1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
V Praze, v sobotu 17. července 1909.Číslo 195.
Praha
4
masthead
dry sžáni aližm ob omisq ilhlšuon
6
article
Na ranní a večerní listy
předplácí sn
V Praze v administraci
na měsl
na čevrt leta ! . . . 6 K —
s dvoji donáškous
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkáchu
2 K n0
na měslo .
Poštou:
na měsie. . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K o
s dvají zásilkou
na měsíe
na čtvrt leta
ite
Praha
7
article
Reforma národního školství
v Rusku.
Reforma národního školství
v Rusku.
Komise pro národní osvětu za předsed
Čichačeva ukončila již své porady ve příčin
návrhu zákona o reformě národního školství
kterážto reforma bude jednou z nejdůležitěj
ších prací podzimního zasedání hosudar
stvenné dumy, ba významem svým pro rozvo
Ruska stane se asi ještě důležitější, než přijata
již reforma poměrů agrárních, kterouž uvol
něno bylo držení půdy (dosud mírem t. j. spole
čenstvím pozemkového majetku v obci vá
zané), nabývání osobního vlastnictví pozem
kového připouštějící. Praktický úspěch reformy
sgrární v nemalé míře však jest podmíněn
zvýšením úrovně vzdělanostní a této potřebě
hověti má oprava národního školství, jež př
obrovské převaze venkova ruského prospěje
zvláště zájmům obyvatelstva zemědělského
jemuž poskytne příležitost, aby si osvojilo
základy všeobecného vzdělání.
Jestiť doposud stav národního školství
zvláště na venkově ruském, málo uspokojivý
ač nelze neviděti, že v posledních deseti
letích škol národních v Rusku hojně při
bývalo; ovšem že přírostek zůstával dalek
ještě za skutečnou potřebou. Posavadní ná
rodní školy byly jednak zřizovány minister-
stvem osvěty, jednak samosprávou zemskou.
jednak sv. synodem. Na doklad poměrně
dosti rychlého vzrůstu národních škol uvá
díme, že na příklad v roce 1885 čítalo s
v Rusku samém 33.855, v Polsku 3684 škol
národních s úhrnným počtem žáků 2,076.000.
po patnácti letech, totiž v roce 1900, však
již na 90.000 škol se 4,204 000 žáky
155.000 učiteli, vedle asi 30.000 škol moha
medánských, židovských a pod. Stále však
zůstávala veliká většina dítek beze všeho
školního vzdělání, tak že na příklad z od
vedených branců bylo v Rusku na 62 proe
gramotných, v kterémžto ohledu jsou na
tom hůře v Evropě pouze Rumunsko, Špa
něly a Portugaly, kdež jest rekrutů nezna
lých čtení a psaní 70—75 proc.
Rusko
Polsko
Evropa
Rumunsko
8
article
Zamýšlená reforma ruského národního
školství založena jest na všeobecné povinné
návštěvě školní, čehož při dosavadních ško
lách nebylo. Návštěva školní stanoví se na
čtyři léta od 8. do 11. roku. Dětí v tomto
školou povinném věku bylo dle sčítání oby
vatelstva v roce 1897 okrouhle 114 milionu
a ježto přírostek obyvatelstva tvoří ročně
příbližně 1.5 proc, bude k 1. lednu 1910
v Rusku okrouhle asi 13 9 mil. školou po-
vinných dítek.
Počátek r. 1910 a tento počet dítek
vzaty za základ dalších výpočtů při za
mýšlené reformě a sice tak, že na jednoho
nčitele by nepřipadlo více než 50 žáků a že
vzdalenost školy by nepřesahovala tři versty
pd bydliště žáků. Dle toho bude všech škol-
ních tříd okrouhle 277 000 a dle tohoto
počtu vyšetřeny byly i náklady na reformu
školní, jež budou činiti ročně okrouhle asi
30 mil. rublů, z čehož připadá na školní
dozor 27 mil., na učitele 80 mil.; na uči-
lelské přípravky 52 mil. rub. Ovšem bude
lato výše školního rozpočtu dosažena, až po
úplném provedení reformy; ježto se však
pomýšlí na to, aby doba jejího provedení
určena byla na deset až patnáct let, zatížen
by byl rozpočet státní ročně vzestupně as
o 6—10 mil. rub.
Kromě nákladů na vydržování školstv
bude třeba opatřiti i náklady na stavbu
čnšato můva ov nivaulerrnnt o
injsuí nlo
Rusko
9
article
zařízení školních budov, jež komise odhadla
úhrnem asi na 360 mil. rub, jež by stát
poskytl buď jako nesplatně podpory nebo
půjčky, Zemstva by se své strany opatřila
na stavby škol asi 80 mil. Přihlíží-li se
k ohromnosti těchto nákladů, jest pochopí-
telno, že komise snaží se, aby rozvrženy
byly na delší než desetiletou dobu, a do-
poručuje tedy celkové provedení reformy
průběhem patnácti let.
Pro čtyřletou školní návštěvu komises
vyslovila jednak proto, že tříletá návštěva
posavadních škol nepodala uspokojivé vý-
sledky vyučování a pro další návštěvu ne
mohla se odhodlati z důvodů finančních
Přidržela se tedy návrhů komisemi zemským
činěných, z nichz relativní většina se vyslo-
víla pro návštěvu čtyřletou.
Vyučování na všech národních školách
bude se udileti bezplatně, pouze na
školách, jež trvají již anebo ještě budou dal
zřizovány vedle škol státem vydržovaných.
může se vybírati školní plat, jehož výše se
v každém jednotlivém případě ustanoví za
souhlasu s újezdní školní radou.
Značné úlevy proti posavadnímu stavu
poskytuje návrh reformy při zařizování no-
vých, státem nevydržovaných národních škol
zvláště zemstva, města a korporace mohou
zřizovati školy, aniž by byly vázány před
chozím povolením; stačí, ohlásí li do osmi
dnů, ode dne, kdy školu otevřely, příslušným
úřadům, že školu zřídily.
Jinak se požaduje, aby ti, kdož školu
otevříti hodlají, předem to ohlásili a ozná-
mili i síly učitelské. Nepřijde-li během mě-
síce od školních úřadů nijaká námitka, může
se s vyučováním započíti.
10
article
Za úkol národních škol vytkla komise
náboženskou a mravní výchovu, pěstování
lásky k rodné zemi, obeznámení dítek s ne-
zbytnými všeobecnými vědomostmi a pěstění
tělesného vývoje dítek. Z tohoto rámce ruská
národní škola nevybočí. Podrobné stanovení
planů vyučovacích, přihlížeje k rozmanitosti
místních podminek, počtu školních tříd a
pod. zůstaveno ministerstvu osvěty a učební
programy jednotlivých škol stanoveny budou
v rozsahu těchto plánů újezdními školními
radami po případě v dohodě se zakladateli
školy.
Ježto k ruské národnosti náležejí asi
tři čtvrtiny všeho obyvatelstva a na velko-
ruské přislušníky pak připadají asi dvě
třetiny jeho, vychází navržená reforma
z názoru, že ruština bude vyučovacím ja-
zykem, při čemž se však zavádí povinné
vyučování náboženství mateřským jazykem a
téhož jazyka se užívá při vyučování v prvých
dvou letech jako výpomocného, dokud si
žáci neosvojí jazyk ruský. Kromě toho se
vyučují mateřskému jazyku jakožto učebnímu
předmětu dítky oněch národů, kteréž mají
vlastní spisovný jazyk a literaturu, což by
se týkalo národních škol všech pokročilých
národů mimoruských; tedy Poláků, Němeů.
Litevců, Rumunů, Řeků, Čechů, Tatarů,
Armenů, Gruzínů.
Pokud se týče učitelstva, požaduje návrh
státní ruskou příslušnost a stáři nejméně
17 let. Učitelé mohou dle obvodů újezdních
pořádati učitelské sjezdy bez zvláštního,
dosud požadovaného předchozího povolení
na sjezdech těchto pak mohou se raditi
o svých zvláštních zájmech; rozumí se však
samo sebou, že sjezdy tyto mají prospěti
také vzájemným zkušenostem, rozhleduve
Polák
Litevec
Rumun
Řek
Čecho
Tatar
Armeno
Gruzín
11
article
IOA
IOA
věcech školství a sesílení družnosti v kruzích
učitelských. Místní školní dozorci, volen
obyvatelstvem, jsou zvláště k tomu vyhlédnuti,
aby podporovali důvěru obyvatelstva ke
škole národní a upravovali pro ni půdu
zvláště v oněch končinách a kruzích obyva-
telstva, do nichž vědomí potřeby a užiteč-
nosti školy buď vůbec ještě neproniklo aneb
jenom nedostatečně.
Důležité postavení při provádění ruské
školní reformy a zdaru jejímu připadá stát-
ním školním inspektorům. Dle názorů ko
mise jest všeobecné vzdělání lidu státní ne
zbytností; stát proto »bere na sebe nejen
vydatnou hmotnou účast při vydržování po
savadních a zakládání nových národních
škol, ale vyhražuje si právo dozoru a pře-
hledu o všem, co se týká otázky národní
vzdělanosti.« Péči o tuto stránku národního
školství přenese stát na své inspektory a ře-
ditele školní.
12
article
Toť jsou v hlavních rysech myšlenky
reformy ruského národního školství, kteráž
dle předpokladů komise ještě v letošním pod-
zimním zasedání má býti hosudárstvennou
dumou projednána a schválena, tak aby již
počátkem r. 1910 se mohlo přikročiti k je-
jímu provádění.
Mimo školy národní, státem vydržované,
zůstavila komise široký prostor vznikání sou-
kromých národních škol, jimž se poskytuje
možnost sledovati úkoly nižších škol dle
obsažnějších programů. Není vyloučeno, že
tento druh školství se hojně rozšíří v kra-
jích, kde se pociťuje již teď nedostatek ško
a kde naleznou se dostatečné prostředky
k udržování školy, aniž by se čekalo, až na
ně dojde řada dle projektu na 10 až 15 le
rozvrženého. Školy takové budou asi zvlaště
přibývati v obvodech s převahou obyvatel
stva jiné než ruskénárodnosti.
Celkem není pochybnosti, že školská
reforma tato bude velikým krokem v roz-
voji ruské národní osvěty, byť nestála ještě
na výši nejmodernějších požadavků, zvláště
co se týče doby návštěvy školní a jazyka
v yučovacího.
13
article
Dozvuky ke kancléřské krisi
v Nemecku.
Dozvuky ke kancléřské krisi
v Nemecku.
Z tisku mimoněmeckého.
Tisk zahraniční vystihuje význam kriee
kaneléřské — krom hlasů, které jsme již uvedli
— souhlasně názorem, že v politice zahraničné
nový kaneléř nie nezmění. Nejblížším pravdš
jest však zajisté římský »Messagero«, kterýž
praví: »Bethmann jest byrokrat lep el
nežli jeho předchůdce a bude také ústup
nějším vůči osobní politice cisa-
řově než on.« Slovem, za hranicemi ješté
více než uvnitř a ještě více než dosud bude
cítěna vůle Vilémova !
Německý následník Všeněmcem.
Nenasytný německý střed jest poněkud ne
vrlý, že nezvítězil — jak jsme též podotkli —
hned na celě čáře . .. V té věci píše zvláště
hlavní orgán jeho, list ostatně výborně informo-
vaný, »Köl. Volkszeitung«, pro nás zvláště zají
mavě: »My víme docela dobře, že v nejvyš
šlch kruzích nevěje teď vítr středu při
znivý. Také korunní prine jest odpůrcen
středu. Jeho známý list Všeněmci Limanu po-
tvrzuje názor ten a dokazuje též, že korunni
prine jest stoupencem Všeněmců.« Jasný
Vilémov
Liman
14
article
to pokyn pro Slovanstvo i v této říši a pro jeho
budoucnost.
15
article
allodi sm
Bülow na moři.
»Hambursko-americká paroplavební společ
nost« rozhodla se pojmenovati nejbližší loď svoj
»Knížetem Bülowem« vzhledem na zásluhy, jicha
si býv. kaneléř získal o zámořský obchod ně
mecký.
List bavorského vladaře.
Bavorský vladař prine Luitpold zaslal od-
stupujícímu říšskému kaneléři knížeti Bülowov
tento vlastnoruční list: »Sproštění úřadu tíš-
ského kancléře, povolené Vám na Vaši naléhavou
žádost, naplňuje mne upřímnou litostí. Vážíms
velmi výtečných služeb, jež prokazoval jste po
mnohá lěta se vši oddanosti císaří a říši
S úctou ku právům spolkových vlá
spojoval jste vždy plné porozumění pro zájmy
a potřeby jednotlivých států, zvláště též Ba
vorska. Jest mi opravdovou potřebou, abyeh
k projevu milosti, jehož dostalo se Vám něme-
ekým císařem při Vašem od stoupení, připojil též
svůj vřelý dik za Vaši vlastensckou činnost.«
Bülow
Luitpold
Vaš
Hamburský
16
article
Šach svržen.
Šach svržen.
Útěk šachův. — Ruský pochod za-
staven.
Šach prchl na ruské vyslanectví, jež sídl
v obvodu Teheranu, dosti vzdáleno ulic, v nichž
se bojovalo ještě do posledních hodin. Jiným
slovy: Šach jest svržen. Jest otázkou jen, jakým
způsobem bude provedena zména na trůně
kdo bude na něj teď nastolen — zdaž 1 1letý
synáček šachův čili ctižádostivý jeho ujec prine
Zill, jenž ale, prodlévaje dosud ve Vídni, zmešká
možná i tentokrát — karieru svoji. Ještě důle
žitější pro nás však, jichž se vnitřní převraty
perské jinak ani přimo, ani nepřímo nedo
týkají, jest však zvěst druhá: Poněvadž přesla
boj a přestalo plenění cizozemských domů.
ruský pochod na Teheran byl zaštaven. Jest to
nejrozumější, co se se stanoviska slovanskéh
státi mohlo. Až přilis dobře cítilo Slovanstvo.
když Rusko angažováno bylo ve sporech s Ja-
ponskem, a cítilo by slabost a osamocenost svoji
tím více, kdyby se Němectvem podpichorané
vzpouře perské bylo podařilo angažovati Rusko
přimo ve velkých snad ještě bojích perských
tím vliv jeho na věci evropské ještě více osla
biti. Ostatně i trvalou a výdobnou kolonisaci
Asie může Rusko prosaditi tehdy jen, kdy po-
sileno bude nejprvé jeho evropské postavení.
Zastavením ruského pochodu na Teheran jes
prozatim odvráceno nebezpečí asijských zápletek
mezinárodních, rozřešení to jest pro Rusko tím
výhodnější, když záby snad budou vyžado
vati veškeré jeho pozornosti konflikty a krise
v Orientu e vropském.
Zill
Vídeň
Rusko
Asie
Orient
17
article
Poslední vítězství.
Včera večer vniklo vojsko šachovo jesti
jednou do Teheranu a to branami neobsazenými
Postavilo dělu svá až 200 m. před parlamentem.
ale dřive než ta pálit mohla, Bachtjarové se
střech sousedních domů postříleli dělo-
střelce do posledního.
Vůle národa rozhodne.
Serdar Assad, vůdce vítězných Bachtjarů.
ujistil dle teheranského dopisů »Timesů«, že
ani on ani jiní vůdeové jeho kmen
nečiní si nároků na trůn. Vše závist
od vůle národa, na kterouž Bachtjarové, ač jsou
vitézí, nijak nechtějí působit.
Teheran
Serdar Assad
Timesy
18
article
V drobném prodejlt
ranní číslo o sobě . . za 4h
večernl
Ve fliálkách na venkov
ranní čislo
večerni .
lnseráty
plati se hotově Dapřed
Předplacení a insartý přijlmu
administrace v Marianské ul. , a
Tam nacházejlí se tá2
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů
Rukopisy se novracejl.
Dapřed
19
article
lashoda
V Teheranu klid.
Boje v Teheranu jsou zastaveny. Město jest
klidno. Vyjednává se o změně na trůnu. Jen
hlídky, městem procházející, tu a tam střilejí je-
stě po uprehlicích. Děla se úplně od-
mlčela. Vojsko šachovo opustilo hlavní město
skorem do posledního muže.
Marné hrdinství.
Také revolucionáři přiznávají, že brigáda
Ljachovova vykonala pravé skutky hrdinství, že
ale musila na konec přesile podlehnouti. Ustou-
pila s Ljachovem nyní do Sultanabadu. Jen část
brigády té, jež skládá se ze tři čtvrtin z Ta-
tarů, zůstala v »ruské bance«. Z Evropanů
dosud nikdo nebyl usmrcen ani zra-
něn. Šschu zbyly na konec jen dvě bateriea
5n
šest kulometů.
Posledni scény bitevní.
Včera bojovalo se v Teheranu ještě sko-
rem do večera. A to ve všech skorem ulicích.
A dlouho bez rozhodnutí. Bachtjarové chtěli se
zmocniti kasáren šachových a potom i jeho pa-
láce. Peršu kozáci odpovídali ale neustále ne-
ústupnou palbou z děl. Střely jieh zasáhly i ně-
kolik evropských domů v ulici u britského
vyslaneetvi. Domy ty obsadili totiž revolucionáři,
kteří se střech jejich pálili.
bs Kdo rozhodl?u jo
Boj byl konečně rozhodnut tím, že tři
sta vojáků z brigády Ljachova přešlo
k revolucionářům.
Vitězové zavedli v Teheranu přísný po-
řádek. Prohlašují, že přišli, aby zachránili li
od záhuby. A zaručují se také za volný pohyb
vyslanců a za bezpečnost — Evropanů. Jest
ovšem otázka, mohou-li při divoké povaze hor-
ského kmene toho záruky ty také vyplniti? Od-
pověď dají dny nejbližší!
Ljachovův
Ljachov
Sultanabad
Evropan
Teheran
Perša
ruský banka
20
article
Telegramy.
Z Loudýna, 16. července. Jak se sem
z Teheranu oznamuje, přestaly úplně poulicní
boje. Tehersn jest celý v rukou re-
volucionářů. Všichni důslojníci šachových
vojsk i kozáci, až na ruského plukovníka Lja-
chova a dva jiné kozácké důstojníky, kteří jsou
ruskými státními poddanými, vzdali se naciona-
listům pod zajištěním života a svobody. Bazary
městské budou zejtra opět otevřeny; dnes jsou
zavřený jen proto, že je pělek. Bachtjarové jsou
obyvatelstvem bohatě hoštěni. Jak se proslýchá,
odebere se šach Mohamed Ali se svými ženami
pod ochranou Ruska na ruské vyslanectvído
Kazvine, kde jej přijme jamuí ruský kozácký
pluk labinský a doprovodí do Enzeli.
Z Berlína, 16. července. Z Teberanu se
oznamuje: Boj úplně přestal. V m ě s tě j e s
klid. Vyjednává se. Jen stráže vypalují ojedi-
nělé rány. Mrtvoly, ležíci po různu v ulicleh,
vydávají hrozný puch.
Z Londýna, 16 července. Včera pokusila
se vojska šachova ještě jednou vniknouti do
Teheranu a vytáhla také jedno dělo na 200 m.
před parlament, ale dříve než mohla počiti se
střelbou, bylo obsluhující mužstvo postříleno
Bachtjary, kleří se nacházeli na střechách sou-
sedních domů. Vojsko šachovo vniklo dovaitr
neobsazenými městskými branami a pálilo bez
rozmyslu na vše, co se ukázalo na ulicích.
Z Londýna, 16 července. Soukromý tele-
gram z Teheranu hlásí, že nacionali sté
jsou vítězi a že zastavili palb u.
Z Petrohradu, 16 července. » Nov. Vremjae
oznamuje z Teheranu, že vojsko šacho v
úplně město opustilo a zůstaviloje
Bachtjarům. Ruská vojska chváli u datno st
šachův
Bachtjara
Rusko
Berlín
Londýn
Teheran
Petrohrad
Mohamed Al
21
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 15. července 1909.
H. (Nový Mesiáš) Z Italie přišel hla
natel nové víry umělecké, apoštol nového učení
Hlosofického. Jeho nové náboženství zove se
»fulurismus« a způsobilo v celém světě poprask
udivení a veselost.
Pan Marinetli, mladý literární dandy italský
obklopil se neslýchaným hlaholem svělové r
klamy a přišel do Paříže, aby odsud, nový Na
poleon, dobýval svět.
Vydal úchvatný manifest svého učení, jenž
ohromil lidstvo, jež nyní čeká nová epocha.
Mnozí velcí spisovalelé, kteří byli zakla-
dateli nových směrů, průkopníky nových cest
vydávali své manifesty, jako dobyvatelé a za
kladatelé nových říší. Vietor Hogo v předmluve
»Hernaniho« zahájil boj romantismu proti sta
rému, přežilému klassicismu. Zola nepřestáva
vydávat progtamové proklamace a útočné pam
llety. Symbolisté měli své theoretické hlasately.
Nejmladší škola naturistů ohlásila se manifestem
Saint René Boululliera, jenž zatím slibuje ob-
rození literatury nejužším přimknulíma k přírodě
ale dosud nepotvrdil své theorie nějakým vý
značným dílem
Pan Marinetli hodil svůj manifest do světu
jako anarchistickou pumu Nadělala mnoho hluku
ale velkou pohromu nezpůsobila. Jen trochu zá-
pachu po ní zbylo.
Rozeslal svůj manifest po všech evrop
ských velkých žurnálech, když pařížské »Figaro«
ochotně první otisklo nejgrotesknější literární
dokument naší doby. Mladistvý revolucionář,
jenž je velmi bohat a místo na sport, rulettu
dámy od Maxima, obětuje své peníze na r
klamu, která snad z něho učinila člověka ovrop
ského věhlasu, vydává s velkým přepychem
revci »Poesia«, v níž sice oliskuje ocholně
verše svých italských přivrženců i cizozemských
básniků, ale kterou z tři čtvrtin naplňuje jen
zprávamí o sobě, kde uvereiňuje každý článek.
Marinetnout
Hernani
Zola
Figaro
Praha
Paříž
Saint René Boulullier
22
article
interview, kritiku, věnoväné jeho vznešen
osobnosti.
Jeho manifest je úžasné kuriosum, a zají
mavý důkaz, kam až může dospěti zoufalá, cho-
robná snaha po originalitě a vášeň ohromiti
oslniti svět.
»Futurismus« je školou násilí, trizy, an
archie. Je celý obrácen k budoucnosti, jak na
svědčuje jeho jméno a vše dosavadní, celá
minulost mají zmizeti s povrchu zemského.
A nový Mesiáš káže
»Chceme opěvovat lásku nebezpečí, energi
a odvahu, základem naší poesie bude smělost.
chrabrost a vzpoura. Dosavadní poesie byla
smyslivá nehybnost, extase a spánek, ale my
chceme vznilit útočný pohyb, horečnou nespavost,
gymnastický krok, nebezpečný skok, facku
ránu pěslí !«
Ze staré Iialie, archeologické a tradicionální
plně starého harampádí, pokryté musei a hrb-
tovy, vydal do světa elegantní apoštol nové víry
svůj ineoherentní a poněkud pomalený manifes
»Futurismu«, volající po životé modernisticky
nervosním, zimničně bybném, divoce energickém
a rvavém, po šíleném letu automobilů, po
úprku lokomotiv, po dobrodružném křižováni
parníků, po hluku továren a horečce velkých
měst, hýřicích a tvořieích. To všechno zni zaji-
mavě. Je to nadšená spotheosa modernosti.
23
article
Ale Marinetti má ještě jiné věciz
lubem. Chce boj a zničení a revoltu. Di lo bas
nické musí býti agresivní. Musl oslavovat
válku — jedinou hygienu světa — militarism
Musí veleti zkázu, uskutečniti gest anarchie
krásné myšlenky, jež zabíjejí a šířiti opovržen
ženou!
Článek 10. manifestu dí: »Chceme roz
bořiti musea, knihovny, zničiti morálku, femi-
nismus, všecky zbabělosti opportunistické a
prospěchářské.« Tato ukázka naznačuje celou
podstatu učení ilalsko-francouzského reformatora.
Jeho doktrina literární o skoku, faece a ráně
pěstí je roztomilá, svým humorem připomlná
rozmarné nápady našeho neodolatelného hraběte
Sternberga, jenž kdysi napsal ve vídeňském
denníku zábavné a filosofické pojednáníc o facce.
Marinetti
Sternberg
24
article
Náš vyjevený střeštěnec »futurismu« svo-
lává kolem sebe »dobré žháře«, kteří vypál
musea a knihovny! Nahází celou dosavadn
literaturu do stok, od Homera až k Tolstému
co s tím starým krámem, s tím literárním ve
tešnictvím, když geniální Marinetti olevírá baza
nejmodernějšího zboží básnického, nejor ginál
nější novinky, nevídaného střihu
S pathosem Zarathrusty vystupuje milánský
mladiček na vrchol země a vyzývá hvězdy. Modl
se k svaté Nespravedlnosti, neboť dle něho
svět bude ovládán jen násilím, kratostí a ne
spravedlnoslí.
Všechny tyto kolosální paradoxy nejso
nově. Namnoze jsou parodiemi Nietschea. Kste
lický význam facky vystihl již náš humorista
aristokrat. Zapálení galeril a musel navrhova
již velký malir Courbet, jenž míval občas zá-
chvaty geniálnosti a deliria tremens a jiží jak
jeden z vůdců pařížské komuny vybízel revo
lucionáře, aby posvitili hořícím Louvrem na
cestu novému umění a zbavili svět nepotřebného
harampádí starých mistrů, od Raffsela až k In-
gresovi. Událost z plamenů galerií a kathedral
pochodeň budoucnosti, to byl bizarrní sen slav
ného mistra a věčného bohéma.
Homer
Tolstý
Marinetti
Nietschea
Courbet
Ina
25
article
Pan Marinelli jen se opičí po Courbeto
Jeho opravdovou originalitou je způso
jímž se stál rázem při svém vstupu do veře,
nosti světovou celebritou. Lord Byron, jenž by
též dandým a básníkem, stal se též náhle slav
ným, ale měl již za sebou více nesmrtelných
děl nežli Marinetti. Vynálezce a apoštol furu-
rismu napsal dosud jen málo veršů, některe
skutečně ohnivé a originální, a několik ironi-
ekých a jizlivých studil, zejmena o nenávidě-
ném jim d'Anunziovi a konečně pobouřil Paří
svou skandální komedií »Le Roi Bombance«.
Je to úžasná směsice triviálnosti, nestoudnost
tato komedie, opěvující přecpaná břicha, oblas
překypující humorem pelechů nejsprostších orgl
Všechna nehoráznost nespoulaného smíchu Rabe-
laisova, divoká frivolnost Balzacových »Contea
drolatiqes«, i nejsilnější výrazy Zolovy han
týrky z »Assomoira« jsou daleko přskonána
mladistvým bohatýrem eynismu a triviálnosti.
Marinelli
Byron
Marinetti
Balzacův
Conte
drolatiqes
Zolův
Le Roi Bombance
26
article
Dosáhl ještě skandálnějšího účinku než
Jarray, svým neméně pověstným »Ubu roi«
který začiná oním historickým, nevyslovitelným
slovem, kterým řízný maršálek Cambronne z-
končil bitvu u Waterloo. Král Břichopásek ne-
mluví o ničem nežli o rozkoší přecpání se.
o zvracování, trávení, o všech tělesných vý
konech. Vzývá »Svatou Hnilobu«, za klíná se-
»Přísahám při svém břichu« a ve chvíli váž
nosti volá: »Pojď, krávo!« Není divu, že obe-
censtvo odmítlo s odporem tento literární vo-
mitiv a křičelo: »Do kanálu s tím svinstvem !-
Jistý kritik, který přikládal absurdní slátanine
jakýsi význam, dokonce vykříkl při bouřlive
premiéře: »Občané, umění dramatické je v ne-
bezpečíl !«
Mladý smělec, rozesllající svůj manifes
žurnálům všech zemi, neváhal též vynutiti n
mnohých spisovatelích mínění o svém učení. Od-
povědělí mu i vážní autoří, jako Loti, který s
mu vysmál, nebo Paul Adam, který ve všech
i nejpotrhlejších pokusech, vidí předzvěst po-
kroku. Malíř Ibels uvítal Marinelta s jásotem.
Jarray
Ubu roi
Cambronne
Loti
Paul Adam
Ibels
Marinelt
Waterloo
27
article
Je anarchistou a prohlašuje, že v gestu Emil
Hsnrya, vrhnuvšího pumu, je více krásy nežl
v nejlepších gestech francouzských generálů.
Souhlasí s paličskou praci, kterou futurismu
chce vykonávati v museích a knihovnách, jež
prý jsou nebezpečím pro svobodu a pokrok lid-
ského mozku. Pan Ibels je více nežli futurista
je plusquamfuturista!
Jistý řecký opozděný dekadent v listu
»Athenai« je těž okouzlen futurismem a vlta
nejodvážnější revoluci ideovou.
K nám umění nového Mesiáše kulfur-
ního neproklestilo si ještě cestu. Doufáme, ž
nezůstaneme za řeckým dekadentem a patagon
ským estetem, kleři ve své modernosti a aristo-
Kratické erudici dovedli pochopiti nové nábo-
ženství krásy. I u nás máme superestetické vy
znavače nejpotrhlejších hesel, importovaných z ei
ziny. Pan Marinelti může směle poslati svo
proklumaci několika českým listům.
avodere
a plnol
ahia tvilie
h sd ate tion
nonhal oln
Hsnrya
Ibels
Marinelti
28
article
Aréna na hradbách
Aréna na hradbách
Vzpomínka Karia Šlpka.
Před čtyřiceti léty, dne 17. července, poprvé tře
petaly se běločervené vlajky nad věžičkami dřevěné
stavby, úhledné jako villa, polozakryté v zelení hra-
debního pozemku nad Koňskou branou. Bylo to letní
přistřeší české divadelní uměny, vrstevníky často
vzpomínaná aréna na hradbách. Vlajky byly opti-
ckým signálem pro město, že představení konati s
bude; za nepohody čněly holé žerdi do kabonivého
vzduchu. Aréna skytala přístřeší jen právě musea
jejím obřadníkům, pod střechou byly ještě nejzavší
prostory galerie, nad ostatním hledištěm klenula s
nebes baň. Kéž vždycky modrál
Aristarchům mračnopozorným byla aréna nutným
zlem, čerpadlem pro pokladnu divadelní, žízníci
v suchoparu letním, obecenstvu byla však nepřebra
ným zdrojem kratochvíle, nezapomenutelných a ne-
zapomínaných švand, solí chleba vezdejšího. Nej-
mladší část diváctva do horních oblastí blediště vo-
dily chůvy za ručičku, ba dokonce nosily tam publi-
kum na rukou, neboť shovivaví biletáří v nazírání
svém šli ochotně pod normál, že přístup mají děti
teprv od čtyř let. A tak napíšu-li, že aréna vychová-
vala nám obecenstvo téměř z plének, není to žadnou
nadsázkou. Hodinu před začátkem hry byly horní
prostory pravidelně obsazeny.
Kario Šlpka
29
article
Pestrá společnost tam tábořila, pestrá a šumně
vesela. Opakovaly se vtipy, které ťaly do živého, od-
zpěvovaly se kuplety, jež chytily, citovalo se, c
včera řekl pan Mošna nebo pan Šamberk a co jim
na to odpověděl pan Frankovský.
Improvisace kvella na hradbách jak sedmikrásky
a čím přiléhavější denní marku mělo zboží, tím výše
bylo ceněno. Veselou opakovací hodinou byla ta
chvíle před začátkem na galerii, produkce před pro-
dukcí, možno říci. Ozval-li se někdy pláč v těeh
regionech, netekly to jistě slzy tragické, pouze ne-
vinný dětský pláč se tu ozýval, ovšem často břeskný
a vytrvalý. Tu přistoupil i biletář a chlácholil, ve
vážnějších případech vynořil se policejní strážník
a důrazně upozorňoval, že to takhle nejde, že betoho
už onehdy pan komisař huboval, že se z galerie dělá
nalezinec. A nebyl li malý řvoun přístupen důvodům
citovým ani rozumovým, když se ozval zvonek z
oponou, hlásící začálek hry, ulichl najisto.
Ambulantnímu bufetu v předakul a v meziaktích
dobře se dařilo. Chroustaly se slaně rohliky, mísalo
se cukroví »tahací« a »polejvané«, zapíjelo se vodau
po krejcaru a cukrovanou po dvou. Sodovka byla
tenkrat ještě dosti vzácnou a přepychovou tekutinou.
Prostě, útulně bylo ve vzdušných prostorách
arény. Na dekorační přepych se tenkrát ještě nešlo
a také ne na komfort. Květinový háj v rampě pře
oponou byl vrcholem výzdoby. Ale ani v něm nebylo
nic exotického: oleandr, Tuksie, pelargenie, fala,
Mošna
Šamberk
komisař