3
masthead
11. srpna 1908
5
article
telů slovenských, jimž maďarský system
zabránil sjezdu se účastniti. Vzpomenul i Po-
láků poznaňských a Srbů luži-
ckých, kteří dostaviti se nemohli. Vzpomenul
i učitelů černohorských, jimž ztížené politické
poměry zabránili se dostaviti a srdečně ocení
nepřítomného předního našeho pěstitele slovan-
ské vzájemnosti učitelo Ad. Černého. (Po
tlesk.)
Všechny řeči vůbec byly srdečnou pochva-
lou a souhlasem nadšeného posluchačstva pro-
vázeny.
Konečně dojíti mohlo k řeči předsedy uč
Jos. Černého o hlavních obrysech otázky ná-
rodní výchovy. Řečník, bouřlivě pozdraven,
mohl jen stručně nastínili, jak učitelstvo české
olázku pojímá, Jde o zachování národní indivi-
duality a vybavení i rozvoj sil národních. Řečník
vytýká podmínky zdárné národní výchovy a zdů-
razňuje úkol školy i lidovýchovy. Sjezd neroz-
řeší celou otázku, neboť problem je složitý, ale
dá mocné popudy a uvode otázku v život.
Srba
Černý
učit Jos
6
article
Tím byl pořad representačního dne vyčer-
pán a účastníci odebrali se k slavnostnímu ban-
ketu, který byl pořádán v zahradě ostrova Zo-
fínského a při němž pronesli přípitky: Joseí
Čeruý slovanské vzájemnosti, B. Skála pro-
tektoru sjezdu městu Praze, prof. Maděra
vzájemnému poznání a lásce a zástupkyni če-
ských učitelek sl. Tumově, redaktor Soko
matičnému učitelstvu, Jaworski národu če-
skému, Jovanovič slovanské omladině, Ra-
paj organisacím učitelským, Klobucar zlaté
Praze, Broňski bratrskému spojení s Rusy
inspektor Pribil pěstování slovanských jazyků
na universitních kursech učitelských, Sazin-
ski idei slovanské a osvobození Malorusů a j.v.
Odpoledne po skončeném banketě rokováno
bylo v sekcích. Tím došlo k hlavnímu jednán
sjezdovému. V první sekci o národnosti a jejím
významu ve výchově referoval hlavní referent
Jos. Havlík, říd. uč. v Hostěhrádkách na Mo-
ravě, v druhé sekci, jež měla největší počet
účastníků, naplňujících zúplna celý sál žofln-
ský i galerie, referoval F. V. Moravec, učitel
v Praze o národní výchově ve školství a v třetí
sekci přednášel Šim. Němec, řed. m. šk.
v Polské Ostravě o národní výchově mimo-
školské.
Rokováno bylo pilně od 3. do 61/2 hod.
kdy schůze přerušeny, aby účastníci mohli ode-
brati se k slavnostnímu představení do Národ-
ního divadla.
Podrobnější zprávu o jednání v sekcích při-
neseme zejtra.
Skála
profesor
Maděra
Tumův
Soko
Jaworský
Rus
Havlík
F V Moravec
Ši
Němec
Praha
Broňski
Ostrava
tektor sjezd město
Klobucar zlatý Praga
Jos
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Jak se dílu rusko-polské dohody škodl.
(Z obecenstva.) V pátečním čísle „Nov. Vre-
mene“ uveřejnil p. dr. Vergun, stálý dopisovatel
listu toho, dlouhý článek o pražské slovanské
konferenci. Z označení I. zřejmo, že p. Vergun
chystá řadu článků o té významné události.
V článku prvním, po kratičkém úvodu klade
vedle sebe objektivně mínění dvou vážných
(nejmenovaných) členů konference, jednoho
slavjanofila starého stylu, druhého pak novo-
slavisty. Starý slavjanofil dosti příkře vyslovuje
se o nás Češích i druhých Slovanech. Novo-
slavista pak omlouvá všecka, zdánlivá nedopa-
tření při uvítání, ubytování Rusů, s nadšením
mluví o Češích a věří v úspěch činné slovan-
ské vzájemnosti. Polská „N. Reforma“ (ve stře-
dečním čísle uvádí celý článek dra. Verguna
skoro doslovně) dovolila si však malinkou, mírně
řečeno eskamotáž. Vše to, co dr. Vergun cituje,
jako mlnění starého slavjanofila, vkládá do úst
dru. Vergunovi samotnému. Tím staví dra. Ver
guna, jenž patří mezi muže, poctivě se snažící
o dosažení dohody rusko-polské, (ačkoliv jako
haličsk, Rus mnoho musí zapomenouti, aby se
mohl pocelovati s Polákem, jako veřejně na
slovanském večírku v Luhačovicích učinil) —
do nepříznivého světla obojetného člověku.
Úplně nesprávně mu podkládá ne zrovna pěkné
chování, jako by jinak se u nás choval a jinak
do „N. Vremene“ potom psal. Přáli bychomsi
však vřele, aby takováto „nedorozumění“, která
těžce poškoditi mohou ještě kličící a útlou rost-
linku dohody mezi Rusy a Poláky, už se neopa-
kovala.
Dr. P.
Ze Záhřeba, 6. srpna. (O situaciv
Chorvatsku) vyslovil se posl. dr. Pinte-
rovič v tato slova: Jest nepochybno, že Chor
vaté stejně jako Madaři se musejí snažiti, aby
doktor
Vergun
Čech
Rus
Polák
Pinte
Chor
Vera
Rus
Luhačovice
Záhřeb
Chorvatsko
8
article
konflikt byl co nejdříve urovnán. Maďaři, jake
moonější část, jsou povinni učiniti prvý krok.
Bohužel mezi Chorvaty i Maďary jest málo osob
důkladně obeznámených se státoprávním pomě-
rem Chorvatska k Uhrám. Tím se vysvětlují růz-
né přenáhlenosti a klamné názory na obou stra-
nách. Opanuje-li na obou stranách slušnost
spravedlnost, nastane opět dohoda. Chorvaly
musí roztrpěiti, tvrdí-li se, že Uhry vydržují
Chorvatsko. Chorvatsko domáhá se proto fmnan-
ční samostatnosti, aby dokázalo, jak je naopráv-
něna výtka, v Uhrách mu činěná. Dru. Pintero-
víči je zábadou, jak národ tak ústavně smýšle-
jící, jako Maďaři, může klidně přihlížeti, že se
v Chorvatsku vládne absolutisticky. Vždyť ani
nový chorvatský zákon o soudcovské neodvislo-
sti nebyl uherskou vládou dosud předložen
k sankci.
Poměr mezi Uhrami a Chorvatskem must
se přesně vymeziti na základě vyrovnacích zá-
konů. Jsme na sebe odkázáni — zakončil dr.
Pinterovič — jeden bez druhého nemůžeme
obstáti; proto nynější stav nemůže dlouho po-
trvati. Trochu dobré vůle na obou stranách
starý přátelský poměr se opět obnoví.
Ze Záhřeba, 6. srpna. (Mstivý bán.
Maďar
Chorvat
Uher
Pintera
Pinterovič
Chorvatsko
Uhry
Záhřeb
9
article
Rauchova vláda vydala nové nařízení, aby ještě
více roztrpčila chorvatský lid. Všem techni-
kům, kteří požívají státního stipendia a studo-
vali dosud na české technice v Praze, bylo
úřadně oznámeno, že na příští semestr nesměj
se dát zapsati v Praze, nýbrž ve Štyrském Hrao
ci. Jinak stipendium ztratí! Chorvatská společ
nost postará se však, aby bánova mstivost
v této věci selhala a poskytne chorvatským tech
nikům prostředků, aby nemusili jiti na německý
ústav do Št. Hradce.
Ze Záhřeba, 8. srpna. (Adam Pribi
čevič) byl včera zatčen v Pregradě a dopra-
ven do Záhřeba do vyšetřovací vazby. V noei
na dnešek učinil ve vazbě sebevražedný pokus,
přeťav si žíly na levé ruce a na krku. Dnes
ráno byl přenesen do nemocnice milosrdných
bratří, kde byl operován. Nyni jest už mimo ne
bezpečí. Přátelé jeho jsou přesvědčeni, že de-
nunciace špiona Nastiče na Adamu Pribičeviče
byla docela křivá. On sám od vyjití Nastičovy
brožury klidně čekal účinků denunciace. Teprve
když se dověděl, že v Baňaluce vojenským sou-
dem dle zákona z doby Marie Terezie odsouzen
srbští vlastenci odvezeni budou do Terezín
a v jeho kasematách za živa pochováni, zmoe
nilo se ho rozčilení, jež se stupňovalo v zoufal
ství, když byl vzat do vazby.
Doufáme, že p. Adam Pribičevič se vyhoj
a klidně vyčká výsledku vyšetřování, jež dokáže
jeho nevinnost a snad jednou pro vždy učin
konec hanebné štvanici na Srby.
Rauchův
Hrao
Pribi
Nastič
Pribičevič
Nastičův
Marie Terezia
Srba
Praha
Hradec
Záhřeb
Terezín
10
title
Politické zprávy zahraničně.
11
article
V Praze, 10. srpna.
Praha
12
article
Pronásledování Drzymaly.
Čtenáři mají asi ještě v paměti historii o pol
ském sedláku z Poznaňska, Drzymalovi, jenž
se loni marně u pruských úřadů namáhal, aby
mu dovolily vystavěti na vlastním pozem
ku domek. Když všechny jeho snahy byly mar-
ny, koupil si starý zasílatelský vůz, převezl jei
na své pole, upravil v něm okénka, postavil pee
a ubytoval se v něm s rodinou. Obrázek Drzy
malova vozu koloval loni ilustrovanými listy
celého světa jako názorný příklad surovosti, pá
chané pruskými úřady na poznaňských Polácích
Pruské úřady nomají patrně dosti loňské
ostudy a letos i zasedly na Drzymala opětně.
Rády by přinutily, aby odvezl svůj světoznámý
vůz s pole a proto činí vše, aby mu znemožnily
v něm bydliti. „Goniec Wielkopol.“ přinášío
pronásledování Drzymaly nové podrobnosti.
Drzymala se v poslední době následkem stálých
útrap, působených mu pruskými úřady, rozne-
mohl. Obvodní komisař z Rakoněvie vyzval nej-
prvé Drzymalu, aby ze svého vozu do určité
lhůty odstranil nový sporák. Drzymala neupo-
slechl, poněvadž sporák potřebuje na vaření.
Přišel tedy četník s povozem, sporák Drzymalovi
sebrali a uložili jej u selského starosty v Pod-
gradovicích, překřtěných po německu nyní na
„Kaisertreu“. Současně komisař diktoval Drzy-
malovi trest dvou neděl policejního vězení, pro-
tože nevyhověl rozkazu komisariátu. Do vězení
ho zatím neodvedli právě proto, že je nyní chu-
rav. Komisař mu radil, aby se dobrovolně zřekl
Polák
Rády
Goniec
Poznaňsko
Drzymal
13
article
toho prožluklého vozu, jenž úřadům způsobi
už tolik mrzutosti a ostudy a slíbil, že se po-
stará, aby mu byly nahraženy všechny dosavadn
výlohy, které uu způsobilo jednání o vlastní
domek. „Dobře“, odpověděl Drzymala, „prosím
tody za dovolení, abych si směl na poli vystavěti
chalupu“. Komisař odpověděl, že dovolení mu
dáti nemůže, ale radil, aby si někde poblíže
najal nějakou chalupu. Na dotaz novináře.
jak si Drzymala vypomohl, když mu odvezli
nový sporák, odvětil: „Což mi zbývalo? Postavil
jsem do vozu zase chatrný sporák a žena vař
na něm.“ Horší jest, že Drzymala obdržel z ko-
misariátu opět nové nařízení, aby se do tř
dnů ze svého vozu vystěhoval, jinak
prý ho násilím z něho vyhodí. V říši bázně boží
jest i taková spravedlnost možna.
Drzymal
14
article
V očekávání války . ..
(Schůzka Viléma II. s Eduardem VII)
K. Německý císař sjede se s anglickým
králem — na okamžik. Zmírníli se na chvíli
tu mnohaleté napjetí, musí se teprve pozděj
ukázati. V Londýně nevěří se tomu přílis,
protože vedle osobní nechuti obou panovníků.
ostatně blízce příbuzných, jest tu skorem ne-
srovnatelný konflikt o panství světové, námořní
obzvláště, kterýž Anglii přitlačil právě k ná-
rodům slovanským. — Také londýnský »Ob-
server« miní, že schůzkou docilí se leda
zadržení války, protože nevraživost obou států
roste neustálým zbrojením na moři. List do-
dává: »Schůzka příspěje k tomu, udržeti sporné
otázky na vysoké výši důstojnosti a sebeovlá-
dánt. Tím jest dáno trochu vyhnouti se zatím
aspoň katastrofé konečné, válce . ..«
Vilém II. přibyl dnes do Hamburku. Na ná-
draží dostavili se prine hessenký, Bedřich Karel
s choti a korunní princezna řecká. Po uvítání
odjeli všichni automobily za bouřlivého provo-
lávání »slávy« četným německým obecenstvem
na zámek Friedrichshof.
Orgán kaneléře německého, »Norddeutsche
Allgemeine Zeitung«, píše ke schůzce: »V obli
beném sídle zvěčnělé choti císaře Bedřicha.
v zámku Friedrichshofu, budou dlíti 11. t. m.
císař německý a král anglický. Schůzka poskytne
oběma mocnářům stejnou měrou vítanou příle-
žitost k přátelské výměně názorů. Neskaleného
poměru mezi náčelníky dvou tak mohutnýc
říší, jakými jsou Némecko a Velká Britanie,
přejí si též národy, jež přes všechny štvanice
chtějí v míru a svornosti vedle sebe plniti své
poslání, věnované světové kultuře. Vítáme uctivě
krále Eduarda na německé půdě a přejeme si.
aby si z návštěvy odnesl přijemné dojmy.« —
Mluví-li německý list o kultuře a stvanicíeh
směje se tomu vždy jistě vlastní jeho svědo mí
Přípravy Čechů k volhám ve Spojených
státech.
Vilém II
Eduard VII
Bedřich Karel
Bedřich
Eduard
Čecho
Londýn
Anglie
Ob
Hamburk
Velká Británie
spojený stát
15
article
I čeští občané američtí, pokud mají právo
volební, konají k volbě presidenta již horlivé
přípravy. Čeští republikání v Nov. Yorku v ne-
dávné své schůzi v Národním domě, již před-
sedal jeden z předních Čechů novoyorských,
J. Fabian, sehválili jednomyslně kandidatur
Taftovu a Shermanovu a odhodlali se, zvolivše
k účelu tomu zvláštní výbor, pro oba kandidáty
republikánské horlivé v Nov. Yorku, kde Če-
chové v některých distriktech tvoří značnou
část voličů, agitovati. Čechové novoyorští také
zabývají se otázkou, zda skutečně bude na
podzim podán nový zákon volební, který ome-
ziti má značně podvody volební, v Americe tak
časté a rozšířené. V zákoně tom jest stanoveno
též, aby každý majitel domu a pod. oznámil
třicet dní před volbou jména všech nájemníků
volebním úřadům, kteréžto opatření čeli zvláště
proti četným podvodům, jež se děly pomoe
majitelů některých nocleháren. Tím, že totož-
nost voličova musí býti prokázána podpisem,
zákon ten zaručuje i v druhém směru řádnější
průběh voleb, než jak tomu bylo až dosud ve
Spojených státech severoamerických.
Čecho
Fabián
Taftův
Shermanův
York
Amerika
spojený stát
národní dům
16
article
Spanělsko a Marokko.
Španělský diplomatický zástupce Merry del
Val, přibyvší právě z Tangeru, měl dlouhou
rozmluvu, jak se oznamuje ze San Sebastianu,
s Révoilem. Merry dol Val vyslovil se zeela
uspokojeně o situaci v Marokku. Věří v bu-
douenost Abdul Aziza, kolem něhož se shro-
mažďují živly, dosud váhající, ano i jemu ne-
přátelské. Projevil též úplné uspokojení nad do-
konalou shodou, vládnoucí nejen mezi diploma-
tickými zástupci Španělska a Francie, ale i mezi
důstojníky obou národů v Casablance a jiných
přístavech, kde důstojníci, organisující policii,
postupují v plné svornosti. Španělský zástupce
doznal, že vojenská akce francouzská měla uži-
tečné výsledky, že přispěla zejména k obnovení
pořádku na březích Marokka, kde obchod opě
prospivá.
Révoil
Abdul Aziza
Maroko
Tanger
San Sebastian
Španělsko
Francie
Casablanca
Merry del Val
17
article
Události v Marokku.
Dopisovatel »Tempsu« oznamuje z Tan-
geru, že Buchta Bagdadi, bývalý velite
vojska Azizova, byl propuštěn Mulejem Hafidem
na svobodu a byly mu vráceny všechny zkon-
fiskované statky. Proslýchá se dokonce, že
Mulej Hafid ho jmenoval guvernérem v Ulad
Džamě a že mu chce svěřit velení své mehaly.
Mulej Hafid se připravuje k odjezdu, ale není
známo ani datum, ani eil cesty. Deputace oby-
vatelstva z Fezu ho žádala, aby neodjižděl, on
však odvětil, že okolnosti mu vell k odchodu.
Šach v zajetí!
Najaté voje šachovy, Kurdové, Šachseven
a Bachtorové se bouří, protože žoldu nedostá-
vají. Hrozí zničiti palác šachův, ano Tehera
celý. 500 mužův stráže šachovy, vedením Lja-
chova, nebyli by s to jim odolati. Šach ocitl se
se takto vlastně v zajetí praetorianů svých,
kteří mu nedovolují také z Bagry přesídliti do
Sultanobadu k rodině jeho. Z jihu, z Kirmanu
a jiných měst došly zprávy o revoluci z hladu.
Úřady nemají síly zakročiti. Na podzim očeká-
vají se revoluce v celé zemi. Mezi Ljachovem
vyslancem anglickým došlo v Teheranu ke kon-
fliktu, protože vojácí Ljachovi obsadili část
území anglického. Šach jim zakázal teď přísně
vyslanectvo obtěžovati. Šach odročil svolání
parlamentu. 350 »vážných« osobností má za to
občas konati v Bagře porady v parlamentní
formě a zpravovati šacha o přání lidu. V po-
sledním boji u trpě! Satar chán těžkou
porážku. Šachsevení zapálili v jednom ba-
zaru střechu a chráněni dýmem, napadli potom
revolucionáře, jimž odňali jedine
jich dělo. Noc minula klidně, příštího rána
byl boj ale opět zahájen.
Buchta
Azizův
Šachseven
Ljachov
Maroko
Tana
Satara
Mulej Hafid
18
article
Vděčnost čínská.
Se zřetelem na dobré služby, jež prokázala
Číně Amerika tím, že snížila své nároky na ná-
bradu škody, vzniklé za boxerských nepokojů,
rozhodla se čínská vláda, že každoročně bude
vysílati do Ameriky 100 studujících. Studující
ti vrátí se do Číny ovšem jen, aby tím lépe
zreorganisovali Čínu, aby za sil zvýšených mohl
tím nebezpečněji soutěžiti s lidem americkým .
V Unii, jak známo, zavírají před Číňany prot
nejraději dvéře.
Vilém II. na lovu — zubrů ..
Car poprvé po mnohých letech chce zajet
opět na lov zubrů do proslulých lesů běloveských
poblíž německé hranice. Dvůr německý vystrkuje
tykadla a dává na jevo, jak Vilém II. nesmírně
rád stříli zubry. Ukáže se, podaří-li se Vilému II
aspoň pod touto záminkou sejíti se s carem
Byla by to jedna aspoň útěcha za odmitnutou
schůzi s presidentem Falliěresem.
Nástupce Lucanův
Berlinský »Staatsanzeiger« sděluje, že vládn
president šl. Vallentin byl jmenován tajným
komorním radou a pověřen správou civilní kabi
netní kanceláře clsařovy.
Konflikt Venezuely s Holandskem.
Nizozemský ministr zahraničních záležitost
měl dlouhou rozmluvu s americkým vyslancem
Soudí se, že za rozmluvy této rokovalo s
především o stanovisku, jaké zaujmou Spojené
státy vůči sporu, vypuknuvšímu mezi Nizozem-
skem a Venezuelou.
Americká děla proti Filipincům či Japoncům
Anglický parník »laveresk«, plující ze Spo
jených států na Filipiny, veze na souostrovi
toto 12 šestipalcových velikých děl (každé
váze 12 tun). Děla ta označena byla v lodníeh
Číňan
Vilém II
Falliěres
Lucanův
Vallentin
Filipínec
Japonec
Čína
Amerika
Venezuela
Holandsko
Filipíny
19
article
listinách jako »železné zboží«, přes to ale ne-
ušlo nalodění jich v Brooklyně pozornosti zvláště
četných Japonců, kteří se o ně tak důkladně
zajímali, až musili býti od lodi odehnáni. Děl
na Fil ipiny poslaná zhotovena byla dle posled-
ních vymožeností dělostřelecké techniky v Porte-
mouthu. Zásilky děl a zbraní na Filipiny jsou
teď ostalně dosti časté. Z jakých příčin, ne
třeba napovídati.
Filipíny
20
article
Mezinárodní sjezd geografů.
Mezinárodní sjezd geografů.
Ze Zenovy. (Pův. dopis. )
IX. mezinárodní sjezd geografů ko-
nal se v době právě minulé od 27. července až do
6. srpna za velikého účastenství v Ženevě. Přihláše-
ných členů kongresu bylo do posledního dne 745,
mezi nimiž na 300 delegátů, kteří zastupovali ofici-
álně 21 cizích vlád, 30 universit a jiných vys. ško
a skoro 100 společností geografických a učených
z celého světa.
Ze znamenitých zástupců zeměvědy dodali sjezdu
přítomnosti svou a činnou účastí zvláštního lesku
princ Roland Bonaparte (Paříž), profesor Vídal del
Blanche (Patíž), profesor Blonde! (Paříž), kartogra
Schrader (Paříž), profesor E. de Martonne (Lyon),
profesor Forel (Morges Lausanne), prof. W. M. Davis
(Spojené státy), Day (Washington), Bryant (Phila-
delphia), sir John Murray (Edinburg), prof. Penck,
Hellmann, Kassner (Berlín), Wagner (Göttingen), Ger-
land (Štrasburk), Supan (Gotha), Hettner (Heidel-
berk), Brückner a Oberhummer (Vídeň). Krümmel
(Kiel), de Loczy (Pešť), prot. M. Yokoyama (Tokio),
cestovatelé Nordenskjöld (Švédsko), Cagni (Italie),
Filchner (Berlín); ze slovanských zástu pců
nepoměrně četně přihlášených byli přítomni: známý
klimatolog prof. Vojejkov a generál Sokalský z Petro-
hradu, nejlepší znatel poloostrova balkánského prol.
Cvijié z Bělehradu, polární cestovatel prof. Arktov-
ký z Bruselu, prof. Romer ze Lvova a Iširkov z
Soke.
České zeměvědě dostalo se tentokráte
poprvé té zvláštní pocty, že jeden z jejích předníc
representantů profesor Augustin z Prahy, před-
seda české společnosti zeměvědné, zasedalv
čestném komitétu sjezdovém. Mimo to
zúčastnili se sjezdu jako zástupce universitv
české prof. Švambera a za českou společnost
zeměvědnou mimo předsedy docent Daneš z české
university.
Bonaparte
Blanche
Patíž
E Martonne
profesor
M Davis
Day
Bryant
Phil
Murray
Penck
Hellmann
Kassner
Wagner
Supan
Hettner
Heidel
Brückner
Oberhummer
Locza
Nordenskjöld
Filchner
Vojejkov
Arktov
Romer
Iširkov
Augustin
Švambera
Daneš
Ženeva
Paříž
Lyon
spojený stát
Washington
Edinburg
Berlín
Göttingen
Gera
Štrasburk
Gotha
Vídeň
Kiel
Pešť
Tokio
Švédsko
Bělehrad
Brusel
Lvov
Praha
kongres
Petrahrad
profesor Blond
kartogra Schrader
profesor Forel
Morge Lausanne
Cagni
Italia
21
article
Ponechávaje podrobný referát o sjezdu časo-
pisům odborným, uvádím jen povšechně, že bylo
oznámeno a velikou většinou také se konalo 231
přednášek, sdělení atd. (157 francouzsky, 45 ně-
mecky, 22 anglicky, 7 italsky), které byly rozděleny
na 9 schůzí společných dopoledních a na 14 sekci,
jež pracovaly pravidelně odděleně vždy odpoledne,
jenom někdy konaly se též schůze společně někte-
rých sekcí. Předměty 14 sekcí kongresu byly tyte
1. geogr. matematická a kartografie, 2. geogr. fysi-
kální všeobecná, 3. vulkanologie a seiamologie,
4. ledovce, 5. hydrografie (potamografie a limnologie).
6. oceanografie, 7. meteorologie-klimatolog e; magne-
tismus zemský, 8. biologie, 9. anthropologie a ethno-
grafie, 10. geogr. národohospodářská a soc ální, 11.
objevy a výzkumy, 12. geogr. školská (paedagog),
13. geogr. historická, 14. jména geografická.
Ze všech těchto sekci největší pozornosti a účasti
těšila se sekce 2. pro geografii fysikální všeobecnou
a 4. pro ledovce, vedie těchto pak sekce 7. pro me-
teorologii a klimatologii, kde byla velice zajímavou
demonstrace prof. Kassnera z Berlína o nových jím
sestrojených globech moteorologických.
Z praci, jmenovitě sekce druhé pro geografii
fysikální a 4. pro ledovce, jasně vysvítalo, že na
základě vždy více rozsáhlejších a důkladnějších
pozorování spějeme zde na mnoze k resultátům
novým, od dosavadních odchylným. »Vše kolisá.«
pravil právem v tom smyslu jednou za čilé debaty
předsedající prof. Penck z Berlína, známá autorita
na poli geografie fysikální a glaciální. Všeobecnou
pozornost vzbudily zde v těchto sekcích krásná
přednášky s projekcemi prož. Davisa z university
bawardské (Spoj. státy) o praktických cvíčeníc
v geogr. fysikální a prof Chaixe ze Ženevy o nut-
nosti mezinárodního atlasu o erosi.
profesor
Kassner
Penck
Chaix
Berlín
Ženeva
univerzita bawardský
Iteorologie
22
article
Zmíniti se sluší, že v sekci pro geogr. fysikální
s úspěchem vystoupil se sam ostatnou
přednáškou docent universitní dr
Daneš z Praby. Mladý tento učenec český, kte
na základě svých dalekých, za účelem vědeckým
podniknutých cest po Evropě a za oceánem českou
literaturu zeměvědnou již mnohým dílem ceny
trvalé obohatil, zavdal poutavými výklady svýme
o morfologických poměrech ostrova Jamajky podně
k živé diskusi, které se vedle přednášejícího zúčastnil
prof. Cvijié (Bělehrad), Grund (Berlín) a v závěrečné
řeči též předsedající prof. E. de Martonne (Lyon)
Též v sekci pro vulkanismus a seismologii upoutal
doc. Daneš na sebe pozornost svým zajímavým
výkladem o zemětřesení kalifornském.
Rozumí se samo sebou, že jako resultat praee
kongresu přijata byla řada resolucí, o jejichž
uskotečnění sjezd má se všemožně zasazovati, n
př. o mapě celého světa v jednotné
měřílku 1:1,000.000, jejíž zhotovení v Némecku.
Spoj. státech, Francii a Anglii již veliké pokroky
učinilo, o mezinárodní unii kartografi-
cké a sdružení společností geografi-
ckých, o přijetí meridianu greeuwich-
ského ve Francii jako (prvního) začátečního
a pod.
Již před kongresem a také po něm konaly se
do bližšího a dálného okoli ženevského vědeck
Daneš
profesor
Cvijié
Grund
E Martonne
Evropa
Jamajka
Bělehrad
Berlín
Lyon
Francie
Anglie
sdružený společnost geografi
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů.
»Modrá myška«. Fraška o třech dějstvích.
Napsali Alexandr Engel a Julius Horst. Přeloži
J. E. Šlechta. Vystavil Václav Štech. Dva Vídeňáei
pokusili se zápoliti o vavříny a tantiemy fran-
couzských vaudevillistů a napsali frašku z paříž-
ského života. Páni George, Feydeau a Caillavet
mohou klidně spát. Vídeňská konkurence je ne-
připraví o chleba. Spíše zvýší jejich význam lite-
rárni. Od neděle máme větší respekt před nimi
a ostatními vyrabiteli lehkého pařižského zboží
divadelního. Neboť to, co jsme viděli v neděli
na »druhé scéně české«, je tak nejapné a spro-
sté, že ani známé ohledy na uvolnění vkusu
a slušnosti za parných dnů letní saisony ne-
omlouvají připuštění této slátaniny na jeviště.
»Modrá myška« je dáma z polosvěta, populární
v Maximově baru. Tato krasavice, v níž chtěli
autoři podati typ pařížské frivolní veselosti, chieu
a výstřednosti, ale jež je triviální jako nějaká
»fešná Irma« z kavárny »Europe« nebo od Bra-
dyho, je hrdinkou krkolomné motanice nedoroz-
umění, zhotovené dle nejošumělejších vzorů boule-
vardních frašek. Ctižádostný úřadník Robin vy-
dává »Modrou myšku« za svou ženu a kouzlo
její vnad a spodniček získalo mu dekret před-
nosty kanceláře u záletného ředitele Lebodiena,
který se dvoří manželkám svých úřadníků. Robin
zachraňuje cnost své legitimní družky, po-
čestné Clarissy, ale prodělává řadu střeštěných
dobrodružství, ocitá se v situacích zoufale komi-
ckých. Autoři nešetřili vervou. Přecpali svou
frašku episodami nejzbrklejšími, přesahujícími
meze nejhrubších kratochvilí divadelních. Na je-
višti se zmítá pestrá chumelenice pařížských po-
stav, úřadníci, šviháci, cocotla, paničky, huissieři.
Fraško
Engel
Julius
Šlechta
Štech
George
Feydeau
Caillavet
Irma
Robin
Clarissa
Maximův bar
Europe
Bra
+ městský divadlo Královský
Lebodien
Robin ty
24
article
Hlučný mumraj, splašený shon, divoké, rozjařené
povykování. Ale to není humor ani vtip. An
stopa po espritu. Rámec je pařížský, do ovzduší
rozmáván laciný parfum cocott z pověstného baru
v rue Royale, ale celkem je to vulgární vídeň-
ský hetz, hemžící se dvojsmyslnými neomale
nostmi a oplzlostmi humoru strizzi z nočníeh
kaváren na březích modrého Dunaje. »Můj muž
mne zanedbává!«, stéžuje si jedna z Pařížanek
v »Modré myšce«.
»Co to prosím vás dělá?« táže se naivně
její přítelkyně. »Nic, pranic nedělá, to je tole
odpovídá Pařížanka. A hlediště se popadá za
břicho. To je ještě nejmírnější ukázka z ohňo-
stroje obseéností, sršících z vídeňské frašky.
Ale obecenstvo vinohradského velkého divadla
bylo okouzleno, skoro nadšeno. Hlediště se otřá-
salo potleskem po každém jednání. A přece se
neskládalo to obecenstvo ze samých cynických
světáků, jimž je poesie Maximova baru vyvrcho-
lením krásy života, ani z nedělní zlaté mládeže,
která se vyhrnula od svých pultů a ze svých
comptoirů s hltavou touhou po nejpeprnějších
legracích . . . »Modré myšce« aplaudovali zuřivě
i etihodní občané, které by pohoršovala krásná
jinošská nahost Rodinova »Kovového věku«,
vystavená ve veřejném sadu a rozšafné paničky,
které nedovolují svým dceruškám čisti romány
autorů, líčících život bez pokrytectví. Ale na
»Modrou myšku« nezdráhá se taková panička
vzíli svou patnáctiletou dcerku. Neboť, nesmíme
zapomenouti, divadlo je škola života! Když již
se má učiniti koncesse letní sézoně, ať raději
se sáhne k extravagancím ameriekých a angli-
ckých music comedys s akrobatickými vložkam
nebo k frivolním operetám. Aspoň je tu možnost
jistých požitků uměleckých, jež poskytují ma-
lebné, feerické scenerie, pestrota a fanlastičnos
kostymů, dekoletované krasavice, rytmus tanců.
Pařížanka
Maximov
Dunaj
25
article
A zpívané pitomosti nejsou nikdy tak odporné
jako mluvené. »Modrá myška« byla sehrána
tonem a stylem předměstské areny! Autoři ne-
byli vybíraví, nasazovali nejsilnější a nejkřikla-
vější barvy. Ale vinohradští herci ten humor
ještě podškrtovali svým povykováním a svými
pitvornými gesty. Muži hulákali a ženy
zvláště když si říkaly roztomilosti, zrovna
ječely. Zdá se, že účinkujícím bylo ře-
čeno, aby popustili úplně uzdu svým tempera-
mentům a nešetřili svých hlasivek. Jen aby
byla pořádná švanda! Hrdinka frašky — dáma
od Maxima, kdykoliv se představila, mrskla
nožkou s gracií primadony Hartmannova chantanu,
zpívající: »Já jsem ta kráska — z Vinohrad!e
Až na tu neblahou koketnost byla sl. Důrasova
velmi půvabnou a s p. Charvátem podala nej-
zdařilejší herecký výkon večera.
Hartmannův
Důrasův
Charvát
26
article
Různé zprávy
Různé zprávy
= Aeroplan bratři Wrightů. Z Raříže, 9. srp
na. Sobotní první veřejný let Wilbura Wrighta v Le
Mansu uznává se veškerým tiskem za úspěch. Ně-
kteří aviatikové se vyslovili, že pokusy Wrightovými
počíná nová éra strojního letu ve Francii a žev
poměru k bratřím Wrightovým jsou pouhými dělmi
Není již žádné pochybnosti, že tito Američané konal
již roku 1905 dlouhé lety. System, stavba a řízen
přistroje jsou stejně obdivuhodny. Člověk neví, má-li
se více diviti startu, letu nebo lehkému přistání. Dva
ruští důstojníci, kteří byli přítomni jako zá-
stupci své vlády, prohlásili, že viděli mnoho pokust
v Issy, ale nikdy něco tak neobyčejného. Přístro
zdá se již nyní způsobilým pro vojen-
ské účely. Aeroplan sestává v hlavních částech
ze dvou rovnoběžných, dole lehce konkávních nos-
ných ploch z plátna, 12.5 m zdělí a 2 m zšíří, umi-
stěných 2.4 m nad sebou. V předu nalézá se dvoj-
ploché horizontální kornidlo hloubkové a vzadu rov-
něž dvojploché vertikální kormidlo k určení směru
kterým konstrukce končí, noboť létadlo nemá žád-
ného ocasu. Čtyřválcový motor o 25 koňských silách
je umistěn mezi oběma velkými nosnými plochami
poněkud na pravo a vedle motoru je sedadlo pro dvě
osoby. Hned u sedadla je páka, klerou se pomocí dů-
myslného systému kladek s ocelovými dráty mohou
rozčleněné nosné plochy zakřiviti, což způsobuje sta-
bilitu přístroje také za silného větru Síla motoru oře
náší se dvěma dlouhými řetězy, běžícími v rourách.
na dva ve střední části v pravo a v levo umístěné
dřevěné zrouby, 2.5 m v průměru, které se otáčej
opačným směrem. Přístroj nespočívá na kolech, ný
brž na dvou dlouhých sanicích, sotva 40 cm nad ze-
mi. Ke startu slouží 20 m dlouhá dřevěná kolej, n
niž se létadlo položí tak, že kolej zapadne do žlábku
ve spodní části. Jakmile počnou šrouby pracovati.
Wright
Wrightův
Američan
System
Raříž
Le Mans
Francie
Issa
m zdělit
27
article
smýká se přístroj po koleji a zvedne se z ní pak do
vzduchu. Při úplném bezvětří popežene se lěladlo na
kolej pomecí provazů a kladek závažími více než
500 kilogramů těžkými, jež padají s 12 m vysokého
lešení na způsob kezy. — K sobolnímu vzlelu sděluj
se ještě tyto podrobnosti: Wright dal svůj přístro
vyněsti z kolny teprve, když přítomní folografove
svolili, že tentokráte ještě neučiní žádný snímek
Aeroplan byl položen na kolej a poněvadž bylo úpl-
né bezvětři, byl pohrán závažím, spadajícíma s le
šení. Prejel rychle patnáct metrů po koleji a pal
se vznesl, vztýčiv se účinkem kormidla, hned dese
metrů vysoko do vzduchu, načež Wright, jenž letě
sám, učinil ihned poloviční obrat. Byl to nádherný
pohled. Diváci vybuchli v bouřlivou pochvalu. Velk
bílý pták dosáhl výše palnácti metrů, přelétl p
obratu několik menších jedlí a vrátil se k východišti
Na to opsal druhý velký kruh - neobyčejně ostrým
křivkami, při čemž se přistroj položil skoro úpln
na stranu a přistál konečně jistě a lehce v bezpro-
střední blízkosti východiště.
Wright
28
article
— Zeppelinova vzducholoď. Sbísky na národní
dar pro hr. Zeppelina pokračují z úžasnou rychlosti
Zavládla pravá zeppelinovská horečka. Také sou-
sedě Němci v Čechách se činí, dle zprávy ze dne
t. m. z Aše vynesly sbírky mezi Němci v Čechách
zahájené na osmi místech, již 21.000 marek, Aby
toto ckázalé krmení jednohlavého orla německéh
příliš nekřičelo, hodí se sousto také dvojhlavému orlu
jak se sděluje z Ústi n. L., usnesl se výbor měst-
ské spořitelny věnovati dva tisíce korun na zbudován
řidítelné vzducholodi pro Rakousko a odevzdati ob-
nos rišskému ministerstvu vojenství. — Z Kostni-
ce, 10. srpna. Dle sdělení Zeppelinova komitétu do
sáhly včera sbírky na novou vzucholo
výše 2,750.000 marek. Dobrovolných sběren jes
asi 10.000. Dva cizinci nabízeli předevčírem něko-
lika montérům a pomocným úřadníkům Zeppelino
vým obnosy až do šesti milionů marek (?) za tajné
okreslení plánů vzducholodi. Montéři nabídku ener-
gicky odinitli. — Ze Štutgartu, 10. srpna. (K. k.)
„Schwäbischer Merkur“ sděluje, že korunn
prine poslal hr. Zeppelinovi telegrafickou zprávu
o pomocné akci, která byla za jeho protektorátu za-
hájena a oznámil mu, že jej v příštích dnech navštíví.
Zeppelinův
Zeppelin
Němec
Čechy
Aš
Rakousko
Štutgart
29
article
Královna švédská zaslala hr. Zeppelinovi te-
legram, v němž tlumočila mu svou, jakož i královu
účast. — Ze Štukgartu, 10. srpna. (K. k.) Dle
„Schwäb. Merkuru“ podařily se výborně fotografické
snímkyzhotovené vzducholodi hr. Zeppelina na velk
plavbě do Mannheimu. — Z Berlína, 10. srpna
(K. k.) Kn. Bülow přejal předsednictvo říšského vý-
boru pro věnování čestného daru hn. Zeppelinovi.
— Prachárna vylotěla do povětří. Z Paříže.
10. srpna Továrne na prach v Chelle ve Španělsku
vylotěla do povětří. Pět mužů a pět žen byl
usmrceno, mnoho osob zraněno.
= Porod na pilevním stole v umrlčí komoře
Z Bukurežti, 10. srpna. Zdejší listy přinášejí zprá-
vu o strašné udalosti, která se přihodila v městě Bu-
zeru. Tam byla přijala žena ve vysokém stupní těho-
tenství do nemocnice a za několik hodin po přijetí
oznámeno bylo lékaři, že zemřela. Byla přenesena do
umrlčí komory a poležena na pitevní stůl. Když po
několika hodinách měla býti predsevzata aulopsle
Zeppelin
Bülow
Štukgart
Mannheim
Berlín
Paříž
Továrne
Španělsko
Bukurežt
30
article
nrtvoly, byla žena nalezena sice mrtva, ale vedle n
teželo novorozeně a druhé novorozeně leželo s roztří-
štěnou lebkcu na zemi vedle pitevního stolu. Žena
upadla dle všeho po přijetí do nemocnice do hlu-
boké mdloby a v umriči komoře poredila. Bylo z-
vedeno přísné vyšetřování.
= Sebevražedný pokus lékaře. Z Vídně, 10.
srpna. Sezundární lékar vídeňské všeobecné nemoc-
nice dr. Karel II. přišeí dnes v poledne do bytu zná-
mého ženského lěkaře v VIII. okrose a tázal se v
lékaři, který však nebyl doma. Když byl ponechán
o samotě, otevřel okno a skočil na ulici. Při tom
utrpěl těžké zranění a sice rozbil si lebku a zlomil
nohy. V těžkém stavu byl donesen do všeobecné ne-
mocnice. Je 34 leta stár a patrně provedl tento poku
sebevraždy následkem duševní poruchy.
= Nehoda na železnici. Z Vídně, 10. srpna.
(K. k.) Ředitelství stát. dráhy sděluje: Při výjezdu
osobního vlaku na stanici Dol. Hetzendorfu vyšinuly
se včera s kolejí dva poslední vozy, při čemž utrpěli
čtyři cestující v předposledním voze lehčí zranění.
Zraněným byla hned na místě poskytnuta lékařská
pomoc. Příčina vyšinutí není známa
—Svatební dar carův. Z Paříže, 10. srpna.
doktor
Karel II
Vídeň
Dolo
Hetzendorf
Paříž
31
article
(K. k.) Ruský námořní zmocněnec odevzdal carovým
jménem prosidentu Falličresovi jako svatební dar pro
jeho čceru závěsek, zhotovený z překrásného safiru.
kolem něhož jsou zasázeny brilianty. — Z Paříže-
10. srpna. (K. k.) Občanský sňatek tajemníka presi-
denta Falličresa, Jana Lanesa, se slč. Falliěresovou,
odbyl se dnes na starostenském úřadu VIII. okresu
za přítomnosti ministrů a mnohých členů sněmoven
Církevní obrady, kterým obcoval diplomatický sbor
vykonány v kostele sv. Magdaleny, načež bylav
Elysejském paláci rodinná hostina.
— Dánsko bez novin. Z Kodaně, 10. srpna.
(K. k.) Dle usnesení zaměstnavatelů a zaměstnanců
v knihtiskařské živnosti byla dnes ráno ve všech
dánských tiskárnách časopisů práce zastavena, Kro-
mě několika socialistických listů nevycházejí zatím
žádně časopisy.
Loď se potopila. Z Halifaxu (Nové Skot-
sko), 10. srpna. (K. k.) Německá cvičná loď „Freya“
přibyla sem se zprávou, že za husté mlhy srazil
se u písčiny nedaleko nového Fundlandu se škune-
rem „Maggi and May“ z Glocestru. Škuner prý se
vychle potopil. Ze 13ělenné jeho posádky
bylo jen 5 mužů zachráněno
= Velký dar na permánské museum. Z Berlí-
na, 10. srpna. (K. k.) V dnešní schůzi mezinárodního
sjezdu pro vědy historické sdělil americký velevysla-
nec Hill, že majitel pivovaru v St. Louis Bush
věnoval na novostavbu germánského musea harward-
ské university v Cambridge 50.000 ddlolarů.
Jan Lanesa
Freya
Bush
Paříž
Dánsko
Kodaň
Halifax
Nová Skotsko
St
Cambridge
starostenský úřad VIII
svatý . Magdaléna
Elysejský palác
Maggi and May
nec Hill