ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3a5257f0-8d74-11dc-ae58-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 22, person 55, work 4, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
mslívele nojs
3 masthead
V Praze, v sobotu 17. července 1909.Číslo 195.
Praha
4 masthead
dry sžáni aližm ob omisq ilhlšuon
5 masthead
lnbolsleřen
6 article
Na ranní a večerní listy předplácí sn V Praze v administraci na měsl na čevrt leta ! . . . 6 K — s dvoji donáškous na měsíe na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchu 2 K n0 na měslo . Poštou: na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K o s dvají zásilkou na měsíe na čtvrt leta ite
Praha
7 article Reforma národního školství v Rusku.
Reforma národního školství v Rusku. Komise pro národní osvětu za předsed Čichačeva ukončila již své porady ve příčin návrhu zákona o reformě národního školství kterážto reforma bude jednou z nejdůležitěj ších prací podzimního zasedání hosudar stvenné dumy, ba významem svým pro rozvo Ruska stane se asi ještě důležitější, než přijata již reforma poměrů agrárních, kterouž uvol něno bylo držení půdy (dosud mírem t. j. spole čenstvím pozemkového majetku v obci vá zané), nabývání osobního vlastnictví pozem kového připouštějící. Praktický úspěch reformy sgrární v nemalé míře však jest podmíněn zvýšením úrovně vzdělanostní a této potřebě hověti má oprava národního školství, jež př obrovské převaze venkova ruského prospěje zvláště zájmům obyvatelstva zemědělského jemuž poskytne příležitost, aby si osvojilo základy všeobecného vzdělání. Jestiť doposud stav národního školství zvláště na venkově ruském, málo uspokojivý ač nelze neviděti, že v posledních deseti letích škol národních v Rusku hojně při bývalo; ovšem že přírostek zůstával dalek ještě za skutečnou potřebou. Posavadní ná rodní školy byly jednak zřizovány minister- stvem osvěty, jednak samosprávou zemskou. jednak sv. synodem. Na doklad poměrně dosti rychlého vzrůstu národních škol uvá díme, že na příklad v roce 1885 čítalo s v Rusku samém 33.855, v Polsku 3684 škol národních s úhrnným počtem žáků 2,076.000. po patnácti letech, totiž v roce 1900, však již na 90.000 škol se 4,204 000 žáky 155.000 učiteli, vedle asi 30.000 škol moha medánských, židovských a pod. Stále však zůstávala veliká většina dítek beze všeho školního vzdělání, tak že na příklad z od vedených branců bylo v Rusku na 62 proe gramotných, v kterémžto ohledu jsou na tom hůře v Evropě pouze Rumunsko, Špa něly a Portugaly, kdež jest rekrutů nezna lých čtení a psaní 70—75 proc.
Rusko Polsko Evropa Rumunsko
8 article
Zamýšlená reforma ruského národního školství založena jest na všeobecné povinné návštěvě školní, čehož při dosavadních ško lách nebylo. Návštěva školní stanoví se na čtyři léta od 8. do 11. roku. Dětí v tomto školou povinném věku bylo dle sčítání oby vatelstva v roce 1897 okrouhle 114 milionu a ježto přírostek obyvatelstva tvoří ročně příbližně 1.5 proc, bude k 1. lednu 1910 v Rusku okrouhle asi 13 9 mil. školou po- vinných dítek. Počátek r. 1910 a tento počet dítek vzaty za základ dalších výpočtů při za mýšlené reformě a sice tak, že na jednoho nčitele by nepřipadlo více než 50 žáků a že vzdalenost školy by nepřesahovala tři versty pd bydliště žáků. Dle toho bude všech škol- ních tříd okrouhle 277 000 a dle tohoto počtu vyšetřeny byly i náklady na reformu školní, jež budou činiti ročně okrouhle asi 30 mil. rublů, z čehož připadá na školní dozor 27 mil., na učitele 80 mil.; na uči- lelské přípravky 52 mil. rub. Ovšem bude lato výše školního rozpočtu dosažena, až po úplném provedení reformy; ježto se však pomýšlí na to, aby doba jejího provedení určena byla na deset až patnáct let, zatížen by byl rozpočet státní ročně vzestupně as o 6—10 mil. rub. Kromě nákladů na vydržování školstv bude třeba opatřiti i náklady na stavbu čnšato můva ov nivaulerrnnt o injsuí nlo
Rusko
9 article
zařízení školních budov, jež komise odhadla úhrnem asi na 360 mil. rub, jež by stát poskytl buď jako nesplatně podpory nebo půjčky, Zemstva by se své strany opatřila na stavby škol asi 80 mil. Přihlíží-li se k ohromnosti těchto nákladů, jest pochopí- telno, že komise snaží se, aby rozvrženy byly na delší než desetiletou dobu, a do- poručuje tedy celkové provedení reformy průběhem patnácti let. Pro čtyřletou školní návštěvu komises vyslovila jednak proto, že tříletá návštěva posavadních škol nepodala uspokojivé vý- sledky vyučování a pro další návštěvu ne mohla se odhodlati z důvodů finančních Přidržela se tedy návrhů komisemi zemským činěných, z nichz relativní většina se vyslo- víla pro návštěvu čtyřletou. Vyučování na všech národních školách bude se udileti bezplatně, pouze na školách, jež trvají již anebo ještě budou dal zřizovány vedle škol státem vydržovaných. může se vybírati školní plat, jehož výše se v každém jednotlivém případě ustanoví za souhlasu s újezdní školní radou. Značné úlevy proti posavadnímu stavu poskytuje návrh reformy při zařizování no- vých, státem nevydržovaných národních škol zvláště zemstva, města a korporace mohou zřizovati školy, aniž by byly vázány před chozím povolením; stačí, ohlásí li do osmi dnů, ode dne, kdy školu otevřely, příslušným úřadům, že školu zřídily. Jinak se požaduje, aby ti, kdož školu otevříti hodlají, předem to ohlásili a ozná- mili i síly učitelské. Nepřijde-li během mě- síce od školních úřadů nijaká námitka, může se s vyučováním započíti.
10 article
Za úkol národních škol vytkla komise náboženskou a mravní výchovu, pěstování lásky k rodné zemi, obeznámení dítek s ne- zbytnými všeobecnými vědomostmi a pěstění tělesného vývoje dítek. Z tohoto rámce ruská národní škola nevybočí. Podrobné stanovení planů vyučovacích, přihlížeje k rozmanitosti místních podminek, počtu školních tříd a pod. zůstaveno ministerstvu osvěty a učební programy jednotlivých škol stanoveny budou v rozsahu těchto plánů újezdními školními radami po případě v dohodě se zakladateli školy. Ježto k ruské národnosti náležejí asi tři čtvrtiny všeho obyvatelstva a na velko- ruské přislušníky pak připadají asi dvě třetiny jeho, vychází navržená reforma z názoru, že ruština bude vyučovacím ja- zykem, při čemž se však zavádí povinné vyučování náboženství mateřským jazykem a téhož jazyka se užívá při vyučování v prvých dvou letech jako výpomocného, dokud si žáci neosvojí jazyk ruský. Kromě toho se vyučují mateřskému jazyku jakožto učebnímu předmětu dítky oněch národů, kteréž mají vlastní spisovný jazyk a literaturu, což by se týkalo národních škol všech pokročilých národů mimoruských; tedy Poláků, Němeů. Litevců, Rumunů, Řeků, Čechů, Tatarů, Armenů, Gruzínů. Pokud se týče učitelstva, požaduje návrh státní ruskou příslušnost a stáři nejméně 17 let. Učitelé mohou dle obvodů újezdních pořádati učitelské sjezdy bez zvláštního, dosud požadovaného předchozího povolení na sjezdech těchto pak mohou se raditi o svých zvláštních zájmech; rozumí se však samo sebou, že sjezdy tyto mají prospěti také vzájemným zkušenostem, rozhleduve
Polák Litevec Rumun Řek Čecho Tatar Armeno Gruzín
11 article IOA
IOA věcech školství a sesílení družnosti v kruzích učitelských. Místní školní dozorci, volen obyvatelstvem, jsou zvláště k tomu vyhlédnuti, aby podporovali důvěru obyvatelstva ke škole národní a upravovali pro ni půdu zvláště v oněch končinách a kruzích obyva- telstva, do nichž vědomí potřeby a užiteč- nosti školy buď vůbec ještě neproniklo aneb jenom nedostatečně. Důležité postavení při provádění ruské školní reformy a zdaru jejímu připadá stát- ním školním inspektorům. Dle názorů ko mise jest všeobecné vzdělání lidu státní ne zbytností; stát proto »bere na sebe nejen vydatnou hmotnou účast při vydržování po savadních a zakládání nových národních škol, ale vyhražuje si právo dozoru a pře- hledu o všem, co se týká otázky národní vzdělanosti.« Péči o tuto stránku národního školství přenese stát na své inspektory a ře- ditele školní.
12 article
Toť jsou v hlavních rysech myšlenky reformy ruského národního školství, kteráž dle předpokladů komise ještě v letošním pod- zimním zasedání má býti hosudárstvennou dumou projednána a schválena, tak aby již počátkem r. 1910 se mohlo přikročiti k je- jímu provádění. Mimo školy národní, státem vydržované, zůstavila komise široký prostor vznikání sou- kromých národních škol, jimž se poskytuje možnost sledovati úkoly nižších škol dle obsažnějších programů. Není vyloučeno, že tento druh školství se hojně rozšíří v kra- jích, kde se pociťuje již teď nedostatek ško a kde naleznou se dostatečné prostředky k udržování školy, aniž by se čekalo, až na ně dojde řada dle projektu na 10 až 15 le rozvrženého. Školy takové budou asi zvlaště přibývati v obvodech s převahou obyvatel stva jiné než ruskénárodnosti. Celkem není pochybnosti, že školská reforma tato bude velikým krokem v roz- voji ruské národní osvěty, byť nestála ještě na výši nejmodernějších požadavků, zvláště co se týče doby návštěvy školní a jazyka v yučovacího.
13 article Dozvuky ke kancléřské krisi v Nemecku.
Dozvuky ke kancléřské krisi v Nemecku. Z tisku mimoněmeckého. Tisk zahraniční vystihuje význam kriee kaneléřské — krom hlasů, které jsme již uvedli — souhlasně názorem, že v politice zahraničné nový kaneléř nie nezmění. Nejblížším pravdš jest však zajisté římský »Messagero«, kterýž praví: »Bethmann jest byrokrat lep el nežli jeho předchůdce a bude také ústup nějším vůči osobní politice cisa- řově než on.« Slovem, za hranicemi ješté více než uvnitř a ještě více než dosud bude cítěna vůle Vilémova ! Německý následník Všeněmcem. Nenasytný německý střed jest poněkud ne vrlý, že nezvítězil — jak jsme též podotkli — hned na celě čáře . .. V té věci píše zvláště hlavní orgán jeho, list ostatně výborně informo- vaný, »Köl. Volkszeitung«, pro nás zvláště zají mavě: »My víme docela dobře, že v nejvyš šlch kruzích nevěje teď vítr středu při znivý. Také korunní prine jest odpůrcen středu. Jeho známý list Všeněmci Limanu po- tvrzuje názor ten a dokazuje též, že korunni prine jest stoupencem Všeněmců.« Jasný
Vilémov Liman
14 article
to pokyn pro Slovanstvo i v této říši a pro jeho budoucnost.
15 article
allodi sm Bülow na moři. »Hambursko-americká paroplavební společ nost« rozhodla se pojmenovati nejbližší loď svoj »Knížetem Bülowem« vzhledem na zásluhy, jicha si býv. kaneléř získal o zámořský obchod ně mecký. List bavorského vladaře. Bavorský vladař prine Luitpold zaslal od- stupujícímu říšskému kaneléři knížeti Bülowov tento vlastnoruční list: »Sproštění úřadu tíš- ského kancléře, povolené Vám na Vaši naléhavou žádost, naplňuje mne upřímnou litostí. Vážíms velmi výtečných služeb, jež prokazoval jste po mnohá lěta se vši oddanosti císaří a říši S úctou ku právům spolkových vlá spojoval jste vždy plné porozumění pro zájmy a potřeby jednotlivých států, zvláště též Ba vorska. Jest mi opravdovou potřebou, abyeh k projevu milosti, jehož dostalo se Vám něme- ekým císařem při Vašem od stoupení, připojil též svůj vřelý dik za Vaši vlastensckou činnost.«
Bülow Luitpold Vaš Hamburský
16 article Šach svržen.
Šach svržen. Útěk šachův. — Ruský pochod za- staven. Šach prchl na ruské vyslanectví, jež sídl v obvodu Teheranu, dosti vzdáleno ulic, v nichž se bojovalo ještě do posledních hodin. Jiným slovy: Šach jest svržen. Jest otázkou jen, jakým způsobem bude provedena zména na trůně kdo bude na něj teď nastolen — zdaž 1 1letý synáček šachův čili ctižádostivý jeho ujec prine Zill, jenž ale, prodlévaje dosud ve Vídni, zmešká možná i tentokrát — karieru svoji. Ještě důle žitější pro nás však, jichž se vnitřní převraty perské jinak ani přimo, ani nepřímo nedo týkají, jest však zvěst druhá: Poněvadž přesla boj a přestalo plenění cizozemských domů. ruský pochod na Teheran byl zaštaven. Jest to nejrozumější, co se se stanoviska slovanskéh státi mohlo. Až přilis dobře cítilo Slovanstvo. když Rusko angažováno bylo ve sporech s Ja- ponskem, a cítilo by slabost a osamocenost svoji tím více, kdyby se Němectvem podpichorané vzpouře perské bylo podařilo angažovati Rusko přimo ve velkých snad ještě bojích perských tím vliv jeho na věci evropské ještě více osla biti. Ostatně i trvalou a výdobnou kolonisaci Asie může Rusko prosaditi tehdy jen, kdy po- sileno bude nejprvé jeho evropské postavení. Zastavením ruského pochodu na Teheran jes prozatim odvráceno nebezpečí asijských zápletek mezinárodních, rozřešení to jest pro Rusko tím výhodnější, když záby snad budou vyžado vati veškeré jeho pozornosti konflikty a krise v Orientu e vropském.
Zill Vídeň Rusko Asie Orient
17 article
Poslední vítězství. Včera večer vniklo vojsko šachovo jesti jednou do Teheranu a to branami neobsazenými Postavilo dělu svá až 200 m. před parlamentem. ale dřive než ta pálit mohla, Bachtjarové se střech sousedních domů postříleli dělo- střelce do posledního. Vůle národa rozhodne. Serdar Assad, vůdce vítězných Bachtjarů. ujistil dle teheranského dopisů »Timesů«, že ani on ani jiní vůdeové jeho kmen nečiní si nároků na trůn. Vše závist od vůle národa, na kterouž Bachtjarové, ač jsou vitézí, nijak nechtějí působit.
Teheran Serdar Assad Timesy
18 article
V drobném prodejlt ranní číslo o sobě . . za 4h večernl Ve fliálkách na venkov ranní čislo večerni . lnseráty plati se hotově Dapřed Předplacení a insartý přijlmu administrace v Marianské ul. , a Tam nacházejlí se tá2 redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopisy se novracejl.
Dapřed
19 article
lashoda V Teheranu klid. Boje v Teheranu jsou zastaveny. Město jest klidno. Vyjednává se o změně na trůnu. Jen hlídky, městem procházející, tu a tam střilejí je- stě po uprehlicích. Děla se úplně od- mlčela. Vojsko šachovo opustilo hlavní město skorem do posledního muže. Marné hrdinství. Také revolucionáři přiznávají, že brigáda Ljachovova vykonala pravé skutky hrdinství, že ale musila na konec přesile podlehnouti. Ustou- pila s Ljachovem nyní do Sultanabadu. Jen část brigády té, jež skládá se ze tři čtvrtin z Ta- tarů, zůstala v »ruské bance«. Z Evropanů dosud nikdo nebyl usmrcen ani zra- něn. Šschu zbyly na konec jen dvě bateriea 5n šest kulometů. Posledni scény bitevní. Včera bojovalo se v Teheranu ještě sko- rem do večera. A to ve všech skorem ulicích. A dlouho bez rozhodnutí. Bachtjarové chtěli se zmocniti kasáren šachových a potom i jeho pa- láce. Peršu kozáci odpovídali ale neustále ne- ústupnou palbou z děl. Střely jieh zasáhly i ně- kolik evropských domů v ulici u britského vyslaneetvi. Domy ty obsadili totiž revolucionáři, kteří se střech jejich pálili. bs Kdo rozhodl?u jo Boj byl konečně rozhodnut tím, že tři sta vojáků z brigády Ljachova přešlo k revolucionářům. Vitězové zavedli v Teheranu přísný po- řádek. Prohlašují, že přišli, aby zachránili li od záhuby. A zaručují se také za volný pohyb vyslanců a za bezpečnost — Evropanů. Jest ovšem otázka, mohou-li při divoké povaze hor- ského kmene toho záruky ty také vyplniti? Od- pověď dají dny nejbližší!
Ljachovův Ljachov Sultanabad Evropan Teheran Perša ruský banka
20 article
Telegramy. Z Loudýna, 16. července. Jak se sem z Teheranu oznamuje, přestaly úplně poulicní boje. Tehersn jest celý v rukou re- volucionářů. Všichni důslojníci šachových vojsk i kozáci, až na ruského plukovníka Lja- chova a dva jiné kozácké důstojníky, kteří jsou ruskými státními poddanými, vzdali se naciona- listům pod zajištěním života a svobody. Bazary městské budou zejtra opět otevřeny; dnes jsou zavřený jen proto, že je pělek. Bachtjarové jsou obyvatelstvem bohatě hoštěni. Jak se proslýchá, odebere se šach Mohamed Ali se svými ženami pod ochranou Ruska na ruské vyslanectvído Kazvine, kde jej přijme jamuí ruský kozácký pluk labinský a doprovodí do Enzeli. Z Berlína, 16. července. Z Teberanu se oznamuje: Boj úplně přestal. V m ě s tě j e s klid. Vyjednává se. Jen stráže vypalují ojedi- nělé rány. Mrtvoly, ležíci po různu v ulicleh, vydávají hrozný puch. Z Londýna, 16 července. Včera pokusila se vojska šachova ještě jednou vniknouti do Teheranu a vytáhla také jedno dělo na 200 m. před parlament, ale dříve než mohla počiti se střelbou, bylo obsluhující mužstvo postříleno Bachtjary, kleří se nacházeli na střechách sou- sedních domů. Vojsko šachovo vniklo dovaitr neobsazenými městskými branami a pálilo bez rozmyslu na vše, co se ukázalo na ulicích. Z Londýna, 16 července. Soukromý tele- gram z Teheranu hlásí, že nacionali sté jsou vítězi a že zastavili palb u. Z Petrohradu, 16 července. » Nov. Vremjae oznamuje z Teheranu, že vojsko šacho v úplně město opustilo a zůstaviloje Bachtjarům. Ruská vojska chváli u datno st
šachův Bachtjara Rusko Berlín Londýn Teheran Petrohrad Mohamed Al
21 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 15. července 1909. H. (Nový Mesiáš) Z Italie přišel hla natel nové víry umělecké, apoštol nového učení Hlosofického. Jeho nové náboženství zove se »fulurismus« a způsobilo v celém světě poprask udivení a veselost. Pan Marinetli, mladý literární dandy italský obklopil se neslýchaným hlaholem svělové r klamy a přišel do Paříže, aby odsud, nový Na poleon, dobýval svět. Vydal úchvatný manifest svého učení, jenž ohromil lidstvo, jež nyní čeká nová epocha. Mnozí velcí spisovalelé, kteří byli zakla- dateli nových směrů, průkopníky nových cest vydávali své manifesty, jako dobyvatelé a za kladatelé nových říší. Vietor Hogo v předmluve »Hernaniho« zahájil boj romantismu proti sta rému, přežilému klassicismu. Zola nepřestáva vydávat progtamové proklamace a útočné pam llety. Symbolisté měli své theoretické hlasately. Nejmladší škola naturistů ohlásila se manifestem Saint René Boululliera, jenž zatím slibuje ob- rození literatury nejužším přimknulíma k přírodě ale dosud nepotvrdil své theorie nějakým vý značným dílem Pan Marinetli hodil svůj manifest do světu jako anarchistickou pumu Nadělala mnoho hluku ale velkou pohromu nezpůsobila. Jen trochu zá- pachu po ní zbylo. Rozeslal svůj manifest po všech evrop ských velkých žurnálech, když pařížské »Figaro« ochotně první otisklo nejgrotesknější literární dokument naší doby. Mladistvý revolucionář, jenž je velmi bohat a místo na sport, rulettu dámy od Maxima, obětuje své peníze na r klamu, která snad z něho učinila člověka ovrop ského věhlasu, vydává s velkým přepychem revci »Poesia«, v níž sice oliskuje ocholně verše svých italských přivrženců i cizozemských básniků, ale kterou z tři čtvrtin naplňuje jen zprávamí o sobě, kde uvereiňuje každý článek.
Marinetnout Hernani Zola Figaro Praha Paříž Saint René Boulullier
22 article
interview, kritiku, věnoväné jeho vznešen osobnosti. Jeho manifest je úžasné kuriosum, a zají mavý důkaz, kam až může dospěti zoufalá, cho- robná snaha po originalitě a vášeň ohromiti oslniti svět. »Futurismus« je školou násilí, trizy, an archie. Je celý obrácen k budoucnosti, jak na svědčuje jeho jméno a vše dosavadní, celá minulost mají zmizeti s povrchu zemského. A nový Mesiáš káže »Chceme opěvovat lásku nebezpečí, energi a odvahu, základem naší poesie bude smělost. chrabrost a vzpoura. Dosavadní poesie byla smyslivá nehybnost, extase a spánek, ale my chceme vznilit útočný pohyb, horečnou nespavost, gymnastický krok, nebezpečný skok, facku ránu pěslí !« Ze staré Iialie, archeologické a tradicionální plně starého harampádí, pokryté musei a hrb- tovy, vydal do světa elegantní apoštol nové víry svůj ineoherentní a poněkud pomalený manifes »Futurismu«, volající po životé modernisticky nervosním, zimničně bybném, divoce energickém a rvavém, po šíleném letu automobilů, po úprku lokomotiv, po dobrodružném křižováni parníků, po hluku továren a horečce velkých měst, hýřicích a tvořieích. To všechno zni zaji- mavě. Je to nadšená spotheosa modernosti.
23 article
Ale Marinetti má ještě jiné věciz lubem. Chce boj a zničení a revoltu. Di lo bas nické musí býti agresivní. Musl oslavovat válku — jedinou hygienu světa — militarism Musí veleti zkázu, uskutečniti gest anarchie krásné myšlenky, jež zabíjejí a šířiti opovržen ženou! Článek 10. manifestu dí: »Chceme roz bořiti musea, knihovny, zničiti morálku, femi- nismus, všecky zbabělosti opportunistické a prospěchářské.« Tato ukázka naznačuje celou podstatu učení ilalsko-francouzského reformatora. Jeho doktrina literární o skoku, faece a ráně pěstí je roztomilá, svým humorem připomlná rozmarné nápady našeho neodolatelného hraběte Sternberga, jenž kdysi napsal ve vídeňském denníku zábavné a filosofické pojednáníc o facce.
Marinetti Sternberg
24 article
Náš vyjevený střeštěnec »futurismu« svo- lává kolem sebe »dobré žháře«, kteří vypál musea a knihovny! Nahází celou dosavadn literaturu do stok, od Homera až k Tolstému co s tím starým krámem, s tím literárním ve tešnictvím, když geniální Marinetti olevírá baza nejmodernějšího zboží básnického, nejor ginál nější novinky, nevídaného střihu S pathosem Zarathrusty vystupuje milánský mladiček na vrchol země a vyzývá hvězdy. Modl se k svaté Nespravedlnosti, neboť dle něho svět bude ovládán jen násilím, kratostí a ne spravedlnoslí. Všechny tyto kolosální paradoxy nejso nově. Namnoze jsou parodiemi Nietschea. Kste lický význam facky vystihl již náš humorista aristokrat. Zapálení galeril a musel navrhova již velký malir Courbet, jenž míval občas zá- chvaty geniálnosti a deliria tremens a jiží jak jeden z vůdců pařížské komuny vybízel revo lucionáře, aby posvitili hořícím Louvrem na cestu novému umění a zbavili svět nepotřebného harampádí starých mistrů, od Raffsela až k In- gresovi. Událost z plamenů galerií a kathedral pochodeň budoucnosti, to byl bizarrní sen slav ného mistra a věčného bohéma.
Homer Tolstý Marinetti Nietschea Courbet Ina
25 article
Pan Marinelli jen se opičí po Courbeto Jeho opravdovou originalitou je způso jímž se stál rázem při svém vstupu do veře, nosti světovou celebritou. Lord Byron, jenž by též dandým a básníkem, stal se též náhle slav ným, ale měl již za sebou více nesmrtelných děl nežli Marinetti. Vynálezce a apoštol furu- rismu napsal dosud jen málo veršů, některe skutečně ohnivé a originální, a několik ironi- ekých a jizlivých studil, zejmena o nenávidě- ném jim d'Anunziovi a konečně pobouřil Paří svou skandální komedií »Le Roi Bombance«. Je to úžasná směsice triviálnosti, nestoudnost tato komedie, opěvující přecpaná břicha, oblas překypující humorem pelechů nejsprostších orgl Všechna nehoráznost nespoulaného smíchu Rabe- laisova, divoká frivolnost Balzacových »Contea drolatiqes«, i nejsilnější výrazy Zolovy han týrky z »Assomoira« jsou daleko přskonána mladistvým bohatýrem eynismu a triviálnosti.
Marinelli Byron Marinetti Balzacův Conte drolatiqes Zolův Le Roi Bombance
26 article
Dosáhl ještě skandálnějšího účinku než Jarray, svým neméně pověstným »Ubu roi« který začiná oním historickým, nevyslovitelným slovem, kterým řízný maršálek Cambronne z- končil bitvu u Waterloo. Král Břichopásek ne- mluví o ničem nežli o rozkoší přecpání se. o zvracování, trávení, o všech tělesných vý konech. Vzývá »Svatou Hnilobu«, za klíná se- »Přísahám při svém břichu« a ve chvíli váž nosti volá: »Pojď, krávo!« Není divu, že obe- censtvo odmítlo s odporem tento literární vo- mitiv a křičelo: »Do kanálu s tím svinstvem !- Jistý kritik, který přikládal absurdní slátanine jakýsi význam, dokonce vykříkl při bouřlive premiéře: »Občané, umění dramatické je v ne- bezpečíl !« Mladý smělec, rozesllající svůj manifes žurnálům všech zemi, neváhal též vynutiti n mnohých spisovatelích mínění o svém učení. Od- povědělí mu i vážní autoří, jako Loti, který s mu vysmál, nebo Paul Adam, který ve všech i nejpotrhlejších pokusech, vidí předzvěst po- kroku. Malíř Ibels uvítal Marinelta s jásotem.
Jarray Ubu roi Cambronne Loti Paul Adam Ibels Marinelt Waterloo
27 article
Je anarchistou a prohlašuje, že v gestu Emil Hsnrya, vrhnuvšího pumu, je více krásy nežl v nejlepších gestech francouzských generálů. Souhlasí s paličskou praci, kterou futurismu chce vykonávati v museích a knihovnách, jež prý jsou nebezpečím pro svobodu a pokrok lid- ského mozku. Pan Ibels je více nežli futurista je plusquamfuturista! Jistý řecký opozděný dekadent v listu »Athenai« je těž okouzlen futurismem a vlta nejodvážnější revoluci ideovou. K nám umění nového Mesiáše kulfur- ního neproklestilo si ještě cestu. Doufáme, ž nezůstaneme za řeckým dekadentem a patagon ským estetem, kleři ve své modernosti a aristo- Kratické erudici dovedli pochopiti nové nábo- ženství krásy. I u nás máme superestetické vy znavače nejpotrhlejších hesel, importovaných z ei ziny. Pan Marinelti může směle poslati svo proklumaci několika českým listům. avodere a plnol ahia tvilie h sd ate tion nonhal oln
Hsnrya Ibels Marinelti
28 article Aréna na hradbách
Aréna na hradbách Vzpomínka Karia Šlpka. Před čtyřiceti léty, dne 17. července, poprvé tře petaly se běločervené vlajky nad věžičkami dřevěné stavby, úhledné jako villa, polozakryté v zelení hra- debního pozemku nad Koňskou branou. Bylo to letní přistřeší české divadelní uměny, vrstevníky často vzpomínaná aréna na hradbách. Vlajky byly opti- ckým signálem pro město, že představení konati s bude; za nepohody čněly holé žerdi do kabonivého vzduchu. Aréna skytala přístřeší jen právě musea jejím obřadníkům, pod střechou byly ještě nejzavší prostory galerie, nad ostatním hledištěm klenula s nebes baň. Kéž vždycky modrál Aristarchům mračnopozorným byla aréna nutným zlem, čerpadlem pro pokladnu divadelní, žízníci v suchoparu letním, obecenstvu byla však nepřebra ným zdrojem kratochvíle, nezapomenutelných a ne- zapomínaných švand, solí chleba vezdejšího. Nej- mladší část diváctva do horních oblastí blediště vo- dily chůvy za ručičku, ba dokonce nosily tam publi- kum na rukou, neboť shovivaví biletáří v nazírání svém šli ochotně pod normál, že přístup mají děti teprv od čtyř let. A tak napíšu-li, že aréna vychová- vala nám obecenstvo téměř z plének, není to žadnou nadsázkou. Hodinu před začátkem hry byly horní prostory pravidelně obsazeny.
Kario Šlpka
29 article
Pestrá společnost tam tábořila, pestrá a šumně vesela. Opakovaly se vtipy, které ťaly do živého, od- zpěvovaly se kuplety, jež chytily, citovalo se, c včera řekl pan Mošna nebo pan Šamberk a co jim na to odpověděl pan Frankovský. Improvisace kvella na hradbách jak sedmikrásky a čím přiléhavější denní marku mělo zboží, tím výše bylo ceněno. Veselou opakovací hodinou byla ta chvíle před začátkem na galerii, produkce před pro- dukcí, možno říci. Ozval-li se někdy pláč v těeh regionech, netekly to jistě slzy tragické, pouze ne- vinný dětský pláč se tu ozýval, ovšem často břeskný a vytrvalý. Tu přistoupil i biletář a chlácholil, ve vážnějších případech vynořil se policejní strážník a důrazně upozorňoval, že to takhle nejde, že betoho už onehdy pan komisař huboval, že se z galerie dělá nalezinec. A nebyl li malý řvoun přístupen důvodům citovým ani rozumovým, když se ozval zvonek z oponou, hlásící začálek hry, ulichl najisto. Ambulantnímu bufetu v předakul a v meziaktích dobře se dařilo. Chroustaly se slaně rohliky, mísalo se cukroví »tahací« a »polejvané«, zapíjelo se vodau po krejcaru a cukrovanou po dvou. Sodovka byla tenkrat ještě dosti vzácnou a přepychovou tekutinou. Prostě, útulně bylo ve vzdušných prostorách arény. Na dekorační přepych se tenkrát ještě nešlo a také ne na komfort. Květinový háj v rampě pře oponou byl vrcholem výzdoby. Ale ani v něm nebylo nic exotického: oleandr, Tuksie, pelargenie, fala,
Mošna Šamberk komisař