ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3a576100-8d74-11dc-8dbb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 122, place 114, org 20, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
17 července 1909.
4 masthead
Česlo 195.
5 article
perské kozácké brigády, která pod velením Ljachova bojovala co nejstatečněji. konečně však musilaj ustoupiti přemoci. — Z Erropanů není doposud nikdo poraněn ani zabit. Šach má v moci pouze 2 baterie délo- střelecké, 6 kulometův a jest opevněn v Sul- tanabadu. Z Londýna, 16. července. Dle posledních zpráv z Teheranu zdá se, že po útěku šacha na ruské vyslanectvo nastala pausa, které se používá k vyjednávání, jež vedou na jedné straně anglický a ruský vyslanec se šachem na druhé straně anglická a ruská vláda mezi sebou. Každý pokus udržeti postavení šachovo pod ruským vlivem považuje se za naprosto bezvýsledný, ježto by přispěl jenom ke zhoršení slavu věcí v Persii a k novým konfliktům. Mysls se, že se vyjednává jen o zajištění budoucnosli šachovy a jeho věrných a rovněž o volbě jeho nástupee, za nějž se považoje nezletilý syn šachův Achmet Mirza. Z Berlína, 16. července. Jak oznamují listy z Petrohradu ze spolehlivého pramene, na- stala mezi Anglií a Ruskem úplná shoda o se- sazení šacha. Anglie se přimlouvala za povolání na trůn perský Zil-es-Sültana, strýce dosavad- ního šacha, anebo aspoň za regenta pro nezleti- lého syna šachova. Ziles Sultane dlí nyní ve Vídní a chtěl se odebrati již do Teheranu, čeká však na londýnské rady a na vývoj dosavad- ních událostí.
Ljachov Achmet Sula Londýn Persie Berlín Petrohrad Anglie Rusko Zila Vídeň Teheran Zile Sultan
6 article
Propaganda perského endžumenu v Cařihradě. Z Gařihradu, 16. července. (K. k.) Zdejší perský endžumen provádí v poslední době v kruzíeh diplomatů, Porty a parlamentu velikou propa- gandu. Zaslal všem diplomatickým zastupitel- stvům provolání, v němž ličí se boj perských nacionalistů proti šachovi, protivládní ruská okupace Azerbejdžanu, střilení na svatou mešitu a postup Bachtjarů proti Teheranu a v němz odsuzuje se kandidatura prince Zil es Sultana. strýce šachova, která jest podporována Ruskem V provolání činí se Růsko zodpovědným za příští události a projevuje se vněm naděje, že legitimní reklamace perského národa dojdou po- všimnuti u všech kulturních národů, jinak jsou Peršané pevně odliodláni v celé Persii vznítiti požár.
Zil Sultan šachův Peršan Cařihrad Rusko Persie
7 article Dvěstěletá oslava poltavské bitvy
Dvěstěletá oslava poltavské bitvy (Pdv. dopis »Nár. L. «) Oslava veliké a slavně bitvy poltavské pro- vedena způsobem nejdůstojnějším. Nežli krátce popíši hlavní události slavnostní, musím se zml- niti o přísných policejních nařízeních, vydaných k ochraně carské osoby. Již v Kyjevě, odkud jsem na slavnostní dni poltavské odjížděl, bylo pozorovati neobvyklou činnost policejních orgánů, která se soustředila u nádraží. Jediné dosud nádraží v Kyjevě, jímž car projižděl, bylo ob- sazeno kol do kola strážníky i vojáky, kteř propouštěli cestující, odjíždějící v různé strany Ruska, teprve až carský vlak odjel. Tém, kte- rým se podařilo dostati se do čekáren všech tříd, bylo přísně zapovězeno sedati, si na dvě řady lavic, přilehajieích k oknům, vedoucím na perron. Pěší k nádraží vůbec nepropouštéli. Te- prve po odjezdu carského vlaku byly odpraveny všechny druhé vlaky se značným opozděním.
Kyjev Rusko
8 article
Není proto divu, že cestujících nalezalo se v ná- dražních místnostech tolik, že jeden stál těsně vedle druhého. Jízdou do Poltavy pozoroval jsem, že přísná opatření týkají se celé želez- niční trati. Na každé verstě stál ozbrojený voják anebo podél trati přecházel. Každá cesta, ve- doucí přes železniční koleje, byla rovněž obsa- zena vojákem, který stál obrácen zády ke trati, aby ihned viděl každého jdoucího i jedouclho. Ke každému můstku a železničnímu průkopu byl rovněž postaven na stráž vojín. V poslední stanici před Poltavou musili jsme čekati plné dvě hodiny, nežli jsme jeli dále, při tom nás nepouštěli ani z jednoho vagonu do druhého, ani na perron. Na nádraží poltavském obstoupili nás četníci a prosili jíti k čekárně třeli třidy, kamž pouštěli po 2—4 osobách jedněmi dveřmi, střeženými četniky. Na chodbě, vedoucí ke třetí třídě, stály dva stoly, u nichž dva důstojnlei prohlíželi pasy každého cestujícího a zapisovali všechny podrobnosti z nich na zvláštní zelené
Poltava
9 article
lístky. Teprve když našli vše v pořádku, pro- pouštěli přímo do města, takže vyhladovělí žiznivi cestující nemohli vypíti v nádražní re- stauraci ani skleničku piva nebo čaje. Jak trapná, ano mučivá byla ta nádražní procedura s pasy, pomyslí si každý, když uváží, že zmořeni dlouhou cestou, museli jsme čekati v úpalu slunečním namačkáni na sebe jako sla- nečci 2 až 4 hodiny. A v samé Poltavě poli- cejní opatření veliké. Několik set petrohradských strážníků a žandarmů z celého Ruska stojí ně- kolik kroků od sebe po hlavnějších ulicích . .. Pas musí každý cestující odevzdati, jakmile se ubytuje. V některých hotelích na ulicích, jimiž projíždí car, sedl před vchodem dva důstojníci a na dvoře 40 vojáků —— — o Sama Poltava k velikým dnům vyšňořila se nádherně. V zeleni tonouci domy na širo- kých ulicích, jakě nemá ani Petrohrad, jsou bilo modro-červenými prapory posety. Na hlavních uliefch Kurakinské, Alexandrovské několik slavo- bran. Nejnádhernější výzdobou vynikají státní bůdovy; též nádraží je dekorováno skvěle celé prostranství před ním posypáno čerstvým žlutavým pískem. Carský vlak temněmodře na- třený, s křišťálovými skly, carskými zlacenými erby a rukojetěmi stojí na první koleji. Vlak čítá asi dvacet vagonů. Oslava veliké bitvy začala již dne 25. pro- cesím (krestným chodem) z hlavního chrámu do chrámu Sampsomjevského, nacházejícího se na poli poltavské bitvy. Ve dvě hodiny ozval se z hlavního chrámu zvon a hned na to ze všech stran začalo se sjížděti duchovensívo a vysoe státní hodnostáři a žáci všech poltavských škol.
Sam Poltava Sampsomjevský Poltava Rusko Petrohrad
10 article
Větší část prostorného náměsti před velechrá- mem obsazena byla zástupci selského obyvatel- stva, kterých se dostavilo na slavnost okblo pěti tisic v průvodu staršin a zemských náčel- lníků. Mezi nimi vynikali zástupci lubenského újezdu, vesměs statní mužové — typy Rusa — opásání modrými pasy. Ve tři hodiny procesí vyšlo z chrámu V čele jeho šel biskup Joan, archimandrit Ti- chon a 150 kněží. Za duchovenstvem táhla se dlouhá, nekonečná řada žáků všech poltavských škol s učiteli a profesory, dále dvě vojenské hudby, vojsko, členové spolku ruského národa se svým předsedou na koni atd. Průvod uza- vírali strážníci na koních. Jelikož lidu v procesí stále přibývalo, vzrostlo znenáhla na 50—60 tisie hlav. Na místě proti pomníku Švedů pro- cesí se zastavilo a biskup Joan odsloužil pani- chidu po ruských i švedských vojínech, načež na pomník položeny věnce. Kyjevšti granátníei položili zlatý věnec, první pskovský pluk z palem; Apšeronci a Novgorodci střibrný. Semenovei desku s erbem a věncem a sibířský pluk věnee s nadpisem: »Potomei Petrových Sibiřanů«. Při každém položení věnce následovaly čtyry výstřely z děl. Dne 26 slavnosti nabyly imposantního rázu, když o 9. hodině ranní přijel car. Provázeli ho velkoknížata Michael Alexandrovič, Boris Vladi- mirovič, Jiti Michajlovič, Sergěj Michajlovič, Ni- kolaj Nikolajevič, prine Petr Alexandr Olden- burský, ministr Stolypin, ministr dvora atd. K uvítání cara dostavili se již dřive z Pol- tavy přijedší velkokníže Konstantin Konstant- novič, prine Alexandr Pelrovič Oldenburský, vé- vodové Georgj a Michael Meklenbursko-Střelický. hrabě Voroneov Daškov, ministři vojenský, želez- niční a justiční, gubernátoři atd.
Rus Joana Šveda Apšeronec Petrův Michael Alexandrovič Vlad Jiti Michajlovič Olden Stolypin Konstantin Pelrovič Michael Voroneov Daškov Pola spolek ruský národ Sergěj Michajlovič
11 article
První deputace, kterou car po vystoupen z vagonu oslovil, byl poltavský gubernátor, hra- bě Muravěv, gubernský předseda šlechty kníže Sčerbatov, vicegubernátor hrabě Bibikov atd. P nich následovalo ještě přes 10 deputací: Sla- rosta města Pollavy, podávaje caru chléb a sůl, takto ho oslovil: „Vaše císařské Veličenstvo! Jakkoliv jsem stár, do země se klaním Tobě, náš caři bátuško. Poltava s pocitem nejhlubší oddanosti prosí tě oblažiti ji přijetím chleba, soli a nadšeně Tě vitá ruským: Dobro požalo- Z druhých deputaci oslovil cara předseda poltavského kupectva Skryňka a poltavský rabí Glajzer. Car po pronešené řeči vlastnoručně při- jal z rukou rabína taliř s chlebem a solí a dě- koval mu. Z nádraží odjel car přímo k Bratské mo- hyle. V prvním voze stál vztyčený policejní ředi vat! tel Ivanov, orlím zrakem hledící hned na pravo hned na levo, zdaliž nehrozí někde caru z řa obecenstva, stojícího všude po obou stranách ulic, nebezpeči. Za ním jel pollavský gubernátor hrabě Muravěv a v druhém, následujícím voze car Mikuláš II. a jeho bratr velkokníže Miehael Alexandrovič. Při východu z vozu pak přiblíži se k ožekávajícímu ho duchovenstvu a obnaži hlavu. Kněz Tarasevič podal mu misku se svě- cenou vodou. Car smočil v ni prsty a pokřižoval se na čele, pak polibil kříž, který mu podal metropolita Flavján, a políbil mu ruku. Metro- polita polibil ruku carovu zároveň.
Sčerbatov Bibikov Glajzer Bratská Ivanov Muravěv Mikuláš II Miehael Alexandrovič Tarasevič Flavján Pollava Toba Poltava Sl
12 article
Na to biskupové a ostatní duchovní šl k mohyle aza nimi car. Zdlouhavým krokem došel vznešený průvod po stupinkách na mo- hylu. zVedle cara postavili se velkoknižata, před- seda Stolypin, ministr dvora baron Prederichs hrabě Gřendrikov a metropolita s biskupy. Ostalt- ní návštěvníci rozložili se kolem mohyly v různo barevných skuplnách. Horko panovalo nesnesi- telné. Velšina z přítomných, nevyjímaje enr . každou chvíli byla nucena stirati pot s čela. Za- čala panichida... Tiché, umylé zvuky pravo- slavněho obřadu nesly se kolem: Na konec za- vzní dojemné „Věčnaja pamjat“ a car a velko- knížata poklekaji na mohyle. Velebný, k slzám dojímající okamžik... Ještě minuta, dvě a pani- ehidal končí. Car a velkoknižata povstávají a jdou s biskupy v Petro-lavlovský kostel. Před koste- lem očekávali cara kadeti, kteři při jeho přibli- žení radostně zvolali: „Zdravije želajevo Vaše Imperafbrskoje Veličestvo“ a končili hromovým „ura“. U dveří kostela rozloučil se car s metro- politem Flavianem, poklonil se biskupům a rych- lým krokem blížil se ku přivedenému koni, kte- rého pohladil na hřívě a rýchle naň vyskočiv. zaměřil k vojsku. Za careim náslédovala sulta, oslňující uniformami všech druhů: . . Asi 15 hudebních sborů« spustilo. slavnostní pochod ze všech hrdel ozvalo se nadšené „ura““. Dámy v nádherných Jetních toaletách na nedalekých tribunách mávaji šátky. S tribun je cara dobře viděti i colý velikolepý, pestrý dav uniforem vo- jenských i úřadnických: Kdo nikde neviděl oli- ciální Rusko, zde ho mohi viděti v nejskvělejším zastoupeni. Po přehlídce vojska car odjel do svého stanu (stavky) a vojsko i obecenstvo opouštělo svá místa. Vše pěšky, koňmo i v ekypážích hrnulo se do Poltavy k novým obřadům a slav- Albert Polák. nostem o . Poltava, 26. června 1909.
Stolypin Prederichs Gřendrikov Velebná Albert Polák Horka Petra Rusko Poltava
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16: července. (Různost ná zorů o obstrukci.) O včasnosti obstrukce klerikálných Slovinců a českých agrárníků různí se, jak známo, názory i ve slovanské jednotě. Větší část klubů, sloučených ve slovanské jed- notě, pokládala červencovou obstrukci v posla- necké sněmovně za nevčasnou. K nim náležel i jihoslovanský klub, v němž jsou kromě Chor- vatů a Srbů také liberální Slovinci. Jich orgán „Slov. Nar.“ píše v té věci: Obstrukce byla tentokrát zbytečna. Obstrukce je krajní parla- mentní zbraň a má se jí užívati jen tebdy, když je zjištěno, že skutečně zasáhnc, koho zasá- hnouti má. Tentoknát, jak se ukázalo, té jistoly nebylo. Mladočeši i Starpčeši, Chorvaté, čeští klerikálové ba i radikálové, všichni byli proti obstrukci, poněvadž věděli, že jí vládu nyní po- raziti a vládní system změniti nemohou. Nynější miniserstvo má před sebou veliký úkol, který se bez parlamentu nodá vyřídliti. Výdaje na přípravy k válce se Srbskem a Černou Horou, obnášející skoro miliardu, jakožši výlehy, spojené s boson- ským dobrodružstvím, musejí býti vyrovnány a za tím účelem, jakož i na další výpravu vojska a námořnietva vláda podala již parlamentu svůj veliký finanční plán. Většinu pro tento plán bude však tak těžko sehnati, že vláda by při tom zcela jistě padla i bez obstrukce a došlo by automaticky na změnu systemu, t. j. na tako- vou změnu systemu, jaké si přejí všichni Sln- vané, nevyjímaje ani velkou část polského kola. V Praze, 16. července. (Hrozba nový ch voleb v Uhrách.) Nyní, kdy politické kluby v Uhrách jsou uzavřeny, objevují se názory na podzimní řešení uherské krise jen v časopisech. Místopředseda strany neodvislosti, posl. Gabr.
Srba Chorvat Praha Nara Srbsko Černá Hora Uhry
14 article
Ugron, vystupuje ve svém orgáně, „Mag. Nem- zetu“ proti krajním požadavkům bankovní sku- piny Justhovy. Ugron vidí jen dvě možnosti při řešení krise; buď se strana neodvislosti odhodlá klidně praeovati, nebo budou nové volby. Bu se členové strany neodvislosti (rozuměj členové bankovní skupiny) podrobí vůli předsednictva strany, aneho budou přinuceni pustiti se znova do boje o své mandáty. Ugron náležel ovšem vždy k nejmírnější skupině strany neodvislosti. V Praze, 16. července. (Nové perse- kuce v Chorvatsku!) Záhřebský „Srbo- bran“ zaznamenává několik nových hrdinských kousků Rauchových četníků. V Tržici v okrese sluňském byla na Petrův den pout. Četník, ko- najíci tam službu, upozorňovaí chlapce, který měl čapku se srbským znakem, pak sedláka, který přijel z Ameriky a měl odznak srbského spolku „Srhobran“. Četník odňal chlapci čapku a rolníkovi odznak. Právě vycházel z chrámu 70lely farář Vukelič a rolník ho požádal za in- lervenci. Farář řekl četníkovi: „Mohl. jste si přece onu věc s člověkem, jehož dobře znáte, vyřiditi později.“ Rolníka pak uklidnil pouče- ním, že četník jedná dle předpisů. Četník však zvolal na faráře, aby táhl svou ceslou, sice že ho okamžitě zatkne. Jiný soused, jenž vše pozo- roval, poznamenal, že všecko to nestojí ani za řeč, byl však hned zatčen. Farář zatčen den na to, a oba dodáni okresnimu soudu, v Sluni. — V. Kostajnici provedena u notáře Tomlenoviče na anonymní udání domovní prohlídka, při níž však ničeho závadného nenalezeno. Tomlenovič podal svým časem úřadní ohlášku o pověstných kostajniekých bombách, z nichž vláda měla řád- nou ostudu.
Mag Justhův Srba Rauchův Petrův Tomlenovič Praha Chorvatsko Amerika Sluňa
15 article
Z Těšina, 14. července. (Polská Ma- tice školská.) Byla zde výroční schůze pol- ské Matice školské pro Slezsko, při níž podány zprávy o činnesti spolku v uplynulém roce 1908 až 1909. Ku pěti školám, založeným Maticí již dříve v Bohumíně, Těšíně, Dělmařovicích, Pol- ské Ostravě a Německé Lutyni přibyla ve správ- ním roce nová soukromá polská škola v Hru- šově, zřízená hned jako pětitřídka. V jiných školách rozmnožen počet tříd. Založeny také čtyři nově mateřské školy, takže jich má Matiee nyní sedm, v Bohumině, Těšíně, Dombrové, Mi- chalkovicích, Rychvaldě a v Polské Ostravě dvě. Netřoba zvlást upozorňovati, že činnost polské Matice týká se skoro výhradně území, na kte- rém se polský živel stýká s národnosti českou. Vyjma Těšín všechny matičné školy jsou zři- zeny na rozhraní česko-polském. Vo městech těšínských, jako ve Fryštátě, Jablunkově a dále na východ, kde se polské děti poněmčují v čistě německých školách, nezřízen péčí Matice polské ani jediný polský ústav. Příjmy polské Matise pro Slezsko obnášely v uplynulém roce 76.064 korun, výdaje 103.149 K, tak že měla defici 27.085 K. Majetek Matice obnášel 211.048 K. uložený většinou v nemovitostech. Slezsko při- spělo Matici v minulém roce 41.806 K, Halič 31.522, ostatek 43.043 dodala hlavně Kongre- sovka. Rozpočet na příšti školní rok odhadnut na 175.000 k.
Těšina Pol Ma Slezsko Bohumín Těšín Dělmařovice Ostrava Bohumina Dombrová Rychvald Fryštát Jablunkov Halič Matica
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article V Praze, 16. července.
V Praze, 16. července. Vítězství Clemenceanovo. Jak známo z telegrafických zpráv, zakoněilo nynější zasedání francouzské sněmovny úplným úspěchem vlády, jejíž chef Clemenees energieky a obratně čelí všem útokům a intr- Kám. Návrhy vládní o odročení sněmovny do října, kdy má být zahájena debata o volebn reřormě byl přijat 448 hlasy proti 98 hla- sům. Rovněž velkou většinou 345 hlasů proti 90 hlásům byl přijat jednací pořad, jí mž se schvaluje prohlášeni vládní a vy- slovuje plná důvěra, že vláda bude ml pevnou vůli uskutečniti svůj demokratilcký a sociální reformační progra m. Rovněž byl projeven souhlas s úmyslem vlády pollačiti ve Francii cizozemskou poli- eii. Starý, neúnavný zápasník politický, který v hájení svého režimu osvědčuje právé tolik mistrovství a stly, jako kdysi v porážení mini- sterských kabinetů, může s dobrou myslía s důvěrou v budoucnost uživati svých zaslouži- lých prázdnin. Ani zpátečníci, ani socialisté ne- dovedli nejprudší kampaní otřásti postavením velkého politíka demokratického.
Praha Francie
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nynější ministr práv poškozuje německ soudce v zemi české! Ve včerejší „Bohemi- uveřejnil liberecký advokat dr. Alfred Soudek úvahu o jmenování soudcovském v Čechách. Že jsou do ni vpleteny různé německo-nacionální nepravdy, věru nepřekvapuje; za to překvapuje výklad dra. Soudka, kterak nynější ministr práv — přece německý nacionál —— poškozuje ně- mecké úřadníky soudeovské v zemi české. Dr. Soudek vykládá: „Nynější ministr práv dr. Hochenburgeraae jmenuje sice méně Čechů extra statum, za to však nechává polovici volných německých míst vůbec neobsazenu, ačkoli je dostatečný počel čeka telů, Ne dosti na tom. táhne také z jiných ko- runních zemí soudeovské úřadníky a soudce do Čech, reaktivuje soudce na od- počinku a poškozuje tak německé ucha- zeče v Čechách nejvíce. „Při posledních jmenováních dne 1. dubn 1909 bylo slíbeno, že neohsazená ještě místa a místa, jež dále bude třeba obsaditi, mají co nej- dříve — v 8 týdnech — býti obsazena; od té doby uplynuly více než 3 měsice, aniž přípověď vlády byla zcela splněna. Tak se děje, že v Čechách jest neobsazeno 50 soudcovských míst, mezi nimi 28 při soudech německých.
doktor Soudek Hochenburgeraae Čecho Čechy
19 article
„Přetížení německých soudců, po léta trvalé, nemůže zůstati bez odrazu na výkon práva.“ Pan dr. Alfred Soudek snesl tedy dosti ža- lob a dosti pádných proti nynější justiční správě. V jednom je však na omylu: ve tvrzení, že Něm- ci maji dosti uchazečů o místa v soudeovské službě. Nemají, a právě proto se neobsazují místa, uvolněná v t. zv. uzavřeném území. Soud- cové i politikově čeští tuto taktiku zavrhují neustále, věcně a dobře dokazují její nespráv- nost a bezdůvodnost, ale pořád marně. Bylo-li také se strany německé třeba důkazu, kte- rak nesprávný a pro soudnictví také v uzavíra- ném územi škodlivý je systém, jejž německá politika diktuje a vláda ji poslušná trvale sle- duje — že do zněmčeného území nesmí přijíti žádný Čech, a že uvolněné tam místo se ne- obsadí, není-li pro ně kandidáta německého — pak důkaz tento podal liberecký německý advo- kát dr. Soudek s žádoucí jasnosti i dokonalosuie svým včerejším článkem v „Bohemi“ — K nynějšímu jmenování radů zemskéla soudu. — V tomto týdnu provedeno jmeo- vání radů zemského soudu v král. českém. Ob- sazena byla jen částečně mista uprázdněna pří- slušné tridy a sice: 6 v obvodech převahou ně- meckých a 2 českých, a to 3 místa přímými ža- dateli, ostatní pak cestou přeložení. Místa v o- vodech převahou německých obsazena byla ve- směs úřadníky národnosti německé, z nichž dva jmenovani uchazeči přeskočili několik věcně, jazykově velmi dobře kvalifikovaných okras- ních soudců Čechů. Nápadným jest, že nebyla obsazena současně další uprázdněná místa radů zemského soudu v místech českých, v přičině kterých konkurs současně s místy právě obsaze- nými vypsán byl, a že dále i místa česká obsa- zena byla po většině přeložením úřadníků 7.
doktor Soudek Čo Čecho Německo Ob
20 article
třídy od okresních soudů, čímž uprázdnila se místa radů u okresních soudů, jiehž nyní neob- sazeno jest 12. Vysvětlení as podává, že z 12 okresních soudců a přednostů okresních soudů na řadě jsoucích jest 9 Němců — oněch právě, kteří machinací, zavedenou drem. Körbrem v r. 1904 přeskočením velkého počtu velmi dobře v každém směru kvalifikovaných Čecnů předčasného povýšení do VIII. tř. dosáhli. T vidno, jak ve zřejmý prospěch Němců si vedde při jmenování nynější správa justiční, a jak již do budoucna upravuje cestu k postupu svým hýčkaným miláčkům. Následkem takového po- stupu jest, že radou jmenovaný okresní soudce Čech čítá 23 roků, 1 měsíe a několik dní slu- žebních, kdežto jmenování Němci slouží teprve: jeden 19 roků, 1 měsíc a několik dnů, a druhý 17 roků, 4 měsíce a několik dnů; že dále Česi. kteří jsou nyní na řadě, slouží od 23 roko, 6 měsíců — do 22 roků — naproti tomu Němci od 21 roků, 2 měsíců do 20 roků 2 měsíců a že Češi v posléz uvedeném služebním stáří daleko od jmenování jsou vzdáloni. Krásné to poměryí Česká veřejnost a kruhy poslanecké měly by této práci gormanisační věnovati náležitý zřetel. — Jak se germanisuje zemské finanční ře- ditelství moravské, vyložily „Lidové Noviny 16. t. m. U finaněního ředitelství brněnského obsazovala se dvě místa vrchních radů. Jedním z nich jmenován byl fin. rada Markus Kohn, druhým dr. Karel Greger, dosud ministerský ta- jemník v ministerstvu financí. Presidium brněn- ského finančního ředitelství navrhlo kandidáta jiného, ale propadlo. Jmenován byl dr. Greger, aby jím posilněna byla německá država ve finan- čním ředitelství moravském. Jmenováním úřad- níka z ministerstva byli odstrčeni úřadnici u re- ditelství toho působici poměrně nejsnáze.
Němec Čech Kohn doktor Greger Čechy
21 article
muškát, samá starousedlá, domaci flora. Kdepak ten- krát, řekněme, palmy! Hlavním činitelem bylo počasí. Chovalo li se vlídně, bylo v aréně veselo. Nejen proto, že v tom smyslu řízen byl repertoir, ale proto hlavně, že jevištěm vanul svěží duch mladosti: vždyt většina našeho divadeiního souboru prožívala na hradbách svoje mladá léta. Považme, že při zahájení r. 1869 nebyl Mošna u našeho divadla ještě plných sedm let, Sefert teprv sedm a Krössing vtělil se do souboru až o rok později. Z žijících, aktivních vy- jmenoval jsem tu všecky. V roce otevření areny zemřel Kaška. Rázovitá osobnost v komických šaržích. Neruda jej na výsost cenil v lidových postavách domácích praci. V pořadu her, které v areně ovtádly, byl Kaška málo postrádán. Domácí starši produkce nedostala se tam často k slovu. I na Tyla se zapomínalo, na Klicpero, na Macbáčka. Začátek učiněn byl slibný. Zahajovalo se Kolá rovými »Mravenci«, bujným obrázkem ze staré Prahy osmnáctého stoletf. Zpěvní vložky komponova! Vojtěch Hřímalý V lednu před zahájením vypsala správa diva delní tři ceny na vezelé hry, které se měly stáli kry- stalissční osou připravovaného podniku. Všechny tř ceny byly uděleny, ale hry, poctěné na prvém a na druhém místě, při provedení úplně selhaly, jediné Stolbova fraška »Krejčí a švec«, již doslato se ceny třetí, uchytila se slibně na jevišti, prožila na něm deselileti a nelze jí ani dnes ještě počítati k mrtvým. Mladistvý Štolba byl tenkrát již autorem několika veselých aktovek a v poctěné hře pokusil se o frašku lokálně pražsky zabarveného koloritu, v níž vedl. časových narážek zřejmá je snaha po životném for- mování typických figur Z ostatních domácích prací, na hradbách uve- dených, nepřežila vzdušné divadálko ani jedna.
Mošna Krössing Kašek Neruda Klicpera Kolá Hřímalá Stolbův Štolba Praha
22 article
Repertoár ovládla z Vídně importovaná, na do- mácí naše poměry přešitá fraška a pařížsků opereta První velkou trefou areny byli Offanbachovi »Ban dité«. Pařížský mistr byl u nás již výborně pověřen svým »Orfeem v podsvělí« a několika aktovými ope retami. Hrály se v divadle Prozatímním. Mošna jako Jupiter založil svoji pověst komika-improvisátora. pěvce a groteskního gymnastika. Šamberk, medo- zvuký Romeo ve vzpominkách našich matek a ba- biček, pohodil tragický vavřín a oblék! červenou kukli prince z Arkadie. Třetím ve spolku stal se Fran- kovský, nástupce Kaškův, jenž přízeň pražského publika získal si již o rok před tím v podniku Pavla Svandy v areně ve Pštrosce. Trojice těchto komik měla v hledišti neobmezený kredit. K nim družil se Seifert, tenor boflo okonzlující roztomilostí. Nikdo snad nelušil, co v něm roste opravdovému umění, když probáněl se v šaškovské čapce Tremolina, když vyšlapoval si v parodistických pósách náčelníku banditů, když plýtval humorem i hlasovými rejstříky lahodného svého barvtonu iako salonní pvtlák Mar- rassou. Ale lví dráp pročníval již tenkrát z lé kukle nevázanosti a šprýmů. Jak dovedí se pohybovati, s jakou jistotou, pružnosti a elogancí ; jak uměl pojn tovati v řeči, jak nuancoval ve zpěvu. Vedle Sei- ferta rychle do obliby rostl Krösing. Výbornou subretou byla paní Seifertová, vedle ní oplalňevala svůj mnohostranný talent paní Maislerová, na vělší pěvecké partie později přibyla sl. Boschetti. A ko- mické báby mistrně představovala nezapomenutelná Hynková. Přívlastek nezapomenutelná přísluší nepo chybně ovšem i Josefině Čermákové, veseloherní mi lovnici vynikajících kvalit. Fo odchodu Rl išky Peškové od zemské seěny zdědila její obor i její oblíbenosl.
Mošna Jupiter Šamberk Fran Kaškův Pavel Svanda Seifert Seifertová Maislerová Boschetti Hynková Čermák Pešek Vídeň Pštroska Mar Orfeo Romeo Arkadie
23 article
Na remplacanty mělo naše malé divadlo neobyčejné štěstí. Čermáková účinkovala na hradbách jen ve třech saisonách, potom odešla do Němec a odlud vrálila se dvakrát nebo třikrát jako host. Na výpravu jeviště v aréně věnovalo se mini- mum. V subuitulu divadelní cedule četío se přečastot Kouzelná fraška se zpěvy, tanci a skupeními, ale fantasii diváctva ponecháno bylo volné pole. Tančilo osm baletek a zpíval kde kdo. I pan Kolár mladšía pan Chvalovský dali se někdy slyšet. Světelné efekty omezovaly se na přízemní obňostroj, vypalovaný v pozadí jeviště k závěrku, když se setmělo. Ohňo stroj konán byl jen za přiležilosti zvláště slavnost- ních, jakou byl pravidelně předvečer Mošnova svátku, jeho benefice K ní putovali diváci, kteří třeba po celý rok divadlo nenavstívili. Populárnost jména Mošnova stála již tenkrát v zenitu. Potíž nemalá byla v aréně, když scéna vyžado- vala tmu. Nad vzdušným stropem hlediště smálo ne sluničko a po jevišti tápaly osoby v černu noci. Království za ilusi! Ale přes lakové záhady přená- šeli se tenkrát hravě. Byla na příklad známá noclebářská scéna v »Lumpaci vagabundu«. Veselému trojlfstku ustlala v hospodě děvečka na podlabu slámu, dala dobrou noc, lojová svíčka se sloukla, jonáci usínali.
Čermáková Němec Kolár Chvalovská Mošnův Mošnov
24 article
Ve snách zjeví se jim v planoucích číslicíeh číslo losu, který jim Štěstěna podstrčila. Ale než transparent vyplul z kulis, jeden ze trojice vslává Je to rtuťovitě pohyblivý krejčík. »Co tě čerti berou Proč nespíš?« brouká naň nevrle rozespalý šven. »Sluničko mně šimrá do nosu, dám si peřiny do stínu,« odvětí krejčí, sebere otep slámy a stěhuje se na opáčnou stranu jeviště. Extempore, osobní dobírka, poškádlení, sou kromý zákulisní jox, na jevišti uplatněný, byly po mazánkou na suchém krající denní lopoty. V kterésí kouzelné frašce hrál Frankovský usur- pátora-krále v exotické nějaké Trantarii. Měl premiér- ministra mluvku, jenž ke všemu hlásil se o slovo když zasedala ministerská rada. Hrál ho Šamberk Svrchované groteskně ten výjev prováděl. Jako když horlivý žáček hlásí se učiteli, třepal prsty králi pod nosem: »Já budu držet řeč.« »Nic, nic, žádnou řeč, na to nemáme kdy,« po
Šamberk
25 article
každé ho odbyl monarcha. Ale jednou usmyslits potentát Frankovský variaci V šalně při oblékání upozornil kolegy, že na Šamberka něco chyslá. Zá- kulisím šlo to jako po telefonu. Dejte si pozor, lidi- čky, dnes Frankovský Šamberkovi provede nějakou taškařici. Zpraven byl kde kdo, i kulisáři a hasiči, jen Šamberk neměl tušení o nástraze. Přišla seéna ministerské rady. Premier se hlásí: »Já budu držet řeč.« »Tak drž !., odpoví mu král. Za kulisami chechtání, jako když uniká pára záklopkou. V ministerském tětesu nemožné obličeje, prolahované grimassou potlačovaného smíchu »Tak drž!«, opskuje majestát a tské jemut potrhuje koutky. Samberk, výborný improvišátor, jemuž nikdy nebylo o slovo, tentokrát je perplex. Vypoulí oči. našpulí ústa a propovi v komickém úžase: »A to je divnej král!« To bylo vše, čím se retoval. Na jevišti a v kulisách erupce smichu, jistě tentokrát větší než v hledišti.
Šamberk
26 article
Aréna vznikla z popudu člena divadelní správy dra. Antonína Čížka. Trvala šest saison. Když padly hradby, přestěhována byla do nížiny vinohradské na pozemek proti Pštrosce, nynější zabradě Hainovské. Jedno období, v době rozkolu staro mladočeského, sloužila jako vzdorodivadlo staročeskému dražstvu, když zemský ústav spravovali Mladočeši. Viděl však smír mezi rozvaděnými soupeři a dosloužila družstvu spojenému až do doby, kdy olevřeno bylo divadlo Nové české. Aréna založena byla z důvodů finančních, ale posloužila našemu divadelnictví i ve smyslu vyšším. Spopulárněla potřebu divadla v nejširších vrstvách byla hereckému souboru volnou a veselou školou, školou na čerstvém vzduchu a božím slunci. Však jich už není muoho z toho souboru. Trudno je při pomyšlení na tu řadu hrobů našt první herecké výzvy. Končím vzpomínku malou obměnou slov ze Stroupežnického »Furiantů«: »Ať se na těch jejich rovech tráva veseleji za- zelená, aby věděli, že nejeden pamětník s láskou na ně vzpomíná.«
Čížek Stroupežnický Pštroska
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Ostalky Heleny Modrzejewsků v Krakově. Z Krakova, 16. července. Včera přivezena byla mrtvola polské herečky Heleny Modrzejewrské, která byla převezena z Ameriky a vystavena v kostele Sv. kříže. Pohřeb koná se zejtra na ústřední běbitov nákladem obce do zvláštní čestné hrobky. Nad hrobem promluví ředitalé krakovského a Ivov ského divadla. no r
Helena Modrzejewsk Helena Modrzejewrský Krakov Amerika svazek . kříž
28 article
npšenr Boje ve francouzském Kongu. Z Paříže se oznamuje, že v severozápad ním dílu francouzské konžské državy v poslední době strhlo se několik bitek mezi fran couzskými vojáky a domorodei. Při jednom z bojů byl na francouzské straně jeden poračík a 2 domorodci zraněni. Nepřite měl čtyřicet zabitých a množst zraněných. Druhý boj následoval brzo. N Francouze udeřil náčelník Baram Bali, který pustošil a loupežil na území francouzském. Z koloniální pěchoty bylo 17 barevných střelců zraněno a 4 zabiti. Nepřítel měl 280 zabitýeh a mnoho zraněných.
Kong Francouz Paříž Baram Bali
29 article
Jubilejní dar čtvrt milionu korun Národní jednotě pošumavské. Na jubilejní dar dále přispěli: Obecní úřady v Téšovicích K 378, v Chotěšinech u Vys. Mýta 3.50 v Tuháni 9.—, v Kozlově 7.10. v Nekmíři 9.50. v Jaroslavicích 10.58, v Malé Třebejcině 4.28, v Sob čicích u Hor. Újezda 12.08, ve Vojicích u Horního Újezda 14.—, v Úhořilce 4.—, v Drachkově 5.10. úřad král. města Saného 202.40, městský úřad ve Mšeném u Budyně 20.60, obecní úřad ve Strýčkovi- cích 9.50, ve Žbraslavi 34 34, v Čisté 32.—, úřad- nici c. k. poštovního úřadu v Čisté 1.50, obecni úřad v Předboji 7., v Mileticích 8.40, v Klobukách 17.26, v Kokovicích 6.16, ve Štenci 3.30, v Selibově 5.40, ve Skalech 9 02, v Soběnově 89.04, ve Vlkavě 15.—, v Hošticích 7.—, ve Tmáni 8.52, v Pažešnici 19.—, v Hořátvi 10.28, v Litichovicích 2.80, ve Višnové 12.30, v Oujezdci u Vys. Mýta 7.—, v Le- skovicích 4.70, v Cholánkách 8.38, ve Slavošově 13.66, v Zlivě u Č. Budějovic 25.—, v Chotěboti 81.10, ve Skuhrově u Žel. Brodu 20.—, okres. výbor v Jičíně za obec Podůlší 4 42, městská rada v Lom níci n. Pop. 20.—, okresní výbor v Holicích 425.66, sbor učitelský a obecní 3řad v Benecku 18.32, uči- telský sbor na Modré Hůrce 2.—, učitelský sbor v Poboří 2.—, p. Jos. Kemr, říd. uč. v. v. v Domou- šieích 1.—, učitelský sbor obecné školy chlap i dívčí ve Strakonicích 12.—, p. V. Konopásek, učitel v Klobukách 1.—, p. A. Masák, učitel na Kr. Vino- hradech 5.—, učitel. sbor v Potvorově 1.—, v Mokro- psech 2.—, v Šebířově 5.—, obecní úřad v Nov Vsi u Chýnova 7 46, sbírka českého kroužku v Mostě zaslaná p. JUDr. V. Bendlem, advokátem tamtét 14.08, sbor profesorský c. k. české techniky v Praze 50.—, městský úřad v Žižkově 100.—. Celkový vý těžek sbírky diní 65.508 K 78 b.
Pop Jos Kemr V Konopásek A Masák Kristus JUDr V Bendl Chotěšiny u Vys Tuháň Kozlův Nekmíř Jaroslavice Újezd Vojice Horní Újezd Úhořilka Drachkov Mšené Budyně Předboj Miletice Klobuky Kokovice Skala 9 02 Soběnov Vlkava Hoštice Tmáň Hořátev Litichovice Oujezdce u Vys Mýto Slavošov Zliv Č . Budějovice Chotěbot Skuhrov Jičín Lom Benecko Strakonice Potvorov Šebířov Chýnov Most Praha Žižkov obecní úřad Strýček obec Podůlší 4 42 Modrý Hůrka sbor obecný škola chlap Vinohrad sbor profesorský c Nova ves
30 article
nnee — Promoče. Pan JUC. Vlad. Svěrák, fin. kon- ceptní praktikant, byl dne 12. července na české universitě Karlo-Ferdinandově veřejně prohlášen do- ktorem práv. — Pan JUC. Ladislav Erben, kandl- dát advokacie, rodem ze Žižkova, bude v pondělí 19. července 1909 o 121. hod. odpol. na vysokém učení Karlo-Ferdinandově doktorem práv prohlášen. — Pan MUC. František Kňůr z Brumovic na Moravě, bude dnes v sobotu dne 17. července 1909 o 1/412. hod. pol. ve velké aule staroslavné c. k. české universily Karlo-Ferdinandovy v Praze doktorem voškerého lé- kařství veřejně prohlášen. — Pan MUC. V. Kňou- nek z Plačic v Čechách, asistent zubního lékaře MUDra. Karla Wachsmanna Praha-II., byl dne 10. t. m. na staroslavném českém vysokém učení Karlo- Ferdinandově veřejně prohlášen doktorem veškerého lékafství. — Pan JUC. Ludvík Košek, rodem z Král. Vinohradů, c. k. finanční konceptní prakti- kant u c. k. berní správy v Praze-II., byl dne 16. července 1909 o 3/41. hod. polední na c. k. české uni- versitě Karlo-Ferdinandově v Praze doktorem ve- škerých práv veřejně prohlášen.
JUC Vlad Svěrák Erben Kňůr V Kňa Mudra Wachsmann Košek Král Ferdinandov Žižkov Brumovice na Morava Praha Plačice Čechy český univerzita Karla vysoký učený KarlaFerdinandov doktor práv II vysoký učený KarlaFerdinandov KarlaFerdinandův
31 article
— Z české techniky. Inženýr pan Emanuel Řehák, rodem z Kabátů v Čechách, podrobil se dne 15. t. m. druhé státní zkoušce z odboru staveb- ního inženýrství a uznán byl způsobilým s vyzna- menáním. — Pan inženýr Jaroslav Tietz z Rožmi- tálu podrohil se dne 7, t. m. druhě státní zkoušce z odboru techn. chemie a uznán jednomyslně způ- sobilým s vyznamenáním. — Z kruhů lékařských. Pan prof. MUDr. Václav Rubeška bude od dnešního dne do konce srpna dlíti mimo Prahu. — Úmrlí. Ve čtvrtek zemřel na Kladně p. Jan Tittelbach v 59. roce věku svého. Pohřeb bude zejtra z kaple závodní nemocnice Pražské železář. spol, na hrbitov kladenský. — Pohřeb p. MUDra. Gustava Brandejsa koná se zejtra o 4. hod. odpol. z kaple českého pa- thologického ústavu na hřbitov olšanský. — Volby do zemské pojišťovny druhého vše- obecného pensijního úatavu v Brně. Brno, 15. čer- vence. Dnes konaly se volby do výše jmenovaněhe ústavu, při nichž zvoleni byli: Pres. zvolen Podbrd- sk. Za zaměstnavatele: Členové výboru
Řehák Kabát Tietz profesor MUDr Rubeška Tittelbach Mudra Brandejs Čechy Rož Praha Olšanský Brno t . m