ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3911ac40-70c5-11dc-9367-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 26, person 64, work 3, org 7
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v pátek dne 31. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 207.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty přodytácí net v Praze v ndministrnei a měsie za čtvrt leta . . . . s dvejí donáž kos na měsl na čtnit leta “ . . . ve fllalkách
Praha
5 article
aK n
6 article
na miěsíe .. Poštou: na něsíe
8 article
strr kt. : . . . s drojí záallio a měsí trt ita . . . 1 K ao
9 article Pyrrhovské vítězství Khuena Hedervára.
Pyrrhovské vítězství Khuena Hedervára. Dramaticky napínavý boj maďarské oppo sice proti německému komandu a duchu v pěti armádních sborech uherských dosáhl včerejš ohromnou bouří v uherské sněmovně poslanecké vůči osobě panujícího ministra Khuena Heder vára takového rázu, že nelze více na nějak shnilý mír mezi vládon a obstrukci ani mysliti Do poslední chvíle, do úterka 28. července, trvalo vyjednávání. Strana neodvislosti, vedená po odstoupen Košuta Fereneze, muži rázných, neochvějných povah, požadovala nezvratně, aby Khuen Heder váry dal ve jménu koruny sněmu uherskému veřejnou a závaznou přípověď, že do určite lhůty při plucích uherských pomine něm- čina a zavládne místo ní maďarština. Leč k takověmuto závaznému slibu nemohl Khuen Hederváry doposud vymoci na koruně zmocnění a proto všechno jeho přemlouvání a jalové utěšování opposice selhalo. Chtěl si tedy pomoci jinak. Starou praktikou macchiavellskou. která již tolikráte byla vyzkoušena v kritických zápasech vlád s národy jako v kritiekých do- bách válečných. Co pevností bylo již otevřeno — zlatým klíčem a co rázných a nebez pečných odpůrců špatných vlád umlčeno a o zbrojeno — porušujícím zlatem! Pověstný an glický ministr Walpole za krále Jiřího III. se chlubil, že zná cenu každého poslance tehdej šího parlamentu anglického za jakou lze získa jeho hlas.
Hedervár Košut Ferenez Khuen Heder Hedervára Walpole Jiří III
10 article
Nuže dosti možná, že také bývalý Alb chorvatský v nynější tísni své připadl na tento hanebný a nejposlednější ze všech státnických prostředkův, že chtěl a také pokusil se o pod placení chudších členův opposice, o nichž věděl že ociťují se v neblahé tísni peněžní, pročet domníval se, že neodolají svůdnému lesku de- monického zlata. Jedním z takých chudých poslancův opposice jest Zoltan Pap. Muž, který již od mladosti své zápoli s trudnou nouzi Týž přihlásil se k slovu, hodlaje v jedné z nej- bližších schůzí sněmovny ostře dotíratina vládu, proč že bylo vojenským důstojníkům za- kázáno účastnit se oslavy památky dávného povstalce maďarského Rakoczýho v Košici. Tu se k němu přitočil jakýs Martin Dienes, člověk který sám také ničeho nemá a nabídl mu spo- řitelní kníižky, znějící na jméno jakéhos Eme- richa Rittra s obnosem 12.000 korun za to, upustí-li od své chystané řeči a odjedez Pesrí,
Zoltan Dienes Eme
11 article
Avšak přišel na nepravého. Zoltán Pap na oko přijal nabídku, dal těch 12000 K doručit, avšak jen k tomu cíli. aby ve středeční schůzi sněmovny uherské celý ten zločinný pokus o podplácení zástupcův ná- roda vydal na soud veřejnosti. Byla to nevý- slovně rozčilující scéna, když za nejvyššího napjetí Zoltán Papp vyličoval celý hanebný ten děj a na konci řeči své vysázel těch 12 tisicovel na stůl sněmovny. Toto okázalé vyložení jidášských peněz, jimiž měl býti zakoupen aby ustal v boji prot vládě a rakušáctví, účinkovalo nevýslovnou dra- matickou silou. Oči celé sněmovny upřely se na postavu ministerského předsedy, jenž stál tu jako socha, nepohnuv ani brvou, když rozzu- řená opposice naň ukazovala jako na původce toho zločinného pokusu korrupce, vyzývajíc jej, aby si zvedl své peníze. Však nebylo dosti na této události. Po Zoltanu Papovi vyvstal druhý poslanee opposiční Martin Lovaszy, chefredaktor oppo- sičního denníku »Magyar Országu« a vypravoval, kterak nedávno i na něm jistým prostředníkem
Zoltán Pap Papp Lovasza Magyar Ország stůl sněmovna
12 article
německým to redaktorem Singerem, vyzvídáno. za jakou cenu by chtěl »Magyar Ország« — »odzbrojit?« »Za cenu maďarske řeči velící« — odpověděl mu ředitel a ministrace listu. »A za jakou- cenu byste aspoř tedy zmírnili tón svého brojení proti vládě ?e vyzvídal Němec Singer dále. V odpověď — uká zány mu dvéře. — A vyvstal třetí poslane opposiční Nessi, aby udal, kterak týž bývalý poslanee Martin Dienes, jenž zkusil podplatio kollegu Papa, koupil, ač je notoricky sám člo- věkem nemajetným, za 2400 K — Nessiovu směnku, chtěje ho míti za rukou. Rozumí se, že Khuen- Hederváry líče vůč takým krutým obžalobám stoický klid, okázale souhlasil s návrhem opposice, aby ihned byla zřízena 12členná sněmovní komise, která by případy ty co nejrychleji vyšetřila a pravdu zjistila a že tolikéž ministr spravedlnosti si po- spíšil ujistit sněmovnu, kterak udá věc státnímu zástupci za účelem trestního stíhání vinníkův.
Singer Magyar Ország Němec Dienes Nessiův Khuen Hedervára Papa
13 article
To byla se strany vládní jedině moudrá a je dině možná odpověď vůči tak děsnému stínu podezření po ní vrženému. Moudrost politická kázala pak po takové vzrušující afféře ihned sezení ukončit a dopřát rozpáleným myslím času k uklidnění. Avšak tu dopustil se z rovnováhy přive dený Khuen Hederváry nemoudrého činu, který se mu zle vyplalil. Chtěl se odemstiti opposici, chtěl jí ukázati svou troufalost a proto vytasil se v tuto nejnevhodnější chvili, s náv hem útočním, připomínajícím živě onen násilnický pokus vlády Taaffovy ze dne 14. května 1893, když chtěla proti jedna- címu řádu přerušit rozdělanou rozpočtovou de- batu na sněmu českém, aby k vůli netrpělivým Němeům promrskala německo-staročeskou-šlech tickou většinou svoji předlohu trutnovskou Podobně překvapil i nyní Khuen Hederváry sněmovnu uherskou návrhem svým, jdoucím k tomu, aby přerušila trvající debatu programu vládním a v nejbližší (páteční) schůzi zahájila rokování o prozatímném rozpočtu.
Khuen Taaffův
14 article
Dle jednacího řádu sněmovny uherské ne- smí k takovému formálnímu návrhu o změně jednacího pořádku promluviti než celkem čtyři řečníci a tak spekuloval Khuen Hederváry, že v několika hodínách vyvázne sněmovna z mrtvého bodu nynější nekonečné debaty programovéa dospěje aspoň na volné moře rokování o pro- zatimním rozpočtu stálním. Leč rozdrážděná obstrukce odpověděla mu orkánem, na nějž bude pamatovat. Do půl noci Irvala neluchnoucí, vždy znovu propukávající bouře žhoucího hněvu opposice proti nenáviděnému »četníku záhřebskému« na stolci uherské vlády, ze které docházelo ku ná- silnostem jako před čtyřmi léty ve sněmovně cislajtánské za obstrukce německé. Vlastní návrh Khuenův vyrván zpravodaji z ruky a roztrhán, i předseda sněmovny byl ohrožován tak, že hrozil zabiti každého, kdo naň sáhne a teprv po celodenní vřavě, teprv po půlnoci, když byl poslední, čtvrtý řečník opposice, Géza Polonyi, dokončil svůj ful- minantní protest proti revoluci, jakou zde většina páše a když strana neodvislostiz zpěvu Košutovy hymny okázale odešla, mohlo 167 zbylých stoupenců vládních odhla- sovat, že na příští schůzi sněmovny má se dle návrhu ministra Khuena přikročit k debatě rozpočtu. Však není-liž to pravé Pyrrhovo vítěz- ství? Či neobnoví nazejtři opposice svou ob strukci znovu a má Khuen Hederváry vyhlídky sebe menší, že v době dozírné obdrží povolený rozpočet ? Ne, proto nel Všechen politický svět dělá nad vládou jeho již kříž. Ani rozpuštěním sněmovny bysi již nepomohl naprosto! S tak přeráženými no- hami těžko czardaš tančit. Někdejší tyran Chor vatův propadá v Uhrách zasloužené Nemesi
Khuen Polonyi Košutův Pyrrhův Uhry
15 article Politické zprávy domácí. Ke křivdě, ktorou vláda páše na českých úřadnicích.
Politické zprávy domácí. Ke křivdě, ktorou vláda páše na českých úřadnicích. Píše se nám z obecenstva: Není chatrnějš výmluvy křiklavého bezpráví, kterého se do pustila vláda videňská posledním jmenovánín soudců v království českém, než praví-li úřadn list post festum, že čeští úřadníci byli něme ckými přeskočeni proto, že nejsou dostateční znalí jazyka německého. Od čeho pak jsou ně mecké zkoušky na právnické fakultě české uni versity? Do státní služby není přijat žádný absolvent české právnické fakuliy, který se ne podrobil zkoušce z němčiny. Tyto zkoušky samy jsou již bezprávím na české národnosti. Když pak vláda nad to jich nedbá, je bezpráví jejt dvojnásobné a tím nebezpečnější, že skutkem tímto vláda vůbec ohrožuje platnosť zkoušek a vysvědčení. Zavede-li se takovýto pořádek, za rok nebo za dvě leta se dožijeme, že vládě ne bude ničím ani odborná kvalifikace, vysvědčení českou universitou. Beztoho již nyní odbornou kvalifikaci podřizuje znalosti jazykové, jež jes něco tak elastického, že otvírá vládě pole úplne libovůle- Kdežto u českých lidí znalosť německého jazyka není dostatečnou, ani když je vysvědčena vysokým učením, ukážu na příkladě, jaká zna losť jazyka českého postačuje Němcům, aby byl jmenováni pro e. k. úřady v českých okresích. Na jaře, v době odvodu, seděl jsem jednoho dopoledne v jisté předměstské vinárně v kruhu svých známých. U kulatého stolíka v koutě seděl neznámý, mladší pán. Ten najednou prudce vyskočil a šermuje rukama, volal: „Z a se Zase!“ Při tom se dival divoce do prázdného vzduchu, v němž ostatní nespatřovali ničeho.
Němec
16 article
Právem se tedy domnívali, že šílená fantasie novému hostu kreslí před oči nějaké příšerně mátohy, které ho straší. — „Chudák, zbláznil se, tak mladý!“ usuzovali u našeho stolu. Při- běhl viňárník, připravený už na to, že neznámý host zešílel a že ho bude třeba mocí dopravit do šedivého domu. Ale brzy se vysvětlilo, že ne známý viděl saze, kteréžto slovo, jsa Němec neuměl vysloviti. A tento Němec byl. málo před tím jme nován při okresním hejtmanství, jež má sidlo na ononí pražském předměstí. Když uměl slovo „saze“ vysloviti jako „zase“, to mu již byl dostatečnou kvalifikací ze znalosti českého ja zyka, byl hned poslán jako politický komisar k odvodu, při němž nováčkové i okresní staro stové byli vesměs Češi. Také třeba miti na paměti, že křivda ne děje se jen českým úřadníkům jen v oboru soudním a politickém. Totéž děje se ve všech oborech státní správy, zejmena také při poštách. Máme před sebou soustavné tažení proti té české intelligenci, která se věnuje státní službě. Služba tato má býti vyhrazena Němcům, aby panger manská vláda Körbrova měla v armádě úřadni ctva samé spolehlivé lidi a nástroje. Vládní germanisace Slovinců K čemu spějí Slované cislajtanští za vlády Körbrovy, ukazuje se také u Slovinců. Slovinci dlouho již bojují za slovinské střední školy a slovinskou universitu. Když volají o universitu, vláda jim odpovídá: Nemáte slovinských gymnasií, pro koho by byla ta uni- versita? Žádají-li, či lépe, prosí-li o gymnasia, vláda jim odpovídá: Nepotřebujete jich, nebot nemáte university. A tak to jde dokola pořád. Mezitím vláda pomahá zachvacovati Němcům kde jaké místo v zemích slovinských. V Novém
Němec Čech Slovinec Slovan
17 article
Městě (Rudolfswert) již dvakrát byl vypsán kon kurs na jisté místo professorské. Po každé hlásil ze samí Slovinci. Vláda raději nechala místo ne obsazeno, než by je dala Slovinci. Ani v sam Lublani není lépe. Tam bylo uprázdněno misto professora dějin se slovinským učebným jazy kem. I toto místo dostal Němec, ne historik nýbrž germanista, a to takový, který o to místo nežádal, ani nestál, ale nicméně se nehněval protože ze supplenta stal se neočekávaně defini tivným. Je Němec, to je dostatečná, ba nejlepš kvalifikace. Tomu Němci říkají „hájiti svůj Besitzstand“ a vláda Körbrova jej hájí s nimi. Ale to nen „Besitzstana“, nýbrž „szabad lopás“, jak říka v druhé polovici říše. Mou kapsu nesmí můj sou sed prohlašovati za svůj „Besitzstand“. Uherská úplatková afféra. Jak se dalo očekávati, osoby, které ve sně movně byly jmenovány, že se pokoušely poslanc podplatiti, popírají, že by bylo tak. Arthur Singe vůbec nechce o ničem vědět, s vládou nemá žád ného spojení. Dienes, o němž posl. Pap pravil že mu nabízel 12.000 K, prohlašuje, že mu sie tuto částku dal, nikoli však, aby jej uplatil, nýbrž jako podíl z obchodu, který společně provozují Byl to nějaký podivný, tajný obchod, když se posl. Pap, přijav peníze, loučil s Dienesem slovy „Milý příteli, děkuji ti, věc arci zůstane docela mezi námi, a také o dřívějších obchodech svýcl zachováme úplné mlčení. O tomto obchodě bude na Papovi podati ve řejné vysvětlení. Mezi poslanci Börbelyem a Molnárem, kteř- se včera ve sněmovně zpoličkovali, odbyl s dnes tak zv. maďarský souboj. To je souboj na pistole, při němž oba soupeři chybí. Soupeři s po souboji rozešli nesmířeni.
Němec Singe Börbely Molnár Lublaň Pap Rudolfswert
18 title
Politické zprávy zahraničné
19 article
V Praze, 30, července.
Praha
20 article
Volební terror v Srbsku. Veřejné poměry v Srbsku kralovražda ne změnila. Právě se v celé zemi konají volby d obeeních zastupitelstev, „Beogradske Novosti“ o tom píšou: Vláda a frakce, v ní zastoupené činí staré násili, nelekajíce se nejhorších pro středkův, aby porazili své protivníky a dostal do obecních zastupitelstev své lidi. Státní úřad níci přemlouvají sobé podřízený personál, aby hlasoval pro vládní kandidáty. Děje-li se to Bělehradě, což teprve po venkově. Jak nám píšou z okresu azbukovského, vládne tam pravé násilí. Jedné noci vládní přivrženci přepadli dům našeho přítele Tomy Kojiče, stříleli z pušek rezbili okna a tašky na střeše. A našeho výbor- ného přitele Dragutina Jovanoviče z Leoviče a ještě jednoho jeho druha přepadlo před několika dni pět lidí na cestě a pokoušeli se je pobit, jin ale podařilo se utéci. Fusionáři (přívrženci vlády) ve své rozjivenosti se chvastají zjevně a ote vřeně, volajíce na své protivníky: „Nynější nát král je fusionářský radikál, a váš zahynul, a vy musíte zhynouti po něm.“ Nadešly časy tak smutné, že poctivý člověk nesmí vyjíti ze svého domu, aby mu nebylo se báti zkažených lidi. Lidé poctiví musejí se ve svých domech skrý vati ode vzteku fusionářů, aby zachránili svů život. Jaká může býti za takových poměrů svo boda voleb? Pravá svoboda nikdy nemůžea nesmí být anarchií, v níž jen ti mají právo, kdo užívají násilí. V Srbsku zatím všichni solidní lidé, kteří nesou největší státní břemena, nucen jsou neužívati svých občanských práv, jen ab si zachránili život a majetek.
Toma Kojič Dragutin Jovanovič Srbsko Bělehrad Leovič
21 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 9 od polední . . . níh Ve flialkich na venkovš- rEnsí čislo. . . . . . odpelední . . . . . . . . Sh Inser á t platí ee hotově zapřel. Pladplacení a lnserty přijímá sdninl- strace v Marlanské ulici č. a Tam nackázejí se též redabee tiskárna n ezpelice „ Kárednich Listee. Rukopisy se novracsje
Marlanský ulice Kárednich Listee
22 article
Sloučení německých národních socialistů se svobodomyslným sdružením. V Německu stal se prvý význačný krok k ustavení jednotné velké liberální strany tím, že národně-sociální strana slučuje se s liberál- ním sdružením. Ve schůzi předsednictva ná- rodně-sociální strany dne 20. července bylo usneseno, by se předsedovi volebního spolku liberálů zaslal dotaz, jak by se svými parlament- ními přáteli zachoval se k přestoupení národních socialistů do volebního spolku. Časopis „Hilfe“ uveřejňuje nyní odpově předsedy volebního spolku liberálního, poslance Schradera, na zmíněný dotaz, kterou zaslal vůdci národních socialistů Bedřichu Naumannovi. Schrader v ní praví: „Sdělil jste mi, že na příštím sjezdu delegátů národně-sociálního spolku podáte návrh, by se vaše vlastní strana zrušila a u nás učinil se dotaz, jak bych se s mými par- lamentními činnými přáteli zachoval k eventuál- nímu přistoupení vašich členů a spolků k voleb- nímu spolku liberálů. Odpovídám na to, že jsem svými parlamentními přáteli zmocněn k tomuto prohlášení: „Když se členové národně-sociální strany, zřeknuvše se svého postavení jako samo- statná politická strana, připojí k volebnímu spol- ku liberálů vstupem do něho, budou nám vítáni jako plnoprávní jeho členové.“ Schrader podo- týká, že s prohlášením tímto projevili souhlas všichni členové strany v říšském sněmu a všichni členové pruského sněmu kromě dvou, kteří jsou na cestách, jejichž souhlasu získá však dříve, nežli Naumann prohlášení tohoto upotřebí.
Hilf Schrader Naumann Německo
23 article
Není žádné pochyby, že sloučení dvou zmí- něných stran se uskuteční a nasvědčují tomu také návrhy, které Naumann předloží sjezdu de- legátů národně-sociální strany. Návrhy tyto zní; „Rozpouštíme berlínský hlavní spolek a po- važujeme příště volební spolek liberálů (Schra- der, Barth, Gothein a jejich přátelé) za své poli- tické středisko. Změna ve smýšlení se tímto vstupem do zpřátelené organisace nestala, protože podstatných rozdílů v hlavních politických otáz- kách dnes více není. Lze předpokládati, žev poměru své součinnosti domůžeme se časem také účastenství ve správě tohoto politického sdružení. Ochota, uvítati nás, jest na druh straně zřejma. Dle dalšího návrhu Naumannova má se ze dvou národně-sociálních časopisů udržeti „Hilfe“ i s nakladatelstvím, jež byla by střediskem pro theoreticko-politické práce, za součinnosti Nau- mannovy; zda by dále vycházel i druhý časopia „Zeit“, není dosud rozhodnuto. Toto sloučení dvou liberálních stran provází prof. Schultze-Gävernitz článkem, v němž je oceňuje otevřenými, jasnými slovy. Praví v něm „Věc dospěla šťastně tak daleko, že národní socialisté jsou od politické skupiny, k níž se blíží, odděleni jen názvem. Spojení se svobodo- myslným sdružením bylo by pro národní so- cialisty velice potěšitelným úspěchem; získali by jím malého, ale výtečného parlamentního za- stoupení; něčeho více při povaze jejich programu není pro nynější dobu vůbec možným. Zjednaj si spojení s velkým a zdatným denním tiskem.o
Naumann jítlegát Barth Gothein Naumannův Hilf profesor Schultz Schrder
24 article Živelni pohromy.
Živelni pohromy. Podpůrná akce hospodářům, kteři krupo- bitim byli poškozeni. Zemská banka království českého předložila zemskému výboru návrhy, jež ve schůzi dne 29. července 1903 byly vzaly na vědomost, s dokladem tím, že výbor zemský zřídí zvláštní fond, z něhož by se Zemské bance a po případě ještě i jiným ústavům nahrazovaly úroky ze zápůjček, jež poskytovány budou za podmínek zmíněných k tomu účelu, by peně vypůjčených bylo použito na úlevu nouze, způso- bené poslední pohromou živelní.
zemský banka
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 30. července.
Praha
26 article
—a. (Potulky po venkově.) Ne dávno ještě hádala se dvě německá krajinská města v Čechách o to, kterému z nich že při padne čest státi se »metropolí« nové »provin cie« čechoněmecké, až proveden bude pověstný onen řez, k němuž němečtí operatéři tak dávno již se chystají a který ne bez příčiny označují jako řez »německo c sařský«. Byl to Liberec byly to Teplice. Zalím co v onom městě namáhal se pan Prade vystrnadit průmysl a udělat na způsoh Litoměřic veliká školská kasárna — Reichan- berg muss eine Schulstadt werden, na této plattformě totiž kandidoval, — zatím co ohřívali v Teplicích léčivé »vřídlo« na kamnech a lá- zeňským svým hostům presentovali v každé porci vzduchu aspoň půl kila uhelného prachu, sedmimilovým krokem spělo třetí město, jež bylo dosud nepovšimnuto, v před, ne pouzec do vzrůstu obyvatelstva, nýbrž i co do bohat ství. Bylo to Ústí n. L. Nepatrné hnízdo před padesáti lety, něco takového asi jako blízké Zálezly nebo Dubko- vice, jenom ne tak hezounké, jaké jsou tyto dvě obce dnes. Ba ještě před třiceti léty to působilo jistou obtiž pro cestujícího vyhledati si v Ústí n. L kloudný nocleh, i mohl bych z vlastní zkuše nosti vypravovati, co se mne právě v Ústi n. L. v roce 1868 přihodilo. Leč dnes, kdy několik slov chci věnovati »Německé všeobecné výstavě« v tomto městě, dobrodružství to nehodí se m do rámce. A toto město hlásí se dnes o primát a věru, že by si ho zasloužilo, kdybychom byli takovými dobráky a klidně na to se divali, jak německé stromy rostou do nebe. Ano, dnes má Ústí n. L. výstavu, o niž tvrdí se, že je velikolepá a která dojista musi býti něčím zvláštním. poněvadž protektorát nad tímto podnikem převzal člen císařské rodiny osobně tuto výslavu také byl otevřel.
Prade Litoměřic Čechy Liberec Teplice Reichan
27 article
Ostatně jsem také já tuto výstavu navštívil Ano, přiznávám se k tomu, a uzná li ná- rodní naše vehma, že jsem se dopustil tím zrady, brániti se nebudu i kdyby mne třeb upáliti chtěla. Měl jsem vždy jisté appartní názory a při- hlašuji se veřejně k těm, kteří své doby chodi do restaurace německého kasina Na příkopě. příhlašuji se jako druh přítele Holečka, aby zvěděl, že já také mohu se dáti do novin jako on. Mělť jsem totiž pošetilý názor, že když mohou Němcí v Praze navštěvovati Měšťanskou besedu a tam se dáti německy obsluhovati, mů žeme i my Čechové chodit do kasina. Měl jsem za to, že Němcům »německé uzavřené územíe tvořiti pomáháme, když jim, nechť je to kdekoli dobrovolně ustupujeme. Měl jsem za to, že lepší je taktikou kaziti jim to, než si jich nevšímati. A domniváte se snad, že nás Čechy z ka- sina vyhodili? Naopak, obsluhovali nás, kteř jsme ani slova německého nepromluvili, se zvláštn pozorností a po — česku. A proto nebál jsem se vyjeti si také do Ústí, třeba že rozhlašovali, že má to býti vý stava absolutně jejich a německá skrz na skrz až do kosti. Mám ostatně za to, že není dobře ignoro- vati všechno, co děje se u souseda a jakkoli mi ani nenapadne, dělat snad ústecké výstavě reklamu a pořádat tam poutnické vlaky, mám ale za to, že člověk, jenž se byl veřejnosti z světil, zejmena žurnalista, poslanec, má povin nost všeho si všimnout, do všeho strčit nos, o všem se přesvědčit a vše v zájmu vlastním využitkovat. A proto jsem se tam vypravil. Ústí n. L. je dnes velké město a úpravné město a jak sem již to v předu připomenul, také bohaté město. Tak bohaté, že jeden z ta- mějších lokálních vlastenců chtěl se mermo moci se mnou o to vsadit, že má Ústí víoe
Holeček Čecho Němec Praha Ústí
28 article
korunovaných millionářů než Praha. Toť se ví, že jsem mluvku náležitě usadil. Že tam ale nouzi nemají, patrno je ze všeho. I z té jejich výstavy. Co tam je všelijakých hospod ! A v nich německých Markétek! Dobré dvě třetiny jich dodala Vídeň, ostatní Drážďany. Však plosko prsé následkem nedostatku masné potravy ku sentimentalismu klonfcí se sousedky ulrpěly tam jak mi bylo sděleno, hanebnou porážku. Jaký to také nápad, postavit Drážďanku vedle Vi deňačky. Stěhují prý se šmahem opět z Rudohoři.
Markétka Praha Vídeň Drážďany
29 article
Jinak imponuje výstava ústecká svou věru klassickou rozházeností. Bylo ovšem třeba pře- konati obuíže terrainu, však důmyslní aranžéř byli by právě tohoto terrainu jinak využitkovali Mimo to nápadna je lehkost, s jakou je všechne tam zbudováno, Jako by byla zhotovena z pa píru. Zatím je sbila z prken a vápnem natřena Je otevřena v pravdě tři neděle a jak už vy- padá! Rád bych se na ni podival o sv. Václavě Toť se ví, že všechno samá secesse. »Pru myslový palác« činí dojem paláce hodně zban krotělého, od Angličanů vyssátého maharadži Jinak nechť líčí své dojmy Němci, jim ponechávám jako zdvořilý člověk přednost a o nichž přece nelze očekávati, že by ústecké dílo haněli. Na cestě z výstavy rozpředl se mnou hovor jistý teplický obchodník i pronesl se takto: »Bůh ví, že nenalezl jsem na výstavě an jedinou věc zajímavou. Jsou to vyrabované výkladní skříně a obvyklý výstavní »póíl«,z bývalých krámů sedmadvacetikrejearových. Stroj- nické oddělení je ovšem bohaté, nač ale by se bylo sevrklo, kdyby nebyly se dostavily praž- ské firmy Ringhoffer. Breitfeld a Daněk, Ruston a plzeňský Škoda. Vedle těch všechno ostatní neznamená nic.« — Chci z tohoto posudku žárlivého Tepličana odečísti, co spadá na účet závisti, co zbude. nestačí, aby k vůli tomu vzplanulo německ nadšení. Tak zle výstava ústecká přece nevy
Němec Breitfeld Daněk Ruston Tepličan Ringhoffer Škoda bůh vědět
30 article
padá, tato »všeobecně německá« vý staval Co na této všeobecné německé výstavě české práce: duševní i hmotné. Kdo byl aulo rem návrhů na všechny tyto stroje a kdo z pa píru převedl je v kovovou skutečnost ? Česk inženýr, český dělník. A ten veliký německý národ chlubí se v Ústi našimi výkony. Co poutalo zrak ještě tak trochu a zaslu- hovalo živějšího interessů? Interieury truhlář ské. Věru, co nyní dovede nábytkářství a jal znamenitě umělecký vkus zasahuje právě v tento obor umělecko průmyslové výroby, je věru úžasné. Však odkud byli ti, již vystavovali všechny ty roztomilosti? Snad »z uzavíraného územi? Nikoli. Z Prahy a z Víd ně. jak mnohého známého viděli jsment této výstavě jako vystavovatele a s jakými ná rodními radikály jsme se zde sešli? Výmluvný to doklad, že páni pořadatelé na ryzost »národníe a na německou výlučnost tak přiliš velikou váhu nekladli.
Praha Česk inženýr
31 article
Čecháčkové, již výstavu obeslali, mají ovšem omluvu. Neobeslali výstavu, jež svou německor vyzývavostí i nejmírnějšího Čecha uráží — po nechali to svým ústeckým zástupcům — Němcům Také výmluva. Jinak bychom ovšem kalkulovati musili ná sledovně: Pořadatelé výstavy ústecké, kteři ka ždého Neněmce z řady vystavovatelů vyloučili každé české slovo vypověděli, barvy země, n jejíž půdě ústecká výstava se koná, nepřipustili prohlásili slavně, že chtějí míti výhradně výstavu německou a že jen co jest německé, má míti na ní místa. Z toho následuje, že každý, kdo jes mezi vystavovateli, prohlásil se eo ipso Němcem. A, ty můj bože, byla by to gallerie pěkných »Němců«, kdybychom provedli důsledky této do- jista správné argumentace. Do jejich řady bych nikterak nepočítal pana C. Bellmanna, knihtiskaře. ani pana komorního radu F. Schalka, ani pány fabrikantý šněrovaček Federa a Piesena. Těm konečně bych to odpustil, kdyby nechtěli mii
Čecho Němec C Bellmann F Schalek Feder Piesen Čecháček
32 article
v Praze nic co činiti se zákazníky, Němci snad jim stačí. Ale jde tu o jiné závody Doznám hned napřed, že kdybych byl sku tečným Němcem rozeným, žádná jiná moc by mne neodvrátila od přisahy na prapor všeněme- cký a proto žádnému Němci nezazlívám, přidru- žiti se k těm, již jsou si toho vědomi, že Němei mají za hranicemi velikou mocnou říši; ovšem že zase naopak činíme nároky na právo, do- máhati se národního štěstí svým způsobem a ze- jmena jejich národně sjednocovacím pokusům c nejdůrazněji se opříti. Uvedl jsem to proto. aby se mi nevyčítalo zase, že denuncují. Ne, tak jako prý Němci »nešilhají«, nýbrž do sou- sední německé říše dívají se »fromm und frei«, dívám se i já a také mluvím »fromm und frei«, co si o nich myslím Myslím, že také ústecká výstava neměl býti ničím jiným, než novým poutem zdejšího Němectva se zahraničným Ale nepovedlo se to. Nehledě k četným firmám z blízkých Drá- ždan, kam z Ústi n. L. jezdí do divadla, aby se téhož večera ještě vrátili, ze sousedstva německého ústecké výstavy málo kdo si po- všimnul. — — Když jsem se vracel, dohonili mne dva Litoměřičané, tedy zase Němci, kteří svůj úsudek o ústecké výstavé shrnuli v následující slova »To, o čem noviny psali, jsme v Ústí n. L nenašli. Zejmena ne naše zvláštní domácí in- dustrie. Kde je například kraslické a schönbaš- ské nástrojařství? Kde náš průmysl textilní. kte naše sklářství atd. atd. Zdá se, jako b výstavu pořádal výbor nějakého zábavního spolku. ne ale národní hospodáři. Ostatně jsme tam byli a tím zadost jsme učinili národní své po- vinnosti. — Co se týče návštěvy umějí Ústečlí výborně manipulovat. Výstava byla téměř prázdna — asi sto lidí se tam hemžilo o čtvrté hodině od- polední, však na tabulce měli, že tam tého dne bylo již — 4200 lidí
Němec Praha