1
masthead
21. srpna 1913. Číslo 229.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
chy, které vláda trpí, dokud německo-naci-
pnální svaz stojí po jejím boku, kterého by
však nestrpěla straně, stojící proti ní v opo-
sici.
Dr. Lorkovíč o situací v Chorvatsku.
člen chorv.-srbské koalice dr. Lorko-
vič potvrzuje v „Zeitu“, že Dojčičův útok na
bar. Skerlecze vzbudil v celém Chorvat-
sku politování. Bar. Skerlecz nezavdal svým
dosavadním chováním nijaké příčiny k útoku.
naopak za krátkou dobu jeho komisařstvi
začně se zmenšila hluboko zakořeněná ne-
dávěra a proto útok na jeho osobu nemající
pranic společného se smýšlením obyvatelstva
přišel zcela neočekávaně.
doktor
Lorkovíč
Lorca
Dojčičův
Chorvat
Skerlecz
Chorvatsko
5
article
Ale přes to, píše dále dr. Lorkovič, aten-
tit má svůj politický význam. Úplná nejistota
jak vláda hodlá řešiti chorvatskou krisi, ne
nohla přispěti k uklidnění myslí v Chorvat
sku, a potlačení veřejného života, v kterémžto
vzhledě nenastala dosud žádná změna, čin
nemožnou jakoukoli diskusi o aktuálných po-
litických otázkách. Policejní censura tíží do-
ud neúprosně všechen chorvatský a srbský
tisk. To vede veřejné mínění k domněnce, že
je na rozřešení chorvatské krise vážně ani ne-
pomýšlí. Soudí se, že polovíčatými opatřeními
ná se zavésti jakýsi stav, který uherská vláda
pak vylíčí za ústavní, normální a zákonitý
Prozatím nestalo se pranic, aby se takové
ebavy rozptýlily. Slibů dáno sice dosti, ale k
skutkům se nikdy nedošlo. Tyto okolnosti jsou
zdrojem hlubokého roztrpčení, které panuje
stále v chorvatském obyvatelstvu a nutno
k němu přihlížeti také při posuzování posled-
ní události. Hledíme-li s tohoto stanoviska
jevi se atentát na bar. Skerlecze symptomati-
tkým zjevem, zasluhujícím vážné pozornosti
Bylo by osudnou chybou a ještě více by po-
pedilo rozčílené myslí v Chorvatsku, kdyby
Dojčíčův atentát měl se státi záminkou k no-
vému útisku. Do komisariátu v Chorvatsku
nlentátů nebylo. Nynější třetí atentát ukazuje,
k neudržitelnými staly se v Chorvatsku po-
Htické a vůbec veřejné poměry. Poměry ty
budí nespokojenost, která roste s každým
dnem a vede přírozeně k nejsmutnějším ná-
dledkům.
doktor
Lorkovič
Chorvat
Dojčíčův
Chorvatsko
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Účín balkánských událostí na seskupení
velmocí.
Osudné chyby balkánské politiky Ra-
kousko-Uherska jsou nyní i slepému vidi-
telny, ale následky jejich teprve se uká-
žou. Balkán jest jediné stálé odbytište
rakousko-uherských tovarů. Z toho násle-
duje, že rakousko-uherská politika na Bal-
káně vždycky měla býti politikou dobrého
sousedství a vzájemných hospodářských vý-
hod. Ale ředitelé rakousko-uherské zahra-
níčné politiky neměli ohledu nejen na hospo-
dářské zájmy Balkánců, nýbrž ani na zájmy
své říše, a vodili kabinetní politiku zasta-
ralou, v jaké si libovalo stol. XVIII., politiku
kabínetní, politiku malicherných intrik a ši-
kan a papírových hrozeb. Tato politika byla
nedávno krutě poražena na Zletovu a Bre-
galníci. Tato politika Friedjungů, Nastíčůa
Chlumeckých nebude se moci více opakovat.
ale napraviti její chyby bude nesnadno, pro-
lože se na jedné straně příliš hluboce vžila,
a na druhé způsobila takovou nechuť k Ra-
kousko-Uhersku, že reformátoři zahraničné
politiky, vyskytnou-li se v Rakousko-Uhersku
vůbec, budou musit leta poctivé práce obě-
tovati na její zmírnění.
Balkánec
Friedjung
Balkán
Bala
kouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
RakouskýUhersko
7
article
Mezitím, co Rakousko-Uhersko na Bal-
káně hromadilo chybu na chybu, Německo
z těchto chyb kořistilo, zavedlo si v Srbsku
dobrou politiku obchodní a dosáhlo na ce-
lim Balkáně takového politického významu,
že se s ním už počítati musí jako s velmi
vlivným, ne-li ještě rozhodujícím činitelem
v politice balkánské. Německo na Balkáně
kořistí a žije z chyb Rakousko-Uherska, jež
nělo voditi tu politiku, které se přidrželo
Německo. My Čechové, a zvláště náš lista
nladočeští politikové, upozorňovali na tyto
věci od r. 1909, kdy Rakousko-Uhersko
v následku záboru Bosny a Hercegoviny bylo
obchodně ze Srbska vytlačováno a Německo
rychle po něm zabíralo opuštěné posice.
Z toho se nyní vyvinuje trhlina ve spolku
Rakousko-Uherska s Německem, tudíž i v troj-
spolku. Trhlina se rychle šíří a brzy bude
propastí. O to se přičinily už politické udá-
losti posledního roku, o čemž píše dopiso-
vatel »Coriero della Seran
Rakousko-Uhersko, připravujíc se loni
na válku s Ruskem, spoléhalo, že mu dobře
poslouží revoluční polské živly v Rusku, to
však učinilo nepříznivý dojem nejen v Petro-
hradě, nýbrž i v Berlíně. Císař Vilém se
o tom velmi ostře vyjádřil při jisté návštěvě
z Vidně, a dal za právo ruskému caru, jenž
se vyslovil, že by tohonikdy nebyl očekával
od státu čistě monarchického. Následkem
loho bylo, že z Vídně poslán do Petrohradu
kniže Hohenlohe. Dosud se nevi, byly-li
vážné proměny na vysokých místech v ra-
kouské armádě následkem toho poslání, ale
lolik je známo, že císař František Josef sám
knížele Hohenloha do Petrohradu poslal a
uložíl mu, aby vyslovil jeho hluboké polito-
vání nad tím, co se stalo bez jeho vědomí.
Čecho
Vilém
František Josef
RakouskoUhersko
Bala
Německo
Srbsko
Balkán
Bosna a Hercegovina
Rusko
Petra
Berlín
Vídeň
Petrohrad
Hohenlohe
spolek RakouskoUhersko
Coriero della Seran
8
article
Rozhodující kruhy berlinské byly ra-
kousko-uberskou politikou na Balkáně po-
horšeny podruhé, když se staly známy po-
drobnosti aféry konsula Procházky. Orgány,
kterými mluví německá diplomacíe, tehdy
rozhodně odsoudily tyto pletky rakousko-
uherské vlády. Tak se znenáhla ochlazovala
atmosféra mezi oběma spojenci; úplné pak
ochlazení nastalo, když se v Berlíně počali
domnívati, že rak.-uheršká vláda působí na
nepovolnost Bulharska. Dnes se ví, že hned
po znamenitém telegramu cara Mikuláše
králům Petroví a Ferdinandovi bulharský
předseda ministerstva Gešov byl proto, aby
Bulharsko učinilo značné ústupky Srbsku i
Řecku a tím se vyhnulo vojně, ale tu pro-
mluvil hrabě Tisza pověstnou řeč o svobodě
bratrovražedné války, čímž způsoben v Solii
válečný obrat proti bývalým spojencům. Rá-
kousko-uherské kruhy arcí nenabádaly Bul-
hary k válce otevřeně, ale ani je nemírnily
a co se týče Rumunska, slibíly Načevičovi
když meškal ve Vídni, že Rakousko-Uher-
sko zdrží Rumunsko od akce proti Bul-
harsku.
Rumuní, zvědévše o tom, velmi se po-
pudili proti videňské vládě a rakouský vy-
slanec v Bukurešti marně se namáhal zdr-
žeti Rumunsko od úmyslu připojití se ve
válce k Srbsku a Řecku, při čemž Berlí
otevřeně za pravdu dával rumunské vládě.
Císař Vilém byl způsobem, kterým Bul-
harsko zahájilo válku, přímo pobouřen, na-
proti tomu schvaloval jednání Rumunska.
že se omezilo a požadovalo totéž, co na-
značilo již na petrohradské konferenci.
Procházka
Mikuláš
Petrový
Ferdinand
Tisza
Vilém
Balkán
Berlín
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Rumunsko
Vídeň
Rakousko
Uhry
Bukurešť
9
article
Tyto tři momenty: vídeňské pletky
s polskými revolucionáři v Rusku, aféra
konsula Procházky a válka Bulharska proti
spojencům značně odcizily Německo Rakou-
sko-Uhersku, jež, když doprovodilo Rusko
přes Balkán na břeh Černého moře, vidí se
najednou osamělým a ztratilo cestu nazpět.
Pro Bulharsko nemohlo učiniti víc, nežli že
ohlásilo revisí bukurešťského míru, ale bez
podpory Německa nemůže nic učiniti a již
revisi odvolalo.
Berlín ještě působí na Rakousko-Uhersko,
aby nebránilo balkánským státům požati
plody svých krvavých vítězství, a působi
tak ještě za války. Ukazuje Rakousku, že
je to tím spíše povinno učinit, že protesto-
valo proti každému vmíšení cara ruského,
proklamujíc úplnou svobodu balkánských
států, aby si upravily své společné záleži-
tosti, jak nejlépe dovedou. Ale téhož pra-
vidla, které předpisuje Rusku, Rakousko-
Uhersko se musí přidržovati samo.
V poslední schůzi londýnské konferenc
také italský velevyslanec učinil prohlášení
že Italie nemíní balkánským státům, resp
Srbsku a Černé Hoře překážeti, aby dospěly
k Adriatickému moři a mohly tím přispěti
k uskutečnění balkánské transversálky. Tímto
stanoviskem Italie dala na jevo, že v otázkách
skaderské a dračské ustupovala přání Ra-
kousko-Uherska, nyní pak se rozhoduje jed-
nati samostatně podle vlastních přání
potřeb.
Procházka
Italia
Rusko
Bulharsko
Německo Raka
skoUhersko
Balkán
Černý moře
Německo
Berlín
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Srbsko
Černá hoře
Italia
RakouskýUhersko
10
article
Rakousko-Uhersko, jež až do nešťastné
války bulharo - srbské zdálo se vlastním
triumfátorem na Balkáně, jeví se nyní po-
chroumaným ve všech směrech své balkánské
politiky. Slyší se i tací hlasové, kteří praví.
že ono je vlastním poraženým na Balkáně.
Rakousko-Uhersko ustupuje s popře
jeviště, na něž události opět uvádějí Rusko,
jemuž některé velmoci nabízejí úkol vypuditi
Turky z Drinopolu. Rusko tak bude moci
učinit, když mu velmoci dají k tomu souhlas
a zaručí na účet Turecka jisté výhody, dejme
tomu svobodnou plavbu caříhradskými prů-
livy. Stane-li se tak, nezůstane při pouhé
akci v Drinopolsku, nýbrž dojde na to, že
se velmoci dohodnou o konečné rozdělení
Turecka. V daném okamžiku se zdá, že
nikdy nebylo tak vhodné k tomu příležilosti
jako právě nyní, neboť. Německo jest na
cestě od svého rakouského spojence k Rusku
a Italie se přes Balkán na tu cestu vydati
hodlá: trojdohoda by se rozrostla v pěti-
dohodu a z trojspolku by zbylo Rakousko-
Uhersko samo. Když by se pět velmocí do-
hodlo o osudu Turecka, byl by delinitivně
rozhodnut bez evropské války, jež by byla
nevyhnutelným následkem toho, kdyby se
velmoci nedohodly. Šestá velmoc, Rakousko-
Uhersko, zůstala by stranou.
Pro zahraničné politiky rakousko-uherské
zbývá jediná záchrana: předejiti Německoa
spojiti se s Ruskem dřív, než ono. Dochází
na rady slovanských politiků Rakousko-
Uherska, kteří mu spolek s Ruskem do-
poručovali ještě před záborem Bosny a Herce
goviny, ale nebyli slyšeni.
Turek
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Uhersko
Rusko
Drinopol
Turecko
Německo
Německoa
Bosna
11
article
Emíle Ollivíer.
Z Paříže došla včera telegrafická zpráva.
že v St. Gervais zemřel francouzský státník
Emile Ollivier, jehož činnost již přes 40 le
náležela jen historii. Narodil se r. 1825 v Mar-
seillu a studoval práva, r. 1848 stal se prefek-
tem ve svém rodném městě, ale již v lednu
1849 vrátil se k advokacii. Od r. 1857 byl čle-
nem zákonodárného sboru a vynikl jako nej-
skvělejší řečník oposice, tehdy jen pětičlenné
Nebyl však rozhodným oposičníkem, nýbrž
schvaloval spíše politiku císaře Napoleona IIl
v italské i německé otázce. Když v r. 1869 blí-
žily se nové volby, napsal o liberálním listu
Napoleona III. z 19. ledna 1867 brožuru „Le
19 janvier“, v níž dovozoval možnost ústavního
císařství a stal se v zákonodárném sboru opo-
rou nové liberální strany umírněně liberálního
rázu i utvořil 2. ledna 1870 ústavní minister-
stvo, v němž přijal portefeuille spravedlnostia
předsednictví, Formálně bylo jeho úkolem pře-
tvořiti Francii z absolutního císařství v císař-
ství ústavní, ve skutečnosti byl Ollivier jen
bezděčným nástrojem dvorské strany, která
chtěla ústavní ústupky obmeziti na nejmenš
míru. Aby umlčel oposici, které opravy nedo-
stačovaly, dal rozhodnouti plebiscitem, př
němž se nátlakem dosáhlo, že 71/4 millionu hla-
sů se vyslovilo pro vládu a jen 11/4 millionu
proti ní.
Ollivier
IIl
Paříž
St . Gervaisa
Mar
Francie
12
article
Tím se Ollivier u rozhodných liberál
zkompromitoval a kromě toho dal se dvorskou
stranou svésti k tomu, že strhl sněmovny do
války s Pruskem, začež mu přisuzována znač-
ná zodpovědnost. Po prvních porážkách fran-
couzské armády ministerstvo jeho padlo a Olli
vier uchýlil se nejprve do Italie, později pal
se vrátil do Marseillu. Politicky se již ne-
uplatnil, za to však byl velmi činným literárně
a publicisticky a od r. 1870 byl členem fran-
couzské Akademie. Napsal zejména: „Démo-
cratie et Liberté“. „Une visite á la chapelle d
Médicis“, „Lamartine“, „Principes et con-
duíte“, LEglyse et 1'Etat au concile du Vati-
can“. „Thiers l'Aeadémie et dans T'histoire“
„Le pape est-il libre Rome?“ „Le Concordat
est-il respecté?“ „Le Concordat et le Galli-
canisme“. „Nouveau manuel de droit ecelé-
siastique francais“, „Michel Ange“, „Solutions
politiques et sociales“, „L'Empíre libéral“, vel-
ké dílo, v němž vylíčil dějiny druhého císař
ství a zároveň hájil svou čínnost.
Olli
Lamartine
Principes
Thiers
Rom
Ange
Prusko
Italia
Marseille
á le chapelle d Médicis
Solution politique
LEglys et 1 ' Etat
Le Concordat et le Galli
13
article
Občanská garda ve Francii.
Francouzský ministr vnitra vyzval pre
fektury, aby v obcích, vzdálených od velkých
měst, byla utvořena občanská garda k ochraně
esob a majetku. Tato garda, která má být
účelně ozbrojena, bude podřízena starostovi
v případě války bude pokládána za nebojov-
níky. Za gardisty mají býti přijímání bezúhon-
ní mužové ve věku mezi 50 a 55 lety, kteří za-
hájí činnost prvním dnem mobilisace, aby po-
tlačili případné vzpoury a zabránili zničiti spo-
jení, důležitá pro armádu. Tato činnost se v
oběžníku ministrově, zaslaném prefektům, vý-
slovně prohlašuje za neválečnou. V místě ne-
přítelem obsazeném má se občanská garda
hned rozejítí. Denní plat gardistů má činiti
2.50 franků, může však býti v případě zvláštna
námahy zdvojnásoben.
Prefekti byli vyzvání, aby po dotazeel
v obvodu své působnosti zaslali ministrovi pří-
slušné podněty a případné rozklady co nej-
dříve.
Francie
14
article
Jitření v Irsku
Jitření v Irsku
Rozčilení mezi protestantskými unionisty
v Ulstru i mezi irskými nacionalisty ohro-
žuje stále veřejný pořádek. Nepokoje v Lon-
donderry byly síce potlačeny policii, ale
jsou obavy před novými výtržnostmi. Měst-
ská rada v Londonderry usnesla se v pou-
dělí požádati vládu, aby bylo zahájeno vy-
šetřování o tom, jak se chovalo mužstvo
král. irské policie, povolané do města vzhle-
dem k nepokojům minulého týdne a ode-
přela platiti na jeho vydržování v městě.
dokud nebude oznámen výsledek vyšetřo-
vání. Policisté, z 90 proc. katoličtí, jsou ob-
viňování, že prý stranili irským nacionali-
stům proti protestantským unionistům.
V irských politických kruzích se posu-
zuje odpor ulsterských unionistů proti home
rule vážně a irští politikové jsou ochotní
poskytnouti ulsterským protestantům veškeré
záruky, že jim od příštího irského parla-
mentu nehrozí žádné nebezpečí po stránce
konfesionální, jak jim namlouvají jejich pře-
dáci se sirem E. Carsonem v čele.
E Carson
Irsko
Lon
Londonderry
15
article
Na konferenci v Corku uznal irský
vůdce O'Brien, jak sděluje v přípisu, zaslaném
»Timesům«, že unionisté se opravdu obávají
irské samosprávy, nebo spíše těch, kdožji
budou prováděti, ale dovozoval, že nebez-
pečí ozbrojeného odporu v Ulstru mohlo
vzniknouti jen tím, že unionistická strana
anglická veřejně slibovala siru E. Carsonoví
podporu pro případ, že se vláda v otázce
home rule neodvolá k národu a nevypíše
nové volby, a že se budila naděje, že Ulster
nebude donucen vojenskou mocí k posluš-
nosti vůči dublínskému parlamentu. Proto
dovolával se O'Brien prostřednictví unioni-
stické strany anglické, aby do nynější před-
lohy home rule byly pojaty pevné záruky
pro protestantskou menšinu, což by způsobilo
uklidnění v širokých vrstvách střízlivého
mírumilovného a pracovitého protestantského
obyvatelstva, třeba by se sir E. Carson
nejvášnivější jeho stoupencí s tim nespokojili
Tento apel O'Brienův na rozvahu angli-
ckých unionistů je ovšem marný. Ti staví se
proti home rule Irska z důvodů politických
a nikoli náboženských, stejně jako vůdcové
unionistů v Irsku, kteří dobře vědí, že prote-
stantství nehrozí od irského parlamentu žádné
nebezpečí, ale budí v lidu náboženské vášně,
aby ho mohli využiti ke svým politickým
cílům.
O Brien
E Carson
O Brienův
Cork
Ulster
Irsko
Timesy
16
article
Zlořády ve všeob. nemocnici
v Praze.
Zlořády ve všeob. nemocnici
v Praze.
Ke článku našemu, uveřejněnému v ranním
úterním čísle, dostáváme tento dopist
Vzhledem k obsahu druhého oddilu (týkajícíh
se kliniky ušní) článku: „Zlořády ve všeob. nemoc-
nici v Praze“ v č. 237. „Nár. L.“ ze dne 19. srpna
t. r. prosím sl. redakci za laskavé otištění těchto
řádek: Místnosti a vypravení české ušní kliniky
pravda je tak nedostatečné, jak tomu v celém světe
nikde není. Avšak zodpovědným za to nemůže
býti p. vl. r. dr. Tichý, jelikož „provisorní“ umí-
stění kliniky této trvá „teprvé“ 22 let, kdežto ny-
nější ředitel úřaduje, tuším, ne celá 4 leta. Erysipe
(růže) objevuje se časem též na jiných odděleních
tak jako v ústavech jiných. Zanešení jeho z venč
nelze zabrániti, je-li do místností klinických přístup
veškerému obecenstvu, jako lomu je zde. A právě
v uvedenou dobu byly dva připady růže z ambu-
lance poslány pryč, a jeden případ (operativní).
jenž byl z venčí přímo na kliniku dopraven, byl
ihned transferován na oddělení infekční. Klinika p
objevení se těch případů pak byla zavřena, nemoe-
ni pokud možno vesměs propuštěni. Správa ne-
mocnice ochotně ihned vyhověla měmu přán
a veškery místnosti kliniky i vedlejší, a též
chodby dala vyčistiti, oškrabati, vybíliti znovu
prádlo desinfikovati, postele znovu natříti, zkrátk
okamžitě provedena tak důkladná desinfekce, jak
jen možna (čišténí trvalo přes 3 týdny). Od té
doby opět se operují na klinice veškery i lebečné
(mozkové) případy, aniž by se bylo událo nové
onemocnění.
doktor
Tichá
Praha
17
article
Přístavba pouhého operačního sálu k nyněj-
šimu provisoriu naprosto by nestačila potřebám
kliniky, což je souhlasným míněním jak mým, tak
p. ředitelovým i jiných vlivných činitelů. Jednán
o nápravu děje se již po dobu více než roku. že
se dosavad od theoretických úvah nedospělo k
uskulečnění, nelze na vrub klásti řediteli nemo-
nice, neboť každému člověku dobré vůle je zřejmo.
jak daleko sáhá pravomoc a vůbec kompetence
úřadu jeho.
Oddíl prvý a třetí netýče se sice kliniky ušní
avšak tak jako informace ct. lístu Vašeho v uve-
dené částí jsou neúplné, jsou též, pokud vím,
ostatních oddílech jednostranné, a dle toho féž zá
věr nedopadl by dle slov Vašeho p. informáťora
kdyby i druhá strana slyšena byla.
Děkuje sl. redakci za laskavé uveřejnění, zna-
menám se s úctou Doc. dr. Kultvirt, t. č. zá-
stupce přednosty kliniky ušní.
docent
doktor
Kultvirt
18
article
K dopisu pana doc. dra. Kutvírta dovolujem
si připojiti několik slov: Doc. Kutvirt svýmy mlčenín
potvrzuje nepřímo zprávu naši o tom, že několik
pacientů na klinice ušní při operaci bylo šnfiko-
váno růží, ba že někteří následkem toho zemřelí
Víme dobře, že správa nemocnice, representované
vl. r. drem. Tichým-neb jeho zástupcem, je v mnoha
připadech bezmocná, kdyži je třeba napraviti rychle
a ihned nedostatky a nebezpečí infekci, jejichž za-
vlečení z venčí je těžko se bránit, a soudlime, že
největší vina je na příslušné vyšší instanci, kter
sprostředkuje styk správy nemocniční s minister-
stvem. Dlouholeté a marné úsilí lékuřů i posluchačů
mediciny mělo snad vliv na to právě svým stálým
opakováním, že ani v tak křiklavých případech
se nedbalo opět, aby věcí byly rychle napraveny
ve smyslu příkazů hygieny a lékařské vědy, jak
se těch příkazů nedbalo dříve. My svým hlasem
chceme povzbuditi nejen lékařský personál ne
mocnice, ale i obecenstvo k boji za nápravu, který
snahy správy nechce neuznávati, nýbrž podporo-
vatí a posilovati. Nemohli jsme zamlčeti výtek
které měly oprávnění, ale žádáme, aby správa s
svých požadávků neustupovala ani na píď, mohou
býti jista, že se za ně postaví aejen lékaři nemoe
nice a lěkaři prakličtí, nýbrž laké celá česk
veřejnost.
docent
doktor
Kutvirt
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal schůzi dne 20. srpna za před-
sednictví dra. J. Fořta. Předsedající poda
zprávu o činnosti komise, zvolené akčním vý-
borem pro vedení zemské politiky, dr. Šubr
referoval o jednáních v užším výboru perma-
nentní komise Svazu bývalých českých po-
slanců na sněmu království Českého a před-
nesl program a návrhy, které mají býti plenu
permanentní komise předloženy. Po obšírné
debatě byly návrhy referentů, odpovídajíc
resoluci, přijaté na sjezdu zemských důvěr-
níků strany ze dne 15. srpna, schváleny a uči-
něna taktická usnesení o dalším postupu stra-
ny v otázkách zemské politiky. Vzato na
vědomí písemné sděleni dra. Pinkasa, že
neprohlásil nikdy v zemském výboru, že ne-
bude míti k 1. srpnu potřebných peněz k vý-
platě, nýbrž že na základě výkazu zemskou
pokladnou vyhotoveného konstatoval, že k1.
srpnu peníze má, avšak nikoliv pro další část
měsíce.
— Dr. Pinkas a zemské finance. Vůč
výtkám „Neue Fr. Presse“ a českých radikál-
ních listů, že býv. přísedící zemského výboru
dr. Pinkas nesprávně referoval v posledn
schůzi zemského výboru o finančním stavu
zemském dne 1. srpna t. r., sděluje nám p. dr
Pinkas toto: „Netvrdil jsem, že potřeba n
1. srpna 1913 není kryta, nýbrž že potře-
ba na tento denještě kryta jest, že
však potřeba další na měsíc srpen, dle vý-
kazů hlavní zemskou pokladnou mně předlo-
žených, kryta není.“ Kde si zemská správní
komise opatřila peníze na tyto další po-
třeby, nezajímá ani p. dra. Pinkasa, ani nás
Chtějí-li radikální české listy přece vědět
kde zemská správní komise peníze vzala
nechť se jí zeptají. Pro dra. Pinkasa je tímto
jeho vysvětlením celá záležitost definitivn
vyřízena.
J Fořt
Šubr
doktor
Pinkas
Neue
Francie . Presse
akční výbor národní strana svoboda
20
article
— Odhalení vojenského pomníku u Vra-
ného a německé štvaní. K odhalení vojenské-
ho pomníku u Vraného uveřejnila včera „Boh.
tuto soukromou zprávu z Mostu: „K odhalen
pomníku u Vraného bylo komandováno as
100 četníků z okresu lounského, slánského
kladenského k udržení klidu a pořádku. Tote
při vlastenecké slavnosti docela mimořád-
né opatření uvádí se z rozhodující strany
souvislost se změněnými poměry v zemské
správě, při čemž se uvádí, že kromě místo-
držitele kn. Thuna účastnili se slavnost
předseda zemské správní komise hr. Schön-
born, jakož i četní zástupci německých
vlasteneckých spolků z Mostu a setnina ně-
meckého 42. pěš. pluku. Změněným poměrům
v Čechách možno také přičísti na vrub to, že
od původně zamýšlené účasti člena panovní-
ckého rodu bylo upuštěno.“ Účastník slavnosti
ve Vraném nám k této zprávě sděluje, že
zpráva „Bohemie“ patří do kategorie vylo-
žených německých ničemností, ji-
miž se otravují studně národnost-
niho života v Čechách. Není pravda,
že k ochraně klidu a pořádku bylo
do Vraného komandováno asi 100 četníků,
četníci tam arci byli a jen proto, aby konali
službu bezpečnostní, poněvadž se mohlo
očekávati, že při návalu obecenstva, automo-
bílů, jichž bylo přes 40, a kočárů, bude služba
bezpečnostní vyžadovati náležitého zřetele.
Thun
Schön
Vrané
Most
Čechy
Bohemia
21
article
Kromě toho silnice, vedouci ku pomníku, je
velice úzká, a bylo potřebí velmi bedlivého
dbaní pravidel jízdního řádu, aby se nestalo
nějaké neštěstí.“ Tolik náš informátor. Ten-
denční zprávě „Bohemie“ musí se rozuměti:
Protože Vrané leží v českém kraji, bylo se
obávati nepřátelských projevů vůčí kn. Thu-
novi, hr. Schönbornovi, německým deputa-
cím vlasteneckých spolků a dokonce i proti
— setníně (!) německého 42. pěš. pluku! Pro-
to bylo tam komandováno 100 četníků, aby
českému lidu překazili případný nevlastene-
cký projev. V tomto smyslu nízká německá
duše z „Bohemie“ vyšpekovala svojí nejno-
vější denunciaci. Český lid z Vranova a okoli
ovšem rozhodně odmitá tuto nízkou denun-
ciaci. Jak nám náš informátor sděluje, byl
všichni hosté o slavnosti, i němečtí deputant
z Mostu, i němečtí vojáci přímo radostně pře-
kvapení vzorným pohostinstvím če-
ského lidu, a „Bohemia“ by se jich měla
zeptat aspoň dodatečně, jak se české obyva-
telstvo chovalo zrovna k německým účastní-
kům slavnosti. Takový přiklad pohostinstv
není na straně německé vůbec myslitelný
Představme si jen, jak se v uzavíraném územ
Němci chovají na příklad k výletníkům sokol-
ským a když tímto měřítkem změříme ne-
stoudnost včerejší „Bohemie“, vidíme, jako
všude, že řetěz německých denunci ac
je nekonečný .
Schönborn
Němec
Vranov
Most
Bohemia
22
article
— Kterou cestou? President poslanecké
sněmovny říšské rady posl. dr. Sylvestr
prohlásil v úterý ve vídeňských listech, že-
chce-li vláda svolati parlament, musí předem
připraviti půdu českoněmeckému smířování
Včerejší „Čas“ opět vykládá svoje stanovisko
k českoněmecké dohodě, opět se dušuje, že
jeho strana pro ni vždycky byla, je a bude
konec konců klade nám tuto otázku: „Jde
o to, pokládají-li Mladočeší tuto (Stürgkhovu)
vládu za vhodného sprostředkovatele (mezi
Čechy a Němci) čili nic?“ Odpovídáme: Sjez
našich důvěrníků učiníl ve věcí českoněme-
ckého vyrovnání dne 15. srpna toto usnesení
Sylvestr
Stürgkhův
Němec
Čechy
poslanecký sněmovna
23
article
„Trvajíce jako povždy při myšlence poctí
vé dohody a podmínkách smírného spolužit
obou království České obývajících národů, ne-
váháme opětovně zdůrazniti, že neopome-
nutelným předpokladem poctive
této dohody mohou být jedíně rovné prá-
vo a nedilnost země, a že za šetření
stěžejných těchto zásad přes všechna trpká
zklamání dob posledních povždy ji sme
ochotni při žádoucím spolupůs -
bení všech stran českých ničem
se nevyhýbati, coby bylo způsobi-
lé k dosažení kýžené úpravy polí-
ticko-národních poměrů v Če-
chách klestití dráhu.“ Pochopí „Čas
i „České Slovo“? Více po lopatě, jak lidově se
říká, říci jim nemůžeme. A „času“ klademe
zase my tuto otázku: „Přijme posl. prof.
Masaryk anebo jiný zástupce strany reali-
stické pozvání hr. Stürgkha k úča-
sti na nových českoněmeckých
konferencích? Otázku tuto klademe do-
cela vážně a konkretně a vyžadujeme si nan
také vážnou a konkretní odpověď! l
profesor
Masaryk
Stürgkh
Český obývající národ
24
article
— Vše se hodí do krámu — jde-l
o špinění Prahy! Asi před třemi týdny po-
koutní jeden plátek genru »Arizon-Kicker
přinesl zprávu, že prý nyní, po dosazení
zemské komise, dojde na Prahu, kde by
bylo třeba rovněž dosaditi na radnici ko-
misaře. Tohoto brillantního nápadu chytila
se vídeňská, sensacemi podezřelého rázu
prošpikovaná korespondence »Nachrichtene.
které každé otření se o český kabát je ví-
tanou příležitostí. A pustila do světa tuto
»sensační« zvěst:
Z Vídně, 20. srpna. (Korespondence »Nach-
richten«): »Z autoritativního pramene se doví-
dáme, že vídeňská vláda zaslala městskému za-
stupitelstvu v Praze důvěrné sdělení, že dlužno
co nejdříve sanovati městské finance, ježto
dluhy města přesahují již 200 mil. korun a cel-
kové příjmy nestačí ani na hrazení úroků. Ne-
nastane-li v tom změna v nejkratší době, bude
městské zastupitelstvo rozpuštěno a dosaze
císařský komisař.«
Chápeme, že kruhy blizké korespon
denci »Nachrichten« měly by oči plné štěstí
kdyby takhle nějaká ta kuratela snesla se
na Prahu; ale musí zůstati jen při líbezném,
přeludném snu. Korespondence »Nachrichtene
místo ohmatavání kapes města Prahy a nao
vrtávání její pokladen, měla by si všímat
radějí poměrů ve svém rayonu.
— Čáslavská »Pravda« přinesla zprávu, že
o říšský mandát ve skupině Čáslav. Kutná Hora
Golčův Jenikov, Chrudim a Chrást hodlá se uchá-
zeti býv. zemský poslanec a starosta města Čá-
slavě adv. dr. Jan Zimmer. Jsme zmocněni pro-
hlásiti, že tato zpráva jest úplně bezpodstatna
jak ostatně je zjevno z dřívějšího našeho sdělení
dle něhož není vůbec příčiny k nové volbě v do
tyčném volebním okresu.
Čáslavská
doktor
Zimmer
Praha
Arizona
Vídeň
Čáslav
Kutná Hora
Chrudim
Chrást
Čá
Golčův Jenikov
25
article
— Papírový Antikrist z pražských Emaus
Sjezd německých katolíků v Linci zabýval se
velmi zevrubně spolkem sv. Bonifáce, který v kleri-
kálním hnutí v Rakousku, zejména však v Če-
chách, je duchem vůdčímí. Spolek sv. Bonifáce mo
dvoje poslánís vydává klerikální listy »Sct. Bon-
facius« pro Němce a »Sv. Vojtěch« pro česke
katoliky, korespondencí pro klerikální tisk
organisace a podporuje studenly, kteří se chtěi
věnovati povolání kněžskému. Předseda lineckého
sjezdu hr. Aucrsperg ve svém zahajovacíi
proslovu pravil, že středisko »Spolku sv. Bonifáce
je v emauzském klášteře (kdysi na Slovanecho
v Praze, a už tato okolnost by nás opravňovala
obychom si práce tohoto spolku povšímli, kdyby
nebylo ani té okolnosti, že české vydání zdarmo
rozšiřované klerikální tiskoviny »Sv. Vojtěch« jde
do lidu českého v ohromných spoustách. Na sjezdu
lineckém podával zprávu o »Spolku sv. Bonifácee
emauzský mnich P. Coekoll, jenž sděliv, že
»geniálním otcem »Sv. Bonifáce« a »Sv. Vejtěcha
je opat Benediklinů v Emauzích v Praze P. Alban
Schachleiter, pravil, že spolek příjal loni
celkem 445.622 K a že dosavadní jeho příjmy za
deset let trvání spolku činí 3,000.000 K. Spolek
musí v budoucnosti dociliti roč. příjmu 1,000.00
K, aby mohl s úspěchem čeliti akci »Pryč od
Římal« a bojovati proti liberálnímu tisku, který
nazval »papírovým Antikristem«. Do
boje proti tisku liberálnímu spolek vysilá »Sct.
Němec
Vojtěch
P Coekoll
Bonifác
P Schachleiter
Emausy
Linec
Rakousko
Praha
Emauzy
spolek svatý . Bonifác
spolek svatý . Bonifácee
26
article
Bonifacius-Blatt«, v českém vydání »Sv. Voj-
těchas; náklad obou listů číní měsíčně 800.000
exemplářů. Nejbližším úkolem spolku je, vydávati
»Bonifacius-Blatt« také v jazyku chorvatském
slovinském, italském, polském a rušínském. »Ka-
lendář sv. Bonifáce« vychází nákladem 60.00e
exemplářů. V debatě po tomto referátě se rozvi-
nuvší byl schválen návrh P. hr. Galena, aby
k rozšiřování »Bonifacius-Blattu« a » Sv. Vojtěcha
byli vedle kněží zjednáni ješté v každé obe
laikové jako důvěrníci »Spolku sv. Bonifáce«
České vydání »Bonifacius-Blattu« »Sv. Vojtěche
je duševní a rozumovou otravou pro drobný český
lid: venkovany, zejména odvislé na velkostatcích
a farách, služky v městech a členy různých rů-
žencových bratrstev. Obsah tohoto listu svou
intelektuální ubohosti není soudnějšímu čtenál-
stvu nebezpečný, leč proto nebezpečí v tomto
listu spočívající nelze podceňovati.
Bonifacius
Blatt
svatý . Bonifác
Galen
svazek . Vojtěch
Ka
spolek svatý . Bonifác
Bonifacius
27
article
— Ke sjezdu českých žurnalistů v Americe,
Výbor, jenž byl pověřen přípravnými pracemi ke
sjezdu česko-amerických žurnalistů, který měl se
konati ve dnech 25. až 27. srpna v Chicagu, při-
jal ve své schůzí ze dne 8. srpna následující re-
soluci: Resoluce, přijatá přípravným výborem
spolku česko-a rerických žurnalistů ke sjezdu
jenž se má konati v Chicagu. Iil. ve dnech 25. a
27. srpna: 1. Poněvadž vydavatelé českého den-
ního tisku v Chicagu se rozhodli sjezd ignoro-
vati, 2. poněvadž kolegové od některých těchto
časopisů mohli by se sjezdu zúčastniti pouze
risikem své zxistence, 3. poněvadž česko-americká
tisková kancelář dopisem svého prozatímního ře-
ditele R. J. Pšenky zaujala rovněž proti sjezdu
stanovisko odmitavé, usnášíme se: 1. aby sjead
byl přeložen do města Clevelandu, kde jesl
smýšlení sjezdu příznivé a půda pro počátek or-
genisace připravenější, 2. aby obnos. upsaný členy
Č. A. T. K. nebyl přijat, poněvadž by bylo poní-
žující daru toho přijmouti za daných okolnosti.
3. Všichni podepsaní členové výboru s politová-
ním vzdávají se své funkce. Vojan-Trojan, Don-
gres v.r.
— Zemská správní komíse království Českého
učinila ve schůzi, konané dne 20. srpna 1913 za
předsednictví presidenta J. Exc. Vojtěcha hrab.
Schoenborna, mímo jiné léž talo usnesení
Pšenka
A T
Vojan
Trojan
Don
Vojtěch hrabat
Amerika
Chicago
Cleveland
spolek český