ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38e757c0-7632-11dc-9e29-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 116, place 102, org 12, work 11
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. prosince 1908.
4 masthead
Císlo 339.
5 article
carovým a ruského národa, p. Izvolskému ne- zbylo by, než poroučeti se z úřadu ruského zahraničného ministra a na jeho místo nastoupi by jiný diplomat, lépe umějící počitati s roz hodujícími v Rusku činiteli. O smýšlení ruského národa vyslovuje s »Svět«: Nechť si ruská diplomacie a p. Izvolský dělají co dělají, ruský národ stojí úplně na straně svých jihoslovanských bratří a jest hotov podporovati je všemi způsoby, které jsou v jeho moci. Turecký bojkot a Německo na Čer- ném moři. Turecký bojkot rakousko-uherských tovanů značně oživil ruský vývoz do Turecka a do států balkánských. Hlavně získává ruský eukr kdežto rakousko-uherské tkaniny vytlačovány jsou anglickými. Turecký bojkot zastavil také plavby rakouského »Lloydu« po Černém moři. jenž v posledních letech mnoho prostředkova při obchodním spojení mezi ruskými přistavy na Černém moti a Levantou. Ale místo rakou- ského »Lloydu« hledí čiperně zaujmouti »Severo- německý Lloyde, jehoz sídlo je v Berlině A tak ožívení ruského obehodu, jedva se ukázalo, již padá pod kuratelu německého »Lloydu«. n sbo Perspektiva vtržení Severoněmeckého Lloydu polekala jihoruské vývozce a mofeplavce, kteříž podali muské vládě protest proti tomu, aby dávala ruský obchod exploafovat Němcům.
Lloyd Němec Rusko Německo Čer Turecko Berlín
6 article
Zprávy z Cařihradu Z Cařihradu, B. prosince. (K. k.) »ladam« se do- vídá z antennckéno pramene, že co nejdříve dojde k jednání mezi Portou a Rakousko- Uher skem. Porta ebce, aby se začalo ihned, ale Rakou- sko Uhersko váhá. Rakousko-uherské velvyslanectví prý prohlašuje, že nemá instrukcí. Jest však nepo chybno, že do konce tohoto týdne instrukce obdrži. poněvadž další vyčkávání by moblo býti špatně vy- kládáno. Porta považuje za nutné, aby si Rakousko- Uhersko pospišilo. Porta prý nestanovila ani mini mum, ani maximum finančního odškodnění. Údaje vídeňských listů, plšlcích o 120 milionech franků, jsou prý smyšleny. Také pokud jde o kapitulace. poštovní úřady a jině body nebylo prý dosud ničeho stanoveno. Rakousko-uherský velvyslanec dotkl prý se těchto a podobných věcí jen za řeči s velko- vezírem a ministrem zahraničních záležitostí Jest- liže následkem vyjednávání počnou se částečně jeviti pocity upřímného přátelství, bude boykot osláben. Čím více se lichotí náladě lidu a čim více bude lid uspokojen, tím více bude boykotové hnuti ustupovati a konečně snad docela přestane.
Port Cařihrad Rakousko Uhry RakouskoUhersko ský Uhersko
7 article
Nchrozí žádné zápletky. Z Petrohradu, 8. prosince. (K. k.) Poloúřadní »Rossia« píše: Bosenská otázka jest všeobecnou evropskou otázkou, která musí býti projednána na konferenci. Před rokováním této konference ne- hrozí žádné záplelky, jmenovilě žádně útoky armád sousedních stálů, jak to líči »Novoje Vremja« Mozi Ruskem a Rakousko- Uherskem. V poslední debě videňský „Darzzer's Armee- Zeitung“ vzbudil širší pozornost několika příliš bojovnými články, upomínajícími na to, jak r. 1866 před válkou ve Vídni se kasali, že Pru- šáky pobijou čepicemi, a ještě r. 1878, před okupací, generál Filipovič se kasal, že Bosny Hércegoviny dobude vojenskou „umsikbandou“ . Jmenovaný list na př. radil Rakousko-Uhersku aby bez opovězení války vtrhlo do Srbska i n Černou Horu, překvapilo je, na hlavu porazilo, zabralo, dynastic vyhnalo a obyvatelstvo při- nutilo, aby se rázem odřekle své víry i jazyka a věrou i jazykem se sjednotilo s ním, Rakou- sko-Uherskem V jiném článku vejenský orgán vídeňský snažil se zastrašiti Rusko. Nejprve mu ukázal, jak všechny velmoci Rakousko-Uherska buď se bojí, nebo se mu koří. Angile a Německo se bejí, Francie se koří. Ilalie se nechce bát an kořit, a za to jí Rakousko-Uhersko připravi druhou Aduu. Ještě horší osud stihne Rusko. Ono bude Rakousko-Uherskem po dobyti Bal- kanu prostě rozšlapáno. Rakousko-Uhersko mu pobouří Kavkaz, Malou Rus, Polsku, poštve n ně Persii a v Indii vyvolá revoluci proti Anglii. aby Rusko nemohla zachránit. Po rozšlapání Ruska Malá Rus a Polsko budou zabrány pro radost „našim domácím Slo
Filipovič Hércegovina Petrohrad Rusko RakouskoUhersko Vídeň Pr Srbsko Černá Hora Německo Francie Uhersko Rakousko Bala Kavkaz Polsko Persie Indie Anglie Rus Darzzer ' s ArmeeZeitung RakaskýUhersko Novoj Vremja
8 article
vanům“ a Rakousko-Uhersko učiní je tak šťast nými, jako Bosnu a Hercegovinu. Ruské listy odpovídají vojenskému orgáne vídeňskému jednoduše: nazývají jeho článel „chlestakovščinou“ — čtenáři N. V. Gogola roz- umějí. Totě příliš kruté odbytí. Co žádá Rusko na Rakousku? Je nebezpečí války (Pdvodní dopis »Národních Listů«.) Záplelky, nastalé vzhledem k annexi Bosný Hercegoviny, nabyly takové povahy, že evropský mi zdá se býti ohrozen. Na všech stranách pečtlás s možností války, i v kruzích, kde tato eventualit byla do nedávna úplně vylučována. Vělka ovšení by mohla vzniknouti jen z neshody při urovnávání na- stalých rozporů a prolo sluší přihlédnouti ku povaze a základu možného rozporu. Střediskem olázky jes vyjednávání mezi Vídní a Petrohradem o svolán konforenco. Co žádá Rusko? V tomto směru se tvrdí různé věci; jedna)ž Rusko žádá territoriální kompensace, jednak žes slaví proti annexi. Tento růzý výklad chování Ru ska vzniká z tuho, že neoficiální osobnosti v Rusku vystupují jako by mluvily jménem země a v Srbsku podobné kruhy, mezi jinými také princ-následník prohlašují, že přijmou toliko autonomii Bosny a Her cegovmy a zavrhují jakoukoli myšlenku na kompen- saci. Uivořila se lezenda, dle níž ruská vláda jest ol hodlána rovněž upustiti od myšlenky kompensace pr Srbsko a Černou Horu, neboť prý nechce naprost uznati annexi.
N V Gogol Pdvodní RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Rusko Rakousko Bosný Hercegovina Vídeň Petrohrad Srbsko Bosna Černá Hora
9 article
Jisto jest, že Rakousko nesvolí k vyklizení Bo- sny bez války. Kdyby pak Rusko nechtělo žádnýn způsobem uznati annexi, nebylo by vůbec proč svo- lávati konferenci a bylo by nepochopilelno, proč s mezi Vidní a Petrohradem vyjednává. Nebude-li an- nexe uznára, zůstane otázka nerozřešena a válk nemusí býti nutným následkem takovéto situace, Ru- sko, Srbsko, ha i Rakousko mohlo by se s tím spo- kojiti, neboť Rakousko ani přímo nežádalo o uznání annexe, ale Anglie, Francie a Turecko, kterým zálež na tom, aby olázka tato byla rozřešena co nejdříve mohly by činiti obliže takovému rozřešení. Tim podivnější jest, že se počíná šířiti tvrzení. že annexe nebude žádným způsobem uznána steji v Petrohradě, jako v Bělehradě a to v době, kdy celý svět ví, že mocnosti Srbsku přátelské i Srbsko sam se dohodly v otázce kompensace, kterou má Rusk na Itakousku vymoci. Rusko vypracoválo tento plán ve shodů s Anglií a Francií a Turecko, které z po- čášku nebylo příznivo myšlence territoriální kom- pensace pro Srbsko, přislbupilo na ni rovněž, dík úsilí Novakovičovu. Mocnosti tedy se shodly o kompensaci, která jest podmínkou uznání annexe Bosny a Hercegoviny Chtíti je nyní přiměti, aby od uznání annexe upu- slily, znamenalo by osamotniti Rusko a Srbsko. Praví se nyní, že Pašič přinesl z Ruska myšlenku, neuznuti annexi. Je-li tomu tak, přinesl ji toliko z hovoru s ne- oficiálními osobnostmi, oficiální Rusko uvolilo se žádati se svými spojenci kompensace a ty ve Vídni také žádá. Ostalně se Pašič za svého pobytu v Caři- hradě rovněž dohodl s Novakovičem v otázce kom- ponsací a tuto myšlenku právě přinesl z Ruska. Mlu- ví-li dnes v Bělehradě jinak, není známo, proč to činí, ale není pravdě podobno, že by říkal, co se mu z Ruska radí, neboť ruská vláda jej dementovala.
Novakovičův Pašič Novakovič Rakousko Rusko Petrohrad Srbsko Anglie Francie Turecko Bělehrad Bosna Hercegovina Vídeň sen bez válek
10 article
V posledm době kloní se Anghe rozhodně ke kom- pensscím a je proti naprostému neuznání annexe, ne- boť v tomto případě by veškerá podniknulá diploma- lická akce neměla žádného praktického výsledku. Ne- uznání annexe by Rakousku neodňalo žádnou vý- hodu jeho postavení v Bosně, kdyby se však podařilo dosáhnouti od něho territoriálních kompensucí pre Srbsko a Černou Horu, dospělo by se především k odloučení Turecka od Rakouska a zaručil by se úspěšněji teriloriální status quo pro Turecko vzhle- dem ku příští válce, kterou Anglie chy- stá se svými spojenci proti Německu a Rakousku, pročež hodlá utvořiti znač- nou vojenskou sílu v koníederaci ba- kánské, která by napadla Rakousko z jihu.
Rakousko Boseň Srbsko Černá Hora Turecko Anglie Německo
11 article
Nyní mocnosti Srbsku přátelské žádají na Ra kousku pouze lerritoriální kompensace pro Srbsko a Černou Horu jako podmínku uznání annexe Bosnya Hercegoviny To jest jisto a vše ostatní jsou toliko domněnky. Rusko zvláště se snaží Hakousko k těmto ústupkům přiměti. Dojde-li k dohodě mezí Vídní a P- trohradem, bude mír zajištěn aspoň na této straně. Naopak nedospěje-li se k dohodě, nebude svolána konference a nastane všeobecná krise s nebezpečím všeobecné války, jak se očekává na Balkáně. Nevěří se však v možnost této války pro nej- bližší dobu, poněvadž na straně nového trojspolku je třeba jistých připrav. Jest pouze obava, že Rakou- sko nedopřeje svým příštím protivníkům času, aby se zorganisovali a že samo učiní počátek útokem na Srbsko, které dle všeobecného mínění nemůže nyní očekávati pomoci od Ruska a jeho spojenců. Srbětí delegáli, spoléhajíce na ujišťování ruských po- litiků, tvrdí sice, že Rusko nutně musí přispěti Srb- sku, kdyby bylo napadeno, že veřejné mínění k tomu donutí vládu kdyby sama nechtěla, ale při tom sami doznávají, že v Rusku lid nechce slyšeti o válce Jistý prolesor, jenž horlivě řečnil na srbsko-ruských schůzích v Rusku a jinak věří také ve vojenskou po- moc ruskou, pravil mi: „Musili jsme stále říkati, ž nežádáme na Rusku, aby se pustilo do války, ž chceme jen podporu mravní. Kdybychom se byli zmí nili o nutnosti války se strany Huska, litíž posluchači kteří nám tleskali, byli by se rozprchli. Uváží-li se tyto okolosti, jest pochopitelno, pr velmoci radily tak energicky Srbsku a Černé Hoře ke klidu a umírněnosti. Záleží na tom, aby se Ra- kousku stůj co stůj odňala záminka k útoku na Srb- sko, pokud jeho přátelé nejsou připraveni, aby mu přispěli.
Srb Huska Srbsko Bosnya Hercegovina Rusko Vídeň Balkán Černá hoře Ptrohrad
12 article
Doslov k návštěvě zástupců Prahy v Pařiži. (Velkolepé přijetí na radníci. — Slav nostní zasedání obecní rady. — Ho stiňa na radnici. — Ples 10.000 Pařížano. Vracíme se ještě k velké manifestaci česko francouzské, jejíž jevištěm po několik dnů byla zá řivá, krásná Paříž. Nemilým nedopatřením se stalo že teprve teď uveřejňujeme obšírné vyličení nejvý značnějších slavnosti pařížských z péra našeho zvlášt ního zpravodaje. Na radnici byli 27. listopadu přijati čeští dele gáti ve slavnostní schůzi, po níž následoval splen didní banket, načež byla slavnost zakončena okáza lým projevem nejširšího obecenstva pařížského, jehot se přes 111.000 shromáždilo ve skvělých sálech ran- nice pařížské 0 6. hodině přibyli na radnici zástupci Prahy pp. starosta dr. Groš, náměstek Jirouse k, bývalý starosta dr. Podlipný, zástopce Sokolstva dr Sehejner, sekretář delegace pražské mag rada dr. z Čenkova a redaktor Václav Hladík, byli přijali v pracovně presidenta Chériouxa, odku byli vedeni v průvodu huissierů ve slavnostních uniformách do zasedací slně, kde je očekávali čle- nové municipialily ve fracích a četné obecenstvo Zástupci města Prahy, jakož i syndik Gay a pres dent obecní rady pan Margues usedli na pozlacená křesla. Schůzi předsedal president p. Chério ux po jehož pravici sedět policejní prefekt p. Lépin a po levici zástupce prefekta seinskéko p. Armand Berniard. Při vstupu českých hostů zaburácel sálem po tlesk a volání: »Ať žijí Čechy ! Na zdar !s President p. Chěrioux pronesl vřelou, hlubo kým přálelstvím prodchnutou řeč. Uvítal české hosty na radnici, vyvolávající vzpomínky na velké událost historické.
doktor Groš Jirous Podlipná Sehejner Hladík Chériouxa Margues Berniard Praha Paříž Čenkov Čechy obecní rada Pařížano
13 article
Měli jsme již radost, pravil, příjati v tomto pa- lácí mnoho vašich krajanů, kteři přišli jménem Prahy, jměnem Čech, žíti s námi náš živol národní zú astniti se našich výstav a národních slavnosti. Děkuji vám, že i tentokráte jste vyhověli našemu pozvání. Naše vděčnost je nesmírná, neboť můžeme vám ve středisku města vyslovití naše pocity ne ochvějné sympatie. Jsme ještě pod dojmem nezap menutelných dnů, které posledně nám přapravila po- hostinná Praha a nadšený její lid. Byli jsme svědky nevylíčitelného entbusiasmu. Ulice pražské nás pro vázely bouřlivým voláním, okouzlila nás Praba. »nejvzácnější z drabokamů v koruně měst«, měsl snů, Praha, jež v minulosti tak mocně zařila a jež zůstává ohniskem plodné činnosti a intensivního ži- vota. Byli jsme hrdi vědomím, že tyto vaše ovace uctivaly Paříž a Francii, kterou milujete nesmirnou láskou Dokázali jste nam tuto lásku v hodinách — jichž nikdo nemá právo zapominati. Za starých dob jeden z vašich chrabrých panov níků obětoval svůj život Francii. Za posledních útrap vaši krajané vstupovali pod naše prapory a nabizele svou krev Francii, jako své druhé vlasti. A z českého sněmu zazněly statečné protesty proti zmrzačení naší půdy. Trpěli jste našimi bolestmi při pohledu na rozervané tělo naší vlasti. Takové důkazy so lidarity tvoří posvátné svazky, svazky spojené pro věčnost! Jeden z vašich básní ů pravil: »Srdce sjudnocené s jiným, nikdy se neod loučí a abyste je odděliti, musíte je roztrhnouti.e 1rolo jsme vás, d azí přátelé, přjali, abychom vám podali důkaz tohoto splynuti duší nero, dvojitelně sloučených!
Praha Čechy Paříž Francie
14 article
Paříž vás miluje, poněvadž Pařiž nezapomíná Paříž dává velkomyslně tomu, kdo se jí věnuje velkomyslné, S výše tohoto křesla dovolte mi, draze spudruzi obecní rady, abych vaším jměnem. jménem Paříže, poslal vroucí pozdrav ohnivému národu če- skému, členům municipality pražské, k nimž ted nese se láskyplně naše mysl a kteří se dali zastu- povati mezi námi nejen výtečným starostou drem Grošem a svými důstojnými kolegy drem. Podjipným a Jirouskem, celým Čecham, neboť ony celě pozvedly se, aby aklamovaly Paříž a Francii. Ať žije Praha Ať žije její obecní rada! Ať žije narod český! Veškeré shromáždění provázelo nadšené zvolán presidentovo jásavým, dlouhotrvajícím soublasem. Potom povstal policejní prefekt p. Lépine ozdobený rudou stuhou velkého kříže čestné legie sympatický starý pán velmi živé a bystré tváře, tichým hlasem, pozvedajícím se někdy k velkém důrazu, promtuvil strüčně a velmi opravdově o vý- znamu česko francouzských sympatií. Jeho řeč uči nila milý a vážný dojem. Rovněž velmi dobrý dojem učinila řeč druhého
Groš Podjipný Jirousek Čecham Paříž Francie Praha obecní rada
15 article
zástupce francouzské vlády p. Armanda Bernarda generálního sekretáře prefektury seinské, zastupujícího prefekta Selva, jenž musil opustit Paříž. Pan Bernar tlumočil politování prefektovo, že nemůže zúčastnit se tak důležité slavnosti. Projevuje jeho jménem srdečné uvítání administrace pařížské. Připojuje ně- kolik slov k dojímavým slovům, proneseným presi- dentem Chériouxem, ovládaným myšlenkou na sta- leté sympatie, jež vzbuzuje česká návštěva v srdcíe Pařížanů. Vítáme vás, pravil dále pan Bernard, nejen jako vzácné hosty, ale jako staré přátele, s kterými s radostí se shledáváme. Nezapomínáme, s jakou roztomilou pohostinností přijímá Praha zástupce P říže a delegáty administrace prefektorátu. My, kteii neznáme Prahu, milujeme ji jako námořníci básník milují vzdálenou princeznu. Z dálky, se vzdušnou krajkou svých věží, se svou krásnou, mohutnou řekou, se svou radnicí, se svou starou universitou, založenou po návratu z Francie, králem, který byl sám Paříža- nem, vaše město zjevuje se nám jako zá zračná a rozkoéná sestra Paříže. Posí lám jí bratrský pozdra vo Řeč p. Bernarda byla přijata s hlučnou, dlouh neuluchající pochvalou.
Armand Bernard Selva Bernar Pařížan Bernard Paříž Praha Francie
16 article
Na to vystoopil na tribunu řečnickou, kterou m radniční poradní sál jako parlament, starosta pražský pan dr. Groš, zdobený zlatým řetězem a řády čestné legie, komturskou hvězdou a kordony řádu rakouského a ruského. Byl předmětem nadšených ovací. Potlesk a volání otčásaly sálem. Starosta dr. Groš prumluvil zvučně se rozleha jíeím a pohnutým hlasem nástedovně: Hluboce dojat děkuji jměnem svých soudruhů, jménem města Prahy za slova tak srdečná a přátelská, jež president příte Chérioux adresoval delegálům hlavního města krá- lovství českého. Jsme šťastní a hrdi, že zastupujeme mezi vámi naše drahé město a naši milovanou vlast. tak milovanou Francil. Vroucí pozdrav, vzdávaný nám Paříží, zalehá daleko za skvoucí sály radnice pařížské, nehoť kdykoli se ozve Paříž, poslouchá celá Evropa. (Výborně! Již po pátě starostové pražšti mají čest vzdáli svůj hold Paříži, jež ovládá celý sv ět a je zbož- ňována všemi vlastmi. Paříž nevládne tyranií, nle naopak svým uměním, svou praci, svým geniem a autoritou, již nabyla jako nejstarši z měst. Z nejslavnějších dob své historie národní Čechy jich hlavní město, poslavené na křižovatce střední Evropy, na cestě ze západu na východ. hájicí s heroicky proti svým četným nepřátelům. Čechy byly vždy přátelsky oddány Francii. Založení a rozvoj university pražsté, zbudování královského hradu v Praze, kathedrály sv Víta, starého mostu, Karlova Týna, diplomatické styky za Jana Lucemburského.
doktor Groš Francil svatý Vít Jan lucemburský Praha Paříž Evropa západ východ Čechy Francie královský hrad starý most Karlův Týn
17 article
Karla IV., Václava IV., Jrího z Poděbrad jsou toho skvělým důkazem. Úmělecký a literární rozvoh v Čechách naprostý podává toho důkaz, nebo mladá generace vstupuje do vaší cesly. Velicí pra- covníci našeho znovuzrození, mužové věhlasní, kteři nejlépe představují slovanskou duši Čech, kteří nej- lépe prokázali, kde je náš prospěch a naše nebez peči, byli hluboce přesvědčeni o potřebě intelektušl- ního zblížení Čech s Francií. Stačí uvésti jen jména Jungmanna, překladatele Chateaubrianda, Hlavlička, tohoto českého syna Velké Revoluce, Patackého, Riegra a zakladatele moderní politiky české Julia Grégra. S hlu okou vděčností uznáváme, že též s vaší strany velicí mužové přišli do Čech nám podati ruku. Řečník velebí zástuhy slavného historika Alberta Sorela, který mládež učil zajímati se o če- skou otázku, dále mluví o čiunosti slavisty pana Lgera a o velkém dile prof. Denisa, francouzského historika Čech. Připomíná pak dále působení Anatela Leroye Beaulieua a brilantní družiny publicistů. kteří vykládali české záležitosti, tlumočili české po- žadavky »Jsem sťasten,« pokračoval starosta »že můžeme vám stisknouti ruku, děkovat vám za tolik důkazů bratrské sympatie, Čechy, vzpominají cí na svou stávn, věrní svým přátetům, doufající ve svou budoucnosl, v rozkvět hospodářský i politický, Čechy celé posílají své díky a nadšené pozdravy městu Paříži, je,í municipalitě, jeji adininistraci, řízené tak distingovaným a roztomilým prefektem seinským p. de Seivem a p. Lep nem. Ať žije Paříž! Ať žije repoblika francouzská! Nový výbuch nadšeného volání, nový příval po tlesku zahlaholily sálem. Starosta prazský odevzdal presidentoví Chěriouxovi bronzový odlitek Myslbekovy sochy sv. Václava.
Karel Iva Václav Iva Jrí Jungmann Chateaubriand Hlavliček Patacký Riegr Grégr Sorel Lger profesor Denisa Leroy Beaulieu Čecho Seiv Myslbekův Poděbrady Čechy Paříž socha svatý . Václav
18 article
Pan Chérioux poděkoval za krásný dar, vy- stihující vlasteneckou duši českou a vzpomíná na sochu Myslbekovo, kterou obdivoval na jubilejní vý stavě pražské. Přijímá dar jako záruku bratrské do hody a vzájemné věrnosti. Potom vyšli češti hosté, provázeni municipál ními rady a úřadníky radnice a celý průvod ubíra se skvěle dekorovanými sály radnice. V jídelně radniční byla uspořádána imposantní hostina o 150 příborech. Zůčastnili se jí všichn manicipalní radově, přední úřadníci magistrátníe administrativní, p. Gavary, zástupce ministra za braničních věcí, členové sto kholmské municipality zástupci velkých žurnálů pařížských, poslanci a se nátoři, fepresentanti vědy a literatury a t. d. Přípilky zahájil president Chérioux, jenž po zdravil zástupce ministra zahraničních věcí Gavaryho Mluvil o vzpomínkách a tužbach, jež spojují v brat ském cítění národ český a francouzský. Přeji si, aby co nejčastěji opakovaly se tyto povzbuzující mani festace bratrství. Oba národové se stále vice sbližuji
Chérioux Myslbekův Gavara
19 article
poznávají a stále upřímněji milují. To vše přispívů i k Hospodářskému povznesení oboy zemí. Řečník praví dále: »Připijím budoucím schůzkám Čechůa Francouzů! Připíjím obecní radě pražské, jejímu znamenitému prešidentovi p. Grošovi, jeho sou- druhům náměstkovi p. Jirouskovi a nezapome- nutelnému náčelníkovi Sokolů, p. Podlipnému. Dovolte, abych též připil p. Schelnerovi, ny- nějšímu presidentovi »Sokola«, p. z Čenkova, který nespokojuje se tím, že je oddaným sekretářem municipality pražské, ale nalézá ocenění i jako básník a p. Hladíkovi, jenž dnes representuje mezi námi český tisk a věnoval tolik studií současné Francii. Přípíjím Praze, pánové, Čechiám a národu českémul Presidentova ohnivá řeč byla přerušována boj- ným potleskem Generální sekretář seinské prefektury p. Armand Bernard poděkoval jménom prefekta p. de Selva, jenž pro smutek musil se vzdáliti sluvnosti, městu Praze za dojemné projevy sympatie a oddanosti, jež neúnavně dokazuje národu francouzskému a Paříží i Prosil Čechy, aby se cítili v Paříži jako doma.
Francouz Groš Jirousek Sokol Podlipný Schelner Hladík Armand Bernard jít Selva Čecho Čenkov Francie Čechia Praha Paříž Sokol Přípíjí Praga
20 article
»Budeme vždy šťastni a hrdi«, pokraduje řečník, »když budeme pozorovat váš zájem na naší prácia když půjdete ruku v ruce s námi k ideálu pokroku a míru. V tomto citu bratrského spolupracovnictvía vysoké zdvořilosti pozvedám svou čiši na počest města Prahy, její roztomilých a distivgovaných zá- stupců, na počest starého, slavného království ča- ského, drahocenné perly velké koruny.« Řečník vy- slovuje pozdrav a hold prefekta seinského císaři a králi Františku Josefovi a končí: »Připíjím velikosti císařství rakouského a blahobytu města Prahy“. (Bravo! — Potlesk.) Generální sekretář policejní prefektury p. Lau- rent, jenž si svou bodrou roztomilostí a srdečným čechofilstvím získal sympatie českých hostí, pronesl rozmarný přípitek českým damám, který byl přijat s velkou veselostí a s pochvalou. Pan Marguez, president obecní rady de- partementu seinského, přípil shodů česko francouzské. Starosta dr. Groš pravil: Hluboce dotknut vším tím krásným, čeho jsem dnes svědkem, děkuji vám ještě jednou, drazí přátelé, za přijetí bratrské, jež nám zůstane nezapomenutelným. Praha a Čechy ostanou vám věrně vděčnými. Nemohu vám říci s bohem!, ale na shledanou v Praze, ve vašich Čechách, u vašich přátel a bratrů českých. Na shledanou! Na zdari Shromáždění opakuje volání sna zdar!« a bouř- livě aklamuje dra. Groše. Na to promluvil p. dr. Podlipný: Citíms v ovzduší vroucích sympatil. Je to zajisté přihodná doba, abych vzpomněl tolika etap, učiněných na společně naší dráze. Byli to Sokolové čeští, kteří nás nejdřive sbližili. Sokolové i gymnasté francouzští sledovali stejný vznešený cíl vlastenecké výchovy.
František Josef Marguez jítpartement doktor Groš Čecho Podlipná Citíms Sokol Praha Čechy
21 article
Jejich duše byly osvíceny láskou k vlasti, jejíž kouzlo působí na každou ušlechtilou povahu, jež vás poutá k velkým diům předků a dává vám na- ačení, abyste sledovali jejich nesmrtelný příklad. (Potlesk.) Tak gymnasté a Sokolové chápou vlaste- nectví v jeho nejčistším a nejvyšším pojmu. Na této cestě vlastenectví stýkají se již můsta Paříž, vždy tak pohostinná k Sokolům, a Praha, srdce Slovano českých. Čechové jsou vděční za neutuchající důkazy přízně Francie, jsou silnější při myšlence, že jejich ideál byl tak dobře pochopan. Naše dnešní shro- máždění je sloučením myšlenek, pro něž jsme hotovi se obétovati, jež byly posvěceny nejlepšími našimi lidmi. Pozvedám číši na zdraví a slávu krásnéa ašlechtilé Francie. Víve la France ! Na zdar!« Řeč dra. Podlipného svým vlasteneckým vzletem elektrisovala sbromáždění, jež ohlušujícím potleskem odměnilo řečníka. Též s velkou pochvalou byla přijata stručná řeč dra. Scheinera, jenž tlumočil ideály, spojující české Sokoly a francouzské gymnasty Prof Louis Leger ve svém přípitku povzhu- zuje k horlivému pokračování v zdárně zahájené práci česko francouzské. Za vzrušené a radostné nálady byla skončena hostina. Účastníci se o lebrali do slavnostnich sálů. Přicházeli pozvaní hosté ku plesu. V nepřetržitém toku valily se stísněné davy vybraného obecenstva kolem české delegace, kterou srdečně pozdravovaly. Byla to nevídaná slavnost. Sami Pařížané ujišťovali. že podobny nával na radnici již dávno nevidélia viděli v tom důkaz nasmírné popularity, již se těší Čechové i ve vyšších kruzích pařížských. Přes 10 000 tidi tísnilo se v ohromných sálech krásné radnice pařížské.
Sokol Čecho Podlipný Scheiner Leger Pařížan Paříž Praha Francie Franca Sokol
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. prosince. (Další hlasy o stanném právě.) Jako listy polské, posu- zují poměry pražské také listy slovinské. „Slov. Narod“ ve stati o stanném právě kon- statuje, že státní moc se pokořila vůli Němců a upadla v prach před německými burši, pro- hlásivší v Praze náhlý soud. Kdyby vládě šlo o klid, kdyby byla chtěla uklidniti pobouřené obyvatelstvo pražské, nebylo třeba nic jiného, nož zakázati provokační německý buml na hlav ní ulici pražské. Politické udalosti posledníc
Němec Praha
23 article
Sočna čtvrtá.) (Den na to. — Sedm hodin večer. — Elegantn garderoby v „Opeře“ tenora Paol a.) Paolo. — Sluha livrejovaný. P. (v úboru Rudolfe Puccinia Bohěmy. Za jímavá tvář 24letého štíhlého muže spíše žen ských forem. Přechází nervosně a pokašláv lehce) k sluhovi: „Zavolejte mi neprodleně diva delního lékařé. Sl. (odehází). Pausa. Dr. O. (vchází dveřmi, otevřenými sluhou jenž zůstane pak venku). Jsem divadelní lékař pane, jehož jste si přál. P. (pokyne hlavou, vpadá kvapně). Odpust te, pane doktore, že vás obtěžuji. Nenc dálá přt hoda — Dr. O. Indisposice? Bolení hlavy? P. Indisposice hlusová nenadálá. Ještě před čtvrt hodinou, až na malé obestření hlasu, byl vše all right. Na radu kolegů vykouřil jsem jednu z proslulých cigarett dra. Oswalda. Znáte ho snad osobně? Dr. O. (s úsměvem): Jsme konkuronty. P. Oh, račte být rovněž laryongologem? Dr. O. Jako divadelní lékař — nezbytno! Sl. div. (vejde s listem zapečetěným). Ve- řejný posluha přinesl jako velmi naléhavě.
Paola Rudolf Puccinia Indisposice Oswald
24 article
P. (otevře dopis. Vypadne malý lístek a jiný dopis v obálce. P. do popředí polohlasem) — Pismo Sylvie. Co píše? (čte). „Čti kvapně při- ložený dopis, mi právě doručený. Snad je po- sud čas. Chvátám za listom.“ (Vrlí hlavou z obálky vybaví druhý list i opět polohlasem): Paní Sylvušo, věděl jsem včera, kam jdotea vím dnes, že mi nepatřite víco. Jsom v tul chvili na cestě z vlasti. Cigaretly pro přítele va- šeho jsou napuštěny kurarem, jedom, působícím asi dvacet minut po vykouření a zvolna. Nej- prvé úžasné sucho v hrdle, žízeň nouhasitelná, neklid, křeče a smrt v bolostech. Můj zivot je zpičen. Život za život — nemám právaí Otello . . P. (vytřeštěně hledí na dopis, náhle zbledno nápadně, zapotácí se a klesne poloomdlelý do křesla). Dr. O. (postříká he vodou.) Co se děje s vámi? P. Doktore, rychle, spaste mne, pro boha. možno-li. Vykouřil jsem v sedm hodin kurarem otrávenou cigarettu ...
Pismo Sylvie paní Sylvušo
25 article
Dr. O. Tedy hledejme v hrdle sraženinu. Kurare v úžině hlasivek se srážívá a možno je odtud odstraniti. P. (otevře mocně ústa). Dr. O. (vyjmo z otui dlouhý, štíhly skalpel (nůž), pincetu, ná- stroje oba levicí, pravicí zavádí zreádko na měkk patro). Prosím, podržte si sám zrcádko. P. (učiní tak). Dr. O. (pincetou vniků a již již blesku rychlým pohybem ruky chce zavésti skalpel, aby přeřízl hlasivky, chordy vokální. — V tom na- hle se rozhodne, odstraní všechny nástroje z úst a hodí skalpel do kouta). Ne! Nechci! Pře- nechám lyneh tvorům vašeho rázu. P. Co to znamená? Dr. O. chec mluviti. V tom rázem vstoup Sylvie (uzří dra. O.): Přišel se podívaí vrah na svou obet? P. (pochopí a klesne na kolena) Probůl dejte mi protijed! Začíná mi to svírat v hrdle Žizeň! Zallanu se.
Sylvius
26 article
Dr. O. (se pustí do drsného smíchu): Jak tragikomodie! (Hrotem své lakýrky odstrčí kle- čícího P. od sebo). Tonto zbabělec hysterický měl dost odvahy zákeřně zardousit sné štěsti. vyhodit do vzduchu můj krb domácí — ale my- šlenka smrti ho zhroutí. (K P.) Vslaňte, ciga- retty byly úplně neškodny, toliko z brasilského silného tabáku, takže nikotin více cítite. Vidíto, mohl jsem skalpelem, jenž leží v koutě a jejž si vezmu s sobou s dopisem svým (vezme se stolu oba listy, zavine do nich skalpel) vaš uměleckou dráhu zničit. Ale jsem zatížen zdra- vou suggescí správného jednání jako vy máte v krvi touhy ničemné a neušlechtilé. Sylvie, po- mozte přece vašemu rekovi. (K Sylvii): Pošlu vám zejtra všo, co jste do mé domácnosti s se- bou přinesla: tuším hedvábných pár spodnícl sukní, lakýrky a slunočníky. Vejde se to do menší bedny. Jsem brutální? Vaše škola, přá- tolé. Odcházíte se zdravou kůží oba — ve mne jste zničili vše, co bylo květom, zhaslí vše, eo hřalo a zatemnili sluncc. Můj dům je pro vás zavřen. Oostatně, veliká je láska vaše, jste oba umělci. Budete šťastni. (Odchází. S. se sklo penou hlavou, P. klečí tvář rukama skrytou.)
Sylvius Sylvie
27 article Pop Grujo Baňský zemřel.
Pop Grujo Baňský zemřel. Účastníci Bulharského dubnového povstání roku 1876 pozvolna vymírají. Minulého týdna zesnulv Panagjurišti pop G rujo Ba n sk ý, klerý v povslání hrál vynikající roli. Na všech agitačních cestáchp Strědné Goře provázel strůjce hnutí, Gecrgi Benkov ského, jehož byl pravou rukou. V prvém „národnín sobranie“ (konaném v památném lese „Oboriště“ blízko Panagjuriště a vesnice Mečky), jehož „depu tati většinou vypustili svou duši na tureckýci šibenicích, pop Grujo sloužil slavný „moleben“ vzbudil nadšení u sněmovníků a podiv přítomnýel popů tím, že staroslovanský tex! „trebniku“ proplětn improvisovanými „modlitbami“, v nichž zuřil na sla lotého vraha Bulharů, Turka. Ve sněmu přijímal prí sahy spiklenců. Hned po prohlášení povstání sloužil „moleben? v Panugjurišti při příležitosti svěcení praporu, jeje vyšila „první bulharská kněžna“ Rajna (tak ji pře- zděli Turci.
Baňský Bulhar Turek Rajna Gecrg Benkov ský
28 article
Pop Grujo byl postrachem zajalých Turků, je originálním způsobom chtěl obrátiti na víru Kristovu skřípaje zuby a hroze šavlí, přinutil uvězněné, že „přijímali“ kousky slaniny a žo pocelovali kříž. Kdy povstání bylo udušeno (Benkovský byl pchfb - nr útěku v lesích Tetevena), všichni účastníci revoluě- ního výboru byli zjímáni a většinou popraveni Chy- con byl i pop Grujo. Svázán do kozelce, úžasn osmkrát byl mučen za kratochvíli obracování Turků na pravoslavnou víru. Okolnost, že jeden starý, rez- šafný Turek, přísedící náhlého soudu, jemuž se sže lelo popa, do krve zlýraného, nepodepsal orlel smrii zachránila Grujovi zivot. Byl zavlečen do Diar- Be kiru. Po válce rusko-turecké amnestován, vrátil s ke svým „ovečkám“. Mučení a přestálé útrapy v Diar Bekiru však nezkrotily revolucionářskou duš popovu. V roce 1885 při prohlášení sjednocení Ru melie se severním Bulharskem neklidný „sluha bozí vedí tři sta horalů, kteří na koních přichvátali do Plovdiva, kdaž zajali guvernéra, Gavrila Chrestoviče O jubilejních slavnostech v Panagjurišli r. 1901 pop Grujo Baňský, malý, čilý stařík, opatřen od hilavy až k patě strašnou povstaleckou zbrojí, s kalimjsv kou (pokrývka hlavy), okrášlenou emblemem revolu- clenářů a nápisem „svoboda nebo smrt“, čile cválal po městě na malém koníku. Nadšeně uvítal českou deputaci, vedonou p. Arthurem Pílanzrem, blahoslavě jí a „milý slovanský, český národ“. Upoutal na sebe pozornost knížete, přítomného jubileu. Byv mu před- staven, kamarádsky mu potřásl rukou, jakoby chtě dáti na jevo, že on a všichni ti staříci, kteří po po vstání smrti ušli, dali základ k osvobození Bulhar Budiž mu lehkou zeně. ska.
Grujo Turek Kristův Benkovský Chrestovič Pílanzr Bulhar Diar Diar Bekir Bulharsko
29 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Městské dívadlo na Král. Vinohradech. Gu stav Esmann: „Vdoveř“. Dvě scény. Z dác štiny přel. II. Kosterka. Poprvé 5. prosince. Štaslný úspěch dvou veselcher dánského drama- tika „Slarý domov“ a „Olec a syn“, jimiž uvoden byo na českou scénu v lonské divadelní saisoně — první na Vinohradech, druhou v Národním — vedl asi k tomu, že bylo se rozpomenuto na drobo- tinu, přeloženou a otištěnou v „Rozhlodech“ Pelelo- vých už asi před deseti roky, v době živého zájmu o tak zv. intimní scénu, „Vdovci“ jsou aktovka, roz- děloná na dvě kratičké, čtvrthodinné scény, působí spíš úsečným, dobře pointovaným dialogem a sug- gestivnosti nálady, než vlastním dějem. Dva intimní dlouholelí přátelé, ženatý, bezdětný úřadník a svo- bodný lékař, se v poslodní době poněkud sobě od- cizili. Lékař vyhýbá se domácnosti přítelově, v níž dříve trávíval všechny večery, na jeho domluvy, nalé- hání o vysvětlení, na všechny prosby zůstává hlu chý, nenalézá ani planých výmluv. Toho večera, kdy dal se přece přemluviti a skoro násilím přivléci po dlouhém stranění do prátelské domácnosti po naho dilém solkání na ulici, choť přítelova noní doma Sba manželé měli v potedne malé nedorozumění paní odešla před večerem z domova, zanechavší p služce vzkáz, že jda navštívit matku. Přítel lékař ne dává se zdržeti, po několika minutách kvapně od chází, monžel netrpělivě, nervósně čeká na ženi návrat V tom vrazí do bytu neznámí lidé, přinášej těžce raněnou: na ulici přejel ji kočár tak nešťastně že umírá. Opona padá.
Král Kosterka
30 article
Druhá scéna za týden. Tytéž dvě osoby, v smul ku. Paní pohřbena, její muž teskně se rozpomíná po sledních bolestných dnů, děkuje přileli lékaři za mar nou pěči, klerou jí věnoval. Ale je vnitíně rozrušen nemůže utajiti svých pochyb: neštěstí sběhlo se ve zcela jiné čtvrti, než kde bydlila matka zesnulé, ko čár přejel ji nedaleko v ulici, kde bydlí doktor, zrov na před jeho domem, několik minut po té, kdy or sám chvatně odlud odešel před týdnem, pospíchaje domů. Hrozné podezření propuká už zjevně slovy — „Nobyls to ty, na něhož čekala? Vidouc při cházoti na druhé straně neznámého muže, vběhla prý rychle do jizdní dráhy!“ Tak mu vypravovali lidé, kteří byli náhodnými svědky neštčslí, Lékal mlčí, nepřiznává se, ale nemá ani odvahy vyvracet podezření. Těžký stín padá mezi oba přátele. Chv ilk trapných rozpaků, resignované nlčení. V tom přicház služka, oznamujíc, že je prostřeno k večeři. Manžel- vdovec, přemožen vzpomínkou na minulé doby, kdy v tuto chvíli zasedávali ke stolu všichni tři, první podává ruku k smírení: nechť si mrtvá vzala svě tajemství do hrobu, pozůstali živí nebudou je luštili. Jsou oba — vdovci Dialog vzácné slovní ekonomie vyžaduje herce. kteři by mu nezůstali nic dlužni. Pánové Hlavatýa Zakopal vydrželi až téměř k závěru dobře zvýraznit. bonhomního, povídavého manžela i mičelivého, za- vč. smušilého přitele. + Z Poříže, 8. prosince. (K. k.) Dle „Journalu“ uvažuje vláda následkem krise v ředitelství Velké opery o plánu, přeměniti operu v soukromý p- dnik, čímž by ulehčilo se státnímu rozpočtu ročně o 80.000f.
Hlavatý Zakopal Velká opera Poříž
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Zavraždění malíře Steinheila. Z Pařiže, 8. prosince. V aféře Steinheilově byla zjištěna nová důležitá skutečnost. Den před zločinem dlela paní Japyová v Monthoutona u Beaucourtu a byla paní Steinheilovou telefonicky povolána do Pa- říže k vyřízení naléhavých záležitostí. K telefonu přišla služebná pl. Japvové a hned ji zprávu ozná- mila. Z toho se soudí, že pí. Steinheilová vraždu připravovala. Snoubenec sleč. Marty Steinheilové, Buison, pro- hlásil vzhledem ke zjištěné okolnosti, že sluha C suil. lard zpronevěřil několik Martiných dopisů, psaných ženichovi, že Martě bylo vůbec dopisování s ním domácími lidmi všemožně ztěžováno. Marta byla totiž zvyklá jmenovati věci pravými jmény a tímsi působila nepřízeň. Miluje ji a bude jeho, ať se stane cokoli. Starý příznivec a snad i milenec pan! Stein- heilové, hrabě Arlon, dal se opětně interviewovati dává zatčené skvělé vysvědčení. Byl prý svědkem velmi něžných a dojemných rodinných výjevů v do- mácnosti Steinheilově, připouští však možnost, že byl snad obratnou ženou oklamán. Z Paříže, 8. prosince. Poněvadž se včera očeká- vala ve sněmovně vzrušující debata v aféře Stein- heilově, byly tibuny přeplněny. Před počátkem za- sedání se tvrdilo, že četní poslanci mají důležité dokumenty a čekají jen na první výpad nacionalisty Berrya, aby učinili sensační odhalení. Nedošlo však k ničemu zvláštnímu, neboť krátké vysvětiení mi- nistra spravedlnosti Brianda, že není přípustno za- tahovati do sněmovny soudní vyšetřování, posud trvající, bylo schváleno a poslanec Berry obmezil se jen na projev přání, aby do Leydetova období vyše- třování bylo vneseno vlce světla, poněvadž dal za- tknouti nevinné osoby. Zalím stahuje se síť kolem paní Steinheilove stále více. Soudní chemik Opier prohlásil, že zkou
Steinheil Japyová Steinheilová Mars Steinheilová Buison Martin Martha Mars Stein Berrya Briand Berra Steinheilov Opier Monthoutona u Beaucourt Arlon Paříž Pařiže