1
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 339. ze dne 9. prosince 1908.
8
article
Berní šroub.
Berní šroub.
(Napsal J. S. Kran s, redaktor »Řeznických Listů«.
Zdražilo se skoro veškeré zboží a bylo na-
mnoze nesnadno, nalézti příčinu toho zdražení.
Nicméně nikdo se proti tomu neozývá.
Za to hubuje se se všech stran na dra-
hotu masa. Záležitost tato projednavá se
v časopisech všech odstínů, v četných korpora-
eích a zastupitelských sborech. O věci té roko-
vala říšská rada vícekráte, vlada naše, vláda pru-
ská a vláda bavorská svolali ankety, v kterých
jednáno o prostředcích ke zlevnění masa.
Některé obce, na př. plzeňs á, koupily do
bytek, odporážely jej a rozprodali a přišly k vý
sledku, že ceny od řezníků požadované, jsou při-
měřené. Zjištěno statistickými daty, že u nás
chov dobytka není tak intensivní jako v Něme-
eku, Francii, Dánsku, Nizozemsku a ve Švýca-
řích a že přes to stále větší množství dobylka
a masa se vyváží za hranice, kdežto dovoz do
bytka a masa z ciziny je nepatrný
Při tom ukládají se živnostníkům zabývají
eím se zásobováním masa stále rostouci poplatky
Co je tu výloh od okamžiku, kdy se jatečn
dobytek koupi, až do doby, v které maso v krámě
řeznickém se prodá!
Kran
Francie
Dánsko
Nizozemsko
Švýca
9
article
Značnými jsou poplatky za zdravotní, za pro-
hlidku dobytka a masa; vysokými jsou poplatky
tržní a jateční, velikou je potravní daň z masa.
kterou namnoze vícekráte z jednoho a téhož zbož
zapraviti musí; nesnesitelnými jsou ponejvíce daň
z výdělku a osobní daň z přijmů, které řezní-
kům a uzenářům se ukládají, tak že veliký počel
řezníků a uzenářů byl nucen podati s velkým
výdaji spojená odvolání.
V posledních letech ukládá se živnostníkům
kteří pražský neb předměstský veřejný masný
trh obesílají, na každém z těchlo tržních míst
daň z výdělku, ačkoliv každému z nich v sídle
jeho živnosti vysoka daň byla předepsána. Opět
bylo nutno, podati četná odvolání.
Berní úřad na Král. Vinohradech šel ještě
dále. Okresní hejtmanství vybídlo totiž témět
veškeré obesilatele vinohradského trhu masného
aby vyplnili přiznávku k dzni z výdělku za živ-
nost velkořeznickou a aby udali, kolik čtvrt
masa na vinohradském trhu prodali.
K jakým důsledkům musila by vésti taková
podivná péče o zásobování masem
1. Mnohý z živnostníků, který beztoho ne-
snadno sežene jednu daň z živnosti, musil by
na každém trhu, kam maso dováží, kromé vy-
sokých tržních poplatků platit druhou, třelí
čtvrtou daň z velkořeznictví se všemi zemskými
okresními a obecními přírážkami.
2. Četní venkovští řezníci by se musili
vzdáti živnosti, čímž zásobování masem v do-
tyčné obci by se ztěžovalo. Takový řezník v
malé obci může doma prodati pouze maso z 1
neb 2 čtvrtí. Zbývající maso by se zkazilo.
kdyby je v čas nemohl vézti do blízkého
města.
Král
10
article
3. Kde taková daň by se ukládala, tam by
masné trhy méně se obesilaly. Tlm trpělo by
zásobování dotyčného města a konsumující obe-
censtvo. Zároven zmenšila by se výnosnos
masných trhů, což by mělo v zápěti zvýšen
beztoho vysokých tržních poplatků.
4. Jako všude, kde se zmenší počet kupeů
zmenšila by se tím i výnosnost chovu a výkrmu
dobytka.
Mají proto veškeré vrstvy obyvatelstva zá
jem na tom, je-li tento postup berních úřadů
zákonem odůvodněn.
Celý vznik masných trhů dokazuje opak
Aby města dostatečným množstvím masa mohla
býti zásobena, uděleny již ve středověku ven-
kovským řezníkům různé výsady (poukazujeme
na vznik tak zvaných »huntyřů«). Po statet
vozí se maso na trhy různých měst, aniž by
berním úřadům kdy bylo napadlo ukládati doma
již zdaněnému živnostníku novou daň na místé,
kam maso na veřejný trh se dováží.
Veřejný trh není provozovnou živnostníka,
jehož živnost jinde je již zdaněna, jak to jasně
z 88 69. a 70. živn. řádu vysvítá.
Že tomu tak, dokazuje i okolnost, že roz-
hodlo v jednom připadě c. k. místodržitelstv
kr. českého nálezem ze dne 22. května 190
č. 88.240 ve smyslu zde hajeném.
V případě tom nastoupil magistrát kr. hl.
města Prahy jinou cestu: dotyčnému živnost-
niku vinohradskému neuložena daň z výdělku
v Praze. Nálezem magistrátu ze dne 10. září
1906 H 01. T 179/5/4 byl dotyčný živnostník
pro neoprávněné provozování živnosti řeznické
v ústředních jatkách v Praze-VII. odsouzen k po-
kuté K 200.—, po případě k vězení na dobu
20 dní. Vyhovujíc jeho stižnosti zrušilo místo
držitelství tento nález.
Praha
T 179
11
article
V důvodech zjišťuje se mezi jiným, že do-
tyčný živnostník opověděl živnost řeznickou se
stanovištěm na Král. Vinohradech, a praví se
doslovně: »V tomto oprávnění je s
ovšem spoluobsaženo právo, do-
bytek Vámi porážený ve velkémi
v celých kusech i čtvrtích pro-
dávati.«
Dále praví se v dotyčném rozhodnutí místo
držitelském, že »zrušuje se zmíněný nález proto
poněvadž nebylo nikterak prokázáno, že byste
byl mimo stanoviště své živnosti na Král. Vino-
hradech také ještě v Praze způsobem neopráv-
něným provozoval řeznictví, ať jako závod hlavn
nebo pobočný, neboť že byste byl měl výlučně
jenom v Praze samostatnou živnost a stanovište
její pouze ve fikci na Král. Vinohradech, k po
rážení dobytka na pražských jat-
kách jako veřejných a k použí-
vání všeho jejiho příslušenstv
jste, pokud neobsahuje jateční
řád omezeni v jakémkoli rozsahu,
oprávněn stejně jako každý jiný
řezník z obcí předměstských
třeba vzdálenějších, ježto v této
příčině není dle živnostenské h
řádu naprosto překáže k.
Dále smíte jako každý řezník
dle živnostenského řádu navště-
vovati trhy.«
Tak rozhodlo místodržitelství král. českého
Proto měli by povolaní činitelé na to na-
léhati, aby vláda dotyčným úřadům nařídila, by
nedělaly sobě a četným živnostníkům zbytečné
obtíže.
Král
Praha
12
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, dne 6. prosince.
Praha
13
article
Vstup do nového měsíce provázen bývá na trzích
cukermch zpravidla otřesem cen, způsobeným reali
sacemi závazků na ten který měsíc. Od toho nečinil
výjimky ani právě počínající měsíc prosinec, na nějž
svým časem uzavřeno bylo hojně závazků haussov-
ních, které nyní docházejí k vyřízení. Jelikož dnešní
situace nemůže býti označena za příznivější oné.
kdy k uzavření závazků oněch došlo, resultuje z pří-
slušných likvidací většinou ztráta, které zatím nejsnu
ušetřeni ani ti, kdož své závazky přenášejí na po-
zdější měsíce.
Kromě této povšechně méně příznivé tendenc
půsolilo na trhy ještě někouk jiných momentů ve
směru nepříznivém. V první řadě byly to zprávy
o chyslaných nových konferencích stálé brusselské
komise, jež mimo jiné zabývati se má také požadav-
kem Ruska, by jeho volný vývoz na trh anglický by!
zvýšen, pro kterýžto požadavek byla prý již Francie
napolo získána. Jelikož ruská soutěž již při dneš-
ním kontingentování vývozu jest na západních trzicl
cvropských citelnou, obávají se trhy plným právem
že větší vývoz premiového cukru ruského by vývo
ostatních zemí vážně ohrozil, z čehož by nutně ná
sledovalo zlevnění cen.
Dalším momentem, který zejména kupcům uklá
dal zdrželivost, byla okolnost, že na Kubě počalo s
již s mletím třtiny, takže světové zásoby co nevide
budou též pro Ameriku vykazovati rychlý vzrůst.
Rusko
Kuba
14
article
Talo úvaha byla patrně spolučinnou při rozhodnut
četných spekulantů anglických že vybízeli hojně
prosincový termín, čímž nejen cena tohoto, ale i vzdá-
lenější lhůty utrpěly. Také slabši vývoz německý z
minulý měsíc působil dojmem tísnivým, který sesílen
též oxekutivními prodeji na účet jedné insolventní
rafinenr magdeburské, jakož i zprávou, že letošní
výroba na Portoriku odhaduje se proti lonsku o
60.000 tun větší. Za těchto okolností nastalo koncen
týdne ve všech trzích cukerních značné ochabnutí.
zvláště když kupci ukládali si skoro všude velikou
reservu.
Na zdejším trhu se surovinou převlá dal
v minulém týdnu smýšlení klidné, jelikož mírná vy
bídka stačila na takovouléž poptávku Rafinerie pro
jevují tou dobou poměrně jen malý zájem o zboží
coz souvisí s novyjasněnými poměry vnitroplaveb
ními, jakož i na Balkáně. V důsledku toho jsou ze
jména moravské cukry velice zanedbávány a doer
lují jen v připadech velmi vzácných nepatrné premie
Irh náš končí slabým směrem při záznamech 226
kor. za pohotové zboží a 22.70 K za leden v parite
ústecké.
Domácí trh s bílým zbožím po rozprodán
posledně uvolněného mmnožství z kontingentu mě
opět klidný ráz, zvláště když převážná většina ob
chodníků jest na svátky již zásobena. Posavadní cena
72.50 K z továrny nedoznala žádné změny.
Na terstském trhu poměry nikterak se ne-
změnily; objednávek z Levanty jest stále velice mál
a trhu dostává se odlehčení částečného jen poně
kud větší poptávkou z Vých. Indie. Včera znam-
náno za centrifuzální pilé poholové 28.— K až 28.7
a na prosinec-březen 28 25 až 29. 25 K.
Londýnský trh s bílým zbožím po před
chozím ustálení opět se uklidnil, jelikož poptávka
značně ochabla. Náš granulated obchodován včera
v Londýně poholový za sh 11.93/% a na leden- březen
za sh 12. —
Průměrné ceny našeho trhu činily:
Portoriko
Balkán
Indie
Londýn
15
article
Surovina Bí1é z bo ži
v listop a du: z Ústí granul. c. pilé rafin.
koru
letos . . . . 22.13 29.66 —.— 72.87
loni . . . . . 21.32 28.23 27.30 70.50
od Nového roku:
2382 30.70 28.21 73.94
letos
loni . . . . . 21 68 28.37 27.61 69. 99
Na německých trzích při malé koupčch
vosti domácích rafinerií i vývozu ceny z předchozího
týdne nemohly se udržeti, zvláště když realisační vy
bídka se rozhojnila. Také koncem týdne prováděno
exekuční prodeje, o nichž učiněna výše zmínka, při
spěly k rozladění.
Zřejmé z ásoby světové činily tento týden
1908 1907
rozdí
tun tun
tun
dle Lichta . . . 1,934.985 1,892 971 (+ 42.014
dle Czarnikowa .1,923.620 1.862 340 (+ 61 280
S množícím se počtem továren kampaň ukon-
čivších, pozbývá počasí na významu pro r ep u
její uchování. Pokud zprávy o nezpracované dosu
repě docházejí, vysvítá z nich, že pokles v jakost
u nás i v cizině není vělší, než jak zpravidla bývá
a že tedy nesukutečníly se obavy ve příciě skodl
vého vlivu dřívějši teplé povětrnosti. Pokud se tyká
kontrahování řepy na příšti rok a velikosti príštine
řepního osevu, nelze si ze sporých posavadních
zpráv učinit úsudku ani vzdáleného. Jisto jest,
cukrovary budou nuceny povoliti za řepu ceny vyššl,
což snadno vésti může ke zvětšení řepního osevu
tento nastane u nás zejména jam, kde rolnici letos
učinili s pěstováním chmele velmi smutné zkuše-
Z kolonit oznámila Kuba, že v minulém ty
dnu pečala tam již jedna továrna s prací a že počas
tamější jest stále příznivé. Velmi dobré vyhlidky do
sklizně ohlašují se z Brasilie a Portorika, kde příšu
sklizeh odhaduje se na 225.000 tun proti 194.00
tun loni. Na Démeraře dostavily se konečně všeobec-
né deště, které by byly také na Barbadosu vítány.
nosti.
Kuba
Brasilia
Portoriko
Barbados
29.66
28.23
16
article
Labská doprava uhelná ke konci listopadu čá-
stečnými srážkámi umožněná, musila býti vzhledem
k nastalým mrazům dne 7. prosince opětně přeru
šena. Voda labská klesla na 45 cm. pod normála
vydaná oficiální zpráva bursy ústecké konstatuje, ž
k ujednáním na burse vůbec nedošlo. Nehledě k nízké
centimetr
17
article
splavnosti labské, četné ledové kry překládání ublí
i dopravu lodní znemožňují a tak lze pro letošek
labský vývoz uhelný považovati za ukončený
Nedoložené lodi vyhledávají vesměs přístavy labské.
aby tu přezimovaly. Na odpolední burse ze dne
5. prosince zaznamenáno ujednání o lodní dopravě
pro Štětfn na základě lední sazby 525 fen. za tanu
při + 45 cm. vody v Ústí s přirážkami 1 fen. za
každý opadlý cm. vody. Plavební období le-
tošní zahájeno dne 24. února a trvalo s přeruše-
ním v druhé polovici listopadu do 7. prosince. Dne
24. února stálo Labe v Ústí na + 260 cm. nad
norm., dne 7. prosince — 45 cm. pod norm. Lodní
a a z b y čínily:
do Magdeburku do Hamburku
fen. za tunu
30u
začálkem období . . 250
koncem období . . 340
Ústí
Magdeburk
Hamburk
centimetr
18
article
Zahraniční obchod rakousko-uherský. K telegra-
fické zprávě v č. 338., v niž mylem s. k. udáno, že
dovoz od počátku L. r. jest o 767.7 mil. větší
než před rokem místo o 76.7 mil. K, dodáváme tylo
podrobnosti: Obchodní bilance za dobu od
ledna do konce října t. r. vykazuje pasivum 158 3
mil. K oproti pasivu jen 40.2 mil. K před rokem
za touž dobu. Značný vzrůst dovozu nutno pře-
devším přičitati zvýšenému dovozu tovarů, jenž
vzrostl obzvláště u těchto výrobků: Potoťovary ze
železa 30.5 (+ 16.7), polotovary z nedrahých kovů
115.8 (+ 24.5), železné zboží 31.5 (+ 7.4), stroje
přístroje, elektroiechnické potřeby 106.2 (+- 20.4)
viněné zboží 34.7 + 3.2), chemikalie 42.3 (+ 7).
nástroje a hodiny 39.3 (++ 3.4). Pokles naproti tomu
jeví se v dovozu hedvábného zboží 38.1 (— 6.)
proti němuž stojí větší dovoz hedvábné příze 54.
(+ 8.9), dále v dovozu bavlněné příze 27.9 (— 4.4) a
vněné příze 38.8 (— 6.3) mil K. Dovoz surovin
textilního průmyslu klesl co do hodnosti; obnášele
u bavlny 209.2 ( 41.9), u vlny 106.9 (— 18.2),
juty 20.4 ( 3.2) mil. K. U bavlny a juty bylo do-
vezené množství menší, u vlny padá na váhu mimo
pukles v množství ještě také klesnutí cen v r. 1908
Znsčný vzrůst vykazuje dovoz uhlí a koksu 157.
(+ 12 8) a mědi 60.5 (+ 18.7) mil. K. Dovoz země-
dělských výrobků se celkem zmenšil. Dovoz
obilí klesl s 1,135.000 q na 892.000 q (— 243.000)
V hodnotě dovezeného obilí (11.7 oproti 12.6 mil. k
před rokem, tedy — 0.9 mil. K) nejeví se ovšem
tento pokles tak zřetelně následkem nastalého stoup
nutí cen. Dále obnašel dovoz jatečného a tažnéh
dobyka 8.6 (— 0.2), vajec 41.3 (—2.4), koží 56-
(— 11.6) mil, K. Vzrost jeví se v dovozu koloniálního
zboží 59 (+ 93), jižního ovoce 29.1 (+ 3.5), tabáku
surového 42.1 (+ 3.9) a rýže 22.5 (+ 4.1) mil. K.
19
article
Poklesem vývozu byla následkem nepříznivé vý
vozní konjunktory, zvláště pak i následkem boykolu
v Turecku a částečně i jiných zemích balkánských
stižena většina průmyslových výrobků. Tak vykazují
především úbylek vývozu: bavlněné zboží 39.
(— 20.7), příze a zboží ze lnu, konopí, juty 3b (— 9.6
viněné zboží 58.3 (— 5.2), konfekční zboží 6s-
(— 14.9), papírové zboží 9.3 (—- 1.9), kožené zboži
36.7 (— 5), dřevěné zboží 56.5 (— 7.1), skleněné
zboží 53.2 (— 4.7), polotováry ze železa 7.3 (— 10.2)
železné zboží 25.1 (— 10.2), kovové zboží 39.
(— 6.6) mil. K. Malý pokles jeví se také ve vývozu
sladu 46.7 (— 1.2) mil. K. Naprotí tomu vzrůst vy
kazuje vývoz hedvábne příze 19 (+ 4.6) a hedváb.
zboži 18.9 (-+ 2.8) mil. K. Značně stoupl vývo
cukru, jenž obnášel 188.1 (+ 35.2) mil. K. Také ve
vývozu zemědělských výrobků lze celkem
zaznamenati vzrůst. Vývoz jatečného a tažného do-
bytka obnášel 99 (+ 38.7) a sice: hovězího dobytka
608 (+ 21.7), koní 34.9 (+- 15.2); dále vývoz koži
53.8 + 124) mil. K. Menší byl vývoz obilí 39
(—09), vajec 101.9 (— 1.2), vlny 18.6 (— 4.2)a
dříví 216.5 (— 20.1) mil. K. Obchod s drahým
kovy činil v říjnu 1908 v dovozu 6.4 (+ 2.7) mil.
K, ve vývozu 4.4 (— 0.8) mil. K; od ledna do konce
října t. r. v dovozu 70.5 (+ 35.2), ve vývozu 61.8
(— 9.8) mil. K.
Turecko
20
article
Zahraničný obchod Němscka v listopadu Dle
výkazu o spec álním obchodu 17 důležitějších skupi
zboží, vykazuje dovoz do Německa v listopadu t. r.
celkem stejně množství jako loni; je jen o 2.2 mil.a
menší než loni; v říjnu byl menší o 2.9 mil, kd žto
v září jen asi o 1 mil. Poměrně značný vzrůst do-
vozu vykazuje letos v listopadu bavlna (z 333 494
na 501.408 q), naproti tomu význačnější pokles
dovoz kamenného uhl1 (9,798.534 q proti 11,905.218a
loni), surového železa (195.213 proti 371.420 q)a
ledku (192 383 proti 271.698 q). Také v ý voz
z Německa nevykazuje v celku podstatnějších změn.
Významným jest jen vzestup vývozu kamenného uhli
(z 16,580.798 v listopadu 1907 na 17.495.591 g) a
pokles vývozu železných rud (z 3,065.478 na 2,294 . 382
) Co do výrobků železářských, je zají-
mavo, že surové železo (198.409 + 17.100 q )
zejména polotovary (486.633 q proti 210.620 q) vy
kazují značný vzestup vývozů, kdežto hotové vý
robky, jako nosiče (162.095 proti 270.471 q), kolej
nice (201.657 proti 424 541 ) a pražce (51 879 prol
144.115 q vykazují silný pokles, místy i pod polo-
vici vývozu loňského. Pro Německo zjev hospodářsky
jistě nepříznivý.
Německo
21
article
Statistika lihu za říjen. Dle výkazu c. k. min
finanel bylo ohlašeno k výrobě od lihovarů podléha-
jících výrobní dávce (90 K) v říjnu t. r. 19. 585 h
čistého zlsoholu, proti loňsku +. 9965, od počátku
nynější kampaně velkem 34.887 hl (+ 19.669). Vy-
roba lihovarů dle spotřební dávky (90, resp. 110 k
činila říjnu v 84.715 (— 22.699) hl, od počátku kam
paně 137.011 (— 36.196) hl. Nezdaněný příjem svo-
bodných skladišť a skladišt rafinerií činil v říjnu
30.058 kont., 8366 exk., úhrnem 38.424 hí; od po-
čálku kampaně 46 159 hl kont. a 17.751 hl exkont.
úhrnem 63 910 hl. Z lihovarů a svob dných skladišt
bylo vypraveno: a) zdaněno 52.405 (— 24.380) bl
kont., 10.409 (—- 74) exk., celkem 62.814 (— 24.454)
hl v říjnu a 97.404 (— 42.067). resp. 21.568
—2310), celkem 118.972 (— 44.377 hl) od počátku
kampaně; b) nezdaněno k vývozu za celní čáru
844 hl (4 604) v říjnn a 1327 (+ 833) hl od po
čátku kampaně; k jinému nezdaněnému upotřebení
14.288 hl (+ 182) v říjnu, 29.746 (+ 1288) hl od
počátku kampaně. Zásoby lihu na počátku výrob
ního období 99.662 hl.
22
article
Svolání bankovního výboru v Uhrách. Po skon-
čení osmihodinných schůzi posl. sněmovny svolá —
jak sděluje »Magyarország« — hr. Th. Bathyány
bankovní výbor posl. sněmovny. V příčině doby
porad tohoto výboru přeje si předseda výboru zjed-
nati dobodu nejprve se členy vlády a teprve potom
svolá členy výboru. První schůze prý bude se konati
v polovici tohoto měsíce, meritorní jednání potrvá
asi 3 týdny po sejití se výboru. Výbor asi přizpůsob
se co do termínů časových disposicím vlády, což
nebude ovšem překážeti tomu, aby bankovní výbon
mohl asi v polovici ledna skončití své
porady.
Zvýšení cen koží chevreau. Většína předních ně-
meckých továren sůže chevrcau zvýšila ceny prů
měrně o 10 leniků za čtver. stopu. Největší fran-
couzská firma tohoto oboru zvýšila ceny o 5—1
centimů, jediná rakouská firma o 5—10 h za čtver.
stopu. Americké továrny zvýšily již dříve své ceny.
Důvodem stoupání cen jsou vyšší ceny surových
koží a zlepšený konsum.
Hnědouholná doprava. (Původní zpráva »Nár. L-
V druhé polovici listopadu t. r. dopraveno 62.862
vagonů profi 60.845 loni, tedy o 2017 vagonů více.
Za měsíc listopad r. 1908 činila celková do
prava 117.448 (r. 1907 116.110) vagonů a stoupla
o 1338 vagonů. Od ledna do listopadu r. 1908 do-
Uhry
23
article
praveno 1,335.149 vagonů, r. 1907 1.324.816 vagonů.
r. 1906 1,254.044 vagonů a stoupla tudíž doprava
hnědouhelná v tomto období o 10.333 vagonů proti
r. 1907 a 81.105 vagonů proti r. 1906.
Bilanco, Akciová barvírna Samuel Gold
berger a syn v Pešti končí následkem
stoupání mzdy dělnictva a následkem všeobecné
depresse, jevící se ostře zejména v textilním prů-
myslu, poslední rok s tak malým ziskem, že nebude
tento rok rozdíleti žádnou dividendu.
Gold
Pešť
24
article
Brusselská cukerní konvence. Dne 7. t. m. za-
hájena,j ak již oznámeno, schůze stálé cukerní ko-
mise v Brusselu, jež má jednati o žádosti Ruskao
dočasné zrušení vývozního kontingentu vzhledem
k vysokým cenám cukru v Anglii. Rusko hrozí vy-
stoupením z konvence, nebude li jeho požadavkům
vyhověno. Dle úmluvy jest ovšem Rusko vázáno až
do 1. září 1913, pro kterouž dobu byl mu pro ka-
ždou kampaň povolen kontingentovaný vývoz 200. 000
tun vyjma první dvě kampaně 1907 9. pro něž po-
voleno celkem 300.000 tun; vypověděti může kon-
venci 31. srpna 1910 s účinkem od 1. září 1911. Po-
žadavky Ruska opírají se ne tak o snahu snížiti an-
glické ceny, jako o snahu ztenčiti ruské zásoby
Ostatní státy, vyjma Anglii, jež má zájem na laci
ném dovozu, budou odporovati ruským pož- davkům
zvláště z obavy, že by nahlým vzrůstem ruského
dovozu cukru do Anglie byly sníženy nejen anglické
ceny, ale i záznamy jiných míst. Dá se očekávati
že i Francie v zájmu svého průmyslu připojí se kn
protestu ostatních států. Poukazuje se mimo jiné
k tomu, že v poslední době zvláště následkem boj
kotu rakouského cukru odbyt ruského cukru v bal
kán kých zemích značně vzrostl a že také letošn
špatná sklizeň cukrovky sníží výrobu přištího roku
Přes to budou se zúčastněné státy zajisté snažiti.
aby docíleno bylo jakéhosi východiska, kterým by
se požadavkům Ruska i ostatních států dle možnost
vyhově o.
Brusel
Anglie
Rusko
Francie
25
article
Klesání cen hliníku. Zrušení aluminiového kar
telu, přivoděné vznikem a podbízením nových zá-
vodů, má za následek silné klesání cen aluminia
účinek toho jeví se již v tom, že londýnská alu
miniová korporace lid., založená s akc, kapitálem
500.000 lib. št., jejíž továrna v Newcastlu pracoval
teprve od dubna t. r., ocitla se v platebních ne
snázích.
Ze sklářského průmyslu. Situace sklářského prů
myslu se od počátku t. r. skorem ve všech zemíe
zhoršila. Nejvíc postižena jest výroba tabulového
skla. V Belgii bylo provedeno omezení výroby o 6
procent následkem klesnutí odbytu ve Spojených
státech, Kanadě a vychodní Asii; sklady obchodníků
se přeplnily, což vedlo k četným konkursům. Soutěž
s dvěma sklárnami v Číně a s novou japonskou
sklárnou jest stále obtížnější. Jen odbyt do Japonska
vykazuje oproti r. 1906 pokles o 50 proc. Ještě ne-
příznivější jest situace belgické výroby barevného
skla, jejíž vývoz klesl téměř o dvě třetiny. Ve Spoje-
ných státech jest ručně foukané tabulové sklo zatla
čováno strojní výrobou, tak že mzda sklářů klesla
na pětinu dřívějšího výdělku. Také rakouské sklář
ství trpí stíženým odbytem a musilo značně omezil
vyrobu. Příznivé jsou jen poměry ve výrobě lahví
kde se uplatňnjí nové Owenovy stroje. Výroba brouše-
ného skla a skla ke svícení trpí malým odbytem
v Americe, téměř úplným nedostatkem objednávek
z východní Asie, Indie, střední a jižní Ameriky a
tureckým boykotem.
Newcastle
Belgie
spojený stát
Kanada
Asie
Čína
Japonsko
Amerika
Indie
jižní Amerika
26
article
Z uhelného trhu. Dne 4. a 5. t. m. konaly se ve
Vídni porady zástupců pruských státních drah s ra-
kouskými a uherskými správami drah stran dopravy
hornoslezského uhlí do Rakouska a Uher. Ježto velké
investice na severní dráze a na košicko-bohumfnské
dráze nejsou ještě úplně provedeny, nutno použíti
také pomocných cest pro dopravu uhli; při poradách
bylo konstatováno, že výkonnost dopravních cest
jež mohou býti použity, stačí, aby doprava horno
slezského uhlí dála se bez vážnějších poruch. Po
třeba uhli pro domácnost jest stále značná, naproti
tamu poplávka po průmyslovém uhlí poklesla a prů-
myslnici stali se také vybiravějšími v kvalitě. Ježto
doly neomezily svou těžbu, mají nahromaděné větší
zásoby. Letos celkem vystačí se asi pro tuzemskou
spotřebu s domácím a hornoslezským uhlím; odběr an-
glického uhli jest letos výjimkou a omezuje se témě
jen na přístavy; také odběr vestfálského uhilí téměř
úplně ustal. Uherské doly nevěnují nyní rakouskému
trhu velkou pozornost; po skončení prací rozšiřova-
cích a chystaném otevření nových ložisek dá se všal
očekávati větší odbyt uherského uhlí do Rakouska
Hornoslezské doly podržely konvenční ceny, odpadly
však loňské vyšší přirážky v obchodu. Letos vyhle
dávají doly i území, kde konvenční ceny neplatí
nabízejí zde za značně nižší ceny.
Poklen oen litiny v Německu. Cena anglického
litinového železa č. III. poklesla na rýnskovestfal-
ském železářském trhu se 70 na 68 mk. za tunu.
Vídeň
Rakousko
Uhry
Německo
27
article
Odbyt ocelářského svazu v Německu. Listopa-
dový odbyt ocelářského svazu německého byl velmi
nepřiznivý, jak již nyní z předběžných výkazů lze
souditi. Jeho výše blíží se nejnižší číslici pe-
slodníchlet, jež loní v prosinci činila asi 360.00
tun. Rozdíl proli říjnu, kde vykázány byly zasilky
polotovarů želozničního materiálu a formového že
leza úhrnem přes 410.000 tun, činí prý asi 50.000
Zejména poklesl v listopadu velmi značně odbyt I n-
mového železa, což asi bylo i podnělem posled-
niho snížení cen formového železa.
Odhad kubánské sklizně. „Deutsche Zuckerindu
strie“ píše: „Znalci průmyslu, již nemají zájmu n
libovolném odhadu, mají nyní za to, že blížící se
sklizeň dostoupí asi 1.200.000 tun. Bere-li se však
v úvahu suché počasí minulého roku a poměrně mal
nové osevy, jakož i nedostatky při čištění polí, lz
předpokládati, že sklizeň zůstane i za Iímto odhadem
a výnos lze páčiti na 1,100.000 až 1.150.000
tun, vždy předpokládajíc, že se nedostavi nějak
vážnější prekážky v cestu zdárnému skončení třti-
nové sklizně.“ (Kubánské sklizně předchozích 3 le
činily 961.958 t, resp. 1,427.673 t., resp. 1,178.749 t.)
Hospodářská úvěrní banka pro Cechy. Ustní vy-
jednávání o prodeji eukrovaru a vléčné dráhy ve
Vodolce firmě David Bloch v Praze, pak o prodeji
deskových statků Vedelky a Panenských Břežan se
zámkem a parkem a s ostatními rustikaliemi p.
Bloch
Německo
Praha
panenský Břežany
Deutsche Zuckerind
hospodářský úvěrní banka
Cecha
28
article
Ferdinandu Blochovi s vyloučením zásob, byly v
schůzi správní rady, dne 7. t. m. konané, ukončeny.
O prodejích těch bude vyhotovena ujednaná písemná
smlouva a předání držebnosti kupcům, kteří jisté
předměty ještě zvlášť vykoupí, stane se v prvníeh
dnech příštího roku. Jelikož i vyjednávání ohledně
statku chvatěrubského, bance dosud zůstavšího, jsou
zahájena, lze ukončení výhodného zpeněžení tohoto
velkého nemovitého majetku Hospodářské úvěrní
banky pro Čechy v brzku očekávati
Další pokles anplického zahraničného obchodu.
Dle angického obchodního výkazu obnášel v list-
padu t. r. dovoz 49.908 293 lib. šterl., t. j. o 7.2
mil. lib. šterl. méně, vývoz 35,829.608 líb. šlerl.
čili o 6.2 mil. méně než loni. U dovozu vykazují
pokles požívatiny o 943.449 lib. šterl., suroviny o 47
mil., v tom bavlna o 2.5, vlna o 0.5. tovary o 1.6.
v tom kovové zboží o 06 mil. lib. šterl. Z exportu
pokleslo uhlí o 748.422 lib. šterl., ocelové zboží
o 667 412, bavlněné zboží o 3.3 mil., vlněné zboží
o 0.6 mil., stroje o 0.27 mil. lib. šlerl.
Valná hromada akolového pivovaru a sladovny
v Podkováni. Přítomno 37 akcionářů, zastupujících
K 178.800 akciového kapitálu. Závěrečné účty jedno-
myslně schváleny a tím uděleno správní radě absolu-
torium. Čistý zisk K 28.511.50 rozdělí se: 5% k re-
servnímu fondu K 1425.57, 5% dividendy z K 320.000
K 16.000.—, odměna úřadnikům K 3140.99, poplatek
K 83.20, českým menšinám v uzavřeném území
K 100.—, k fondu pro možné ztráty K 2761.74.
úhrnem K 28.511.50. Do správní rady zvolení pp.
Václav Honzů z Krásnovsi, Václav Vaněk z Katusie.
Josef Papoušek z Mal. Všelis; do revid. výboru
Jos. Sekáč a Jos. Vepřík ze Sudoměře. Václ. Pospíši
Bloch
Honz
Vaněk
Papoušek
Sekáč
Jos
Václ
Čechy
Podkováň
Mala
Jos
Sudoměř
K 320.000
Krásnoves
Katusia
29
article
z Kováncs. Přijat návrh Jos. Jíry z Tujné, by pro-
vádělo se heslo: Svůj k svém ul
Inzolveuce. Pražský spolek věři!e la
sděluje tyto insolvence: Bukovský a spol.
(maj. Emilie Kubátová), obch. firma v Plzni. Vajda
Arnošt, kupec v Segedíně, Karel Lang. obchodník
v Lošticích (Morava) a Richard Kraulhei m, jurchál
v Bačově.
Trhy. Příští výroční trh na hovězí dobytek ko-
nati se bude v Mladé Vožici dne 15. prosince.
Frhy peněžní.
Pelrohradská hnrsa.
Z Petrohradn, 8. pros. (Zpráva Zivnost banky.)
8. pros. 4. pros.
Olskontní . . . . . . . . 390.—
391.—
374. —
Baku . . . . . . . . . . . 369 —
3801.—
Caspienne . . . . . . . . . 3800.—
Sormovo . . . . . . . . . 98 50
99 50
rusko činská banka. . . . . . 183.—
185.—
280.—
Ruská průmyslová banka . . . 277.—
Petrohradské metallurgické . . . 118.—
119.—
Kolomna
152.50 153 —
Putilovské železo (ex 3 ruble)
155.—
155.—
Petrohradská bursa 8. pros. (Zpráva Živnosten-
ské banky.) 4% unifikov. renta 76.—, 41/2% runká
renta z roku 1905 97.25. ruské losy z r. 1864 371.50.
ruské losy z r. 1866 261.50), ruská banka 329.50.
mezinárodní banka 333.50, brianské železo —.—
nikopolské železo 50.—, Hartmann 207.—, Malcov
—.—, Azovdonská banka 517.—
Fénix.
Jíra
Bukovský
Kubátová
Vajda
Arnošt
Lang
Kraulhei
Sormův
Hartmann
Malcov
Fénix
Jos
Inzolveuce
Plzeň
Segedín
Loštice
Morava
Bačov
Bak
Kolomna
Tujný
věr
činský banka
průmyslový banka
ruský banka
Azovdonský banka
Petrohradn
zpráva Zivnost banka
Putilovský železo
30
article
Barlínská bursa.
31
article
Z Berlína, 8. prosince. Smýšlení na burse bylo
dnes nanejvýš chabé a stísnéné. Následkem sla-
bého závěrku včerejší bursy v Novém Yorku, nepří-
znivých zpráv z domácího trhu železářského a uhel-
ného, jakož i následkem nejistoty vzhledem k dal-
šímu vývoji východní krise nemohlo se ujati přívěti-
vější smýšlení. Včarejší řeč říšského kancléře nebyla
s to, aby zaplašila panující obavy. Kursy násled-
kem toho ve všech oborech poklesly, ale
toto poklesnutí mělo jenom u jednotlivých akcií že-
lezářských větší rozsah. Obraty by y ve-
lice skrovné. Z rakouských bodnot stouply lom-
bardy na ührady. Pevnou byla Bprocentní říšská
půjčka, která se zlepšila o 0.12%. Závěrek bursy byl
povolující. Průmyslové hodnoty byly převážně nižsí.
Běžné peníze 29%, soukromý diskont 25/2 %.
Z Berlina, 8. prosince (Pův. zpr. »Nár. Lista«.)
Začátek Závěr
Rakouské kreditky. . . . . . 194.50 194 40
Státní dráha . . . . . . . —.— 143 50
Lombardy . . . . . . . . 19.30 19.3u
Diskonto . . . . . . . . .
178 25
178 40
Německá banka.
238 30
238 87
Obchodní společnost . . . . .
168.—
147. —
Drážďanská banka. . . . . .
217.60
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina hut
192.75
Dortmund. Union lit. C.. . . . —.—
59.40
Harpenská uhl. spol. . . . . . —.—
191.87
Gelsenkirchen . . . . . . . 187 20
187.25
417.25
Consolidace
88.50
Severoněmecký Lloyd . . . . —.—
Packet . . . . . . . . . . —.—
110. 50
Turecké losy . . . . . . . —.—
14t.50
Pevná
Bprocentní
List
Lauřin
192.75
Lloyd
Berlín
Nový York
Dortmund
Gelsenkirchen
drážďanský banka
19.3 u Diskonto
32
article
Kanada . . . . . . . . . 177.—
177 12
Z kasovních papírů;
8. pros.
7. pros.
Concordia .
. . . . . . . . 300.50
302.—
Eschweilské . . . . . . . . 189 40
189 —
Geisweidské . . . . . . . . 179.50 170 75
Hochdah! . . . . . . . . . 90.— 90.—
Katovické . . . . . . . . . 226.25 227.50
Wilhelm . . . . . . . . . 272 — 272 —
Phönix . . . . . . . . . . 172.30 173.25
Rh. Stahl . . . . . . . . 16150 161. 25
Westphalia . . . . . . . . 208.90 210.—
Orenstein . . . . . . . . . 184.50
183 —
Rh. Metall . . . . . . . . 97.—
97 25
154 —
155.10
Hasper . . . . . . . . . .
304.—
Donnersmark . . . . . . .
304 5
236 —
235.10
Vulcan . . . . . . . . .
251.50
Gismark . . . . . . . . .
96 3
96.60
Caro. . . . . . . . . . .
215.40
215 90
Hoesch. . . . . . . . .
40.50
Georg Marie . . . . . . ..
Königsb. . . . . . . . . . 203.— 203.—
Soukromý diskont . . . . . . 2 3/2 0
Concordia
Eschweilský
Geisweidský
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Donnersmark
Gismark
Cara
Georg
Marie
Kanada
235.10 Vulcan
33
article
Ruské papíry v Berlínš.
Z Berlina, 8. prosince. (Zpráva Živnost. banky.)
8. pros. 7. pros.
41/2procentní ruská renta 1905. . 96 75
82.70
82 30
tprocentní ruská renta 1902.
4proc. ruskákonsolidační renta 1889 —.—
3l/zprocentní ruská zlatá renta.
petrohradská diskontní banka . . 155.— 155.—
petrohradská mezinárodní banka . 132.50 131. 75
ruská banka pro vnější obchod . 130 — 130.25
Z Berlina, 8. prosince. (K. k.) Kreditky 194.40, ber-
linská obchodní 168 —. darmštadtská banka 128 40.
německá banka 238.70, diskonto komand. 178.50,
drážďanská banka 147.—, národní banka
státní dráha 143.50, lombardy 19..30. Kanada 177 10,
Baltimore 108 40, dráha Henri 122.70, bochumské
217.60, dortmundské 5940, Lauřina hut 192.60
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 187.20, harpenseé
192.—, Hibornia —.—, Packet 110.50, Lloyd 88.50.
lynam trust —.—. Smýšlení klidné.
Henri 122.70
Lloyd 88.50
Berlín
Kanada
Baltimore
diskontní banka
mezinárodní banka
drážďanský banka
národní banka
Lauřin hut
Packet 110.50
34
article
Z Hamburku, 8. prosince. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 97.60, rakouská zlatá renta 97.60, uherská zlatá
renta 92.20, italská renta 103.60, kreditky 194.50.
losy z r. 1860 153.50, státní dráha —.—, lombardv
19.30, stříbro 66 75 zboží, 66.25 peníze, Smpýšleni
klidně.
Z Frankfarln, 8. prosince. (Telegr. závěr, kursy.)
Úvěrní akcie 194.70 akcie společnosti státní dráhiy
143.60, lombardy 19.50, papir. ren'a —.—,
brná renta 98.20 rak. zlatá renta 97.90. 4% rak.
korun. renta —.—, uherská zlatá renta 92 30, het.
korunová renta 91 75 Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 8. prosince. (Hodat. bursa Úzbril
akcie 194.70, státní dráha 143.60. lombardy 19.50.
Pařížská burna.
Z Pařiše, 8. prosince. (Počateční bursa.) 3proc.
renta 26.90, Smýšlení uhájené.
Z Pařiže. 8. probince. (Telege. zAvěrečné kursy.)
Sproc. renta 97 —, italská renta 103.90, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1104 státni dráha 722.—
lombardy 111.—, cheky na Loniýn 25.111/2. rakou-
ská zlatá renta 9725, uberska zlata renta 94 10,
otomanská banka 701.—, tabáková režie 373.—
ruské 1906 99.—, turecké losy 171.75. — Smýšlení
uhájené.
Hamburk
Frankfurt
Frankfarln
Pařiš
35
article
Trhy na zbo
Trhy na zbo
Oblli.
Z Drážďan, 7. pros. (Bursa plodinoví.)
Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá 206,
211, pšenice hnědá nová 201, 207, pšenice červ. ruská
248, 251, žito saské 161, 169, pruské 167, 174.
ruské 187, 191, ječmen saský n. 183, 196, ječmen
slezský 195, 210, český 215, 225, moravský —,-
ječmen ke krmení 146, 151, oves saský 156,
164, slezský —, —, kukuřice cinquant. 195, 200,
Laplata 176, 181, amer. mixed —, —, hrach
ke krmení 188, 195, boby —, —, vikev 170, 180,
pohanka tuzemská 205, 215, cizí 205, 215.—
řepka zimní, vlhká —, —, řepka suchá —, —,
Iníně pěkné 255, 265 m., prostřední 245, 255 marek,
Laplata 240.—, 245.— m., otruby pšeníčné hrub
218.—
253 25
Bursa
Drážďany
slezský
Laplata
kg