ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3a988fd0-75a6-11dc-9908-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 36, org 27, person 106
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
st« odlei delnn
3 masthead
i ons oladás busob vltiz iDz
4 masthead
V Praze, v úterý ll. srpna 1908.
Praha
5 masthead
nob st
6 masthead
tou oo ld ilun motma támthor
7 masthead
Číslo 220.
8 article
Na rannt a odpol. Hist před,lácí ve n . Prare v ažulnislra na měsí . . . . . . 2 K. — . . . 6 K —h na čtvrt leta s dvejí denšškos ua měsle . . . . . 2 K 50 k 7 K 90 h na čtvst Leta . ve nllialkichi na ně-jo . . . . . . 2 K 30 h Pošton: n::.: k s drojí zkeilkoe na nřen n t nk
Pošton
9 article Trutnov.
Trutnov. Na sklonku minulého zasedání posla- necké sněmovny říšské rady uzavřeli ně- mečtí poslanci s ministerským předsedou ba- ronem Beckem tajný pakt. Časově prv- ním jeho účelem bylo uvolniti jednací pořad poslanecké sněmovny od obstrukčních pil- ných návrhů poslanců německých ve pro spěch různých předloh vládních, mezi nimi předlohy o zvýšení braneckého kontingentu. Účeiu toho bylo dosaženo, poslanecká sně- movna vyřídila pak s šíleným, nerozumným chvatem a kvapem vše, co od ní vláda žá dala; potom se rozešla na hlavní své prázd niny letní. Na samém jich začátku mluvili němečtí poslanci naší země o zasedání parlamentu před svými voliči; jednotliví poslanci po- odhalili některá tajemství svého paktu s mini- sterským předsedou bar. Beckem. Odhalení ta způsobila obsahem svým vesměs trapné překvapení v širém politickém táboře če- ském. Nejtrapnějším, nejvíce rozčilujícím a nejvíce pobuřujícím bylo pro všechny české občany, národně cítící, vítězoslavné odhalení německo radikálního poslance K. H. Wolfa. Předložil je svým krajanům dvakráte: v Broumově a potom v Děčíně; tam i tu nemnohými slovy, způsobilými však, aby ve všech uvědomělých hlavách českých vyvolala bouři, jaké v naší zemi po půl druhého desetileti nebylo, vyjma jenom krisi, způso- benou zrušením jazykových nařízení.
Beck Wolf Trutnov Broumov Děčín poslanecký sněmovna
10 article
Poslanec Wolf sdělil svým voličům a svým politickým stoupencům, že paktem na sklonku minulého zasedání poslanecké sně- movny dostalo se Němcům od ministerského předsedy barona Becka závazku, že zřízen bude ryze německý krajský sou v Trutnově. Náhradou pro Čechy bude prý zřízen krajský soud ve Slaném, k jehož obvodu připojen bude okresní soud lounský Tento soud odloučil by se tak od krajskéh soudu mosteckého, k němuž dosud náleží jako jediný český okres v obvodu jinak ně meckém, tak že tím způsobem také krajský soud mostecký stane se výhradně německým ve smyslu německo-nacionálním. To vše zvě- stoval posl. Wolf jako veliký úspěch Němeů Kdo si celý význam tohoto Wolfova od halení chce náležitě uvědomiti, musí sáhnouti do dějů posledního čtvrtstoletí. Až se odtu přesvědčí, co znamenají slova: ryze německy krajský soud v Trutnově, pak uzná každý Čech, kterak odhalení posl. Wolfa je způso- bilé, aby podnítilo převřat celého nynějšího seskupení politického na říšské radě, a aby rázem rozžehlo pochodeň nových zápasů. které zdály se býti ukončeny bouřlivým dnem 17. květnu r. 1893 na sněmě království če- ského. Retrospektiva jednak trudná, jednak směrodatná sahá nejméně do r. 1885 Němci, tehdy po několik let již podráždění vývojem politických událostí a toužíce po jich pře- vratu ve svůj prospěch, předložili 5. prosince roku toho sněmu českému návrh, směřující k národnostnímu rozhraničen země a k vypuzení jazyka če- ského z úřadů té části země která by vytýčena byla jako ně- mecká. Rečeným návrhem, který podal šl.
Wolf Němec Beck Wolfův Trutnov Čechy
11 article
Plener, žádali, by zrušeno bylo ja zy- kové nařízení Stremayrovo, pokud se týče obvodů krajských soudů cheb- ského, mosteckého, českolip- ského, litoměřického a libere- ckého, aby z obvodů těchto krajských soudů vyloučeny byly české soudn okresy a české obce vůbec, a aby dle těchto zásad zřízeny byly tři nov krajské soudy, mezi nimi jeden na severovýchodě. Tím míněn byl Trut nov. Většina sněmu, sestávající z li- dových poslanců českých a ze zástupců konservalivního velkostatku, zamítla návrh Plenerův. V dalším zasedání sněmu, dne 14. pro- since r. 1886, obnovili Němci, opět návrhem Plenerovým, svoje rozhraničo- vací požadavky s výlučnou jedno- jazyčností a postulátem nových kraj- ských soudů, národnostně roz- hraničených. Po návrhu knížete Karla Schwarzenberga přešel sněm přes návrh Plenerův k jednacímu pořadu poněvadž návrh německý směřuje k teri- toriálnímu rozdělení země a tím ohrožuje právnístavjejí, ústavou zaručený. Na to odešli Němci ze sněmu a prohlásili, že se naň nevrátí, dokud nenabudou záruk, že se s nimi bude jednati jinak. Ve smyslu zřízení zem ského byli pak zbaveni mandátů.
Plener Plenerův Němec Schwarzenberg
12 article
Od té doby vláda tehdejší — minister stvo Taaffovo — přičiňovala se všemožně. by Němce přiměla k návratu na sněm. Do- sáhla toho až v r. 1890, způsobivši ve Vídni přísně tajnou dohodu mezi zástupci poslanců staročeských, kon- servalivního velkostatku a Němcůo národnostním rozdělení zemské školní rady a zemědělské rady, o úpravě školství menši- nového, o zřízení nově (české) obchodní živnostenské komory ve východních Čechách, o novém vymezení soudních okresů dle ná- rodnosti, ale se zřetelem na poměry terito- riální, o národnostním rozdělení senátu vrch- ního zemského soudu, o obsazování při soudech první stolice, o revisi jazykového nařízení Stremayrova, o užívání jazyků zem- ských při samosprávných úřadech a o opravě volebnílio řadu se zřízením národních kurií
Taaffův Němec Vídeň Čechy živnostenský komora
13 article
162 tlrol
15 article
loeholan e
16 article
Tyto úmluvy, obecně známé jakožto punktace, způsobily v občanštvu českém pravé zděšení, podtrhly staročeským poslan- cům pod nohama všecku půdu, odpůrce punktací, poslance národní strany svobodo- myslné, postavily na štít důvěry celého na- roda, Němcům však poskytly obrovský úspěch národní i politický. Jejich vůdcové oznámili svým soukmenovcům, že punktace m otevřeli Němci cestu jednotne úřadní němčině, že posilnili po- stavení nejen své, pýbrž vůbe všech Němců předlitavských, že německé území v království českém do- sáhlo právního uznání. Přes odpor poslanců národní strany svobodomyslné uzá- koněno bylo národnostní rozdělení zemské školní rady a zemědělské rady, senát vrch- ního zemského soudu rozdělil tehdejší ministr spravedlnosti hr. Bedřich Schönborn mini- sterským nařízením, ale dále se trhání země nedostalo. Pro rozhraničení našeho království byla při vrchním zemském soudě zřízena zvláštní komise, již náleželi také Staročeši. drem. Riegrem jmenovaní, dr. Mattuš, ny- nější vrchní ředitel Zemské banky a dr. Zátka, nyní poslanec za město Budějovice, oba však vystoupili dne 25. dubna r. 1892 z komise té, ježto vláda jed- nala protizákonně, pouhým naříze- ním bez usnesení sněmu, zřídivši okresní soud v Teplici (Weckelsdorfě)a z obvodu okresního soudu polického vylou- čivši obec Hony i přídělivši ji soudu brou- movskému. Dr. Rieger nejmenoval již nových důvěrníků do komise té. Vedle ní zřízeny byly i obvodné komise pro soudy pražské.
Němec Schönborn Riegr doktor Mattuš Zátka Rieger Budějovice národní strana svoboda okresní soud v teplice Weckelsdorfa
17 article
Také z těch vystoupili důvěrníci čeští. V poslanecké sněmovně podali poslanci národní strany svobodomyslné dne 28. dubna téhož roku návrh, aby ministr spra- vedlnosti hr. Schönborn dán byl v obžalobu proto, že zřídil v Teplici okresní soud, aniž si dříve zjednal nutné o tom dobrozdání sněmu, jak byl dle zákona ze dne 11. června 1868 povinen, čímž po- rušil ůstavní právo sněmu krá- lovství českého. Staročech, profesor právnické fakulty české university dr. Zucker, na říšské radě tehdy zastupující obchodní komoru pražskou, dokázal při debatě o ře- čeném obžalovacím návrhu právnicky, že hr. Schönborn porušil zákon, že tudíž právem se na něho vznáší obžaloba. Návrh ovšem propadl, což však na právním pře- svědčení českém nemění pranie. Na sněmě království českého pokračo- vala vláda v politice punktační a v jejím smyslu předložila sněmu pět zákon- ných osnov o národnostním rozhraničení země; mezi nimi byla též předloh o zřízení krajského soudu v Trut- nově a o zřízení krajského sou du ve Slaném. Předloha trutnovská byla jednána v komisi pro záležitosti okresnía obecní; tam propadl návrh dra. Pacáka, potomního ministra krajana českého, aby sněm se usnesl, že přes předlohu pře- chází k jednacímu pořadu. Komise nedovedla se usněsti na zádném kladném znění osnovy.
Schönborn Zucker Pacák národní strana profesor právnický fakulta český univerzita doktor krajský soud v Trut
18 article
Ve sněmě rokovalo se tehdy o rozpočtu. Tuto rozpravu přerušil zcela zjevné a nepo- píratelně proti nespornému předpisu řádu jednacího nejvyšší maršálek zemský kníž Jiří z Lobkovic a dal na jednací pořa osnovu trutnovskou. Zpravodajem o ni byl dosavadní poslanec německý dr. Funke. Sotva však mu nejvyšší maršalek udělii slovo, vybuchla ve sněmovně obrovská bouře, nezapomenutelná všem, kdož byli jejími svědky: svobodomyslní poslanci čeští zne- možnili násilnou obstrukcí veškeré sněmovní jednání; maršálek skončil proto schůzi. Tak bylo skončeno vzrušené zasedání sněmu a s ním padla i předloha trutnovská. Ostatní se vůbec nedostaly na pořad.
Jiří doktor Funke Lobkovice češtit zne
19 article
Rozčilení v národě bylo obrovské a převrat smýšlení českého trvalý: Staročeši padli na celé čáře; Mladočeší zaujali všechny mandáty poslanecké. Od té doby mělo se za to, že nešťastné punktace zmizely na vždy v propadlišti po litických dějin. Němci žádali sice i potom — až do dneška — při každé příležitosti zřízení krajského soudu ryze německého v Trutnově, ale pokaždé dosud marně. Všechny jejich návrhy toho obsahu byly předem odmítnuty, na tento jejich požadavek ozvalo se pokaždé zásadni české: ne Z této historie, kterou právě nyní dlužno v paměti občanstva oživiti, je patrno, že otázka zřízení německého krajského soudu v Trutnově náleží mezi zásadní otáz ky zemské politiky. Německy krajský soud v Trutnově neznamená opatření správy, nýbrž mnohem a daleko více: vyznačuje otázku celistvosti země proti jejímu trhání rozhraničením národnostním, znamená rovnopráv no st českého jazyka v celé zemi proti jeho vylučování z úřad v krajích většinou německých, znamená program české obouja- zyčnosti proti programu něme- cké jednojazyčnosti, znamená mimo přímé změny ústavy vůbec svého druhu ztělesnění celého věkovitého národ- ního zápasu českoněmeckého. Vše to vrhl do bitevní čáry posl. Wolt svým odhalením. Německým paktem v zbudili ministerský předseda bar. Beck a němečtí poslanci z hrobu — punktace z roku 1890, nel
Mladočešit Němec Beck Trutnov Německo
20 article
neblahé, tisíckráte českým lidem zatracené punktacel Tím je řečeno vše, mimo jedinou, nyní nesmírně důležitou, ba pro vnitřní poměry české rozhodující věc. Staročeské punk- tace byly společným dílem vlády, Němců, velkostatkářů a Staročechů. Nuže, je nynější německý pakt včetně s rozhraničeným Trut- novem pouze dílem německo-vládním, nebo o něm vědí také čeští zástupcové v radě koruny? Nevědí-li, pak je zjevno, že bar Beck jich nedbá, že je opominul a tu je na českých ministrech, aby se rozhodli, co jest jim dále činiti. Zajisté není možno, by se- trvali v ministerstvu, jehož náčelník s Němei se spojil ku provedení politické zásady, ne- srovnatelné se žádným politickým programem českým a neslučitelné zejména s programem, na který byli oba čeští ministři zvoleni. Nebo o obsahu německého paktu i s punktační jeho povahou věděli dříve, nežli byl uza- vřen — a pak je českému srdei nevolno a úzko a české mysli příliš velkým břemenem a rozčilující povinností — promluviti další slovo. Nemůže býti jiné, nežli nejrozhodnější odpor, nebojící se žádné zbraně a žádného boje a zápasu. Ve chvíli takového těžkého dilemmatu jsou čeští ministři povinni pro- mluvit, říci české veřejnosti slovo otevřené, pravdivé a srozumitelně. Český lid si zaslouzí aby v čas znal čirou skutečnost. Ať tedy promluví ministři, kteří patří k českému ná- rodu!
Němec
21 article
Co před 18 lety řekl šl. Plener o úspěchu Němců, opakoval letos K. H. Wolf. Ale za těch osmnácte let nezměnilo se české vlaste- nectví a smete i nyní týž úklad proti dobru vlasti, jako jej rozdrtilo tehdy. To jistě do káže, jakmile by se na sněm dostala ně- mecká rozbraničuvací předloha trutnovská. Na české straně je zákon, který vládě za povídá měnit okresy bez hlasu sněmu a na české straně je jisté také dosti odhodlanosti a síly, by trhání jednotné vlasti zamezila — stůj co stůj!
Plener Němec Wolf
22 article Sjezd slovanského učitelstva.
Sjezd slovanského učitelstva. (Represenlační den.) Nevidanou, imposantní manifestací stal se sjezd slovanského učitelstva. Na šest tísí účastníků dostavilo se včera na Žofin a ovšem ačkoliv veliká dvorana, všechny místnosti přilehlé i galerie byly přeplněny, přece na sta a sta učitel vraceti se musilo pro-nedostatek místa. Není pa- mětníka tak velikého sjezdu učitelského a zem ský ústřední spolek jednot učitelských jako po řadatel může býti s tímto vnějším úspěchem velice spokojen. Také obsahově zdařil se sjezd velice a bude jedním z nejdůležitějších zjevů na poli kulturního a praktického řešení slovanské vzájemnosti .. Vyzněl v jednomyslný projev touhy po znárodnění školy, po volnosti školy a nese se vesměs v ideách pokroku. Sjezd zahájen slavnostním a velice případ ným zpěvem krásné písně »Svoji k svěmu«, kterou předneslo úchvatně plzeňské pěvecké sdružení učitelské. Když dozněly poslední akkordy pevně předneseného a napjatě vyslech- nutého sboru, přivital účastníky předseda sjez- dové komise uč. B. Skála, načež ujal se slova jménem rady král. hlav. města Prahy, jakožto protektora sjezdu p. dr. A. Štych, I. námě- stek starosty král. hlav. města Prahy. Pravil : S radosti a pýchou hledi na váš sjezd d ae nejen naše slovanská Praha, nýbrž i veškeré Slovanstvo, vždyť jest to první skutečně a dů- stojné ovoce pamálného letošního sjezdu vše- slovanského, kdy položen byl pevný základ vzájemnosti slovanské. Vy jste to, jimž svěruje pečhvý slovanský olec a pravá slovanská mát dítky své, by v řeči mateřské připravily se pro těžký úkol svůj životní. Ve vašich rukách tu spočivá, jakým způsobem vnímavá a útlá mysl dětská v důvěře ve slova milovaného učitele nejen přijímá základy svého vzdělání a zušlech- téní, nýbrž i základy právě se utvářejícího charakteru pro rodinu, společnost a národ.
doktor A Štych Praha
23 article
A právě vzácná vaše sjednocenost, s jakou po- hlížite na otázku výchovy národní, jest námi všemu Slovanstvu skvělou zárukou, že svěřu- jeme nejdražší poklad národa, své déti, dobrým pěstitelům, stojicím vědecky na výši doby národním uvědoměním v prvních řadách bojov- níků národnich. V té důvěře přeji šlechetným snahám vašim i jednání sjezdovému jménem královské Prahy zdaru nejskvělejšího. (Poulesk, pochvala.) Potom oznámena jména hosti a zástupe korporaci: Přílomni byli zástupci téměř všech slovanských učitelských organisacl, dále pak předseda Národní rady české profesor dr. Jar. Čelakovský, posl. dr. Fořt, inž. Neumann, Vo- truba, Trojan, Klofáč, Choc, Slavík, Lisý, Kör ner, dr. Hajn, Zázvorka, Holanec, Kotlář, Bergmann, Johanis, zástupce university profesor dr. Drtina, městský radní učitel Schrötter, zá- stupce města Roudnice řed. Kobr, zástupcové Ústřední Matice školské, Osvětového svazu, Jed- noty samosprávného úřadnictva, studentských spolků a mnoho jin ých. Ze slovanských organisací učitelských za- stoupena Hulič třemi organisacemi, dále zastou- peny Kraňsko, Srbsko, Chorvatsko, Bulharsko, Dalmacie, Bosna, Morava, Slezsko i Čechy Rusko. Uvltán bouřlivým potleskem, ujímá se slova předseda organisace české učitel Jos. Čern a pozdravuje jménom českého učitelstva všechny bratry učitele i sestry učitelky, přátele škol milé hosty vůbec. Sjezd učitelský je povolán, aby ony ideje, které proklamoval průpravný sjezd slovanský, byly uvedeny v praxi, aby
doktor Jar Čelakovský Fořt Ing Neumann Trojan Klofáč Choc Slavík Lisá Hajn Zázvorka Holanec kotlář Bergmann Johanis Drtina Schrötter Kobr Čecho Praha Roudnice Kraňsko Srbsko Chorvatsko Bulharsko Dalmacie Bosna Morava Slezsko Rusko národní rada osvětový svaz organizace český učitel Jos
24 article
slovanská vzájemnost byla prakticky řešena n poli kulturním. Učitelstvo slibuje, že tuto kul- turní práci rádo vykoná, ale žádá účin- nou podporu a dokonalé zastánía ochranu. (Výborně!) Řečník vzpomíná pak jnbilea eísařova a po příslušném holdovacím projevu, jimž děkuje se císaři za vše, co dobrého na prospěch školství a vzdělání lidu jeho zásluhou bylo vykonáno. činí návrh, aby projev byl tlumočen kabinetní kanceláři, což přijato. Konečně promlouvá ješte o významu otázky národní výcho vy, která položena na pořad sjezdu a která je nej- výše způsobilá, aby spojovala všechno slovanské učitelstvo ve společné práci. (Vý- borně.) Za čestně předsedy pak zvoleni byli zá- stupcové slovanských organisaci a zastupovali tak Ur. Blagojevič učitelské sdružení království srbského, Stevan Radič Srbské učitelské sdru- žení v chorvatské krajevině, Georgi Pentschefí učitelstvo bulharské, L Jelene svaz jihoslovan- ského učitelstva v Lublani, Ivan Wersyporch spolek haličských a bukovinských učitelů a učitelek, Stanislav Nowak svaz učitelstva v Ha- liči, Davorim Trštenjak Svaz chorvalských uči- telských jednot v Záhřebě, A. Konečný, ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, Šimon Němec ústřední spolek slezský, sl. Marie Tůmová jednotu učitelek a J. O. Černý jednotu učitel- stva měšťanských škol v král. če-kém.
Stevan Radič Pentschefí Wersyporch Nowak A Konečná Šimon Němec Tůmová J O Ur Lublaň Záhřeb Blagojevič učitelský sdružený království srbský L Jelen svaz Davorim Trštenjak svaz chorvalský uč jednota učitelský na Morava
25 article
Jménem národní a za národní stranu svo- bodomyslnou promluvil pak řeč říš. poslanee prof. dr. Jar. Čelakovský, předseda Ná- rodní rady české, uvitán byv bouřlivým potle- skom. Řečník pozdravuje sjezd jako učitel vy- sokoškolský, vyslovuje přesvědčení, že je nutno zachovati jednotu všeho učitelstva, poněvadž zájmy kulturní všeho učitelstva jsou jednotné tytéž, Vzpomíná minulých sjezdů učitelských které dríve, než organisována byla Národní rada. samy stály na stráži národně- kulturních zájmů hájíce zvláště ůčinnou práci proti nečin- nému, trpnému odporu, hlásajíce národn myšlenku proti systému poněmčovacímu a zdůrazňujice potřebu kulturní práce mezi lidem, jak o tom svědčí krásný kulfurní program ze sjezdu v r. 1903. Sjezd ten dal podnět Národní radě k pracím pro zřízení veledůležité organi- sace Svazu osvětového. Jiný, krásný popud dán k organisování práce na poli hůmanity. Leč uči telstvo vraeí se letos k otázce svě nejmilejší o níž před třinácli lety bylo mu zakázáno jed- nati a Národní rade, jako spojení českých poli tických stran, vilá tento počin a přeje jednán zdaru. (Výborně! bouřlivý, neutuchající potlesk.) Jměnem university české mluví posl. pro dr. Drtina, oceňuje práci literárního sdružen českého učitelstva a nastiňuje snahy Jednoty Komenského. Universita bude podporovati snahy ty, které nesou se za vyšším vzděláním učitel ským. Jest si přáti, aby učitelstvo slovanské uhájilo si prvenství v tomto činu kulturním Zminiv se o útisku minorit slovanských, vidi pravý význam výchovy národní v pěstování li ství. (Pochvala.)
profesor doktor Jar Čelakovský Drtina Komenský Národný rada svaz osvětový
26 article
Úč. F. V. Moravec jménem Osvětovéh svazu a v zasloupení na cestách dlícího pro dra. Pastrnka vyslovuje přání, aby tento sjezd v souhlase s připravnou poradou ke sjezdu vše- slovanskému dal vznik veliké organisace Svazu osvětového pro celé Slovanstvo. (Výborně!) Z Volnou Myšlenku pozdrav pronesl dr. Bar- tošek, doporučuje učitelstvu a škole moderní nazírání na kulturu a osvobození lidu z před- sudků a pověr a nadvlády klerikalismu. Dr.F V. Novák obšírnou a zajímavou řečí vysvětluje význam a úkol spolku pro zřízení musea paeda- gogického a Jednoty Komenského, spolku pro školskou reformu a doporučuje slovanskému učitelstvu, aby utvořilo podobnou reformní orga- nisaci ústřední. Za Dědictví Komen- ského vítá resoluci sjezdovou říd. uč. p. Tůma, a ukazuje, že společným úsilím nej- lepších hlav učitelatva českého dán tak podklad k výchově národní, jež má vlohy dětské roz- víjeti a osvobozovati. Ř š. posl. inž. Neuma nn jménem klubu poslanců českých na radě říšské vyslovuje pozdrav a slibuje ochranu poslane- ckou, kdyby vláda učitelstvu ve výchově národní překážela. Za výkonný výbor národní strany svobodo- myslné mluvil posl. dr. Körner, ujišťuje uči- telstvo přízní své strany a vyslovuje uznání, že učitelstvo své osobní zájmy podřaďuje vyšší my šlence výchovy národní a objasňuje, že směn moderní paedagogiky školské nese se ku po- kroku a osvobození učitelstva. Za stranu sgrární pozdravuje sjezd posl. Zázvorka, přeje vý chově národní a žádá, aby učitelstvo pěstilo pevné charaktery. Delší řeč o školské otázce české promluvil posl. dr. A Hajn, vysvětluje, že práce učitelova připraviti má osvobození osamostatnění národa.
F V Moravec Pastrnek doktor V Novák Komenský Tůma Ing Körner Zázvorka Hajn Osvětovéh svaz spolek pro zřízený muzeum paeda spolek pro školský reforma NN národní strana svoboda
27 article
Za stranu národně sociální promlouvá posl. Choc, nabízeje svoji stranu ku popularisaci krásných myšlenek v obsáhlé resoluci obsaže- ných. Za českou stranu pokrokovou a také z Matici školskou mluví dr. Př. Šámal, který velice přesvědčivým způsobem ličí nesvědomitost a nekulturnost nynějšíno systemu, který překáž rozvoji minoritních škol. Národ má vyslati do správy a autonomie školské nejlepší muže a ni koli zpátečníky. Za stranu sociálně demokra- tickou slibuje ochranu učitelům posl. Joha- nis. Učitel Ludvíček líčí útrapy českého lidu ve Vídni, kde odnárodňuje se nám 50 tisíe děti a zachraňuje toliko jeden tisíc. Žádá pod- pory slovanských poslanců pro české školství ve Vídni. Následovaly projevy zástupců slovanských organisací učitelských. Delegát polský, No vák, vitá krásné popudy sjezdu a přeje mnoho zdaru českému učitelstvu, které dává ostatnímu slov. V drobném prodejít ranní čísle o sobě . odpolední . . . . . . . na 2 h Ve flialkách na veskově ranní díslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4 2 Inserátv platí se hetově napřel Předplacení a Inserty přijímá adminl- strace v Marlanslé ulici č. 3. Tam nacházejí se táž redakce tiskárna n ezpedice „Nárudnich Listů“. Eukopiay se nevraceji.
Choc Šámal Joha Ludvíček Vídeň Marlanslý ulice
28 article
učitelstvu iniciativu. Přimlouvá se za sjednocení a ukazuje, jak bratři polští trpí v Rusku i Ně- mecku a potřebují podpory. (Výborně !) Davorin Trstenjak ze Zahřebu pozdravuje sjezd jměnem Svazu chorv. uč. spolků a ve jměnu všeho učitelstva království chorvatského. P'řináši nejen bratrský pozdrav, ale i čisté srdce chorv. učitelstva, srdce plno slovanské lásky a hluboké úety ke svobodomyslnému a pokročilému če- skému učitelstvu, k českému hrdinskému ná- rodu, jakož i ke všem slovanským bratřím. (Chorvatsky:) Přišli jsme do Zlaté Prahy, která jest vaše i naše a manifestujeme slovan- skou vzájemnost a slovanskou ideu, abychom projevili, jak pracujeme pro naši slov. kulturo, duševní spojenství, jakou má missi slovanské plémě mezi největšími a nejkulturnějšími národy světa, to jest šiření humanismu, lidství, lásky a bratrství, největších mravních idel. Prvním misionářem jest národní učitel. V tom je nase ušlechtilost a velká slovanská duše. My, Sla- vané, dáváme lidstvu lidství, nejvyšší mravní dobro, korunu lidské kultury a tím dosáhli jsme prvenství mezi národy a práva na živol, proto budoucnost je naše. Živílo slovanské plémě, slovanské bratrství a vzájemnost. Na zdarl (Bourlivý potlesk.)
Davorin Trstenjak Rusko Chorvatsko Praha svaz chorv
29 article
Dále pozdravili sjezd za haličské učitel- stvo uč. Jaworski, doporučuje, vzdělání lidu knihami a tím čeliti Němcům. Jměnem Rusů mluví Ivan Wertyporoch, líče úchvatnými slovy utrpení a kulturní ponížení národa ru- ského, Luka Jelene, který velebí pokročilost Čechů a stěžuje si do nedostatku slovinských škol v Terstu, Korutansku. U. Blagajovič důvěřuje, že tak imposantní sjezd uprostřed divuplně země Komenského bude popudem k to- mu, čebo třeba pro školu slovanskou. Slovunšt učitelé mají se poznati a společně pracovati na kultuře národní. Součinností více dokáže se na peli hospodářském i kuliurním. Josif Klobu- čar horuje pro svobodu národů slovanských, z níž vznikne i zlepšení hmotného i kulturního stavu. Až dobudeme svobody, bude se skvíti krásný pohádkový zámek kultury slovanské, vy- stavěný slovanským učitelstvem v duchu Ko- menského. DorděRadič za učitelstvo chor- vatské líčí rozvoj chorvatského školství, vzpo- míná lepší doby organisace chorvatských škola doporučuje, aby Slované navzájem si pomáhali- a podávali ruce ke společné práci. Matka Slavie nepodporovala vždy stejně všechny své děti, nuže, nyní děli její musí ku podpoře té matky Slavie se spojiti a o ni se starati — musíme bo- jovati o pokrok a volnost, vzdělání národa.
Jaworský Němec Rus Wertyporoch Luka Jelen Čecho Klob Slovan Terst Korutansko ko Komenský Slavia
30 article
Skromný český učitel a skromná učitelka způso- bili v krátké době přerod národa — ti posta- vili národu českému korunu vzdělání na hlavu, ti jsou původci vašeho hospodářského blahobytu a my chceme dle nich se starati a těšíme se, že nám poskytne se možnost, že se můžeme též i my za pomoci vaší starati o obrod národa, aby žádná bouře nás již nesmetla s povrchu kultury a blahobytu. — Nemáme míli mezi sebou ne- přátelství (jako Rusové a Poláci), máme se milo- vati a té lásky využiti ke své síle ve prospěch národa. My učitelé musíme jiti příkladem na- před. Profesor Geergi Penischefí ze Sofije žádá, aby hledáno bylo, co nás spojuje. Učitel- stvo i tu musí jíti napřed, aby lid dle něho se řídil. Doufá, že utvořen Slovanského svazu urovná rozdíly a zbudí lásku vzájemnou. Dalma- tinec Marinkovič touží po svornosti, aby nebyla rozkolem působena národním odpůrcům radost. Touží po spojení- Slovanů jižních i sever- ních, východních i západních. Prof. Krčmář pozdravuje sjezd jménem učitelů bosenských, kteří bojují pro dobro a po- krok lidu. Žádá, aby především vyšel z našich škol dokonalý člověk. Vroucně mluví jménem Slezanů řed. Š. Němec, který v dokonalém školství a dobré lidovýchově vidí záruku národ- ních úspěchů i pokroku. Bouřlivým, demonstra- tivním potleském přivítán delegát učitelů morav- ských, nadučitel Konečný, doporučuje tem- peramentní řečí odpor proti Germanstvu i proti klerikalismu. Za učitelky moravské promluvila sl Stejskalová, toužic, aby pokroková uči- telka svorně kráčela s pokrokovým učitelem.
Rus Polák Geergi Penischefí Dalmo profesor Krčmář Slezan Stejskalová
31 article
Její sdělení, že moravské učitelky přídružily se organisačně k učitelům, bylo bouřlivě akklamo- váno. Za jednotu učitelů měšťanskych škol srdečný pozdrav tlumočil odb. uč. F. O. Čer- ný, který vítá utvoření Svazu, doporučuje vy- hledávati momenty slučovací a doufá v lepší bu- douenost při společné obraně. Sl. M. Tůmova (za Jednotu učite- lek českých a Ženský klub český) uvádí: „Je-li žena přírodou povolána být nositel- kou a zachovatelkou života lid- stva, být posvětitelkou života rodinn- ho, je touž přírodou povolána býti zachova- telkou jazyka mateřského, strážkyní vědomí národního, nositelkou pokro- ku lidstva. Důkaz toho podaly ženy české, které již za tmy středověku, kdy šly po boku mužů svých husitských v poj za osvětu a svo- bodu myšlení, za svobodu národa, podaly prosté ženy české, jež za útisku pobělohorského i v do- bách josefinských zachovaly v našich chaloup- kách náš jazyk i vědomí národní. Jim buď náš vděk tak jako našim učitelům, mučedníkům své doby, našim zapadlým vlastencům, neznámých jmen, však hodných vroucích díků. Dokud toto vědomí národní bude v nás, vychovate- lích národa, mít tak věrné pracovníky, jak oni byli, žádná moc nezadrží pokroku, ne- zlomí života národů naši ch. A této práci nezlomných tisíců pracovníku bez jmen slavných volám „Na zdar!“ Když ještě promluvila pí. E. z Purkyňů za Ústřední spolek českých žen a uč. Žižka za učitele matičných škol, vzpomenul B. Skála v nadšené a se vzrušením vysléchnuté řeči u či-
F O Čer M Tůmův Jim Žižek B Skála Purkyně