ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 355888b0-8f16-11dd-b280-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 61, work 3, org 5, person 41
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 21. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Čislo z29.
4 article
laranní a večerní llety předplánl, se v Praze v administraci na měsle na čtvrt lsta s k -i s dvojí donáškou sa měsle. s trieta: .. 7 k ehi ve filiálkách aa měsle K30Dm Poštou. n črieta . . S K 5 s dvojí zásilkoe sa maěslo. rieta: : . k B
Praha dm K 5
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Bilance.
Bilance. Balkánský svaz je rozbit. Celá propast nenávisti dělí jeho někdejší členy; a necht jsou rány navzájem zasazené sebe těžší, přece uvažuje se už nyní o otázce, proti komu hodlá poražené Bulharsko nejdříve namířiti svoji pomstu. Nicméně není bal- kánský svaz do té míry rozbit, aby jedno- tlivým státům nezbývalo už nic společné- ho. Smlouvy jsou roztrhány, ale v mysli zbylo nevyhladitelné vědomí všech minu- lých událostí, a v něm u všech balkán- ských národů možno konstatovati shodný pocit hořkosti proti Rakousku. Ve Vídni v Pešti se o rozbití svazu nejvíce přičinili — ale právě jim hrou osudu zbyl neklamný pocit, že v něčem zůstali v Cetyni, Běle- hradě, Sofiji, Athenách i Bukurešti přece za jedno — a to že je obráceno proti Ra- kousku. Pro rakouského obchodníka, tu- ristu i diplomata balkánská hlavní města jsou a zůstanou místy nepřízně a hněvu,a tato nálada se tak hned nezmění, protože u všech vznikla v rozhodných chvilích ná- rodní existence, a u některých souvisí se stenčením státních hranic. O Bělehradě a Cetyni netřeba ztráce- ti slov. Oba srbské státy nebyly ani poko- řeny, ani získány, za to však v obou stup- ňováno jejich nepřátelství k Rakousku, po- něvadž jenom příčiněním rakouské diplo- macie nesmělo Srbsko k Jaderskému mo- ři a nesměla Černá Hora dostati Skader. Přes to zmohutněly oba srbské státy jinak, a prostředky, jimiž bylo možno cele je zí- skati před oběma válkami, povedou ted v nejlepším případě jenom ke korrektním stykům. Hospodářsky se postaví k rakou- skému obchodu nepříznivě, a aby ani v po- litickém cítění celého srbského národa nic se nezměnilo, o to se už postará maďari- sační libovůle peštské vlády.
Bulharsko Rakousko Vídeň Pešť Bukurešť Bělehrad Srbsko Bělahradit Sofiji
7 article
Řecko je státem, jehož přízeň a nepří- zeň nemůže podceňovati vláda žádné říše, která chce na moři spatřovatí kus své bu- doucnosti. Ať si Řekové dobyli svých úspěchů v obou válkách jakkoliv snadno, jisto je, že jim zůstanou, a že se následkem jejich zmohutnění před nimi otvírá velká budoucnost. Stanou se na moři činitelem pro Rakousko tím významnějším, čím je méně trvalý spolek s Italií, a obchodně mají už nyní v Levantě svou silnou posici. Sotva budou však užívati ovoce svého rozmachu ve smyslu Rakousku příznivém. Vídeň stála proti jejich přáním při ohrani- čení jižní Albanie, zastávala proti nim italské zájmy, a učinila nepodařený pokus vziti jim Kavalu, čímž umožnila Francii Německu, aby kořistily ze všeobecné tou- hy po míru a snadno se Řecku zavděčily záchranou hotové už bukureštské smlou- vy. V Athenách nyní vědí, že mají na moři dva nepřátele: Italii a Rakousko, a podle toho budou jednati. V hořkost proti celému světu, kterou chová těžce pokořená Sofije, nemísí se přá- telské city vůči Rakousku. Bez jeho pří- mluv, bez Tiszova výpadu proti ruskému sprostředkování na Balkáně, bez nadějí na srbskou zemi, živených z Pešti a Vídně. sotva by bylo Bulharsko v touze po hege- monii sahalo tak vysoko a sotva by bylo kleslo tak hluboko. Rakouské sympathie nepřečkaly však první ztracenou bítvu. Donucena okolnostmi ponechala rakouská diplomacie balkánským státům onu napro- stou neodvislost, kterou jim hrabě Tisza přímo vnutil a naprostá pohroma Bulhar- ska byla zastavena nikoliv ve Vídni, nýbrž v Bukurešti. Bez Rakouska se druhý bal- kánský mír uzavíral, a bez něho se také ratifikoval, neboť požadavek revise zůstal pouhou ranou do vody.
Řek Tiszův Tisza Bulhar Řecko Rakousko Vídeň Albánie Německo Balkán Pešť Bulharsko Bukurešť
8 article
Podráždil však Řeky, naplnil míru srb- ské nenávisti a obnovil v Bukurešti onu ná- ladu, která se už projevila v protirakou- ských projevech na ulicích hlavního města. Rumunský král, dosud opora monarchie proti slovanskému Balkánu si pospíšil, aby dal na jevo, komu má co děkovati, že ú- spěch Rumunska zůstane mu plně zacho- ván. Jeho známou depeší císaři Vilémov oznámeno celému světu, že osud nestihá rakouskou diplomacii už jenom na Balká- ně. Ukázalo se, že v Berlíně uznali konečně za dobré, přestat se ohlížeti na to, co chce jejich rakouský spojenec, a zajistili Rumun- sku, že mu zůstanou vymoženosti buku- rešťského míru, nedbajíce, že Rakousko chce revisi. Byla to poslední rána do bal- kánské politiky Vídně, neboť ukázala jiv posicí hrozivého osamocení Bismark mluvil ještě o kostech pruské- ho granátníka, za které Balkán nestojí. Dnes Vídeň ve své slepé oddanosti k Ně- mecku snese jistě daleko více. V prvn chvíli ozval se tam hlas, že říše byla za- hanbena, zraněna ve svém sebevědomí, dotčena v železné podstatě své evropské existence, a že publikací telegramu byl od- halen hřích proti svatému duchu politiky.“ Ale revise nepřišla. A císařský telegram nemůže býti smazán císařským přípitkem ani udobřujícím doprovodem německých listů o neztenčené síle rakousko-německé- ho spolku. Jak se v něm Rakousku daří. ukazují cifry jeho vojenského rozpočtua při tom bilance jeho politiky balkánské.
Řek Rumun Bukurešť Rumunsko Vilémov Berlín Rakousko Vídeň Balkán
9 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Napětí mezí Ruskem a Tureckem Z Petrohradu, 20, srpna. (K. k.) „Rěč sděluje, že velevyslanci tureckému bylo sděleno, že Rusko, setr vá-li Turecko při svém dosavadním stanovisku, jest odhodláno pro- vésti řadu nejenergičtějších opatření. Z Petrohradu, 20. srpna. Nálada v politi- ckých kruzích je velmi pessimistická. Znepokojivým symptomem označu- je se jednak odmítavá odpověď Tu- recka, zaslaná velmocem, a obsazení důle- žitých míst v jižní Thracii tureckým voj- skem Ruský velevyslanec v Cařihradě ob- držel rozkaz protestovati u Porty pro- ti postupu tureckého vojska. Současně bylo zdejšímu tureckému vyslanci sděleno, že Ru- sko odhodláno je v případě zdráhání se Ture- cka uchýlití se k nejenergičtějším opatřením. Turecký postup. Ze Sofije, 20. srpna. (Bulg. tel. ag.) Dne 9., 10. a 11. t. m. překročily turecké vojenské oddíly staré bulharské hranice nedaleko obc Sučaku a Konstantinova v okresu kiziagač- ském. Dne 16. t. m. pokusil se další turecký oddíl o 40 mužích překročiti staré hraníce na levém břehu Marice. Řecko nemá odvolati vojsko z Thracie. Ze Sofije, 20. srpna. Na žádost bul harské vlády požádali vyslane velmocíŘecko, aby do 28. t. m. neod- volávalo své vojsko z Thrakie Chce se tím znemožniti, aby dotyčná místa byla obsazena Turky.
Port Marika Turek Rusko Turecko Petrohrad Thracie Cařihrad Sofijá Řecko
10 article
Řekové vyklizejí a Turci obsazují. Ze Soluna, 20. srpna. (K. k.) Řecké voj- sko dostalo rozkaz opustiti Gümildžinu. Tu- recké vojsko chystá se už tam vtrh- nou ti. Stěhování na území řecké. Ze Soluna, 20. srpna. (Ag. d'Ath.) Veškeré obyvatelstvo v Melniku usneslo se, protože mu není možno žíti pod vládou bulharskou, vystěhovati se z Melnika na území řecké. Obyvatelé opustili své rodné město, spálivše před tím všecek movitý majetek a své domy. Obyvatelstvo utrpí tím sice obrovské ztráty. dává však přednost bídě před bulharským jhem. Ze Soluna, 20. srpna. [Ag. d'Ath.) Počet mohamedánského, řeckého a israelitského obyvatelstva, které prchá s míst, jež zůstanou Bulharsku, na území řecké, činí dosud 55.720 Ochrana bulharská na tureckých hranicích. Ze Sofije, 20. srpna. Bulharská vláda po- nechá ve zbrani po demobilisac 90.000 mužů, z nichž 40.000 zůstane na ture- ckých hranicích. Žaloby na Řeky. Ze Sofije, 20. srpna. (Bulg. tel. ag.) Řecké vojsko vzalo s sebou veškerý dobytek bulhar- ských obcí v okolí Melnika. 14 bulharských obcí v tomto okresu bylo řeckým vojskem za- páleno. V obci Daščifliku bylo zavražděnos Bulharů řeckými vojíny. Nevrokop, jejž řecké vojsko opustilo dne 14 .t. m., jakož i okolí obce, lehly popelem.
Řek Turek Bulhar Soluna Melnik Bulharsko Sofijá Daščiflik Aga . d ' Ath
11 article
Rumunsko-bulharské hranice. Z Bukurešti, 20. srpna. (K. k.) Práce za účelem stanovení nových rumusko-b ul- harských hranic budou za krátko na místě zahájeny. Důstojníci vojenského země- písného ústavu, pověření těmito pracemi, jsou již v Turtukaji, kde očekávají bulharské dů- stojníky. Ratifikování mírové smlouvy. Z Athén, 20. srpna. (K. k. — Agenc d'Athnes.) Úředník ministerstva zahranič- ních záležitostí odjel včera do Bukurešti s textem mírové smlouvy ratifi- kované králem. — Z Bělehradu, 20. srpna. (K. k.) (Z úřadního srbského pramene.) Král Petr ratifikoval včera královským ukazem mírovou smlouvu bukureštskou. Odpověď na protibulharské stanovisko fran- couzských časopísů. Ze Solije, 20. srpna. (K. k. — Ag. tel. bulg.) „Mír“ zabývá se protibulharským sta- noviskem francouzských časopísů a prohla- šuje, že nemůže si vysvětliti důvody tohoto nepopíratelného nepřátelství. Časopis pou- kazuje na to, že Bulharsko projevilo dostatek vůle zastaviti hned po prvních událostech válku, kterou Srbové a Řekové dávno připra- vovali, při čemž dokonce sáhli k tajným úmlu- vám s Rumunskem a Tureckem, aby si při- svojili 1/2 Makedonie, které sami francouzští ethnologové prohlásili za bulharské území. Co se týče ukrutností, zjistí mezinárodní vy- šetřování, co jest na této věci pravdy. Avšak uvážení, že válka byla vedena v krajinách ryze bulharských postačí, aby se uznalo, že jest třeba bráti opatrně řecké a srbské obža- loby proti Bulharsku. Řádění nezodpovědných čet. Z Athén, 20. srpna. (K. k. — Agence d'Athěnes.) Podle zpráv časopisů napadly ně- které bulharské čety Melnik, ale byly odra- ženy řeckou setninou a obyvatelstvem mel- nickým. Zapálily prý město, odvlekly cennou kořisť a pak táhly směrem na řecké město Demir Hisar.
Agenc Athnes Petr Srba Řek Athěnes Melnik Demir Hisar Rumunsko Bukurešť b ulice Turtukaj Atény Bělehrad Solija Bulharsko Turecko Makedonie
12 article
Protestní sjezd české samo- správy v Praze. Včera o 11. hod. dopol. konala se ve velkém sále ostrova Žofinského imposantní schůze zástupeů české samosprávy, delegátů okresních zastupitel- stev, měst a obcí českých v počtu kol 500 osob. O průběhu této schůze vydána byla tato oficielní zpráva: Schůzi zahájil předseda Poradního sboru če- ských okresů, býv. poslanec p. Cyrill Papoušek timto proslovem; Velectění pánověl Ve vážné době svolali jsme Vás, zástupce českých okresů a obcí, ke dnešnímu sjezdu. Těžkou ranou zasažen byl náš národ a s ním zvláště naše česká samospráva. Nikoliv z nutnosti, nikoliv z nouze, nýbrž jen proto, aby bylo vyhověno Němcům, porušeny byly platné zákony, porušena byla zemská ústava, od- straněn byl zemský výbor, složený z důvěrníků sněmu království Českého a působnost jeho az části i celého sněmu království Českého převe- dena byla na neurčitou dobu na zeměpanský ko- misariát. Hluboce rozechvění a uraženi tímto bezprávim a násilím, scházíme se dnes zástupcové české samo- správy, abychom uvědomili si pravý význam a dosah vládního činu z 26. července letošního roku. Z úst nad jiné povolaných bude nám vysvětlen význam červencového patentu po stránce politické i právní, a po našem výkřiku hněvu a bolesti musí následovati varovný náš hlas, že nestrpíme, aby touto cestou nadále proti nám bylo pokračováno a že chceme a žádáme, aby nynější nezákonný stav co nejdříve byl odstraněn a nastaly opětně legální poměry v našem království.
Němec Praha
13 article
Jednotný postup české naší samosprávy k tomu však nestačí. K tomu jest zapotřebí ještě jednoho a to jednotného a společného postupu celé naší české politiky. Jednotný společný postup české naší politiky vyvésti nás může a musí z kritických nynějších poměrů, ve kterých se nalézáme, tento jednotný postup naší české politiky nám musí za- chovati to, co dnes nám zbývá, dobýti musí posie ztracených a dobýti nám musi vůbec všeho, co nám právem přísluší. Příkaz svaté naší české věci volá proto k nám, abychom aspoň pro tuto kritickou dnešní dobu dali stranou všechny malicherné zájmy politické, zájmy strannické. Příkaz tento volá k nám, abychom starali se více než o zájmy stran o zájmy a osud celého našeho národa českého. (Výborněl) V tom smyslu, velevážení pánové, dovolujisi jménem svolavatelstva zahájiti dnešní protestní schůzi českých okresů a obcí a vítám co nejsrdeč- něji všechny přitomné pány K řízení schůze dovolují si navrhnouti za před- sedu p. Antonína Švehlu, jakožto předsedu per- manentního výboru Svazu bývalých českých zem- ských poslanců a dále do předsednictva pp. Karla Adámka, okresního starostu v Hlinsku, starostu města Plzně JUDra. V. Petáka, předsedu Svazu českých měst MUDra. A. Štychu a zástupce Porad- ního sboru českých okresů, dra. Lokaye.
Výborněl Švehla Adámek V Peták A Štych Hlinsko Plzeň svaz český město Mudra
14 article
Po schválení tohoto návrhu zaujali jmenovani pánové místa v předsednictvu, načež předseda p. Švehla vzpomněl nadcházejícího jubilea padesáti- letí české samosprávy, v jehož předvečer vláda jako na výsměch činí pokus, zasáhnouti samosprávu na- ši v jejich základech. Musíme jako jeden mu vzchopiti se v boj na uhájení naší samosprávy. U nás má samospráva zvláštní význam; jest polem, kde ukazujeme schopnost sami sobě vládnouti, kde pěstujeme vědomí národní. Musíme ukázali, že tuto chvíli, kdy jde o vážné ohrožení našeho ná- rodního života, není mezi námi strannictví a roz- kolu, ze kterého by se nepřátelé naši mohli těšiti anebo mohli doufati v naše oslabení a roztříštění Mohutnost našeho projevu, jednolnost našeho cí- tění musí dojiti výrazu v naší manifestaci, musíme ukázati nahoru i dolů, že chceme spoléhati na vlast- ní sílu a vlastní práci. Po tomto proslovu, hlučným souhlasem prová- zeném, ujal se slova
Švehla
15 article
Exc. dr. J. Fořt,
doktor J Fořt
16 article
aby promluvil „O významu poslední ch politických převratů a jich účincíck na samosprávu. Řečník pravil. Sešli jste se, abyste pronesli soud svůj o stavu jenž nadešel v království Českém v důsledku mimo- řádných opatření vládních, která v patentechz 26. července t. r. došla výrazu. Zástupcové vaši sdružení v obou svazcích české samosprávy, ihned
17 article
V drobném prodejle ranní čisle o sobě večerní za lb Ve nliálkách na venkově ranní čislo . . . . . l0 vočernl lnserátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma sdministrace v Marianské ul., Tam nacházejí se ték redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukoplsy se nevraceii
18 article
dne 5. srpna, když dosazení zemské správní komise okresům bylo úřadně oznámeno, považovali za svou povinnost, v dohodě s politickými činiteli českými vytknouti slovy případnými stanovisko, jež zájem národa i samosprávy zaujati káže k činům, jimiž c. k. vláda svémocně do průběhu těžké politické kri- se české zasáhla. Zástupcové vaši v projevu svém po- stavili na jisto, že rozpuštěním sněmu bez sou- časného vypsání voleb a přenesením budžetního práva na orgán zeměpanský kontinuita zemského zákonodárství byla přetržena a finanční autono- mie, jeden z nejdůležitějších oborů právomoci sně- movní, dočasně byla potlačena, a že v obou těch- to směrech vykonán byl průlom do zemského zři- zení, kteréž ústavní svojí podstatou — byť i ve formě kusé — jakožto základní, jedině kvalifikova- nou většinou sněmu měnitelný zákon kotví v ne- odvolatelném diplomu říjnovém. Zástupcové vaši vytkli v projevu svém dále, že krokem c. k. vlády postiženo bylo zároveň i celé ústrojí samosprávy místní, poněvadž odstraněním zemského výboru, vrcholného to orgánu jejiho, byla soustava její zko- molena a samosprávná tělesa, okresy a obce, v ohle- du dozorčím a jurisdikčním podřízena instituci, kteráž zákony naprosto nezná a kteráž, jsoue vzníkem i podstatou orgánem zřízení zeměpanské- ho, s duchem samosprávy v nejpříkřejším nalézá se rozporu. Vše to na zřeteli majíce, zástupcově vaši nad činem c. k. vlády dali výraz nejhlubšímu rozbořčení, a vznesše proti němu důrazný protest, svalili zaň na bedra jeho původců před tváří dějin veškeru zodpovědnost.
19 article
Nuž, dnes jest na vás, abyste důstojným způ- sobem osvědčili, béřete-li projev z 5. srpna v jeho formě i obsahu za svůj čili nic. A učiníte-li tak. bude další vaší úlohou uvědomiti si úkoly, které 25. červenec vznáší nejen na samosprávu, nýbrž na celé naše politicko-národní úsilí. Nuž, nikterak není nás tajno, že vlastní tč- žisko nadešlého převratu jest pova- hy politické. Všichni cítíme, že běží nejen o porušení ústavnosti a rušivé zasáhnutí do ústrojí samosprávného, nýbrž že tu jde o samy podmínky zdravého kulturního a hospodářského rozvoje náro- da jakožto politického celku. Od let osmdesátých, kdy po opuštění pasivní oposice české stalo se zjevným, že němečtí naši krajané ani prostředkem umělůstek Schmerlingovy vládní oktrojírky z 1861 nadvládu ve správě zemské, kterou před tím po celá období fakticky měli v rukou, trvale na dále udržetí nemohou, od těch dob rodí se v nich tužby a výrazu docházejí požadavky, jejichž nepokrytý účel k tomu směřuje, zviklati a podvrátiti oba stě- žejní právní základy: rovně právo obou národů nedílnost správy zemské, základy to, jež od staletí tvoří obsah politicko-právní podstaty tohoto krá- lovství. Právě v posledních dnech známá hesla cl- lu tohoto zahlaholila opětně z jednání sjezdu, kte- rýž starostové německých okresů dne 9. t. m. v
Schmerlingův
20 article
Praze konali. V plném souhlase s t. zv. Svato- dušním programem z 1899 a v důsledném sledování myšlenek, vyslovených v elaborátech německého „rozpolťovacího výboru“ z r. 1910, prohlašují tu zá- stupcové německých okresů v Čechách, že dnešní protizákonný stav považují toliko za přecho ku provedení „národní autonomie“ a že její uskutečnění spatřují: v rozbraničení oblasti země dle národnosti, v řízení německé kurie sně- movní a německé sekce výboru zemského, v národ- ním rozdělení ústředních zemských státních úřadů v Praze, v znárodnění statusu zeměpanského úřad- nictva a v zřízení krajském, upraveném ovšem k tomu konci, aby stlačením významu úřadů zem- ských celé království postupně klesalo v soubor departementů, tíhnoucích s obejítím Prahy přímok ústředí ve Vídni. Předstíraným motivem cílů těchto jest heslo dotčené „národní samosprávy“, záminkou pak licoměrný nářek na domnělé znásilňování německé menšiny českou většinou v zemi. Nikdy nebylo v politických zápasech na ryzí pravdě hřešeno ví- ce, nikdy zjevná skutečnost před tváří neinformo-
Svata Praha Čechy Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Krymské dojmy.) Seděl jsem při obědě v pěkné prostorné jídelně „Sv. Nikola- je“, parníku ruské paroplavební společnosti. Všechny stoly hustě obsazeny. Nebylo moř- ské nemoci mezi spolucestujícími, neboť Černé moře v tomto ročním čase nehrozí svými vlna- mi, jen laškuje. Kol do kola zvonila ruština. libozvuká, čarozvuká řeč Lermontovova .. Pojednou má sousedka, mladá dáma, jedouc ze Sevastopolu do Novorossijska, vstala o stolu a vybídla mne, abych následoval jejího příkladu. „Lépe, když se připravíme o dessert. Vy hlídka nás odškodní,“ řekla. A vskutku. Parník právě stanul v Alup ce. A s paluby, hustě natlačené cestujícími z druhé a třetí třídy, mnohohlavým zástupem jižně zvědavým a mnohomluvným, rozevřel se pohled, který okouzloval: Do moře spadal přikrý horský svah, zelenající se vegetací, ježící se stromovím, pestrý domy a ďáčemi. V brzku ukázal se nám ostrý hřeben Ai-Petri, nejvyšší hory na této nejjižnější části krym- ského poloostrova. Jak její jméno svědčí, je zasvěcena sv. Petrovi. Nemá však do sebe nic z dobromyslného rázu svého patrona: je přísná ve své velikoleposti, mohutně strmíc příkrými srázy nad mořem, které se u její paty rozložilo, podobno ohromnému zrcadlu, v němž se horský obr shlíží. A zatím co parník mijel kolem břehu, ukázal se nám bílý, v maurském slohu vybu- dovaný zámek velkoknížete Petra Nikolajevi- če a hned za ním, v zelenavé kotlině, vysoko nad mořem, Barbo, jeho terasa nesená ionský- mi sloupy, jeho vzdušně lehká arkáda, vše mramorově bílé, antický sen, přenesený sem.
Lermontovův Petri Petro Petro Nikolajev Sevastopol Novorossijsk
22 article
do někdejšího chanství krymských Tatarů. Ale již i tato bílá pohádka zmizela za Aj-To- dorským mysem, bílé velkoknížecí „dvorce“ a carské paláce zakmitaly v zeleni, Jalta, ozá- řená posledními zásvity západu vyvstala na obzoru, se svými nesčetnýmí domy, bílými. červenými, jasně hnědými, šplhajícími do strá- ně nad přístavištěm jako mnohotvárný Be- tlém, se zlatými báněmi svého kostela, s níz- kými domy pobřežní třídy, v jejichž krámcích za nedlouho rozžehli první světla. „Sv. Nikolaj“ zakroužil na rejdě, stroje přestaly pracovat a tichounce, jakoby nechtěl ze sna vyrušit, přistál k nábřeží. S paluby spustili můstek: a teď se jím rozhlučel dvojí proud lidí, cestujících, kteří parník opouštěli. a „nosilsčíků“, kteří se k nám rozběhli pro za- vazadla. Kdosi zavolal mé jméno a vedl mne ke kočáru, s jehož výše mne zdravil úsměv krásného, šírokoplecího Tatara, v bílém kaí- taně, jaký zde všude na jižním pobřeží nost izvoščíci. A již jsme ujížděli jaltinskými uli- cemi, nyní osvětlenými, proplétali se hybnou směsí povozů i jízdných Tatarů, s knutouv ruce, klusajících na drobných, zdatných koní- Ale i tento pohyblivý život, hlučný jako bazar, je za námi. Stín vysokých stromů nás pohltil a chladný, vlhký večerní vzduch skoro mrazí. Bronzový orel na cestě označuje hra- nice carského letního sídla — Livadie. Dobré půl hodiny jedeme carským panstvím. Je tu mrtvo, hlucho, toliko ze strážnice, v jejímž osvětleném předdvoří mihl se kozák na koni a zasvitly bílé bluzy gardistů, zaznívá vojen- ský zpěv. I ten však dozněl a nás, po celé ce- stě, nedoprovází než hluché ticho. Míjíme do- my strážných, paláce i paláciky dvořanstva. carské sídlo s mohutnou terasou, k moři obrá- cích.
Tatar Nikolaj Jalta
23 article
cenou, ohromnou garáž pro automobíly, ko- ketní vilku, jejíž půvabná fronta nedává tušit. že zde bývá umístěna tajná policie — zkrátka celé město uprostřed zahrad a hlubokých le- sů, pečlivě a umně rozestavené, aby samo- děržavný car byl ochráněn a obezpečen jako královna v úle. Nu, za nedlouho nebude zde tak pusto. Čekají hosudara. Strážnice, domy. vilky, palácíky i palác oživnou a podél celé silnice rozloží se kordon vojska, vždy několik pěších a jízdný kozák, na stráži ve dne, na stráži v noci. Silnice vine se hadovitě po svahu, slézá a zas šplhá do výše, kroutí se vzhůru nad mořem, teď docela tmavým, jímž jako po- divný ohnivý motýl letí párník. Na jednom z mysů zazáří ti vstříc asbestově bílé světlo majáku, stromy u cesty zřídnou, chlad se zmírní. Teď však vystoupily za zahradní zdí tmavé kužele cypříšů, tak zádumčivě deko- rativních v nočním stínu. Dvéře do parku se otevrou, bílá villa zasvítí ti vstříc, kočár za- staví u schodiště hostinného domu . .. Moře, moře, moře! Kolikrát a vždy s jakým vzrušením víděl jsem je, v kolika různých tvářnostech! Absintově zelené, zá- ludně zahalené do mlžných závojů u nor- mandských břehů, tmavé, se zlověstným vzky- pěním šedé pěny na severu, zažloutlé u Hel- golandu a zase hluboce modré tam dole na Adrii, ostrovy i zemi opřádající svítivou stuhou pěn. Zde dívá se mi takořka do okna. a s výše podobá se nesmírné, vysoké stěně, ocelově modré, vyvršené k obzoru. Ten zvláštní pocit mořské stěny odtud! Zdá se mi jakoby co chvíli měla povolit tajemná síla, která tak uměle všechno to vodstvo vyhnala do výše a nyní jakoby celá ta spousta vod se měla sřítit, zaplavit balvanitý břeh pod mý- ma nohama, zatopit vše až sem vzhůru, parky.
Adrie Strážnice Hela
24 article
zahrady, domy, mešity — dostoupit až k sa- mým skalním štítům nad naší hlavou. Teď jsem vyšel z domu, do bílé arkády. Sloupoví je obtočeno guirlandami révy a se střechy visí těžké hrozny, doposud bílé, jež však za několik dnů se nalijí tmavou krví. I odtud je vidět na moře. A snad proto, že celé to prostředí kolem je tak prodchnuto kouzlem antiky, myslím na Argonauty: jejich loď kdysi brázdila vlny, jichž hukot je slyšet až sem ke mně. Před tisíciletími vypluli za zlatým rounem. Vidím je v plachetní lodi. kterou žene teplý západní vítr, zdá se mi, že rozeznávám ostří kopí, na nichž hraje od- lesk slunečního svitu, dohaduji se jejich tváří, jejich jiskrných zraků, dobrodružných, pro- duševnělých mladistvým ohněm hellenské racy. Šťastní plavci! Neznají našich úzkostía smutků. Radují se z jasného úsměvu Apolli- nova, naslouchají hrám Nereidek a na dně je- jich korábu jsou uschovány žertvy, aby usmí- řili hněv mořských božstev, kdyby vztyčila nad hladinu mokvající kštíci. A bílé chiméry. zasazené na krovu „Barbo“, jakoby povzbu- zovaly pohledem dobrodružné Helleny. Z arkády možno vejíti do parku, mezi cy- přiše, cedry, palmy, akacie. Usedám pod sta- letými duby. Tataři prý před dávnými časy uřezali jejich spodní větve, aby ve vrchních sušili seno pro své koně. Barbaři! Jak celá ta vegetace se určitě rýsuje ve svitu krymské- ho slunce! Jaký mír tu vane! Naděžda Niko- lajevna tvrdí, že zde možno naslouchat tichu. A, byť tato slova zněla sebe podivněji, jsou pravdou pravdoucí. Zde ticho mluví, mluví podivuhodnou řečí, která tiší srdce tak, jako- by se po něm šinula hedvábná dlaň. Ticho na zahradě, ticho na horách. Ai- Petri dívá se tíše k nám dolů. Dnes, třeba že slunko praží, zahalil se do mlh. V bílých chuchvalech válí se po jeho hřebenu, celými
Tatar Naděžda Niko Petri
25 article
proudy, jakoby katarakty, spadají dolů s jeho západních svahů, vodorovnými mraky vzná- šejí se nad západním cípem moře. Cosi velko- lepě pochmurného je v tomto pohledu. Tak asi viděl tyto hory Puškin, pod tyto srázy, mlhami omžené, vmýšlel si své vzpurné tatar- ské chány, jichž východní melancholii celý harém nedovede rozptýlit .. Tiše plyne den, nesa s sebou vůni dozrá- vajícího vína, tiše klade se soumrak. A když zajiskří měsíční úplněk na obloze, bohatěji planoucí hvězdamí než bývá u nás, tážeš se, ocitl-lis se v pohádce, zabloudil-lis do říše snů. Jak moře září stříbrem! Dvé borovic na dolejší terasse odráží se od této svítící plochy: zdají se, jakoby vyřezány z temné oceli, tím tmavší, čím kouzelněji jasné je mo- ře za nimi. Prsa se ti rozvírají mohutným dechem nekonečnosti. Od klavíru zazněla improviso- vaná melodie, jež hned stříbrně splývá s mě- síčním svitem, hned zas vášnivě se bratří s hu- kotem moře. Dávám se nést vlnami hudby. A po- jednou jasně vidím milliony slovanských duši tam na sever od Ai-Petri, za horami, v široké ruské zemi, slyším tep jejich srdcí, oddech je- jich prsou. Myslím na slovanskou sílu, která tu spí, aby se jednou probudila k životu, kte- rý udiví svět; na milliony slovanských lidí od Vltavy k Volze a odtud dál, ku Vladivostoku. Moře vod šumí pode mnou, moře millionů oddychuje za mnou. Ve vzpomínce rýsuje se mi obraz Prahy. tisíce kilometrů odtud vzdálené. Svítilny tam zažehnuli na nábřežích, pod akáty procházejí se lidé, z ostrovů tryská hudba, lehká noční pára se klade nade městem. Cítí-li tam dale- ko, na západě, mocný dech stamillionového slovanského moře? O. T.
Puškin Vltava Volha Vladivostok Praha