ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 355fb4a0-8f16-11dd-b679-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 78, place 91, work 6, org 15
1 masthead
21. srpna 1913. Číslo 229.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana a
4 article
chy, které vláda trpí, dokud německo-naci- pnální svaz stojí po jejím boku, kterého by však nestrpěla straně, stojící proti ní v opo- sici. Dr. Lorkovíč o situací v Chorvatsku. člen chorv.-srbské koalice dr. Lorko- vič potvrzuje v „Zeitu“, že Dojčičův útok na bar. Skerlecze vzbudil v celém Chorvat- sku politování. Bar. Skerlecz nezavdal svým dosavadním chováním nijaké příčiny k útoku. naopak za krátkou dobu jeho komisařstvi začně se zmenšila hluboko zakořeněná ne- dávěra a proto útok na jeho osobu nemající pranic společného se smýšlením obyvatelstva přišel zcela neočekávaně.
doktor Lorkovíč Lorca Dojčičův Chorvat Skerlecz Chorvatsko
5 article
Ale přes to, píše dále dr. Lorkovič, aten- tit má svůj politický význam. Úplná nejistota jak vláda hodlá řešiti chorvatskou krisi, ne nohla přispěti k uklidnění myslí v Chorvat sku, a potlačení veřejného života, v kterémžto vzhledě nenastala dosud žádná změna, čin nemožnou jakoukoli diskusi o aktuálných po- litických otázkách. Policejní censura tíží do- ud neúprosně všechen chorvatský a srbský tisk. To vede veřejné mínění k domněnce, že je na rozřešení chorvatské krise vážně ani ne- pomýšlí. Soudí se, že polovíčatými opatřeními ná se zavésti jakýsi stav, který uherská vláda pak vylíčí za ústavní, normální a zákonitý Prozatím nestalo se pranic, aby se takové ebavy rozptýlily. Slibů dáno sice dosti, ale k skutkům se nikdy nedošlo. Tyto okolnosti jsou zdrojem hlubokého roztrpčení, které panuje stále v chorvatském obyvatelstvu a nutno k němu přihlížeti také při posuzování posled- ní události. Hledíme-li s tohoto stanoviska jevi se atentát na bar. Skerlecze symptomati- tkým zjevem, zasluhujícím vážné pozornosti Bylo by osudnou chybou a ještě více by po- pedilo rozčílené myslí v Chorvatsku, kdyby Dojčíčův atentát měl se státi záminkou k no- vému útisku. Do komisariátu v Chorvatsku nlentátů nebylo. Nynější třetí atentát ukazuje, k neudržitelnými staly se v Chorvatsku po- Htické a vůbec veřejné poměry. Poměry ty budí nespokojenost, která roste s každým dnem a vede přírozeně k nejsmutnějším ná- dledkům.
doktor Lorkovič Chorvat Dojčíčův Chorvatsko
6 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Účín balkánských událostí na seskupení velmocí. Osudné chyby balkánské politiky Ra- kousko-Uherska jsou nyní i slepému vidi- telny, ale následky jejich teprve se uká- žou. Balkán jest jediné stálé odbytište rakousko-uherských tovarů. Z toho násle- duje, že rakousko-uherská politika na Bal- káně vždycky měla býti politikou dobrého sousedství a vzájemných hospodářských vý- hod. Ale ředitelé rakousko-uherské zahra- níčné politiky neměli ohledu nejen na hospo- dářské zájmy Balkánců, nýbrž ani na zájmy své říše, a vodili kabinetní politiku zasta- ralou, v jaké si libovalo stol. XVIII., politiku kabínetní, politiku malicherných intrik a ši- kan a papírových hrozeb. Tato politika byla nedávno krutě poražena na Zletovu a Bre- galníci. Tato politika Friedjungů, Nastíčůa Chlumeckých nebude se moci více opakovat. ale napraviti její chyby bude nesnadno, pro- lože se na jedné straně příliš hluboce vžila, a na druhé způsobila takovou nechuť k Ra- kousko-Uhersku, že reformátoři zahraničné politiky, vyskytnou-li se v Rakousko-Uhersku vůbec, budou musit leta poctivé práce obě- tovati na její zmírnění.
Balkánec Friedjung Balkán Bala kouskoUhersko Rakousko Uhersko RakouskýUhersko
7 article
Mezitím, co Rakousko-Uhersko na Bal- káně hromadilo chybu na chybu, Německo z těchto chyb kořistilo, zavedlo si v Srbsku dobrou politiku obchodní a dosáhlo na ce- lim Balkáně takového politického významu, že se s ním už počítati musí jako s velmi vlivným, ne-li ještě rozhodujícím činitelem v politice balkánské. Německo na Balkáně kořistí a žije z chyb Rakousko-Uherska, jež nělo voditi tu politiku, které se přidrželo Německo. My Čechové, a zvláště náš lista nladočeští politikové, upozorňovali na tyto věci od r. 1909, kdy Rakousko-Uhersko v následku záboru Bosny a Hercegoviny bylo obchodně ze Srbska vytlačováno a Německo rychle po něm zabíralo opuštěné posice. Z toho se nyní vyvinuje trhlina ve spolku Rakousko-Uherska s Německem, tudíž i v troj- spolku. Trhlina se rychle šíří a brzy bude propastí. O to se přičinily už politické udá- losti posledního roku, o čemž píše dopiso- vatel »Coriero della Seran Rakousko-Uhersko, připravujíc se loni na válku s Ruskem, spoléhalo, že mu dobře poslouží revoluční polské živly v Rusku, to však učinilo nepříznivý dojem nejen v Petro- hradě, nýbrž i v Berlíně. Císař Vilém se o tom velmi ostře vyjádřil při jisté návštěvě z Vidně, a dal za právo ruskému caru, jenž se vyslovil, že by tohonikdy nebyl očekával od státu čistě monarchického. Následkem loho bylo, že z Vídně poslán do Petrohradu kniže Hohenlohe. Dosud se nevi, byly-li vážné proměny na vysokých místech v ra- kouské armádě následkem toho poslání, ale lolik je známo, že císař František Josef sám knížele Hohenloha do Petrohradu poslal a uložíl mu, aby vyslovil jeho hluboké polito- vání nad tím, co se stalo bez jeho vědomí.
Čecho Vilém František Josef RakouskoUhersko Bala Německo Srbsko Balkán Bosna a Hercegovina Rusko Petra Berlín Vídeň Petrohrad Hohenlohe spolek RakouskoUhersko Coriero della Seran
8 article
Rozhodující kruhy berlinské byly ra- kousko-uberskou politikou na Balkáně po- horšeny podruhé, když se staly známy po- drobnosti aféry konsula Procházky. Orgány, kterými mluví německá diplomacíe, tehdy rozhodně odsoudily tyto pletky rakousko- uherské vlády. Tak se znenáhla ochlazovala atmosféra mezi oběma spojenci; úplné pak ochlazení nastalo, když se v Berlíně počali domnívati, že rak.-uheršká vláda působí na nepovolnost Bulharska. Dnes se ví, že hned po znamenitém telegramu cara Mikuláše králům Petroví a Ferdinandovi bulharský předseda ministerstva Gešov byl proto, aby Bulharsko učinilo značné ústupky Srbsku i Řecku a tím se vyhnulo vojně, ale tu pro- mluvil hrabě Tisza pověstnou řeč o svobodě bratrovražedné války, čímž způsoben v Solii válečný obrat proti bývalým spojencům. Rá- kousko-uherské kruhy arcí nenabádaly Bul- hary k válce otevřeně, ale ani je nemírnily a co se týče Rumunska, slibíly Načevičovi když meškal ve Vídni, že Rakousko-Uher- sko zdrží Rumunsko od akce proti Bul- harsku. Rumuní, zvědévše o tom, velmi se po- pudili proti videňské vládě a rakouský vy- slanec v Bukurešti marně se namáhal zdr- žeti Rumunsko od úmyslu připojití se ve válce k Srbsku a Řecku, při čemž Berlí otevřeně za pravdu dával rumunské vládě. Císař Vilém byl způsobem, kterým Bul- harsko zahájilo válku, přímo pobouřen, na- proti tomu schvaloval jednání Rumunska. že se omezilo a požadovalo totéž, co na- značilo již na petrohradské konferenci.
Procházka Mikuláš Petrový Ferdinand Tisza Vilém Balkán Berlín Bulharsko Srbsko Řecko Rumunsko Vídeň Rakousko Uhry Bukurešť
9 article
Tyto tři momenty: vídeňské pletky s polskými revolucionáři v Rusku, aféra konsula Procházky a válka Bulharska proti spojencům značně odcizily Německo Rakou- sko-Uhersku, jež, když doprovodilo Rusko přes Balkán na břeh Černého moře, vidí se najednou osamělým a ztratilo cestu nazpět. Pro Bulharsko nemohlo učiniti víc, nežli že ohlásilo revisí bukurešťského míru, ale bez podpory Německa nemůže nic učiniti a již revisi odvolalo. Berlín ještě působí na Rakousko-Uhersko, aby nebránilo balkánským státům požati plody svých krvavých vítězství, a působi tak ještě za války. Ukazuje Rakousku, že je to tím spíše povinno učinit, že protesto- valo proti každému vmíšení cara ruského, proklamujíc úplnou svobodu balkánských států, aby si upravily své společné záleži- tosti, jak nejlépe dovedou. Ale téhož pra- vidla, které předpisuje Rusku, Rakousko- Uhersko se musí přidržovati samo. V poslední schůzi londýnské konferenc také italský velevyslanec učinil prohlášení že Italie nemíní balkánským státům, resp Srbsku a Černé Hoře překážeti, aby dospěly k Adriatickému moři a mohly tím přispěti k uskutečnění balkánské transversálky. Tímto stanoviskem Italie dala na jevo, že v otázkách skaderské a dračské ustupovala přání Ra- kousko-Uherska, nyní pak se rozhoduje jed- nati samostatně podle vlastních přání potřeb.
Procházka Italia Rusko Bulharsko Německo Raka skoUhersko Balkán Černý moře Německo Berlín Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Srbsko Černá hoře Italia RakouskýUhersko
10 article
Rakousko-Uhersko, jež až do nešťastné války bulharo - srbské zdálo se vlastním triumfátorem na Balkáně, jeví se nyní po- chroumaným ve všech směrech své balkánské politiky. Slyší se i tací hlasové, kteří praví. že ono je vlastním poraženým na Balkáně. Rakousko-Uhersko ustupuje s popře jeviště, na něž události opět uvádějí Rusko, jemuž některé velmoci nabízejí úkol vypuditi Turky z Drinopolu. Rusko tak bude moci učinit, když mu velmoci dají k tomu souhlas a zaručí na účet Turecka jisté výhody, dejme tomu svobodnou plavbu caříhradskými prů- livy. Stane-li se tak, nezůstane při pouhé akci v Drinopolsku, nýbrž dojde na to, že se velmoci dohodnou o konečné rozdělení Turecka. V daném okamžiku se zdá, že nikdy nebylo tak vhodné k tomu příležilosti jako právě nyní, neboť. Německo jest na cestě od svého rakouského spojence k Rusku a Italie se přes Balkán na tu cestu vydati hodlá: trojdohoda by se rozrostla v pěti- dohodu a z trojspolku by zbylo Rakousko- Uhersko samo. Když by se pět velmocí do- hodlo o osudu Turecka, byl by delinitivně rozhodnut bez evropské války, jež by byla nevyhnutelným následkem toho, kdyby se velmoci nedohodly. Šestá velmoc, Rakousko- Uhersko, zůstala by stranou. Pro zahraničné politiky rakousko-uherské zbývá jediná záchrana: předejiti Německoa spojiti se s Ruskem dřív, než ono. Dochází na rady slovanských politiků Rakousko- Uherska, kteří mu spolek s Ruskem do- poručovali ještě před záborem Bosny a Herce goviny, ale nebyli slyšeni.
Turek RakouskoUhersko Balkán Rakousko Uhersko Rusko Drinopol Turecko Německo Německoa Bosna
11 article
Emíle Ollivíer. Z Paříže došla včera telegrafická zpráva. že v St. Gervais zemřel francouzský státník Emile Ollivier, jehož činnost již přes 40 le náležela jen historii. Narodil se r. 1825 v Mar- seillu a studoval práva, r. 1848 stal se prefek- tem ve svém rodném městě, ale již v lednu 1849 vrátil se k advokacii. Od r. 1857 byl čle- nem zákonodárného sboru a vynikl jako nej- skvělejší řečník oposice, tehdy jen pětičlenné Nebyl však rozhodným oposičníkem, nýbrž schvaloval spíše politiku císaře Napoleona IIl v italské i německé otázce. Když v r. 1869 blí- žily se nové volby, napsal o liberálním listu Napoleona III. z 19. ledna 1867 brožuru „Le 19 janvier“, v níž dovozoval možnost ústavního císařství a stal se v zákonodárném sboru opo- rou nové liberální strany umírněně liberálního rázu i utvořil 2. ledna 1870 ústavní minister- stvo, v němž přijal portefeuille spravedlnostia předsednictví, Formálně bylo jeho úkolem pře- tvořiti Francii z absolutního císařství v císař- ství ústavní, ve skutečnosti byl Ollivier jen bezděčným nástrojem dvorské strany, která chtěla ústavní ústupky obmeziti na nejmenš míru. Aby umlčel oposici, které opravy nedo- stačovaly, dal rozhodnouti plebiscitem, př němž se nátlakem dosáhlo, že 71/4 millionu hla- sů se vyslovilo pro vládu a jen 11/4 millionu proti ní.
Ollivier IIl Paříž St . Gervaisa Mar Francie
12 article
Tím se Ollivier u rozhodných liberál zkompromitoval a kromě toho dal se dvorskou stranou svésti k tomu, že strhl sněmovny do války s Pruskem, začež mu přisuzována znač- ná zodpovědnost. Po prvních porážkách fran- couzské armády ministerstvo jeho padlo a Olli vier uchýlil se nejprve do Italie, později pal se vrátil do Marseillu. Politicky se již ne- uplatnil, za to však byl velmi činným literárně a publicisticky a od r. 1870 byl členem fran- couzské Akademie. Napsal zejména: „Démo- cratie et Liberté“. „Une visite á la chapelle d Médicis“, „Lamartine“, „Principes et con- duíte“, LEglyse et 1'Etat au concile du Vati- can“. „Thiers l'Aeadémie et dans T'histoire“ „Le pape est-il libre Rome?“ „Le Concordat est-il respecté?“ „Le Concordat et le Galli- canisme“. „Nouveau manuel de droit ecelé- siastique francais“, „Michel Ange“, „Solutions politiques et sociales“, „L'Empíre libéral“, vel- ké dílo, v němž vylíčil dějiny druhého císař ství a zároveň hájil svou čínnost.
Olli Lamartine Principes Thiers Rom Ange Prusko Italia Marseille á le chapelle d Médicis Solution politique LEglys et 1 ' Etat Le Concordat et le Galli
13 article
Občanská garda ve Francii. Francouzský ministr vnitra vyzval pre fektury, aby v obcích, vzdálených od velkých měst, byla utvořena občanská garda k ochraně esob a majetku. Tato garda, která má být účelně ozbrojena, bude podřízena starostovi v případě války bude pokládána za nebojov- níky. Za gardisty mají býti přijímání bezúhon- ní mužové ve věku mezi 50 a 55 lety, kteří za- hájí činnost prvním dnem mobilisace, aby po- tlačili případné vzpoury a zabránili zničiti spo- jení, důležitá pro armádu. Tato činnost se v oběžníku ministrově, zaslaném prefektům, vý- slovně prohlašuje za neválečnou. V místě ne- přítelem obsazeném má se občanská garda hned rozejítí. Denní plat gardistů má činiti 2.50 franků, může však býti v případě zvláštna námahy zdvojnásoben. Prefekti byli vyzvání, aby po dotazeel v obvodu své působnosti zaslali ministrovi pří- slušné podněty a případné rozklady co nej- dříve.
Francie
14 article Jitření v Irsku
Jitření v Irsku Rozčilení mezi protestantskými unionisty v Ulstru i mezi irskými nacionalisty ohro- žuje stále veřejný pořádek. Nepokoje v Lon- donderry byly síce potlačeny policii, ale jsou obavy před novými výtržnostmi. Měst- ská rada v Londonderry usnesla se v pou- dělí požádati vládu, aby bylo zahájeno vy- šetřování o tom, jak se chovalo mužstvo král. irské policie, povolané do města vzhle- dem k nepokojům minulého týdne a ode- přela platiti na jeho vydržování v městě. dokud nebude oznámen výsledek vyšetřo- vání. Policisté, z 90 proc. katoličtí, jsou ob- viňování, že prý stranili irským nacionali- stům proti protestantským unionistům. V irských politických kruzích se posu- zuje odpor ulsterských unionistů proti home rule vážně a irští politikové jsou ochotní poskytnouti ulsterským protestantům veškeré záruky, že jim od příštího irského parla- mentu nehrozí žádné nebezpečí po stránce konfesionální, jak jim namlouvají jejich pře- dáci se sirem E. Carsonem v čele.
E Carson Irsko Lon Londonderry
15 article
Na konferenci v Corku uznal irský vůdce O'Brien, jak sděluje v přípisu, zaslaném »Timesům«, že unionisté se opravdu obávají irské samosprávy, nebo spíše těch, kdožji budou prováděti, ale dovozoval, že nebez- pečí ozbrojeného odporu v Ulstru mohlo vzniknouti jen tím, že unionistická strana anglická veřejně slibovala siru E. Carsonoví podporu pro případ, že se vláda v otázce home rule neodvolá k národu a nevypíše nové volby, a že se budila naděje, že Ulster nebude donucen vojenskou mocí k posluš- nosti vůči dublínskému parlamentu. Proto dovolával se O'Brien prostřednictví unioni- stické strany anglické, aby do nynější před- lohy home rule byly pojaty pevné záruky pro protestantskou menšinu, což by způsobilo uklidnění v širokých vrstvách střízlivého mírumilovného a pracovitého protestantského obyvatelstva, třeba by se sir E. Carson nejvášnivější jeho stoupencí s tim nespokojili Tento apel O'Brienův na rozvahu angli- ckých unionistů je ovšem marný. Ti staví se proti home rule Irska z důvodů politických a nikoli náboženských, stejně jako vůdcové unionistů v Irsku, kteří dobře vědí, že prote- stantství nehrozí od irského parlamentu žádné nebezpečí, ale budí v lidu náboženské vášně, aby ho mohli využiti ke svým politickým cílům.
O Brien E Carson O Brienův Cork Ulster Irsko Timesy
16 article Zlořády ve všeob. nemocnici v Praze.
Zlořády ve všeob. nemocnici v Praze. Ke článku našemu, uveřejněnému v ranním úterním čísle, dostáváme tento dopist Vzhledem k obsahu druhého oddilu (týkajícíh se kliniky ušní) článku: „Zlořády ve všeob. nemoc- nici v Praze“ v č. 237. „Nár. L.“ ze dne 19. srpna t. r. prosím sl. redakci za laskavé otištění těchto řádek: Místnosti a vypravení české ušní kliniky pravda je tak nedostatečné, jak tomu v celém světe nikde není. Avšak zodpovědným za to nemůže býti p. vl. r. dr. Tichý, jelikož „provisorní“ umí- stění kliniky této trvá „teprvé“ 22 let, kdežto ny- nější ředitel úřaduje, tuším, ne celá 4 leta. Erysipe (růže) objevuje se časem též na jiných odděleních tak jako v ústavech jiných. Zanešení jeho z venč nelze zabrániti, je-li do místností klinických přístup veškerému obecenstvu, jako lomu je zde. A právě v uvedenou dobu byly dva připady růže z ambu- lance poslány pryč, a jeden případ (operativní). jenž byl z venčí přímo na kliniku dopraven, byl ihned transferován na oddělení infekční. Klinika p objevení se těch případů pak byla zavřena, nemoe- ni pokud možno vesměs propuštěni. Správa ne- mocnice ochotně ihned vyhověla měmu přán a veškery místnosti kliniky i vedlejší, a též chodby dala vyčistiti, oškrabati, vybíliti znovu prádlo desinfikovati, postele znovu natříti, zkrátk okamžitě provedena tak důkladná desinfekce, jak jen možna (čišténí trvalo přes 3 týdny). Od té doby opět se operují na klinice veškery i lebečné (mozkové) případy, aniž by se bylo událo nové onemocnění.
doktor Tichá Praha
17 article
Přístavba pouhého operačního sálu k nyněj- šimu provisoriu naprosto by nestačila potřebám kliniky, což je souhlasným míněním jak mým, tak p. ředitelovým i jiných vlivných činitelů. Jednán o nápravu děje se již po dobu více než roku. že se dosavad od theoretických úvah nedospělo k uskulečnění, nelze na vrub klásti řediteli nemo- nice, neboť každému člověku dobré vůle je zřejmo. jak daleko sáhá pravomoc a vůbec kompetence úřadu jeho. Oddíl prvý a třetí netýče se sice kliniky ušní avšak tak jako informace ct. lístu Vašeho v uve- dené částí jsou neúplné, jsou též, pokud vím, ostatních oddílech jednostranné, a dle toho féž zá věr nedopadl by dle slov Vašeho p. informáťora kdyby i druhá strana slyšena byla. Děkuje sl. redakci za laskavé uveřejnění, zna- menám se s úctou Doc. dr. Kultvirt, t. č. zá- stupce přednosty kliniky ušní.
docent doktor Kultvirt
18 article
K dopisu pana doc. dra. Kutvírta dovolujem si připojiti několik slov: Doc. Kutvirt svýmy mlčenín potvrzuje nepřímo zprávu naši o tom, že několik pacientů na klinice ušní při operaci bylo šnfiko- váno růží, ba že někteří následkem toho zemřelí Víme dobře, že správa nemocnice, representované vl. r. drem. Tichým-neb jeho zástupcem, je v mnoha připadech bezmocná, kdyži je třeba napraviti rychle a ihned nedostatky a nebezpečí infekci, jejichž za- vlečení z venčí je těžko se bránit, a soudlime, že největší vina je na příslušné vyšší instanci, kter sprostředkuje styk správy nemocniční s minister- stvem. Dlouholeté a marné úsilí lékuřů i posluchačů mediciny mělo snad vliv na to právě svým stálým opakováním, že ani v tak křiklavých případech se nedbalo opět, aby věcí byly rychle napraveny ve smyslu příkazů hygieny a lékařské vědy, jak se těch příkazů nedbalo dříve. My svým hlasem chceme povzbuditi nejen lékařský personál ne mocnice, ale i obecenstvo k boji za nápravu, který snahy správy nechce neuznávati, nýbrž podporo- vatí a posilovati. Nemohli jsme zamlčeti výtek které měly oprávnění, ale žádáme, aby správa s svých požadávků neustupovala ani na píď, mohou býti jista, že se za ně postaví aejen lékaři nemoe nice a lěkaři prakličtí, nýbrž laké celá česk veřejnost.
docent doktor Kutvirt
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal schůzi dne 20. srpna za před- sednictví dra. J. Fořta. Předsedající poda zprávu o činnosti komise, zvolené akčním vý- borem pro vedení zemské politiky, dr. Šubr referoval o jednáních v užším výboru perma- nentní komise Svazu bývalých českých po- slanců na sněmu království Českého a před- nesl program a návrhy, které mají býti plenu permanentní komise předloženy. Po obšírné debatě byly návrhy referentů, odpovídajíc resoluci, přijaté na sjezdu zemských důvěr- níků strany ze dne 15. srpna, schváleny a uči- něna taktická usnesení o dalším postupu stra- ny v otázkách zemské politiky. Vzato na vědomí písemné sděleni dra. Pinkasa, že neprohlásil nikdy v zemském výboru, že ne- bude míti k 1. srpnu potřebných peněz k vý- platě, nýbrž že na základě výkazu zemskou pokladnou vyhotoveného konstatoval, že k1. srpnu peníze má, avšak nikoliv pro další část měsíce. — Dr. Pinkas a zemské finance. Vůč výtkám „Neue Fr. Presse“ a českých radikál- ních listů, že býv. přísedící zemského výboru dr. Pinkas nesprávně referoval v posledn schůzi zemského výboru o finančním stavu zemském dne 1. srpna t. r., sděluje nám p. dr Pinkas toto: „Netvrdil jsem, že potřeba n 1. srpna 1913 není kryta, nýbrž že potře- ba na tento denještě kryta jest, že však potřeba další na měsíc srpen, dle vý- kazů hlavní zemskou pokladnou mně předlo- žených, kryta není.“ Kde si zemská správní komise opatřila peníze na tyto další po- třeby, nezajímá ani p. dra. Pinkasa, ani nás Chtějí-li radikální české listy přece vědět kde zemská správní komise peníze vzala nechť se jí zeptají. Pro dra. Pinkasa je tímto jeho vysvětlením celá záležitost definitivn vyřízena.
J Fořt Šubr doktor Pinkas Neue Francie . Presse akční výbor národní strana svoboda
20 article
— Odhalení vojenského pomníku u Vra- ného a německé štvaní. K odhalení vojenské- ho pomníku u Vraného uveřejnila včera „Boh. tuto soukromou zprávu z Mostu: „K odhalen pomníku u Vraného bylo komandováno as 100 četníků z okresu lounského, slánského kladenského k udržení klidu a pořádku. Tote při vlastenecké slavnosti docela mimořád- né opatření uvádí se z rozhodující strany souvislost se změněnými poměry v zemské správě, při čemž se uvádí, že kromě místo- držitele kn. Thuna účastnili se slavnost předseda zemské správní komise hr. Schön- born, jakož i četní zástupci německých vlasteneckých spolků z Mostu a setnina ně- meckého 42. pěš. pluku. Změněným poměrům v Čechách možno také přičísti na vrub to, že od původně zamýšlené účasti člena panovní- ckého rodu bylo upuštěno.“ Účastník slavnosti ve Vraném nám k této zprávě sděluje, že zpráva „Bohemie“ patří do kategorie vylo- žených německých ničemností, ji- miž se otravují studně národnost- niho života v Čechách. Není pravda, že k ochraně klidu a pořádku bylo do Vraného komandováno asi 100 četníků, četníci tam arci byli a jen proto, aby konali službu bezpečnostní, poněvadž se mohlo očekávati, že při návalu obecenstva, automo- bílů, jichž bylo přes 40, a kočárů, bude služba bezpečnostní vyžadovati náležitého zřetele.
Thun Schön Vrané Most Čechy Bohemia
21 article
Kromě toho silnice, vedouci ku pomníku, je velice úzká, a bylo potřebí velmi bedlivého dbaní pravidel jízdního řádu, aby se nestalo nějaké neštěstí.“ Tolik náš informátor. Ten- denční zprávě „Bohemie“ musí se rozuměti: Protože Vrané leží v českém kraji, bylo se obávati nepřátelských projevů vůčí kn. Thu- novi, hr. Schönbornovi, německým deputa- cím vlasteneckých spolků a dokonce i proti — setníně (!) německého 42. pěš. pluku! Pro- to bylo tam komandováno 100 četníků, aby českému lidu překazili případný nevlastene- cký projev. V tomto smyslu nízká německá duše z „Bohemie“ vyšpekovala svojí nejno- vější denunciaci. Český lid z Vranova a okoli ovšem rozhodně odmitá tuto nízkou denun- ciaci. Jak nám náš informátor sděluje, byl všichni hosté o slavnosti, i němečtí deputant z Mostu, i němečtí vojáci přímo radostně pře- kvapení vzorným pohostinstvím če- ského lidu, a „Bohemia“ by se jich měla zeptat aspoň dodatečně, jak se české obyva- telstvo chovalo zrovna k německým účastní- kům slavnosti. Takový přiklad pohostinstv není na straně německé vůbec myslitelný Představme si jen, jak se v uzavíraném územ Němci chovají na příklad k výletníkům sokol- ským a když tímto měřítkem změříme ne- stoudnost včerejší „Bohemie“, vidíme, jako všude, že řetěz německých denunci ac je nekonečný .
Schönborn Němec Vranov Most Bohemia
22 article
— Kterou cestou? President poslanecké sněmovny říšské rady posl. dr. Sylvestr prohlásil v úterý ve vídeňských listech, že- chce-li vláda svolati parlament, musí předem připraviti půdu českoněmeckému smířování Včerejší „Čas“ opět vykládá svoje stanovisko k českoněmecké dohodě, opět se dušuje, že jeho strana pro ni vždycky byla, je a bude konec konců klade nám tuto otázku: „Jde o to, pokládají-li Mladočeší tuto (Stürgkhovu) vládu za vhodného sprostředkovatele (mezi Čechy a Němci) čili nic?“ Odpovídáme: Sjez našich důvěrníků učiníl ve věcí českoněme- ckého vyrovnání dne 15. srpna toto usnesení
Sylvestr Stürgkhův Němec Čechy poslanecký sněmovna
23 article
„Trvajíce jako povždy při myšlence poctí vé dohody a podmínkách smírného spolužit obou království České obývajících národů, ne- váháme opětovně zdůrazniti, že neopome- nutelným předpokladem poctive této dohody mohou být jedíně rovné prá- vo a nedilnost země, a že za šetření stěžejných těchto zásad přes všechna trpká zklamání dob posledních povždy ji sme ochotni při žádoucím spolupůs - bení všech stran českých ničem se nevyhýbati, coby bylo způsobi- lé k dosažení kýžené úpravy polí- ticko-národních poměrů v Če- chách klestití dráhu.“ Pochopí „Čas i „České Slovo“? Více po lopatě, jak lidově se říká, říci jim nemůžeme. A „času“ klademe zase my tuto otázku: „Přijme posl. prof. Masaryk anebo jiný zástupce strany reali- stické pozvání hr. Stürgkha k úča- sti na nových českoněmeckých konferencích? Otázku tuto klademe do- cela vážně a konkretně a vyžadujeme si nan také vážnou a konkretní odpověď! l
profesor Masaryk Stürgkh Český obývající národ
24 article
— Vše se hodí do krámu — jde-l o špinění Prahy! Asi před třemi týdny po- koutní jeden plátek genru »Arizon-Kicker přinesl zprávu, že prý nyní, po dosazení zemské komise, dojde na Prahu, kde by bylo třeba rovněž dosaditi na radnici ko- misaře. Tohoto brillantního nápadu chytila se vídeňská, sensacemi podezřelého rázu prošpikovaná korespondence »Nachrichtene. které každé otření se o český kabát je ví- tanou příležitostí. A pustila do světa tuto »sensační« zvěst: Z Vídně, 20. srpna. (Korespondence »Nach- richten«): »Z autoritativního pramene se doví- dáme, že vídeňská vláda zaslala městskému za- stupitelstvu v Praze důvěrné sdělení, že dlužno co nejdříve sanovati městské finance, ježto dluhy města přesahují již 200 mil. korun a cel- kové příjmy nestačí ani na hrazení úroků. Ne- nastane-li v tom změna v nejkratší době, bude městské zastupitelstvo rozpuštěno a dosaze císařský komisař.« Chápeme, že kruhy blizké korespon denci »Nachrichten« měly by oči plné štěstí kdyby takhle nějaká ta kuratela snesla se na Prahu; ale musí zůstati jen při líbezném, přeludném snu. Korespondence »Nachrichtene místo ohmatavání kapes města Prahy a nao vrtávání její pokladen, měla by si všímat radějí poměrů ve svém rayonu. — Čáslavská »Pravda« přinesla zprávu, že o říšský mandát ve skupině Čáslav. Kutná Hora Golčův Jenikov, Chrudim a Chrást hodlá se uchá- zeti býv. zemský poslanec a starosta města Čá- slavě adv. dr. Jan Zimmer. Jsme zmocněni pro- hlásiti, že tato zpráva jest úplně bezpodstatna jak ostatně je zjevno z dřívějšího našeho sdělení dle něhož není vůbec příčiny k nové volbě v do tyčném volebním okresu.
Čáslavská doktor Zimmer Praha Arizona Vídeň Čáslav Kutná Hora Chrudim Chrást Čá Golčův Jenikov
25 article
— Papírový Antikrist z pražských Emaus Sjezd německých katolíků v Linci zabýval se velmi zevrubně spolkem sv. Bonifáce, který v kleri- kálním hnutí v Rakousku, zejména však v Če- chách, je duchem vůdčímí. Spolek sv. Bonifáce mo dvoje poslánís vydává klerikální listy »Sct. Bon- facius« pro Němce a »Sv. Vojtěch« pro česke katoliky, korespondencí pro klerikální tisk organisace a podporuje studenly, kteří se chtěi věnovati povolání kněžskému. Předseda lineckého sjezdu hr. Aucrsperg ve svém zahajovacíi proslovu pravil, že středisko »Spolku sv. Bonifáce je v emauzském klášteře (kdysi na Slovanecho v Praze, a už tato okolnost by nás opravňovala obychom si práce tohoto spolku povšímli, kdyby nebylo ani té okolnosti, že české vydání zdarmo rozšiřované klerikální tiskoviny »Sv. Vojtěch« jde do lidu českého v ohromných spoustách. Na sjezdu lineckém podával zprávu o »Spolku sv. Bonifácee emauzský mnich P. Coekoll, jenž sděliv, že »geniálním otcem »Sv. Bonifáce« a »Sv. Vejtěcha je opat Benediklinů v Emauzích v Praze P. Alban Schachleiter, pravil, že spolek příjal loni celkem 445.622 K a že dosavadní jeho příjmy za deset let trvání spolku činí 3,000.000 K. Spolek musí v budoucnosti dociliti roč. příjmu 1,000.00 K, aby mohl s úspěchem čeliti akci »Pryč od Římal« a bojovati proti liberálnímu tisku, který nazval »papírovým Antikristem«. Do boje proti tisku liberálnímu spolek vysilá »Sct.
Němec Vojtěch P Coekoll Bonifác P Schachleiter Emausy Linec Rakousko Praha Emauzy spolek svatý . Bonifác spolek svatý . Bonifácee
26 article
Bonifacius-Blatt«, v českém vydání »Sv. Voj- těchas; náklad obou listů číní měsíčně 800.000 exemplářů. Nejbližším úkolem spolku je, vydávati »Bonifacius-Blatt« také v jazyku chorvatském slovinském, italském, polském a rušínském. »Ka- lendář sv. Bonifáce« vychází nákladem 60.00e exemplářů. V debatě po tomto referátě se rozvi- nuvší byl schválen návrh P. hr. Galena, aby k rozšiřování »Bonifacius-Blattu« a » Sv. Vojtěcha byli vedle kněží zjednáni ješté v každé obe laikové jako důvěrníci »Spolku sv. Bonifáce« České vydání »Bonifacius-Blattu« »Sv. Vojtěche je duševní a rozumovou otravou pro drobný český lid: venkovany, zejména odvislé na velkostatcích a farách, služky v městech a členy různých rů- žencových bratrstev. Obsah tohoto listu svou intelektuální ubohosti není soudnějšímu čtenál- stvu nebezpečný, leč proto nebezpečí v tomto listu spočívající nelze podceňovati.
Bonifacius Blatt svatý . Bonifác Galen svazek . Vojtěch Ka spolek svatý . Bonifác Bonifacius
27 article
— Ke sjezdu českých žurnalistů v Americe, Výbor, jenž byl pověřen přípravnými pracemi ke sjezdu česko-amerických žurnalistů, který měl se konati ve dnech 25. až 27. srpna v Chicagu, při- jal ve své schůzí ze dne 8. srpna následující re- soluci: Resoluce, přijatá přípravným výborem spolku česko-a rerických žurnalistů ke sjezdu jenž se má konati v Chicagu. Iil. ve dnech 25. a 27. srpna: 1. Poněvadž vydavatelé českého den- ního tisku v Chicagu se rozhodli sjezd ignoro- vati, 2. poněvadž kolegové od některých těchto časopisů mohli by se sjezdu zúčastniti pouze risikem své zxistence, 3. poněvadž česko-americká tisková kancelář dopisem svého prozatímního ře- ditele R. J. Pšenky zaujala rovněž proti sjezdu stanovisko odmitavé, usnášíme se: 1. aby sjead byl přeložen do města Clevelandu, kde jesl smýšlení sjezdu příznivé a půda pro počátek or- genisace připravenější, 2. aby obnos. upsaný členy Č. A. T. K. nebyl přijat, poněvadž by bylo poní- žující daru toho přijmouti za daných okolnosti. 3. Všichni podepsaní členové výboru s politová- ním vzdávají se své funkce. Vojan-Trojan, Don- gres v.r. — Zemská správní komíse království Českého učinila ve schůzi, konané dne 20. srpna 1913 za předsednictví presidenta J. Exc. Vojtěcha hrab. Schoenborna, mímo jiné léž talo usnesení
Pšenka A T Vojan Trojan Don Vojtěch hrabat Amerika Chicago Cleveland spolek český