1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
st« odlei delnn
3
masthead
i ons oladás busob vltiz iDz
4
masthead
V Praze, v úterý ll. srpna 1908.
Praha
6
masthead
tou oo ld ilun motma támthor
8
article
Na rannt a odpol. Hist
před,lácí ve
n . Prare v ažulnislra
na měsí . . . . . . 2 K. —
. . . 6 K —h
na čtvrt leta
s dvejí denšškos
ua měsle . . . . . 2 K 50 k
7 K 90 h
na čtvst Leta .
ve nllialkichi
na ně-jo . . . . . . 2 K 30 h
Pošton:
n::.: k
s drojí zkeilkoe
na nřen
n t nk
Pošton
9
article
Trutnov.
Trutnov.
Na sklonku minulého zasedání posla-
necké sněmovny říšské rady uzavřeli ně-
mečtí poslanci s ministerským předsedou ba-
ronem Beckem tajný pakt. Časově prv-
ním jeho účelem bylo uvolniti jednací pořad
poslanecké sněmovny od obstrukčních pil-
ných návrhů poslanců německých ve pro
spěch různých předloh vládních, mezi nimi
předlohy o zvýšení braneckého kontingentu.
Účeiu toho bylo dosaženo, poslanecká sně-
movna vyřídila pak s šíleným, nerozumným
chvatem a kvapem vše, co od ní vláda žá
dala; potom se rozešla na hlavní své prázd
niny letní.
Na samém jich začátku mluvili němečtí
poslanci naší země o zasedání parlamentu
před svými voliči; jednotliví poslanci po-
odhalili některá tajemství svého paktu s mini-
sterským předsedou bar. Beckem. Odhalení
ta způsobila obsahem svým vesměs trapné
překvapení v širém politickém táboře če-
ském. Nejtrapnějším, nejvíce rozčilujícím a
nejvíce pobuřujícím bylo pro všechny české
občany, národně cítící, vítězoslavné odhalení
německo radikálního poslance K. H. Wolfa.
Předložil je svým krajanům dvakráte:
v Broumově a potom v Děčíně; tam i tu
nemnohými slovy, způsobilými však, aby ve
všech uvědomělých hlavách českých vyvolala
bouři, jaké v naší zemi po půl druhého
desetileti nebylo, vyjma jenom krisi, způso-
benou zrušením jazykových nařízení.
Beck
Wolf
Trutnov
Broumov
Děčín
poslanecký sněmovna
10
article
Poslanec Wolf sdělil svým voličům a
svým politickým stoupencům, že paktem na
sklonku minulého zasedání poslanecké sně-
movny dostalo se Němcům od ministerského
předsedy barona Becka závazku, že zřízen
bude ryze německý krajský sou
v Trutnově. Náhradou pro Čechy bude
prý zřízen krajský soud ve Slaném, k jehož
obvodu připojen bude okresní soud lounský
Tento soud odloučil by se tak od krajskéh
soudu mosteckého, k němuž dosud náleží
jako jediný český okres v obvodu jinak ně
meckém, tak že tím způsobem také krajský
soud mostecký stane se výhradně německým
ve smyslu německo-nacionálním. To vše zvě-
stoval posl. Wolf jako veliký úspěch Němeů
Kdo si celý význam tohoto Wolfova od
halení chce náležitě uvědomiti, musí sáhnouti
do dějů posledního čtvrtstoletí. Až se odtu
přesvědčí, co znamenají slova: ryze německy
krajský soud v Trutnově, pak uzná každý
Čech, kterak odhalení posl. Wolfa je způso-
bilé, aby podnítilo převřat celého nynějšího
seskupení politického na říšské radě, a aby
rázem rozžehlo pochodeň nových zápasů.
které zdály se býti ukončeny bouřlivým dnem
17. květnu r. 1893 na sněmě království če-
ského.
Retrospektiva jednak trudná, jednak
směrodatná sahá nejméně do r. 1885 Němci,
tehdy po několik let již podráždění vývojem
politických událostí a toužíce po jich pře-
vratu ve svůj prospěch, předložili 5. prosince
roku toho sněmu českému návrh, směřující
k národnostnímu rozhraničen
země a k vypuzení jazyka če-
ského z úřadů té části země
která by vytýčena byla jako ně-
mecká. Rečeným návrhem, který podal šl.
Wolf
Němec
Beck
Wolfův
Trutnov
Čechy
11
article
Plener, žádali, by zrušeno bylo ja zy-
kové nařízení Stremayrovo, pokud
se týče obvodů krajských soudů cheb-
ského, mosteckého, českolip-
ského, litoměřického a libere-
ckého, aby z obvodů těchto krajských soudů
vyloučeny byly české soudn
okresy a české obce vůbec, a aby
dle těchto zásad zřízeny byly tři nov
krajské soudy, mezi nimi jeden na
severovýchodě. Tím míněn byl Trut
nov. Většina sněmu, sestávající z li-
dových poslanců českých a ze zástupců
konservalivního velkostatku, zamítla návrh
Plenerův.
V dalším zasedání sněmu, dne 14. pro-
since r. 1886, obnovili Němci, opět
návrhem Plenerovým, svoje rozhraničo-
vací požadavky s výlučnou jedno-
jazyčností a postulátem nových kraj-
ských soudů, národnostně roz-
hraničených. Po návrhu knížete Karla
Schwarzenberga přešel sněm přes
návrh Plenerův k jednacímu pořadu
poněvadž návrh německý směřuje k teri-
toriálnímu rozdělení země a tím
ohrožuje právnístavjejí, ústavou
zaručený. Na to odešli Němci ze
sněmu a prohlásili, že se naň nevrátí,
dokud nenabudou záruk, že se s nimi
bude jednati jinak. Ve smyslu zřízení zem
ského byli pak zbaveni mandátů.
Plener
Plenerův
Němec
Schwarzenberg
12
article
Od té doby vláda tehdejší — minister
stvo Taaffovo — přičiňovala se všemožně.
by Němce přiměla k návratu na sněm. Do-
sáhla toho až v r. 1890, způsobivši ve
Vídni přísně tajnou dohodu mezi
zástupci poslanců staročeských, kon-
servalivního velkostatku a Němcůo
národnostním rozdělení zemské školní rady
a zemědělské rady, o úpravě školství menši-
nového, o zřízení nově (české) obchodní
živnostenské komory ve východních Čechách,
o novém vymezení soudních okresů dle ná-
rodnosti, ale se zřetelem na poměry terito-
riální, o národnostním rozdělení senátu vrch-
ního zemského soudu, o obsazování při
soudech první stolice, o revisi jazykového
nařízení Stremayrova, o užívání jazyků zem-
ských při samosprávných úřadech a o opravě
volebnílio řadu se zřízením národních kurií
Taaffův
Němec
Vídeň
Čechy
živnostenský komora
16
article
Tyto úmluvy, obecně známé jakožto
punktace, způsobily v občanštvu českém
pravé zděšení, podtrhly staročeským poslan-
cům pod nohama všecku půdu, odpůrce
punktací, poslance národní strany svobodo-
myslné, postavily na štít důvěry celého na-
roda, Němcům však poskytly obrovský úspěch
národní i politický. Jejich vůdcové oznámili
svým soukmenovcům, že punktace m
otevřeli Němci cestu jednotne
úřadní němčině, že posilnili po-
stavení nejen své, pýbrž vůbe
všech Němců předlitavských,
že německé území v království českém do-
sáhlo právního uznání. Přes odpor
poslanců národní strany svobodomyslné uzá-
koněno bylo národnostní rozdělení zemské
školní rady a zemědělské rady, senát vrch-
ního zemského soudu rozdělil tehdejší ministr
spravedlnosti hr. Bedřich Schönborn mini-
sterským nařízením, ale dále se trhání země
nedostalo. Pro rozhraničení našeho království
byla při vrchním zemském soudě zřízena
zvláštní komise, již náleželi také Staročeši.
drem. Riegrem jmenovaní, dr. Mattuš, ny-
nější vrchní ředitel Zemské banky a dr.
Zátka, nyní poslanec za město Budějovice,
oba však vystoupili dne 25. dubna
r. 1892 z komise té, ježto vláda jed-
nala protizákonně, pouhým naříze-
ním bez usnesení sněmu, zřídivši
okresní soud v Teplici (Weckelsdorfě)a
z obvodu okresního soudu polického vylou-
čivši obec Hony i přídělivši ji soudu brou-
movskému. Dr. Rieger nejmenoval již nových
důvěrníků do komise té. Vedle ní zřízeny
byly i obvodné komise pro soudy pražské.
Němec
Schönborn
Riegr
doktor
Mattuš
Zátka
Rieger
Budějovice
národní strana svoboda
okresní soud v teplice
Weckelsdorfa
17
article
Také z těch vystoupili důvěrníci čeští.
V poslanecké sněmovně podali poslanci
národní strany svobodomyslné dne 28. dubna
téhož roku návrh, aby ministr spra-
vedlnosti hr. Schönborn dán byl
v obžalobu proto, že zřídil v Teplici
okresní soud, aniž si dříve zjednal nutné
o tom dobrozdání sněmu, jak byl dle zákona
ze dne 11. června 1868 povinen, čímž po-
rušil ůstavní právo sněmu krá-
lovství českého. Staročech, profesor
právnické fakulty české university dr. Zucker,
na říšské radě tehdy zastupující obchodní
komoru pražskou, dokázal při debatě o ře-
čeném obžalovacím návrhu právnicky, že hr.
Schönborn porušil zákon, že tudíž
právem se na něho vznáší obžaloba. Návrh
ovšem propadl, což však na právním pře-
svědčení českém nemění pranie.
Na sněmě království českého pokračo-
vala vláda v politice punktační a
v jejím smyslu předložila sněmu pět zákon-
ných osnov o národnostním rozhraničení
země; mezi nimi byla též předloh
o zřízení krajského soudu v Trut-
nově a o zřízení krajského sou du
ve Slaném. Předloha trutnovská byla
jednána v komisi pro záležitosti okresnía
obecní; tam propadl návrh dra. Pacáka,
potomního ministra krajana českého, aby
sněm se usnesl, že přes předlohu pře-
chází k jednacímu pořadu. Komise
nedovedla se usněsti na zádném kladném
znění osnovy.
Schönborn
Zucker
Pacák
národní strana
profesor právnický fakulta český univerzita doktor
krajský soud v Trut
18
article
Ve sněmě rokovalo se tehdy o rozpočtu.
Tuto rozpravu přerušil zcela zjevné a nepo-
píratelně proti nespornému předpisu řádu
jednacího nejvyšší maršálek zemský kníž
Jiří z Lobkovic a dal na jednací pořa
osnovu trutnovskou. Zpravodajem o ni byl
dosavadní poslanec německý dr. Funke.
Sotva však mu nejvyšší maršalek udělii
slovo, vybuchla ve sněmovně obrovská bouře,
nezapomenutelná všem, kdož byli jejími
svědky: svobodomyslní poslanci čeští zne-
možnili násilnou obstrukcí veškeré sněmovní
jednání; maršálek skončil proto schůzi. Tak
bylo skončeno vzrušené zasedání sněmu a
s ním padla i předloha trutnovská. Ostatní
se vůbec nedostaly na pořad.
Jiří
doktor
Funke
Lobkovice
češtit zne
19
article
Rozčilení v národě bylo obrovské a
převrat smýšlení českého trvalý: Staročeši
padli na celé čáře; Mladočeší zaujali všechny
mandáty poslanecké.
Od té doby mělo se za to, že nešťastné
punktace zmizely na vždy v propadlišti po
litických dějin. Němci žádali sice i potom
— až do dneška — při každé příležitosti
zřízení krajského soudu ryze německého
v Trutnově, ale pokaždé dosud marně.
Všechny jejich návrhy toho obsahu byly
předem odmítnuty, na tento jejich požadavek
ozvalo se pokaždé zásadni české: ne
Z této historie, kterou právě nyní dlužno
v paměti občanstva oživiti, je patrno, že
otázka zřízení německého krajského soudu
v Trutnově náleží mezi zásadní otáz ky
zemské politiky. Německy krajský
soud v Trutnově neznamená opatření správy,
nýbrž mnohem a daleko více: vyznačuje
otázku celistvosti země proti
jejímu trhání rozhraničením
národnostním, znamená rovnopráv no st
českého jazyka v celé zemi
proti jeho vylučování z úřad
v krajích většinou německých,
znamená program české obouja-
zyčnosti proti programu něme-
cké jednojazyčnosti, znamená mimo
přímé změny ústavy vůbec svého druhu
ztělesnění celého věkovitého národ-
ního zápasu českoněmeckého.
Vše to vrhl do bitevní čáry posl. Wolt
svým odhalením. Německým paktem
v zbudili ministerský předseda
bar. Beck a němečtí poslanci
z hrobu — punktace z roku 1890,
nel
Mladočešit
Němec
Beck
Trutnov
Německo
20
article
neblahé, tisíckráte českým lidem zatracené
punktacel
Tím je řečeno vše, mimo jedinou, nyní
nesmírně důležitou, ba pro vnitřní poměry
české rozhodující věc. Staročeské punk-
tace byly společným dílem vlády, Němců,
velkostatkářů a Staročechů. Nuže, je nynější
německý pakt včetně s rozhraničeným Trut-
novem pouze dílem německo-vládním, nebo
o něm vědí také čeští zástupcové v radě
koruny? Nevědí-li, pak je zjevno, že bar
Beck jich nedbá, že je opominul a tu je na
českých ministrech, aby se rozhodli, co jest
jim dále činiti. Zajisté není možno, by se-
trvali v ministerstvu, jehož náčelník s Němei
se spojil ku provedení politické zásady, ne-
srovnatelné se žádným politickým programem
českým a neslučitelné zejména s programem,
na který byli oba čeští ministři zvoleni. Nebo
o obsahu německého paktu i s punktační
jeho povahou věděli dříve, nežli byl uza-
vřen — a pak je českému srdei nevolno a
úzko a české mysli příliš velkým břemenem
a rozčilující povinností — promluviti další
slovo. Nemůže býti jiné, nežli nejrozhodnější
odpor, nebojící se žádné zbraně a žádného
boje a zápasu. Ve chvíli takového těžkého
dilemmatu jsou čeští ministři povinni pro-
mluvit, říci české veřejnosti slovo otevřené,
pravdivé a srozumitelně. Český lid si zaslouzí
aby v čas znal čirou skutečnost. Ať tedy
promluví ministři, kteří patří k českému ná-
rodu!
Němec
21
article
Co před 18 lety řekl šl. Plener o úspěchu
Němců, opakoval letos K. H. Wolf. Ale za
těch osmnácte let nezměnilo se české vlaste-
nectví a smete i nyní týž úklad proti dobru
vlasti, jako jej rozdrtilo tehdy. To jistě do
káže, jakmile by se na sněm dostala ně-
mecká rozbraničuvací předloha trutnovská.
Na české straně je zákon, který vládě za
povídá měnit okresy bez hlasu sněmu a na
české straně je jisté také dosti odhodlanosti
a síly, by trhání jednotné vlasti zamezila —
stůj co stůj!
Plener
Němec
Wolf
22
article
Sjezd slovanského učitelstva.
Sjezd slovanského učitelstva.
(Represenlační den.)
Nevidanou, imposantní manifestací stal se
sjezd slovanského učitelstva. Na šest tísí
účastníků dostavilo se včera na Žofin a ovšem
ačkoliv veliká dvorana, všechny místnosti přilehlé
i galerie byly přeplněny, přece na sta a sta učitel
vraceti se musilo pro-nedostatek místa. Není pa-
mětníka tak velikého sjezdu učitelského a zem
ský ústřední spolek jednot učitelských jako po
řadatel může býti s tímto vnějším úspěchem
velice spokojen.
Také obsahově zdařil se sjezd velice a bude
jedním z nejdůležitějších zjevů na poli kulturního
a praktického řešení slovanské vzájemnosti ..
Vyzněl v jednomyslný projev touhy po znárodnění
školy, po volnosti školy a nese se vesměs v ideách
pokroku.
Sjezd zahájen slavnostním a velice případ
ným zpěvem krásné písně »Svoji k svěmu«,
kterou předneslo úchvatně plzeňské pěvecké
sdružení učitelské. Když dozněly poslední
akkordy pevně předneseného a napjatě vyslech-
nutého sboru, přivital účastníky předseda sjez-
dové komise uč. B. Skála, načež ujal se slova
jménem rady král. hlav. města Prahy, jakožto
protektora sjezdu p. dr. A. Štych, I. námě-
stek starosty král. hlav. města Prahy. Pravil :
S radosti a pýchou hledi na váš sjezd d ae
nejen naše slovanská Praha, nýbrž i veškeré
Slovanstvo, vždyť jest to první skutečně a dů-
stojné ovoce pamálného letošního sjezdu vše-
slovanského, kdy položen byl pevný základ
vzájemnosti slovanské. Vy jste to, jimž svěruje
pečhvý slovanský olec a pravá slovanská mát
dítky své, by v řeči mateřské připravily se pro
těžký úkol svůj životní. Ve vašich rukách tu
spočivá, jakým způsobem vnímavá a útlá mysl
dětská v důvěře ve slova milovaného učitele
nejen přijímá základy svého vzdělání a zušlech-
téní, nýbrž i základy právě se utvářejícího
charakteru pro rodinu, společnost a národ.
doktor
A Štych
Praha
23
article
A právě vzácná vaše sjednocenost, s jakou po-
hlížite na otázku výchovy národní, jest námi
všemu Slovanstvu skvělou zárukou, že svěřu-
jeme nejdražší poklad národa, své déti, dobrým
pěstitelům, stojicím vědecky na výši doby
národním uvědoměním v prvních řadách bojov-
níků národnich. V té důvěře přeji šlechetným
snahám vašim i jednání sjezdovému jménem
královské Prahy zdaru nejskvělejšího. (Poulesk,
pochvala.)
Potom oznámena jména hosti a zástupe
korporaci: Přílomni byli zástupci téměř všech
slovanských učitelských organisacl, dále pak
předseda Národní rady české profesor dr. Jar.
Čelakovský, posl. dr. Fořt, inž. Neumann, Vo-
truba, Trojan, Klofáč, Choc, Slavík, Lisý, Kör
ner, dr. Hajn, Zázvorka, Holanec, Kotlář,
Bergmann, Johanis, zástupce university profesor
dr. Drtina, městský radní učitel Schrötter, zá-
stupce města Roudnice řed. Kobr, zástupcové
Ústřední Matice školské, Osvětového svazu, Jed-
noty samosprávného úřadnictva, studentských
spolků a mnoho jin ých.
Ze slovanských organisací učitelských za-
stoupena Hulič třemi organisacemi, dále zastou-
peny Kraňsko, Srbsko, Chorvatsko, Bulharsko,
Dalmacie, Bosna, Morava, Slezsko i Čechy
Rusko.
Uvltán bouřlivým potleskem, ujímá se slova
předseda organisace české učitel Jos. Čern
a pozdravuje jménom českého učitelstva všechny
bratry učitele i sestry učitelky, přátele škol
milé hosty vůbec. Sjezd učitelský je povolán,
aby ony ideje, které proklamoval průpravný
sjezd slovanský, byly uvedeny v praxi, aby
doktor
Jar
Čelakovský
Fořt
Ing
Neumann
Trojan
Klofáč
Choc
Slavík
Lisá
Hajn
Zázvorka
Holanec
kotlář
Bergmann
Johanis
Drtina
Schrötter
Kobr
Čecho
Praha
Roudnice
Kraňsko
Srbsko
Chorvatsko
Bulharsko
Dalmacie
Bosna
Morava
Slezsko
Rusko
národní rada
osvětový svaz
organizace český učitel Jos
24
article
slovanská vzájemnost byla prakticky řešena n
poli kulturním. Učitelstvo slibuje, že tuto kul-
turní práci rádo vykoná, ale žádá účin-
nou podporu a dokonalé zastánía
ochranu. (Výborně!)
Řečník vzpomíná pak jnbilea eísařova a po
příslušném holdovacím projevu, jimž děkuje se
císaři za vše, co dobrého na prospěch školství
a vzdělání lidu jeho zásluhou bylo vykonáno.
činí návrh, aby projev byl tlumočen kabinetní
kanceláři, což přijato. Konečně promlouvá ješte
o významu otázky národní výcho vy,
která položena na pořad sjezdu a která je nej-
výše způsobilá, aby spojovala všechno
slovanské učitelstvo ve společné práci. (Vý-
borně.)
Za čestně předsedy pak zvoleni byli zá-
stupcové slovanských organisaci a zastupovali
tak Ur. Blagojevič učitelské sdružení království
srbského, Stevan Radič Srbské učitelské sdru-
žení v chorvatské krajevině, Georgi Pentschefí
učitelstvo bulharské, L Jelene svaz jihoslovan-
ského učitelstva v Lublani, Ivan Wersyporch
spolek haličských a bukovinských učitelů a
učitelek, Stanislav Nowak svaz učitelstva v Ha-
liči, Davorim Trštenjak Svaz chorvalských uči-
telských jednot v Záhřebě, A. Konečný, ústřední
spolek jednot učitelských na Moravě, Šimon
Němec ústřední spolek slezský, sl. Marie Tůmová
jednotu učitelek a J. O. Černý jednotu učitel-
stva měšťanských škol v král. če-kém.
Stevan Radič
Pentschefí
Wersyporch
Nowak
A Konečná
Šimon Němec
Tůmová
J O
Ur
Lublaň
Záhřeb
Blagojevič učitelský sdružený království srbský
L Jelen svaz
Davorim Trštenjak svaz chorvalský uč
jednota učitelský na Morava
25
article
Jménem národní a za národní stranu svo-
bodomyslnou promluvil pak řeč říš. poslanee
prof. dr. Jar. Čelakovský, předseda Ná-
rodní rady české, uvitán byv bouřlivým potle-
skom. Řečník pozdravuje sjezd jako učitel vy-
sokoškolský, vyslovuje přesvědčení, že je nutno
zachovati jednotu všeho učitelstva, poněvadž
zájmy kulturní všeho učitelstva jsou jednotné
tytéž, Vzpomíná minulých sjezdů učitelských
které dríve, než organisována byla Národní rada.
samy stály na stráži národně- kulturních zájmů
hájíce zvláště ůčinnou práci proti nečin-
nému, trpnému odporu, hlásajíce národn
myšlenku proti systému poněmčovacímu a
zdůrazňujice potřebu kulturní práce mezi lidem,
jak o tom svědčí krásný kulfurní program ze
sjezdu v r. 1903. Sjezd ten dal podnět Národní
radě k pracím pro zřízení veledůležité organi-
sace Svazu osvětového. Jiný, krásný popud dán
k organisování práce na poli hůmanity. Leč uči
telstvo vraeí se letos k otázce svě nejmilejší
o níž před třinácli lety bylo mu zakázáno jed-
nati a Národní rade, jako spojení českých poli
tických stran, vilá tento počin a přeje jednán
zdaru. (Výborně! bouřlivý, neutuchající potlesk.)
Jměnem university české mluví posl. pro
dr. Drtina, oceňuje práci literárního sdružen
českého učitelstva a nastiňuje snahy Jednoty
Komenského. Universita bude podporovati snahy
ty, které nesou se za vyšším vzděláním učitel
ským. Jest si přáti, aby učitelstvo slovanské
uhájilo si prvenství v tomto činu kulturním
Zminiv se o útisku minorit slovanských, vidi
pravý význam výchovy národní v pěstování li
ství. (Pochvala.)
profesor
doktor
Jar
Čelakovský
Drtina
Komenský
Národný rada
svaz osvětový
26
article
Úč. F. V. Moravec jménem Osvětovéh
svazu a v zasloupení na cestách dlícího pro
dra. Pastrnka vyslovuje přání, aby tento sjezd
v souhlase s připravnou poradou ke sjezdu vše-
slovanskému dal vznik veliké organisace Svazu
osvětového pro celé Slovanstvo. (Výborně!) Z
Volnou Myšlenku pozdrav pronesl dr. Bar-
tošek, doporučuje učitelstvu a škole moderní
nazírání na kulturu a osvobození lidu z před-
sudků a pověr a nadvlády klerikalismu. Dr.F
V. Novák obšírnou a zajímavou řečí vysvětluje
význam a úkol spolku pro zřízení musea paeda-
gogického a Jednoty Komenského, spolku pro
školskou reformu a doporučuje slovanskému
učitelstvu, aby utvořilo podobnou reformní orga-
nisaci ústřední. Za Dědictví Komen-
ského vítá resoluci sjezdovou říd. uč. p.
Tůma, a ukazuje, že společným úsilím nej-
lepších hlav učitelatva českého dán tak podklad
k výchově národní, jež má vlohy dětské roz-
víjeti a osvobozovati. Ř š. posl. inž. Neuma nn
jménem klubu poslanců českých na radě říšské
vyslovuje pozdrav a slibuje ochranu poslane-
ckou, kdyby vláda učitelstvu ve výchově národní
překážela.
Za výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné mluvil posl. dr. Körner, ujišťuje uči-
telstvo přízní své strany a vyslovuje uznání, že
učitelstvo své osobní zájmy podřaďuje vyšší my
šlence výchovy národní a objasňuje, že směn
moderní paedagogiky školské nese se ku po-
kroku a osvobození učitelstva. Za stranu sgrární
pozdravuje sjezd posl. Zázvorka, přeje vý
chově národní a žádá, aby učitelstvo pěstilo
pevné charaktery. Delší řeč o školské otázce
české promluvil posl. dr. A Hajn, vysvětluje,
že práce učitelova připraviti má osvobození
osamostatnění národa.
F V Moravec
Pastrnek
doktor
V Novák
Komenský
Tůma
Ing
Körner
Zázvorka
Hajn
Osvětovéh svaz
spolek pro zřízený muzeum paeda
spolek pro školský reforma
NN
národní strana svoboda
27
article
Za stranu národně sociální promlouvá posl.
Choc, nabízeje svoji stranu ku popularisaci
krásných myšlenek v obsáhlé resoluci obsaže-
ných. Za českou stranu pokrokovou a také z
Matici školskou mluví dr. Př. Šámal, který
velice přesvědčivým způsobem ličí nesvědomitost
a nekulturnost nynějšíno systemu, který překáž
rozvoji minoritních škol. Národ má vyslati do
správy a autonomie školské nejlepší muže a ni
koli zpátečníky. Za stranu sociálně demokra-
tickou slibuje ochranu učitelům posl. Joha-
nis. Učitel Ludvíček líčí útrapy českého
lidu ve Vídni, kde odnárodňuje se nám 50 tisíe
děti a zachraňuje toliko jeden tisíc. Žádá pod-
pory slovanských poslanců pro české školství
ve Vídni.
Následovaly projevy zástupců slovanských
organisací učitelských. Delegát polský, No vák,
vitá krásné popudy sjezdu a přeje mnoho zdaru
českému učitelstvu, které dává ostatnímu slov.
V drobném prodejít
ranní čísle o sobě .
odpolední . . . . . . . na 2 h
Ve flialkách na veskově
ranní díslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4 2
Inserátv
platí se hetově napřel
Předplacení a Inserty přijímá adminl-
strace v Marlanslé ulici č. 3.
Tam nacházejí se táž redakce
tiskárna n ezpedice „Nárudnich Listů“.
Eukopiay se nevraceji.
Choc
Šámal
Joha
Ludvíček
Vídeň
Marlanslý ulice
28
article
učitelstvu iniciativu. Přimlouvá se za sjednocení
a ukazuje, jak bratři polští trpí v Rusku i Ně-
mecku a potřebují podpory. (Výborně !)
Davorin Trstenjak ze Zahřebu pozdravuje
sjezd jměnem Svazu chorv. uč. spolků a ve jměnu
všeho učitelstva království chorvatského. P'řináši
nejen bratrský pozdrav, ale i čisté srdce chorv.
učitelstva, srdce plno slovanské lásky a hluboké
úety ke svobodomyslnému a pokročilému če-
skému učitelstvu, k českému hrdinskému ná-
rodu, jakož i ke všem slovanským bratřím.
(Chorvatsky:) Přišli jsme do Zlaté Prahy, která
jest vaše i naše a manifestujeme slovan-
skou vzájemnost a slovanskou ideu, abychom
projevili, jak pracujeme pro naši slov. kulturo,
duševní spojenství, jakou má missi slovanské
plémě mezi největšími a nejkulturnějšími národy
světa, to jest šiření humanismu, lidství, lásky
a bratrství, největších mravních idel. Prvním
misionářem jest národní učitel. V tom je nase
ušlechtilost a velká slovanská duše. My, Sla-
vané, dáváme lidstvu lidství, nejvyšší mravní
dobro, korunu lidské kultury a tím dosáhli jsme
prvenství mezi národy a práva na živol, proto
budoucnost je naše. Živílo slovanské plémě,
slovanské bratrství a vzájemnost. Na zdarl
(Bourlivý potlesk.)
Davorin Trstenjak
Rusko
Chorvatsko
Praha
svaz chorv
29
article
Dále pozdravili sjezd za haličské učitel-
stvo uč. Jaworski, doporučuje, vzdělání lidu
knihami a tím čeliti Němcům. Jměnem Rusů
mluví Ivan Wertyporoch, líče úchvatnými
slovy utrpení a kulturní ponížení národa ru-
ského, Luka Jelene, který velebí pokročilost
Čechů a stěžuje si do nedostatku slovinských
škol v Terstu, Korutansku. U. Blagajovič
důvěřuje, že tak imposantní sjezd uprostřed
divuplně země Komenského bude popudem k to-
mu, čebo třeba pro školu slovanskou. Slovunšt
učitelé mají se poznati a společně pracovati na
kultuře národní. Součinností více dokáže se na
peli hospodářském i kuliurním. Josif Klobu-
čar horuje pro svobodu národů slovanských,
z níž vznikne i zlepšení hmotného i kulturního
stavu. Až dobudeme svobody, bude se skvíti
krásný pohádkový zámek kultury slovanské, vy-
stavěný slovanským učitelstvem v duchu Ko-
menského. DorděRadič za učitelstvo chor-
vatské líčí rozvoj chorvatského školství, vzpo-
míná lepší doby organisace chorvatských škola
doporučuje, aby Slované navzájem si pomáhali-
a podávali ruce ke společné práci. Matka Slavie
nepodporovala vždy stejně všechny své děti,
nuže, nyní děli její musí ku podpoře té matky
Slavie se spojiti a o ni se starati — musíme bo-
jovati o pokrok a volnost, vzdělání národa.
Jaworský
Němec
Rus
Wertyporoch
Luka Jelen
Čecho
Klob
Slovan
Terst
Korutansko
ko
Komenský
Slavia
30
article
Skromný český učitel a skromná učitelka způso-
bili v krátké době přerod národa — ti posta-
vili národu českému korunu vzdělání na hlavu,
ti jsou původci vašeho hospodářského blahobytu
a my chceme dle nich se starati a těšíme se,
že nám poskytne se možnost, že se můžeme též
i my za pomoci vaší starati o obrod národa, aby
žádná bouře nás již nesmetla s povrchu kultury
a blahobytu. — Nemáme míli mezi sebou ne-
přátelství (jako Rusové a Poláci), máme se milo-
vati a té lásky využiti ke své síle ve prospěch
národa. My učitelé musíme jiti příkladem na-
před.
Profesor Geergi Penischefí ze Sofije
žádá, aby hledáno bylo, co nás spojuje. Učitel-
stvo i tu musí jíti napřed, aby lid dle něho se
řídil. Doufá, že utvořen Slovanského svazu
urovná rozdíly a zbudí lásku vzájemnou. Dalma-
tinec Marinkovič touží po svornosti, aby
nebyla rozkolem působena národním odpůrcům
radost. Touží po spojení- Slovanů jižních i sever-
ních, východních i západních.
Prof. Krčmář pozdravuje sjezd jménem
učitelů bosenských, kteří bojují pro dobro a po-
krok lidu. Žádá, aby především vyšel z našich
škol dokonalý člověk. Vroucně mluví jménem
Slezanů řed. Š. Němec, který v dokonalém
školství a dobré lidovýchově vidí záruku národ-
ních úspěchů i pokroku. Bouřlivým, demonstra-
tivním potleském přivítán delegát učitelů morav-
ských, nadučitel Konečný, doporučuje tem-
peramentní řečí odpor proti Germanstvu i proti
klerikalismu. Za učitelky moravské promluvila
sl Stejskalová, toužic, aby pokroková uči-
telka svorně kráčela s pokrokovým učitelem.
Rus
Polák
Geergi Penischefí
Dalmo
profesor
Krčmář
Slezan
Stejskalová
31
article
Její sdělení, že moravské učitelky přídružily se
organisačně k učitelům, bylo bouřlivě akklamo-
váno. Za jednotu učitelů měšťanskych škol
srdečný pozdrav tlumočil odb. uč. F. O. Čer-
ný, který vítá utvoření Svazu, doporučuje vy-
hledávati momenty slučovací a doufá v lepší bu-
douenost při společné obraně.
Sl. M. Tůmova (za Jednotu učite-
lek českých a Ženský klub český) uvádí:
„Je-li žena přírodou povolána být nositel-
kou a zachovatelkou života lid-
stva, být posvětitelkou života rodinn-
ho, je touž přírodou povolána býti zachova-
telkou jazyka mateřského, strážkyní
vědomí národního, nositelkou pokro-
ku lidstva. Důkaz toho podaly ženy české,
které již za tmy středověku, kdy šly po boku
mužů svých husitských v poj za osvětu a svo-
bodu myšlení, za svobodu národa, podaly prosté
ženy české, jež za útisku pobělohorského i v do-
bách josefinských zachovaly v našich chaloup-
kách náš jazyk i vědomí národní. Jim buď náš
vděk tak jako našim učitelům, mučedníkům své
doby, našim zapadlým vlastencům, neznámých
jmen, však hodných vroucích díků. Dokud toto
vědomí národní bude v nás, vychovate-
lích národa, mít tak věrné pracovníky, jak oni
byli, žádná moc nezadrží pokroku, ne-
zlomí života národů naši ch. A této práci
nezlomných tisíců pracovníku
bez jmen slavných volám „Na zdar!“
Když ještě promluvila pí. E. z Purkyňů
za Ústřední spolek českých žen a uč. Žižka
za učitele matičných škol, vzpomenul B. Skála
v nadšené a se vzrušením vysléchnuté řeči u či-
F O
Čer
M Tůmův
Jim
Žižek
B Skála
Purkyně