1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v pátek dne 31. července 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
přodytácí net
v Praze v ndministrnei
a měsie
za čtvrt leta . . . .
s dvejí donáž kos
na měsl
na čtnit leta “ . . .
ve fllalkách
Praha
6
article
na miěsíe ..
Poštou:
na něsíe
8
article
strr kt. : . . .
s drojí záallio
a měsí
trt ita . . . 1 K ao
9
article
Pyrrhovské vítězství Khuena
Hedervára.
Pyrrhovské vítězství Khuena
Hedervára.
Dramaticky napínavý boj maďarské oppo
sice proti německému komandu a duchu v pěti
armádních sborech uherských dosáhl včerejš
ohromnou bouří v uherské sněmovně poslanecké
vůči osobě panujícího ministra Khuena Heder
vára takového rázu, že nelze více na nějak
shnilý mír mezi vládon a obstrukci ani mysliti
Do poslední chvíle, do úterka 28. července,
trvalo vyjednávání.
Strana neodvislosti, vedená po odstoupen
Košuta Fereneze, muži rázných, neochvějných
povah, požadovala nezvratně, aby Khuen Heder
váry dal ve jménu koruny sněmu uherskému
veřejnou a závaznou přípověď, že do určite
lhůty při plucích uherských pomine něm-
čina a zavládne místo ní maďarština.
Leč k takověmuto závaznému slibu nemohl
Khuen Hederváry doposud vymoci na koruně
zmocnění a proto všechno jeho přemlouvání a
jalové utěšování opposice selhalo. Chtěl si tedy
pomoci jinak. Starou praktikou macchiavellskou.
která již tolikráte byla vyzkoušena v kritických
zápasech vlád s národy jako v kritiekých do-
bách válečných. Co pevností bylo již otevřeno
— zlatým klíčem a co rázných a nebez
pečných odpůrců špatných vlád umlčeno a o
zbrojeno — porušujícím zlatem! Pověstný an
glický ministr Walpole za krále Jiřího III. se
chlubil, že zná cenu každého poslance tehdej
šího parlamentu anglického za jakou lze získa
jeho hlas.
Hedervár
Košut Ferenez
Khuen Heder
Hedervára
Walpole
Jiří III
10
article
Nuže dosti možná, že také bývalý Alb
chorvatský v nynější tísni své připadl na tento
hanebný a nejposlednější ze všech státnických
prostředkův, že chtěl a také pokusil se o pod
placení chudších členův opposice, o nichž věděl
že ociťují se v neblahé tísni peněžní, pročet
domníval se, že neodolají svůdnému lesku de-
monického zlata. Jedním z takých chudých
poslancův opposice jest Zoltan Pap. Muž, který
již od mladosti své zápoli s trudnou nouzi
Týž přihlásil se k slovu, hodlaje v jedné z nej-
bližších schůzí sněmovny ostře dotíratina
vládu, proč že bylo vojenským důstojníkům za-
kázáno účastnit se oslavy památky dávného
povstalce maďarského Rakoczýho v Košici. Tu
se k němu přitočil jakýs Martin Dienes, člověk
který sám také ničeho nemá a nabídl mu spo-
řitelní kníižky, znějící na jméno jakéhos Eme-
richa Rittra s obnosem 12.000 korun za to,
upustí-li od své chystané řeči a odjedez
Pesrí,
Zoltan
Dienes
Eme
11
article
Avšak přišel na nepravého.
Zoltán Pap na oko přijal nabídku, dal
těch 12000 K doručit, avšak jen k tomu cíli.
aby ve středeční schůzi sněmovny uherské celý
ten zločinný pokus o podplácení zástupcův ná-
roda vydal na soud veřejnosti. Byla to nevý-
slovně rozčilující scéna, když za nejvyššího
napjetí Zoltán Papp vyličoval celý hanebný ten
děj a na konci řeči své vysázel těch 12 tisicovel
na stůl sněmovny.
Toto okázalé vyložení jidášských peněz,
jimiž měl býti zakoupen aby ustal v boji prot
vládě a rakušáctví, účinkovalo nevýslovnou dra-
matickou silou. Oči celé sněmovny upřely se
na postavu ministerského předsedy, jenž stál tu
jako socha, nepohnuv ani brvou, když rozzu-
řená opposice naň ukazovala jako na původce
toho zločinného pokusu korrupce, vyzývajíc
jej, aby si zvedl své peníze. Však nebylo dosti
na této události.
Po Zoltanu Papovi vyvstal druhý poslanee
opposiční Martin Lovaszy, chefredaktor oppo-
sičního denníku »Magyar Országu« a vypravoval,
kterak nedávno i na něm jistým prostředníkem
Zoltán Pap
Papp
Lovasza
Magyar Ország
stůl sněmovna
12
article
německým to redaktorem Singerem, vyzvídáno.
za jakou cenu by chtěl »Magyar Ország«
— »odzbrojit?« »Za cenu maďarske
řeči velící« — odpověděl mu ředitel a
ministrace listu. »A za jakou- cenu byste aspoř
tedy zmírnili tón svého brojení proti vládě ?e
vyzvídal Němec Singer dále. V odpověď — uká
zány mu dvéře. — A vyvstal třetí poslane
opposiční Nessi, aby udal, kterak týž bývalý
poslanee Martin Dienes, jenž zkusil podplatio
kollegu Papa, koupil, ač je notoricky sám člo-
věkem nemajetným, za 2400 K — Nessiovu
směnku, chtěje ho míti za rukou.
Rozumí se, že Khuen- Hederváry líče vůč
takým krutým obžalobám stoický klid, okázale
souhlasil s návrhem opposice, aby ihned byla
zřízena 12členná sněmovní komise, která by
případy ty co nejrychleji vyšetřila a pravdu
zjistila a že tolikéž ministr spravedlnosti si po-
spíšil ujistit sněmovnu, kterak udá věc státnímu
zástupci za účelem trestního stíhání vinníkův.
Singer
Magyar Ország
Němec
Dienes
Nessiův
Khuen
Hedervára
Papa
13
article
To byla se strany vládní jedině moudrá a je
dině možná odpověď vůči tak děsnému stínu
podezření po ní vrženému. Moudrost politická
kázala pak po takové vzrušující afféře ihned
sezení ukončit a dopřát rozpáleným myslím času
k uklidnění.
Avšak tu dopustil se z rovnováhy přive
dený Khuen Hederváry nemoudrého činu, který
se mu zle vyplalil. Chtěl se odemstiti opposici,
chtěl jí ukázati svou troufalost a proto vytasil
se v tuto nejnevhodnější chvili, s náv
hem útočním, připomínajícím
živě onen násilnický pokus vlády Taaffovy ze
dne 14. května 1893, když chtěla proti jedna-
címu řádu přerušit rozdělanou rozpočtovou de-
batu na sněmu českém, aby k vůli netrpělivým
Němeům promrskala německo-staročeskou-šlech
tickou většinou svoji předlohu trutnovskou
Podobně překvapil i nyní Khuen Hederváry
sněmovnu uherskou návrhem svým, jdoucím
k tomu, aby přerušila trvající debatu
programu vládním a v nejbližší (páteční) schůzi
zahájila rokování o prozatímném rozpočtu.
Khuen
Taaffův
14
article
Dle jednacího řádu sněmovny uherské ne-
smí k takovému formálnímu návrhu o změně
jednacího pořádku promluviti než celkem čtyři
řečníci a tak spekuloval Khuen Hederváry, že
v několika hodínách vyvázne sněmovna z mrtvého
bodu nynější nekonečné debaty programovéa
dospěje aspoň na volné moře rokování o pro-
zatimním rozpočtu stálním. Leč rozdrážděná
obstrukce odpověděla mu orkánem, na nějž
bude pamatovat.
Do půl noci Irvala neluchnoucí, vždy znovu
propukávající bouře žhoucího hněvu opposice
proti nenáviděnému »četníku záhřebskému« na
stolci uherské vlády, ze které docházelo ku ná-
silnostem jako před čtyřmi léty ve sněmovně
cislajtánské za obstrukce německé.
Vlastní návrh Khuenův vyrván zpravodaji
z ruky a roztrhán, i předseda sněmovny byl
ohrožován tak, že hrozil zabiti každého, kdo
naň sáhne a teprv po celodenní vřavě, teprv
po půlnoci, když byl poslední, čtvrtý řečník
opposice, Géza Polonyi, dokončil svůj ful-
minantní protest proti revoluci, jakou
zde většina páše a když strana neodvislostiz
zpěvu Košutovy hymny okázale odešla,
mohlo 167 zbylých stoupenců vládních odhla-
sovat, že na příští schůzi sněmovny má se dle
návrhu ministra Khuena přikročit k debatě
rozpočtu. Však není-liž to pravé Pyrrhovo vítěz-
ství? Či neobnoví nazejtři opposice svou ob
strukci znovu a má Khuen Hederváry vyhlídky
sebe menší, že v době dozírné obdrží povolený
rozpočet ? Ne, proto nel
Všechen politický svět dělá nad vládou
jeho již kříž. Ani rozpuštěním sněmovny bysi
již nepomohl naprosto! S tak přeráženými no-
hami těžko czardaš tančit. Někdejší tyran Chor
vatův propadá v Uhrách zasloužené Nemesi
Khuen
Polonyi
Košutův
Pyrrhův
Uhry
15
article
Politické zprávy domácí.
Ke křivdě, ktorou vláda páše na českých
úřadnicích.
Politické zprávy domácí.
Ke křivdě, ktorou vláda páše na českých
úřadnicích.
Píše se nám z obecenstva: Není chatrnějš
výmluvy křiklavého bezpráví, kterého se do
pustila vláda videňská posledním jmenovánín
soudců v království českém, než praví-li úřadn
list post festum, že čeští úřadníci byli něme
ckými přeskočeni proto, že nejsou dostateční
znalí jazyka německého. Od čeho pak jsou ně
mecké zkoušky na právnické fakultě české uni
versity? Do státní služby není přijat žádný
absolvent české právnické fakuliy, který se ne
podrobil zkoušce z němčiny. Tyto zkoušky samy
jsou již bezprávím na české národnosti. Když
pak vláda nad to jich nedbá, je bezpráví jejt
dvojnásobné a tím nebezpečnější, že skutkem
tímto vláda vůbec ohrožuje platnosť zkoušek
a vysvědčení. Zavede-li se takovýto pořádek, za
rok nebo za dvě leta se dožijeme, že vládě ne
bude ničím ani odborná kvalifikace, vysvědčení
českou universitou. Beztoho již nyní odbornou
kvalifikaci podřizuje znalosti jazykové, jež jes
něco tak elastického, že otvírá vládě pole úplne
libovůle-
Kdežto u českých lidí znalosť německého
jazyka není dostatečnou, ani když je vysvědčena
vysokým učením, ukážu na příkladě, jaká zna
losť jazyka českého postačuje Němcům, aby byl
jmenováni pro e. k. úřady v českých okresích.
Na jaře, v době odvodu, seděl jsem jednoho
dopoledne v jisté předměstské vinárně v kruhu
svých známých. U kulatého stolíka v koutě seděl
neznámý, mladší pán. Ten najednou prudce
vyskočil a šermuje rukama, volal: „Z a se
Zase!“ Při tom se dival divoce do prázdného
vzduchu, v němž ostatní nespatřovali ničeho.
Němec
16
article
Právem se tedy domnívali, že šílená fantasie
novému hostu kreslí před oči nějaké příšerně
mátohy, které ho straší. — „Chudák, zbláznil
se, tak mladý!“ usuzovali u našeho stolu. Při-
běhl viňárník, připravený už na to, že neznámý
host zešílel a že ho bude třeba mocí dopravit
do šedivého domu. Ale brzy se vysvětlilo, že ne
známý viděl saze, kteréžto slovo, jsa Němec
neuměl vysloviti.
A tento Němec byl. málo před tím jme
nován při okresním hejtmanství, jež má sidlo
na ononí pražském předměstí. Když uměl slovo
„saze“ vysloviti jako „zase“, to mu již byl
dostatečnou kvalifikací ze znalosti českého ja
zyka, byl hned poslán jako politický komisar
k odvodu, při němž nováčkové i okresní staro
stové byli vesměs Češi.
Také třeba miti na paměti, že křivda ne
děje se jen českým úřadníkům jen v oboru
soudním a politickém. Totéž děje se ve všech
oborech státní správy, zejmena také při poštách.
Máme před sebou soustavné tažení proti té české
intelligenci, která se věnuje státní službě. Služba
tato má býti vyhrazena Němcům, aby panger
manská vláda Körbrova měla v armádě úřadni
ctva samé spolehlivé lidi a nástroje.
Vládní germanisace Slovinců
K čemu spějí Slované cislajtanští za vlády
Körbrovy, ukazuje se také u Slovinců.
Slovinci dlouho již bojují za slovinské
střední školy a slovinskou universitu. Když
volají o universitu, vláda jim odpovídá: Nemáte
slovinských gymnasií, pro koho by byla ta uni-
versita? Žádají-li, či lépe, prosí-li o gymnasia,
vláda jim odpovídá: Nepotřebujete jich, nebot
nemáte university. A tak to jde dokola pořád.
Mezitím vláda pomahá zachvacovati Němcům
kde jaké místo v zemích slovinských. V Novém
Němec
Čech
Slovinec
Slovan
17
article
Městě (Rudolfswert) již dvakrát byl vypsán kon
kurs na jisté místo professorské. Po každé hlásil
ze samí Slovinci. Vláda raději nechala místo ne
obsazeno, než by je dala Slovinci. Ani v sam
Lublani není lépe. Tam bylo uprázdněno misto
professora dějin se slovinským učebným jazy
kem. I toto místo dostal Němec, ne historik
nýbrž germanista, a to takový, který o to místo
nežádal, ani nestál, ale nicméně se nehněval
protože ze supplenta stal se neočekávaně defini
tivným. Je Němec, to je dostatečná, ba nejlepš
kvalifikace.
Tomu Němci říkají „hájiti svůj Besitzstand“
a vláda Körbrova jej hájí s nimi. Ale to nen
„Besitzstana“, nýbrž „szabad lopás“, jak říka
v druhé polovici říše. Mou kapsu nesmí můj sou
sed prohlašovati za svůj „Besitzstand“.
Uherská úplatková afféra.
Jak se dalo očekávati, osoby, které ve sně
movně byly jmenovány, že se pokoušely poslanc
podplatiti, popírají, že by bylo tak. Arthur Singe
vůbec nechce o ničem vědět, s vládou nemá žád
ného spojení. Dienes, o němž posl. Pap pravil
že mu nabízel 12.000 K, prohlašuje, že mu sie
tuto částku dal, nikoli však, aby jej uplatil, nýbrž
jako podíl z obchodu, který společně provozují
Byl to nějaký podivný, tajný obchod, když se
posl. Pap, přijav peníze, loučil s Dienesem slovy
„Milý příteli, děkuji ti, věc arci zůstane docela
mezi námi, a také o dřívějších obchodech svýcl
zachováme úplné mlčení.
O tomto obchodě bude na Papovi podati ve
řejné vysvětlení.
Mezi poslanci Börbelyem a Molnárem, kteř-
se včera ve sněmovně zpoličkovali, odbyl s
dnes tak zv. maďarský souboj. To je souboj na
pistole, při němž oba soupeři chybí. Soupeři s
po souboji rozešli nesmířeni.
Němec
Singe
Börbely
Molnár
Lublaň
Pap
Rudolfswert
18
title
Politické zprávy zahraničné
19
article
V Praze, 30, července.
Praha
20
article
Volební terror v Srbsku.
Veřejné poměry v Srbsku kralovražda ne
změnila. Právě se v celé zemi konají volby d
obeeních zastupitelstev, „Beogradske Novosti“
o tom píšou: Vláda a frakce, v ní zastoupené
činí staré násili, nelekajíce se nejhorších pro
středkův, aby porazili své protivníky a dostal
do obecních zastupitelstev své lidi. Státní úřad
níci přemlouvají sobé podřízený personál, aby
hlasoval pro vládní kandidáty. Děje-li se to
Bělehradě, což teprve po venkově. Jak nám
píšou z okresu azbukovského, vládne tam pravé
násilí. Jedné noci vládní přivrženci přepadli dům
našeho přítele Tomy Kojiče, stříleli z pušek
rezbili okna a tašky na střeše. A našeho výbor-
ného přitele Dragutina Jovanoviče z Leoviče a
ještě jednoho jeho druha přepadlo před několika
dni pět lidí na cestě a pokoušeli se je pobit, jin
ale podařilo se utéci. Fusionáři (přívrženci vlády)
ve své rozjivenosti se chvastají zjevně a ote
vřeně, volajíce na své protivníky: „Nynější nát
král je fusionářský radikál, a váš zahynul, a vy
musíte zhynouti po něm.“ Nadešly časy tak
smutné, že poctivý člověk nesmí vyjíti ze svého
domu, aby mu nebylo se báti zkažených lidi.
Lidé poctiví musejí se ve svých domech skrý
vati ode vzteku fusionářů, aby zachránili svů
život. Jaká může býti za takových poměrů svo
boda voleb? Pravá svoboda nikdy nemůžea
nesmí být anarchií, v níž jen ti mají právo, kdo
užívají násilí. V Srbsku zatím všichni solidní
lidé, kteří nesou největší státní břemena, nucen
jsou neužívati svých občanských práv, jen ab
si zachránili život a majetek.
Toma Kojič
Dragutin Jovanovič
Srbsko
Bělehrad
Leovič
21
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 9
od polední
. . . níh
Ve flialkich na venkovš-
rEnsí čislo. . . . . .
odpelední . . . . . . . . Sh
Inser á t
platí ee hotově zapřel.
Pladplacení a lnserty přijímá sdninl-
strace v Marlanské ulici č. a
Tam nackázejí se též redabee
tiskárna n ezpelice „ Kárednich Listee.
Rukopisy se novracsje
Marlanský ulice
Kárednich Listee
22
article
Sloučení německých národních socialistů se
svobodomyslným sdružením.
V Německu stal se prvý význačný krok
k ustavení jednotné velké liberální strany tím,
že národně-sociální strana slučuje se s liberál-
ním sdružením. Ve schůzi předsednictva ná-
rodně-sociální strany dne 20. července bylo
usneseno, by se předsedovi volebního spolku
liberálů zaslal dotaz, jak by se svými parlament-
ními přáteli zachoval se k přestoupení národních
socialistů do volebního spolku.
Časopis „Hilfe“ uveřejňuje nyní odpově
předsedy volebního spolku liberálního, poslance
Schradera, na zmíněný dotaz, kterou zaslal vůdci
národních socialistů Bedřichu Naumannovi.
Schrader v ní praví: „Sdělil jste mi, že na
příštím sjezdu delegátů národně-sociálního spolku
podáte návrh, by se vaše vlastní strana zrušila
a u nás učinil se dotaz, jak bych se s mými par-
lamentními činnými přáteli zachoval k eventuál-
nímu přistoupení vašich členů a spolků k voleb-
nímu spolku liberálů. Odpovídám na to, že jsem
svými parlamentními přáteli zmocněn k tomuto
prohlášení: „Když se členové národně-sociální
strany, zřeknuvše se svého postavení jako samo-
statná politická strana, připojí k volebnímu spol-
ku liberálů vstupem do něho, budou nám vítáni
jako plnoprávní jeho členové.“ Schrader podo-
týká, že s prohlášením tímto projevili souhlas
všichni členové strany v říšském sněmu a všichni
členové pruského sněmu kromě dvou, kteří jsou
na cestách, jejichž souhlasu získá však dříve,
nežli Naumann prohlášení tohoto upotřebí.
Hilf
Schrader
Naumann
Německo
23
article
Není žádné pochyby, že sloučení dvou zmí-
něných stran se uskuteční a nasvědčují tomu
také návrhy, které Naumann předloží sjezdu de-
legátů národně-sociální strany. Návrhy tyto zní;
„Rozpouštíme berlínský hlavní spolek a po-
važujeme příště volební spolek liberálů (Schra-
der, Barth, Gothein a jejich přátelé) za své poli-
tické středisko. Změna ve smýšlení se tímto
vstupem do zpřátelené organisace nestala, protože
podstatných rozdílů v hlavních politických otáz-
kách dnes více není. Lze předpokládati, žev
poměru své součinnosti domůžeme se časem
také účastenství ve správě tohoto politického
sdružení. Ochota, uvítati nás, jest na druh
straně zřejma.
Dle dalšího návrhu Naumannova má se ze
dvou národně-sociálních časopisů udržeti „Hilfe“
i s nakladatelstvím, jež byla by střediskem pro
theoreticko-politické práce, za součinnosti Nau-
mannovy; zda by dále vycházel i druhý časopia
„Zeit“, není dosud rozhodnuto.
Toto sloučení dvou liberálních stran provází
prof. Schultze-Gävernitz článkem, v němž je
oceňuje otevřenými, jasnými slovy. Praví v něm
„Věc dospěla šťastně tak daleko, že národní
socialisté jsou od politické skupiny, k níž se
blíží, odděleni jen názvem. Spojení se svobodo-
myslným sdružením bylo by pro národní so-
cialisty velice potěšitelným úspěchem; získali
by jím malého, ale výtečného parlamentního za-
stoupení; něčeho více při povaze jejich programu
není pro nynější dobu vůbec možným. Zjednaj
si spojení s velkým a zdatným denním tiskem.o
Naumann
jítlegát
Barth
Gothein
Naumannův
Hilf
profesor
Schultz
Schrder
24
article
Živelni pohromy.
Živelni pohromy.
Podpůrná akce hospodářům, kteři krupo-
bitim byli poškozeni. Zemská banka království
českého předložila zemskému výboru návrhy,
jež ve schůzi dne 29. července 1903 byly vzaly
na vědomost, s dokladem tím, že výbor zemský
zřídí zvláštní fond, z něhož by se Zemské bance
a po případě ještě i jiným ústavům nahrazovaly
úroky ze zápůjček, jež poskytovány budou za
podmínek zmíněných k tomu účelu, by peně
vypůjčených bylo použito na úlevu nouze, způso-
bené poslední pohromou živelní.
zemský banka
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 30. července.
Praha
26
article
—a. (Potulky po venkově.) Ne
dávno ještě hádala se dvě německá krajinská
města v Čechách o to, kterému z nich že při
padne čest státi se »metropolí« nové »provin
cie« čechoněmecké, až proveden bude pověstný
onen řez, k němuž němečtí operatéři tak dávno
již se chystají a který ne bez příčiny označují
jako řez »německo c sařský«. Byl to Liberec
byly to Teplice.
Zalím co v onom městě namáhal se pan
Prade vystrnadit průmysl a udělat na způsoh
Litoměřic veliká školská kasárna — Reichan-
berg muss eine Schulstadt werden, na této
plattformě totiž kandidoval, — zatím co ohřívali
v Teplicích léčivé »vřídlo« na kamnech a lá-
zeňským svým hostům presentovali v každé
porci vzduchu aspoň půl kila uhelného prachu,
sedmimilovým krokem spělo třetí město, jež
bylo dosud nepovšimnuto, v před, ne pouzec
do vzrůstu obyvatelstva, nýbrž i co do bohat
ství. Bylo to Ústí n. L.
Nepatrné hnízdo před padesáti lety, něco
takového asi jako blízké Zálezly nebo Dubko-
vice, jenom ne tak hezounké, jaké jsou tyto
dvě obce dnes.
Ba ještě před třiceti léty to působilo jistou
obtiž pro cestujícího vyhledati si v Ústí n. L
kloudný nocleh, i mohl bych z vlastní zkuše
nosti vypravovati, co se mne právě v Ústi n. L.
v roce 1868 přihodilo. Leč dnes, kdy několik
slov chci věnovati »Německé všeobecné výstavě«
v tomto městě, dobrodružství to nehodí se m
do rámce. A toto město hlásí se dnes o primát
a věru, že by si ho zasloužilo, kdybychom byli
takovými dobráky a klidně na to se divali, jak
německé stromy rostou do nebe.
Ano, dnes má Ústí n. L. výstavu, o niž
tvrdí se, že je velikolepá a která dojista musi
býti něčím zvláštním. poněvadž protektorát nad
tímto podnikem převzal člen císařské rodiny
osobně tuto výslavu také byl otevřel.
Prade
Litoměřic
Čechy
Liberec
Teplice
Reichan
27
article
Ostatně jsem také já tuto výstavu navštívil
Ano, přiznávám se k tomu, a uzná li ná-
rodní naše vehma, že jsem se dopustil tím
zrady, brániti se nebudu i kdyby mne třeb
upáliti chtěla.
Měl jsem vždy jisté appartní názory a při-
hlašuji se veřejně k těm, kteří své doby chodi
do restaurace německého kasina Na příkopě.
příhlašuji se jako druh přítele Holečka, aby
zvěděl, že já také mohu se dáti do novin
jako on.
Mělť jsem totiž pošetilý názor, že když
mohou Němcí v Praze navštěvovati Měšťanskou
besedu a tam se dáti německy obsluhovati, mů
žeme i my Čechové chodit do kasina. Měl jsem
za to, že Němcům »německé uzavřené územíe
tvořiti pomáháme, když jim, nechť je to kdekoli
dobrovolně ustupujeme. Měl jsem za to, že lepší
je taktikou kaziti jim to, než si jich nevšímati.
A domniváte se snad, že nás Čechy z ka-
sina vyhodili? Naopak, obsluhovali nás, kteř
jsme ani slova německého nepromluvili, se zvláštn
pozorností a po — česku.
A proto nebál jsem se vyjeti si také do
Ústí, třeba že rozhlašovali, že má to býti vý
stava absolutně jejich a německá skrz na skrz
až do kosti.
Mám ostatně za to, že není dobře ignoro-
vati všechno, co děje se u souseda a jakkoli
mi ani nenapadne, dělat snad ústecké výstavě
reklamu a pořádat tam poutnické vlaky, mám
ale za to, že člověk, jenž se byl veřejnosti z
světil, zejmena žurnalista, poslanec, má povin
nost všeho si všimnout, do všeho strčit nos,
o všem se přesvědčit a vše v zájmu vlastním
využitkovat.
A proto jsem se tam vypravil.
Ústí n. L. je dnes velké město a úpravné
město a jak sem již to v předu připomenul,
také bohaté město. Tak bohaté, že jeden z ta-
mějších lokálních vlastenců chtěl se mermo
moci se mnou o to vsadit, že má Ústí víoe
Holeček
Čecho
Němec
Praha
Ústí
28
article
korunovaných millionářů než Praha. Toť se ví,
že jsem mluvku náležitě usadil. Že tam ale
nouzi nemají, patrno je ze všeho. I z té jejich
výstavy. Co tam je všelijakých hospod ! A v nich
německých Markétek! Dobré dvě třetiny jich
dodala Vídeň, ostatní Drážďany. Však plosko
prsé následkem nedostatku masné potravy ku
sentimentalismu klonfcí se sousedky ulrpěly tam
jak mi bylo sděleno, hanebnou porážku. Jaký
to také nápad, postavit Drážďanku vedle Vi
deňačky. Stěhují prý se šmahem opět z
Rudohoři.
Markétka
Praha
Vídeň
Drážďany
29
article
Jinak imponuje výstava ústecká svou věru
klassickou rozházeností. Bylo ovšem třeba pře-
konati obuíže terrainu, však důmyslní aranžéř
byli by právě tohoto terrainu jinak využitkovali
Mimo to nápadna je lehkost, s jakou je všechne
tam zbudováno, Jako by byla zhotovena z pa
píru. Zatím je sbila z prken a vápnem natřena
Je otevřena v pravdě tři neděle a jak už vy-
padá! Rád bych se na ni podival o sv. Václavě
Toť se ví, že všechno samá secesse. »Pru
myslový palác« činí dojem paláce hodně zban
krotělého, od Angličanů vyssátého maharadži
Jinak nechť líčí své dojmy Němci, jim
ponechávám jako zdvořilý člověk přednost a o
nichž přece nelze očekávati, že by ústecké dílo
haněli.
Na cestě z výstavy rozpředl se mnou
hovor jistý teplický obchodník i pronesl se
takto:
»Bůh ví, že nenalezl jsem na výstavě an
jedinou věc zajímavou. Jsou to vyrabované
výkladní skříně a obvyklý výstavní »póíl«,z
bývalých krámů sedmadvacetikrejearových. Stroj-
nické oddělení je ovšem bohaté, nač ale by se
bylo sevrklo, kdyby nebyly se dostavily praž-
ské firmy Ringhoffer. Breitfeld a Daněk, Ruston
a plzeňský Škoda. Vedle těch všechno ostatní
neznamená nic.« —
Chci z tohoto posudku žárlivého Tepličana
odečísti, co spadá na účet závisti, co zbude.
nestačí, aby k vůli tomu vzplanulo německ
nadšení. Tak zle výstava ústecká přece nevy
Němec
Breitfeld
Daněk
Ruston
Tepličan
Ringhoffer
Škoda
bůh vědět
30
article
padá, tato »všeobecně německá« vý
staval
Co na této všeobecné německé výstavě
české práce: duševní i hmotné. Kdo byl aulo
rem návrhů na všechny tyto stroje a kdo z pa
píru převedl je v kovovou skutečnost ? Česk
inženýr, český dělník. A ten veliký německý
národ chlubí se v Ústi našimi výkony.
Co poutalo zrak ještě tak trochu a zaslu-
hovalo živějšího interessů? Interieury truhlář
ské. Věru, co nyní dovede nábytkářství a jal
znamenitě umělecký vkus zasahuje právě v tento
obor umělecko průmyslové výroby, je věru úžasné.
Však odkud byli ti, již vystavovali všechny ty
roztomilosti? Snad »z uzavíraného územi?
Nikoli. Z Prahy a z Víd ně.
jak mnohého známého viděli jsment
této výstavě jako vystavovatele a s jakými ná
rodními radikály jsme se zde sešli? Výmluvný
to doklad, že páni pořadatelé na ryzost »národníe
a na německou výlučnost tak přiliš velikou váhu
nekladli.
Praha
Česk inženýr
31
article
Čecháčkové, již výstavu obeslali, mají ovšem
omluvu. Neobeslali výstavu, jež svou německor
vyzývavostí i nejmírnějšího Čecha uráží — po
nechali to svým ústeckým zástupcům — Němcům
Také výmluva.
Jinak bychom ovšem kalkulovati musili ná
sledovně: Pořadatelé výstavy ústecké, kteři ka
ždého Neněmce z řady vystavovatelů vyloučili
každé české slovo vypověděli, barvy země, n
jejíž půdě ústecká výstava se koná, nepřipustili
prohlásili slavně, že chtějí míti výhradně výstavu
německou a že jen co jest německé, má míti na
ní místa. Z toho následuje, že každý, kdo jes
mezi vystavovateli, prohlásil se eo ipso Němcem.
A, ty můj bože, byla by to gallerie pěkných
»Němců«, kdybychom provedli důsledky této do-
jista správné argumentace. Do jejich řady bych
nikterak nepočítal pana C. Bellmanna, knihtiskaře.
ani pana komorního radu F. Schalka, ani pány
fabrikantý šněrovaček Federa a Piesena. Těm
konečně bych to odpustil, kdyby nechtěli mii
Čecho
Němec
C Bellmann
F Schalek
Feder
Piesen
Čecháček
32
article
v Praze nic co činiti se zákazníky, Němci snad
jim stačí. Ale jde tu o jiné závody
Doznám hned napřed, že kdybych byl sku
tečným Němcem rozeným, žádná jiná moc by
mne neodvrátila od přisahy na prapor všeněme-
cký a proto žádnému Němci nezazlívám, přidru-
žiti se k těm, již jsou si toho vědomi, že Němei
mají za hranicemi velikou mocnou říši; ovšem
že zase naopak činíme nároky na právo, do-
máhati se národního štěstí svým způsobem a ze-
jmena jejich národně sjednocovacím pokusům c
nejdůrazněji se opříti. Uvedl jsem to proto.
aby se mi nevyčítalo zase, že denuncují. Ne,
tak jako prý Němci »nešilhají«, nýbrž do sou-
sední německé říše dívají se »fromm und frei«,
dívám se i já a také mluvím »fromm und frei«,
co si o nich myslím
Myslím, že také ústecká výstava neměl
býti ničím jiným, než novým poutem zdejšího
Němectva se zahraničným
Ale nepovedlo se to.
Nehledě k četným firmám z blízkých Drá-
ždan, kam z Ústi n. L. jezdí do divadla, aby
se téhož večera ještě vrátili, ze sousedstva
německého ústecké výstavy málo kdo si po-
všimnul. — —
Když jsem se vracel, dohonili mne dva
Litoměřičané, tedy zase Němci, kteří svůj úsudek
o ústecké výstavé shrnuli v následující slova
»To, o čem noviny psali, jsme v Ústí n. L
nenašli. Zejmena ne naše zvláštní domácí in-
dustrie. Kde je například kraslické a schönbaš-
ské nástrojařství? Kde náš průmysl textilní.
kte naše sklářství atd. atd. Zdá se, jako b
výstavu pořádal výbor nějakého zábavního spolku.
ne ale národní hospodáři. Ostatně jsme tam
byli a tím zadost jsme učinili národní své po-
vinnosti. —
Co se týče návštěvy umějí Ústečlí výborně
manipulovat. Výstava byla téměř prázdna —
asi sto lidí se tam hemžilo o čtvrté hodině od-
polední, však na tabulce měli, že tam tého
dne bylo již — 4200 lidí
Němec
Praha