1
masthead
10. června 1. 8. Číslo 159
2
masthead
NÁRODNÍ LISTv.
národní LISTv
4
title
Slovanský obchodnický sjezd
v Praze.
Praha
5
article
Sjezdové shromáždění v průmyslovém paláci
Sjezdové shromáždění v průmyslovém paláci
V pondělí o 10. hodině dopoledne shromáž-
dili se účastnici slovanského obchodnického
sjezdu ve střední dvoraně průmyslového paláce
na výstavišti. Předseda sjezdového výboru, posl.
p L. Čech, zahájil jednání sjezdu a promluvii
v obšírné, všeobecným souhlasem provázené
řeči o jeho 3čelu.
„Neobyčejně hojné účastenství dokazuje.
že myšlenka, soustřediti slovanské obehodnictve
v mohutný celek, plně byla pochopena a oce-
něna.
Stav obchodnický v národech slovanských
více než každý jiný má toho zapotřebí, aby na
všech stranách sbíral síly své, aby dodělal se
onoho vysokého významu, kterého u jiných.
hospodářsky plně vyspělých národů, již dávno
požívá a který jemu také vším právem přísluší.
Význam stavu obchodnického jako sprostředko-
vatele mezi zemědělcem a výrobcem s jedné
spotřebitelem se strany druhé se podeeňuje.
L Čo
6
article
Zisk, kterého prý dociluje levným nákupem a
dražším prodejem, zdá se býti zpytečným zvyšo-
váním cen zboží. Zapomíná se, že zásluhou ob-
chodníka je vniknuti tovarů do nejširších vrstev
lidské společnosti, že inteligenci obchodník
vděčí tovary své uvedení v konsum, smyslu ob
chodníka pro účelnou reklamu své. rozšíření.
podnikavosti obchodníka získání nových odby
tišť, znalost zboží, solidnosti a soutěži četného
obchodnietva levné ceny a úvěru obchodnictva
— bohužel někdy až přílišnému — tak mnohý
jeho odpůrce svoji existenci.
My Slované stavu obchodnámu dosud eelkem
malou věnovali jsme pozornost. Poněkud opo-
zděně přikročili jsme též ke zřizování učilišt
obchodních a tu přiznati nutno, že i zde dočkali
jsme se jistého zklamání. Obchodní školy vy-
chovaly nám sice četné a schopné obchodní
úřadnictvo, jemuž vděčíme zvlášť rozšíření če-
ského kapitálu po celém slovanském světě ra
kouském, prvý to praktický výsledek vzájem-
nosti slovanské na půdě hospodářské, ale ne-
daly nám inteligentní samostabné kupectvo.
Slovan
7
article
Máme-li je přece, vděčíme za ně zvláště oněm
vrstvám, jež s největším úsilím, svěpomocía
sebevzděláním z praxe k němu po většině sa
povznesly.
Při tom se všech stran vystupují noví škůd-
ci stavu obchodního. Konsumenti organisují se
za heslem svépomoci proti obchodnietvu, produ-
centi sestupují se v kartely a ringy ke škodě
obchodníka a sám stát nezná mezí v stáléma
systematickém zatěžování obchodnictva. Proti
těmto zjevům třeba ochrany, hledá a našlo ji
kupectvo německé této říše ve svém „Reichs-
verbandu“, bude nutno, aby hledalo ji i kupe-
ctvo slovanské. I na půdě zákonodárné bylc by
ku prospěchu všech, kdyby kupectvo slovanské
pravilelně zaujalo slanovisko stejné. Nový
živnostenský řád dává slovanskému obchodni-
ctvu příležitost společenstevně se organisovati
a na základě prohloubené organisace pracovat
pro svůj stav. V oboru činnosti slavovské máme
my Čechové již jisté zkušenosti, jež rádi a
ochotně poslavíme do služeb slovanských,
Dnešní den pokládá za velevýznamný pro
veškeré Slovanštvo. Je to poprvé, co obchod-
nicívo slovanské schází se, aby společně po-
rokovalo o společn,ch tužbách a společných
cílech. Nezdařilo se posud slovanským politikům
ani v rámci télo říše, jíž Slované povždy byli
spolehlivou oporou, mnohdy i záchranou, se-
mknouti Slovany politicky, tím méně dařilo se
to na poli hospodářském. A přece systematicky
jsouce deptáni a tlačeni ke zdi, jedině v nále-
žitém sesíleni na poli hospodářském vedle vy-
spělosti kulturní očekávati můžeme spásu
záchranu.
Čecho
Slovan
Slovan
8
article
V celém světě je formou zdvořilostní mlu-
viti s tím, od něhož něco chci, jeho vlastním
jazykem, jen na nás Slovanech se chce, aby-
chom mlčeli klidně k tomu, když žádají naše
zakázky jazykem cizím. A tu my Slované klidně
uvažujme! Na jedné straně odpůrce, škůdce, na
druhé rodný bratr. Je věru snadná odpověď, ko-
mu z obou máme dáti přednost. Až slovanské
kraje zaplavovati budou slovanští obchodní ce-
stujícl a všude víláni budou ochotně, až jim,
ne z oběti, ale z poznané povinnosti reservo-
vány budou zakázky slovanského konsumu, pak
pokročíme také v politice. Jsme si vědomi, že
rosteme nejen kulturně, nejen politicky — třeba
zvolna — ale my rosteme i hospodářsky a ovoce
svého vzrůstu chceme nadále sklízeti sami. Po-
daří-li se nám zaseti plodné símě této myšlenky,
bohdá připoutáme k idei té i Slovanstvo mimo
hranice této říše a vykonáme velké dílo i pro
tuto říši, ktará nemajíc patřičného porozumění
pro svoje poslání, nehleděla dosud ničím Slo-
vanstvo mimorakouské připoutati hospodářsky
k sobě, polohou jí přece nejbližší. Proto Slovan
k Slovanu!
Slovan
9
article
Slovanské obchodnictvo těto říše, vzavši
za své heslo našeho nejjasnějšího panovníka
„Viribus unitis“, chce spojenými silami působiti
k svému sesílení a spojenými silami pracovati
na vznešené myšlence rovnoprávnosti a rovno-
cennosti národů rakouských. Vzpomenuv jubile
císařova, provolal mu řečník slávu, eož shro-
máždění, povstavši, opakovalo a holdovací pro-
jev sdělen telegraficky kabinetní kanceláři.
Na to vykonány volby předsednictva a zvo-
leni pp.: předsedou Ladislav Čech, říš.
poslanec, místopředseda Nového obch. gremia
mistopředs, cís. rada Leon Schiller z Kra
kova a Rudolf Zöllner, starosta Obchod
nické jednoty pro Moravu a Slezsko z Brna
zapisovateli Jan Špírek z Král. Vinohradů
a kom. rada V. Špaček z Plzně; jednateli
komerční rada Josef Urban z Prahy a Gu-
stav Wittler, disponent firmy J. Otto
referenty JUDr. František Samek, kon-
eeptní adjunkt Obchodní a živnostenské komory.
referent Zemské jednoty českých obchodníe
gremil a JUDr. Emil Hoffer, sekretář No-
vého obchodního gremia pražského.
Předseda vzdává dík za důvěru, vítá účast-
níky sjezdu, který může býti mezníkem v čin-
nosti veškerého slovanského obchodnictva. Zvláště
z plna srdce vítá zástupce veškerých slo-
vanských národů, kteří opětně svým
hojným účastenstvím dávají nám Čechům na
jevo svoji lásku a důvěru, jíž dovedome si vždy
vážiti a kterou opětujíce dělíme stejně bez vší
přepjatosti mezi veškeré národy slovanské.
Čo
Schiller
Zöllner
Špírek
Král
Urban
Wittler
JUDr
Samek
Hoffer
Čecho
Morava
Slezsko
Brno
Plzeň
Praha
živnostenský komora
10
article
(Polsky): Jest mně zvlášíní radostí uví-
tati zde naše bratry Potáky ze všech tří pol-
ských zemí v tak četném počtu. Těšlmse
z toho jmenovitě proto srdečně, že jsem pře
svědčen, že položíme dnes pevné zžklady k ho-
spodářskému sblížení našemu. Kochajmy sie !
(Slovinsky): Zástupcové bratrského ná
roda slovinského nejsou u nás poprvé. Od le
trvaji mezi námi pevné svazky kulturní, alei
na půdě hospodářské jsme se pokusili tyto
svazky utužiti a bohudík ne bez výsledku.
Vítám vás srdečně, drazí bratři slovinští, i spo-
léháme na vás, že i na dále upřímnými a od-
danými zůstanete nám přáteli!
(Chorvatsky): Je mně vzlášť milo, že
mohu na půdě této pozdraviti i milé bralry
Chorvaty a Srby. Sledujeme s upřímnou účasli
hrdinný zápas váš v trojjediném království prol
společnému odpůrci. Vy vždy upřímnými byl
jste nám přáteli, přijměte za to náš vděk. Pře-
jeme vám z plna srdce hospodářské sesilen
takové, jež pro vždy ochránilo by vás škod.
Můžeme-li my. Čechové býti vám v tom nápo-
mocni, jsme k tomu vždy ochotni. Živili!
Poták
Chorvat
Srba
Čecho
Polsko
Slovinsko
Chorvatsko
11
article
(Rusky): Je mně milou povinností při-
vítati zástupce nejvýchodnější větve Slovanstva
této říše — bratrů Rusů. S upřímnou radosti
sledujeme jich rozvoj i těšíme se, že účastníse
jednání našeho o otázkách hospodářských ve
smyslu slovanském. Přejeme jim z plna srdce,
aby i na poli tomto dodělali se příznivých vý-
sledků, k čemuž i my Čechově, pokud slabé
slly naše stačí, přispěti jim chceme.
Sděluje, že sjezd navštivili pp. za král.
hlav. město Prahu náměstkové dr. Štych
Jirousek, za obchodní a živnostenskou ko-
moru v Praze president cís, rada Ant. Ři vnáč.
vicepresident posl. Němec a dočasný předsed
c. r. Leon Bondy, za obchodní a živnosten-
skou komoru v Plzni vicepresident Faust us,
posl. Jareš a dr. Drtina, za obchodní
průmyslovou komoru v Českých Budějovicích
Tomšů a posl. Pavliček, delegáti obchod-
ních korporací z Krakova, Lvova, Poznauě, Var-
šavy a Záhřeba, živnost. instruktor dr. Polák
a živnost. referent místodržitelství Voves,
pres. Živnostenské banky c. r. Otto, řišst
posl. dr. Baxa, dr. Kaftan, dr. Kramář.
Rus
Čechův
doktor
Štych Jirousek
Antonín
Němec
Bond
Faust
Jareš
Drtina
Pavliček
Polák
Voves
Otta
Baxa
Kaftan
Kramář
Rusko
Praha
Plzeň
Český Budějovice
Krakov
Lvov
Poznau
Vara
Záhřeb
živnostenský banka c
12
article
Kratochvil, Neumann, dr. Petelen
a Rejchstädter a zemští poslanci J ar eš,
Krejčí, Němec, Pavlíček a Votruba
Přípisy a telegramy zaslali pp. mi-
nistr obchodu dr. Fiedler, min. Prášek,
min. m. sl. dr. Fořt, odb. přednosta min. ob-
chodu dr. Mülle, odb. rada v min. obchodu
dr. Zampach, starosta král. hlav. města
Prahy dr. Groš, pres. obch. a živnostenské ko-
mory plzeňské Houdek, president obchodn
a živnost. komory česko-budějovické Patzák
předseda Průmyslové, živnostenské a obchodni-
cké jednoty pro severovýchodní Moravu a Slez-
sko Pluhař, gromium neprotokol. obchodníků
v Čes. Budějovicích, Obchodnická jednota pro
Moravu a Slezsko v Brně, Trgovsko-obrtno druš-
tve za Goriško; Slovénsko-trgovsko društvo
„Merkur“ v Lublani, Stowarzyszenie kupcow
mlodziežy handlowej v Krakově, Zarzad zwiazku
kupiockiego na rzesze niemiocka z siedziba
w Poznaniu, obch. gremium v Přešticích, Korpo
racye kupcow chrzescijanskich v Poznaniu,
Kongregacya kupiecka v Krakově, obch. gre-
mium v Třebíči, Vývozní spolek pro Čechy, Mo-
ravu a Slozsko v Praze, Slovanský obch. spolek
ve Vídni, obch. gromium v Sušici, říšský posl.
dr. Stojan, komorní rada Wüst z Olomouce,
okr. komisař dr. Voves, velkoobch. Holey-
šovský ze Slavětína, cís. rada Otto Bondy.
komerční rada Häusler, Waelaw O zdo w-
ski z Poznaně, Smúk ze St. Habrů ve Slez-
sku, ob. starší Schick z Prahy, Novotny
z Lisice, obch. dům J. Novák a firma S ch ei-
ter a spol. v Řešově.
Náměstek starosty p. dr. Štych vítá účast-
níky sjezdu jménem města Prahy a projevuje
naději, že sjezd přinese hojné ovoce na poli ho-
spodářském.
Jménem obch. komory zdraví účastníky
pros. p. c. r. Rivnáč, přeje si, aby se jim
u nás zalíbilo a často se k nám vraceli.
Kratochvil
Neumann
doktor
Petelen
Rejchstädter
Němec
Pavlíček
Votruba
Fiedler
Prášek
Fořt
Mülle
Zampach
Groš
Houdek
Pluhař
Korpa
Stojan
Wüst
Voves
Bond
Häusler
Waelaw
Schick
Novotný
J Novák
Štych
Rivnáč
Praha
Morava
Čes . Budějovice
Slezsko
Brno
Lublaň
Krakov
Přeštice
Poznanio
Třebíč
Vídeň
Sušice
Olomouc
Slavětín
Poznaň
St . Habr
Lisice
w Poznanio
spolek pro Čechy
J ar
Trgovský
obchodní . komora zdravý
13
article
Předseda výkonného výboru výstavy pan
Leon Bondy uvádí, že výstava ukazuje vzrůst
komory a hospodářský význam českého národa.
Poslanec dr. Petelenz z Krakova akcen-
tuje svornost Slovanstva v práci hospodářské
i společný postup proti společnému nepřiteli.
Za poslanecké kluby českých stran politi-
ckých promluvili pak posl. pp. dr. Kaftan,
Dürich, dr. Baxa a Neumann, slibujíce
snahám sjezdu podporu.
Pan Olszewski, ředitel polské ligy ku
povznesení průmyslu, praví, že velké účastenstv
Poláků jest důkazem jejich sympatii ku Praze.
děkuje za srdečné přijetí a vyslovuje se vřele
pro společný postup Slovanstva. Týž promluví
ještě ve středu v „Merkuru“ o prostředcich k na-
vázání bospodářských styků polsko-českých.
Par Leitgebr z Poznaně projevuje radost,
že Poláci nohou se na výstavě přosvědčiti
o úspěchu Čechů na poli práce a provolává zdar
vzájemně shodě.
Pan Zöllner z Brna poukazuje, jak se
na Moravě osvědčilo beslo „svůj k svému“.
Bond
doktor
Petelenz
Kaftan
Dürich
Baxa
Neumann
Olszewski
Polák
Čecho
Zöllner
Krakov
Praha
Poznaň
Brno
Morava
14
article
Za Nánodní klub na říšské radě promluvil
posl. p. dr. Kramář. Vidí ve sjezdu první
zjev praktické slovanské vzájemnosti. Slovanská
idea staví se na nový základ. Vzpomíná své cesty
do Petrohadu, kdež se porady nesly praktickým
směrem, jako v otázce zřízení slovanské panky
a pořádání slovanské výstavy. Ne dobyvačnou.
ale kulturní a hospodářskou prací má se Slo-
vanstvu zjednati postavení, jaké mu náleží mezi
civilisovanými národy. Slovanstvo stane se takto
mohutnou budovou, které žádná síla na světě
nezdolá.
Referent p. dr. Samek podal pak obsáhlý
a pečlivě vypracovaný referát o požadav
cích slovanského obchodnictva
Nepříznivé hospodářské poměry vrstev nej-
chudších, dělnictva, zřízenectva, malorolnictva
i maloživnostnictva, nuti mnohého z těchto
vrstev, aby v obchodě hledal vedlejší pramen
příjmů. Nynější živnostenská politika malým
středním podnikatelům výrobním v jejich exi-
stenčním zápase snaží se pomoci znesnadňová
ním přístupu do příslušného povolání osobám
bez náležitého průkazu formálního, místo aby
posiloval tonto důležitý stav positivním povzná-
šením odborné zdatnosti i positivním posilová-
ním jeho potřebným kapitálem tak, aby vítězně
mohl konkurovati s velkými podníky.
doktor
Kramář
Samek
Petrohad
15
article
Stavy jiné ve snaze ušetřiti co nejvíce při
opatřování různých potřeb, jakož i ve snaze.
zvětšiti co nejvíce výtěžek svého výrobního pod-
nikání, sdružují ve, aby při nákupu výdělek ob-
chodníkův za sprostředkování oběhu zboží uše-
třili, aneb tento výdělek vyzískali. Při tom pak
často veřejně vytýká * obchodnictvu, že
jest příčinou drahoty všech živnostních potřeb.
Netno poukázati na to, že konjunktura, vysoká
celní ochrana, vysoké zdanění i zvýšení mzdy
a nezřídka i kartelní politika zdražení přivodily
— bez ohledu na obchod. Nemůžeme snahy.
nesoucí se k eliminaci obebodnictva, považovati
za prospěšné celku, neboť v důsledku svém vésti
musí k tomu, že celý stav samostatných podni-
katelů, své povinnosti naproti státu, zemi, i
obci vždy věrně konajících, nahražen bude ar-
mádou námezdních zřízenců, ve službách nákup
ních i prodejních družstev! Hospodářská politika
má přihlížeti ke všem vrstvám národa, nejen
pouze k těm, které dočasně vládnou silnou poli
tickou mocí.
Obchodní stav má plnou oprávněnost v ny-
nější hospodářské organisaci a při nynějším
stupni vývoje hospodářského jako nutný článek
národohospodářského tělesa, který obstar avá
obeh statků hospodářských. Zřízenci tuto práci
nebudou konati na vlastní vrub a v zájmu vlast
ním, tudíž z pohnutek, které po celá staletí byly
nejmocnějšími a nejúčinlivějšími pakami celého
hospodářského pokroku.
16
article
Mnohým drůžstevním a spolkovým obchod-
ním podnikům dostává se i veřejné podpory, at
již ve formě značně snížené dopravy na dráze
neb ve formě subvencí, neb při dodávkách aud
Nedivíme se pak, že za těchto podmínek mnohé
družstvo může konati divy. 1 obchodnictv
mohlo by je konati, kdyby podobné výhody jemu
se dostalo.
Bující konkurence v té prudkosti, jak v řa
dách obchodnietva se vyvinula, jest jako hore
čka u nemocného neklamnou známkou, že stav
obchodní nalézá se v krisi.
A nebude lépe, dokud práce k ozdravěn
a posílení obchodu se nesoucí nebude se dít
s náležitým důrazem a podle správného plánu
ode všeho obchodnictva.
Ležíme v srdci Evropy a říše naše jes
obývána nánody vysoce vyspělými i zdatnými
A přece dáváme se v obchodě se slovanským
státy víc a více předstihovati národy jinými, kte
ré tak příznivé polohy nemají. Hlavní podmín
kou zdárného rozvoje Slovanstva jest jeho ho-
spodářská vyspělost, vyspělost, která dovede
průmyslu našemu i obchodu otvírati zahraniční
tržiště a umožňuje umírnění konkurence na trhu
domácím. Rozsáhlé země na východě, západě
i jihu jsou způsobilé k tomu, aby staly se odby.
tišti našich výrobků, aby tam naše zdatné síly
co nejlépe byly zaměstnány. Z těchto okolnost
těžiti jest slovanskému obchodnictvu i průmysl
nictvu možno, poněvadž jazyková kvalifikace
i příbuzenství s ostatními slovanskými kmeny
ho k tomu uzpůsobuje. Usnadniti nám hospo
dářské proniknutí do těchto zemí jest v moc
říše, kterou obýváme.
Evropa
východ
západ
17
article
Naše živnoštenšká politíka zavdává příčinu
k vážným stížnostěm. Přáli bychom si politiky
která by v živnostech viděla nejprve pramen
obživy záměstnaných, pak teprve zdroj příjmů
Nechť se zřídí poradní obchodní sbor státní
zemský. Obchodnieký slav závažně zúčast
něný na nepřehledném počlu nejrůzněj
ších hospodářských otázek, jen zřídka mivá při
ležitost prostřednietvím svých organisací i po
slanců o ně pečujících, aby při řešení těchto
otázek měl náležitý vliv. Na prvé místo klademe
odborné školství a sebevzdělání. Odborné škol
ství naše právě ve svém nejdůležitějším článku,
totiž pokud jde o školy pokračovací, jest ve
stavu velmi nevyvinutém. Na mnobých místech
škol takových vůbec není, jinde trvají přílis
krátkou dobu, téměř všude pak, až na nepatrně
výjimky, nejsou nadány dostatečnými prostřed-
ky finančními. K finančnímu zabezpečení při-
stupiti musí také vypravení tohoto školství do-
statečnými místnostmi, pomůckami i učitelským
personálem.
18
article
Slovanskému obchodu zapotřebí jest též vy-
sokého školství obchodního, neomezujícíhose
jen na výchovu učitelských sil. Dnes, kdy slo-
vanské obchodnictvo a průmyslnictvo vážně po
kouší se o proniknutí na trhy cizí, pocituje nalé
havou potřebu zřízení ústavů, které by mu vy
chovávaly síly k zahraničnímu obchodu způso
bilé. Podobně jako potřebujeme inteligentního
pomocníka, potřebujeme co nejvyspělejšího
nojlepšího costujícího. Neboť cestující získá-
vají obchodu půdu v krajinách dosud jemu ne-
přístupných, jsou pravými průkopníky hospodář
ského proniknutí do zomí jiných. Této části
našeho tělesa stavovského musíme proto věno
vati co nejvíce pozornosti a sympatie a ruku
v ruce s ním tvořiti rychle instituce, v nichž by
ti, kdož cestování věnovati se chtějí, co nej
lépe bez velikých obtíží mohli náležitých před
běžných vědomostí zejména jazykových docíliti
Vedle zdatnosti obchodní jest za dnešních po
měrů hospodářských i kapitál nezbytným před
pokladem zdárného rozvoje živnosti. Poněvadi
pak náš obchod nevládne s dostatkem kapitálu.
dlužno ozdravění hledati i v řešení úvěrové
otázky. Řešení očekáváme od státu, v tom smě-
ru, aby znemožněno bylo neracionální a škodlivé
poskytování úvěru na nedozírnou dobu osobán
ku placení neschopným aneb neochotným —
od země a svépomoci v tom směru, aby založen
byl dostatečný počet ústavů pro potřeby ob-
chodu.
19
article
Naprosto neodkladnou jest potřeba pojištěn
stavu obchodního právě tak, jako slavu malo
živnostenského nebo malorolnického. Splnění
této potřeby obchodnictvo musí domáhati se
s úsilím co největším.
Němečti obehodníci utvořili před nedávnem
říšský svaz obchodnických organisací a v krátké
době na to ústřední spolek rakouského kupectv
Pozvali k utvoření těchto organisací i naše or
ganisace. Avšak my jsme přání jejich nevyho
věli. Ne proto, že bychom zneuznávali potřebu
říšské obchodnické organisace, nýbrž proto, ž
jsme pokusiti se chtěli o založení společného
ústředi slovanských obchodnických organisae
této říše.
Činí proto konkretní návrh, aby utvořena
byla stálá společná komise, která
by zbudovala slovanský obehod
nický svaz pro tuto říši. Bude to centrali-
sace slovanská. Tento svaz pak jako rovný nech
má volnost vstoupiti v součinnost s kolegy ně-
meckými, kde toho potřeby stavu našeho budou
žádati. Rukou obehodníka procházejí obrovské
sumy peněz za zboží. Jemu uložme, by podpo
roval průmysl slovanský, který soutěže jes
schopný. Pokud takového není, jest jeho na
rodní povinností, aby podporoval jen ty cizí prů
myslníky, kteří k Slovanstvu chovají se sprave
dlivě a přátelsky. (Výborně. Potlesk.)
Jednomyslně přijata pak následujíeí
svaz obchodnický organizace
21
article
Slovanské obchodnictvo této říše, shromá
žděné dne 8. června 1908 v Praze na svém
prvém sjezdu, porokovavši o požadavcích svých
problašuje, že hospodářská tíseň širokých vrstev
obyvatelstva státu není zaviněna obchodnietvem
které touto tísní samo a to dvojnásobně trpí a
vřele by vítalo, kdyby průmyslu a podnikavost
domácí co nejlépe hranice na východ byly ote-
vřeny, při čemž slovanský obchod budiž přiro-
zeným nástrojem a průkopníkem.
Obchodnictvo lituje toho, že protežovány a
z prostředků veřejných dukonce hmotně podpo-
rovány jsou proudy, nesoucí se k vyloučení
samostatného obchodnictva a ke zničení exi-
stencí jeho. Chceme se vším úsilím domáhati se
ochrany proti svépomocným institucím (konsum-
ním spolkům, nákupním družstvům atd.), jichž
obchodování, poněvadž stejně s námi povinnost-
mi zatížené není, ohromné škody řádnému ob-
chodnictvu způsobuje.
Chtějíce se pro stáří aspoň od bídy uchrá-
niti, dovoláváme se uzákonění obligatorního in-
validního pojištění samostatného obchodnictva
s vydatnou podporou státní, zemskou, okresůa
Uznávajíce důležitost organisace stavovské.
chceme pracovati na prohloubení téže na pod-
kladě živnostenského i spolkového zákona
utvořiti pak mohutný svaz slovanského obchod-
nictva celé říše.
Praha
22
article
Žádáme dále brzké zřízení obcbodní rady
pro jednotlivá království a země i obchodní rady
říšské, jako orgánu živnostensko-obchodní poli
tiky, zvláště způsobilého, vésti tuto s náležitým
důrazem a ve velkém slohu.
Přesvědčeni jsouce, že ve všeobecném
odborném vzdělání, řádně vybudovaném odbor
ném školství, v povznesení zdatnosti dorostu.
jakož i v ustavičném sebevzdělání, k němuž musí
býti poskytnuta vhodná příležitost, spočívá zdar
a budoucnost našeho stavu, chceme se o řešení
těchto stázek vší silou zasaditi a k udělen
přiměřených podpor z fondů státních působili
Uznáváme potřebu opatření levného živno
stenského úvěru i pro menšího obchodníka i li
tujeme, že stav náš dosud jak v ústavech finan-
čních, tak ve sborech autonomních i zákonc-
dárných patřičného zastoupení ke škodě svo
nemá i bude nejbližším úkolem naším při každe
vhodné příležitosti se ho domáhati.
Obchodnictvo slovanské, uvažujíc o politi-
ckých poměrech národů slovanských, považuje
za vlasteneckou povinnost svojí při nákupu dát
vždy a všude přednost nabídce slovanské a pra-
covati tak vzájemně na hospodářském sesílen
národů slovanských.
23
article
Provedení těchto úkolů svěřuje sjezd stálé
pracovní komisi, sestávající z členů výkonného
výboru sjezdu a z delegátů ostatních národů
slovanských, které ze svých kruhů obchodních
si jmenují.
V debatě vytýkal p. Sehiller, že stát
nevěnuje ničeho na obchodní školství, pan
Deutsch ze Záhřeba líčil, jak Madař
zvláště politikou dopravní hledí zničiti chorvt-
ský průmysl a obchod, jemuž se také znemož-
ňují styky s Čechy. Ředitel obch. školy ve
Lvově pan dr. Lewicki mluvil pro zřízení
obchodní fakulty při technice pražské, na niž
by přicházeli posluchači i z jiných zemí slovan-
ských. Inženýr p. Sierkowski z Varšavy
organisátor stálé výstavy vzorků průmyslu do-
mácího i cizího s vyloučením Německa, vy-
světluje účel svého podnětu a nabádá k výpravě
do Vazšavy. Delegát komitétu „Kola mlynarzy
ze Lvova p. red. Korosteňski doporučuje,
aby ústřední organisace obchodní a průmyslové
v jednotlivých zemích zvolily zvláštní delegáty
kteří by působili jako autonomní konsulové na
systematický vývoj hospodářských styků mezi
jednotlivými slovanskými národy. Po proslovech
pana ředitele Votruby z Prostějova a pana
Křestana, delegáta Slovanského obch. spolku
ve Vídni, zvolen pracovní komitét, aby se odpo
ledne sešel a dané podněty podrobně pro jednal
načež schůze skončena.
Polská deputace zatím položila na hrob
herlivého propagátora styků českopolských Ed-
Jelnka na Vyšehradě věnec.
Odpolodne věnovali účastníci prohlídce vý
stavy a večer uspořádali hosté polští v odvelu z
pohostinné přijetí přátelský večer na Žofíně.
kdež společnost za povznesené nálady setrvale
až do pozdních hodin nočních.
Deutsch
doktor
Lewický
Sierkowski
Votruba
Křestan
Záhřeb
Čechy
Lvov
Varšava
Německo
Prostějov
Vídeň
Žofín
25
title
Vysokoškolská stávka.
26
article
Klerikalismu dostalo se konečně důstojného
Klerikalismu dostalo se konečně důstojného
rovnocenného protivníka, prof. Masaryk vystoupil
na pondělní schůzi stávkového studenstvaa
přijal tu základní zásadu jezovitismu za svou
za heslo pro generální stávku také na českých
vysokých školách, řka: »Ovšem stáv ka
mi neznamená cíl, nýbrž prostře-
dek!« A tak stávka posvěcena za pro-
středek výrokem samého proroka solidárnosti
s Němci, tohoto dokladu nejnovější nauky v
Čechách »národního přesvědčení bez soběctví !«..
To jest nejpádnější stávkářský důvod z ponděln
řeči prof. Masaryka, ve kteréž docela podle
vzoru liguoriánské possibility a probability uděli
solidárníkům českých vysokých škol s Němei
generální dispens ze závazků nacionalismu ke
generální stávce. Prof. Masaryk potírá klerika
lismus vlastními jeho zbraněmi. Římský klerika
lismus není národní, pravil posl. prof. dr. Ma
saryk a pokračoval: »Klerikál posl. Horský na-
psal r. 1906, že se zemská katolická rada ne-
ptá, je-li kdo Čech anebo Němec, nýbrž ona
se jen táže: jsi z přesvědčení katolík? Jestliže
ano, pak se připoj k nám, ať jsi jakékoliv ná
rodnosti atd.«
Nescházelo nic jiného, než aby prof. Ma-
saryk byl dodal: Pánové, buďme také tací jako
klerikálové, buďme nenárodní! V jeho
vlastním orgánu schází tato pointa, tam jeho
řeč opatrně zredigovali, ale » Prag. Tagblatt«,
který nemá příčiny zatajovati, referuje, že Ma-
saryk řekl: »Klerikalismus jest internacionální,
jeho protivnici musí býti také internacio-
nální.« Podle »Času« řekl Masaryk o kleri-
kalismu, že jest nenárodní, a tím
také jest. Jaký je tedy závěr ?
profesor
Masaryk
Němec
doktor
ma
Čo
Praga
Čechy
Ma
27
article
Když se Masaryk tázal řečnicky svého
auditoria: »Jak projeví ti, kteří jsou proti
stávce, svoje protiklerikální smýšlení?« — bylo
mu mimo nadání odpovězeno výkřikem: »Reso-
luel!« Tato námitka, svědčicí, že i v Konviktě,
na schůzi dobře proseté, byli studenti, kteří
považují resoluci za dostalečný projev svobodo-
myslnosti českého studentstva proti klerikalismu,
schází v »Čase«. To je velmi karakterislické.
Podle »Pr. Tagbl.« odpověděl řečník: »Nyní
nastala doba mohutného protestu a nikoli
polovičatého prostředku, jako
jest resoluce.«
A na to pokračoval Masaryk podle reali-
stického i německého referátu: »Běží v první
řadě o solidaritu.« Nikoli o projev stanovisk
v českém studentstvu proti klerikalismu, ala
o to, aby češti stodenti šli s bur-
sláky. Potom došlo ještě k zajímavější kontro-
versi mezi řečníkem a posluchačstvem. Prof.
Masaryk v polemice proti rektoru Gollovi sliboval
shromážděným, že nynější stávkou dána první
otázka solidárnosti českých studentů s německými
»a od té můžeme postupovat dále«. (Tak refe-
ruje »Čas«. »Prager Tagblatt« však referuje:
A potom postupovati budeme
k ostatním otázkám.) Podle německého
listu ozvala se proti tomu námitka, »Časem«
zamičená: Němci nám odpirají druhou
universitu. A prof. Masaryk podle téhož
pramene odpovídá. »Jestliže po těto
akci vytrvají na svém stanovi sku,
musíme dále bojovati.« Celou tuto
naivnost optimismu Masarykova, který jest vlast-
ním otcem optimismu Kramářova, »Čas« potla-
čuje. Ale podle »Času« ozvaly se hlasy:
Němci s námi ani jeden nepůjidel
Masaryk: To vy nevíte! Němečtí kolegové se
odpoutávaji od lžiliberalismua
my jim máme padati v z a d?
Německá mládež se postavila
proti svým vůdeům a já se z tobo
těším. Stávkou se tříští právě něme-
cké souručenství. V zájmu našem jest
toto hnutí naše podporovat.
Masaryk
profesor
Goll
Prager
Němec
Masarykův
Kramářův
Reso
Konvikt
28
article
Výrok tento vynechává zase velmi vý-
znamně »Prager Tagblatt«. Rčení to je ostatné
také velmi hrubým klamem posluchač-
stva Masarykova. Docela podle vzoru — kleri-
kálniho! Čeští studenti nevpadají německým
v zad, když nestávkují, stávka na českých vy-
sokých školách nepříčiní ani zbla k výsledku
německé akce, přímo směšným nesmyslem pak
jest tvrditi, že stávka českých studentů roz-
tříští, aneb zpola tříšti německé souručenstvíl
Věru jenom od těch studentů, kteří by tohle
věřili, mohl by prof Masaryk očekávati i to, že
uvěři, že půjdou němečtí studenti s českými
studenty i v »jiných« anebo »ostatních otáz-
kách«. Mnohem upřímněji o tom píše profesor
berlinské university dr. Franz v. L is zt
v nedělní »N. Fr. Presse«. V boji něme-
ckých Rakušanů proti ostatním ná-
rodnostem stojím s veškerou duší na
straně svých soukmenoveů... Jsou-li
nejdražší statky lidstva ohro-
ženy, nutno národnostní boje od-
ročiti. Jenom odročiti, pane profesore
Masaryku! Jenom »für diesmal« přijme něme-
cké studentstvo Vaši solidárnost a pak je s n
konecl
To jsou nejdůležitější místa řeči, kterouz
Masaryk harangoval studentstvo české ke gene-
rální stávce pod záminkou, že německé stu-
dentstvo odpoutává se od lžiliberalismu. Od kte-
rého? Onoho, v jehož orgánu »N. Fr. Prosse«
prof. Masaryk ukládá své články o Wahrmun-
dově aféře, anebo onoho, jehož orgán »Prager
Tagblatt« tak nadšeně velebí jeho pondělní vy-
stoupení v Konviktě ?!
Prager
Masarykův
Masaryk
doktor
Franz
Rakušan
profesor
Konvikt
29
article
Pan profesor Masaryk dobře ví, že všichni
němečtí studenti bez rozdilu jsou a vždy budou
za jedno se lžiliberalismem, jakmile se jedná
o to, přitlačiti české studentstvo ke zdi a u ní
je zardousiti. Je to týž lžiliberalismus, který
přiměl senát německé university dne 14. května
1897 ke zlolajné manifestaci proti
jazykovým nařízením Badeniovým.
Pro dnešek nemáme místa, abychom prof. Masa-
rykovi ocitovali z něho odstavce, naměřené proti
české universitě a jejímu studentstvu, všecku
tu ohavnou mrzkost chlebařskou, která byla
vychrlena proti svobodě české university a svo-
bodě vysokoškolského vzdělání pro syny českého
národa, nazývané od lžiliberalismu i od pravo-
věrného německého pokrokářství vždycky jenom
studovaným proletářstvem! Proč to uvádíme?
Protože se k tomuto manifestu university pražské
přidala i druhá vysoká škola v Praze, za jichž
svobodu vede prof. Masaryk do boje své soli-
dárníky, protože se k nim přidaly všechny uni-
versity v Německu, jak nasvědčuje jich adresa,
opatřená více než 800 podpisů a zaslaná ně-
mecké universitě v Praze asi o měsíc později . ..
Masaryk
Badeniův
profesor
Německo
Praha
vysoký škola v Praga
30
article
Domnivá se prof. Masaryk, že by takovému
manifestu odepřeli svůj podpis dnes rektor něm.
university Ebner, štyrsko-hradecké Hildebrand,
jež velebil v Konviktě, aneb že by se rozpa-
koval i jen okamžik podepsat ji sám — Wabr-
mund ?
Tak vypadá lžiliberalismus něm. profesorů,
za nímž kráčí i pražské studentstvo německé
se slepou oddanosti, jak tomu nasvědčily až dosud
všechny případy, kdy se jednalo o svobodu če-
ských vysokých škol, jich profesorů anebo stu-
dentů.
A klerikalismus, hlíza národu
a jich kultur, jak ten vypadá, víme
vsichni. Tak jako my málo který a snad
žádný jiný orgán veřejného minění českéhio nemá
sečteny rány, jaké zasadil národu jedový mo
ten a také žádný jiný český list neprobojoval
s ním tolik čestných bojů, co my, »Národní
Listy«. Jeho spár cítíme oklikou přes Inšpruk
a panskou sněmovnu i tentokráte velmi dobře.
Jaká pohroma hrozí od něho prospěchu národa
nyní?! Naděj národa, jeho akademická mládež,
byla snad na vahách vrhnouti se v náruč soli-
dárnosti německému vrahu a jeho mladému, ale
stejně dravému plemeni, svým rozeným a ne-
smiřitelným nepřátelům... Původcem klerika-
lismu a vlivem realismu. Kdyby se to bylo stalo,
anebo stane-li se ještě, což máme ovšem za vy-
loučeno, potom jest nacionalismu českého stu-
profesor
Masaryk
Hildebrand
Konvikt
univerzita Ebner