ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3afecbb0-75a6-11dc-8772-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 96, place 67, org 8, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. srpna 1908
4 masthead
Císlo 224.
5 article
Co z dalekosáhlých jeho plánů zbylo — je na tom základě snaží se Slovanská beseda v Karlových Varech provésti, co vůbec na ten čas provésti se dá. Ostatní je věcí větších po- měrů a větších prostředků a nejen vždycky — českých. Nuž, nebývají to už jen koncerty, zábavy. záchvaty nálady, ke kterým zde dochází každý rok. A bývají už tiché i bouřlivé, ale vždy ne- zapomenutelné projevy k životu probouzející se myšlenky, blískavice na krásné časy. Přítažli- vost pravidelných těchto manifestací rok za ro- kem roste, ano zachvacuje už i kruhy, je- jichž součinnosti přod tím nikdo by se nebyí nadál. Tak v poslední chvíli, z vla stního popudu, na rozdíl tak mnohého českého umělce, kterého snad ani na kolenou neuprosl, aby něco ze svého našim dal, ba vůbec v Be- sedě jen se omžel — bez proseb a zkrušují- cích žádostí, s radostí přihlásil se ke společ- nému dilu ruský dramatický umělec Omarovskij aby program koncertu rozšířil o jedno z nejza- jímavějších a také nejkrásnějších čísel večera recitaci Někrasova. Co slovo, to dojem, malý, ale dokonalý obraz hereckého umění, vyznačují- cího se všemi známými vlastnostmi ruského umění vůbec. Výtvor, nezastavující se na polou cestě, obraz dokreslený, výraz domyšlený, docí- těný, duchem a krví prohřátý, plný, sytý, živý a vždy lákavý, že diváka nezůstavuje v žádných pochybnostech o tom, nebyl-li by možný snad i jiný výraz na místě jeho. Neobyčejná schop- nost tvůrčí, cele dovésti splynout a duchema charakterem předvedené látky a s tou srůsti tak. že před očima mizí herec a tkví jen obraz sám.
Někrasov Karlová Vary Be
6 article
Tímtéž kouzlem vyznačoval se i přednes druhého ruského umělce-zpěváka, p. Skovron- ského. Ale jeho vzácný výkon za průvodu pana Neumanna na klavír nespadá už v kompetenei mého péra, proto přestávám na pouhé zmince o plném a velkém jeho úspěchu před vybraným obecenstvem. Vzpomínám i miloučkého, neobyčejně poeti- ckého zjevu sl. Dirlamovy a skvostné jeji hry na harfu, měkkého, lahodného tonu housl v rukou p. Felda; význačným číslem byl i zpěv sl. Šillingrovy, p. Svojsíka a hra na klavír pana Provazníka. Jako divák mohu se zmínit jen o celkovém dojmu a ten byl, jakož z pravidla bývá už o let: podává vždy plný a sylý obraz bohatstv a všestrannosti uměleckého nadání za tím jedi- ným statkem našeho národa. S lítostí bylo jen toho vzpomínáno, že do pořadu čísel nebylo uve- deno i číslo polské. Pokud jsem se informoval stalo se tak jenom nedopatřením. Zatím jen tolik, nic víc, prokázati může Slo- vanská beseda v Karlových Varoch. Tolik jen proto, že pracuje za okolností tak těžkých, za jakých nepracuje snad žádný jiný spolek. Ale nemám nejmenší pochybnosti o tom, že i všichni Slované ostatní brzy prosadl zde po- dobnou svou převahu a dle toho zařídí i roz- měry svých styků na půdě mnohem rozsáhlejší. Ne-li velkou většinu, tvoři Slované v Karlových Varech jistě polovinu všech lázeňských host (přes 30 000) a to je číslo, které svou organi saci časem si vynutí. Odtud k velkému, všem Slovany založenému středisku nebude daleko. Ale to jsou plány, o kterých neradno mluviti už dnes — my house, my castle — to pochopí jednou nejen Čechové, ale i všichní Slované ostatní. A bude nedobytný jejich hrad, jak nedobytný může být ve světových lázních. Podaří-li se Luhačovicům poříditi Slovanům středisko druhé — bude věci jenom na prospěch. V. Mrštík. Karlovy Vary, 3. srpna 1908.
Neumann Dirlamův Svojsík Provazník Slovan Čecho V Mrštík Karlová Varochy Karlová Vary Luhačovice Karlov Vara
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Záhřeba, 13. srpna. (Další zatý- káni Srbů.) V zatýkání chorvatských Srbů se pokračuje, ale ne již podle jmen, uvedených v Nastičově brožuře. Aby se to dálo na ústné udání Nastičovo, když byl předvolán před soud- ního vyšetřovatele, je pravdě nepodobno, protože jména, která věděl, jmenoval ve své brožuře brožura nepovidá ničeho o velkosrbském kom- plotu proti Rakousku, Uhrám, Chorvatsku Bosně a Hercegovině, nýbrž naopak je důkazem. že komplot bělehradský neměl eílů, se stanovi ska Rakousko-Uherska atd. závadných. Pokraču- jící zatýkání je tedy potvrzením domněnky, že je to akce čistě rauchovská na rozbití chorvat- sko-srbské koalice. Až se to podaří, vyšetřovaní budou propuštěni na svobodu, že na nich žádné viny nenalezeno. Rauchovu akci podporují fran- kovci, odpůrci koalice a Srbů vůbec, ne pouze »Velikosrbů«. Zatýkáni jsou mužové, s bratry Pribičeviči osobně spřátelení, mající blízké pří buzné v službách srbského království, ano jeden byl zatčen proto, že s ním král Petr mluvií — roku 1875. Proto klidnou mysl, nedat s otřást, vytrvat!
Srba Nastičův Rauchův Pribičevič Petr Záhřeb Rakousko Uhry Chorvatsko Boseň a Hercegovina RakouskoUhersko
8 article
Z Petrohradu, 12. srpna. (»Kraj« ru- ténským pochvalovačům libere- cké resoluce.) Ruténské »Dilo« dalo sou- hlas známé liberecké »resoluci« o rozdělení Čech. »Ruténi, souspřeženci Němců proti všem Slovanům — na rozdíl od poctivých haličských Rusů — domnivají se, kdyby byly rozděleny Če- chy, že by došlo i na rozdělení Haliče na část polskou a »ruténskou«. Petrohradský » Kraj« na to odpovídá: Liberecká resoluce má za účel připraviti půdu Prušákům, neboť jinak se její program vykonati nedá. A dokud Prusové nevy- hrají nové velké vojny, o rozdělení Čech není řeči. Projekt, vnesený do parlamentu, zblížil by rakouskou vládu a korunu se Slovany a Němei by dosáhli pravého opaku toho, co obmýšlejí. Prušáci tedy před novou vítěznou válkou ne- prospějí nic ani Němcům v Čechách, ani »Ru- ténům« v Haliči. Po takové válce vyplnily by se bezpochyby tužby českých Němců, ale »Ru- téni« nebyli by Prušákům už potřebni a proto by se o ně nestarali. Ale bezedná naivnost té politiky sahá ještě dále. Tato vítězná vojna, kterou by němečtí hegemoni dosáhli splnání svých snů, musila by skončiti porážkou Rakou- ska, a tedy vojnou rakousko-německou. A mez tím i Němci z Čech i »Ruténi« jsou pro nej těsnější spolek Rakouska s Prusy. Dělají tedy jak čeští Němci, tak haličšlí »Ruténi« opravdo vou politiku u džbánku, pozbavenou logiky i všeho smyslu.
Němec Rus Prušák Prus Slovan Petrohrad Čechy Halič Rakousko
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. srpna. Němci i kritiku politickou zakazují. »Tägliche Rundschau« vyzývá pruskou sně- movnu panskou, aby ze svého středu vyloučila Poláka p. Josefa Koscielského za jeho článek v pařížské »Revue« a v anglickém měsíčniku »The Contemporary Review«, v nichž spra- vedlivě zkritisoval protipolskou politiku Prusů Orgán hakatistů odůvodňuje svůj návrh odvolávaje se na podobný, jak praví, případ udavší se 28. července 1866. Toho dne br. August Vilém Westphalen, člen panské sněmovny pruské, poslal této sněmovně list, kterým pro- hlašuje, že po zničení německého bundu ne považuje se za vázána holdovací přísahou, kterou složil králi pruskému jakožto jednomu ze spol- kových knižat, a prosl, aby byl vyškrinut z počtu členů panské sněmovny pruské. Žádosti jeho bylo vyhověno dne 8. září 1866. Podle »Tägliche Rundschau« páně Kosciel- ského kritika protipruské politiky v Prusích vy- týká vládě pruské, že porušila vídeňskou smlouvu a všecky slavné sliby pruského krále Bedřicha Viléma III., dané Polákům. Poněvadž dále p. Koácielski vytýká pruské vládě věrolomství, podvod a rušení ústavy, dopouští se převracení historických faktů a hyzdí pruskou vládu v očíc ciziny, začež musí býti jakožto autor zmíněných článků z panské sněmovny pruské vyloučen, to tím spíše, že se pod své články výslovně podepsal jako »člen panské sněmovny pruské« I Turci by se již styděli za podobný návrh. Konstitučné líbánky v Mitrovici. Z Mitrovice na Kosovu, 10. srpna. Pro- hlášení ústavy zbratřuje obyvatelstvo bez roz- dílu národnosti a víry. V Prizreně mutesarif a vojenský velitel chtěli radostnou událosť lidu zatajit, ale mitrovický kajmakam Hajdar beg
Němec Polák Koscielský Prus August Vilém Westphalen Kosciel Bedřich Koácielski Praha Turec Mitrovice Kosov the Contemporara Review panská sněmovna Tägliche Rundschau Tägliche Rundschau
10 article
Lekič, upřímný přítel a rádce lidu, učinil vše, aby se celá mitrovická kaza (kraj) dověděla rychlosti blesku o velikém sultánovu činu. Celá Mitrovica po čtyryadvacet hodin jásala a plesala. mužové střileli na oslavu z revolverů. Sedláei z blízkého i vzdáleného venkova přicházeli se přesvědčit, je-li zpráva pravdivá, není-lí to sen. Srbské obyvatelstvo mitrovické mělo ještě jednu radosť, tu, že mu tureckým úřadem zas byla otevřena národní škola, zavřená před šesti měsíci po přání bosenské vlády. Mutesarif pri- štinský, Ismail paša, jenž se provinil tím, že přání bosenské vlády vyhověl, byl od lidu po- trestán tím, že byl zut a bos v noci vyhnán do Skopije. Z misionářského sjezdu kyjevského. Misionářský pravoslavný sjezd, zasedající v Kyjevě, usnesl se bojovati všemi způsoby, které ruská pravoslavná církev má po ruce, proti témto podivným sektám: proti Novému Izraeli, chlystovcům, jehovistům, malevancům, »židovstvujícím«, molokánům a štundomoloká- nům. Protože vůdcové sektářů setrvávají na oko v pravoslavné církvi, mají z ní býti vyobeu- vání. V jedné z molokánských kolonií má být zřízen pravoslavný seminář. Ve Věrném a Ta- škentě mají býti ustanoveni stálí misionáři.
Mitrovica Ismail paša Kyjev Izrael
11 article
Japonci změnili své smýšlení o Rusku. Smýšlení Japonců o Rusku náhle docela se změnilo, jakoby na rozkaz shůry. Dosu v Japonsku dodržovalo nepřátelství k Rusku každý jeho krok byl podezírán a nyní nejen diplomaté, nýbrž i tak šovenské listy, jako »Hóši« a »Mainiši« zahovořily jiným jazykem. Všechno v Japonsku oplývá přátelstvím k Rusku a velebí jeho politickou moudrost. Nový kurs v tom směru dal baron Hoto po svém návratu z Ruska. Přinesl z Rusk zprávy, že nejen nejvyšší ruští hodnostové jsou japanofily, nýbrž všecko Rusko. Tvrdil v ne- sčíslných interviewech, že Rusové nechovají k Japoncům žádného nepřátelství a nepomýšlejí na odplatu. Ano stanou se spojenci Japonska, jakmile jim bude učiněno takové nabídnutí. Zprávy barona Hota byly potvrzeny baronem Motonem, jeho manželkou a rodinou, když se vrátili z Petrohradu do Tokia. Japonští novináři nechtěli svým uším věřit a interviewovali i děti Motonovy, aby se přesvědčili o pravdě. A slyšeli ode všech: Rusko není nepřítelem Japonska může býti jeho nejlepším přítelem. Následkem toho jest, že japonské noviny začaly docela jinak o Rusku psáti. Plšou smírně i o Amurské dráze a souhlasi, aby Rusk opevnilo Vladivostok. Práce ruské vlády o obnovu válečného loďstva potkává se se sympatiemi japonské žurnalistiky a tak vlivný list jako »Mainiši Dempo« vyslovuje se proto, aby se státní moc Ruska vůbec na asijském východě upevnila a dokazuje, že z toho bude míti pro- spěch samo Japonsko, když jeho spojenec bude mocný a poměry v jeho státě spořádané. Vše to by bylo pěkné, ale podezřelé je, že Japonci najednou podobně vychvalují Činu a Sev. Ameriku a přátelství jejich pro sebe rekla- mují.
Japonec Hoto Rus Hota Motone Motonův Rusk Mainiša Rusko Rusk Japonsko Petrohrad Tokio Vladivostok Seva . Amerika
12 article
Domnělá vojenská úmluva francouzsko-anglická. Pařížský »Matin« přináší na první straně zprávu, níž chce patrně vzbudit náhled, že pochází z kruhů zasvěcených, již však lze pokládati pouze za nezodpovědný projev ano- nymního pisatele. Zpráva ta vyvrací povésti o uznání francouzsko-anglické vojenské smlouvy. Ve všech státních kancelářích se ví, že po- dobná úmluva neexistuje. »Enteníe cordiale« má význam pouze obranný. Ně mecko zná dobře tento mírumilovný ráz do- hody francouzsko-anglické a poslední rozmluva císařova s anglickým králem v Kronbergu mus ila zaplašiti i poslední zbytky nedůvěry a pochyb- nosti. Proto podivné je, že jisté německé listy. které nejsou zcela cizí zahraničnímu živolu, dosud se staví, jakoby věřily v existenci vo jenské dohody francouzsko-anglické. Ostatno nelze věřit v možnost nějaké takové úmluvy. dokud Anglie nebude míti pravidelnou armádu.
Kronberg Anglie Matin císařův s anglický král
13 article
Události v Marokku. Dopisovatel »Tempsu« pokračuje ve svých zprávách o tažení Abdul Aziza do Marakeše V Sokhratu zůstala výprava 4 dny. Tisíc muže kmene Tedla přišlo vzdát hold sultánovi, ale bylo rozhodnuto, že ho nebude použito do Ma- rakeše. Obmezí se pouze na hájení svého území proti útoku Zuyánů a na zajištění pochodu šerifovy mehaly. Dne 27. července ubírala s výprava k jihozápadu planinou Beni Merdinovou. Netrpěla vážným nedostatkem a všechny kraje, jimiž šla, se podrobily sultánovi. Sultán má 800 jezdců a čeká nové. Beni-Merdinové Sraghnové zaopatřili mu četné mužstvo Sultán pojede do území Rahamů, kteří slíbili, že se mu podrobí, a od nich pojede přímo na Marekeš. Sraghnové prohlásili, že nebudou ho znepokojovati a že jsou ochotní uzavříti mí. Situace sultánova je přízniva, ale poškozuje ji jeho liknavost a zdlouhavé vyjednávání. Jeho okoli oznamuje, že nastala velká změna v jeho povaze. Zabývá se teď všemi podrobnostm svých záležitostí, jež dříve ponechával n starost jen vezírům. Poslední události otřásly jím a konečně se vybral ze své rozmařilé ne- tečnosti a pohlížel na skutečnosti věcí. Ačkoliv vladne ohromné vedro, je stav jeho mužstv uspokojivý.
Temps Abdul Aziza Tedl Beň Merdinová Beň Merdinová Maroko Ma
14 article Sokolský slet v Prostějově.
Sokolský slet v Prostějově. (Od vlastního zprar. »Nár. Listd«.) T. Mohutný, povznášivý dojem, jaký zane chala po sobě pátá Olympiada sokolská v Praze. působil na všechny národně cítící vrstvy českého lidu tou měrou, že věc sokolská rázem získala nových a nových přátel, pracovníků a ctitelů. S netajenou radosti čtli jsme, kolik nových jed- not od té doby po Čechách, Moravě i Slezsku zaraženo, jak v jiných slovanských zemích po- sílen ruch tělocvičný a jak i na té chudé Černé Hoře procitají tužby po organisaci sokolské. Sesterská Morava, jež skvělou účast svých junáků všesokolský slet zmohutnila a luzný obraz jeho zpestřila rozkošnými národními tan- ci, hotoví se dnes a zítra k slavným dnům svého Sokolstva. Do hanáckého Pro st ě jo va který loňského roku obrátil k sobě pozornost veřejnosti otevřením nádherného Národního do- mu, svolán slet, za účasti Sokolstva z králov- ství, markrabství i vévodství. Velikým sletovým cvičením, ozvěnou oněch nádherných, nezapo- menutelných obrazů z letenské pláni, vzornou kázní a massami účastníků v hrdém, krásném sokolském kroji, má býti na Moravě dosaženc podobné lásky, jakou my u nás v Čechách k So kolstvu našemu chováme, má býti současně pro lomena bráz nedůvěry a neporozumění ušlechti lým ideám Tyršovým.
Tyršův Prostějov Praha Čechy Morava Slezsko
15 article
Sokolská kázeň slaviti bude opětně sv triumfy! Jsme jisti velikým, morálním úspěchem jaký slet zanechá, jsme jisti, že i vedle pro buzení sympatií k myšlence sokolské a tím už ná rodní, i myšlenka vzájemnosti značně získá. M níme onu nejvyšší vzájemnost, mezi českým n rodem na Moravě a v Čechách, nezbytnou, ale želanou onu důvěru k sobě samým, sílivé vě domí jednotnosti národní. Sokolstvo z království, velikým počtem svým na sjezd odjíždějící, tlumočí a přináší Mo- ravě pozdrav a přání v tom krásném, vzneše- ném smyslu bratrské oddanosti. A s nemenší láskou a příchylností očekáváno je Sokolstvem z Moravy, zdatným průkopnikem snah sbratřeni všeho lidu, hlasatelem svobodomyslných a de- mokratických ideí, jimž dosud tak mnohé stejně jako u nás i na Moravě v cestu se staví. Slet, chystaný a pečlivě připravovaný po dobu celého roku, slibuje býti velkolepou mani- festací sokolskou, v prvé řadě ovšem slavnost tělocvičnou. Obyvatelstvo Prostějova a celé Haně pochopilo význam tohoto svátku a přihotovilo se skutečně důstojně ku přijeti sokolské armády. Odjezd Sokolstva z království. Včera večer odjelo přes půldruhého tisíce Sokolů z Čech do Prostějova. Sokolstvo sice při každém svém veřejném vystoupení na ve- řejnost osvědčuje vzornou kázeň, ale okolnos ta nezbavuje nás povinnosti vždy znovu a znovu ji pochvalně uznávati. A byli jame jí svědky
Morava Čechy Prostějov Sokol
16 article
i včera. Řadění Sokolských šiků v Marianské ulici blíže Havlíčkova náměstí skylalo zajimavé a malebné divadlo, kterému asistovalo přečetné obecenstvo. Po pravé straně ulice seřadily s ve čtyřstupech jednoty v krojích se svými pra- pory, po levé straně ženské odbory. Pod vrch- ním velením místonáčelníka Č. O. S. br. Bilka se vše odehrávalo se vzornou přesností a na- prostým klidem, ač čilá doprava tramwavová i vozová nesnadný sám sebou úkol velice stě- žovala. Seřaděné šiky prošly ulicí Hybernskou kolem nároží nádražní budovy do ulice Havlí- čkovy, kde jim byl otevřen vehod v zasklené stěně peronu. Obecenstvo tu shromážděné i vlakem pod- mokelským odjíždějící uvítalo Sokoly bourlivým »Na zdar«. Trubačský sbor Sokola žižkovského zahrál několik jarých národních píení, za jejichž zvuků utvořen dvojstup a odpočítávány čety po 20 mužích, které nasedaly do vagonů v po- řádku, jenž uznáván bezvadným nejen šírokým obecenstvem, nýbrž i úřadnictvem a důstojníky, kteří byli plni obdivu pro kázeň, již značné massy sokolské při této příležitosti osvědčily. Dvěma zvláštními vlaky, z nichž jeden měl 23 vozy, druhý 18 vozů, odjelo přes 1500 So- kolů téměř ze všech žup českých a 200 členek ženských odborů o 9. hod. večerní za nadše- ných projevů, které uspořádaly zástupy obecen- stva v ulici Havlíčkově i přečetné obecenstvo, které se dostavilo na peron.
Bilek Havlíčkův náměstí Č . O . S Havlit Havlíčkův Sokol Sokol žižkovský
17 article
V předvečer sletu. — Slavnostní akademie- Už včera, kdy sjelo se Sokolstvo z Moravy a kdy z Čech předvoj as 100 bratří se starostou „České obce sokolské“ drem J. Scheinerem a náčelníkem, bohužel churavým, drem. J. Va- níčkem spolu s členem předsednictva drem. Karlem Hellerem sem dospěl, připraveno Sokolstvu srdečné uvítání na nádraží a odtud celým městem, vyzdobeným bohatě prapory ná- rodních a slovanských barev. Zvláště mile pře- kvapilo při vstupu na náměstí, když za večer- ních hodin zazářile vkusně zbudovaná, štíhlá, obloukem přepjatá brána, již město, které má protektorát nad sletem sokolským, ku poctě hostu dalo zbudovati.
Čo J Scheiner doktor Heller Morava Virginie
18 article
Večer pak na uvítanou všech účastníků sletu uspořádána byla v nádherném sálu Národ- ního domu, jehož stavbu projektoval profesor Kotěra a o níž již loni při slavnostním ode- vzdání svému účelu měli jsme příležitost se rozepsati, slavnostní akademie s velmi bohatým a uměleckým programem Divadelní sál byl vyplněn do posledního místa a velmi vřele a nadšeně přijat celý pro- gram, ne jehož pořadě nacházela se především ouvertura ke Smetanově „Hubičee“, již velmi precisně a za hlučné pochvaly obecenstva předneslo orchestrální sdružení řízením pana učitele Pavelky. Jako druhý bod přednesl pan dr. Richard Fischer, zemský poslanee z Olomouce, proslov tajemníka „České obce se- kolské“ p. J. Ziky, věnovaný vítěznému bratr- stvu. Zvláště působivé byly verše: „Tábory sokolské, zdravím Vás v lásce, z duše své prahnoucí po lásce všech. prapory vzhůru již, Morava vstává, na prsa vinem Vás, bratrstva z Čech Vzburcujme srdce svá zápalem duší, rozviňme prapory v slunnou říš, na jeden povel pak semkněme šiky postavme k obraně dál, v před a výš Vyšlehniž nadšení, probuď se síla k jasu a svobodě, nechť zmizí strast, k vzňatému požáru bratrstva duší s láskou všech volnosti žehná tu vlast Nebe se jasní, nám vítězství svítá nadšení vzplálo nám k činům v hrud, Morava svoje bratrstva vítá, zdráva buď, Moravo, zdráva nám bud. Po zdařilém živém obrazu, znázorňujícím hold Sokolstva Slovanstvu, přednesl pěvecký kroužek Sokola brněnského mohutný a úchvatný
Kotěra Smetanův Hubičee Pavelek doktor Fischer J Zika Olomouc Tábor Morava Čechy Sokol
19 article
Zubožená jakási postava sbírá kůže ze země, derviši jako na povel se zvednou a začnou pro- stoeviky stoje. Rameno k rameni se srazí, muž vedle muže a celá ta třídílná řada poznovu nachyluje těla v pravo, v levo, ku předu, nazad, ale stále chvatněji a divočeji a stále níže kmitají se ruce, ramena i hlavy. A bosí chlapci stále při tom dívají se očkem po dospělých, a výraz všech tváří stává se podivnějším, nepřirozenějším. A při tom celý ten dav, stálo víc a více zachvacován vzrušením. jež podobá se šílenství, vyráží ze sebe zvuky již naprosto neartikulované, divoké, nelidské, z brdel dere se už jen chrčivé, příšerné „hu. hu“ , stejným rythmem vyrážené asi padesát mužskými i chlapeckými hlasy . ..
20 article
Dámy cizinky pojednou jaksi ustrašeně dívají se vůkol, i na jich čele vyráží pot . . . Zdá se, že i Turečkova půvabná chráněnka se bojí — ale, ale, čeho by se bála. A Tureček teď již se neusmívá a neukazuje bílých zubů. Je nějak zasmušilý. Do prostory vehází opět zubožená postava s bílým šátkem v rukou a stírá pot s čel dervišů teď již bezvědomých, jakoby smyslů zbavených, kteří pohypují se už jenom jako stroj, na jehoe zastavení nelze pomyslit... Muž otírá čela. s nichž jen se leje, ale hlava, otíraná šátkem. se při tom nezastaví. A tělo neustane v pohybu. i když bezvládné ruce strbují kabáty a svrehn šat s ramen. Fanatismus hoří těm postavám v sčích a pohledy těch očí, zdá se, nejsou již ani z tohoto světa. Rytmické, příšerně jedno- tvárné vyrážení slabik stává se chrapotem umí- rajícího, prsa se dmou, nozdry se chvějí, noby klesají, těla již bezvládná mechanicky pracují posledním zbytkem sil... Kdosi upadá, řada se nad ním zavře a srazí, oči planou, příšerne oči šílených, rysy jsou ztrhány, ústa křečovitě lapají po vzduchu, prsa již dýchat nemohou .. A z toho všeho najednou v duši tak úzko a smutno — člověku líto, ach líto je bratra-člo věka . .. Atmosféra těžká a dusná je k zalknutí — B. K. není-li pravda, půjdem?
Turečkův Tureček
21 article
V Praze, 14. srpna 1908. H. (Dva psanci v Italii.) Když jsem se potuloval v záření radostných dnů jar ních po zelených březích ligurského moře v zá- plavě azuru a zlata, a když jsem bloudil vzne- šeným Římem po cestách, pokrytých nehynou cími pomníky antiky, často, velmi často zaujala mou mysl vzpomínka na dva z největších mužu minulého stoleti, kteří ve svém štvaném a trud ném životě našli svou pravou vlasť v krásné Italii. Na bílé, vyprahlé cestě mezi bujnými za- hradami, opodál pintových a olivových hájů po krývajících strmé boky hor, vznášející se nat modrým mořem, bijícím zpěněnými vlnamido rozervaných skalisek, na cestě vedoucí z roz košného, snivého Rapalla do Chiavari, spočíva- jícího v klíně hor, není možno nevzpomenout na heroa a mučedníka moderní myšlenky, Be- dřicha Nietzscha, který v této šťastné krajiné poznal okamžiky nejplodnější extase a nejvášni- vějších inspirací v posledních letech tvoření. před stroskotáním jeho genia v šílenství. A při pohledu na šumný, elegantní da římský, promenující v alejich parku vily Borg hese nebo na vrcholku Pincia, maně vynoří se postava unuděného, omrzelého světáka a diplo- mata Stendhala, klerý je tak zábavným a orige nálním vykladačem Říma ve svých »Promenades dans Rome«, a který tak hlubuce pochopil duš italskou.
Nietzsch Pincio Stendhal Praha Řím Rapallo Chiavari
22 article
Nietzsche! Stendhal! Dvě jména nad jiné zbožňovaná moderními! Dva myslitelové umělci, kteři měli nejosudnější a nejpronikavější vliv na ideový život naší doby. Střizhivý skepti- cismus autora »Chartreuse de Parme«, i náru- živý, opojný vzlet básníka »Zarathustry« nalé- zají vždy více ctitelů. Oba, Nietzsche -prorok Stendhal-ironik jsou učiteli intelektualního světa současného. Není dívu, že za snivých procházek večer- ních po luzných březích italské Riviery a za hloubavých a vznešených kontemplací na zele- ných návrších nad věčným městem byla má duše často navštivena těmi dvěma velkými zjevy. které kdysi snad kráčely právě cestou, již jsem se ubíral. A není též divu, že oba ti hlubocí mysli- telé a nádherní umělci, dobou si tak vzdálení. diplomat a romancier z počátku stoleti a učenec z let osmdesátých, vynořují se zbratřeni v na- šich vidinách, zříme vedle sebe jejich rozervané, zmučené a zjítřené postavy, odrážející se o smavé harmoničnosti italského nebe. Bylo mnoho podobného v jejich osudu Oba byli zneuznaní a nepochopení, neboť vy- jadřovali origmnálně myšlenky nové a smělé kdežto Stendhal mrazivě zapuzoval od sebe svým skepticismem a vždy více se osamocoval, ohro- moval Nietsche rozháranou zdivočilostí svého eruptivního pathosu, bouřlivosti svých protestů a krutosti svého pohrdání. Oba osamělí, zne- chucení svou dobou a svým okolím, jež pro ně nemělo ani sympatie ani porozumění, hledali útočiště v Italii. Oba žili v tiché, melancho- lické osamělosti, churavý profesor z Basileje i francouzský stárnoucí konsul v Civita Vecchia.
Nietzsche Stendhal jít Parme Zarathustra Basilej Civita Vecchio
23 article
Z Janova psal Nietsche r. 1887 své sestře » nebesa, jak jsem teď osamělý!... Nemám nikoho, s kým bych mohl se smáti, nikoho, s kým bych mohl vypíti číši čaje, nikoho, kdo by mne přátelsky potěšil.« A rok na to, když měl za sebou skoro celé své dílo, kdy již vyšly jeho nejslavnější knihy: »Veselá věda«, »Lidské. příliš lidské« i grandiosní báseň filosofická »Tak pravil Zarathustra«, napsal hořká slova »Již deset let to trvá a nikdo v Německu neuznal za povinnost svého svědomí hájiti mé jméno proti tomu absurdnímu spiknutí, které mne umlčuje a v němž je mé jméno jako po- hrbeno.« Nietzsche, opustiv pro porušené zdraví uni- versitu basilejskou, pobouřiv proti sobě cely ofieiální svět vědecký a veškeré filistry německé překonav velkou krisi, která ho odloučila jeho milovaných mistrů Schopenhauera a Ri- charda Wagnera, opojený svou volností, odho- divší vše, co ho poutalo ke starému světu k jeho tradici, víře a morálce, zanícený bojov- nou silou prometheovského vzdoru a překypu- jící ohněm dionysiovské hrdé a jásavé radosti ze života, ač strašná choroba hubila jeho télo ohrožovala jeho duši, prožil v Italii řadu svých nejplodnějších let. Od r. 1882 až do r. 1889. kdy propuklo jeho šilenství, žil skoro stále v Italii, bloudil mezi Janovem a Nizzou, Benát- kami a v poslední době nejtrvaleji přebýva na italské Rivieře.
Nietsche Zarathustra Nietzsche Schopenhauer Ri Wagner Janov Německo Nizza Benát
24 article
Zde pozvedal své tvrdé, mocně a chmurně vyklenuté čelo do jasného a vonného třpytu šťastného ovzduší, v němž nejvýše vzlétal duch autora »Antichrista«, »Ginealogie morálky«. Ve chvilích nádherných a plodných inspirací kráčel osamělý, zamýšlený snílek, jehož duše v čistém vyjasnění jako »obloha bez mraku dovedla řici své milující a vroucí »ano«, aneb v hněvném zatemnění dovedla hřímat, jak obloha v bouři. své revoltující, vzdorné »ne« a tak úchvatné byly tyto vítězné chvíle tvoření, že často v ně- kolika dnech horečné a kvapné práce napsal svá největší díla. Tak na každou z prvních tře částí »Zarathustry« potřeboval jen po 10 dnech. V Rapalllu, Sils Marii a v Nizze v lednu roku 1883, v červenci r. 1883 a v lednu 1884 vy- tvořil svě veledilo, jež dlouho připravované, trudně promyšlené náhle vytrysklo v horečné bolestné námaze, po níž ovšem následovala doba úplného vysílení. Podobně napsal úryvkovitě náhle na cestách po Italii svou »Jitřenku« v r. 1880—1881, za dvacet dní od 10. do 30. června 1887 dokonči! »Geneslogii morálky«, v roce 1888 v několika dnech horečné činnosti napsal »Gölzendämmerung«, s podobnou rychlostí hodi na papír svůj vášnivý útok na křesťanství »Anti- krista«. Tak v několika lelech neduživý a osa- mělý učenec vykonal dílo titanské, které vrhě do budouenosti rudé paprsky vzpoury a převratu.
Antichrist Ginealogie morálka Zarathustra Marie Geneslogia Nizza
25 article
Asi 60 let před tím ubíral se do malého, vyprahlého, smutného města papežského státu Civita-Vecchia muž valně již znavený životem. naplněný hořkosti svých nezdarů na dráze vo- jenské, diplomatické a literární. Přicházel do Italie též jako psanee. Veliký psycholog francouzského románu ho- vořil řečí příliš nezvyklou a subtilní v době fanfaronské a vyjevené romantiky. Jeho ducha plné, často parodoxální, mnohdy příliš střízlivé knihy o Římě, o dějinách italského malířství o lásce, a jeho novely a romány nenašly ohlasu u obecenstva, zkoprnělého nadšením pro sen seční romány Susovy a Dumasovy. Kritika Stend hala bagatelisovala. Znechucený Stendhal prohlásil s uraženým opovržením. že se mu povolání spisovatele zdá málo ušlechtilým. »Píši ráno, jen abych zahnal nudu. Píši, co myslím, a ne, co se mysli.e V předmluvě ke své knize »Láska«, v níž dosti povídavě vykládá své názory filosofa a zkuše- nosti záletníka, prohlásil, že píše jen pro sto čtenářů. A odvolává se jen na duševní elitu.
Susův Dumasův Stendhal Píš Řím CivitaVecchio
26 article
Své dílo věnuje »málo šťastným« — »to the hoppy few«. A bylo opravdu »málo šťastných«, kteří kupovali knihy Stendhalovy. Auguste Car- dier, jeden z důkladných »stendhalistů«, zjistil, že Stendhalovi za posledních 22 let jeho života vynesla literární činnost celých 5700 franků. tudíž 250 fr. ročně! Kdyby se nad ním vláda neustrnula a neposkytla mu skromné místo kon- sulské v zapadlém městečku italském, byl by geniální romanopisec »Chartreuse de Parmee zahynul hladyl Stendhal jako Nielzsche stal se slavným t prve po své smrti. Balzac a Gosthe vyslovili mu svůj obdiv. Goethe pravil o autoru »Říma, Neapole a Florencie«, že »nemůže se odloučití od něho.« Balzac prohlásil ho za »superiorního ducha, velkého romanciera, za největšího psy- chologa století...« Ale to byly ojedinělé, vzácné výjimky. Kritika, velebící autora »Věč- ného žida« a »Tajností pařížských«, neměla pro Stendhala slovo uznání. A v trpké osamě- losti italské končil svůj neblahý, zmítaný život veliký psanec francouzské literatury. Teprve po jeho smrti ozval se Taine ve slavné sludii, v níž ukázal celou silu a bohatost genia Stend- halova. Paul Bonrget šířil též nadšeně posmrt- nou slávu svého mistra, k němuž s obdivem vzhlíželi i básníci a spisovatelé další generace, která rozmetala okázalou, ale chabou budovu naturalismu.
Stendhalův Stendhal Parmee Nielzsch Balzac Gosth Goethe Tain Bonrget Chartreuse Řím Neapol Florencie August Cara
27 article
Kritik moderny Charles Morice nazval Stendhala »básníkem«, což se bude zdáti od- vážným, jde-li o autora, který si tak zakládal na své střízlivosti a suchosti. Nyní je Stendhal jako Nitzsche tak milován, čten a komentován, že vznikla celá literatura stendhalovská nietzscheovská a byly založeny spolky na stu- dium a propagandu obou autorů, vydávání jejich rukopisů a korespondence. Stendhalova popularita je nyní tak veliká, že i v Italu má mu být věnován trvalý hold Slavní básníci a spisovatelé, kteří pobývali v Itali,
Charles Moric Stendhal Nitzsch Stendhalův Italos