ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3a9d23b0-75a6-11dc-b036-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 152, place 87, work 9, org 26
1 masthead
11. srpna 1908. Cisfo 220
2 masthead
NÁRODNÍLISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
vycházky. Váím právem mohl oficiální předseda dr Arihur de Claparěde, zároveň předseda geografické společnosti ženevské, v slavnostní schůzi závěrečné konstatovati naproslý úspěch 9. me zi- národního konzresu geografů v Že- nevě. Nejbližší sjezd konati se bude roku 1911 v Římě asi vzhledem na význam, který má rok ten pro Italii. Ke konci netřeba snad připomenouti, že re publika švýcarská, jejíž president dr. E. Brenner v první slavnostní schůzi kongres vřelými slovy uvital, jakož i kanton a město Ženeva, všemožně s vynasnažily různými slavnostmi, zvláštním divadel- ním představením, illominacemi, projižďkami na jezeře atd. členům sjezdu pobyt v Ženevě co nejvice zpříjemniti, takže asi mnohému těžko bylo se lou- čiti s městem, o kterém velký syn jeho J. J. Roussenu kdysi byl napsal: Séjour charmant anquel je n a trouvé dlégal dans augun pays du monde.
Claparěde doktor Roussena Řím Ženeva Italia
5 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Výslava měla včera poloviční svátek počlem návštěvníků a celý svátek pěknou náladou Mnoho k ní přispělo slunce, které v zeleni nádherného výstavního sadu působí světelné effekty, překonávající všechny vymoženosti mo- derní elektrotechniky. Však už beztoho to milé slunéčko více svíti a méně hřeje. Včerejší den a zejmena jeho podvečer byl už pln předtuch podzimu. V korunách stromů už se objevuji podezřelé žlutavé i červenavé skvrny, neomylné to předzvěsti jeseně. Elektrotechnika výše pomluvená žádá opravu! Jako na doklad ukazuje na skvělé osvětlení pergoly za průmyslovým palácem. Pergola se stala mazličkem výstavního výboru. Žije ovšem tak trochu z tradice nebožky fontány, jejíž ná- stupkyni z ní chce učinit přízeň výstavního vý- boru. Od týdne k týdnu zdokonaluje jeji osvětlení. Ale milá pergola má také své vrtochy. V neděli večer si zasvítila a pak najednou, jako když utne, »elektrika ne a ne chytnou!«. A nastojte, při včerejší odpolední zkoušce svíti zase jako o závod se sluncem. Dnes vzplane pergola září, překonávající všechny dosavadní jeji záře. Za- planou žárovky, jejichž hustá siť tvoří strop pergoly, osvětlí se kontury její stavby, obrysy bývalé fontány a zaplanou i kytice žárovek, uschované v křoví. Neméně než 4000 barevných žárovek rozseto, spleteno v kytice, řelězce na vyšňoření pergoly. Dnešek bude náležeti slováckým hostům kteří o 9. hod. ranní na výstavu zavilajl.
živnostenský komora
6 article
*. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena jest do 12. hod. noční. Pořad: Promenádní kon- certy od 4 do 10 hod. večer před průmyslovým pa- lácem kapely „Sokola“ žižkovského, v dolejším hudebním pavilonu kapely pěšího pluku č. 73. V 7 hod. večer populární koncert výslavního orchestru v koncertní sini. Řtídí p. dr. Vilém Zemánek. Pořad: 1. Thomas: Ouvertura k opoře „Mignon“. 2. Délibes Intermezzo z balelu „Nanla“. 3. Bizel: „Patrie!“, dra- matická ouvertura. 4. SainSaěns: Alzírská suila. 5. Gounod: Valčík z opery „Faust“. 6. Meyerbeer Ouvertura k op. „Severní hvězda“. O 9. hodině več. umělecký kabaret v koncertní síni. Od 9 do 1/4 10 hodiny poprvé bude osvěllena pergola. . Hromadné návštěvy na výstavě. Dne 10 srpna t. r. navštívilo výslavu 150 zřízenců fy. Alfréd Eeksiem, Praha II. a Mír. Charles Bardorí, chef-che- mik a správce rafinerie cukru v Montrealu, Vacada v Americe . Na milion dvouhaléřů na stavbu české školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého křídla průmyslového paláce) sebráno bylo dne 8. srpna 1908 19.902 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 651 992 dvouhaléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: Děti z výčepenku pl. Marjánkové v Praze, v Táborské ulici č. 7. 10 K (pátý sloupec), spolek hostinských v Praze VII. z vycházky do výstavy 10 K, pan Ant.
doktor Zemánek Thomas Délibes Gounod Valčík Faust Meyerbeer Eeksie Bardorí Antonín Montreal Vacada v Amerika Praha Táborský ulice Sokol Patria Praha II spolek hostinský v Praga Mignon
7 article
Rück! 10 K, personál c. k. dv. uměl. ústavu firmy Husník a Häusler v Žižkově 10 K, nejmenovaný 10 K. spolek dělníků nožířských a zhotov. lék. ná- strojů v Praze 10 K, hosté v »Černém pivovaře« v Praze 10 K, A. B. K. V. Slavíci v Praze 10 K, společnost »Oberhaus« v restauraci »Záložna« v Tere- zíně 10 K (druhý sloupec), odbočka Jednoty c. k. slátních zřízenců na Král. Vinobradech 10 K (druhý sloupec) Čechové z okolí Sosnowic v rus. Polsku V. Čech, Fr. Gracias, O Helebrand. J. Karofk,J. Kydr, V. Martinek, K. Pálka, J. Rabáček a A. Sladčik 100 K (deset sloupeů), »Sloupečkový, kroužek« v ho- sdnci »U Hamplů« ve Vel. Voseku 10 K (druhý sloupec), úřadníci a podůřadníci dílen a topíren c.k. stát. drah v Lounech 50 K (pět sloupců), úřadníe První české vzájemné pojišťovny v Praze 10 K (třeli sloupec). . „Národní Listy“ mají svůj klosk na vý- stavišti hned u pravého rohu květinového parketu. blíže pavilonu města Prahy. V kiosku možno se na náš list předplatiti a jsou tamtéž jednotlivá čisla ran- ního i odpoledního vydání k dostání.
Husník Häusler A B K V Slavík Král Čecho V Čo Gracias Helebrand J Karofk J Kydr V Martinek K Pálka J Rabáček A Sladčik Hampl Rück Žižkov Praha 10 K Praha Ter Sosnowica Francie Vela Louny Oberhaus Jednota c Vinobrady 10 K Vosek 10 K
8 article
„. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se u firmy A. Eirhler, Praha, palác Generali Várlavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný- . Obrovský had v průmyslovém paláci V ústřední sini průmyslového paláce bude ode dneška čopoledne co čtvrika 13. t. m. večer vyslaven nej- vělší hed, který kdy v zajetí byl chován. Vzácný exemplář zakoupen byl v Londýně pro sullánovu zoologickou zahradu. Majitel mořského akvaria, pavi- lonu plazů a ráje opic, reditel Engel, díky svým sly- kům s londýnskou zoologickou zahradou, použil pří- ležilosti, aby při dopravě obrovského hada toholo do Cařihradu moll vzácný tonto exemplář býti i pražskému obecenstvu ukázán, Had má dělku 8 m 60 cm a objem 70 cm. Pozoruhodno jest, že nakladl v zajelí 96 vajec, z nichž 82 se vylihla. Hlad jest druhu Python, vyskylujícího se na ostrově Sumatře; mláďata byla nyni 4 měsíce stará a měří 1.50 m děl- ky, Kromě toho znázorněn bude na preparátech po- stup vývoje obrovského hada z vajíčka až do vy- líhnulí. Zajímavá poučná výstavka tato jest návštěv- níkům bezplatně přístupna. . Umělecký kabaret Marie Zieglerové. Dne hraje se na výslavě v koncertní sini umělecký ka- baret. Hlavním číslem programu jest Herveova obli- bená opěretní směs „Mamsell Nitouche“ s Mařenkou Zieglerovou v úloze tit. Zejtra tentýž program. Lístky lze dostati u p. Stranada na Příkopě, u p. F. A. Urbánka (vedle Nár. divadla) a u hlavních pokladen výslavních. Pro sobolu a neděli studují se novinky Veberova veselohra „Lutti“ a Conan-Doyleova de- tektivní hra „Miss Sherlock Holmes“ (Román žen- ského detektiva). V titulních úlohách vystoupí nový člen pí. M. Hessová-Guthová, býv. člen divadla „Ura- nie“ v Praze VIl Včera navštívile výslavu 14.030 plalfcíeh osob; cslková návštěva činí 1,359 065 osob.
Engel Python Ziegler Herveův Mamsell Nitouche Zieglerův F A Urbánek Veberův Lutti Conan Holmes Román M Hessová Guthová Praha Londýn Cařihrad Sumatra A . Eirhler Generali Várlavský náměstí centimetr m dít Doyleův jíttektivní
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co ministerský předseda rukou dáním slibuje. Dle zprávy „Pr. Tagbl.“ sdělil jeden z Lmecko-radikálních poslanců, dlící té doby v Marianských Lázních a znalý německo-vlád- ního paktu, tento úryvek z obsahu paktu: Před odhlasováním usnesení o odvolání pilných ná- vrhů obstrukčních na sklonku minulého zase- dání poslanecké sněmovny vyhledali německo- radikální poslanei Pacher a Wolf ještě pozdě večer znova ministerského předsedu bar. Becka. aby si zjednali jistotu, že sekční rada v mini- sterstvu obchodu dr. Zampach nebude jmenovár ředitelem pošt v království českém. Baron Beck jim řekl, že jmenování německého úřadníka ře- ditelovým náměstkem jest usnesenou věcí, a že o jmenování dra. Žampacha ředitelem nemůže býti žádné řoči. Toto prohlášení učinil baron Beck závazně, stvrdil je rukou dáním a zařadil je mezi nejhlavnější podmínky v souboru přípo- vědí, od nichž učiněno bylo závislým odvolání pilných návrhů německých. Němečtí poslan dodali, že jmenování dra. Žampacha mělo b za následek hotovou vzpouru mezi něme- ckým úřadnictvem poštovním v Čechách, aktivní odpor německého lidu a neodvratnou nejostřejší obstrukci ve sněmě i na říš- ské radě. — Tak terorisují Němci, tak sli- buje baron Beck, dávaje se v zajetí německ zpupnosti, a tak se zvrhá politika na nízký čachr na újmu čoského jména. Beze zřetele na osobnost jednollivce, o jehož příští působnost se hraje v kostky: mysli ministerský předseda baron Beck, že jsou udržitelny poměry, ktere svými pakty pomáhá uskutečňovat?
Pacher Wolf Beck doktor Zampach Němec Čechy poslanecký sněmovna
10 article
— Poštovní president a jeho náměstkové Jak známo, přinesl tyto dni vídeňský žurnál „Zeit“ zprávu, že v čelo poštovní správy v ně- kterých zemích mají býti postaveni president a místopresidenti, při čemž týž časopis ihned oznámil, že v Čechách děje se tak proto, a by vyhověno bylo dávné tužbě a dáv nému přáni Němeů a německých koncept- ních úřadníků, aby tito nabyli většího vli vu na vedení záležitostí v ředitelstvu. Opravdu. nevíme, máme-li se smát či zlobit nad touto noslýchanou perfidií, dle níž troufají si Němei namlouvati světu, že nemají dostatečného vlivu na administrativní záležitosti při zdejším poštov- ním ředitelství! To dovolují si říci dnes, kdy v čele poštovní správy v Čechách stojítři dvorní radové Němei a an jediný Čech, kdy nejdůložitější doparto- menty, jako na př. Ia, III. b, VII., IX. a, IX.b a XI. jsou v jejich rukou, kdy má dosuo české obecenstvo a úřadnictvo v živé paměti neslýchané řáděni VII. departe- mentu v jazykových záložitostech, kdy nestačil stihati jeden drakoničtější výnos druhý na potlačení každe české pí- smeny. To dovolují si říci pánové v době, kdy v čele technického, bospodářského a pokladního oddělení stojí Němei, takže nám zbývá pouze účtár na, to dovolují si říci dnes, kdy jediný pohled na poštovní mapu království če- ského každého laika přesvědčí, jak bohatě po staráno bylo v době „menšího vlivu“ o po štovní telegrafni a telefonní síť v uzavřeném území a jak četná města a obce v bezprostředn blízkosti Prahy na př.: Jílové, Zbraslav, Dobříš,
Čechy Praha Zbraslav Dobříš Němei Jílová
11 article
Nový Knin, Slapy atd. atd. mají spojení, za něž by se styděti musila každá správa poštovní nej poslodnějšího řádu. To praví pánové v době, kdy nejdůležitější tepny vlakových pošt v Čechách obsazeny jsou Něm- ci, kdy každé české pismeno v vnitřní službě se stíhá jako zlo- čin a kdy vlakové pošty v království če- ském třeba i v nejryzejších krajích maji rn- zítka výhradě německá. Co padlo již tiskařské černi v našem tisku na přibiti těchto zlořádů a dosud nehnulo se pro českou věc ani prstem a nyní přicházojí Němei ke všemu ještě se žádostí o větš uplatnění jejich vlivu v pražské po- štovní správě a vláda jim ocbotně hodlá vyho- věti! Na úřad presidenta kandiduje se — prý! — sekční rada dr. Žampach, prvním vice- presidentem pak má se státi dv. r. Pröckla druhým dvorní rada Wonasek, tedy oba Němei. Ačkoli tuto zprávu nutno označiti za pouhou kombinaci, nevadí to přece ne- dělnímu „Pr. Tagblattu“, aby útočil proti kan- didatuře dra. Zam. pacha, kterého označuje vzhledem k jelo výslovně českému smýšlení pro Němce za naprosto nepřijatelného a praví, že v čelo poštovní správy v Čechách nesmí býti postaven český stranník, to prý by znamenalo vzplanutí boje mezi německým úřadnictvem. Budiž, ale pak pravime, že naopak do pre- sidia nesmí býti povelán ani jedi- ný německý stranník a takovým jestdvorní rada Pröekl, jehož kan- celář jestfiliálkou dra. Titty a který ostenfativně zdráhá se podepsati každý český akt! Drzost a nafouklost německá zdá se již skutečně dosahovati oblaků, domnivá-li se „Pr.
Němei doktor Žampach Wonasek Němec Titta Knin Slapy Čechy Německo Zama Pröekl
12 article
Tgbl.“, že politieká impotence u nás v Čechách dostoupla již takového stupně, že by češti poslanei, úřadníci a celá česká ve- řejnost klidně snesli, aby v čelo po- štovního ředitelství postaven byl politicky a ná- rodnostně bezbarvý byrokrat, kdežto vicepresidenty stali by se Němei, z nichž je- den by byl agitatorem a agentem pří- štího „Nationalratu“. To znamenalo b zejména mezi českým úřadnictvem boj, o němž se Němcům dosud an nezdálo. Sekění šéf Wagner z Jaurreg gu provádí otevřený odboj prot ministrovi obchodu, inspiruje v něme- ekých listech tendenění zprávy o svojí vybájené či vylhané všemohoucnosti, vyzývá veřejným ti- skem německé poslance, aby se v poštovních záležitostech obraceli jenom na něho, v českých úřadech však nesmí se napsati ani české slůvko. v čelo správy poštovního řoditelství v králov ství českém mají býti povoláni němečtí a gi tatoři — to byla by pěkná perspektiva do budoucnosti! Ale pozor, pánové: nesejte vilr jak vaše německé řikadlo praví, abyste neskli- dili bouři, jakéž jste dosud neviděli!
Němei Němec Wagner Čechy
13 article
— Pro vídoňské české školství. Úžasný c nism a troufalost, s jakými vystoupil „pán ně mecké Vídně“ proti českému školství ve Vídni, budil mezi vídeňskými Čechy z počátku obavy. To do té doby, než poznalo se, že v zemích če- ské koruny pochopili význam tohoto vystoupení a pojali je jako znamení pro zvýšenou pomoe českému rodu na Dunaji, aby zabezpočilo se mu školství — a tím i budouenost. Všaktě těžké časy pro školství české nastávají i jinak, nehledě ani ke štvanicím radnice. Druhá česká škola potřebuje budovu a ta vyžádá si nákladu obrovského, počátkem školního roku má být otevřena pokračovaci škola česká a v několika okresích vídeňských velmi hustě Čechy obydle- ných je tak silné a odůvodněné volání po če- ských školách, alespoň jazykových, že nebude mu lze odpírati. Není tu tedy divu, že spolek „Komenský“, Vídeň V./1. Margaretenstr. 100 s vážnou obavou pohlíží do nejbližší budoueno- sti. — A tu lze říci, že na některých místech jeví se chvály — a následováníhodné porozumění
Komenský Vídeň Čechy Dunaj
14 article
Celá řada měst uspořádala manifestace pro če- ské školství vídeňské. Minulou neděli Pelhřimov promluvil jménem celého kraje, na českém zá- padě první přihlásila se na popud spolků ná- rodně-soc. a Sokola „Dobřiv“ a v neděli 9. srpna zásluhou akademiků a městské rady v Rokyca- nech uspořádána bude akademie s přednáškou o vídeňských poměrech. Uvážíme-li, že Roky cany vydržují absolventa školy „Komenského na studiích, vynikne tím více porozumění pro boj Čechů vídeňských, které město chová a jež může sloužiti opravdu za vzor. Také městečko Čestín, oslavujíc jubiloum zrušení roboty - poroby tělesné — vzpomíná toho, že ve Vídni do duševní poroby hodlají uvrhnouti dorost půl milionu Čechů — a věnuje výtěžek slavnosti „Komenskému“. Blaží tyto úkazy lásky, přízně a porozumění a doufejme, že nebudou poslední. — Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou v prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláštěl Konej každý, samosprávné, peněžní i národo- hospodářské korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní povinnost! Národní kolkya účtenky kupujte v místních prodejnách!
Sokol Dobřiv Komenský Čecho Pelhřimov Čestín Vídeň
15 article
— Osební. Nově zvolení starostové okresních zaslupitelstev — orlicko kosteleckého p. Schütz, rolník v Častolovicích a chotěbořského pan Josel Adam, rolník v Čachotině, byli do císaře po- tvrzeni. — Z krahů lékařských. Docent chorob kožníci pan dr. Frant. Šamberger dlí od 1. záři mimo Prahu. — Ruský host. Včera přijela do Prahy pl. Ta- mara Platonovna Karsavina, prima balerina imperatorského Mariina divadla z Petrohradu, která bude pohostinsku vystupovati v našem »Národním divadle«. Ubytovala se v hotelu »u anglického dvora«.
Schütz Josel Adam doktor František Šamberger Častolovice Praha Petrohrad Platonovna Karsavina Mariin divadlo národní divadlo
16 article
— Sedmdosálé narozeniny slaví dne 17. t. . pan dvorní rada Bartoloměj Pavlíček. D srdce bývalé české mládeže zapsal se) jako přítel její a výborný pacdagog, učitel a ředitel; české věci a jejím zájmům osvětovým poctivě a účinně sloužil jako zemský školní inspektor středních škol a později jako dvorní rada v ministerstvu vyučování. Přání velikého počlu oddaných ctilelů shoduje se zajisté přáním naší veřejnosti, aby úctyhodný kmet v zdraví a při dosavadní svěžesti duševní dočkal se té radosti, aby spatřil konečně vykoupení české školy z područi tisnici centralisace a dočkal se jejího osa- mostatnění. B. Paviíček narodil se v Čejkovicích v soudním okresu hlubockém 17. srpna 1838, kde otec jeho byl rolníkem. Nabyv základního vzdělání ve škole domácí, studoval na reálce v Českých Budějo- vicích, Krumlově, posléze na radu dra. Antonína
Pavlíček B Paviíček Antonín Čejkovice Krumlov
17 article
Majera na jediné v zemi české reálce v Praze. Do- konav studia technická, působil jako profesor na reálce v Kutné Hoře, pak spravoval několik let ne- samostalnou, potom samostalnou školu reální v Ko- líně. Roku 1874 povolalo jej obecní zaslupitelstvo měsla Karlína, aby řídil českou reálku, kterousi město Karlín s velikými obětmi zřídilo a do roku 1884, než převzala byla státem, také obětavě vydržo- valo. Ve vděčné papěli zachovali Karlinští Pavií- čkovu práci ve škole, v obci i v okresu; za jeho trvalé zásluhy poctili ho čestným měšťanslvím. Roku 1884 povolán byl Pavlíček po školním radovi Václavu Jandečkovi do c. k. zemské školní rady pro králov- ství čevké a jako zemský školní inspektor převzal referát o českých reálkách a rešlných gymnasiícho jakož i dozor k vyučování předmětům realistickým na českých gymnasiich. V dobu jeho úřadování spadá provádění akce poštálňovací střodních škol našich, při níž měl Pavliček plně porozumění pro zájmy přejímaných ústavů i jejich sil učilelských. Nesnadny byl jeho úkol za pověstných ordonancí Gautschových.
Majer Pavlíček Jandečka Gautschův Praha Kutná hoře ko Karlín Karlinský Pavia
18 article
Však i tu dal na jevo neobyčejnou obezřelost, že podařilo se mu zachrániti reáiku kutnohorskou a přiměti správu vyučovací, by v Praze a v Plzni vedle gymnasií zřídily se nové samostalně školy rešlní. Roku 1891 povolán byl Pavlíček do Vídně a v mini- sterstvu vyučování pověřen referátem o průmyslo- vém a odborném školství spolu se zpravodajstvím v průmyslové radě. I na tomto poli dosáhl úspěchu. Vnitřní úprava škol odborných, jejich učebně osnovy. občasné kursy technologické, kreslitské, rozhojnění škol tkalcovských — to vše slalo se za jeho vydet- ného spolupůsobení. Praze dostalo se tehdy při vyšši státní škole průmyslové pěkného zvelebení, když olevřeno bylo oddělení chemické a elektrotechnické a když na Smíchově zrizena byla nová slátní prů- myslová škola česká. Vyznamenán byv řádem Leo- poldovým a povýšen byv před tím do čtvrté třídy hodnostní, vsloupil Pavlíček r. 1904 na odpočinek. Vrátil se do milé naší Prahy, aby v pražské obchodní komoře jako dožádaný rádce přihlížel k odbornému školství a aby ve snahách divčího vzdělánt přispíval svým věhlasem a zkušeností vydržovatelům českého dívěího gymnasia „Minervy“ a obchodní školy če- ského Výrobního spolku. Jeho nehlučné, ale vydatné práci budiž čest, jeho zásluhám plné uznání — Čtyřicstileti své záslužné činnosti ve službách království českélo dovršil dne 10. t. m. zemský účetní ředitel p. Karel Maydl. Za tou příčinou shromáždilo se zemské účetní úřadnictvo v slavs nostně dekorované síni král, české zemské účtárny.
Pavlíček Lea Minerva Maydl Praha Plzeň Vídeň Smíchov
19 article
Depulace vyslalo i zemské konceptní, správní ústavní úřadnictvo. Jménem a v zastoupení remského výboru dostavil se Msgr. ThDr. Josef Burian, kter uveden byv do sálu, v delší krásné řeči ocenil zá sluhy oslavencovy, vyslovil mu dik jménem zem- ského výboru a odevzdal mu dekret, jimž zemský výbor vyslovuje oslavenci svoje plné uznání a dik za jeho 40letou činnosl. Po něm zemský vrchní účetní rada p. Ant. Soustružník přednesí blaho- přání jménem všeho zemského účeln. úřadnictva vrchní kontrolor král. če. zem. pokladny p. Ant. Kubín přání Klubu účeln. úřadníků, oreňujíce oba kolegialitu a dobré srdce oslavencovo. Potom pohnut až k slzám děkoval oslavenec nehledanými slovy za veškeré projevy a rozloučil se s úřadnictvem. Jmé- nem konceptního úřadnictva promluvil sekrelář pan Pilař, načež Msgr. dp. Burian provolal oslavenci a kolegialitě úřadnictva »Na zdar!« Blahopřáním všech účastníků oslavenci skončila tato dojemuž do- mácí slavnost. — Národní rady české došly vzhledem k nedělní veliké národní manifestaci pro české školství menši- nové četné pozdravné a omluvně projevy, jež dále zaslali pp.: dr. Šilený z Brna, posl. baron Rolsberg z Opavy, posl. dr. Baxa, dr. Scheichl, posl. Zázvorka, dr. Deweller. posl. dr. Fajírlik z Mor. Ostravy, staro- stenský sbor okresu frýdeckého ve Slezsku, sdružené korporace a spolky ve Slaném s okresním výborem a městskou radou v čele, zástupcí veškerých národ- ních stran v Kněževsi u Rakovníka, Slovanská b seda v Karlových Varech, organisace české strany pokrokové v Pacově a občanstvo obce Bojova n. Vli.
Burian Kubín Pilař Šilený Rolsberg doktor Baxa Scheichl Zázvorka Deweller Fajírlik Mor Brno Opava Ostrava Slezsko Slaný Kněževes Rakovník Karlová Vary Pacov Bojov
20 article
Dále zaslali tel gram ruští hosté Slovanské be edy v Karlových Varech: Přejema dnešní manifestaci pro české menšiny největšího zdaru! Generál Volodimirov. Krislalskij, Kulikov, Tituskin, Kristalskaje, Kessel Gorskaja, Skorcova. — Pět set občanů, shromáždě- ných na národní slavnosti Národní jednoty severo- české dne 9. t. m. v Pečkách na dráze, z plna pře- svědčení připojuje se k dnešnímu protestnímu průvodu královské Prahy, jakožto výstražnému projevu vůči vládě. Nechť pochopí jej ještě v poslední chvília netrpí nezákonnou zvůli Němců severu našeho krá- lovství, nechce-li, by lid český sám nucen byl cho- piti se obrany svatých svých práv a jednati dle hesla: »Zub za zub, oko za okor. Autonín Brož, starosta obce. — Z městské rady smíchovské. Plán polohy na úpravu a rozšíření tridy Karlovy v část od ulice Kobrovy k ulici Švědské a na úprávu a rozšíření ulice Švédské poděl klášter sv. Gabriela až k domu čp. 839 bude dle § 4. slaveb řádu dlo. 10./4. 1886 z. z. č. 40, počínajíc dnem 12 t. m. po dobu 4 týdnů, v technické kanceláři ve II poschodí městské radnice na Smíchově v obyčejných úřudních hodinách veřejně k nahlédnutí vyložen, o čemž se tímnlo činí veřejné ohlášení — Pocta Chorvatů pamálce Svatopluka Čecha
Volodimirov Krislalskij Kulikov Tituskin Kristalskaj Kessel Gorskaja skorcův Němec Autonín Brož Kobrův Švědský Chorvat Čecho Karlová Vary Pečky Praha Smíchov národní jednota severo Karlov svatý . Gabriel
21 article
Chorvalé, kteří dlí v Praze, včera dopoledne v prů- vodu zástlupce ubylovací kanceláře p. Hütla a ta- jemníka Svazu spolků pro povznesení návštěvy ci- zinců p. Jelinka odebrali se na vyšehradský hibitov. ke pí. Hájková ze Zábleba jmenem České besedy v Záhřebě položila na hrobku Svatopluka Čecha nádhernou kytici se stuhami, na nichž slkví se zlatý nápis: „Našemu velikánu — chorvatská výprava ze Záhřeba“ — Úřadnické vydavalelské a tiskové družslve jehož účelem bude vydávati period cký neodvislý časo- pis založený na programu úřadnických organisaci, jež sestoupí se tyto dni ve svaz českého úřadniclva a ustaví se na přištím sjezdu českého úřadnietva, jenž konati se bude ve dnech 14. až 16. srana. Členem tiskového družstva státi se může každá fysická nebo právní osoba z řad úřadnických bez rozdílu kategorií složí-li nejméně jeden podíl ve výši 20 K, z nicht polovina bude splatna hned při ustavení se družstva a polovina během šesti následujících měsíců. Zatímné přihlášky přijímá již nyní kol. J. Hendrieh, c. k. účetní asistent, Praha III. č. 38, na nějž příslušné dotazy est říditi.
Jelinek Hájková Čecho J Hendrieh Praha Záhřeb svaz spolek pro povznesený Český beseda svaz český úřadniclva
22 article
— Sjezd studentstva a mladé generace stálo- právně a radikálně pokrokové. (P'ův. zpráva.) Luni na píseckém sjezdu založená organisace rad. pokro- kového studentstva měla 7., 8. a 9. t. m. v Jičíně svůj druhý sjezd. V pátek v předvečer sjezdu uspo- řádán byl v Sokolovně uvílncí hudební a recitační večírek s poulavou přednáškou p. red. K. St. Sokola o pokrokovém hnutí. Tomuto večírku, navštivenému čotnými slud. delegály a zdejšími příznivci stud. mládeže, byl přilomen poslanec dr. A. Hajn. Výkonný výbor strany státoprá vně-pokrokavé zastupovali pp. dr. Hurych a soudní adj. Felix. První referát před- nesl kol. Werstadt. Mluvil o siluaci českého studení- stva a stavu organisace rad. pokrokového student- stva. Ve své dlouhé řeči, zmíniv se o třídění polili- ckém ve studentstvu, ukazuje na vývoj rad. pokro- kové sludeniské organisace, založené loni na sjezdě píseckém a na obrat ve smyslu jejich zásad. Kritisuje dnešní situaci, vylknuv všechny její stránky. Zmi- ňuje se o politické krisi ve sludenistvu, jež neni v politickém cítění vodeno snahou pro charakternost.
Sokol doktor A Hajn Hurych Felix Werstadt Luni Jičín
23 article
Vyloživ program studeniských frakcí, definuje cíle sludenistva státoprávně pokrokového a přeje si, aby ukázaly ceslu z dnešní krise. Druhý řečník, dr. Brož, referuje o politických stranách, na prvém místěo straně mladočeské. Vytýká jí, že její positivní poli- lika, zbavená velikých cílů, jež si na počátku vytkla, zavedla český politický život do politické demora- lisace, z níž možno vybřednouti pouze přísnou poli- tikou státoprávní. Strana realislická, praví řečník, která nepočítá s danými poměry a jejiž politika není vědoma cíle, slala se stranou oportunní a spolu s positivní politikou má vinu na českém politickém živoření. Proti ní dlužno hájiti a prováděti politiku ujasněnou, s jistým vytčeným cílem. Zmíniv seo stavovské politice agrární, kritisuje protistátoprávní politiku soc. demokratickou a přechází ke kritice stra- ny nár. sociální, jež má program obdobný s pro- gramem slátoprávně pokrokovým, ale liší se taktikou.
doktor Brož
24 article
Pak přechází ke straně slaročeské, jež se vzdala ži- vola veřejného a udržuje svou moc jen v kruzíeh samosprávných úřadů. Svou dlouhou řeč končí krát- kou kritikou zpátečnické strany klerikální. PhC. Malý svou řečí ujassňuje poměr rad. pokrok. studentstva ke straně slátoprávně pokrokové. Toto studentstvo navázalo na myšlenkové základy hnutí pokrokového, jehož myšlenky propazuje „Časopis pokrokového slu- dentstva“. Prolože sludentstvo toholo směru hledělo na stranu rad. pokrokovou jako na nositelku snali hnuti let devadesátých, sympatisovalo s ní zvláště. prolože jeho politické a kulturní cíle jsou společně s jejími. Po splynutí strany rad. pokrokové a sláto- právní, po čemž one sludentstvo dávno toužilo, po- měr se nikterak nezměnil, ježlo program je týž, je- nom jméno jiné. Zároveň podal resoluci, kteráž do- kazuje, že studentstvo rad. pokrukové styky své s na- vou stranou bude udržovali co nejpřátelštější. Po po- zdravu delegáta strany p. dra. Hurycha dopolední jednání skončeno. Opoledne podal JUSt. Šmejc re- ferát o organisaci mládeže rad., pokrok. a slátoprávní
Hurych Just Šmejc
25 article
Každý ideový směr, chce-li si zajistiti budloucnost. musí se organisovati, aby prohloubil své myšleuky a získal přívržence k uplatnění své činnosti. P referátu zdejšího středoškolského studenia, jenž mlu- vil o středoškolské organisaci, která má pěstiti oláz ky kulturní i politické, přijat návrh na změnu jména „mladé generace státoprv. pokrokově“. Na to přijaly organisační řád a dvě resluce, jimiž odsouzeno per- sekvování pokrokového učilelsiva a snaha za snížení školní návštěvy, vysloven požadavek bezplatných ve- ejných českých škol v menšinách, odsouzen útok na učení vysokoškolské a odsouzeno postátnění ná- národního školství, žádá se druhá česká universita v Brně a akademie, odstranění německé zkoušky na právnické fakultě a prolestuje se proti „posilivní“ polilice. Odeslán telegram manifestaci pro menšinové školství a učitelskému sjezdu. V neděli 9. t. m. ukon- čen byl sjezd veřejnými přednáškami v Sokolovně.
Brno právnický fakulta
26 article
O českých menšinách releroval dr. L. Žitný, jenž. odůvodniv jich důležilost, naznačil cesty, jimiž mož- no přinésti jim posilu. V prvé řadě je to spravedlivá všeobecné, přímě volební práva se zastoupením men- šin, dále dodávání důležitosti menšinám našimi poslanci a ministry, zřizením menšinového referátu při krajanském minislerstvu a založením menšinové vědecké revue. Nulno vymoci jim škol nejen obec- ných, nýbrž i odborných a jiných, starati se o jich hospodářský vzrůst menšinovými bankami. Studenti měli by sami menšiny a jich boj poznati a podporo- vati je vslupováním do jednol, zakládáním knihoven atd. Ko konci rozvahuje řečník menšinovou práci v kraji jičínském. Pak přečíen referát sl. Neudertovy. jež líčí boj o vzdělání žen, kritisuje české ženské školství a podrobně reforuje o vysokoskolském žen- ském živolě, o účaolenství sludentek ve spoleích jak vzdělavacích tak politických, jež jsou pro ženu nemalého významu. Sl. Wachtlova, odůvodnivši rov- nocennost muže se ženou, objasňuje snahy ženského hnutí a jeho přání kulturní i politická. Zmínivši se o všech tužbách probuzených žen, volá po pocho- pení svobody a práva, jež bude jistou ceslou k roz- luštění ženské olázky. Těmito referáty sjezd skončen a jeho účastnice vydali se odpoledne do Prachov- ských skal. — Reforma středních škol. Z Vídně, 10. srpna. (K. k.) Ministr vynčování provede v nejbližší době v příčině reformy siředních škol značný další krok.
doktor L Žitná Neudertův Wachtlův Prachov Vídeň
27 article
Průpravné práce jsou skončeny, fakže jest již úplne vypracován učebný plán pro III. typ střední školy. osmitřídní reálné gymnasium, a bude co nejdříve uveřejněn. Rovněž tak stanoví se zevnější rámec, schema pro rozvržení učebných předmětů pro IV. typ střední školy, reformní reálné gym- nasiu m. — Nová »úprava« platů kancelářských officianti a pomocníků u c. k. stálních úřadů. Z kruhů kance- lářských officiantů jsme obdrželi tento dopis: Návrh zákona, jímž upraveny býti měly služební i platové poměry kancelářských officiantů a pomocníků, podán v parlamentě roku 19.7 a mnohoslibnými nadě. jemi provázen, potkal se se smutným asudem. Rozpočtový výbor přešel přes něj k jednacímu po- řadu a vláda prohlásila, že cestou administrativní (tedy opět jenom nařízením) upraví postupové po- měry kancelářských officiantů tak, že místo postupu pětiletého zřídí a zavede postup čtyřletý. Bude tedy nová úprava vypadati takto: Stupnice Doba Třída aktivních přídavků platová služební Ve Vídni I. II. III. IV. 3—6 let 1380 1320 1260 1140 108 II. 6—10 , 1560 1470 1380 1260 1200 III. 10—14 . 1740 1620 1500 1380 1320 IV. 14—18 » 1860 1740 16 0 1500 1440 V. 18—22 . 1980 1860 1740 1620 1560 VI. 22 26 „ 2100 1980 1860 1740 1630 VII. 26—30 „ 2220 2100 1980 1860 1800 VIII. 30—34 „ 2340 2220 2100 1980 1920 Stupnice platební I. a II. zůstanou ne- změněny a kancelářští oficianti v lelech těch sloužící nezískají vůbec ničeho. Dle nových stupnie III. až VIII. jest patrno, že zvýšení platu nedostane se všem kancelářským oficiantům, nýbrž jenom jisté a to nepatrné části. Novou úpravou ne- zvyšují se platy kancelářských offi- ciantů vůbec, ony zůstávají v jednotlivých stup- nicích nezměněny a rozdil jeví se jenom v tom,k
28 article
kancelářský officiant postoupí do III. stupnice o rok dříve, do IV. o dva roky dříve atd. než při postupo- vých poměrech dosavadních. Okamžitého úspěchu dosáhne tedy jen nepatrné procento kancelářských officiantů a to zvláště starších, ostatní pak ani v nej- menším nepocítí dne 1. října t. r. — kdy úprava skutkem se stane — že se něco pro kancelářské officianty učinilo. — Ještě smulněji při »nové úpravě« pochodili kancelářští pomocníci. Přídavek nedoslanou vůbec židný a na jmenování officiantem budou čekati zase jako dříve 5, 6 až 7 let a možná, že dobu ještě delší. Změna služebního poměru, de- finiliva, ta XII. hodnostní třída tak jistě na základě jakéhosi kompromisu s vojenskou správou ujednaná — to vše rozplynulo se v nic! To zajisté stačí, aby otevřeny byly oči všem, že dosavadní cesty nevedou ani nepovedou k cíli. Již v článku ze dne 28. dubna 1908 v »Národních Listech« uveřejněném bylo upo- zorněno na kritickou situaci a nebezpečí a varováno. Článek onen, opírající se o dobré a správné infor- mace, byl však nesprávně a nekriticky posuzován.
29 article
Dnes, bohužel, jest viděti, že výsledkem celé »akce« byl mnobem více než potvr- zen! Pro kancelářské officianty a pomocníky ne- bude zákonné úpravy jich poměrů služebních, ne- bude XII. hodnostní třidy! A dojde-li ke zřízení nové nějaké třídy úřadnické, úsilím správy vojenské — a dle našich informací není to vyloučeno — pak bude to jen a jen pro certifikatisty. — Vláda již od roku 1901 stavěla se odmítavě ku požadavkům kancelář- ských officiantů a pomocníků. Poukazovala důsledné na zákon o certifikatistech z roku 1872. Nechce při- znati kancelářským officiantům a pomocníkům toho postavení, které odpovídá jich práci a výkonnostia považuje stav ten stále jen za »pomocný kancelářský persona!« beze vši důležitosti. To dlužno otevřené říci. Bývalý kuriátní parlament byl dosti ochotný pomoci a měli tam kancelářští officianti a pomoc- níci dosti upřímných a vřelých přátel. Lidový parla- ment však nás úplné zklamal. Nic neučinil, stále jen sliboval a v rozhodném okamžiku ustoupil úplněa prohlásil v rozpočtovém výboru souhlas svůj s vlá- dou a uznal, »že zákon o certifikatistech nedovoluje ani zákonné úpravy slu- žebních poměrů kancelářských offi- ciantů ani zřízen! XII. hodnostní třídyl- Tyto věci nutno míti neustále na zřeteli! . . . Proto připomínáme, že jest třeba zcela jiných, zcela no- vých cest. Nechceme-li, aby organisacemi kancelář- ských officiantů a pomocníků ohlašovaná podzimní akce skončila zase neúspěchem — pak nutno změ- niti akci tu v základech, v programu i cílech!
30 article
— Sklenáři čeští nepojedou na sjezd do Vídně. Představenstvo společenstva sklenářů a skla leštitelů v Praze oznamuje veřejnosti české: Dne 14., 15.a 16. srpna t. r. koná se VII. sjezd sklenářů rakouských ve Vídni. Komitét pro uspořádání sjezdu tohoto za- slal také pražskému společenstvu sklenářů a čes ským živnostníkům sklenářským pozvání v něm es ckém jazyku, lákajíc české sklenáře k zúčast- nění se řečeného sjezdu. Představenstvo spo- lečenstva sklenářů však sjezd tento neobešle a to z té příčiny, poněvadž do Vídně, vždy proti nám nepřátelsky vystupujích, utráceí peněz nám netřeba, zvláště když slušnost a takt vyžaduje, aby komitét pro pořádání sjezdu tohoto, v kterémž zasedají někteří páni členové spo- lečenstva sklenářů vídeňských, nám poslal pozvání v českém jazyku, ježlo dobrá polovina sklenářů v télo polovině rak.-uher. mocnářství jsou Češi. Myslí si snad páni sklenáři ve Vídni, že jsme tak málo ná- rodně uvědomělí, abychm i po nedávných událostech ve Vídni, ve kterých se zášť ke všemu českému tak křiklavé na odiv postwvila, ještě šli do Vídně něměině holdovat? Máme dosti zkušeností ze sjezdu v Brně.
Čech Vídeň Praha Brno
31 article
kde slálo české delegáty ze společenstva našeho mno- ho námahy, než vymohli si, aby rokování se dělo téz v českém jazyku. Dokonce jeden člen pražského spo- lečensiva sklenářů uveřejnil dne 1. srpna t. r. v den- ních listech inserát, ve kterémž pobádal sklenáře k zůčastnění sjozdu a mluvil o „velkolepém poho- stění města Vídně“. K smíchu: Víďeň a hostit Čechy! Máme dobře na mysli, jak ve Vídni umějí Čechy ho- stit a o takové pohostinství my docela nestojíme! Insert onen dostal se do veřejnosti bez vědomí předshavenstva společenstva sklenářů pražských a představenstvo pova- žuje za urážku, že navzdor známě naší nechuti k lěm velkoněmeckým sjezdům rakouských sklenářů, če- ským sklenářům členem pražského společenstva tak- to obeslání sjezdu zrovna se vnucuje. Společenstvo sklenálů ve Vídní nemá k pražskému společenstvu lolik slušnosli, aby na český přípis vůbec odpovědělo, a jenom když potřebuje hmotného výtěžku ze svého sjezdu, byli by čeští sklenáři dobří, ale i tu se jimn vnucuje pozvání němocké! Čeští sklenáři vyciťují, že za svoji pomoc mají od německých kolegů ještě v posměch býti uvedeni, jako se jim po posledním sjezdu ve Štyrském Hradci stalo v německém „Gla- ser-Zeilungu“. Proto čeští sklenáři zajistě věc dobře uváží a v zájmu své cti národní do Vídně na ně- mecký sjezd sklenářský nepojedou. Za představenstvo společenstva skle- nářů pražských starosta Ludvík Katzer.
Čecho Katzer Vídeň Čechy Štyrský Hradec Víďeň
32 article
— Sjezd abiturientů z r. 1883 v Litomyšli. Dne 2 t. m. sjeli se v Litomyšli bývalí žáci staroslav- ného gymnasia, kleří před 25 lety maturovali, aby v přátelském kruhu oživili upomínky z dob studií a shlědli nynější rozvoj města, jež po 8 let bylo jejich bydlištěm. Dojemné bylo uvílání kolegů, kteří rozloučili se před 25 lety jako jinoši a nyní sešli se jako dospělí muži, z nichž mnozí v životě veřejném i společenském zaujímají vynikající postavení. Dne 3. t. m. o 8. hod. ranní účastníci sjezdu byli pří- tomní mši, kterou sloužil bývalý katecheta konsisto- riální rada P. Petr Čáp, načež následovalo společné fologralování a prohlídka gymnasia, nové měšťanské školy a paedagogia, jakož i Slnetanova domu. Nebyi opomenut ani hřbitov, kde účastníci prodleli zejmena u rovů svých profesorů J. Majera, A. Šmilovského. P. C. Bernata, F. Zörniga, u rovu M. D. Reltigové a j., načež rozešli se po městě k návštěvě známých, z nichž málo zůstalo jich mezi živými. Společný oběd v hotelu p. J. Fliedra su zlaté hvězdy« měl velmi animovaný průběh a povznesená nálada stoupla, když zavitali do přátelského kruhu bývali profesoři c. k. vládní rada Fr. Grešl a konsistoriální rada P. Pelr Čap, kteři vůbec projevovali svým bývalým žákům zvýšenou pozornost a přátelství. Neobešlo se ovšem bez obvyklých připitků a ovací. Sjezd poctili svojí přitomnosti také nynější ředitel litomyšlského gymnasia a rodák litomyšlský dr. Fr. Dušánek, prof. J. Voborník a porkmistr města Litomyšle MgPh. J.
P Čáp J Majer A Šmilovský Bernat F Zörnig Reltigová J Fliedr Grešl P Pelr Dušánek profesor J Voborník Litomyšl Francie Slnetanov dom
33 article
Laub. Velmi srdečného rázu nabyla společná večeře ve Smetanově domě, při níž účastníci v přátelské besedě jali se vyprávěti příhody ze svého života za minulé 25leti. Byly to celé kroniky, více měně pohnuté, z nichž, bohužel, nejednou vysvitlo, kterak jest če- skému člověku nesnadno dosíci existence a kterak chudý český student musí napjati veškery síly, aby dle běžné fáse »se uchytil«. Z počtu 16 účastníků sjezdu mnohého osud zavál do různých koutů až do Ameriky, do Bosny atd. Dne 4. srpna část účastníků podnikla výlet do Brandýsa n Orlicí oživit upomínky na první svůj školní výlet, když byli nadějnými ter- tiány. Uluživše lakto přátelské svazky, účastníci sjezdu rozjeli se se slibem, že po 5 lelech sejdou se opět. Dejž bůh, aby se sešli ve zdraví v plném počtu.
Laub bůh Amerika Bosna Brandýs můj Orlice Smetanův dům
34 article
- Sjezd českého státního úřadnictva na Moravě pořádá se v Kroměřiži v neděli dne 23. srpna 1908. Pořad sjezdové schůze, která konati se bude o 1/211. hod. dopol. v aule německé reálky je tento: 1. O všeobecných otázkách úřadnických referuje p. inž. J. Svoboda. 2. Služební pragmatika a časový po- stup, promluví p. oficiál J. Sicha. 3. Svépomoc stát- ního úřadnictva na poli hospodářském, pojedná p. prof. J. Karásek. — O 1. hod. odpol. bude společný oběd a o půl 3. hod. odpol. pak společná návštěva výstavy. Přihlášky na nocieh a na společný oběd přijímá do pátku dne 21. srpna l. r. odbor spolku českých státních úřadníků v Kroměříži. — Abiturienti německo-brodského gymnasia z r. 1898 zúčastní se sjezdu všech bývalých žáků g m- nasia ve dnech 24.—26. srpna t. r. v Něm. Broděa sejdou se ku přátelské schůzce v úterý 25. srpna večer. Přihlášky ke sjezdu přijímá městský úřadv Něm. Brodě. Dolazy zodpoví dr. J. Auerhan, zemský koncipista, Smichov, 1050. — Ve prospěch spolku »Komenský« ve Vídni Slavnost sdrážených spolků nár. sociálních a Sosola v Dobřívi ve prospéch spolku »Komensky« vy
Ing J Svoboda J Sicha profesor J Karásek doktor J Auerhan Smichov Komenský Morava Kroměříž Německo Brod Vídeň sdrážený spolek národní sjezdový schůze