1
masthead
Národní hospodář.
2
masthead
n o n
le.
ontá
oj
zi
s1a
7
masthead
— Eiantvi
— Eiantvi
stbe ss vne
8
masthead
Přílehu „Národních Listů“ k číslu 195. ze dne 17. července 1909.
9
article
Telegrafické zprávy.
Slovanská banka zajištěna.
Ze Lvova, 16. července. Jak sdě-
lují z Moskvy, jest organisace
»Slovanské banky«, pro niž roz-
hodl se poslední sjezd delegátů
v Petrohradě, finančně zabezpe-
čena. Při zakládání zúčastní se
z ruských institucí azovsko-douská
a volžsko-kamská banka, »Slovan-
ská banka« bude míti své sídlo
v Praze a také v Haliči zřídí fi-
liálky.
Pokladní poukázky americké.
Z Washinglonu, 16. července. (K. k.)
V rozmluvě presidenta Tafta s Aldrichem
Paynem bylo usněseno pojmouti do tarifního
billu ustanovení, kterým se tajemník pokladu
zmocňuje vydati za 397 mil. dol. pokladních
poukázek na úhradu úhrnných výloh na pa-
namský průplav. Stav financf učinil nut-
ným toto opatřenl.
jote
o vn e
vte
Taft
Aldrich Payno
Lvov
Moskva
Petrohrad
Praha
Halič
kamský banka
Slovan
11
article
z Pošt. 16. července. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q beze
změny. Platila za 50 kg: pšeníce tisská
81 kg K 16 85, 78 kg K 16.60, pešťská
78 kg K 16 30, banátská 79 kg K 16 75, hor-
ňácká 77.5 K 16.30, marošská 78 5 K 16 50.
sedmihradská 785 kg K 16.30, rumunská 79
kg K 16 65; nová lisská 77. kg 15.25 na
červenec, dombovarská 77 kg K 15.— do 10.
srpna; žito nové K 10.10 až 1025 na čer-
venec; oves K 9 60 až 9 85; kukuřice
K 7.85; ječmen nový K 7.75; repk
K 13 794; řepice K 13.—.
Terminový obehod byl pevný.
K večeru znumenala: pšeníee na říjen
K 13.84, na duben 1910 K 14.05; 2ito n
řijen K 10 11; oves na říjen K 771; kuk u-
ree na červenec K 7.86, na květen K 6 93
řepka na srpen K 14. 25.
Plodinový trh byl skoro bez
odbylu.
Počasí: pochmurně.
Z Hsmburku, 16. července. (Večerní bursa.) Kre-
dilky 200.40. Smvšlení klidné.
Platil
kg
12
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 18. července. (Peněžní burse
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné,
Obrat akcif 560. 000 (400.000
Unlou Paelfie 1943/2 11933/2)
Kanada Paeifie 1847/2 (184.50).
Stecl cemmons 723/2 162.50)-
Baltimore and Ohle 1181/2 (118 75).
Kára.
16. července 14. červen
Rle faír čls. 7 . . . . . —
na září . . . . . . . 5.80 5.70
nl Cukr.
16. čerrence 15. červen
3.42
CukrFalr Muse.) . . . 3 42
Tuky Westrrn Stenm . . 12.10 12.15.
12.30
12.30
Tuky známka WIleex . .
vr
Pšenice.
Z Nového Yorku, 16. července. (Obilní bursa.)
Smýšlení obílní bursy stálé.
16. července 15. červene
pohotová nová sklizeň . 122.50 121.75
na červenec nová sklizeň 129.25 130.—
na září nová sklizeň . . 118.50 118.—
Kukuřice.
stěta o a
10. července 15. červen
na červenec . . . . . s
na nkčijnec . . . . . . 66t. 6r2
Tetrolel
vanjda na vad
16. července 15. červen
10.65 10.8e
rallnovaný, kesonový . .
rafinovaný Standard White 8.25 8.40
Kovy.
16 červénee 14. července
Měd. . . . . 13.2 13.27 13.213
Žetežo zti. 2. 16.50 16.75 16.50 16.7
Kára
Nový York
Kanada
Tuka Westrrn Sten
Unla Paelfie
11933 / 2
Paeifie
162.50
Baltimore and Ohle
Rle
CukrFalr Musa
12.15
Tuka známka WIleex
r 2
e rallnovaný
kov
Měd
13.27
13.213 Žetežo zt
16.75
16.7
13
article
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 16. července. (Bavlnářská burss.
Bavlnové Ihůty byly seslabeny útoky hafssterů
velikými prodeji a skoučily sotva stále.
16. července 15 července 14. červene
na červenen 130292 13.05
na říjen . . . . 12.03
12.37 12.62
na prosinec . . . 12.05
12.39 12.65
12.39 12.66
na březen . . . . 12.04
Závěrečné smýšleni sotva stálé.
Z Nov. Orleanu, 16 červeuce. Na červenec 12.1
(12.43), na říjen 11.91 (12.34).
Z trhů tukový ch.
York
na říjen
12.37
12.39
12.66 na březen
14
article
Po nedlouho trvavším ochabnutí se tendence
trhu sádla a slaniny opět zotavuje a všechny větší
trhy ohlašují nový vzestup. Dnes máme průměrne
ceny na úrovni trhu před měsícem a to o 25% vyšší.
nežli v touže dobu loni. Příhonů prasat v Americe
je málo a na trzích našich nastaly větší příhony
počátkem července, později však značně klesly. Vše-
obecně se má za to, že nynější vysoká úroveň sádla,
luje a slaniny se udrží do podzimka a sklizeň ku-
kuřice a bramborů rozhodne, jestli potrvá pak přes
zimu nebo klesne. Dnes opět Amerika a Německo
ohlašují vyšší ceny. Nový York ohlásil včera stoup-
nutí o 5 centiků za sádlo western sleam. Hamburk
znamená dnes za americké zboží (50 kg) 58 marek,
Antverpy (100 kg) 144 Iranků, Terst K 130—132
Z našich trhů Pešt známená za sádlo domáct K 160
až 169, slaninu K 148—149, Vídeň za sádlo včetně
s pečkou (50 kg) K 83—86 (loni K 63—65), slaninu
bílou mimc nádobu K 75—76 (loni K 62—63), lů
K 32.50—54.—. U nás oceňují sádlo (100 kg) na k
180—190, slaninu K 170—180, 10j přepouštěný
70 až 75.
Z trhů slaneckových.
Ze Škotska, od Orkneye, ze Sotlandu a od pří-
moří Northumberlandu se ohlašuje výsledek lovu le-
tošního až do 10. t. m. dle zprávy »Fishery board
of Seotland«: Na přímoří Škotska uloveno 255.072
kránů (loni 245.065), z těch nasoleno 228.332 (loni
219.179) kránů, vyvezeno 141.471 (83.944) kránů.
U Orkneve a Šotlandu 147.156 (268.302), 179.627
(331.704), 115.373 (107.254) kránů, u Northumber-
jandu 38 879 (3260), 2165 (199), nevyvezeno nic.
Celkem uloveno ve škotských vodách 441.107
6916.677), nasofeno 410.025 (551.082) a vyvezeno
082 (246. 198) kráno.
Fisher
Amerika
Německo
Nová York
Hamburk
Antverpy
Terst
Vídeň
Skotsko
Orkney
kg
Iranek
board of Seotland
Šotland 147.156
15
article
Úvěrní poměry v Bosně
a Hercegovině.
Své doby přednášel pan Oskar ze Somogyi
přednosta odděleni banky Union v Sarajevě.
v »rakouské společnosti národohospodářské« ve-
lice zajímavě o úvěrních poměrech v Bosněa
Hercegovině.
Líčil nejprve z hruba stav úvěrní, jaký
před okupací Bosny a Hercegoviny tam panoval
Vytkl, že úvěr nespočíval na podpisech a papí
rech, nýbrž více na důvěře. Mira úroková byla
lichvářsky vysoká, vývoz následkem nedostateč
ných prostředků komunikačních jenom nepatrný.
Na to promluvil o dnešním stavu zemí anekto-
vaných: o úvěru rolníka, maloobchodníka i velko-
obchodníka, jakož i statkáře a o nepatrné vý-
robní spůsobilosti bosenského rolníka; pak podal
dle úřadních zpráv několik cenných statistických
dat o pohybu kapitálu v zemích zabraných.
Pozemkovou cenu jejich odhaduje na 445 mil
korun a její zadlužení na 96 mil. korun, tedy
asi na 19 procent ceny. Jako prostředek ku po-
vznesení blahobytu a po připadě též úvěru
označil pan Somogyi rozšíření směneční způso-
bilosti i na rolníka a pak kolonisaci výsadame
vypravenou.
Oskar
Somogyi
Boseň a Hercegovina
Sarajevo
Bosně Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Union
16
article
Vytkneme některé body přednášky, které
skutečným poměrům neodpovídají.
Tvrzení, že vývoz zemských výrobků bo-
senských byl před okupací nepatrný, nen
správno: vývoz byl tehdy dokonce dosti značný.
Od nedostatku komunikačních prostředků odpo-
máhal si rolník svými soumary, kteří veškeré
nepříznivé obtíže terénu překonávají. Od bře-
mene, jež zvíře unese, pochází také v zemi
obvyklá jednotka váhy o 126 kg a její jméno
»tovar«.
Mimo sušené švestky, len, kůže a jiné
předměty bylo vyváženo též nemalé množství
luštěnin, zejména v údolí Sávy, čímž zvlášte
město Sisek, jakožto obehodní město velikého
významu nabylo. Ačkoli za okupace vystavěny
byly dobré silnice, cesty a dráhy, přece zmen-
šoval se tento vývoz luštěnin, kdežto dovoz
každoročně stoupá. Celé vlečné lodi přivážejí
nyní do bosenských stanic na Sávě náklady ku-
kuřice a mouky z Uher. Tento úkaz však není
nikterak znamením úpadku, nýbrž důkuzem
stoupající schopnosti spotřeby v zemi.
Sáva
Sisek
Uhry
kg
17
article
Výrok, že bosenský rolnik velice mále
vykoná, je správný; nepracuje mnoho, protože
výtěžek neprospívá jemu. Proto pracuje ponz
tolik, aby se uživil. Představme si postavení
bosenského rolníka, v jakém žil do nejnovějšíeh
časů. Stav jeho polí byl úřadně odhadnut; de-
setinu vzal si stát jako daň, tři desetiny ma-
jitel půdy jako důchod pozemkový. Zbývá tedy
rolníkovi 60 procent, tudíž o 10 procent méně
než ustanovil efsař Josef v daňové úpravě r. 1789
dle které mělo rolníkovi zbýti nejméně 70
procent na vlastní výživu, výlohy a obeen
Desátek státu přeměněn byl potom na
peněžní dávku; ta vyměřovala se dle ceny bur-
sovní po odpočtu výloh dovozu. Ale rolník mu-
sil hluboko pod touto cenou prodávati své obil
na nejbližším trhu. Tak se stávalo, že na př
musil státu zaplatiti za metrický cent 6 zl
kdežto sám jen 5 anebo dokonce jen 4 zl. od
kupce za tovar obdržel. Mimo to necenil od-
hadce nízko, ježto dle odhadní ceny obdržeo
provisi. Představme si, že vycenil desátek
12 až 13 procent výnosu; tu znásobil pán po-
zemku tento obnos třemi a obdržel skoro 4
procent výnosu.
V posledním čase stanovila bosenská vláda
desátek nezměnitelným platem peněžním, čímž
se postavení rolníka trochu zlepšilo; zbyl mu
však přece třetinový důchod pána pozemku jak
tlžící břemeno.
jítsetina
Josef
18
article
Jedině bídné poměrg, které se po staleu
vlekly, byly příčinou netečnosti bosenských rol
níkův. Zde musila tedy býti nasazena páka.
aby docileno bylo trvalé nápravy. Bosenská
zemská vláda ze svých důvodů dobře uvážených
odepřela bosenskému rolnikovi sehopnost smě-
neční. A přisvědčí jí snad většina těch, kdož
bosenské poměry znají. Směnka jest dle sv
povahy prostředkem, opatřujícím peníze jen pro
pohledávky skutečně krátkodobé; pro trval
investice musejí se hledati jiné způsoby úvěrn
a prameny peněz. Pan ze Somogyi ovšem velice
případně vystihl, proč v Bosně i pro tento účel
směneční forma bývá volena. Kupec v Bosně
nemůže od dlužníka dostati za své pohledávky
žádných papírů a musí si tedy opatřovati peníz
na základě svých vlastních akceptův. Musís
též vzíti zřetel na veliký nedostatek jiného
soukromého jmění v Bosně a Hercegovině.
Boseň
Boseň a Hercegovina
19
article
Tyto finanční směnky, míní p. ze Somogyi, staly
prý se v Předlitavsku též obvyklými. Ve věci
je však přece rozdll. Když si v Předlitavsku
obchodnici a průmyslníci i značné penize svými
vlastními akcepty opatří, děje se tak jen pro
určité, krátkodobé účely; pro trvalé provozování
obchodu na stavbu domu anebo koupi pozemku
se ani v Předlitavsku peníze neopstřují směn
kami.
Chápeme, a netřeba pochybovati, že by
směneční schopnost stala se rolnickému stavu
v zabraných zemích povážlivou; neboť laciného
úvěru by se tímto způsobem nedosáhlo. Po-
hlédněme jen na zkušenosti získané v Chor-
vatsku a Slavonsku. Tam rolník za laskavost
podpísu svému girantovi plativá více, než by
zaplatil lichvářských úrokův. Z toho vyvinulose
tam v tomto oboru zvláštní povolání, které
slušně uživí svého provozovatele.
Pro Bosnu dlužno bráti zřetel ještě n
jinou, velice důležitou okolnost. Následkem
obvyklého vybavování kmetů rolník velice po-
třebuje hotových peněz; jest povinen při vy-
bavení ihned polovíci kupní ceny hotově složiti,
druhou polovici založí hypoteční oddělení Zemské
bosenské banky. Aby sehnali polovici kupní
ceny, prodají často rolnici všechno jmění mo-
vité, všechen dobytek i dokonce nářadí a vy
Předlitavsko
Bosna
21
article
hledávají dle možnosti ještě soukromy úvěr
22
article
Slanou se tImto způsobem svobodnými rolníky.
nemají však kapitálu, nutného na hospodaření
a ještě jest polovice jejich majetku zatížena.
Sehopností směneční stoupalo by tudiž v tomto
ns
smyslu předlužení.
Taktéž pochybným jest požaďavek kolani-
sace, aby byl takto zaměstnán kapitál. Dosaži-
telný výsledek poa stránce' národohospodářské je
velice nepatrný; v tomto oboru získáno bylo
v Bosně již hojně bohatých zkušeností. Zdá se,
jakoby předlitavským kapitálem mělo býti kom-
pensováno založení uherské sgrární banky pro
Bosnu. Uhry ziskávají tak ješté jméno hospo-
dářského osvoboditele, kdežlo Předlilavsko uva-
luje na sebe u domácího obyvatelstva přihanu
a(zslo n
nesympatického vetřelce.
Nadešel okamžik, kdy by rakousko-uherský
finanční svět do nynější hospodářské situace
bosenské měl prozíravě zasáhnouti. Dosavadní
vybavování půdy nebylo šťastné, anil požehnané.
Jest pochopitelno, že vláda při nejistém státo-
právním postavení Bosny a Hercegoviny jako
zemí okupovaných nemohla se v oboru národo-
hospodářském chopiti prostředků, kterými by
na sebe uvalila velikou zodpovědnost. Dnes jest
situace vyjavněna; Bosna s Hercegovina byly
anektovány, staly se nerozlučnou součástí, ra-
kousko-uherské říše. Nyní tedy může a proto
musí se přikročiti k definitivnímu rozřešení
otázky o vybavení půdy. Miníme řešení, jaké
bylo r. 1848 provedeno v tehdejším Rakousku.
Bosna
Uhry
Bosna
Hercegovina
Rakousko
23
article
Dřive, od času Marie Terezie aža do vlády
cisaře Ferdinanda dály se pokusy o vybaven
půdy v ten smysl, aby rozřešena byla agrárn
olázka dobrovolnou dohodou mezi majitelem
půdy a rolníkem. Tyto pokusy byly bezvýsledny
ježto tato otůzka nemá jen ráz soukromoprávní.
nýbrž i veřejnoprávnl.
V Bosné nabylo se týchž zkušeností. To-
liko státní moc může tamy vzbuditi blahodárné
rozřešení otázky agrární. Ovšem uznáváme, že
by rakousko-uherský soukromý kapitál mobl
převzlti finaneování podniku toho; tu bylo by
úlohou směrodatných činitelů finančních, učinii
případné návrhy. Nepatrnými prostředky nedá
se však otázka ta rozřešíti. Tato myšlenka pů-
sobí ovšem trochu úzkostlivě: uvažuje se, by-
lo-li by možno svěřiti bosenským statkářům tak
veliké peníze, jakých potřebují. Nehospodářské
upotřebení několika set milionů korun mohlo
by pro velikou část obyvatelstva bosenského
míti následky přímo zhoubné. A právě tato část
obyvatelstva jest cenným činitelem země, který
až do okupace stát vydržoval a proto nesmí
býti vysazena tak velikému pokušení. Najde se
zajísté způsob, kterým by se takové nebezpeč
odstranilo. Obligace možno vinkulovati a jen
postupně uvolňovati vylosováním; sirotčí ma-
jelek a majetek mrtvé ruky může býti z vylo
sování vyloučen.
To by byl čin důstojný říše rakousko
uherské. Rolník stal by se jím hospodářsky
svoboden a mohl by na základě na př. systemu
Raiffeisenek dosáhnouti blahobytu a celá země
rozkvětu. Na této cestě spočívají nejskvělejšt
vyhlídky na bohaté a výnosné umístění kapitáln
rakousko-uherské říše. Dnešaí dovoz předlitar
ských výrobků do Bosny odhaduje se na 6
i se
milionů korun.
Marie Terezia
Ferdinand
Bosna
24
article
Úpravou agrární otázky mohly by se tyte
peníze zdvojnásobiti a snad i ztrojnásobiti. Ne-
chceme obšírně připomínati neocenitelný politický
prospěch podobného řešení. Jest zcela jasno
jak prospěšným by bylo pro nynější právní
řád, kdyby téměr 90 procent veškerého obyva-
telstva Bosny a Hercegoviny — tak veliká část
obyvatelstva má na rozřešení otázky agrární zá-
jem — svou hospodářskou existencí bylo vá-
záno na nový rád!
Oposice, která doposud v zemích přivtěle
ných nepřátelsky byla provozována, opírala se
zvláště o bolavý bod nerozřešené otázky agrární
Rakousko-Uhersko bylo prohlášeno za neschopné
k rozřešení této otázky a dokonce bylo klamně
tvrzeno, že říše rakousko-uherská ve vlastním
prospěchu chce udržeti chudobu obyvatelstva
bosenského. v
Zdravým rozřešením agrární otázky bylo
by všechno takové zlolajné podezřívání odstra-
něno. Každému rolníkovi bosenskému musl býi
jasno, že celá jeho hospodářská existence jes
nerozlučně spojena s novým právním řádem
pak jej s radostí uvítá nejen pracující rolník
nýbrž i zámožný velkostatkář v Bosně a Her
cegovině.
Z tohoto výkladu také je patrno, kdo mě
pravdu ve Vídni: zda vláda, která dala koncesi
vyvazovací soukromé bance maďárské, nebo
slovanšií poslanci, kteři žádali, aby akce t
byla vyhražena správě veřejné, státní.
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Boseň
Vídeň
25
article
Z trhů peněžních. 16. července. Praha. Dnešní
bursa minula zcela bez obchodu, záznamy akcií dne
polevily a podáváno pouze za akcie: České průmy
slové banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky
K 402.—, Pražské úvěrní banky K 633.— (—— 1.50)
České banky »Union« K 245.—, Zajišťovací banky
K 200.—, Živnostenské banky K 244.50 (+- 25 hal.)
Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin
v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na kávové ná
hražky K 780.—, Pudolské cementárny K 198.—
(— 2 K). České společnosti pro průmysl cukern
K 194.50 (— 1 K), pivovara v Českých Budějovicích
K 925.—, strojírny Daňkovy K 414.—, Škodových
závodů K 275.—, První české akciové továrny orient.
cukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolin.
a šamot. K 495.— peníze.
Vídeň. V Novém Yorku oblášené stoupání oce
lářských akcií a příznivé počasí působilo na dnešn
ranní burse upevňujícím způsobem. Vzhledem k udá
lostem v Persii a ki velkému klidu obchodnímu, který
panuje na německých. trzích, neuznala spekulace
přece za dobré změniti své dosavadní reservovane
chování. Kreditky, které z počátku získávaly poněkud
na zprávy o přiznivé pololetní bilanci Úvěrního
ústavu, ztratily během Irhu své zlepšení. Trvalé po-
ptávce těšily se akcie Länderbanky, paroplavebn
společnosti, zbrojovky a trifailské uhelné. Akcie vý
chodní dráhy a buštěhradské klesly. Alpinkám pro
spěly příznivé zprávy o železe z Ameriky, aniž však
jim pomohly k větším obchodům. Trh zůstal až do
konce klidný. Na polední burse trvala chabá nálada,
poněvadž totéž se oznamovalo z Berlína, avšak přece
úroveň kursovní se všeobecně dobře udržela. Na
konci bursv zotavilv ze poněkud lombardy místním
deste
Daňkův
Škodův
Praha
Kolín
Český Budějovice
Vídeň
Nový York
Persie
Amerika
Berlín
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Český banka
živnostenský banka
Länderbanka
26
article
nákupy. Šraňkovní papíry byly na polední burse
rovněž zcela klidné. Renty vykazovaly několika
násobné zlepšení. Valuty lehce stouply. Peníze ne
změněny 2142%.
Ubelní závěrka brměeské obchodní a živaoslenske
komory za rok 1908 byla právě rozeslána. Vykazuje
v řadném hospodářství příjmy: příspěvky oprávně
ných k volhě 154.248 K 82 h, úroky ze jmění ko
mory 1153 K 80 h, poplatky za registrování známel
a vzorků 1357 K, různé příjmy 38.350 K 78 h a po-
kladní hotovost z předešlého roku 906 K 61 h, cel
kem příjmy řádného hospodářství 196.016 K. 81 h
Výdajů řádného hospodářství měla brněnská obchodn
a živnostenská komora za loňský rok 196.925 K 26 p.
tak že řádné hospodářství vykazuje schodek ?08 K
45 h; tento schodek byl uhrážen ze safda, jež ko
mora má u c. k. priv. moravské eskomptní banky
i s výpůjčkou tou činil pak dluh komory u moravské
eskompiní banky koncem prosince m. r. 76.175
96 h. Oddfl mimpřádného hospodářství zaujímů úplně
stavba komorního domu. V příjmech oddílu toholoje
na prvním místě výpůjčka 400.000 K z Moravské
zemědělské banky ve 4% zástavních listech; úhrnný
příjem vyznačen je číslicí 453.964 K 92 h (jest v ní
započítán také zůstatek 43 181 K 39 h z roku 1907).
Výdajů mimořádného hospodářství bylo 392.529 k
91 b, zůstal tu tedy přebytek 61.435 K 1. h. Tyte
peníze věnovány byly na úhradu dluhu komory
76.175 K 96 h u Moravské eskomptní banky, tak že
dluh ten činí nynt 14.710 K 95 h.
komorní dom
moravský zemědělský banka
27
article
Řišská výstava a soutěž ječmenářská, ktará lelos
uspořádana bude c. k. hospodařskau společnosti ví
deňskou v Brně v sálech lužáneckých ve dnech od
29. září věetně do 3. řijna a s níž spojena buďe vý
stava tuzemského chmele, přiměla český odbor země-
dělské rady pro království české k akci, aby krá
lovství české bylo na ní nejčetnějí nejlepšími ukáz-
kami letošní ječmenářské sklizně zastoupano. Aby
pěstitelům ječmene účastenství na výstavé co nejvíce
bylo umožněno a usnadněno, převezme český odbor
rady zemědělské pro království české sebrání a před
běžné bonitování výstavních vzorků a hradili bude
ýlohy, spojené s dopravou a vystavením vzorků.
Proto žádá veškeré pěstitele ječmenů jakož i hospo-
dářské orgvnisace v krajich ječmenářských, aby mu
ihned po sklízni, nejděle však do 15. srpna t. r.
zaslali půl kg vzorky k předběžnému zkoušení a boni
tování s přesným označením druhů a udáním adresy
pěstitelů. Pěstitelé, jichž vzorky budou uznáný za
způsobilé, aby byly vystaveny, budou vyzváni, aby
zaslali vzorky výstavní velikosti 15 kg. Vzorek vý-
stavní musí býti téhož druhu a téže kvality, jako
vzorek předběžný. Ke každému druhu ječmenů k vý-
stavé uršených dlužno připojiti kytici klasů, obsahu
jící asi 30—40 kasů zděli 50 cm., na které polřebné
obaly, chránící před porušením při dopravě, budou
českým odborem rady zemědělské zaslány. Podo-
tknouti dlužno, že vystavovati se budou ječmeny
pivovarské. Pěstitele chmele žádá český odbor rady
zemědělské, aby se rovněž četně výstavy zúčastnili.
Přihlášky k výslavě chnielové buďež adresovány na
p. Antonína Mohla, chmalařského konsulenta při
českém odboru rady zemědělské a ředitele rolnicko
chmelařské školy v Řikovníce, který sdělí všem inter
esentům potřebné bližší informace.
Antonín
vědět deňska v Brno
rada zemědělský pro království
chmelařský škola
kg
centimetr
28
article
Ústřední banka českých spořitelen rozšiřuje svě
ústrojí; vedle toho se zřelelem na provedené letos
zvýšení akciového kapitálu a rostoucí rozmach ob-
chodní, přijati byli do služeb banky: p. Buh. Stu
dený, dirigent filiálky C. k. priv. banky pro země
rakouské v Praze za disponenta, p. Václav Král, po-
kladník spořitelny v České Třebové za inspeštora,
dále přijati pro čelná místa: p. Antonin Bergmann
vrobní úřadník České průmyslové banky a p. Jose
Kořinek, pr kurista České banky.
Okresní výbor vlašimský dostal právě od mi
nisterstva železnic koncessi pro stavbu místní dráhy
z Vlašimi do Mladě Vožice.
O reformu zpráv o stavu osení v Předlilavsku
jedná se dle „Frbitu.“ v ministerstvu orby. Reforma
ta má býti spojena s pokusem o zemědělskou stati-
stiku. Má býti provedena organisace, jíž by miní-
sterstvo orby ustanovilo ve všech částech státu dů-
věrníky, kteří by mu podávali zprávy o zeměděl-
ských poměrech svých okrsků, aby pak ministerstvo
orby mohlo učiniti potřebné opatření. Důvěrníky ta-
kovými mají se státi vedle jiných též osoby, jež do-
sud podávají zprávy o stavu osení, ale počet důvěr-
níků má být zvětšen.
Vzestup cen zhoží gumového oznámen bylz
Berlína. Příčinou zdražení gumových výrobků v Ne.
mecku je podražení londýnských cen surové gumy.
Dovoz anplfckého prutového zlata do Vídně
posledních dnech uskutečněný Anglo-rakouskou ban-
kou a Vídeňským bankovním spolkem, má cenu
70.000 liber šterl, a pro příští týden je dle N. R. P.
ohlášen dovoz dalšího zlata za 100.000 lib. šterl.
Buh
Král
Bergmann
Jose Kořinek
Praha
Český Třebová
Vlašim
Vožice
Berlín
Vídeň
Český průmyslový banka
Český banka
29
article
Pattan opět na jevišti obilní bursy chicagské
Je zajisté ještě známo, že letos v dubnu a v květnu
způsobil americký obilní spekulant Jimmy Patien
obrovský vzestup cen americké pšenice. Kupoval to
tiž od prosince minulého roku na trbu terminovém
veliké množsiví pšenice; když pak lhůla dospěla,
nebyli dodavatelé s to, by dostáli svým závazkům
k Pattenovi, i musili vyrovnati diflerenci, jež zatím
v cenách nastala, ve prospěch Pattenův. Tuto difle-
renci si Patten opatřil tím způsobem, že sám skupo-
val co možná nejvíce obilí. Touto spekulací vydělal
prý přes 4 miliony dolarů. Některým svým doda-
vatelům prodloužil termín na červenec, aleti
nyní — kdy lhůta tato dospěla k dodávce — opět
nejsou s to, by dostáli svým závazkům, protože Pat-
ten zase skoupil zatím potají obrovské zásoby pše-
nice. Ti pak, kdož jsou nyní vůči Pattenovi povinni k
dodávkám, kupovali opět za velikého napjetí hro-
madně pšenici na chicagské burse, takže ceny její
bouřlivě stoupaly; pánem zboží toho však je Patien
sám a proto říditi může jeho vzestup. Tento týden
vyzískal prý tímto způsobem asi milion dolarů. —
Dlužno dodati, že jest obava, že tyto americké spe-
kulace způsobí i na evropské pevnině vzestupí cen
obilních.
O americkém trhu železářském napsal právě
tamní odborný list „Iron Monger“, že ceny jeví směr
vzestupný. Severní železo dobře se kupuje za po-
slední ceny. Kupní pohyb jižního železa stal se vel-
nějším, ježto jeho ceny byly zvýšeny. Ceny sever-
ního železa jsou skoro všeobecně vyšší. — Dle ča-
sopisu „Iron Age“ je smýšlení v obchodě s železem
důvěřivčjší. Živosti v obchodě může však v tomto
neho příštím měsíci ubýti; přes to však není pří-
činy ke znepokojení. Ocelárny zásobily se zvlášlě
tyčemi a železem formovým a pásovým. Vzestup
cen neoblenil poptávku.
Patien
Patten
Pattenův
Iron Monger
Iron Age
30
article
O stavu českého prámyslu tezlilního píše aulo
ritativní náš „Textilní Obzor“ v čísle včera vydaném
Ve všeobecné situaci našeho průmyslu textilního ne-
lze pozorovati podstatných změn. Oživení, o kterém
mluvili jsme ve své poslední zprávě, uplatňuje se
dosud v průmyslu bavlnářském, ovšem platí to pou-
ze o poptávce, poněvadž nabízeně ceny jsou z valn
části takové, že jich průmysl ani přijmouti nemůže
Teprve stoupající ceny bavlny poučily spotřebitele
že průmysl nežádá cen přílišných, nýbrž že stoupa-
jící tendence jak příze tak tkanim odpovída pouze
všeobecnému stoupání cen bavlny. Poměry v přá-
delnách havlny od naší poslední zprávy se nezmé-
nily, a také zaměstnanosi režných tkalcuven jesl
táž. Vyhlídky odbytové režných tkanin trpí. stlače-
nými cenami a poněvadž průmysl nemůže, jak již
výše řečeno, prodávati za každou cenu, možno po-
zorovati do jisté míry i hromadění skladu. Tkalcovny
speciálně trpí tím, že nedaří se jim uvésti ceny to-
varů v soulad s cenami příze. Sklady postrých tkal-
coven jsou ještě značně a nabídka jest stále zde větší
nežli poptávka. Pro průmysl tento, jakož i pro prů-
mysl tiskáren, které mají stále ještě letos letní staré
zboží na skladě, přinesla hy obrat zvláště úprava
poměru obchodního k balkánským státům, ve kte-
rých průmysl bavlnálský v poslédnícn letech doved
31
article
sl zaopatřiti velmi dobrý odbyt. Pro potřebu balkán-
skou pracuje u nás již několik tisíc stavů, které dneš-
ními rozvrácenými poměry zaměšinány jsou pro spo-
třebu domácí, tak že soutěž na domácím trhu ne-
obyčejně stoupla. Kdyby stavy tyto začaly opět pra-
covati pro vývoz, odlevilo by se rázem domácímu
trhu a nastale by vzpružení, po kterém průmysl již
tak dlouho toužil. Známé poměry polilické, ovšem
brání vyhlidče a tak nejseu odhytové naděje prů-
myslu bavlny valny. Také domácký průmysí bavl-
nářský nalézá se ve stadiu menší výroby
Tzhy. Příští výroční trh pouze na dobytek konaii
se bude v Lysé n. L. v ponděll 19. t. m. — Vý-
roční trh na dobytek v Milevsku, spojený s vý-
kladním trhem, který se měl konati 13. 1.. m., byi
pro špalné počasí přeložen na pondělek 19. t. m. —
Výroční trh v Jistebnici koná se ve čtvrtek
22. t. m. Zvěrolékař hude přítomen. — Trh na ho-
vězí dobytek konati se bude v Habroch dne 21.
t. m. Tržné se nevybírá
České včelažství. Sjezd včelarů českýchí, kona
se ve dnech 25. až 27. t. m. v Klatovech. Na pořadu
jsou odborné přednášky odh. učitele p. V. Jakše. —
Bližší zprávy sdělí Včelalská jednola v Klatovech. —
Včelařský kurs s včelařskou výstavkou pořádás od
18. do 25. t. m. Sdružení českoslovanských včelařů
v Kolči, jež naň též přijímá přihlášky a zprávy o
něm pedává. Přednášeti budou pp. V. Suchý, učitel
z Velvar. Jos. Pokorný, učitel hosp. školy z Bran-
dýsa n. Ll. F. Vohnout, správce včelařských slanie
v Kozmicích, Jos. Komberec, učitel včelalství z Bech-
lína, paní M. Horneková, učitelka věclařství ze Šár-
ky. Část praklickou vyloží p. V. Švarc z ! Kolče.
V Jakš
Včelalská
V Suchá
Pokorná
F Vohnout
Komberec
M Horneková
V Švarc
Milevsko
Jistebnice
Klatovy
Koleč
Velvary
Kozmice
Jos
Bech
sdružený českoslovanský včelař
hospodářský . škola z Brano
32
article
Vystěhovalectví z Předlitavska do zámořské cl-
ziny v lelech 1902—1907 bylo veliké. Právě uveřej-
něna byla jebo statistika, pokud vystěhovalci odpluli
z některého zálivu evropského. Dle statistiky tě vy
stěhovalo se z Předlitavska do zámořská ciziny v ře-
čených lelech 703 305 osob, a to do Spojsných slátů
627.694, do Kanady 57.354, do Brasilie 1845, do Ar-
gentiny a států laplatských 13.911, do Maxika 237,
do Afriky 219 a do Asie a Anstralie 2045 osob.
Poměry v Persii a obchodní zájmy mocnářství
rakousko-uhurského. Odborné kruhy předlitavaké po-
suzuji nynější krisi v Persii též s hlediska hospodář-
ského Poukazují na to, že rakouský vývoz do Persie
obnáší téměř 5 milionů kor. ročně, že trpí vysokým
ažiem (až 15 procent) a že těžca zápasí se soutěsí
ang ickou a ruskou. Přes to mají v Persti dobrý od-
byt a jsou tam oblíbeny z rakouských výrobků ješte
sklářské a textilní, jakož i zápalky. Lituje se, že Ra-
kousko nemá v Persii své konsuláty. Samozřejmě
pak jedná se předlitavskému obchodu o udržení pe
ského trhu i za politické kříse tamní.
Předlitavsko
Kanada
Brasilia
Ara
Afrika
Asie
Persie
Maxik 237
33
article
O silaaci západo-českého trhu uhslného píše
»Der Kohleninteressente: Na celkovém obrazu ne
změnilo se nic ani v tomto měsíci. Obchod odpo-
čivá, jako v této roční době lze očekávati, ale není
nikterak nepříznivý, ježto“ dosti značné objednávky
cukrovarů (surováren) a dobrý obchod labský pod-
statně podporojí obchod. Že zaměstnanost dolů ne-
dává podnět ke steskům, vyplývá z tobo, že čislice
o naloženém uhlí jsou také v první polovici července
vyšší nežli obdohné číslice roku loňského. Zvláště
čilý je obchod v revíru fálknovsko lokatském, kde s
již v minutém měsíci dosáhlo nákladovýchl číslie,
překvapujících svou výší. Poněvadž se nyní připra-
vuje nový vzmach železářských oborů, ze. Spojených
států vycházející, lze zajisté souditi, že konjunktura
opět začíná vystupovati, a že zaujme i. ly. odběratele
hnědého uhlí českého, kteří dosud ještě vykazují
zmenšenou potřebu ublí.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v Mf o-
stě na jmění firmy Leopold Singer a spol., ma-
jitel Pavel Klauber v Žatci. Konkursní komisař před-
nosta okresního soudu v Žalci, správce dr. Hersch-
mann, advokát tamtéž. Lhůty 22. července, 27.
31. srpna
Singer
Pavel Klauber
doktor
Hersch
spojený stát
Žatec
Žalec
34
article
Trnypeněžní.
Trnypeněžní.
Pražská bursa. h-
V Praze, 16. července. Oficišlní záznamy znějr
sn nel
Zástavní listy české byp. banky 590
316n
Žákladní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp čes. zem. b (ve zl.) 4 0
»» (v K) 40
Mel. úpisy . . » (ve zl. ) 49%.
. . (vk) 4 %
Žal. . » »
Zákl. dlužní úpisy bukovin ské
zemské banky . . . . . . 4
Dlužní úpisy. Živnost, banky 41/2
Dlužní úpisy České prům. banky 4 /2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . ..
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské . .
Zástavní listy mori byp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy »
Zästavní listy I. mor. spořitelny
»» hal. zem. banky 4 1 / 2
Kom. dl. úpisy , . a
Zeleznič. » » » »
Zast. listy Hal. akc. byp. banky
» » Rak.-uherské banky 4 0.
» » Dolnorak. byp. ústavu 4%
. , 31/2
Kom. dl. úp. . . »
BA
Zástavní listy Rak. hyn banky 40
Prior. obl. spol. rak. mísl. drahi 3 60
Ruská státní půjčka z r. 1906
Únorová společná renta (v pap.)
Duhnová . . (ve stř.) 4.2
Květnová , (v pap.) 4e
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 le
Rakouská zlatá renta . . . 4 %
» korunová renta. . . 4 0
investiční . . . . 31/2
Mel
Praha
Žákladní
Český průmyslový . banka
městský spořitelna
Hal
Prior
květnový
35
article
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union. . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajiáfovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka. . .
Moravská eskontní banka. . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka. . .
Haličská akc. hypoteční banka
Rakonsko-mherská bauka.
Českomaravská strojírna
Daňkova strojirna
Rusťonova strojírn
El.rtech. akc. sp. dř. Kolben a sp.
Česká společnost cukerni
Český pivovar v C. Budějov icích
Kolínská továrna chemická .
Podolská cementarna. . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost .
První česká raf. v Modřanech
1 tov. orient. cukrov.
anronule
Vídeňská bursa
»Nár. Listde.)
x. Z Víduě, 16. července. (Telefg .
Po burse. Kreditky 637.5) po —.—, uherské kre-
ditky 753.—, anglobanka 296 25, bankovní jednota
Daňkův
Rusťonův
Kolben
Poldin
Hradec Králové
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajiáfovace banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
Rakonský
37
article
Peuize Zhoží-
10150 102. 50
97.50 98.50
89. 50 90 50
100.50
99.50
100 75
99.7
100.75
99.75
103.— 100 .30
97.50
98.50
103 25
96.90.
95.9.
95.10 9e 10
95.35 96 . 35
100.70 I17
96 25 97 20
100.— 100.60
9o 50
94.50
93. 75
94 75
93.75
9175
99 25
93.70
94:15
95.15
97 85
98.85
88.50
97 75
88.50
78. 60
87.50
96.75
87 . 50
72 60
99. 40
99 2
99.25
117.45
95.95
85.70
216.—
245.—
420.—
416.—
200 — 203 —
402.— 401.—
633.— 637.—
455 —
441. —
245.50
244.50
1771
1781
900——
414 — 419 7
395.— 405.—
194.50 196.—
925.— 1025
390.—395.—
198.— 201.—
2515 2555
225.— 2550—
Peuiz Zhožit
38
article
99 45
96.2
96 20
117 65
96. 15
85 90