ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39e222b0-8fca-11dd-a833-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 73, place 43, work 3, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
21. srpna 1913. Číslo 129.
4 article
vané cizjny nebyla zkrucována způsobem okatěj- jím, než jak tomu jest při žalobách německých krajanů našich na vybájené křivdy ve správě zem- ské prý na nich páchané. Vždyť přece samostatné nynější zemské zřízení bylo 1861 sestrojeno nej- lepším jejich mužem doby tehdejší, Antonínem Schmerlingem, k tomu konci, aby pomoci velko statkářské kurie v zemské správě nadvláda něme- cké menšině byla zabezpečena; vždyť v důsledk díla Schmerlingova po dlouhou řadu let německá tato menšina neobmezeně ve správě zemské sku- tečně panovala; vždyť živel český sám o sobě ani ve sněmu ani ve správě země většiny vůbec nemná a nikdy jí neměl; vždyť přesunem volebního vý- sledku, nadešlým během posledních desítiletí kurii velkostatkářské, rozhodujícím činitelem zemském hospodářství jsou de facto zástupci tak zv. konservativního velkostatku, kteří přece již celou svojí tradicí naprostě poskytují záruky, aby k nějakému křivdění živlu německému nedošloy vždyť i finanční referát země s krátkými přestáv kami, kdy Němci se sněmu vzdalovali, nalézal se po desitiletí v rukou poslanců německých, vždyť ko- nečně, jak dokumentárními ciframi zemského rez- počtu nezvratně lze dokázati, nejen že nečiní s
Schmerling Schmerlingův Němec
5 article
Němcům v nižádném oboru zemského hospodář- ství nijaká křivda, nýbrž naopak v celě řad oborů, zejména v obecním školství, zemědělství, v umění atd. dostává se Němcům z důchodů zemských kvoty mnohemvětší, nežna jakou v zá- kladě klíče obyvatelstva moho činiti nárok. A je-li tedy nářek nad domně- lým znásilňováním Němců čirou tarturfferií, pak vzhledem k heslu o „národní samosprávě“, nota bene toliko pro Čechy požadované, sluší vytknouti. že nikdy nebylo vábné idey „autonomie“ bráno tak okatě nadarmo, jak se to nyní děje se strany krajanů německých, neboť jen slepec mohl by ne- viděti, že v případu tomto národní autonomie jes pouhým pláštíkem, kterýmž zastírají se tužby, smě řující k průlomu dorovného práva obo národů od staletí pro celou obla země platného, k rozvrácení exi- stenčních podmínek českých men- šin a k roztržení správní jednoty ze- mě v tisícileté historii tohot království založené.
Němec Čechy
6 article
A nyní, abychom si ještě více ujasnili pol- tický význam okamžiku, přihlédněme k prostřed- kům jimiž němečtí krajané k dosažení cilů svých pracují. Po pět roků znemožňoval činnost sně- movní za tím nepokrytě hlásaným účelem, aby stupňováním krise finanční přivoděn byl rozvral zemské autonomie a rozvratem tímto aby nás do- nutili k poddajnosti a k resignací na rovnocennost a rovné právo v odvěké naší domovině. A když upřímný náš pokus o poctivou dohodu úporností jejich v oboru jazykovém byl zmařen, a když c. k vláda na mistě, aby pustošivé důsled- ky německé obstrukce účinně pa- ralisovala, zřízením zemské správn komise vlastní cíl obstrukce té- to: rozvrat zemské autonomie, u- vedla ve skutek, ejhlel jaké že spatřujeme divadlo? Politika vydírání, dodělavší se v Praze úspěchu, obrací na ručest hrot svůj do Vídně, aby si vynutila a vyhrozila úspěchů dalších. Tak chá- pati sluší průběh a výsledek nedělního sjezdu Chomutově, toť význam schválené ašské resoluce hněvných hrozeb do Vídně adresovaných. Parla- mentni německé veto, dosáhnuvší r. 1899 v nařízení Claryho negativního úspěchu odvoláním nařízení Badeního a Gautschova, veto toto nyní hlá- síse opětně ke slovu, však vytyčuje si ten- tokrát již cíl positivní, vrcholicí v tom, aby cestou dalších průlomů do řádů stavních požadavky německé zvlášt v oboru zřízení zemského prostě by ly oktrojová ny. Toť význam 26. července po stránce politi- cké.
Badení Gautschův Praha Vídeň Chomutov
7 article
Velectění pánové! Jakožto zástupcové samo- správy máte právo i povinnost hájiti ji před každou úhonou. Povinnost tato jest tím naléhavější, poně- vadž u nás v Čechách, při dnešním ústavním se- strojení tělesa stálního, místní naše samospráva tvoří jediný útulek, v němž životní potřeba svéprávnosti občanstva nalézá uplatnění. Však jakožto zvolenci občanstva a nositelé jeho důvěry jste zároveň stělesněním tužeb a pocitů, jež duši lidu pronikají v ohledu národním a politickém. v dějinách české samosprávy povždy čestně bude vzpomínáno vynikající úlohy, kterou okresy a obce po dobu svého trvání konaly ve službách zájmů potřeb národa. Jestliže nedávný pražský sjezd o- kresů německých přijal za své programatické poža- davky svých zástupců politických se zjevnýmt- myslem, aby výbojný jejich postup sesílil, pak za- jisté ani váš úkol nemúže býti jiný, než abyst i vy ve všech směrech politickým zá- pasníkům našim co nejůčinnějš poskytli podpory.
Čechy
8 article
Jak se na stav věcí české dívám, mám za to že přede vším jiným potřebí nám zburcovati české svědomí a pracovati na opatření nejpřednější pod- mínky úspěšné politické práce české: na z je d- nání pořádku v české naší domácno- Vy, žijíce v kontaktu s nejširšími vrstvami ob- čanstva, jste v první řadě k tomu povoláni, abyste k posílení věci české k zápasům nás čekajícím prohlubovali vědomí pravdy, že jinak čák poměrů lepších nekyne, než kdyi české politické šiky aspoň v o- braně ohrožených statků národa stá- tibudouna výši těžké svoji úlohyl Když dozněl několikaminutový hlučný potlesk. jimž referát Exc. dra. J. Fořta provázen, promluvil druhý referent dr. J. Uhlíř, ředitel měst. úřadů v Písku: Císařským patentem ze dne 26. července 1913 č. 150 ř. z. byl sněm království Českého rozpuštěn a byly nařízeny nové volby do něho, jichž pro- vedení bylo však ponecháno době pozdější.
J Fořt doktor J Uhlíř Písek
9 article
Dalším cís. patentem z téhož dne č. 36 z. z. byla pro království České zřízena zemská správní komise, jíž svěřeny funkce zemského výboru; zá- roveň vypsána zemská přirážka 65% a zavedena zemská dávka z piva. Pokusím se o to, prokázati, že oba tyto cís. patenty odporují platným zákonům a jsou ne- ústavní. Zemské zřízení nezná nařízení z nouze, jako čl. XIV., ani nemá předpisu o rozpuštění zemského výboru, obdobného předpisu ob. zř.: cís. patent druhý se také nedovolává takového předpisu, nýbrž odvolává se na povinnost panovníkovua vlastnoruční list, znějící ministr-presidentovi, se odvolává na státní právo z nouze, příznávaje, že opatření to jest činěno niimo ústavu. sti Oproti znění čl. I. říjnového diplomu vydán tudíž předpis, jenž má míti platnost zákona, pa- novníkem samým bez spolupůsobení sněmu. Uvedenými cís. patenty byly porušeny tyto předpisy zemského zřízení, jež jest částí ústavy. Oproti předpisu § 10. zem. zřízení nebyly sou- časně s rozpuštěním zemského sněmu vypsány nové volby do něho. Dále porušeny předpisy §§ 2., 14. a 22. z. zř. a řada předpisů, týkajících se zemského výboru. Toto porušení zemské ústavy, jež stalo se z dů- vodů čistě politických, jest ovšem též politickou událostí prvního řádu. Jiná otázka jest ovšem, zdali suspense zem- ské ústavy byla věcně odůvodněna. Otázku tu lze zodpověděti pouze záporně.
10 article
Opatření byla odůvodněna t. zv. státním prá- vem z nouze, kterýžto význam se vyskytuje teprve v posledních letech a jehož věcný obsah je velice pochybný. Toto státní právo z nouze bylo sice správním a i říšským soudem uznáno, nikoli však v rozsahu, v jakém ho bylo nyní použito. Otázkou však je, zdali okolnosti odůvodňují jeho použiti a zdali poměry v království Českém dospěly tak daleko, že bylo nezbytno řak učiniti. Jest sice pravda, že zemský výbor neměl více finančních prostředků, ale mohla-li vláda povoliti vybíráni 55% zemské přírážky, mohla též povoliti přirážku 65%, na niž se usnesl zákonný represen- tant království Českého, zemský výbor, a mohla-lí jiné zemi povoliti, by vybírala se na základě usne- sení zemského výboru zemská dávka z piva, mohla ji povoliti též království Českému. Tím mohla vláda poskytnouti zemskému vý- boru finanční prostředky a odstraniti tak jedinou překážku spořádané správy zemské, aniž musila sáhnouti k činu protiústavnímu. Pravil jsem, že nedostatek peněz byl jedinou překážkou spořádané správy zemské. V císařském patentu se sice praví, že zemský výbor nemohl dále zastávati funkce jemu přinále- žející, t. j. funkce správní. To však naprosto neodpovídá skutečnosti. Po resignaci zemského maršálka a velkostat- kářských přísedících zbylo totiž ještě šest přísedí- cích, kterýžto počet dle § 42. odst. II. zem. zř úplně byl postačitelný.
11 article
Po resignaci maršálka pak mohl před roz- puštěním sněmu býli jmenován zemský maršá- lek, by se vyhovělo předpisu § 4. zem. zř., dle něhož maršálek zemský má býti jmenován ze stře- du poslanců. A i když se to nestalo, byl zde přece náměstek zemského maršálka, jím jmenovaný, jehož funkce, jak soudil již zvěčnělý prof. Pražák (Zemská ústa- va, str. 140.), resignací maršálkovou nepominula. Z uvedeného jde na jevo, že zemský výbor mohl dle předpisů zemského zřízení své úřadní funkce konati a že nebylo zřízení zemské správní komise v tomto směru odůvodněno. (Opatření la- kové připouštěl Pražák, Zemská ústava, str. 227. pouze pro případ, že se vzdala neb zemřela většina členů zemského výboru neb zemský výbor by pro trvalou abstínenci většiny členů nemohl úřadovat.) Všeobecně lze tedy říci, že cís. patenty zna- menají čin protiústavní a že státní právo z nouze. byť se i uznalo, bylo neoprávněně překročeno. V tom se shodují nejen projevy českých od- borníků (prof. Hobza v „Šamostatnosti“ 18. dubna 1912, prof. dr. Hoetzel v „Přehledu“ 29. dubnaa dr. L. A. tamže 1. srpna 1913), nýbrž též úsudky odborníků německých, pokud zrak jejich není po- litickou vášní zkalen. Nejvážnější z těchto jest úsudek dra. Spiegla profesora německé university pražské, v „Bohe- mii“ ze dne 3. srpna 1913, jenž praví, že vláda měla po ruce ještě jiné mírnější prostředky, že nemusila sáhnouti ku protiústavnímu opatření, jež znamená nejen zničení zemské ústavy, nýbrž jimž utrpěly těžkou pohromu rakouské právo státní, ústavnost, právní kontinuita a právní jistota.
profesor Pražák Hobza Šamostatnost doktor Hoetzel tamže
12 article
Též dr. Tezner, dvorní rada správního soudu, jenž v „Zeitu“ ze dne 18. dubna 1912 dokonce pří- znával zemskému výboru právo vykonávati s pa- novníkem moc zákonodárnou, vyslovil se v „Neue Freie Presse“ ze dne 12. července 1913 rozhodně protí zřízení zemské správní komise, pravě, že samospráva zemská nesmí býti ponížena. Tím více podivení vzbudil ovšem článek téhož v „Neue Freie Presse“ ze dne 30. července 1913, v němž dřívější své stanovisko opouští a zřízení zemské správní komise schvaluje. Tedy se stupně k stupní. Z uvedeného jde na jevo, jak soudná veřejnost pohlíží na akt vlády, jímž utrpěla nejen samospráva a zemská ústava království Českého, nýbrž ústav- nost vůbec, jehož uznáním však může utrpěti též prestiž naší justice. Naskytne se totiž dle všeho co nejdříve při- ležítost, by správní soud, říšský soud a řádné soudy rozhodovaly dle práva jim daného o plat- nosti císařského patentu shora na II. místě uvede- ného. Uznají-li pak platnost jeho neb odeprou-li ji vůbec zkoumati, což obojí snad není aní mysli- telno, bude zničena naprosto důvěra lidu v ne- odvislost a nestrannost soudů, což lze nazvatí přímo pohromou pro Rakousko. A zdá se věru, že tato eventualita nastane Novinami proběhla totiž zpráva dosud nedemen- tovaná, že vláda vzala před vydáním patentů n potaz správní soud; článek Teznerův ze dne 30. července to nepřímo též potvrzuje. A tu dlužno uvésti, že ani zákon o správním soudu, ani jednací řád neobsahuje žádného předpisu, ani vůbec zmín- ky o tom, že by správní soud měl podávati vládě posudky, a jest tudíž naprosto nepochybno, že vláda nebyla oprávněna od správního soudu po- sudek si vyžádati a že tento nebyl ani povinen, ba ani oprávněn, takovýto posudek podati.
Tezner Teznerův Rakousko Neue Frei Presse
13 article
Jak uvedeno, utrpěla dosazením zem. správní komise a též způsobem jejího složení velhou po- hromu samospráva zemská, ale ovšem též samo- správa okresní a obecní, jež byla takto podřízena sboru, sestávajícímu z úřadníků státních, na vládě závislých, a tím vládě samé. Tím učiněn průlom do soustavy naší samosprá- vy ve smyslu Körbrovy studie k reformě vnitřní správy, jež čiší přímo nepřátelstvím k samosprávě vůbec. Částečnou útěchu poskytuje tu ovšem okol- nost, že komisi jest k ruce výborné zemské úřad- nictvo, jehož neobyčejnou zdatnost uznal prof. dr Spiegel v „Bohemii“ ze dne 3. srpna. Úřadnictvo toto, jež bylo jako část zemské samosprávy po- níženo tim, že bylo podřízeno státním byrokratům z nichž ani jediný ničím nevyniká, nedopustí za- jisté, by zemská správní komise jednala protizá- konně a strannicky. Bude-li však platnost patentů soudy uznána hrozí samosprávě naší nebezpečí okleštění dalšího. neboť vláda, jež se jednou odhodlala porušit ústa- vu, odhodlá se třebas k dalším krokům ještě více nezákonným, jen aby vyhověla přání Němců. Avšak vyhlídky pro okresy a obce jsou chmur- né i v tom případě, že platnost patentů bude soudy, a to především správním soudem oduznána.
Körbrův profesor Spiegel Němec Bohemia
14 article
Takovéto rozhodnutí má sice platnost pouze pro případ, jehož se týká, ale nelze neuznati, že by lakovéto autoritativní prohlášení mělo přece jen dalekosáhlý význam. Pomysleme jen na přírážky obecní a okresní a na samostatné dávky obecní, jež lze vybírati toliko se svolením zemského výboru a k nimž by dala nyní svolení zemská správní komise; to vše by se stalo takto ilusorním aneb by bylo vybírání jich spojeno se značnými obtížemi. Stejný rozvrat by nastal v záležitostech stran, v nichž dle plat- ných zákonů rozhoduje zemský výbor jakožto po- slední stolice. Jest tudíž třeba, by samospráva česká po- zvedla svůj varovný hlas, by energicky, ale dů- stojně protestovala proti dosazení zemské správní komise a by se vyslovila a zasadila o to, aby zem- ská správní komise byla co nejdříve odstraněnaa by zasedl opět co nejdříve zemský výbor. Nesmíme si ovšem při tom tajíti, že samo- správa okresní a obecní sama nemůže přivodití odstranění zemské správní komise, neboť zlo, které — jak jsem již uvedl — bylo způsobeno z důvodů politických, lze asi sotva jinak než opět cestou politickou odstraniti.
15 article
Cesta tato jest též v patentu naznačena, nebot působnost zemské správní komise pomine tím dnem, kdy zemský výbor, sněmem nově zvolený zahájí svou činnost. Přání toto máme zajisté všichni a doufejme, že přání toto bude co nejdříve splněno. Po referátě dra. Uhlíře, jenž rovněž vyvolal všeobecný souhlas, přednesl dr. Fr. Lokay, nám. okr. starosty a měst, radní v Karlíně, tuto resoluci: „Zástupcí českých okresů a obcí v králov- ství Českém, shromáždění na protestním sjezdu v Praze dne 20. srpna 1913, připojují se ku pro- testu, usnesenému společně Poradním sborem českých okresů. Svazem českých měst. Perma- nentním výborem Svazu býv. českých poslaneů na sněmu království Českého a Národní radou českou dne 5. srpna 1913, a prohlašují: 1. Vyslovujeme nejhlubší roztrpčení nad křiklavým porušením ústavy království Českého, jehož c. k. vláda se dopustila oktrojováním zem- ské správní komise král. Českého a odkladem voleb do zemského sněmu, jakož i nad nebýva- lým ponížením, jež c. k. vláda veškeré samo- správě v království Českém způsobila tím, že bez zákonného podkladu učinila prů- lom do platné a osvědčené soustavy samosprávy království Českého.
Lokay Francie Karlín Praha Perma svaz český město svaz bývalý Český a národní rada
16 article
2. Nemůžeme pokládati zemskou správní ko- misi pro král. České za zákonný orgtán ke správě království Českého, jež dle platného zemského zřízení mohou spravovati toliko sněm království Českého a zemský výbor, ze středu jeho volený. 3. Neuznáváme, že by se opatření vládní dala ospravedlniti t. zv. státním právem z nouze, naopak jsme přesvědčeni, že v daném případě nebyly vůbec dány jeho předpoklady. Vyslovu- jeme proto důvěru ve správní soud, že při řešení této otázky zůstane věren svým osvědčeným tradicím. 4. žádáme, aby pro návrat pravidelných ú- stavních poměrů v král. Českém byl ce nejdříve zvolen a svolán sněm království Českého, který by po svém ustavení provedl volební reformu.
17 article
5. Vyslovujeme se co nejrozhodněji proti to- mu, aby jakákoli změna ústavy zemské nebo platné soustavy naší samosprávy provedena byl cestou neústavní. 6. Protestujeme co nejdůrazněji proti tomu, že c. k. vláda postavila se na jednostranné sta- novisko německé, čelící k rozvratu ústavníeh poměrů v království Českém, a protestujeme proti zřejmě bezdůvodnému tvrzení, jakoby Něm- ci v zemské správě král. Českého byli bývali utiskováni a zkracováni, zvláště hledíme-li k to- mu, že po celá desitiletí byli v zemské správě království Českého rozhodujícími pány. 7. K českým stranám politickým vznášíme důtklivou žádost, aby v kritickou dobu tuto. kdy jedná se o nejzákladnější statky národa, o svézákonnost a zamosprávu království Českého. semkly se ku pevnému a mohutnému jednotnému postupu a podnikly nejvážnější a nejúčinnějš kroky za tím účelem, by ústavní řády v král. Českém co nejdříve byly obnoveny. Pan přísedící zemského výboru K. Adámek po přečtení resoluce navrhl, aby svolavatelům schůze, jakož i referentům, kteří s nevšední dů- kladností vykonali svůj úkol a přispěli valně v ně- kterých směrech k objasnění dosti komplikovaných sporných otázek, vysloveny byly díky, a dále, aby přednesená resoluce byla schválena jednomyslně. by tak dnešní manifestace vyzněla svorně a mo- hutně. Návrh tento přijat a potom přečtená resoluce jednomyslně schválena, Pan předseda Antonín švchla zmínil se dále stručně o tom, že při Svazu býv. českých poslanců na zněmu král. Českého utvořena byla poradní ko- mise a to za součinnosti Svazů českých okresů měst, a podal zprávu o její dosavadní práci a před- ložil ke schválení tento resoluční návrh- „Zástupcové českých okrezů a obcí v král.
K Adámek švchl Německo svaz český okres
18 article
Českém berou na vědomí utvoření Poradní komise při Permanentním výboru Svazu bývalých českých poslanců na sněmu království Českého, schvalují dosavadní její pokyny za účelem jednotného po- stupu českých sborů samosprávných vůči zemské správní komisi vydané a vznášejí na ni úkol, aby i nadále až do znovuzavedení ústavních poměrů v království Českém jednotný postup vedla a ří- dila, doporučujíce všem korporacím samosprávným. by v zásadních otázkách na komisi tu se obracely. Návrh tento byl jednomyslně schválen. Na to pan předseda Ant. Švehla v závěrečné řečí poděkoval svolavatelům schůze, jakož i refe- rentům za jejich výstižné přednášky, a projevil přání, aby účastníci schůze šířili všude víru národa v jeho vlastní síly, jež jsou nejlepší zárukou, že český národ, který překonal již mnohem těžší pří- koří, přežije též tento nový útísk. Omluvili se a pozdravné přípisy zaslali: dr. Karel Groš, starosta měst pražských: dr. Jan Podlipný, předseda Národní rady a měst. radní v Praze; města Hlinsko a Vysoké Mýto okresní výbor v Blatné; dr. V. Černý, obecní starší v Praze; dr. Jiskra, starosta v Brandýse n. L.: O. Knot, mag. rada: dr. N. Zavadil, ob. starší města Prahy; dr. Růžička, obecní starší města Prahy: univ. prof. dr. Drachovský: univ. prof. dr. Vavřínek a Ph. Mag. J. Schima n st., starostův náměstek v Klatovech.
Švehla doktor Groš Podlipná V Černá Jiskra N Zavadil Růžička profesor drachovský Vavřínek Mag J Schim Praha Hlinsko Vysoký Mýto Blatná Brandýs Klatovy národní rada O . Knot
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. »Tak zvané nouzové právo státu«. Pod tímto záhlavím uveřejňuje »Unione z péra profesora české techniky v Brně dra. Frant. Weyra příspěvek k právnickému výkladu ústavní krise v Čechách. Autor obrací se proti argumentům, jimiž odůvodňuje se zasáhnutí vlády do české zemské ústavy. juristicky t. zv. »státním nouzovým právem« anebo »právem z nouze státu«. že tento pojem skutečně ještě v moderní státo- právní theorii řádí a za právní se pokládá, jest dru. Weyroví důkazem o dnešní nízké úrovni této theorie, která se dosud nezmohla k pochopení primitivní myšlenky, že právní věda a politika jsou dva úplně různé pojmy. Na otázku, jak dlužno událost ze dne 26. července a její následek pojímati práv- nicky, odpovídá autor, že není nejmenší pochyby o tom, že událost tato stojí v roz- poru s platným právním řádem, toť jasno pro každého i jen poněkud právnicky vzděla- ného jasně na bílední. Přes to však možno. ano nutno tvrditi, že platné právo ve své podstatě nebylo ani zníčeno, ani odvoláno, aniž nějak právnicky dotčeno. Je prý to jen vulgární, nejen od laiků, ale i od právníků a vědců veskrze užívaný výraz, podle něhož činem nějakým, stojícím a platnou právní normou v rozporu, tato norma byla »zlo- mena« anebo »zlomena«. Článek poukazuje na analogii trestního práva a dovozuje, že je-li předpis jezdít v pravo, žádný kočí tím, že jede v levo, nemůže předpis tento při- praviti o právní jeho existenci. To platí i o ústavách, s tím jediným toliko rozdílem (na rozdíl od předpisu o jízdě), že zpravidla není tu dále žádné normy, kteráž by při- pouštěla trest na skutkovou povahu, stojíce s předpisem v rozporu. Tento rozdíl nemůže však míti na právn úvahu žádného vlivu, právě tak jako lho
František Weyr Brno Čechy
21 article
stejno zůstává, zdalí v konkrétním případě trestní sankce skutečně provedena byla či níkolí (byl-li kočí potrestán či nebyl). Jest- líže tedy někdo řekne, že událostí ze dne 26. července ústava byla porušena, my- slí tím, že nadešel skutečný poměr, kterýs platným právním řádem stojí v rozporu —a má pravdu, a popírá-li někdo porušení ústavy, sleduje správnou myšlenku, že aktem kterýž nemá kvality ústavou žádané, ústava sama nijak změněna býti nemůže, i má rov- něž pravdu. Patent ze dne 26. července 1913 může tedy býti právnicky jenom negativně karak- terisován, jakožto norma nestojí s ústavou v žádném poměru, je to skutek, pro nějž platná zemská ústava nemá jiného právnického vý- razu, než toho, že s ní stojí v rozporu. Do- cela jinak vypadne přirozeně politická úvaha. Ježto akt tento má dalekosáhlé účinky politické, může se z politického, ale jen z politického stanoviska říci, že jím ústava byla porušena. Tento rozpor vysky- tuje se při každé násilné (nikoli právní) změně ústavy. Právník nemá naprosto žád- ného vědeckého měřítka pro positivní oce- nění takového aktu na př. násilnou změnu republiky v monarchii, a naopak, kdežto poli- tik či historik tuto okolnost, podle toho je-l monarchistou nebo republikánem, může pro- hlásiti za eklatantní porušení ústavy. Pokus. různá tato stanoviska právníka a politika smířiti, znamená juristickou konstrukci tak zv. státního nouzového práva. Tento pokus jest vědecky a politicky neupřímný, pojem sám jest logicky nonsens. Nouzové právo.
22 article
přesně vzato, neznamená nic jiného ne právo k něčemu, k čemu práva není. A pod nouzovým právem státu roz- umí se v theorii zpravidla právo, k němuž stát vlastně oprávněn není. Pojímá-li se však pojem tento tak, jako že se státním právem nouzovým rozuměti má právo, k němuž stát za jistých okolností jest oprávněn skutečně. t. j. na základě platného řádu, pak jest to právem jako každé jiné právo. Nouzovým právem v tomto smyslu jest v § 14. říšské ústavy poskytnuté právo a takovým nouzo- vým právem státu jest každé jeho opráv- nění, pokud má práva, jichž nutně ke své existenci potřebuje. V tomto smyslu jest pak nouzové právo podkladem práva nadbyteč- ného. Právo nutné obrany v trestním zákoně možno také nazvati právem nouzovým.
Nouzův
23 article
Právně logickým předpokladem takového nouzového práva jest, že jest právním řádem výslovně stanoveno. V tom smyslu však theo- rie státního práva tohoto výrazu neužívá, nýbrž ve smyslu protismyslném. Větou, že „stát má nouzové právo“, chce theorie talo vlastně říci, že exekutiva, octne-li se v nouzi, nemusí ústavu anebo vůbec právní řád re- spektovati, že může učiniti cosi, co jestv protivě ku právnímu řádu, aniž by se dostala v rozpor s právním řádem, anebo že státní nouzové právo je nouzovým právem proto, že není v právním řádu obsaženo, přece však jako právo existuje. Avšak takové nouzové právo státu jest téže kvality pojmové jako černý bělouš anebo „bílý vraník“. Myšlenka právního stálu nesnáší takovéto nouzové prá- vo, uvnítř právního státu, který pojmově charakterisován tím, že se za žádných okol- ností nemůže proti právnímu řádu prohřešití, aniž by své vlastnosti právního státu pozbyl, jest průhledná a banální contradictio in ad- jecto. Státní nouzové právo, jak je Tezner na př. konstruuje — jest „bílým vraníkem“. Jím nikdy nelze protiústavní akt juristicky jako bezvadný anebo jenom schválení hodný vylí- čiti. Státním nouzovým právem může argu- mentovati státník anebo politik, nikdy však právní věda. A jestliže by dále, jak dv. rada
24 article
Tezner míní, naše soudní dvory veřejného práva mohly toto nebulosní, v ústavě neodů- vodněné státní nouzové právo uznati, pak ovšem okolnost tato nedokáže nesprávnost těchto vývodů — dí prof. dr. Weyr — tím spíše však dokáže správnost mínění, že stát. jehož soudní dvory politisují, na místě aby právem nalézaly, dávno není žádným práv- ním, nýbrž docela normálním policejním stá- tem. Potud prof. dr. Weyr, který právě svým závěrečným vývodem zasáhl terč do nejniter- nějšího centra. Stát náš není totiž právním státem, a dokázati to, nebude zapotřebí ná- lezu ani správního ani říšského soudu, který by podle Teznera uznal zemskou správní ko- misi v Čechách po právu stávající. Předpoví-l to však do zásoby některý dvorní rada správ- ního soudního dvoru, jak to učinil Tezner s cynismem v „N. F. Presse“ úplně domáckým, stane se to jistě, a v tom případě nabude nou- zové právo státní všech karakteristických známek skutečného práva i jako normy plat. ného právního řádu, či lépe, bude mu zjed- nána platnost tak dobře, jakoby jeho zřídlem byl skutečný právní řád.
Tezner profesor doktor Weyr N F Čechy
25 article
Posl. dr. Stölzel o chomutovském sjezdu. V solnohradském Volksbundu mluvil neděli posl. dr. Stölzel o německém souručen- ství, v Chomutově dovolávaném. Němci alpských zemích, jakož i v ostatních sudet. ských zemích mimo Čechy chtějí s Němci Čechách dochovati úplné souručenství ve správné prý úvaze, že síla německého lidu Čechách znamená sílu německého lidu v Ra- kousku samotném. Tím spíše však mohou Němci mimo Čechy žádati, aby při všech usneseních Němci v Čechách uzavíranýcha týkajících se veřejné činnosti Němců ve stá- tě, byli také slyšeni, aby mohli i svůj názor pronésti. Usnesení chomutovského důvěrnického sjezdu v tomto ohledu poněkud překvapují, ježto ve shromáždění tom byli němečti poslanci z Čech vyzváni, aby bud s Nationalverbandem anebo be něho vystoupili z dosavadní vlád- ní většiny.“ Kdyby se němečtí po- slanci z Čech zachovali podle chomutovských usnesení, vykonávala by česká otázka právě v důsledku až dosud věrně zachovávaného souručenství ostatních nacionálních Němců největší vliv na veřejný život v Rakousku Kdyby nebyla právě v Čechách současně ústa- va zřejmě zrušena, nebyl by tento moment ústavně tak na pováženou. Takto však by snadno mohl ve vládních kruzích vzniknouí vne názor, že to, co v Čechách bylo poměrně tak lehce a pouze ve formě potíráno, dalo by s použíti také na jiné půdě. Zajisté že alpští
Posl doktor Stölzel Němec Chomutov Čechy Ra Rakousko
26 article
Němci chtějí s veškerým důrazem spravedlivé nároky svých soukmenovců v Čechách pod- porovati jako dříve — pravil dr. Stölzel dále — a chtějí s nimi sjednoceně postupovati a při tom naprosto ku potřebám německého lidu v Rakousku, státu a ústavní svobody, nikoli však na vládu bráti zřetel. Na schůzích Na- tionalverbandu, jež budou do Chomutova svo- lány, bude prý uvažováno o položení všeho německého lidu v Rakousku, i učiněna budou dalekosáhlá závažná usnesení. Mají-l i však nabýti důrazu činem, musí býti v zájmu německého lidu v Rakou- sku proveditelna, neboť nie nepo- škozuje vice než obrněná usne- sení, kteráž potom nelze prové- sti. Tím důležitější jest pak zplna uvážiti všechny okolnosti při takovém usnášení. Dra. Stölzela jest naprosto prý vzdáleno, aby chtěl vládní politiku za všech okolností hájiti, ale znamenalo by „vylíti dítě i s koupelí“, kdyby se Němci v Rakou- sku vzdávali posice, kteráž jest nejenom v zájmu německého vli- vuvestátu, avšakještě více vzhle- dem ke spolkovému poměru s ně- meckou říší. Nám Němcům musí však záležeti na zachování toho- to spolku v našem zájmu a vůbee v zájmu němectví svrchovaně.
Němec Stölzel Čechy Rakousko Chomutov Raka
27 article
Totě velmi vydatná alpská korektura chomutovských názorů, jimž v Solnohradě otevřeny oči nad tím, že vlastně ohrožují ra- kousko-německý spolek. Uvídíme, jaký do- jem učiní tyto Stölzlovy názory v Chebu, Děčíně, v Mostě, v Jablonci atd. V každém případě je jisto tolik, kolík jsme konstatovali již v první zprávě o chomutovském sjezdu, že naši Němci záruku souručenství celého Na- tionalverbandu pro svou politiku ještě dokon- ce a dávno nemají. Posl. Jesser ve svém článku v „N. Freie Presse“ ujišťuje, že požadavek chomutovské- ho sjezdu, aby odstraněn byl místodržitel k. Thun a zemská správní komise i se svým pre- sidentem hr. Schönbornem, stane se na jisto požadavkem celého Nationalverbandu, až se s ním Němci v Chomutově sejdou.
Stölzlův Němec Posl Jesser Thun Solnohrad Cheb Děčín Most Jablonec Schönborn Chomutov Frei Presse
28 article
žádný oktroj volební opravy. V článku o účincích chomutovského sjez- du na předvčerejší ministerskou radu ujišťuje „N. Fr. Presse“, že chomutovské resoluce přes všechnu svoji umírněnost působily na vlá- du nesmírně. Všechny zprávy o velikém ok- troji vyrovnacích zákonů — mimochodem ře- čeno nejvydatněji v „N. Fr. Presse“ šířené — rozprášeny, od neděle rozprchla se prý všech- na oktrojová strašidla. Jenom tichý prý a té- měř ostýchavý poukaz k tomu, že by se ně- mecké strany mohly vydati do tábora oposice, stálo v chomutovské resoluci, ale tento slabý pokyn stačil, není prý již žádných plánů s ok- trojem volební opravy. Žádný oktroj, nýbrž vyrovnání. Neměla-li něžná chomutovská re- soluce žádného jiného účinku než toho, že vymetla ďábly oktroje, neseděli němečtí dů- věrníci v Čechách zbůhdarma, jásá „N. Frele Presse“ všecka šťastna. Nedivme se jí, nebot exorcismus chomutovských vymetačů oktro- jových ďáblů týká se v první řadě jí, dalat se již čtyří dni po svatoanenském patentu po- sednouti ďáblem — jehož jméno Brockhausen, jenž z jejích sloupců volal k vládě, aby ne- zůstala při oktroji správní komise, nýbrž při- kročila k dalšímu oktroji vyrovnacích zákonů, nestane-li se to, bude prý to bankrot státu a tak dále. Konference německých důvěrníků s hrab.
N Frel Brockhausen Čechy
29 article
Stürgkhem. Podle sdělení vůdčího německého po- slance z Čech odpověděl hr. Stürgkh na pí- semný dotaz dv. rady Bachmanna v příčině terminu konference s německými zástupci, že prosí, aby konference byla odložena až na příští týden, poněvadž předseda ministerstva tou dobou přiliš je zaměstnán. Co se týče vo- lební opravy, bude prý předsedoví minister- stva sděleno, že Němci mohli by připustiti je- nom takovou čtvrtou kurii, v níž by hlasovali vedle dosud neoprávněných také všichni vo- ličové ostatních kurií, a to by Němci dovelili teprve až po docíleném národně-politickém vyrovnání. Ke krisi v kabinetě by mohlo do- jíti až při provádění úmyslů Stürgkhových. Vůdčí německý poslanec je toho názoru, že by v kabinetě nezůstal ani jediný německý ministr, kdyby přes hlavy Němců anebo proti Němcům Thunův systém byl od Stürgkha ofi- ciálně přijat.
Stürgkh Bachmann Němec Stürgkhův Thunův Čechy
30 article
Rakousko-Uhersko. Starosti alpských Němců. Měli jsme už několikrát příležitost uká- zati na tomto místě, že alpští Němci jsou sytí věčného poručníkování se strany Němců z Čech a že německo-nacionální svaz není už dávno tak pevný, jako býval. Posl. Dobernig. Steinwender a dr. Stölzel varovali ve svých projevech nejednou své krajany z Čech, aby nepřepínali svých nároků na poslušnost alp- ských Němců. Ale znají špatně naše německé radikály. Z Chomutova dostali odpověď, že Němci z Čech půjdou po případě proti Stürgkhově vládě i bez německého souručen- ství. Této laskavosti bylo patrně přes příliš solnohradskému dru. Stölzlovi a hned za tepla upozornil v řeči, promluvené v německo-líbe- rálním spolku, jaké následky by mohlo miti pro rakouské Němce, kdyby se postavili proti vládě. Dr. Stělzel upozorňuje hlavně na spoje- nectví Rakouska s německou říší, které by pozbylo valně na své ceně, kdyby v Rakousku právě Němci byli v oposíci. Ale hlavní obava Stölzlova, jako jeho korutanských a štyrských soudruhů spočívá v tom, že by vláda po od- padnutí nacionálních Němců měla proti nim volnou ruku ve Štyrsku a Korutanech, kde by mohlo dojíti na podobná opatření, na klerá došlo v Čechách, ale s tím rozdílem, že by při nich vzalo za své výhradné panství Němcův těchto korunních zemích a Slovincům by se muselo poskytnouti aspoň kousek práva, tak důsledně odpíraného od německých většin. Alpským Němcům neběží tak o německého spojence, jako o nadpráví nad Slovany a Vla-
Němec Posl doktor Stölzel Stürgkhův Stölzl Stělzel Stölzlův Němcův RakouskoUhersko Čechy Chomutov Rakousko Korutany Slovan Vl