3
masthead
21. srpna 1913. Číslo 129.
4
article
vané cizjny nebyla zkrucována způsobem okatěj-
jím, než jak tomu jest při žalobách německých
krajanů našich na vybájené křivdy ve správě zem-
ské prý na nich páchané. Vždyť přece samostatné
nynější zemské zřízení bylo 1861 sestrojeno nej-
lepším jejich mužem doby tehdejší, Antonínem
Schmerlingem, k tomu konci, aby pomoci velko
statkářské kurie v zemské správě nadvláda něme-
cké menšině byla zabezpečena; vždyť v důsledk
díla Schmerlingova po dlouhou řadu let německá
tato menšina neobmezeně ve správě zemské sku-
tečně panovala; vždyť živel český sám o sobě ani
ve sněmu ani ve správě země většiny vůbec nemná
a nikdy jí neměl; vždyť přesunem volebního vý-
sledku, nadešlým během posledních desítiletí
kurii velkostatkářské, rozhodujícím činitelem
zemském hospodářství jsou de facto zástupci tak
zv. konservativního velkostatku, kteří přece již
celou svojí tradicí naprostě poskytují záruky, aby
k nějakému křivdění živlu německému nedošloy
vždyť i finanční referát země s krátkými přestáv
kami, kdy Němci se sněmu vzdalovali, nalézal se po
desitiletí v rukou poslanců německých, vždyť ko-
nečně, jak dokumentárními ciframi zemského rez-
počtu nezvratně lze dokázati, nejen že nečiní s
Schmerling
Schmerlingův
Němec
5
article
Němcům v nižádném oboru zemského hospodář-
ství nijaká křivda, nýbrž naopak v celě řad
oborů, zejména v obecním školství,
zemědělství, v umění atd. dostává se
Němcům z důchodů zemských
kvoty mnohemvětší, nežna jakou v zá-
kladě klíče obyvatelstva moho
činiti nárok. A je-li tedy nářek nad domně-
lým znásilňováním Němců čirou tarturfferií, pak
vzhledem k heslu o „národní samosprávě“, nota
bene toliko pro Čechy požadované, sluší vytknouti.
že nikdy nebylo vábné idey „autonomie“ bráno
tak okatě nadarmo, jak se to nyní děje se strany
krajanů německých, neboť jen slepec mohl by ne-
viděti, že v případu tomto národní autonomie jes
pouhým pláštíkem, kterýmž zastírají se tužby, smě
řující k průlomu dorovného práva obo
národů od staletí pro celou obla
země platného, k rozvrácení exi-
stenčních podmínek českých men-
šin a k roztržení správní jednoty ze-
mě v tisícileté historii tohot
království založené.
Němec
Čechy
6
article
A nyní, abychom si ještě více ujasnili pol-
tický význam okamžiku, přihlédněme k prostřed-
kům jimiž němečtí krajané k dosažení cilů svých
pracují. Po pět roků znemožňoval činnost sně-
movní za tím nepokrytě hlásaným účelem, aby
stupňováním krise finanční přivoděn byl rozvral
zemské autonomie a rozvratem tímto aby nás do-
nutili k poddajnosti a k resignací na rovnocennost
a rovné právo v odvěké naší domovině. A když
upřímný náš pokus o poctivou dohodu úporností
jejich v oboru jazykovém byl zmařen, a když c. k
vláda na mistě, aby pustošivé důsled-
ky německé obstrukce účinně pa-
ralisovala, zřízením zemské správn
komise vlastní cíl obstrukce té-
to: rozvrat zemské autonomie, u-
vedla ve skutek, ejhlel jaké že spatřujeme
divadlo? Politika vydírání, dodělavší se v Praze
úspěchu, obrací na ručest hrot svůj do Vídně, aby
si vynutila a vyhrozila úspěchů dalších. Tak chá-
pati sluší průběh a výsledek nedělního sjezdu
Chomutově, toť význam schválené ašské resoluce
hněvných hrozeb do Vídně adresovaných. Parla-
mentni německé veto, dosáhnuvší r. 1899 v nařízení
Claryho negativního úspěchu odvoláním nařízení
Badeního a Gautschova, veto toto nyní hlá-
síse opětně ke slovu, však vytyčuje si ten-
tokrát již cíl positivní, vrcholicí v tom, aby
cestou dalších průlomů do řádů
stavních požadavky německé zvlášt
v oboru zřízení zemského prostě by
ly oktrojová ny.
Toť význam 26. července po stránce politi-
cké.
Badení
Gautschův
Praha
Vídeň
Chomutov
7
article
Velectění pánové! Jakožto zástupcové samo-
správy máte právo i povinnost hájiti ji před každou
úhonou. Povinnost tato jest tím naléhavější, poně-
vadž u nás v Čechách, při dnešním ústavním se-
strojení tělesa stálního, místní naše samospráva
tvoří jediný útulek, v němž životní potřeba
svéprávnosti občanstva nalézá uplatnění. Však
jakožto zvolenci občanstva a nositelé jeho důvěry
jste zároveň stělesněním tužeb a pocitů, jež duši
lidu pronikají v ohledu národním a politickém. v
dějinách české samosprávy povždy čestně bude
vzpomínáno vynikající úlohy, kterou okresy a obce
po dobu svého trvání konaly ve službách zájmů
potřeb národa. Jestliže nedávný pražský sjezd o-
kresů německých přijal za své programatické poža-
davky svých zástupců politických se zjevnýmt-
myslem, aby výbojný jejich postup sesílil, pak za-
jisté ani váš úkol nemúže býti jiný, než abyst
i vy ve všech směrech politickým zá-
pasníkům našim co nejůčinnějš
poskytli podpory.
Čechy
8
article
Jak se na stav věcí české dívám, mám za to
že přede vším jiným potřebí nám zburcovati české
svědomí a pracovati na opatření nejpřednější pod-
mínky úspěšné politické práce české: na z je d-
nání pořádku v české naší domácno-
Vy, žijíce v kontaktu s nejširšími vrstvami ob-
čanstva, jste v první řadě k tomu povoláni, abyste
k posílení věci české k zápasům nás čekajícím
prohlubovali vědomí pravdy, že jinak čák
poměrů lepších nekyne, než kdyi
české politické šiky aspoň v o-
braně ohrožených statků národa stá-
tibudouna výši těžké svoji úlohyl
Když dozněl několikaminutový hlučný potlesk.
jimž referát Exc. dra. J. Fořta provázen, promluvil
druhý referent dr. J. Uhlíř, ředitel měst. úřadů
v Písku:
Císařským patentem ze dne 26. července 1913
č. 150 ř. z. byl sněm království Českého rozpuštěn
a byly nařízeny nové volby do něho, jichž pro-
vedení bylo však ponecháno době pozdější.
J Fořt
doktor
J Uhlíř
Písek
9
article
Dalším cís. patentem z téhož dne č. 36 z. z.
byla pro království České zřízena zemská správní
komise, jíž svěřeny funkce zemského výboru; zá-
roveň vypsána zemská přirážka 65% a zavedena
zemská dávka z piva.
Pokusím se o to, prokázati, že oba tyto cís.
patenty odporují platným zákonům a jsou ne-
ústavní.
Zemské zřízení nezná nařízení z nouze, jako
čl. XIV., ani nemá předpisu o rozpuštění zemského
výboru, obdobného předpisu ob. zř.: cís. patent
druhý se také nedovolává takového předpisu,
nýbrž odvolává se na povinnost panovníkovua
vlastnoruční list, znějící ministr-presidentovi, se
odvolává na státní právo z nouze, příznávaje, že
opatření to jest činěno niimo ústavu.
sti
Oproti znění čl. I. říjnového diplomu vydán
tudíž předpis, jenž má míti platnost zákona, pa-
novníkem samým bez spolupůsobení sněmu.
Uvedenými cís. patenty byly porušeny tyto
předpisy zemského zřízení, jež jest částí ústavy.
Oproti předpisu § 10. zem. zřízení nebyly sou-
časně s rozpuštěním zemského sněmu vypsány
nové volby do něho.
Dále porušeny předpisy §§ 2., 14. a 22. z. zř.
a řada předpisů, týkajících se zemského výboru.
Toto porušení zemské ústavy, jež stalo se z dů-
vodů čistě politických, jest ovšem též politickou
událostí prvního řádu.
Jiná otázka jest ovšem, zdali suspense zem-
ské ústavy byla věcně odůvodněna.
Otázku tu lze zodpověděti pouze záporně.
10
article
Opatření byla odůvodněna t. zv. státním prá-
vem z nouze, kterýžto význam se vyskytuje teprve
v posledních letech a jehož věcný obsah je velice
pochybný. Toto státní právo z nouze bylo sice
správním a i říšským soudem uznáno, nikoli však
v rozsahu, v jakém ho bylo nyní použito.
Otázkou však je, zdali okolnosti odůvodňují
jeho použiti a zdali poměry v království Českém
dospěly tak daleko, že bylo nezbytno řak učiniti.
Jest sice pravda, že zemský výbor neměl více
finančních prostředků, ale mohla-li vláda povoliti
vybíráni 55% zemské přírážky, mohla též povoliti
přirážku 65%, na niž se usnesl zákonný represen-
tant království Českého, zemský výbor, a mohla-lí
jiné zemi povoliti, by vybírala se na základě usne-
sení zemského výboru zemská dávka z piva, mohla
ji povoliti též království Českému.
Tím mohla vláda poskytnouti zemskému vý-
boru finanční prostředky a odstraniti tak jedinou
překážku spořádané správy zemské, aniž musila
sáhnouti k činu protiústavnímu.
Pravil jsem, že nedostatek peněz byl jedinou
překážkou spořádané správy zemské.
V císařském patentu se sice praví, že zemský
výbor nemohl dále zastávati funkce jemu přinále-
žející, t. j. funkce správní.
To však naprosto neodpovídá skutečnosti.
Po resignaci zemského maršálka a velkostat-
kářských přísedících zbylo totiž ještě šest přísedí-
cích, kterýžto počet dle § 42. odst. II. zem. zř
úplně byl postačitelný.
11
article
Po resignaci maršálka pak mohl před roz-
puštěním sněmu býli jmenován zemský maršá-
lek, by se vyhovělo předpisu § 4. zem. zř., dle
něhož maršálek zemský má býti jmenován ze stře-
du poslanců.
A i když se to nestalo, byl zde přece náměstek
zemského maršálka, jím jmenovaný, jehož funkce,
jak soudil již zvěčnělý prof. Pražák (Zemská ústa-
va, str. 140.), resignací maršálkovou nepominula.
Z uvedeného jde na jevo, že zemský výbor
mohl dle předpisů zemského zřízení své úřadní
funkce konati a že nebylo zřízení zemské správní
komise v tomto směru odůvodněno. (Opatření la-
kové připouštěl Pražák, Zemská ústava, str. 227.
pouze pro případ, že se vzdala neb zemřela většina
členů zemského výboru neb zemský výbor by pro
trvalou abstínenci většiny členů nemohl úřadovat.)
Všeobecně lze tedy říci, že cís. patenty zna-
menají čin protiústavní a že státní právo z nouze.
byť se i uznalo, bylo neoprávněně překročeno.
V tom se shodují nejen projevy českých od-
borníků (prof. Hobza v „Šamostatnosti“ 18. dubna
1912, prof. dr. Hoetzel v „Přehledu“ 29. dubnaa
dr. L. A. tamže 1. srpna 1913), nýbrž též úsudky
odborníků německých, pokud zrak jejich není po-
litickou vášní zkalen.
Nejvážnější z těchto jest úsudek dra. Spiegla
profesora německé university pražské, v „Bohe-
mii“ ze dne 3. srpna 1913, jenž praví, že vláda
měla po ruce ještě jiné mírnější prostředky, že
nemusila sáhnouti ku protiústavnímu opatření, jež
znamená nejen zničení zemské ústavy, nýbrž jimž
utrpěly těžkou pohromu rakouské právo státní,
ústavnost, právní kontinuita a právní jistota.
profesor
Pražák
Hobza
Šamostatnost
doktor
Hoetzel
tamže
12
article
Též dr. Tezner, dvorní rada správního soudu,
jenž v „Zeitu“ ze dne 18. dubna 1912 dokonce pří-
znával zemskému výboru právo vykonávati s pa-
novníkem moc zákonodárnou, vyslovil se v „Neue
Freie Presse“ ze dne 12. července 1913 rozhodně
protí zřízení zemské správní komise, pravě, že
samospráva zemská nesmí býti ponížena. Tím více
podivení vzbudil ovšem článek téhož v „Neue Freie
Presse“ ze dne 30. července 1913, v němž dřívější
své stanovisko opouští a zřízení zemské správní
komise schvaluje. Tedy se stupně k stupní.
Z uvedeného jde na jevo, jak soudná veřejnost
pohlíží na akt vlády, jímž utrpěla nejen samospráva
a zemská ústava království Českého, nýbrž ústav-
nost vůbec, jehož uznáním však může utrpěti též
prestiž naší justice.
Naskytne se totiž dle všeho co nejdříve při-
ležítost, by správní soud, říšský soud a řádné
soudy rozhodovaly dle práva jim daného o plat-
nosti císařského patentu shora na II. místě uvede-
ného. Uznají-li pak platnost jeho neb odeprou-li
ji vůbec zkoumati, což obojí snad není aní mysli-
telno, bude zničena naprosto důvěra lidu v ne-
odvislost a nestrannost soudů, což lze nazvatí přímo
pohromou pro Rakousko.
A zdá se věru, že tato eventualita nastane
Novinami proběhla totiž zpráva dosud nedemen-
tovaná, že vláda vzala před vydáním patentů n
potaz správní soud; článek Teznerův ze dne 30.
července to nepřímo též potvrzuje. A tu dlužno
uvésti, že ani zákon o správním soudu, ani jednací
řád neobsahuje žádného předpisu, ani vůbec zmín-
ky o tom, že by správní soud měl podávati vládě
posudky, a jest tudíž naprosto nepochybno, že
vláda nebyla oprávněna od správního soudu po-
sudek si vyžádati a že tento nebyl ani povinen,
ba ani oprávněn, takovýto posudek podati.
Tezner
Teznerův
Rakousko
Neue Frei Presse
13
article
Jak uvedeno, utrpěla dosazením zem. správní
komise a též způsobem jejího složení velhou po-
hromu samospráva zemská, ale ovšem též samo-
správa okresní a obecní, jež byla takto podřízena
sboru, sestávajícímu z úřadníků státních, na vládě
závislých, a tím vládě samé.
Tím učiněn průlom do soustavy naší samosprá-
vy ve smyslu Körbrovy studie k reformě vnitřní
správy, jež čiší přímo nepřátelstvím k samosprávě
vůbec.
Částečnou útěchu poskytuje tu ovšem okol-
nost, že komisi jest k ruce výborné zemské úřad-
nictvo, jehož neobyčejnou zdatnost uznal prof. dr
Spiegel v „Bohemii“ ze dne 3. srpna. Úřadnictvo
toto, jež bylo jako část zemské samosprávy po-
níženo tim, že bylo podřízeno státním byrokratům
z nichž ani jediný ničím nevyniká, nedopustí za-
jisté, by zemská správní komise jednala protizá-
konně a strannicky.
Bude-li však platnost patentů soudy uznána
hrozí samosprávě naší nebezpečí okleštění dalšího.
neboť vláda, jež se jednou odhodlala porušit ústa-
vu, odhodlá se třebas k dalším krokům ještě více
nezákonným, jen aby vyhověla přání Němců.
Avšak vyhlídky pro okresy a obce jsou chmur-
né i v tom případě, že platnost patentů bude
soudy, a to především správním soudem oduznána.
Körbrův
profesor
Spiegel
Němec
Bohemia
14
article
Takovéto rozhodnutí má sice platnost pouze pro
případ, jehož se týká, ale nelze neuznati, že by
lakovéto autoritativní prohlášení mělo přece jen
dalekosáhlý význam.
Pomysleme jen na přírážky obecní a okresní
a na samostatné dávky obecní, jež lze vybírati
toliko se svolením zemského výboru a k nimž by
dala nyní svolení zemská správní komise; to vše
by se stalo takto ilusorním aneb by bylo vybírání
jich spojeno se značnými obtížemi. Stejný rozvrat
by nastal v záležitostech stran, v nichž dle plat-
ných zákonů rozhoduje zemský výbor jakožto po-
slední stolice.
Jest tudíž třeba, by samospráva česká po-
zvedla svůj varovný hlas, by energicky, ale dů-
stojně protestovala proti dosazení zemské správní
komise a by se vyslovila a zasadila o to, aby zem-
ská správní komise byla co nejdříve odstraněnaa
by zasedl opět co nejdříve zemský výbor.
Nesmíme si ovšem při tom tajíti, že samo-
správa okresní a obecní sama nemůže přivodití
odstranění zemské správní komise, neboť zlo, které
— jak jsem již uvedl — bylo způsobeno z důvodů
politických, lze asi sotva jinak než opět cestou
politickou odstraniti.
15
article
Cesta tato jest též v patentu naznačena, nebot
působnost zemské správní komise pomine tím
dnem, kdy zemský výbor, sněmem nově zvolený
zahájí svou činnost.
Přání toto máme zajisté všichni a doufejme, že
přání toto bude co nejdříve splněno.
Po referátě dra. Uhlíře, jenž rovněž vyvolal
všeobecný souhlas, přednesl dr. Fr. Lokay, nám.
okr. starosty a měst, radní v Karlíně, tuto
resoluci:
„Zástupcí českých okresů a obcí v králov-
ství Českém, shromáždění na protestním sjezdu
v Praze dne 20. srpna 1913, připojují se ku pro-
testu, usnesenému společně Poradním sborem
českých okresů. Svazem českých měst. Perma-
nentním výborem Svazu býv. českých poslaneů
na sněmu království Českého a Národní radou
českou dne 5. srpna 1913, a prohlašují:
1. Vyslovujeme nejhlubší roztrpčení nad
křiklavým porušením ústavy království Českého,
jehož c. k. vláda se dopustila oktrojováním zem-
ské správní komise král. Českého a odkladem
voleb do zemského sněmu, jakož i nad nebýva-
lým ponížením, jež c. k. vláda veškeré samo-
správě v království Českém způsobila tím, že
bez zákonného podkladu učinila prů-
lom do platné a osvědčené soustavy samosprávy
království Českého.
Lokay
Francie
Karlín
Praha
Perma
svaz český město
svaz bývalý
Český a národní rada
16
article
2. Nemůžeme pokládati zemskou správní ko-
misi pro král. České za zákonný orgtán ke
správě království Českého, jež dle platného
zemského zřízení mohou spravovati toliko sněm
království Českého a zemský výbor, ze středu
jeho volený.
3. Neuznáváme, že by se opatření vládní
dala ospravedlniti t. zv. státním právem z nouze,
naopak jsme přesvědčeni, že v daném případě
nebyly vůbec dány jeho předpoklady. Vyslovu-
jeme proto důvěru ve správní soud, že při řešení
této otázky zůstane věren svým osvědčeným
tradicím.
4. žádáme, aby pro návrat pravidelných ú-
stavních poměrů v král. Českém byl ce nejdříve
zvolen a svolán sněm království Českého, který
by po svém ustavení provedl volební reformu.
17
article
5. Vyslovujeme se co nejrozhodněji proti to-
mu, aby jakákoli změna ústavy zemské nebo
platné soustavy naší samosprávy provedena byl
cestou neústavní.
6. Protestujeme co nejdůrazněji proti tomu,
že c. k. vláda postavila se na jednostranné sta-
novisko německé, čelící k rozvratu ústavníeh
poměrů v království Českém, a protestujeme
proti zřejmě bezdůvodnému tvrzení, jakoby Něm-
ci v zemské správě král. Českého byli bývali
utiskováni a zkracováni, zvláště hledíme-li k to-
mu, že po celá desitiletí byli v zemské správě
království Českého rozhodujícími pány.
7. K českým stranám politickým vznášíme
důtklivou žádost, aby v kritickou dobu tuto.
kdy jedná se o nejzákladnější statky národa,
o svézákonnost a zamosprávu království Českého.
semkly se ku pevnému a mohutnému jednotnému
postupu a podnikly nejvážnější a nejúčinnějš
kroky za tím účelem, by ústavní řády v král.
Českém co nejdříve byly obnoveny.
Pan přísedící zemského výboru K. Adámek
po přečtení resoluce navrhl, aby svolavatelům
schůze, jakož i referentům, kteří s nevšední dů-
kladností vykonali svůj úkol a přispěli valně v ně-
kterých směrech k objasnění dosti komplikovaných
sporných otázek, vysloveny byly díky, a dále, aby
přednesená resoluce byla schválena jednomyslně.
by tak dnešní manifestace vyzněla svorně a mo-
hutně.
Návrh tento přijat a potom přečtená resoluce
jednomyslně schválena,
Pan předseda Antonín švchla zmínil se dále
stručně o tom, že při Svazu býv. českých poslanců
na zněmu král. Českého utvořena byla poradní ko-
mise a to za součinnosti Svazů českých okresů
měst, a podal zprávu o její dosavadní práci a před-
ložil ke schválení tento resoluční návrh-
„Zástupcové českých okrezů a obcí v král.
K Adámek
švchl
Německo
svaz český okres
18
article
Českém berou na vědomí utvoření Poradní komise
při Permanentním výboru Svazu bývalých českých
poslanců na sněmu království Českého, schvalují
dosavadní její pokyny za účelem jednotného po-
stupu českých sborů samosprávných vůči zemské
správní komisi vydané a vznášejí na ni úkol, aby
i nadále až do znovuzavedení ústavních poměrů
v království Českém jednotný postup vedla a ří-
dila, doporučujíce všem korporacím samosprávným.
by v zásadních otázkách na komisi tu se obracely.
Návrh tento byl jednomyslně schválen.
Na to pan předseda Ant. Švehla v závěrečné
řečí poděkoval svolavatelům schůze, jakož i refe-
rentům za jejich výstižné přednášky, a projevil
přání, aby účastníci schůze šířili všude víru národa
v jeho vlastní síly, jež jsou nejlepší zárukou, že
český národ, který překonal již mnohem těžší pří-
koří, přežije též tento nový útísk.
Omluvili se a pozdravné přípisy zaslali: dr.
Karel Groš, starosta měst pražských: dr. Jan
Podlipný, předseda Národní rady a měst. radní
v Praze; města Hlinsko a Vysoké Mýto
okresní výbor v Blatné; dr. V. Černý, obecní
starší v Praze; dr. Jiskra, starosta v Brandýse
n. L.: O. Knot, mag. rada: dr. N. Zavadil, ob.
starší města Prahy; dr. Růžička, obecní starší
města Prahy: univ. prof. dr. Drachovský: univ.
prof. dr. Vavřínek a Ph. Mag. J. Schima n
st., starostův náměstek v Klatovech.
Švehla
doktor
Groš
Podlipná
V Černá
Jiskra
N Zavadil
Růžička
profesor
drachovský
Vavřínek
Mag
J Schim
Praha
Hlinsko
Vysoký Mýto
Blatná
Brandýs
Klatovy
národní rada
O . Knot
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
»Tak zvané nouzové právo státu«.
Pod tímto záhlavím uveřejňuje »Unione
z péra profesora české techniky v Brně
dra. Frant. Weyra příspěvek k právnickému
výkladu ústavní krise v Čechách. Autor
obrací se proti argumentům, jimiž odůvodňuje
se zasáhnutí vlády do české zemské ústavy.
juristicky t. zv. »státním nouzovým
právem« anebo »právem z nouze státu«. že
tento pojem skutečně ještě v moderní státo-
právní theorii řádí a za právní se pokládá,
jest dru. Weyroví důkazem o dnešní nízké
úrovni této theorie, která se dosud nezmohla
k pochopení primitivní myšlenky, že právní
věda a politika jsou dva úplně různé pojmy.
Na otázku, jak dlužno událost ze dne
26. července a její následek pojímati práv-
nicky, odpovídá autor, že není nejmenší
pochyby o tom, že událost tato stojí v roz-
poru s platným právním řádem, toť jasno
pro každého i jen poněkud právnicky vzděla-
ného jasně na bílední. Přes to však možno.
ano nutno tvrditi, že platné právo ve své
podstatě nebylo ani zníčeno, ani odvoláno,
aniž nějak právnicky dotčeno. Je prý to jen
vulgární, nejen od laiků, ale i od právníků
a vědců veskrze užívaný výraz, podle něhož
činem nějakým, stojícím a platnou právní
normou v rozporu, tato norma byla »zlo-
mena« anebo »zlomena«. Článek poukazuje
na analogii trestního práva a dovozuje, že
je-li předpis jezdít v pravo, žádný kočí tím,
že jede v levo, nemůže předpis tento při-
praviti o právní jeho existenci. To platí
i o ústavách, s tím jediným toliko rozdílem
(na rozdíl od předpisu o jízdě), že zpravidla
není tu dále žádné normy, kteráž by při-
pouštěla trest na skutkovou povahu, stojíce
s předpisem v rozporu.
Tento rozdíl nemůže však míti na právn
úvahu žádného vlivu, právě tak jako lho
František
Weyr
Brno
Čechy
21
article
stejno zůstává, zdalí v konkrétním případě
trestní sankce skutečně provedena byla či
níkolí (byl-li kočí potrestán či nebyl). Jest-
líže tedy někdo řekne, že událostí ze
dne 26. července ústava byla porušena, my-
slí tím, že nadešel skutečný poměr, kterýs
platným právním řádem stojí v rozporu —a
má pravdu, a popírá-li někdo porušení
ústavy, sleduje správnou myšlenku, že aktem
kterýž nemá kvality ústavou žádané, ústava
sama nijak změněna býti nemůže, i má rov-
něž pravdu.
Patent ze dne 26. července 1913 může
tedy býti právnicky jenom negativně karak-
terisován, jakožto norma nestojí s ústavou
v žádném poměru, je to skutek, pro nějž platná
zemská ústava nemá jiného právnického vý-
razu, než toho, že s ní stojí v rozporu. Do-
cela jinak vypadne přirozeně politická
úvaha. Ježto akt tento má dalekosáhlé
účinky politické, může se z politického, ale
jen z politického stanoviska říci, že jím
ústava byla porušena. Tento rozpor vysky-
tuje se při každé násilné (nikoli právní)
změně ústavy. Právník nemá naprosto žád-
ného vědeckého měřítka pro positivní oce-
nění takového aktu na př. násilnou změnu
republiky v monarchii, a naopak, kdežto poli-
tik či historik tuto okolnost, podle toho je-l
monarchistou nebo republikánem, může pro-
hlásiti za eklatantní porušení ústavy. Pokus.
různá tato stanoviska právníka a politika
smířiti, znamená juristickou konstrukci tak
zv. státního nouzového práva. Tento pokus
jest vědecky a politicky neupřímný, pojem
sám jest logicky nonsens. Nouzové právo.
22
article
přesně vzato, neznamená nic jiného ne
právo k něčemu, k čemu práva
není. A pod nouzovým právem státu roz-
umí se v theorii zpravidla právo, k němuž
stát vlastně oprávněn není. Pojímá-li se však
pojem tento tak, jako že se státním právem
nouzovým rozuměti má právo, k němuž stát
za jistých okolností jest oprávněn skutečně.
t. j. na základě platného řádu, pak jest to
právem jako každé jiné právo. Nouzovým
právem v tomto smyslu jest v § 14. říšské
ústavy poskytnuté právo a takovým nouzo-
vým právem státu jest každé jeho opráv-
nění, pokud má práva, jichž nutně ke své
existenci potřebuje. V tomto smyslu jest pak
nouzové právo podkladem práva nadbyteč-
ného. Právo nutné obrany v trestním zákoně
možno také nazvati právem nouzovým.
Nouzův
23
article
Právně logickým předpokladem takového
nouzového práva jest, že jest právním řádem
výslovně stanoveno. V tom smyslu však theo-
rie státního práva tohoto výrazu neužívá,
nýbrž ve smyslu protismyslném. Větou, že
„stát má nouzové právo“, chce theorie talo
vlastně říci, že exekutiva, octne-li se v nouzi,
nemusí ústavu anebo vůbec právní řád re-
spektovati, že může učiniti cosi, co jestv
protivě ku právnímu řádu, aniž by se dostala
v rozpor s právním řádem, anebo že státní
nouzové právo je nouzovým právem proto, že
není v právním řádu obsaženo, přece však
jako právo existuje. Avšak takové nouzové
právo státu jest téže kvality pojmové jako
černý bělouš anebo „bílý vraník“. Myšlenka
právního stálu nesnáší takovéto nouzové prá-
vo, uvnítř právního státu, který pojmově
charakterisován tím, že se za žádných okol-
ností nemůže proti právnímu řádu prohřešití,
aniž by své vlastnosti právního státu pozbyl,
jest průhledná a banální contradictio in ad-
jecto. Státní nouzové právo, jak je Tezner na
př. konstruuje — jest „bílým vraníkem“. Jím
nikdy nelze protiústavní akt juristicky jako
bezvadný anebo jenom schválení hodný vylí-
čiti. Státním nouzovým právem může argu-
mentovati státník anebo politik, nikdy však
právní věda. A jestliže by dále, jak dv. rada
24
article
Tezner míní, naše soudní dvory veřejného
práva mohly toto nebulosní, v ústavě neodů-
vodněné státní nouzové právo uznati, pak
ovšem okolnost tato nedokáže nesprávnost
těchto vývodů — dí prof. dr. Weyr — tím
spíše však dokáže správnost mínění, že stát.
jehož soudní dvory politisují, na místě aby
právem nalézaly, dávno není žádným práv-
ním, nýbrž docela normálním policejním stá-
tem.
Potud prof. dr. Weyr, který právě svým
závěrečným vývodem zasáhl terč do nejniter-
nějšího centra. Stát náš není totiž právním
státem, a dokázati to, nebude zapotřebí ná-
lezu ani správního ani říšského soudu, který
by podle Teznera uznal zemskou správní ko-
misi v Čechách po právu stávající. Předpoví-l
to však do zásoby některý dvorní rada správ-
ního soudního dvoru, jak to učinil Tezner
s cynismem v „N. F. Presse“ úplně domáckým,
stane se to jistě, a v tom případě nabude nou-
zové právo státní všech karakteristických
známek skutečného práva i jako normy plat.
ného právního řádu, či lépe, bude mu zjed-
nána platnost tak dobře, jakoby jeho zřídlem
byl skutečný právní řád.
Tezner
profesor
doktor
Weyr
N F
Čechy
25
article
Posl. dr. Stölzel o chomutovském sjezdu.
V solnohradském Volksbundu mluvil
neděli posl. dr. Stölzel o německém souručen-
ství, v Chomutově dovolávaném. Němci
alpských zemích, jakož i v ostatních sudet.
ských zemích mimo Čechy chtějí s Němci
Čechách dochovati úplné souručenství ve
správné prý úvaze, že síla německého lidu
Čechách znamená sílu německého lidu v Ra-
kousku samotném. Tím spíše však mohou
Němci mimo Čechy žádati, aby při všech
usneseních Němci v Čechách uzavíranýcha
týkajících se veřejné činnosti Němců ve stá-
tě, byli také slyšeni, aby mohli i svůj názor
pronésti. Usnesení chomutovského
důvěrnického sjezdu v tomto
ohledu poněkud překvapují, ježto
ve shromáždění tom byli němečti
poslanci z Čech vyzváni, aby bud
s Nationalverbandem anebo be
něho vystoupili z dosavadní vlád-
ní většiny.“ Kdyby se němečtí po-
slanci z Čech zachovali podle chomutovských
usnesení, vykonávala by česká otázka právě
v důsledku až dosud věrně zachovávaného
souručenství ostatních nacionálních Němců
největší vliv na veřejný život v Rakousku
Kdyby nebyla právě v Čechách současně ústa-
va zřejmě zrušena, nebyl by tento moment
ústavně tak na pováženou. Takto však by
snadno mohl ve vládních kruzích vzniknouí
vne
názor, že to, co v Čechách bylo poměrně tak
lehce a pouze ve formě potíráno, dalo by s
použíti také na jiné půdě. Zajisté že alpští
Posl
doktor
Stölzel
Němec
Chomutov
Čechy
Ra
Rakousko
26
article
Němci chtějí s veškerým důrazem spravedlivé
nároky svých soukmenovců v Čechách pod-
porovati jako dříve — pravil dr. Stölzel dále
— a chtějí s nimi sjednoceně postupovati a při
tom naprosto ku potřebám německého lidu
v Rakousku, státu a ústavní svobody, nikoli
však na vládu bráti zřetel. Na schůzích Na-
tionalverbandu, jež budou do Chomutova svo-
lány, bude prý uvažováno o položení všeho
německého lidu v Rakousku, i učiněna budou
dalekosáhlá závažná usnesení. Mají-l i však
nabýti důrazu činem, musí býti v
zájmu německého lidu v Rakou-
sku proveditelna, neboť nie nepo-
škozuje vice než obrněná usne-
sení, kteráž potom nelze prové-
sti. Tím důležitější jest pak zplna uvážiti
všechny okolnosti při takovém
usnášení. Dra. Stölzela jest naprosto prý
vzdáleno, aby chtěl vládní politiku za všech
okolností hájiti, ale znamenalo by „vylíti dítě
i s koupelí“, kdyby se Němci v Rakou-
sku vzdávali posice, kteráž jest
nejenom v zájmu německého vli-
vuvestátu, avšakještě více vzhle-
dem ke spolkovému poměru s ně-
meckou říší. Nám Němcům musí
však záležeti na zachování toho-
to spolku v našem zájmu a vůbee
v zájmu němectví svrchovaně.
Němec
Stölzel
Čechy
Rakousko
Chomutov
Raka
27
article
Totě velmi vydatná alpská korektura
chomutovských názorů, jimž v Solnohradě
otevřeny oči nad tím, že vlastně ohrožují ra-
kousko-německý spolek. Uvídíme, jaký do-
jem učiní tyto Stölzlovy názory v Chebu,
Děčíně, v Mostě, v Jablonci atd. V každém
případě je jisto tolik, kolík jsme konstatovali
již v první zprávě o chomutovském sjezdu, že
naši Němci záruku souručenství celého Na-
tionalverbandu pro svou politiku ještě dokon-
ce a dávno nemají.
Posl. Jesser ve svém článku v „N. Freie
Presse“ ujišťuje, že požadavek chomutovské-
ho sjezdu, aby odstraněn byl místodržitel k.
Thun a zemská správní komise i se svým pre-
sidentem hr. Schönbornem, stane se na jisto
požadavkem celého Nationalverbandu, až se
s ním Němci v Chomutově sejdou.
Stölzlův
Němec
Posl
Jesser
Thun
Solnohrad
Cheb
Děčín
Most
Jablonec
Schönborn
Chomutov
Frei Presse
28
article
žádný oktroj volební opravy.
V článku o účincích chomutovského sjez-
du na předvčerejší ministerskou radu ujišťuje
„N. Fr. Presse“, že chomutovské resoluce
přes všechnu svoji umírněnost působily na vlá-
du nesmírně. Všechny zprávy o velikém ok-
troji vyrovnacích zákonů — mimochodem ře-
čeno nejvydatněji v „N. Fr. Presse“ šířené —
rozprášeny, od neděle rozprchla se prý všech-
na oktrojová strašidla. Jenom tichý prý a té-
měř ostýchavý poukaz k tomu, že by se ně-
mecké strany mohly vydati do tábora oposice,
stálo v chomutovské resoluci, ale tento slabý
pokyn stačil, není prý již žádných plánů s ok-
trojem volební opravy. Žádný oktroj, nýbrž
vyrovnání. Neměla-li něžná chomutovská re-
soluce žádného jiného účinku než toho, že
vymetla ďábly oktroje, neseděli němečtí dů-
věrníci v Čechách zbůhdarma, jásá „N. Frele
Presse“ všecka šťastna. Nedivme se jí, nebot
exorcismus chomutovských vymetačů oktro-
jových ďáblů týká se v první řadě jí, dalat
se již čtyří dni po svatoanenském patentu po-
sednouti ďáblem — jehož jméno Brockhausen,
jenž z jejích sloupců volal k vládě, aby ne-
zůstala při oktroji správní komise, nýbrž při-
kročila k dalšímu oktroji vyrovnacích zákonů,
nestane-li se to, bude prý to bankrot státu
a tak dále.
Konference německých důvěrníků s hrab.
N Frel
Brockhausen
Čechy
29
article
Stürgkhem.
Podle sdělení vůdčího německého po-
slance z Čech odpověděl hr. Stürgkh na pí-
semný dotaz dv. rady Bachmanna v příčině
terminu konference s německými zástupci, že
prosí, aby konference byla odložena až na
příští týden, poněvadž předseda ministerstva
tou dobou přiliš je zaměstnán. Co se týče vo-
lební opravy, bude prý předsedoví minister-
stva sděleno, že Němci mohli by připustiti je-
nom takovou čtvrtou kurii, v níž by hlasovali
vedle dosud neoprávněných také všichni vo-
ličové ostatních kurií, a to by Němci dovelili
teprve až po docíleném národně-politickém
vyrovnání. Ke krisi v kabinetě by mohlo do-
jíti až při provádění úmyslů Stürgkhových.
Vůdčí německý poslanec je toho názoru, že
by v kabinetě nezůstal ani jediný německý
ministr, kdyby přes hlavy Němců anebo proti
Němcům Thunův systém byl od Stürgkha ofi-
ciálně přijat.
Stürgkh
Bachmann
Němec
Stürgkhův
Thunův
Čechy
30
article
Rakousko-Uhersko.
Starosti alpských Němců.
Měli jsme už několikrát příležitost uká-
zati na tomto místě, že alpští Němci jsou sytí
věčného poručníkování se strany Němců
z Čech a že německo-nacionální svaz není už
dávno tak pevný, jako býval. Posl. Dobernig.
Steinwender a dr. Stölzel varovali ve svých
projevech nejednou své krajany z Čech, aby
nepřepínali svých nároků na poslušnost alp-
ských Němců. Ale znají špatně naše německé
radikály. Z Chomutova dostali odpověď, že
Němci z Čech půjdou po případě proti
Stürgkhově vládě i bez německého souručen-
ství. Této laskavosti bylo patrně přes příliš
solnohradskému dru. Stölzlovi a hned za tepla
upozornil v řeči, promluvené v německo-líbe-
rálním spolku, jaké následky by mohlo miti
pro rakouské Němce, kdyby se postavili proti
vládě. Dr. Stělzel upozorňuje hlavně na spoje-
nectví Rakouska s německou říší, které by
pozbylo valně na své ceně, kdyby v Rakousku
právě Němci byli v oposíci. Ale hlavní obava
Stölzlova, jako jeho korutanských a štyrských
soudruhů spočívá v tom, že by vláda po od-
padnutí nacionálních Němců měla proti nim
volnou ruku ve Štyrsku a Korutanech, kde
by mohlo dojíti na podobná opatření, na klerá
došlo v Čechách, ale s tím rozdílem, že by při
nich vzalo za své výhradné panství Němcův
těchto korunních zemích a Slovincům by se
muselo poskytnouti aspoň kousek práva, tak
důsledně odpíraného od německých většin.
Alpským Němcům neběží tak o německého
spojence, jako o nadpráví nad Slovany a Vla-
Němec
Posl
doktor
Stölzel
Stürgkhův
Stölzl
Stělzel
Stölzlův
Němcův
RakouskoUhersko
Čechy
Chomutov
Rakousko
Korutany
Slovan
Vl