2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. června 1908. Císlo 159.
4
article
a začal v Nikšiči vydávati list »Narodna Misaoe
jakožto orgán »národní strany«. Toškovič byí
zvolen za poslance do černohorské skupštiny.
v níž učinil návrh jak drzý, tak bezlaktný
nepolitický: aby knižeti skonfiskován byl majetel
a rozdělen lidu.
Před Toškovičem byl redaktorem řečeného
listu nějaký Malenica, rakouský poddaný, jenž
byl z Černé Hory vypověděn. I jemu, i Toško-
vičovi pomáhali dr. Marušič a student Marko
Dakovič. Dr. Marušič jakožto poslanec byl nej
větším a neplanějším křiklounem skupštiny
Bylo o něm známo, že v Srbsku handžárem
porubal přednostu státního zdravotnictví, abysi
vynutil státní srbské stipendium, na něž jako
cizinec neměl práva.
Z toho se vidí, z jakých živlů sestávala
oposice prvé černohorské skupštiny.
Ještě dříve byly zachyceny dopisy, které
posllal známý Lukačevič z Bělehradu na Čer
nou Horu. Jeho intriky byly na Cetyni známy
i to, pro koho pracuje. Nemilým překvapenín
bylo pro knížete a vládu, když nabyli důkazů
že tím proudem plove laké Jakov Nenadovič
srbský důstojník a emigrant ze Srbska, jenž by
na Cetyni nejlépe přijat jako příbuzný Karador
děvičů. Byl ustanoven důstojníkem v černohor
ském vojště a oženěn s dcerou příbuzného
s kníželem vojvody Djura Ceroviče.
Že omladině šlo o převrat, za každou cenu
a že ji každý prostředek byl vítaný, který byji
dovedl k cili, dokázala, když do svého kruhu
zatáhla vojvodu Lazara Sočieu, starého junáka,
jenž byl na Pivě jako údělným knížetem, fakti-
eky samostatným a jen vně uznávajícím auto-
ritu panovnikovu. Tento poměř musil jednou
přestati, ale kníže Nikola Lazara Sočicu nerušil
v starých zvyklostech, budoucnosti zůstavuje
utužení svazku Pivy s ostatní. Černou Horou.
Toška
Marušič
Dakovič
doktor
Lukačevič
Nenadovič
Djura Cerovič
Sočieu
Nikola
Lazar
Sočicu
Nikšič
Černá Hora
Srbsko
Bělehrad
5
article
Tohoto starého vojvodu agitátoři si vyhlédli z
nástroj. Přišli k němu s myšlenkou o právu n
revoluci. Každý podčiněný má právo vzbouřit
se, když se mu zlíbí, a ústava mu má toto
právo zaručovati. Lazar Sočica souhlasil a žu-
pan, žijící v názorech, jaké panovaly před tisíci
lety, přidal se v skupětině ke straně »demo-
kratů« (t. j. sociálných demokratů). Pro právo
na revoluci byl ovšem jen potud, pokud by to
bylo jeho právo proti knížeti, a nikoli, kdyby
si někdo chtěl podobné právo osvojiti naprot
němu, Lazaru Sočicovi. A milý vojvoda pivský
hned se také pokusil své právo na revoluci uči
niti skutkem, čehož konec byl, že byl pro vele-
zradu odsouzen na rok do žaláře.
Prodlévaje loňského leta v Nikšiči, kníže
si na tyto poměry postěžoval deputacím národa,
které ho přišly přivítat. Deputace to pověděly
doma a následek byl, že plemeno Bélopavličů
velkým davem se zdvihlo do Nikšiče a zdes
zemí srovnalo tiskárnu cpposičného listu, nahoře
jmenovaného.
Smutno je si pomysliti, že se to přihodilo
v zemi, kde r. 1493 zřízena byla prvá srbská
tiskárna.
Strana převratu čile proti knížeti využile
i případu s Lazarem Sočicou, i pogromu nikšič-
ské tiskárny, jejž ličila tak, jakoby kníže byl
dal Bélopavličům úmyslný podnět k barbarskému
činu. Agitace uspivala a kníže začal ztrácet
v očích svých nejoddanějších přátel. Málo
zbylo těch, kteří i nad nikšičským pogromem
byli ochotní oko zamhouřit.
Minulo jedva několik měsíců a rozletěly se
zprávy, že na Cetyni bylo odhaleno spiknuti na
život knížete Nikoly, jeho rodiny a předsedy
ministerstva dra. Lazy Tomanoviče. Kdo černo-
horské věci v posledních letech stopoval, ne-
mohl tvrditi, že by bylo pravdě nepodobno, aby
takové spiknutí na Černé Hoře bylo zosnováno
Sočica
Sočic
Tomanovič
Nikšič
Černá hoře
Cetyně
6
article
Mezi Černou Horou a Srbskem přerušeny styky.
Výpovědi svědka Djordje Nastiče v přelíčení
s cetyňskými pumaři, jenž výslovně tvrdil, že
patronem spiknutí proti knížeti Nikolovi, svému
dědovi, byl srbský následník trůnu Jiří, mají za
následek diplomatickou roztržku mezi oběma
srbskými státy. Srbský vyslanec při dvoře černo-
horském, Jovan Jovanovič, ihned protestoval
proti výpovědem Nastičovým a oznámil své vládě,
že jeho další pobývání na Cetyni stalo se ne-
možným. Hned na to odejel z Černé Hory.
Bělehradské listy, vládě a dvoru blízké,
nazývají Nastiče špehounem bosen-
ské vlády, jež ho užívá také k velko-
srbským provokacím. Jednou byl do-
konce na oko zavřen pro zvolání: »Živio kralj
Petar !«
Naproti tomu s černohorské strany dávají
znáti, že by Nastiče nebyli ani připustili k svě-
dectví, které vrhá tak hanebné světlo nejen na
poměr mezi králevičem Jiřím a knížetem Ni-
kolou, nýbrž na celý srbský národ, kdyby srbské
listy tendenčními zprávami o cetyňském pře-
ličení, jakoby nebylo objektivné, nebyly do-
nutily černohorskou vládu, aby
zjevila před světem celou pravdu,
beze všech ohledů.
K tomu podotýkáme, že celá pravda bude
zjevena teprve, až bude známo učiněno, jakou
úlohu v spiknutí hráli ti, kdo Nastiče platilta
jemu příkazy dávali. Zdá se, že vynikající úlohu
hrál v této trapné aféře také pověstný běle-
hradský dopisovatel vídeňského »Zeitu« p. Stein-
hart aj.
Nastič
Nikolov
Jiří
Jovanovič
Nastičův
Petar
Stein
Černá Hora
Srbsko
7
article
Mírné styky rusko-japonské.
Do Petrohradu přijelo 54 japonských ob-
chodníků a finančníků, aby se obeznámil
s ruským obchodem a průmyslem a navázal
přímé styky s ruskými firmami.
Ruské listy vítají, že rusko-japonské styky
budou vyvedeny na cestu realného obchodního
a hospodářského zblížení.
Německo rozhořčeno na cara a Rusko.
(Demonstrace Viléma II. proti
Rusů m.)
V Berlíně přiznávají zcela otevřeně, že
schůzka Eduarda VII. s carem bude mili veliký
význam politický a že bude míti za cíl vyho-
věti přání Anglie, Německo, jak praví jeden
berlínský korespondent, ještě více »ušněrovati«.
Tím zkaliti, praví dopisovatel »Neue Fr. Presse«
poměr rusko-německý. Berlinská »Militär Pol
Korrespondenz« zaznamenává k tomu tuto za-
jímavou demonstraci: Vzbudilo prý pozornos
v berlinských kruzích přímo nápadnou, že an
císař a vůbec nikdo ode dvora nenavštívil před-
stavení petrohradských hostů v Nové královské
opeře. Také důstojníci se představení vzdalo-
vali — nepochybně na pokyn. Ještě v zimě
1906 za návštěvy ruských umělců v Berlině
Vílém II. několikrát v ruské uniformě předsta-
vení navštívil. V diplomatických kruzích pro-
slýchá se, že toto nápadné zanedbání umělců
ruských berlínskou dvorní společností souvisí
s jistou politickou roztrpčenostl.
Vilém II
Rus
Eduard VII
Neue
Pol Korrespondenz
Petrohrad
Německo
Rusko
Berlín
Anglie
Francie . Presse
8
article
Vážná situace v Belgii.
(Ministerstvo na odehodu? —
Opětné rozpuštění sněmovn.y.).
Nepříznivý výsledek posledních voleb sně
movních pohnul čásť klerikální většiny, jež se
na 8 hlasů sevrkla, a to 18 poslanců s Beer
maerkem v čele, že žádají zlepšení konžské
předlohy tak, aby parlament směl v široké míře
vykonávati kontrolu nad konžským fondem. Za
to jen 6 liberálův od koniroly té upouští, takže
by předloha byla asi 91 hlasy proti 75 zamit-
nula, ač-li král souhlas ke kontrole takové
odepře. Král ho odpírá dosud, ačkoliv hrozí
z toho vzniknouti konflikt mezi Leopoldem II.
vládou. Nepovolí-li král v poslední chvíli, ne-
boť sněmovna zejtra už bude opět v roko-
vání o převzelí konžského státu Belgil pokra-
čovati, odstoupí nepochybně klerikální ministerstvo
a bude utvořeno klerikálně-liberální ministerstvo
přechodní, jež by rozpustilo sněmovnu. Nevole
v zemi proti králi jest tímto jednáním ovšem
ještě více rozdmychána.
Porážka španělského ministerského předsedy.
Výbor sněmovny španělské pro známou
reakční předlohu vlády na utlačení svobod ob-
čanských — prazvláštní to výsledek pověstného
procesu anarchistického, v němž dle zákona od-
souzeni byli anarchisté, podle mravnosti úřady
a policie — odepřel podati o předloze zprávu
plenu, poněvadž prý mu na to do prázdnin ne-
stačí čas. Každý vi ale, že tím výbor chtěl
předlohu prostě, ale bez hluku oddáliti, protože
i veliká část většiny jest přesvědčena, že by
Maura svou reakční politikou ohrozil trůn Al-
fonsa XIII. jako ohrozil trůn jeho soudruha
v Portugalsku dom Franco. A každý ve Špa-
nělsku diví se prý, že Maura po télo, byí
přímé porážce, nepoděkoval se z úřadu. Snad
chce vnutiti reakci zemi i přes hlavy sněmovny
Odřeknutá návštěva německých námořníků
v Cherbourgu.
Beer
Leopold
Nevole
Maur
Al
Franco
Belgie
Portugalsko
Cherbourg
9
article
Pařížské listy oznamují, že v tamním něme-
ckém vyslanectví bylo ohlášeno, že 200 něme-
ekých námořníků z parníku »Prine Bedřich
Vilém«, nalézajících se na cestě do Nového
Yorku, kde mají vstoupiti na německý křižák
»Bremen«, vystoupí v Cherbourgu a ž
návštěva ta byla dovolena franeouz-
skou vládou. Ale v poslední chvíli sešlo
z této návštěvy z neznámé příčiny. Do-
pisovatel »Borl. Tagbl « zjistil, že v té věci
bylo vyjednáváno a s obou stran bylo pořízeno
v nejzdvořilejší formě, aniž se této návštěvě
přikládala jakákoliv důležitost. Není známo proč
byla návštěva odřeknuta. Tvrdí se, že změna
disposice souvisí pouze s opozděním parníku
neb s důvody vnitřní služby, a že v ní nelze
hledati jakoukoliv nevraživost. Úřady přístavn
v Cherbourgu učinily všechny přípravy pro při-
jeti německých námořníků.
Picquart o antimilitarismu.
Francouzský ministr vojenství generál
Picquart zúčastnil se slavnosti tělocvičných
spolků v Troyesu dne 8. t. m. a při té
přiležitosti pronesl vlasteneckou řeč, v níž ostře
vyslovil se proti agitaci antimilitaristické. Pro-
hlásil, že snahy některých utopistů, by snížena
byla služba činná u vojska, byly marnými
a zůstanou marnými i v budoucnosti.
Události v Casablance.
Na dotaz ve příčině nedávné srážky mez
francouzskými a španělskými vojáky v Casa-
blance odpověděl španělský ministr zahraničních
věcí, že událost ta měla ráz čistě osobní. Pra-
videlné vojsko španělské a francouzské se jí
nezúčastnilo. Všechny opačné zprávy jsou ne
pravdivy. Španělská vláda bude sledovati v Ma-
rokku pevně dosavadní svou politiku.
Bedřich Vilém
Borl
Picquart
Nový York
Cherbourg
Casablanca
Casa
Ma
10
article
Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Čtvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Vědecká práce v sekcích, pilná a rozsáhlá,
byla včerejšími schůzemi ranními a odpoledními,
z nichž některé trvaly od 8. hod. ranní s krát
kou polední přestávkou až do 7 , ba i 8. hod
večerní, ukončena. Omezené rozměry denníh
listu politického a také čistě vědecký a příliš
odborný průběh těchto prací vylučuje možnost
soustavného přehledu této veliké práce sjezdové,
která dle jednomyslného úsudku přítomných
učenců — i cizích — snese klidně a vítězně
srovnání s vědeckými resultáty podobných sjezdů
měztnárodních v přiměřeném měřitku, nebo le
kařských a přirodovědeckých sjezdů jiných veli-
kých národů.
Svoje zprávy z minulých dní doplňujeme
jen stručnými referáty z některých ještě sekcí,
jejichž jednání může míti širší zájem pro inteli-
gentní veřejnost českou i laickou.
Ke zmíněným již thematům z první schůz
sekce chirurgické (VI.) třeba připojit
referát prof. dra. Kukuly, jenž zahájil di
skusi o postoperativním ileu. Na základě hoj
ných svých zkušeností klinických rozděluje vznik
ileu v několik skupin, které způsobem struč-
ným, avšak velice poučným, rozebírá a docházl
k závěrům, že ileus postoperativní jest celkem
zjevem vzáeným. Nejčastěji povstává mecha-
nicky zánětlivými slepeninami střeva. Udává pro-
středky, jak vzniku jeho možno čeliti.
Prof. Piťha podává referát o drenáži pe
ritonea a přimlouvá se za omezování její, po-
něvadž tento způsob aspoň v gynaekologti ne-
vykazuje lepších výsledků, naopuk léčení pro-
dlužuje. Dr. Zahradnický probírá léčení
ileu s hlediska profylaktického. Dr. Niederl
přidržuje se náhledu předřečníků a sděluje ně-
které zajímavé případy ze své praxe. Dr.
profesor
doktor
Kukula
Piťha
Zahradnický
Niederl
Praha
11
article
Šlajmer (Lublaň) referuje o 2000 lumbal-
ních anaesthesiích tropacocainem s výsledkem
vesměs příznivým. Za dra. Schnurpfeila
mluví dr. Gregor o dnešním stavu medul-
larní anaesthesie a doporučuje novococain. Dr.
Černický referuje o účincích novococainu
při medullarní anaesihesii a zamítá kombinaci
jeho s adrenalinem. Dr. Guttmann přednáší
o léčení tuberkulosy hrtanu.
Při druhé schůzi téže sekce dr. Znoje m-
ský po stručném výkladu methody Sakliho
funktionální diagnostice chorob žaludečních zmi-
ňuje se o přednostech jím vynalezené pokusné
snídaně, vyhovující úplně podmínkám uvedeno
methody, kterou vřele doporučuje. Dr. K af ka
pojednává o Maydlově operaci ectopial vesicse
a demonstruje případ jím operovaný. K tomu
dr. Zahradnický připojuje zmínku o dvou
případech, jím léčených.
Prof Kukula přednáší o své zcela nové
methodě lěčení fraktur jak komplikovaných, tak
subkutanních prothesami galalithovými a pouka-
zuje k jejím výhodám, spočívajícím v lehké
technice, správné flxaci Iragmentů, příznivém
dodatečném léčení a výborných funktionalních
resultátech, které dosud žádnou trvající metho-
dou léčebnou fraktur komplikovaných docíleny
nebyly. Přednášku svou dokládá demonstrac
případů s ideálním výsledkem touto methodou
operovaných. Prof. Chlumský (z Krakova)
ukazuje na velký postup v posledních létech
léčení skoliosy a uvádí, že skoliosa není tak
často způsobena školou, nýbrž mnohem více
dědičností a celkovým onemocněním v rodinách.
Při therapii doporučuje více dbáti opatření hy-
gienických. Debaty zúčastňuje se prof. Ku-
kula, v níž podotýká, že nemůže býti svěřen
učitelům t. zv. orthopaedický télocvik ve ško-
lách, kterým by jisté nebylo docíleno kýženého
účelu.
Gregor
doktor
Černický
Guttmann
Znoj
Maydlův
Zahradnický
Kukula
profesor
Chlumský
Ku
Lublaň
Krakov
12
article
Prof. Chlumský pojednává o léčen
ankylos i kontraktur a doporoučí léčení horkým
vzduchem a přístroji, jež vyrábí firma Kunz
v Hranicích. Debatuje prož. Kukula a na-
vrhuje u nejtěžších ankylos implantaci destiček
galalithových. — Dr. Ehler přednáší o pod-
vázaní střeva jako methodě operativní. Debaty
zúčastňují se prof. Kukula a dr. Zahrad-
nický. Dr. Petřivalský přednáší o kli
nickém významu vředů duodenálních a vysvě-
tluje vznik některých na základě celé řady po
kusů; preparáty, experimentálně získané, de-
monstruje. Dr. Dokyševskaja (Petrohrad)
za dru. Ulesko-Stroganovu (Petrohirad)
o detailnější struktuře vaku při mimoděložním
těhotenství, zvláště tubárním v pozdějším jeho
období.
Dr. Vladykiš (Petrohrad) mluví o ná-
sledcích pro plod u mimoděložních těhotenství
donošených na základě 193 případů, z nichž
bylo 151 operováno. Uvádí i různé druhy ope-
rací. Dr. Nikolajev (Petrohrad) referuje o
klinickém průběhu mimoděložního těhotenství
donošeného, jmenovitě o výsledeích operativníeh
pro ženy a plody, zvláště vzhledem k úmrinosti
posledních. K tomu dr. Jerie zmiňuje seo
4 případech, z nichž v posledním vybaven plod
s různými deformitami, dodnes žijící. Prof.
Rubeška připomíná 2 případy.
Chlumský
Kukula
doktor
Ehler
profesor
zahrada
Petřivalský
Dokyševskaja
Stroganov
Petrohirad
Vladykiš
Nikolajev
Jerie
Rubeška
Hranice
Petrohrad
Kunz
13
article
Prof. šl. Ott (Petrohrad) přednáší o osvě-
tlování dutiny břišní při eperacích vaginálních,
jakož i osvětlování orgánů břišních a polom
demonstruje celou řadu přistrojů k tomu účelu
a příslušným výkonům operativním zvlášť kon-
struovaných. Dv. r. prof. Rydygier (Krakov)
děkuje za demonstraci nástrojů jemu jinak zná
mých, zvláště však za vysvětlení detailní mani-
pulace s nimi. Dr. Elgart (Brno) přednáší
osteoplastické amputaci humeru a jim modifiko-
vané umělé prothese. Zároveň případ demon
struje. Debatuje prof. Chlumský. Dr. To-
biášek mluví o kongenitální artikulární sym-
phalangii končetin a demonstracemi. — Prof.
Chlumský potvrzuje výklad předřečníkův-
Dr. Dokyševskaje (Petrohrad) před-
náší o gynaekologické masaži. Prof. Rube-
ška sděluje své zkušenosti o operacích fibramů
děložních a srovnává výsledky operací konserva-
tivních a radikálních. Prof. Piťha uvádí svoji
melhodu operativní při heraiích ventrálníeh
postoperativních, jíž dociluje výborných výsled-
kův. Prof. Kukula v debatě zmiňuje se o uží-
vání plotének galalithových při operucích po-
dobných hernií a poukazuje na referát dra. Ka-
rasa. Dr. Chvojka (Praha) přednáší o příči-
nách změn polohy dělohy a následků jich pro
zdraví ženy. Debaty zúčastnil se profesor Ru-
beška,
Ott
profesor
Rydygier
doktor
Elgart
Chlumský
Dokyševskaj
Piťha
Kukula
Chvojka
Petrohrad
Krakov
Brno
Ka
Praha
14
article
Sekci hygienické (VIII.) předsedal
prof. dr. Kabrhell. Čestným předsedou zvolen
dr. O. Krajec, městský fysik z Luolaně,a
prof. Bujwid z Krakova. Předseda prof. Ka-
brhel vítá účastnáky, zejména prof. Bujwida
z Krakova a luhlaňského fysika Knajcea
krátkými slovy poukazuje k tomu, jak praeí
jeho a spolupracovníků jeho umožněné zřízení
hygienického ústavu před 10 lety si zjednal
platnosti ve světové literatuře.
Dr. Krajec přednesl zajímavý referát
o vývoji zdravotních poměrů v Lubla-
ni v poslodních letech, jmenovitě od veliké ka-
tashofy zemětřesení, která hlavní město slovin-
ské póstihla v ř. 1895.
profesor
doktor
Kabrhell
Krajec
Bujwid
Ka
Krakov
15
article
Městský fysik pražský zdrov. rada dr. Zá-
hot pak z bohatých svých zkušeností a z hoj-
ných dokladů statistických podal souborný re-
ferát o dětské úmrtnosti do prvního
roku. Zvlášť zajímavy byly jeho vývody, srov-
návající poměry pražské s poměry ostatních
hlavních měst v Rakousku a v celé Evropě.
Z celého přehlodu vychází, že přibývá poměrná
kataru roury zažívací, tuberkulosy a zánětu
plen mozkových, celkem však se může tvrditi,
že se úmrtnost dětská v Praze poměrně lepší,
což patrně s tím souvisí, že u nás v Praze se děti
více vyživují mlékem mateřským, nežli v jiných
hlavních městech tohoto soustátí a také jiných
států.
U nás v Praze jest stálá kontrola mlék
okresními lékaři, kteří od r. 1908 předpisují na
účet fondu chudinského mléko z akciové mlé-
kárny stáři kojencovu přiměřeně připravené
R. 1907 byl vypracován městskou zdravotní ko-
misí mléčný regulativ, který jedná o tom, jaké
druhy mléka kmavského možno v Praze prodá
vati a jaké jsou z prodeje vyloučeny, jaké maj
býti nádoby a prodejné místnosti, dále se jedná
o dozoru a mléku dětském. Regulativ tento
vstoupí co nejdříve v život. Na konec sděluje
pan referent, že v Praze jest úmrtnost dětské
do 1. roku na 1000 porodů menší o 146.3 ve I.
desetiletí 1894—1902 nežli v jiných hlavních
měslech rakouských, což závisí na tom, že při
doktor
Zá
Rakousko
Evropa
Praha
16
article
kájení dětí jest tu pravidlem. Tenťo zjev rovněž
zřejmě potvrzuje zdravotní rada dr. Meinert
v Drážďanech.
Sekce hygienická mimo to včera
v út.; odpol měla společné sezení se sekeí
pro vyučování přírodovědecké
sdružené sekce VIII. a XVII.), na jehož pořad
položena řada přednášek, týkajících se hygi-
eny školské. Zde měli svoje výklady prof.
dr. Růžička (O potřebě světla v místnostech
školských a pracovních, o vyučováni zdravověd
na školách, zvlášť středních), dr. Semerá
z Mladé Boleslavi (O základních rysech školního
lékařství), prof. dr. Babák (Názorné vyučo-
vání tělovědné), školní lékař pražský dr. Mou
čka (O dispensaci mléka), dr. Rychna
z Prahy (Úspěchy školního dozoru lékuřského)
a dr. Dvořák z Roudnice (O praktickém pro-
vádění veřejné hygieny).
Při tomto zasedání demonstrován zároven
znamenitý bakteriologický atlas krakovského
prof. Bujwida a účastníkům rozdány tištěné
brožurky a lotáky, obsahující poučení o nal
žlivých nemocech a epidemiích různých, jaké
městský fysikát pražský dává rozdávati v pří-
padech potřeby ohroženým rodinám i nájemní-
kům v domech, zachvácených nakažlivými nemo-
cemi.
doktor
Meinert
profesor
Růžička
Semerý
Babák
Rychna
Dvořák
Bujwid
Drážďany
Mladá Boleslav
Praha
Roudnice
17
article
V třetím sezení chirurgů doc. dr. Maty
přednáší o vývinu svalstva očního u ssaveů a n
základě embryologického podrobného studin do-
spívá k nálezům v literatuře dosud nepublikova-
ným. Debaty zúčastňuje se prof. Deyl a podo-
týká, že studium toto může býti východiskem
pro vysvětlení dosud záhadných a nevysvědlitel
ných stavů nejen ophtimlmologa, nýbrž chirurg
a internistu zajímajících.
Dr. Kostlivý přednáší c výborných výsled-
cích nephropexe dle methody Kukulovy; jež touto
methodou docíleny byly v četných případech
Debalují: Pof. Deyl, prof. Chlum ský
dr. Zahradnický, dr. Fibich a d
Kostlivý.
Prof. Piťha podává příspěvek k aetiologi
a therapni vrozených retroversí dělohy. Udává
modifikovanou operaci Dardescu-ovu, záležejíc
ve fixaxi oblých vazů ku přední stěně břišní.
Prof. Jedlička přednáší o radikální ope-
raci na žaludku při vředech a pylorospasmua
dokládá vývody své svými výbornými resultáty
Debatují: Dr. Zahadnický, profeso
Chlumský, dr. Znojemský a profesor
Jedličk a.
Dr. Polák přednáší o významu gastraen
teroanastamosy.
Prof. Vicherkiewicz přednáší o pro-
tnutí šlach přímých svalů očních za účelem za
bránění postupující atrofie bulbu a onemocněn
sympatického.
Prof. Vicherkiewicz přednáší o vy-
plachování přední komory oční po operaci še-
dého zákalu a demonstruje skleněnou nádobku
k tomu cíli sloužící a táže se, zdaž není české
firmy, která by ji mohla vyráběti.
docent
doktor
Mato
profesor
Deyl
Kukulův
Chlum
Zahradnický
Fibich
Piťha
Jedlička
Zahadnický
Chlumský
znojemský
Polák
Vicherkiewicz
profesor Jedličk
18
article
Prof. Doyl zmiňuje se v debatě mimo jiné
o české sklářské firmě Kavalírna Sázavě,
která nejjemnější předměty vyrábí.
Dr. Fibich: Gastraentero anastomosa
vřed žaludeční.
Doc. dr. Kutvirt: O fibromech noso
hltannových.
Dr. Jerie demonstruje zajímavé praeparátya
skiagramy. Dr. Morávek připojuje k této de-
monstraci skiagramy dvou případů nephrolithi
esy z chirurgické kliniky české.
Dr. Müller přednáší o aktivnější therap
vcestného lůžka viceramennými kovovými dila
tatory.
Potom následuje demonstrace profosora šl
Otta výbodnými a účelnými aparáty málo pří-
stupných dutin orgánů abdaminálních.
Dr. Wassermann (Frant. Lázně) de
monstruje své nové poševní zreadlo.
Dr. Hausmann popisuje plastickou ope-
raci, provedenou na ženě s kongenitálním de-
fektem pochvy s úplně zdařilým výsledkem.
Na to zahajuje prof. Kukula debatu
indikacích k chirurgické therapii cholelithiasy.
Ve stručném sice, ale velice jasném a poučném
relorátu nastiňuje nynější stav celé otázky, pro-
bírá therapii jak interní tak i chirurgickou a
přimlouvá se vřele za včasně léčení chirurgické
v těch případech, které vzdorují veškerému lé-
čení internímu Jen timto včasným zasažením
chirurgickým v takových případech možno vy
varovati se zhoubných následků pro organismus
cholnemie a insufficience srdeční
Velmi zajímavé debaty zúčastňují se: pro
fesor Syllaba, dr. Zahradnický, doe
Bakeš a prof. Kukula.
profesor
Doyle
doktor
Fibich
Gastraentero
docent
Kutvirt
Jerie
Morávek
Müller
Ott
Wassermann
František
Hausmann
Kukula
Syllaba
Zahradnický
Bakeš
Kavalírno Sázava
19
article
Schůze odpolední, navštívená 146 účast
níky, vyvolala živou diskusi o léčení zánětu pří
věsku červíkovitého.
Profesor Kukula zahajuje rozpravu, po
ukázal na ohromný vývoj chirurgické therapie
appendicitid, načež podrobil kritice b . ožur
prof, Thomayera o interním léčen
appendicitid.
Prof. Kukula vytkl prof. Thomayerovi, že
námitky jeho rocidiv po oporacích spočívají n
nedostatečném vyšetření, že mohou býti mymé
ježto v žádném z případů se prof. Thomayen
nepřesvědčil dotazem operatourů, o jakou ope-
rací se jednalo. I zdánlivě příznivá statistike
Thon.yerova, týkající se 119 případů s 1 úmrtím
jest klamná, ježto týká se jednak určité jen
skupiny zánětů již ohraničených a tédy pro-
gnosticky příznivějších, jednak nebylo v ní po
jato 9 případův úmrtí na klinice Thomayerově
na díffusní zánět pobřišnice, které zjištěny
v pathologickém ústavě prof. Hlavy.
Libovolně sestavenými statistikami přivád
se jen zmatek, zejména mezi praktickými lékaři.
kteří by snadno na základě zdánlivě příznivých
výsledků Thomayerových mohli vpadnouti v za-
staralé směry
Celkom není jeho sttistika interního léčení
o nic lepší, ale také o nie horší než na jiných
interních klinkách. Vykazuje 10% úmrtí, jimiž
dnes všeobecně se účinnost therapie interní od-
haduje.
Chirurgům jedná se právě o zlepšení těchto
výsledků, ježto nelze v řadě případů rozhod
nouti, zda záchvat ukončí se příznivě či nikoliv
i doporučuje prof. Kukula i českým praktikůn
jedině sledování moderních principů zhirurgi
ckých, které ve všech kulturních státech nabý
vají slále většího a většího rozmachu.
Kukula
Thomayer
profesor
Thomayen
Thomayerův
20
article
Dr. Zakradnický kritisuje rovněž ostř
brožuru Thomayerovu, která jest s to vrhnouti
nás zase tam, kde jsme byli před 10 roky. Sdě-
luje výsledky své činnosti v Německém Brodé
a klade důraz na časté případy v konsiliární
praxi; bývá volán nezřídka k nemocným, kde
nemůže než jen zjistiti blížící se smrt. Případy
tak pokročilé, interním léčením zane-
dbané, ovšem připočítávají internisté s ochotou
do statistiky chirurgů a nečítají jich ve stati-
stice vlastní.
Dr. Zahradnický vznáší výzvu na praktiky,
aby byli častěji přítomní operacím appendicitidy,
by z vlastního názoru poznali, o jaké intensivní
změny se často jedná již v prvních 24 hodinách
a jak málo účinnou může býti tu therapie interní.
Dr. Michal brojí rovněž rozhodně proti
brožuře pnof. Thomayera.
Dr. Niederle a dr Petřivalský
odůvodňují radikálma směry therapie appendici-
tid ve stadiu intermedierním a ve stadiu klidu.
Do debaty zasáhl též prof. Jedlička.
Diskusse zúčastnilí se z řady chirurgů?
prof. Kader z Krakova, prof. Subbotič z Běle-
hradu, primář dr. Roháč a z internistů prof. Pe-
šina, který doznal souhlas se snahami chirur-
gickými.
Celkem vyzněla velice živá schůze v jed-
notný úsudek o neúčinnosti therapie interní při
paněkud jen těžších záchvatech appendicitid a
o nutnosti náhrady léčení interního léčením chi-
rurgickým, jehož principy prof. Kukula v do-
slovu stručně uvádí. Vývody jednotlivých řečníků
provázeny frenetickým souhlasem všech přítom-
ných účastníků, který nejlépe osvědčil, že kon-
servativní názory o léčení appendicitid v Če-
chách blíží se k trvalému odpočinku.
Exkurse a prohlídky vědeckých
ústavů.
doktor
Zakradnický
Thomayerův
Zahradnický
Michal brojit
Thomayer
Niederle
Petřivalský
Jedlička
profesor
Kader
Subbotič
Roháč
Kukula
Krakov
Bělahrad
21
article
Vědecká práce v jednotlivých sekeích do-
plněna byla řadou exkursí do okolí pražského,
prohlídkami nových vědeckých úštavů české uni-
versity a některých závodů průmyslových, che-
mických a zemědělských.
Tak sekce geologická a minera-
logická (X) podnikla vedením prof. dra
Počty zdařilou exkursi, která poskytla četným
jejím účastníkům velice názorný obraz poměrů
t. zv. pánve silursko-devorské od Prahy na jih
až k Velké Chuchli. Členové této sekce měli
příležitost sledovati úpatí i svahy peneplainu o
Doubkova parku na Smíchově, shlédli zajímavý
profil pod Dívčími Hrady, pozdrželi se déle stu-
diem v okolí Hlubočep, načež pod Barrandovou
skalou podal prof. dr. Počta názorný výklad
zklikacených vrstev, nedávno nově odkrytých.
Studiem graptolithových břidlie a diabasuu
Chuchle vědecký program této exkurse zakončen
a účastníci odebrali se po krátkém odpočinku
parníkem zpět do Prahy.
Sekce botanická (II) vykonala včer
exkursi do údolí Karlického u Dobřichovic, spo-
jenou s výkladem o genesi středočeské flory.
Exkursi vedl doc. dr. Domin.
Počta
Doubkův
Barrandův
profesor
doktor
docent
Domin
Praha
Velká Chuchle
Smíchov
Hlubočepy
Chuchle
karlický u Dobřichovice
22
article
Sekce vnitřního lékařství
přiléhajících k ní oborů (spojené sekce IV. a V.)
navštivila včera o 2. hod. odpol. českou dět-
skou nemocnici cis. Františka Josefa u Karlova
a odtud vykonala návštěvu v novém ústavě pro
nalezence a kojence. Hosté, mezi nimiž byl
řada delegátů slovanských, uvitáni zde byli v za-
stoupení zem. výboru král. českého ředitelem
nalezince dv. radou drem. Dvořákem a prove-
deni ústavem i českou klinikou pro kojence jím
a prof. drem. Schererem.
Sekce geologická nahoře již zmí-
něná projektuje na dnešek ještě vědeckou ex-
kursi do Skrej-Tejřovic a Radnie.
Sekce pro chemii theoretickou
užitou a fysikální (XI.) vykonala včera odpo-
ledne prohlídku elektrotechnického ústavu české
techniky a nového chemického ústavu univer-
silního, a zvlášť tento druhý ústav, nejmoder-
nějším způsobem zařízený, se účastníkům pro-
hlídky velmi líbil.
Také sekce fysikální a matematická (XII
uspořádala včera odpoledne vedením dv. rady
prof. dra. Zahradníka, prof. dra. Feli xe
a doc. dra. Nušla vycházku do některých
závodů odborných, společně s příbuznou sobě
sekcí XIII. (sekce pro applikované
vědy fysikálně-mathematické.) Mimo
jiné navštiveny byly elektrotechnické závody
Křižíkovy v Karlíně a strojírny akciové
společnosti dříve Breitfeld, Daněk a spol.v
Karlíně.
František
Dvořák
profesor
doktor
Scherer
Zahradník
docent
Nušl
Křižíkův
Daněk
spojený sekec
Josef u Karlov
Karlín
elektrotechnický ústav český technik
brzy Breitfeld
23
article
Sekce zemědělská (XIV.), vedená
prof. drem. Stoklasou a prof. drem. Něm-
cem podnikla včera po polednách společnou
vycházku svých členů do Havličkových sadů
na Král. Vinohradech (dřívější Gröbovy villy),
kdež účastníci uvítáni srdečně zástupci městské
rady na Král. Vinohradech. Se zájmem prošli
se nádherným a rozsáhlým. parkem a prohlédli
při té přiležitosti nově zřízený ústav zeměděl-
ského odboru české vysoké školy technické.
Slavnostní představení »Libuše«.
Včera večer zúčastnili se všichni členové
sjezdu, pokud ještě dli v Praze, slavnostního
představení „Libuše“ v Národním divadle. Slo-
vanští hosté, kteří zaujali téměř všecky lože
v přízemí a prvním pořadi, uvedeni byli po
prvním jednání do královské lože, jejíž umělecká
výzdoba vzbudila živou pozornost a obdiv. Před-
stavení, dirigované při vyprodaném domě mi-
strem Kovařovičem, mělo neobyčejně distinguo-
vaaný a slavnostní ráz a pronikavý, hlučnýa
stále stoupající úspěeh.
Po představení navštívili všichni eizí hosté
kongresu místnosti Národního klubu, doprová-
zeni členy organisačního komitétu a řadou praz-
ských přátel, zvláště profesorů, lékařů a filoso-
fické fakulty. Byli tu srdečně přijati a uvítání
přodsedou klubu drem. Kramářem, vedle něhož
dostavili se přední přátelé myšlenky slovanské.
Za českou obec sokolskou přítomen byl dr.
Scheiner, za Slovanský klub dr. Vratislav Černý
a četní jiní členové klubu se svými dámami. P
společné večeři rozpředla se v salonech klubov-
ních živá a intimni přátelská zábava, jež se pro-
táhla do pozdních nočních hodin. Došlo také
k několika vysoce pozoruhodným přípitkům a
vzájemným projevům,
doktor
Stoklasa
profesor
Havličkový
Král
Gröbův
Libuše
Kovařovič
Scheiner
Černá
Německo
Praha
český vysoký škola technický
národní divadlo
národní klub