by, bezpochyby, spásy ne došel, kdyby nemečel jako koza, kdyby nemrskal sebou jako úhoř v písku a kdyby v půlhodině nevychrlil ze sebe jména Allahova několiktisíe- krát, až nadobro ochraptí a pěna zjeví se mu na rtech... Zavrávorá a jako bezduch padne vysílen přemaháním skutečně nadlidským, ale je při tom šťasten blahým vědomím, že sám nej- vyšší Prorok jistě spokojeně teď poklepe mu na raméno a otcovsky jemu řekne: „Bravo, mein lieber Derwisch! Sehr gut, sehr gut, bin sehr zufrieden . ..
Alláhův Praha
24 article
Oslatně, kdybych takového pana derviše za vedl k obřadům jakékoliv církve jiné, nevím, kterak by vyzněl opět jeho úsudek o ceremo- niích, jichž podstala by zase jemu byla venkon- cem cizí a nesrozumitelnou ... A možná, že b udiveně kroutil hlavou nad tím, jakými obřady zpěvy a gesty, a kterak při nich oblečen uetívá své božství jinověrec, katolik, žid, protestant. člověk pravoslavný, vyznavač učení Konfu- 4řřž n ciova Viděl jsem na našém venkově divadelní pětičlennou šmíru, jejíž vůdce a ředitel roz- hodně lépe uměl hrát jednika, než divadlo. Ale svatosvatě věřil v umělecké své poslání a v to, že slouží dramatickému umění, národu a vlasti. Byl to ovšem jen optický klam. Znal jsem vojen- ského hodnostu, jenž snad po dvacet let nedělal jiného, nežli že si barvil kniry, pěstoval nehty. bral gáži, dvakrát za rok podíval se do novin. když přinášely zprávu o povýšení ve vojště, dvě hodiny denně hrál v šach a známým v kavárné vždy pověděl několik úžasně starých a trvanli- vých anekdot — a skalopevně věřil tomu, že slouží armádě a říši. Byl v té své víře šťasten a nejšťastnějším vždy na prvního. A tak i derviš. Po svém slouží bohu. V klá- šteře tančicích dervišů, v předměstí Kassim- paša, tancem, ve Skutari řvaním bez konce — mluvte s ním, když si nedá vymluvit, že vlastně my jame pohany a modloslužebníky!
Kassim Konf4
25 article
Přišli jsme, jako Schillerův hrabě Isolani pozdě, když pobožnost byla již zahiájena. Před- stavení odbývá se každého čtvrtka, začátek o třeti hodině, za každého počasí. Vstupné bez rozdílu šarží 5 piastrů za osobu. Laskavé přeplatky s díky jsou přijímány. P. T. obecenstvo se upo- zorňuje, že zde výjimečně netřeba odkládati obuvi, aniž obouvati pantofle. O dostatek vukou, ochotných bráti bakšiš, s doslatek jest posta- ráno. Hudbu obstará chvalně známá domácí ka- pela. Za nefalšovaný, zaručeně pravý, ryze orientálský puch a zcela nedostatečnou ventilae se ručí. Po vykonání předepsaných obřadů, t. j. po zapravení vstupného, a po chodníku malého. úzkého dvorku dostali jsme se do jakési nevelké, čtyřhranné síně. Usedáme na vykázaná místa. na nedávno sem pořízené, nenatřené lavice pod neširokou a nevysokou galerii, či kruchtu, neb pavlač — nevím, co je to vlastně nad námi. Ale spočívá to na několika dřevěných, čtyřhran ných sloupech, je pod tím k zalknutí dusno,a ježto dopoledne pršelo a střecha nad tím jest
Schillerův Isolani vysoký galerie
26 article
así děravá, zatéká teď s toho dolů na místa vyhražená divákům. S jakousi nevysvětlitelnou umíněností právě na ten kousek lavice, jenž zbyl ještě pro nás. Lavie je několik a jsou přistaveny ke dvě- ma stěnám, vzadu a po levé straně mistnosti Zbyla pro nás místa zadní, v poslední, třetí řadě ostatní jsou již obsazena P. T. obecenstven — vždyť to milé obecenstvo známe! IIladce bo- loné tváře a široké cestovní čepice u pánů, zuby do zlata zasazené a pestré závoje nadživotnícl rozměrů na kloboucích a čepicích dam: Anglie a Amerika, panstvo, s nímž setkáváme se v jí delně hotelu v Peře, v Bazaru, v turecko- armen- sko-Irancouzské restauraci Tokatlianově v Stambulu, všude, kam se hneme. A Coockova výprava, jež před několika dny přibyla po lodi „Moltke“, na galatském nábřeží byla naložena do připravených fiakrů, v nichž od rána de ve čera vláčena byla od památnosti jedné k pa- mátnosti druhé a přod soumrakem zas naložen do kabin lodi — dnes je čtvrtek, jakž by vy- nechali Skutari!
Moltke Stambul Anglie a amerika
27 article
Menšímu kroužku na levo, jenž nenáleží k výpravě a kde polohlasem se mluví francouz sky, je ciceronem turecký důstojník s očima jak uhel černýma — myslím, že by si jimi potmě mohl svitit na sehodech. Stále si hladě tmavý pěstovaný knír a pořád si vymýšleje nové zá minky, aby při úsměvu mohl se pochlubit bílými zdravými zuby, horlivě polohlasem a tam, kde ne- dostává se francouzského slovička, i křečovilým gesty vykládá a vysvětluje zvědavým dětem Zs padu, pánům i damám. Vlastně jen damám. A ku podivu, z těch zas předovším těm hezkým, mlad- ším a zejména té nejhezčí z nich, na níž příroda zvláště dala si záložet — protivný, nevychovaný barbar! Ale nedá je upřít: má při tom vkus sice vkus neobyčejně vytříbený. Málem bych řekl, že velmi podobný mému vlastnímu vkusu — ať si toho váží, pohan! Pobožnost již začala. Na prostoře, ohrani- čené sloupy pavláčky a v pravo podiem, s něhož dolů vede schůdek, sedí před námi, zády k nám a těsně před první lavicí, asi osm, deset dervišů. Na protější straně, tváří k nám obrácen, seni na zemi, s podloženýma nohama a s rukama na prsou skříženýma, představoný jich kláštera, šejk
Z pad
28 article
muž vzezření velmi ctihodného. O kobercích. jimiž kryta podlaha všech mešit ostatních, maj derviši ve Skutari asi stejný názor se mnou. Pěkný, a třebas velmi pěkný, ba i nádherný kobereček, třeba přes celou podlahu, jistě líb by se jim, ale takhle kdyby byl za korunku, za dvě. Ale derviši jsou chudí — to je to, nikdo z nich nebásní! A tak z nedostatku koberce kryta je podlaha jen částečně kůžemi ovcí či koz — nevím, nevyznám se v tom, pro obor kožeš- nictví nemohl bych, zdá se, býti přisežným znal Asi uprostřed mezl šejkem a před námi sedicími derviši stojí, rovněž na kožích zají- mavě špinavých, dva jiní derviši a hlasem úpěn livě naříkavým zpívají nějaké žalmy. Nejspíše jsou to žalmy, ale kdyby zpívali úvodní článek z novin, či nějaký inserát, nebo násobilku, mně by to bylo jedno! Hlasem při tom lezou do výšky tak závratné, že stále mám obavu, aby se jin tam nahoře nezatočila hlava a aby se bez úrazu dostali zpátky dolů.
Pěkná
29 article
Melodie není zlá, textu jsem ovšem neroz- uměl. Což se mi ostatně přiházívá i v operách, kde, pokud vím, nezpívá se turecky. Plával jsem se mnohdy lidí učených, musí-li tak být, aby zpěvák vyslovoval na př. slova láska a sláva jako „sloáva“ a „loáska“. Ale řekli mně lidé učení, že tak musí být, a že tomu nerozumím, a abych se tedy do toho nepletl. A tak podnes nevím, proč se vyslovuje „sloáva“ a „loáska“. Jako mně již za dob mé mlaďosti a nevinnost vrtávala hlavou arie v „Dimitriji“: „Buď vytan zlavy nasy bamatnyku!“ Schválně jsem dal hříš- né peníze za libretto, vyhledal si dotyčné místo a četl něco docela, ale docela jiného, totiž: „Bud vílán, slávy naší památníku!“ Ovšem, vysvětlil jsem si to tím, že Dimitrij Samozvanec byl vládcem všech Rusů, tedy pánem, nikdo nemá co poroučet a kdybych já byl carem samoděr- žavným, taky bych si zpíval, co a jak bych chtěl. A komu by se to nelíbilo, toho bych poslal na Sibiř! Mezi naříkavým prozpěvováním žalmů, v němž oba zpěváci se střídají, přicházejí z pra- vé strany do prostory noví lidé. Jsou to dobro- vomní pomahači dervišů, občané ze sousedství. cem.
Dimitrij Dimitrij samozvanec Rus Sibiř
30 article Jdou utužít svaly tělocvikem, jenž počne z
Jdou utužít svaly tělocvikem, jenž počne z chvíli a jehož zúčastní se společně s derviši. Přijdou zuti, v ponožkách či bosi a každý z nich nejprvé jde k šejkovi, jemuž uetivě polibí ruku. Sejk některé z nich líbá tváří na tvář a gestem grandseigneura jim pokyne, aby usedli kolem něho. A do střídavého kvílení zpěváků vpadají na zemi sedící derviši sborem — textu snadno mohli se naučit, sestává jen z několika slabik „la illaha il Allah“, není boha kromě boha, ale na přednes jistě měli mnoho zkoušek, zpívají jako jedněmi ústy. Nad sborovým jich zpěvem vznáší se solová melodie zpěváků, splývá se sborem, opět se vyplétá a zní samostatně,a tempo sboru stává se čím dál, tím chvatnějšía hlasům v tomtéž poměru i na síle přibývá. Der- viši, stále sedice na skřížených nohou, při každé slabice pohnou celým hořením tělem, celá řada stejným taktem nachyluje se v pravo, v leve, ku předu. Laikové ze sousedství, jež teď z obou stran doplnili jich řady, statečně jim pomáhají. Do řady přistavili se i bosí, otrhaní chlapci s ne- zbytným fézem na hlavě a po očku při tom dí - vají se po starších, zkušenějších, aby, rameno k rameni, kývali se ve stejném taktu s nimi.
Sejk
31 article
Solovi zpěváci umlknou, na jich místě ji- nou melodií a tempem změněným počne zpívati derviš jiný, jenž byl dosud nečinně seděl opodál a jen polykal sliny. Tvář jeho jest mastná, odulá, strašně křiví ústa a zpívá hlasem, jenž zdá se přicházeti někde až z kolen. Ve středu prostory stojí proti němu jiný, zcela hubený, s bradou do špičky vybíhající a s okuláry na nose. Do taktu žalmu teď zpívaného překládá ruce z prava na levo, jakoby ve dlaních přeba- zoval teplou kaši nebo placku — nevím, co je čtenáři milejší. Při tom se boupe na patách v ta- nečním rythmu a rovněž uklání se v pravo, v levo, ku předu. A sbor dále vede svou, v tom nekonečném opakování jména Allahova starý šejk sotva znatelně dává takt prstem pravé ruky. A provádí týž těloevik, jako derviši ostatní, kolébá se rovněž tak, jako oni, jen o poznání pohodlněji. Pochválil jsem ho za to alespon v duchu. Teď čahoun i otylý s masnou tváří ustu- pují stranou, k ostatnímu sboru, jenž rozmnožen mezi tím na tři řady, z nichž jedna stojí vzadu a druhé po obou stranách na okrají prostory.
Alláhův