ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3952b2e0-77d6-11dc-8265-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: org 9, place 61, person 112, work 3
1 masthead
10. června 1. 8. Číslo 159
2 masthead
NÁRODNÍ LISTv.
národní LISTv
3 masthead
Strana 3.
4 title
Slovanský obchodnický sjezd v Praze.
Praha
5 article Sjezdové shromáždění v průmyslovém paláci
Sjezdové shromáždění v průmyslovém paláci V pondělí o 10. hodině dopoledne shromáž- dili se účastnici slovanského obchodnického sjezdu ve střední dvoraně průmyslového paláce na výstavišti. Předseda sjezdového výboru, posl. p L. Čech, zahájil jednání sjezdu a promluvii v obšírné, všeobecným souhlasem provázené řeči o jeho 3čelu. „Neobyčejně hojné účastenství dokazuje. že myšlenka, soustřediti slovanské obehodnictve v mohutný celek, plně byla pochopena a oce- něna. Stav obchodnický v národech slovanských více než každý jiný má toho zapotřebí, aby na všech stranách sbíral síly své, aby dodělal se onoho vysokého významu, kterého u jiných. hospodářsky plně vyspělých národů, již dávno požívá a který jemu také vším právem přísluší. Význam stavu obchodnického jako sprostředko- vatele mezi zemědělcem a výrobcem s jedné spotřebitelem se strany druhé se podeeňuje.
L Čo
6 article
Zisk, kterého prý dociluje levným nákupem a dražším prodejem, zdá se býti zpytečným zvyšo- váním cen zboží. Zapomíná se, že zásluhou ob- chodníka je vniknuti tovarů do nejširších vrstev lidské společnosti, že inteligenci obchodník vděčí tovary své uvedení v konsum, smyslu ob chodníka pro účelnou reklamu své. rozšíření. podnikavosti obchodníka získání nových odby tišť, znalost zboží, solidnosti a soutěži četného obchodnietva levné ceny a úvěru obchodnictva — bohužel někdy až přílišnému — tak mnohý jeho odpůrce svoji existenci. My Slované stavu obchodnámu dosud eelkem malou věnovali jsme pozornost. Poněkud opo- zděně přikročili jsme též ke zřizování učilišt obchodních a tu přiznati nutno, že i zde dočkali jsme se jistého zklamání. Obchodní školy vy- chovaly nám sice četné a schopné obchodní úřadnictvo, jemuž vděčíme zvlášť rozšíření če- ského kapitálu po celém slovanském světě ra kouském, prvý to praktický výsledek vzájem- nosti slovanské na půdě hospodářské, ale ne- daly nám inteligentní samostabné kupectvo.
Slovan
7 article
Máme-li je přece, vděčíme za ně zvláště oněm vrstvám, jež s největším úsilím, svěpomocía sebevzděláním z praxe k němu po většině sa povznesly. Při tom se všech stran vystupují noví škůd- ci stavu obchodního. Konsumenti organisují se za heslem svépomoci proti obchodnietvu, produ- centi sestupují se v kartely a ringy ke škodě obchodníka a sám stát nezná mezí v stáléma systematickém zatěžování obchodnictva. Proti těmto zjevům třeba ochrany, hledá a našlo ji kupectvo německé této říše ve svém „Reichs- verbandu“, bude nutno, aby hledalo ji i kupe- ctvo slovanské. I na půdě zákonodárné bylc by ku prospěchu všech, kdyby kupectvo slovanské pravilelně zaujalo slanovisko stejné. Nový živnostenský řád dává slovanskému obchodni- ctvu příležitost společenstevně se organisovati a na základě prohloubené organisace pracovat pro svůj stav. V oboru činnosti slavovské máme my Čechové již jisté zkušenosti, jež rádi a ochotně poslavíme do služeb slovanských, Dnešní den pokládá za velevýznamný pro veškeré Slovanštvo. Je to poprvé, co obchod- nicívo slovanské schází se, aby společně po- rokovalo o společn,ch tužbách a společných cílech. Nezdařilo se posud slovanským politikům ani v rámci télo říše, jíž Slované povždy byli spolehlivou oporou, mnohdy i záchranou, se- mknouti Slovany politicky, tím méně dařilo se to na poli hospodářském. A přece systematicky jsouce deptáni a tlačeni ke zdi, jedině v nále- žitém sesíleni na poli hospodářském vedle vy- spělosti kulturní očekávati můžeme spásu záchranu.
Čecho Slovan Slovan
8 article
V celém světě je formou zdvořilostní mlu- viti s tím, od něhož něco chci, jeho vlastním jazykem, jen na nás Slovanech se chce, aby- chom mlčeli klidně k tomu, když žádají naše zakázky jazykem cizím. A tu my Slované klidně uvažujme! Na jedné straně odpůrce, škůdce, na druhé rodný bratr. Je věru snadná odpověď, ko- mu z obou máme dáti přednost. Až slovanské kraje zaplavovati budou slovanští obchodní ce- stujícl a všude víláni budou ochotně, až jim, ne z oběti, ale z poznané povinnosti reservo- vány budou zakázky slovanského konsumu, pak pokročíme také v politice. Jsme si vědomi, že rosteme nejen kulturně, nejen politicky — třeba zvolna — ale my rosteme i hospodářsky a ovoce svého vzrůstu chceme nadále sklízeti sami. Po- daří-li se nám zaseti plodné símě této myšlenky, bohdá připoutáme k idei té i Slovanstvo mimo hranice této říše a vykonáme velké dílo i pro tuto říši, ktará nemajíc patřičného porozumění pro svoje poslání, nehleděla dosud ničím Slo- vanstvo mimorakouské připoutati hospodářsky k sobě, polohou jí přece nejbližší. Proto Slovan k Slovanu!
Slovan
9 article
Slovanské obchodnictvo těto říše, vzavši za své heslo našeho nejjasnějšího panovníka „Viribus unitis“, chce spojenými silami působiti k svému sesílení a spojenými silami pracovati na vznešené myšlence rovnoprávnosti a rovno- cennosti národů rakouských. Vzpomenuv jubile císařova, provolal mu řečník slávu, eož shro- máždění, povstavši, opakovalo a holdovací pro- jev sdělen telegraficky kabinetní kanceláři. Na to vykonány volby předsednictva a zvo- leni pp.: předsedou Ladislav Čech, říš. poslanec, místopředseda Nového obch. gremia mistopředs, cís. rada Leon Schiller z Kra kova a Rudolf Zöllner, starosta Obchod nické jednoty pro Moravu a Slezsko z Brna zapisovateli Jan Špírek z Král. Vinohradů a kom. rada V. Špaček z Plzně; jednateli komerční rada Josef Urban z Prahy a Gu- stav Wittler, disponent firmy J. Otto referenty JUDr. František Samek, kon- eeptní adjunkt Obchodní a živnostenské komory. referent Zemské jednoty českých obchodníe gremil a JUDr. Emil Hoffer, sekretář No- vého obchodního gremia pražského. Předseda vzdává dík za důvěru, vítá účast- níky sjezdu, který může býti mezníkem v čin- nosti veškerého slovanského obchodnictva. Zvláště z plna srdce vítá zástupce veškerých slo- vanských národů, kteří opětně svým hojným účastenstvím dávají nám Čechům na jevo svoji lásku a důvěru, jíž dovedome si vždy vážiti a kterou opětujíce dělíme stejně bez vší přepjatosti mezi veškeré národy slovanské.
Čo Schiller Zöllner Špírek Král Urban Wittler JUDr Samek Hoffer Čecho Morava Slezsko Brno Plzeň Praha živnostenský komora
10 article
(Polsky): Jest mně zvlášíní radostí uví- tati zde naše bratry Potáky ze všech tří pol- ských zemí v tak četném počtu. Těšlmse z toho jmenovitě proto srdečně, že jsem pře svědčen, že položíme dnes pevné zžklady k ho- spodářskému sblížení našemu. Kochajmy sie ! (Slovinsky): Zástupcové bratrského ná roda slovinského nejsou u nás poprvé. Od le trvaji mezi námi pevné svazky kulturní, alei na půdě hospodářské jsme se pokusili tyto svazky utužiti a bohudík ne bez výsledku. Vítám vás srdečně, drazí bratři slovinští, i spo- léháme na vás, že i na dále upřímnými a od- danými zůstanete nám přáteli! (Chorvatsky): Je mně vzlášť milo, že mohu na půdě této pozdraviti i milé bralry Chorvaty a Srby. Sledujeme s upřímnou účasli hrdinný zápas váš v trojjediném království prol společnému odpůrci. Vy vždy upřímnými byl jste nám přáteli, přijměte za to náš vděk. Pře- jeme vám z plna srdce hospodářské sesilen takové, jež pro vždy ochránilo by vás škod. Můžeme-li my. Čechové býti vám v tom nápo- mocni, jsme k tomu vždy ochotni. Živili!
Poták Chorvat Srba Čecho Polsko Slovinsko Chorvatsko
11 article
(Rusky): Je mně milou povinností při- vítati zástupce nejvýchodnější větve Slovanstva této říše — bratrů Rusů. S upřímnou radosti sledujeme jich rozvoj i těšíme se, že účastníse jednání našeho o otázkách hospodářských ve smyslu slovanském. Přejeme jim z plna srdce, aby i na poli tomto dodělali se příznivých vý- sledků, k čemuž i my Čechově, pokud slabé slly naše stačí, přispěti jim chceme. Sděluje, že sjezd navštivili pp. za král. hlav. město Prahu náměstkové dr. Štych Jirousek, za obchodní a živnostenskou ko- moru v Praze president cís, rada Ant. Ři vnáč. vicepresident posl. Němec a dočasný předsed c. r. Leon Bondy, za obchodní a živnosten- skou komoru v Plzni vicepresident Faust us, posl. Jareš a dr. Drtina, za obchodní průmyslovou komoru v Českých Budějovicích Tomšů a posl. Pavliček, delegáti obchod- ních korporací z Krakova, Lvova, Poznauě, Var- šavy a Záhřeba, živnost. instruktor dr. Polák a živnost. referent místodržitelství Voves, pres. Živnostenské banky c. r. Otto, řišst posl. dr. Baxa, dr. Kaftan, dr. Kramář.
Rus Čechův doktor Štych Jirousek Antonín Němec Bond Faust Jareš Drtina Pavliček Polák Voves Otta Baxa Kaftan Kramář Rusko Praha Plzeň Český Budějovice Krakov Lvov Poznau Vara Záhřeb živnostenský banka c
12 article
Kratochvil, Neumann, dr. Petelen a Rejchstädter a zemští poslanci J ar eš, Krejčí, Němec, Pavlíček a Votruba Přípisy a telegramy zaslali pp. mi- nistr obchodu dr. Fiedler, min. Prášek, min. m. sl. dr. Fořt, odb. přednosta min. ob- chodu dr. Mülle, odb. rada v min. obchodu dr. Zampach, starosta král. hlav. města Prahy dr. Groš, pres. obch. a živnostenské ko- mory plzeňské Houdek, president obchodn a živnost. komory česko-budějovické Patzák předseda Průmyslové, živnostenské a obchodni- cké jednoty pro severovýchodní Moravu a Slez- sko Pluhař, gromium neprotokol. obchodníků v Čes. Budějovicích, Obchodnická jednota pro Moravu a Slezsko v Brně, Trgovsko-obrtno druš- tve za Goriško; Slovénsko-trgovsko društvo „Merkur“ v Lublani, Stowarzyszenie kupcow mlodziežy handlowej v Krakově, Zarzad zwiazku kupiockiego na rzesze niemiocka z siedziba w Poznaniu, obch. gremium v Přešticích, Korpo racye kupcow chrzescijanskich v Poznaniu, Kongregacya kupiecka v Krakově, obch. gre- mium v Třebíči, Vývozní spolek pro Čechy, Mo- ravu a Slozsko v Praze, Slovanský obch. spolek ve Vídni, obch. gromium v Sušici, říšský posl. dr. Stojan, komorní rada Wüst z Olomouce, okr. komisař dr. Voves, velkoobch. Holey- šovský ze Slavětína, cís. rada Otto Bondy. komerční rada Häusler, Waelaw O zdo w- ski z Poznaně, Smúk ze St. Habrů ve Slez- sku, ob. starší Schick z Prahy, Novotny z Lisice, obch. dům J. Novák a firma S ch ei- ter a spol. v Řešově. Náměstek starosty p. dr. Štych vítá účast- níky sjezdu jménem města Prahy a projevuje naději, že sjezd přinese hojné ovoce na poli ho- spodářském. Jménem obch. komory zdraví účastníky pros. p. c. r. Rivnáč, přeje si, aby se jim u nás zalíbilo a často se k nám vraceli.
Kratochvil Neumann doktor Petelen Rejchstädter Němec Pavlíček Votruba Fiedler Prášek Fořt Mülle Zampach Groš Houdek Pluhař Korpa Stojan Wüst Voves Bond Häusler Waelaw Schick Novotný J Novák Štych Rivnáč Praha Morava Čes . Budějovice Slezsko Brno Lublaň Krakov Přeštice Poznanio Třebíč Vídeň Sušice Olomouc Slavětín Poznaň St . Habr Lisice w Poznanio spolek pro Čechy J ar Trgovský obchodní . komora zdravý
13 article
Předseda výkonného výboru výstavy pan Leon Bondy uvádí, že výstava ukazuje vzrůst komory a hospodářský význam českého národa. Poslanec dr. Petelenz z Krakova akcen- tuje svornost Slovanstva v práci hospodářské i společný postup proti společnému nepřiteli. Za poslanecké kluby českých stran politi- ckých promluvili pak posl. pp. dr. Kaftan, Dürich, dr. Baxa a Neumann, slibujíce snahám sjezdu podporu. Pan Olszewski, ředitel polské ligy ku povznesení průmyslu, praví, že velké účastenstv Poláků jest důkazem jejich sympatii ku Praze. děkuje za srdečné přijetí a vyslovuje se vřele pro společný postup Slovanstva. Týž promluví ještě ve středu v „Merkuru“ o prostředcich k na- vázání bospodářských styků polsko-českých. Par Leitgebr z Poznaně projevuje radost, že Poláci nohou se na výstavě přosvědčiti o úspěchu Čechů na poli práce a provolává zdar vzájemně shodě. Pan Zöllner z Brna poukazuje, jak se na Moravě osvědčilo beslo „svůj k svému“.
Bond doktor Petelenz Kaftan Dürich Baxa Neumann Olszewski Polák Čecho Zöllner Krakov Praha Poznaň Brno Morava
14 article
Za Nánodní klub na říšské radě promluvil posl. p. dr. Kramář. Vidí ve sjezdu první zjev praktické slovanské vzájemnosti. Slovanská idea staví se na nový základ. Vzpomíná své cesty do Petrohadu, kdež se porady nesly praktickým směrem, jako v otázce zřízení slovanské panky a pořádání slovanské výstavy. Ne dobyvačnou. ale kulturní a hospodářskou prací má se Slo- vanstvu zjednati postavení, jaké mu náleží mezi civilisovanými národy. Slovanstvo stane se takto mohutnou budovou, které žádná síla na světě nezdolá. Referent p. dr. Samek podal pak obsáhlý a pečlivě vypracovaný referát o požadav cích slovanského obchodnictva Nepříznivé hospodářské poměry vrstev nej- chudších, dělnictva, zřízenectva, malorolnictva i maloživnostnictva, nuti mnohého z těchto vrstev, aby v obchodě hledal vedlejší pramen příjmů. Nynější živnostenská politika malým středním podnikatelům výrobním v jejich exi- stenčním zápase snaží se pomoci znesnadňová ním přístupu do příslušného povolání osobám bez náležitého průkazu formálního, místo aby posiloval tonto důležitý stav positivním povzná- šením odborné zdatnosti i positivním posilová- ním jeho potřebným kapitálem tak, aby vítězně mohl konkurovati s velkými podníky.
doktor Kramář Samek Petrohad
15 article
Stavy jiné ve snaze ušetřiti co nejvíce při opatřování různých potřeb, jakož i ve snaze. zvětšiti co nejvíce výtěžek svého výrobního pod- nikání, sdružují ve, aby při nákupu výdělek ob- chodníkův za sprostředkování oběhu zboží uše- třili, aneb tento výdělek vyzískali. Při tom pak často veřejně vytýká * obchodnictvu, že jest příčinou drahoty všech živnostních potřeb. Netno poukázati na to, že konjunktura, vysoká celní ochrana, vysoké zdanění i zvýšení mzdy a nezřídka i kartelní politika zdražení přivodily — bez ohledu na obchod. Nemůžeme snahy. nesoucí se k eliminaci obebodnictva, považovati za prospěšné celku, neboť v důsledku svém vésti musí k tomu, že celý stav samostatných podni- katelů, své povinnosti naproti státu, zemi, i obci vždy věrně konajících, nahražen bude ar- mádou námezdních zřízenců, ve službách nákup ních i prodejních družstev! Hospodářská politika má přihlížeti ke všem vrstvám národa, nejen pouze k těm, které dočasně vládnou silnou poli tickou mocí. Obchodní stav má plnou oprávněnost v ny- nější hospodářské organisaci a při nynějším stupni vývoje hospodářského jako nutný článek národohospodářského tělesa, který obstar avá obeh statků hospodářských. Zřízenci tuto práci nebudou konati na vlastní vrub a v zájmu vlast ním, tudíž z pohnutek, které po celá staletí byly nejmocnějšími a nejúčinlivějšími pakami celého hospodářského pokroku.
16 article
Mnohým drůžstevním a spolkovým obchod- ním podnikům dostává se i veřejné podpory, at již ve formě značně snížené dopravy na dráze neb ve formě subvencí, neb při dodávkách aud Nedivíme se pak, že za těchto podmínek mnohé družstvo může konati divy. 1 obchodnictv mohlo by je konati, kdyby podobné výhody jemu se dostalo. Bující konkurence v té prudkosti, jak v řa dách obchodnietva se vyvinula, jest jako hore čka u nemocného neklamnou známkou, že stav obchodní nalézá se v krisi. A nebude lépe, dokud práce k ozdravěn a posílení obchodu se nesoucí nebude se dít s náležitým důrazem a podle správného plánu ode všeho obchodnictva. Ležíme v srdci Evropy a říše naše jes obývána nánody vysoce vyspělými i zdatnými A přece dáváme se v obchodě se slovanským státy víc a více předstihovati národy jinými, kte ré tak příznivé polohy nemají. Hlavní podmín kou zdárného rozvoje Slovanstva jest jeho ho- spodářská vyspělost, vyspělost, která dovede průmyslu našemu i obchodu otvírati zahraniční tržiště a umožňuje umírnění konkurence na trhu domácím. Rozsáhlé země na východě, západě i jihu jsou způsobilé k tomu, aby staly se odby. tišti našich výrobků, aby tam naše zdatné síly co nejlépe byly zaměstnány. Z těchto okolnost těžiti jest slovanskému obchodnictvu i průmysl nictvu možno, poněvadž jazyková kvalifikace i příbuzenství s ostatními slovanskými kmeny ho k tomu uzpůsobuje. Usnadniti nám hospo dářské proniknutí do těchto zemí jest v moc říše, kterou obýváme.
Evropa východ západ
17 article
Naše živnoštenšká politíka zavdává příčinu k vážným stížnostěm. Přáli bychom si politiky která by v živnostech viděla nejprve pramen obživy záměstnaných, pak teprve zdroj příjmů Nechť se zřídí poradní obchodní sbor státní zemský. Obchodnieký slav závažně zúčast něný na nepřehledném počlu nejrůzněj ších hospodářských otázek, jen zřídka mivá při ležitost prostřednietvím svých organisací i po slanců o ně pečujících, aby při řešení těchto otázek měl náležitý vliv. Na prvé místo klademe odborné školství a sebevzdělání. Odborné škol ství naše právě ve svém nejdůležitějším článku, totiž pokud jde o školy pokračovací, jest ve stavu velmi nevyvinutém. Na mnobých místech škol takových vůbec není, jinde trvají přílis krátkou dobu, téměř všude pak, až na nepatrně výjimky, nejsou nadány dostatečnými prostřed- ky finančními. K finančnímu zabezpečení při- stupiti musí také vypravení tohoto školství do- statečnými místnostmi, pomůckami i učitelským personálem.
18 article
Slovanskému obchodu zapotřebí jest též vy- sokého školství obchodního, neomezujícíhose jen na výchovu učitelských sil. Dnes, kdy slo- vanské obchodnictvo a průmyslnictvo vážně po kouší se o proniknutí na trhy cizí, pocituje nalé havou potřebu zřízení ústavů, které by mu vy chovávaly síly k zahraničnímu obchodu způso bilé. Podobně jako potřebujeme inteligentního pomocníka, potřebujeme co nejvyspělejšího nojlepšího costujícího. Neboť cestující získá- vají obchodu půdu v krajinách dosud jemu ne- přístupných, jsou pravými průkopníky hospodář ského proniknutí do zomí jiných. Této části našeho tělesa stavovského musíme proto věno vati co nejvíce pozornosti a sympatie a ruku v ruce s ním tvořiti rychle instituce, v nichž by ti, kdož cestování věnovati se chtějí, co nej lépe bez velikých obtíží mohli náležitých před běžných vědomostí zejména jazykových docíliti Vedle zdatnosti obchodní jest za dnešních po měrů hospodářských i kapitál nezbytným před pokladem zdárného rozvoje živnosti. Poněvadi pak náš obchod nevládne s dostatkem kapitálu. dlužno ozdravění hledati i v řešení úvěrové otázky. Řešení očekáváme od státu, v tom smě- ru, aby znemožněno bylo neracionální a škodlivé poskytování úvěru na nedozírnou dobu osobán ku placení neschopným aneb neochotným — od země a svépomoci v tom směru, aby založen byl dostatečný počet ústavů pro potřeby ob- chodu.
19 article
Naprosto neodkladnou jest potřeba pojištěn stavu obchodního právě tak, jako slavu malo živnostenského nebo malorolnického. Splnění této potřeby obchodnictvo musí domáhati se s úsilím co největším. Němečti obehodníci utvořili před nedávnem říšský svaz obchodnických organisací a v krátké době na to ústřední spolek rakouského kupectv Pozvali k utvoření těchto organisací i naše or ganisace. Avšak my jsme přání jejich nevyho věli. Ne proto, že bychom zneuznávali potřebu říšské obchodnické organisace, nýbrž proto, ž jsme pokusiti se chtěli o založení společného ústředi slovanských obchodnických organisae této říše. Činí proto konkretní návrh, aby utvořena byla stálá společná komise, která by zbudovala slovanský obehod nický svaz pro tuto říši. Bude to centrali- sace slovanská. Tento svaz pak jako rovný nech má volnost vstoupiti v součinnost s kolegy ně- meckými, kde toho potřeby stavu našeho budou žádati. Rukou obehodníka procházejí obrovské sumy peněz za zboží. Jemu uložme, by podpo roval průmysl slovanský, který soutěže jes schopný. Pokud takového není, jest jeho na rodní povinností, aby podporoval jen ty cizí prů myslníky, kteří k Slovanstvu chovají se sprave dlivě a přátelsky. (Výborně. Potlesk.) Jednomyslně přijata pak následujíeí
svaz obchodnický organizace
21 article
Slovanské obchodnictvo této říše, shromá žděné dne 8. června 1908 v Praze na svém prvém sjezdu, porokovavši o požadavcích svých problašuje, že hospodářská tíseň širokých vrstev obyvatelstva státu není zaviněna obchodnietvem které touto tísní samo a to dvojnásobně trpí a vřele by vítalo, kdyby průmyslu a podnikavost domácí co nejlépe hranice na východ byly ote- vřeny, při čemž slovanský obchod budiž přiro- zeným nástrojem a průkopníkem. Obchodnictvo lituje toho, že protežovány a z prostředků veřejných dukonce hmotně podpo- rovány jsou proudy, nesoucí se k vyloučení samostatného obchodnictva a ke zničení exi- stencí jeho. Chceme se vším úsilím domáhati se ochrany proti svépomocným institucím (konsum- ním spolkům, nákupním družstvům atd.), jichž obchodování, poněvadž stejně s námi povinnost- mi zatížené není, ohromné škody řádnému ob- chodnictvu způsobuje. Chtějíce se pro stáří aspoň od bídy uchrá- niti, dovoláváme se uzákonění obligatorního in- validního pojištění samostatného obchodnictva s vydatnou podporou státní, zemskou, okresůa Uznávajíce důležitost organisace stavovské. chceme pracovati na prohloubení téže na pod- kladě živnostenského i spolkového zákona utvořiti pak mohutný svaz slovanského obchod- nictva celé říše.
Praha
22 article
Žádáme dále brzké zřízení obcbodní rady pro jednotlivá království a země i obchodní rady říšské, jako orgánu živnostensko-obchodní poli tiky, zvláště způsobilého, vésti tuto s náležitým důrazem a ve velkém slohu. Přesvědčeni jsouce, že ve všeobecném odborném vzdělání, řádně vybudovaném odbor ném školství, v povznesení zdatnosti dorostu. jakož i v ustavičném sebevzdělání, k němuž musí býti poskytnuta vhodná příležitost, spočívá zdar a budoucnost našeho stavu, chceme se o řešení těchto stázek vší silou zasaditi a k udělen přiměřených podpor z fondů státních působili Uznáváme potřebu opatření levného živno stenského úvěru i pro menšího obchodníka i li tujeme, že stav náš dosud jak v ústavech finan- čních, tak ve sborech autonomních i zákonc- dárných patřičného zastoupení ke škodě svo nemá i bude nejbližším úkolem naším při každe vhodné příležitosti se ho domáhati. Obchodnictvo slovanské, uvažujíc o politi- ckých poměrech národů slovanských, považuje za vlasteneckou povinnost svojí při nákupu dát vždy a všude přednost nabídce slovanské a pra- covati tak vzájemně na hospodářském sesílen národů slovanských.
23 article
Provedení těchto úkolů svěřuje sjezd stálé pracovní komisi, sestávající z členů výkonného výboru sjezdu a z delegátů ostatních národů slovanských, které ze svých kruhů obchodních si jmenují. V debatě vytýkal p. Sehiller, že stát nevěnuje ničeho na obchodní školství, pan Deutsch ze Záhřeba líčil, jak Madař zvláště politikou dopravní hledí zničiti chorvt- ský průmysl a obchod, jemuž se také znemož- ňují styky s Čechy. Ředitel obch. školy ve Lvově pan dr. Lewicki mluvil pro zřízení obchodní fakulty při technice pražské, na niž by přicházeli posluchači i z jiných zemí slovan- ských. Inženýr p. Sierkowski z Varšavy organisátor stálé výstavy vzorků průmyslu do- mácího i cizího s vyloučením Německa, vy- světluje účel svého podnětu a nabádá k výpravě do Vazšavy. Delegát komitétu „Kola mlynarzy ze Lvova p. red. Korosteňski doporučuje, aby ústřední organisace obchodní a průmyslové v jednotlivých zemích zvolily zvláštní delegáty kteří by působili jako autonomní konsulové na systematický vývoj hospodářských styků mezi jednotlivými slovanskými národy. Po proslovech pana ředitele Votruby z Prostějova a pana Křestana, delegáta Slovanského obch. spolku ve Vídni, zvolen pracovní komitét, aby se odpo ledne sešel a dané podněty podrobně pro jednal načež schůze skončena. Polská deputace zatím položila na hrob herlivého propagátora styků českopolských Ed- Jelnka na Vyšehradě věnec. Odpolodne věnovali účastníci prohlídce vý stavy a večer uspořádali hosté polští v odvelu z pohostinné přijetí přátelský večer na Žofíně. kdež společnost za povznesené nálady setrvale až do pozdních hodin nočních.
Deutsch doktor Lewický Sierkowski Votruba Křestan Záhřeb Čechy Lvov Varšava Německo Prostějov Vídeň Žofín
25 title
Vysokoškolská stávka.
26 article Klerikalismu dostalo se konečně důstojného
Klerikalismu dostalo se konečně důstojného rovnocenného protivníka, prof. Masaryk vystoupil na pondělní schůzi stávkového studenstvaa přijal tu základní zásadu jezovitismu za svou za heslo pro generální stávku také na českých vysokých školách, řka: »Ovšem stáv ka mi neznamená cíl, nýbrž prostře- dek!« A tak stávka posvěcena za pro- středek výrokem samého proroka solidárnosti s Němci, tohoto dokladu nejnovější nauky v Čechách »národního přesvědčení bez soběctví !«.. To jest nejpádnější stávkářský důvod z ponděln řeči prof. Masaryka, ve kteréž docela podle vzoru liguoriánské possibility a probability uděli solidárníkům českých vysokých škol s Němei generální dispens ze závazků nacionalismu ke generální stávce. Prof. Masaryk potírá klerika lismus vlastními jeho zbraněmi. Římský klerika lismus není národní, pravil posl. prof. dr. Ma saryk a pokračoval: »Klerikál posl. Horský na- psal r. 1906, že se zemská katolická rada ne- ptá, je-li kdo Čech anebo Němec, nýbrž ona se jen táže: jsi z přesvědčení katolík? Jestliže ano, pak se připoj k nám, ať jsi jakékoliv ná rodnosti atd.« Nescházelo nic jiného, než aby prof. Ma- saryk byl dodal: Pánové, buďme také tací jako klerikálové, buďme nenárodní! V jeho vlastním orgánu schází tato pointa, tam jeho řeč opatrně zredigovali, ale » Prag. Tagblatt«, který nemá příčiny zatajovati, referuje, že Ma- saryk řekl: »Klerikalismus jest internacionální, jeho protivnici musí býti také internacio- nální.« Podle »Času« řekl Masaryk o kleri- kalismu, že jest nenárodní, a tím také jest. Jaký je tedy závěr ?
profesor Masaryk Němec doktor ma Čo Praga Čechy Ma
27 article
Když se Masaryk tázal řečnicky svého auditoria: »Jak projeví ti, kteří jsou proti stávce, svoje protiklerikální smýšlení?« — bylo mu mimo nadání odpovězeno výkřikem: »Reso- luel!« Tato námitka, svědčicí, že i v Konviktě, na schůzi dobře proseté, byli studenti, kteří považují resoluci za dostalečný projev svobodo- myslnosti českého studentstva proti klerikalismu, schází v »Čase«. To je velmi karakterislické. Podle »Pr. Tagbl.« odpověděl řečník: »Nyní nastala doba mohutného protestu a nikoli polovičatého prostředku, jako jest resoluce.« A na to pokračoval Masaryk podle reali- stického i německého referátu: »Běží v první řadě o solidaritu.« Nikoli o projev stanovisk v českém studentstvu proti klerikalismu, ala o to, aby češti stodenti šli s bur- sláky. Potom došlo ještě k zajímavější kontro- versi mezi řečníkem a posluchačstvem. Prof. Masaryk v polemice proti rektoru Gollovi sliboval shromážděným, že nynější stávkou dána první otázka solidárnosti českých studentů s německými »a od té můžeme postupovat dále«. (Tak refe- ruje »Čas«. »Prager Tagblatt« však referuje: A potom postupovati budeme k ostatním otázkám.) Podle německého listu ozvala se proti tomu námitka, »Časem« zamičená: Němci nám odpirají druhou universitu. A prof. Masaryk podle téhož pramene odpovídá. »Jestliže po těto akci vytrvají na svém stanovi sku, musíme dále bojovati.« Celou tuto naivnost optimismu Masarykova, který jest vlast- ním otcem optimismu Kramářova, »Čas« potla- čuje. Ale podle »Času« ozvaly se hlasy: Němci s námi ani jeden nepůjidel Masaryk: To vy nevíte! Němečtí kolegové se odpoutávaji od lžiliberalismua my jim máme padati v z a d? Německá mládež se postavila proti svým vůdeům a já se z tobo těším. Stávkou se tříští právě něme- cké souručenství. V zájmu našem jest toto hnutí naše podporovat.
Masaryk profesor Goll Prager Němec Masarykův Kramářův Reso Konvikt
28 article
Výrok tento vynechává zase velmi vý- znamně »Prager Tagblatt«. Rčení to je ostatné také velmi hrubým klamem posluchač- stva Masarykova. Docela podle vzoru — kleri- kálniho! Čeští studenti nevpadají německým v zad, když nestávkují, stávka na českých vy- sokých školách nepříčiní ani zbla k výsledku německé akce, přímo směšným nesmyslem pak jest tvrditi, že stávka českých studentů roz- tříští, aneb zpola tříšti německé souručenstvíl Věru jenom od těch studentů, kteří by tohle věřili, mohl by prof Masaryk očekávati i to, že uvěři, že půjdou němečtí studenti s českými studenty i v »jiných« anebo »ostatních otáz- kách«. Mnohem upřímněji o tom píše profesor berlinské university dr. Franz v. L is zt v nedělní »N. Fr. Presse«. V boji něme- ckých Rakušanů proti ostatním ná- rodnostem stojím s veškerou duší na straně svých soukmenoveů... Jsou-li nejdražší statky lidstva ohro- ženy, nutno národnostní boje od- ročiti. Jenom odročiti, pane profesore Masaryku! Jenom »für diesmal« přijme něme- cké studentstvo Vaši solidárnost a pak je s n konecl To jsou nejdůležitější místa řeči, kterouz Masaryk harangoval studentstvo české ke gene- rální stávce pod záminkou, že německé stu- dentstvo odpoutává se od lžiliberalismu. Od kte- rého? Onoho, v jehož orgánu »N. Fr. Prosse« prof. Masaryk ukládá své články o Wahrmun- dově aféře, anebo onoho, jehož orgán »Prager Tagblatt« tak nadšeně velebí jeho pondělní vy- stoupení v Konviktě ?!
Prager Masarykův Masaryk doktor Franz Rakušan profesor Konvikt
29 article
Pan profesor Masaryk dobře ví, že všichni němečtí studenti bez rozdilu jsou a vždy budou za jedno se lžiliberalismem, jakmile se jedná o to, přitlačiti české studentstvo ke zdi a u ní je zardousiti. Je to týž lžiliberalismus, který přiměl senát německé university dne 14. května 1897 ke zlolajné manifestaci proti jazykovým nařízením Badeniovým. Pro dnešek nemáme místa, abychom prof. Masa- rykovi ocitovali z něho odstavce, naměřené proti české universitě a jejímu studentstvu, všecku tu ohavnou mrzkost chlebařskou, která byla vychrlena proti svobodě české university a svo- bodě vysokoškolského vzdělání pro syny českého národa, nazývané od lžiliberalismu i od pravo- věrného německého pokrokářství vždycky jenom studovaným proletářstvem! Proč to uvádíme? Protože se k tomuto manifestu university pražské přidala i druhá vysoká škola v Praze, za jichž svobodu vede prof. Masaryk do boje své soli- dárníky, protože se k nim přidaly všechny uni- versity v Německu, jak nasvědčuje jich adresa, opatřená více než 800 podpisů a zaslaná ně- mecké universitě v Praze asi o měsíc později . ..
Masaryk Badeniův profesor Německo Praha vysoký škola v Praga
30 article
Domnivá se prof. Masaryk, že by takovému manifestu odepřeli svůj podpis dnes rektor něm. university Ebner, štyrsko-hradecké Hildebrand, jež velebil v Konviktě, aneb že by se rozpa- koval i jen okamžik podepsat ji sám — Wabr- mund ? Tak vypadá lžiliberalismus něm. profesorů, za nímž kráčí i pražské studentstvo německé se slepou oddanosti, jak tomu nasvědčily až dosud všechny případy, kdy se jednalo o svobodu če- ských vysokých škol, jich profesorů anebo stu- dentů. A klerikalismus, hlíza národu a jich kultur, jak ten vypadá, víme vsichni. Tak jako my málo který a snad žádný jiný orgán veřejného minění českéhio nemá sečteny rány, jaké zasadil národu jedový mo ten a také žádný jiný český list neprobojoval s ním tolik čestných bojů, co my, »Národní Listy«. Jeho spár cítíme oklikou přes Inšpruk a panskou sněmovnu i tentokráte velmi dobře. Jaká pohroma hrozí od něho prospěchu národa nyní?! Naděj národa, jeho akademická mládež, byla snad na vahách vrhnouti se v náruč soli- dárnosti německému vrahu a jeho mladému, ale stejně dravému plemeni, svým rozeným a ne- smiřitelným nepřátelům... Původcem klerika- lismu a vlivem realismu. Kdyby se to bylo stalo, anebo stane-li se ještě, což máme ovšem za vy- loučeno, potom jest nacionalismu českého stu-
profesor Masaryk Hildebrand Konvikt univerzita Ebner