3
masthead
9. prosince 1908.
5
article
carovým a ruského národa, p. Izvolskému ne-
zbylo by, než poroučeti se z úřadu ruského
zahraničného ministra a na jeho místo nastoupi
by jiný diplomat, lépe umějící počitati s roz
hodujícími v Rusku činiteli.
O smýšlení ruského národa vyslovuje s
»Svět«: Nechť si ruská diplomacie a p. Izvolský
dělají co dělají, ruský národ stojí úplně
na straně svých jihoslovanských bratří
a jest hotov podporovati je všemi
způsoby, které jsou v jeho moci.
Turecký bojkot a Německo na Čer-
ném moři.
Turecký bojkot rakousko-uherských tovanů
značně oživil ruský vývoz do Turecka a do
států balkánských. Hlavně získává ruský eukr
kdežto rakousko-uherské tkaniny vytlačovány
jsou anglickými. Turecký bojkot zastavil také
plavby rakouského »Lloydu« po Černém moři.
jenž v posledních letech mnoho prostředkova
při obchodním spojení mezi ruskými přistavy
na Černém moti a Levantou. Ale místo rakou-
ského »Lloydu« hledí čiperně zaujmouti »Severo-
německý Lloyde, jehoz sídlo je v Berlině
A tak ožívení ruského obehodu, jedva se
ukázalo, již padá pod kuratelu německého
»Lloydu«. n sbo
Perspektiva vtržení Severoněmeckého Lloydu
polekala jihoruské vývozce a mofeplavce, kteříž
podali muské vládě protest proti tomu, aby
dávala ruský obchod exploafovat Němcům.
Lloyd
Němec
Rusko
Německo
Čer
Turecko
Berlín
6
article
Zprávy z Cařihradu
Z Cařihradu, B. prosince. (K. k.) »ladam« se do-
vídá z antennckéno pramene, že co nejdříve dojde
k jednání mezi Portou a Rakousko- Uher
skem. Porta ebce, aby se začalo ihned, ale Rakou-
sko Uhersko váhá. Rakousko-uherské velvyslanectví
prý prohlašuje, že nemá instrukcí. Jest však nepo
chybno, že do konce tohoto týdne instrukce obdrži.
poněvadž další vyčkávání by moblo býti špatně vy-
kládáno. Porta považuje za nutné, aby si Rakousko-
Uhersko pospišilo. Porta prý nestanovila ani mini
mum, ani maximum finančního odškodnění. Údaje
vídeňských listů, plšlcích o 120 milionech franků,
jsou prý smyšleny. Také pokud jde o kapitulace.
poštovní úřady a jině body nebylo prý dosud ničeho
stanoveno. Rakousko-uherský velvyslanec dotkl prý
se těchto a podobných věcí jen za řeči s velko-
vezírem a ministrem zahraničních záležitostí Jest-
liže následkem vyjednávání počnou se částečně jeviti
pocity upřímného přátelství, bude boykot osláben.
Čím více se lichotí náladě lidu a čim více bude lid
uspokojen, tím více bude boykotové hnuti ustupovati
a konečně snad docela přestane.
Port
Cařihrad
Rakousko
Uhry
RakouskoUhersko
ský Uhersko
7
article
Nchrozí žádné zápletky.
Z Petrohradu, 8. prosince. (K. k.) Poloúřadní
»Rossia« píše: Bosenská otázka jest všeobecnou
evropskou otázkou, která musí býti projednána na
konferenci. Před rokováním této konference ne-
hrozí žádné záplelky, jmenovilě žádně útoky
armád sousedních stálů, jak to líči »Novoje
Vremja«
Mozi Ruskem a Rakousko-
Uherskem.
V poslední debě videňský „Darzzer's Armee-
Zeitung“ vzbudil širší pozornost několika příliš
bojovnými články, upomínajícími na to, jak
r. 1866 před válkou ve Vídni se kasali, že Pru-
šáky pobijou čepicemi, a ještě r. 1878, před
okupací, generál Filipovič se kasal, že Bosny
Hércegoviny dobude vojenskou „umsikbandou“ .
Jmenovaný list na př. radil Rakousko-Uhersku
aby bez opovězení války vtrhlo do Srbska i n
Černou Horu, překvapilo je, na hlavu porazilo,
zabralo, dynastic vyhnalo a obyvatelstvo při-
nutilo, aby se rázem odřekle své víry i jazyka
a věrou i jazykem se sjednotilo s ním, Rakou-
sko-Uherskem
V jiném článku vejenský orgán vídeňský
snažil se zastrašiti Rusko. Nejprve mu ukázal,
jak všechny velmoci Rakousko-Uherska buď se
bojí, nebo se mu koří. Angile a Německo se
bejí, Francie se koří. Ilalie se nechce bát an
kořit, a za to jí Rakousko-Uhersko připravi
druhou Aduu. Ještě horší osud stihne Rusko.
Ono bude Rakousko-Uherskem po dobyti Bal-
kanu prostě rozšlapáno. Rakousko-Uhersko mu
pobouří Kavkaz, Malou Rus, Polsku, poštve n
ně Persii a v Indii vyvolá revoluci proti Anglii.
aby Rusko nemohla zachránit.
Po rozšlapání Ruska Malá Rus a Polsko
budou zabrány pro radost „našim domácím Slo
Filipovič
Hércegovina
Petrohrad
Rusko
RakouskoUhersko
Vídeň
Pr
Srbsko
Černá Hora
Německo
Francie
Uhersko
Rakousko
Bala
Kavkaz
Polsko
Persie
Indie
Anglie
Rus
Darzzer ' s ArmeeZeitung
RakaskýUhersko
Novoj Vremja
8
article
vanům“ a Rakousko-Uhersko učiní je tak šťast
nými, jako Bosnu a Hercegovinu.
Ruské listy odpovídají vojenskému orgáne
vídeňskému jednoduše: nazývají jeho článel
„chlestakovščinou“ — čtenáři N. V. Gogola roz-
umějí.
Totě příliš kruté odbytí.
Co žádá Rusko na Rakousku?
Je nebezpečí války
(Pdvodní dopis »Národních Listů«.)
Záplelky, nastalé vzhledem k annexi Bosný
Hercegoviny, nabyly takové povahy, že evropský mi
zdá se býti ohrozen. Na všech stranách pečtlás
s možností války, i v kruzích, kde tato eventualit
byla do nedávna úplně vylučována. Vělka ovšení by
mohla vzniknouti jen z neshody při urovnávání na-
stalých rozporů a prolo sluší přihlédnouti ku povaze
a základu možného rozporu. Střediskem olázky jes
vyjednávání mezi Vídní a Petrohradem o svolán
konforenco. Co žádá Rusko?
V tomto směru se tvrdí různé věci; jedna)ž
Rusko žádá territoriální kompensace, jednak žes
slaví proti annexi. Tento růzý výklad chování Ru
ska vzniká z tuho, že neoficiální osobnosti v Rusku
vystupují jako by mluvily jménem země a v Srbsku
podobné kruhy, mezi jinými také princ-následník
prohlašují, že přijmou toliko autonomii Bosny a Her
cegovmy a zavrhují jakoukoli myšlenku na kompen-
saci. Uivořila se lezenda, dle níž ruská vláda jest ol
hodlána rovněž upustiti od myšlenky kompensace pr
Srbsko a Černou Horu, neboť prý nechce naprost
uznati annexi.
N V Gogol
Pdvodní
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Rusko
Rakousko
Bosný Hercegovina
Vídeň
Petrohrad
Srbsko
Bosna
Černá Hora
9
article
Jisto jest, že Rakousko nesvolí k vyklizení Bo-
sny bez války. Kdyby pak Rusko nechtělo žádnýn
způsobem uznati annexi, nebylo by vůbec proč svo-
lávati konferenci a bylo by nepochopilelno, proč s
mezi Vidní a Petrohradem vyjednává. Nebude-li an-
nexe uznára, zůstane otázka nerozřešena a válk
nemusí býti nutným následkem takovéto situace, Ru-
sko, Srbsko, ha i Rakousko mohlo by se s tím spo-
kojiti, neboť Rakousko ani přímo nežádalo o uznání
annexe, ale Anglie, Francie a Turecko, kterým zálež
na tom, aby olázka tato byla rozřešena co nejdříve
mohly by činiti obliže takovému rozřešení.
Tim podivnější jest, že se počíná šířiti tvrzení.
že annexe nebude žádným způsobem uznána steji
v Petrohradě, jako v Bělehradě a to v době, kdy celý
svět ví, že mocnosti Srbsku přátelské i Srbsko sam
se dohodly v otázce kompensace, kterou má Rusk
na Itakousku vymoci. Rusko vypracoválo tento plán
ve shodů s Anglií a Francií a Turecko, které z po-
čášku nebylo příznivo myšlence territoriální kom-
pensace pro Srbsko, přislbupilo na ni rovněž, dík
úsilí Novakovičovu. Mocnosti tedy se shodly
o kompensaci, která jest podmínkou
uznání annexe Bosny a Hercegoviny
Chtíti je nyní přiměti, aby od uznání annexe upu-
slily, znamenalo by osamotniti Rusko a Srbsko. Praví
se nyní, že Pašič přinesl z Ruska myšlenku, neuznuti
annexi. Je-li tomu tak, přinesl ji toliko z hovoru s ne-
oficiálními osobnostmi, oficiální Rusko uvolilo se
žádati se svými spojenci kompensace a ty ve Vídni
také žádá. Ostalně se Pašič za svého pobytu v Caři-
hradě rovněž dohodl s Novakovičem v otázce kom-
ponsací a tuto myšlenku právě přinesl z Ruska. Mlu-
ví-li dnes v Bělehradě jinak, není známo, proč to
činí, ale není pravdě podobno, že by říkal, co se mu
z Ruska radí, neboť ruská vláda jej dementovala.
Novakovičův
Pašič
Novakovič
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Srbsko
Anglie
Francie
Turecko
Bělehrad
Bosna
Hercegovina
Vídeň
sen bez válek
10
article
V posledm době kloní se Anghe rozhodně ke kom-
pensscím a je proti naprostému neuznání annexe, ne-
boť v tomto případě by veškerá podniknulá diploma-
lická akce neměla žádného praktického výsledku. Ne-
uznání annexe by Rakousku neodňalo žádnou vý-
hodu jeho postavení v Bosně, kdyby se však podařilo
dosáhnouti od něho territoriálních kompensucí pre
Srbsko a Černou Horu, dospělo by se především
k odloučení Turecka od Rakouska a zaručil by se
úspěšněji teriloriální status quo pro Turecko vzhle-
dem ku příští válce, kterou Anglie chy-
stá se svými spojenci proti Německu a
Rakousku, pročež hodlá utvořiti znač-
nou vojenskou sílu v koníederaci ba-
kánské, která by napadla Rakousko z jihu.
Rakousko
Boseň
Srbsko
Černá Hora
Turecko
Anglie
Německo
11
article
Nyní mocnosti Srbsku přátelské žádají na Ra
kousku pouze lerritoriální kompensace pro Srbsko a
Černou Horu jako podmínku uznání annexe Bosnya
Hercegoviny To jest jisto a vše ostatní jsou toliko
domněnky. Rusko zvláště se snaží Hakousko k těmto
ústupkům přiměti. Dojde-li k dohodě mezí Vídní a P-
trohradem, bude mír zajištěn aspoň na této straně.
Naopak nedospěje-li se k dohodě, nebude svolána
konference a nastane všeobecná krise s nebezpečím
všeobecné války, jak se očekává na Balkáně.
Nevěří se však v možnost této války pro nej-
bližší dobu, poněvadž na straně nového trojspolku je
třeba jistých připrav. Jest pouze obava, že Rakou-
sko nedopřeje svým příštím protivníkům času, aby
se zorganisovali a že samo učiní počátek útokem
na Srbsko, které dle všeobecného mínění nemůže
nyní očekávati pomoci od Ruska a jeho spojenců.
Srbětí delegáli, spoléhajíce na ujišťování ruských po-
litiků, tvrdí sice, že Rusko nutně musí přispěti Srb-
sku, kdyby bylo napadeno, že veřejné mínění k tomu
donutí vládu kdyby sama nechtěla, ale při tom sami
doznávají, že v Rusku lid nechce slyšeti o válce
Jistý prolesor, jenž horlivě řečnil na srbsko-ruských
schůzích v Rusku a jinak věří také ve vojenskou po-
moc ruskou, pravil mi: „Musili jsme stále říkati, ž
nežádáme na Rusku, aby se pustilo do války, ž
chceme jen podporu mravní. Kdybychom se byli zmí
nili o nutnosti války se strany Huska, litíž posluchači
kteří nám tleskali, byli by se rozprchli.
Uváží-li se tyto okolosti, jest pochopitelno, pr
velmoci radily tak energicky Srbsku a Černé Hoře
ke klidu a umírněnosti. Záleží na tom, aby se Ra-
kousku stůj co stůj odňala záminka k útoku na Srb-
sko, pokud jeho přátelé nejsou připraveni, aby mu
přispěli.
Srb
Huska
Srbsko
Bosnya Hercegovina
Rusko
Vídeň
Balkán
Černá hoře
Ptrohrad
12
article
Doslov k návštěvě zástupců Prahy
v Pařiži.
(Velkolepé přijetí na radníci. — Slav
nostní zasedání obecní rady. — Ho
stiňa na radnici. — Ples 10.000 Pařížano.
Vracíme se ještě k velké manifestaci česko
francouzské, jejíž jevištěm po několik dnů byla zá
řivá, krásná Paříž. Nemilým nedopatřením se stalo
že teprve teď uveřejňujeme obšírné vyličení nejvý
značnějších slavnosti pařížských z péra našeho zvlášt
ního zpravodaje.
Na radnici byli 27. listopadu přijati čeští dele
gáti ve slavnostní schůzi, po níž následoval splen
didní banket, načež byla slavnost zakončena okáza
lým projevem nejširšího obecenstva pařížského, jehot
se přes 111.000 shromáždilo ve skvělých sálech ran-
nice pařížské
0 6. hodině přibyli na radnici zástupci Prahy
pp. starosta dr. Groš, náměstek Jirouse k, bývalý
starosta dr. Podlipný, zástopce Sokolstva dr
Sehejner, sekretář delegace pražské mag rada
dr. z Čenkova a redaktor Václav Hladík, byli
přijali v pracovně presidenta Chériouxa, odku
byli vedeni v průvodu huissierů ve slavnostních
uniformách do zasedací slně, kde je očekávali čle-
nové municipialily ve fracích a četné obecenstvo
Zástupci města Prahy, jakož i syndik Gay a pres
dent obecní rady pan Margues usedli na pozlacená
křesla. Schůzi předsedal president p. Chério ux
po jehož pravici sedět policejní prefekt p. Lépin
a po levici zástupce prefekta seinskéko p. Armand
Berniard.
Při vstupu českých hostů zaburácel sálem po
tlesk a volání: »Ať žijí Čechy ! Na zdar !s
President p. Chěrioux pronesl vřelou, hlubo
kým přálelstvím prodchnutou řeč. Uvítal české hosty
na radnici, vyvolávající vzpomínky na velké událost
historické.
doktor
Groš
Jirous
Podlipná
Sehejner
Hladík
Chériouxa
Margues
Berniard
Praha
Paříž
Čenkov
Čechy
obecní rada
Pařížano
13
article
Měli jsme již radost, pravil, příjati v tomto pa-
lácí mnoho vašich krajanů, kteři přišli jménem
Prahy, jměnem Čech, žíti s námi náš živol národní
zú astniti se našich výstav a národních slavnosti.
Děkuji vám, že i tentokráte jste vyhověli našemu
pozvání. Naše vděčnost je nesmírná, neboť můžeme
vám ve středisku města vyslovití naše pocity ne
ochvějné sympatie. Jsme ještě pod dojmem nezap
menutelných dnů, které posledně nám přapravila po-
hostinná Praha a nadšený její lid. Byli jsme svědky
nevylíčitelného entbusiasmu. Ulice pražské nás pro
vázely bouřlivým voláním, okouzlila nás Praba.
»nejvzácnější z drabokamů v koruně měst«, měsl
snů, Praha, jež v minulosti tak mocně zařila a jež
zůstává ohniskem plodné činnosti a intensivního ži-
vota. Byli jsme hrdi vědomím, že tyto vaše ovace
uctivaly Paříž a Francii, kterou milujete nesmirnou
láskou Dokázali jste nam tuto lásku v hodinách —
jichž nikdo nemá právo zapominati.
Za starých dob jeden z vašich chrabrých panov
níků obětoval svůj život Francii. Za posledních útrap
vaši krajané vstupovali pod naše prapory a nabizele
svou krev Francii, jako své druhé vlasti. A z českého
sněmu zazněly statečné protesty proti zmrzačení naší
půdy. Trpěli jste našimi bolestmi při pohledu na
rozervané tělo naší vlasti. Takové důkazy so
lidarity tvoří posvátné svazky, svazky
spojené pro věčnost! Jeden z vašich básní ů
pravil: »Srdce sjudnocené s jiným, nikdy se neod
loučí a abyste je odděliti, musíte je roztrhnouti.e
1rolo jsme vás, d azí přátelé, přjali, abychom vám
podali důkaz tohoto splynuti duší nero, dvojitelně
sloučených!
Praha
Čechy
Paříž
Francie
14
article
Paříž vás miluje, poněvadž Pařiž nezapomíná
Paříž dává velkomyslně tomu, kdo se jí věnuje
velkomyslné, S výše tohoto křesla dovolte mi, draze
spudruzi obecní rady, abych vaším jměnem. jménem
Paříže, poslal vroucí pozdrav ohnivému národu če-
skému, členům municipality pražské, k nimž ted
nese se láskyplně naše mysl a kteří se dali zastu-
povati mezi námi nejen výtečným starostou drem
Grošem a svými důstojnými kolegy drem. Podjipným
a Jirouskem, celým Čecham, neboť ony celě pozvedly
se, aby aklamovaly Paříž a Francii. Ať žije Praha
Ať žije její obecní rada! Ať žije narod český!
Veškeré shromáždění provázelo nadšené zvolán
presidentovo jásavým, dlouhotrvajícím soublasem.
Potom povstal policejní prefekt p. Lépine
ozdobený rudou stuhou velkého kříže čestné legie
sympatický starý pán velmi živé a bystré tváře,
tichým hlasem, pozvedajícím se někdy k velkém
důrazu, promtuvil strüčně a velmi opravdově o vý-
znamu česko francouzských sympatií. Jeho řeč uči
nila milý a vážný dojem.
Rovněž velmi dobrý dojem učinila řeč druhého
Groš
Podjipný
Jirousek
Čecham
Paříž
Francie
Praha
obecní rada
15
article
zástupce francouzské vlády p. Armanda Bernarda
generálního sekretáře prefektury seinské, zastupujícího
prefekta Selva, jenž musil opustit Paříž. Pan Bernar
tlumočil politování prefektovo, že nemůže zúčastnit
se tak důležité slavnosti. Projevuje jeho jménem
srdečné uvítání administrace pařížské. Připojuje ně-
kolik slov k dojímavým slovům, proneseným presi-
dentem Chériouxem, ovládaným myšlenkou na sta-
leté sympatie, jež vzbuzuje česká návštěva v srdcíe
Pařížanů. Vítáme vás, pravil dále pan Bernard, nejen
jako vzácné hosty, ale jako staré přátele, s kterými
s radostí se shledáváme. Nezapomínáme, s jakou
roztomilou pohostinností přijímá Praha zástupce P
říže a delegáty administrace prefektorátu. My, kteii
neznáme Prahu, milujeme ji jako námořníci básník
milují vzdálenou princeznu. Z dálky, se vzdušnou
krajkou svých věží, se svou krásnou, mohutnou řekou,
se svou radnicí, se svou starou universitou, založenou
po návratu z Francie, králem, který byl sám Paříža-
nem, vaše město zjevuje se nám jako zá
zračná a rozkoéná sestra Paříže. Posí
lám jí bratrský pozdra vo
Řeč p. Bernarda byla přijata s hlučnou, dlouh
neuluchající pochvalou.
Armand Bernard
Selva
Bernar
Pařížan
Bernard
Paříž
Praha
Francie
16
article
Na to vystoopil na tribunu řečnickou, kterou m
radniční poradní sál jako parlament, starosta pražský
pan dr. Groš, zdobený zlatým řetězem a řády
čestné legie, komturskou hvězdou a kordony řádu
rakouského a ruského. Byl předmětem nadšených
ovací. Potlesk a volání otčásaly sálem.
Starosta dr. Groš prumluvil zvučně se rozleha
jíeím a pohnutým hlasem nástedovně: Hluboce dojat
děkuji jměnem svých soudruhů, jménem města Prahy
za slova tak srdečná a přátelská, jež president příte
Chérioux adresoval delegálům hlavního města krá-
lovství českého. Jsme šťastní a hrdi, že zastupujeme
mezi vámi naše drahé město a naši milovanou vlast.
tak milovanou Francil. Vroucí pozdrav, vzdávaný
nám Paříží, zalehá daleko za skvoucí sály radnice
pařížské, nehoť kdykoli se ozve Paříž, poslouchá celá
Evropa. (Výborně!
Již po pátě starostové pražšti mají čest vzdáli
svůj hold Paříži, jež ovládá celý sv ět a je zbož-
ňována všemi vlastmi. Paříž nevládne tyranií, nle
naopak svým uměním, svou praci, svým geniem
a autoritou, již nabyla jako nejstarši z měst. Z
nejslavnějších dob své historie národní Čechy
jich hlavní město, poslavené na křižovatce střední
Evropy, na cestě ze západu na východ. hájicí s
heroicky proti svým četným nepřátelům. Čechy byly
vždy přátelsky oddány Francii. Založení a rozvoj
university pražsté, zbudování královského hradu
v Praze, kathedrály sv Víta, starého mostu, Karlova
Týna, diplomatické styky za Jana Lucemburského.
doktor
Groš
Francil
svatý Vít
Jan lucemburský
Praha
Paříž
Evropa
západ
východ
Čechy
Francie
královský hrad
starý most
Karlův Týn
17
article
Karla IV., Václava IV., Jrího z Poděbrad jsou toho
skvělým důkazem. Úmělecký a literární rozvoh
v Čechách naprostý podává toho důkaz, nebo
mladá generace vstupuje do vaší cesly. Velicí pra-
covníci našeho znovuzrození, mužové věhlasní, kteři
nejlépe představují slovanskou duši Čech, kteří nej-
lépe prokázali, kde je náš prospěch a naše nebez
peči, byli hluboce přesvědčeni o potřebě intelektušl-
ního zblížení Čech s Francií. Stačí uvésti jen jména
Jungmanna, překladatele Chateaubrianda, Hlavlička,
tohoto českého syna Velké Revoluce, Patackého,
Riegra a zakladatele moderní politiky české Julia
Grégra. S hlu okou vděčností uznáváme, že též
s vaší strany velicí mužové přišli do Čech nám
podati ruku. Řečník velebí zástuhy slavného historika
Alberta Sorela, který mládež učil zajímati se o če-
skou otázku, dále mluví o čiunosti slavisty pana
Lgera a o velkém dile prof. Denisa, francouzského
historika Čech. Připomíná pak dále působení Anatela
Leroye Beaulieua a brilantní družiny publicistů.
kteří vykládali české záležitosti, tlumočili české po-
žadavky »Jsem sťasten,« pokračoval starosta »že
můžeme vám stisknouti ruku, děkovat vám za tolik
důkazů bratrské sympatie, Čechy, vzpominají cí na
svou stávn, věrní svým přátetům, doufající ve svou
budoucnosl, v rozkvět hospodářský i politický, Čechy
celé posílají své díky a nadšené pozdravy městu
Paříži, je,í municipalitě, jeji adininistraci, řízené tak
distingovaným a roztomilým prefektem seinským p.
de Seivem a p. Lep nem. Ať žije Paříž! Ať žije
repoblika francouzská!
Nový výbuch nadšeného volání, nový příval po
tlesku zahlaholily sálem. Starosta prazský odevzdal
presidentoví Chěriouxovi bronzový odlitek Myslbekovy
sochy sv. Václava.
Karel Iva
Václav Iva
Jrí
Jungmann
Chateaubriand
Hlavliček
Patacký
Riegr
Grégr
Sorel
Lger
profesor
Denisa
Leroy Beaulieu
Čecho
Seiv
Myslbekův
Poděbrady
Čechy
Paříž
socha svatý . Václav
18
article
Pan Chérioux poděkoval za krásný dar, vy-
stihující vlasteneckou duši českou a vzpomíná na
sochu Myslbekovo, kterou obdivoval na jubilejní vý
stavě pražské. Přijímá dar jako záruku bratrské do
hody a vzájemné věrnosti.
Potom vyšli češti hosté, provázeni municipál
ními rady a úřadníky radnice a celý průvod ubíra
se skvěle dekorovanými sály radnice.
V jídelně radniční byla uspořádána imposantní
hostina o 150 příborech. Zůčastnili se jí všichn
manicipalní radově, přední úřadníci magistrátníe
administrativní, p. Gavary, zástupce ministra za
braničních věcí, členové sto kholmské municipality
zástupci velkých žurnálů pařížských, poslanci a se
nátoři, fepresentanti vědy a literatury a t. d.
Přípilky zahájil president Chérioux, jenž po
zdravil zástupce ministra zahraničních věcí Gavaryho
Mluvil o vzpomínkách a tužbach, jež spojují v brat
ském cítění národ český a francouzský. Přeji si, aby
co nejčastěji opakovaly se tyto povzbuzující mani
festace bratrství. Oba národové se stále vice sbližuji
Chérioux
Myslbekův
Gavara
19
article
poznávají a stále upřímněji milují. To vše přispívů
i k Hospodářskému povznesení oboy zemí. Řečník
praví dále: »Připijím budoucím schůzkám Čechůa
Francouzů! Připíjím obecní radě pražské, jejímu
znamenitému prešidentovi p. Grošovi, jeho sou-
druhům náměstkovi p. Jirouskovi a nezapome-
nutelnému náčelníkovi Sokolů, p. Podlipnému.
Dovolte, abych též připil p. Schelnerovi, ny-
nějšímu presidentovi »Sokola«, p. z Čenkova,
který nespokojuje se tím, že je oddaným sekretářem
municipality pražské, ale nalézá ocenění i jako
básník a p. Hladíkovi, jenž dnes representuje
mezi námi český tisk a věnoval tolik studií současné
Francii. Přípíjím Praze, pánové, Čechiám a národu
českémul
Presidentova ohnivá řeč byla přerušována boj-
ným potleskem
Generální sekretář seinské prefektury p. Armand
Bernard poděkoval jménom prefekta p. de Selva,
jenž pro smutek musil se vzdáliti sluvnosti, městu
Praze za dojemné projevy sympatie a oddanosti, jež
neúnavně dokazuje národu francouzskému a Paříží i
Prosil Čechy, aby se cítili v Paříži jako doma.
Francouz
Groš
Jirousek
Sokol
Podlipný
Schelner
Hladík
Armand Bernard
jít Selva
Čecho
Čenkov
Francie
Čechia
Praha
Paříž
Sokol
Přípíjí Praga
20
article
»Budeme vždy šťastni a hrdi«, pokraduje řečník,
»když budeme pozorovat váš zájem na naší prácia
když půjdete ruku v ruce s námi k ideálu pokroku
a míru. V tomto citu bratrského spolupracovnictvía
vysoké zdvořilosti pozvedám svou čiši na počest
města Prahy, její roztomilých a distivgovaných zá-
stupců, na počest starého, slavného království ča-
ského, drahocenné perly velké koruny.« Řečník vy-
slovuje pozdrav a hold prefekta seinského císaři a
králi Františku Josefovi a končí: »Připíjím velikosti
císařství rakouského a blahobytu města Prahy“.
(Bravo! — Potlesk.)
Generální sekretář policejní prefektury p. Lau-
rent, jenž si svou bodrou roztomilostí a srdečným
čechofilstvím získal sympatie českých hostí, pronesl
rozmarný přípitek českým damám, který byl přijat
s velkou veselostí a s pochvalou.
Pan Marguez, president obecní rady de-
partementu seinského, přípil shodů česko francouzské.
Starosta dr. Groš pravil: Hluboce dotknut vším
tím krásným, čeho jsem dnes svědkem, děkuji vám
ještě jednou, drazí přátelé, za přijetí bratrské, jež
nám zůstane nezapomenutelným. Praha a Čechy
ostanou vám věrně vděčnými. Nemohu vám říci
s bohem!, ale na shledanou v Praze, ve vašich
Čechách, u vašich přátel a bratrů českých. Na
shledanou! Na zdari
Shromáždění opakuje volání sna zdar!« a bouř-
livě aklamuje dra. Groše.
Na to promluvil p. dr. Podlipný: Citíms
v ovzduší vroucích sympatil. Je to zajisté přihodná
doba, abych vzpomněl tolika etap, učiněných na
společně naší dráze. Byli to Sokolové čeští, kteří nás
nejdřive sbližili. Sokolové i gymnasté francouzští
sledovali stejný vznešený cíl vlastenecké výchovy.
František Josef
Marguez
jítpartement
doktor
Groš
Čecho
Podlipná
Citíms
Sokol
Praha
Čechy
21
article
Jejich duše byly osvíceny láskou k vlasti, jejíž
kouzlo působí na každou ušlechtilou povahu, jež
vás poutá k velkým diům předků a dává vám na-
ačení, abyste sledovali jejich nesmrtelný příklad.
(Potlesk.) Tak gymnasté a Sokolové chápou vlaste-
nectví v jeho nejčistším a nejvyšším pojmu. Na této
cestě vlastenectví stýkají se již můsta Paříž, vždy
tak pohostinná k Sokolům, a Praha, srdce Slovano
českých. Čechové jsou vděční za neutuchající důkazy
přízně Francie, jsou silnější při myšlence, že jejich
ideál byl tak dobře pochopan. Naše dnešní shro-
máždění je sloučením myšlenek, pro něž jsme hotovi
se obétovati, jež byly posvěceny nejlepšími našimi
lidmi. Pozvedám číši na zdraví a slávu krásnéa
ašlechtilé Francie. Víve la France ! Na zdar!«
Řeč dra. Podlipného svým vlasteneckým
vzletem elektrisovala sbromáždění, jež ohlušujícím
potleskem odměnilo řečníka.
Též s velkou pochvalou byla přijata stručná řeč
dra. Scheinera, jenž tlumočil ideály, spojující
české Sokoly a francouzské gymnasty
Prof Louis Leger ve svém přípitku povzhu-
zuje k horlivému pokračování v zdárně zahájené
práci česko francouzské.
Za vzrušené a radostné nálady byla skončena
hostina. Účastníci se o lebrali do slavnostnich sálů.
Přicházeli pozvaní hosté ku plesu. V nepřetržitém
toku valily se stísněné davy vybraného obecenstva
kolem české delegace, kterou srdečně pozdravovaly.
Byla to nevídaná slavnost. Sami Pařížané ujišťovali.
že podobny nával na radnici již dávno nevidélia
viděli v tom důkaz nasmírné popularity, již se těší
Čechové i ve vyšších kruzích pařížských. Přes 10 000
tidi tísnilo se v ohromných sálech krásné radnice
pařížské.
Sokol
Čecho
Podlipný
Scheiner
Leger
Pařížan
Paříž
Praha
Francie
Franca
Sokol
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 8. prosince. (Další hlasy o
stanném právě.) Jako listy polské, posu-
zují poměry pražské také listy slovinské.
„Slov. Narod“ ve stati o stanném právě kon-
statuje, že státní moc se pokořila vůli Němců
a upadla v prach před německými burši, pro-
hlásivší v Praze náhlý soud. Kdyby vládě šlo
o klid, kdyby byla chtěla uklidniti pobouřené
obyvatelstvo pražské, nebylo třeba nic jiného,
nož zakázati provokační německý buml na hlav
ní ulici pražské. Politické udalosti posledníc
Němec
Praha
23
article
Sočna čtvrtá.)
(Den na to. — Sedm hodin večer. — Elegantn
garderoby v „Opeře“ tenora Paol a.)
Paolo. — Sluha livrejovaný.
P. (v úboru Rudolfe Puccinia Bohěmy. Za
jímavá tvář 24letého štíhlého muže spíše žen
ských forem. Přechází nervosně a pokašláv
lehce) k sluhovi: „Zavolejte mi neprodleně diva
delního lékařé.
Sl. (odehází).
Pausa.
Dr. O. (vchází dveřmi, otevřenými sluhou
jenž zůstane pak venku). Jsem divadelní lékař
pane, jehož jste si přál.
P. (pokyne hlavou, vpadá kvapně). Odpust
te, pane doktore, že vás obtěžuji. Nenc dálá přt
hoda —
Dr. O. Indisposice? Bolení hlavy?
P. Indisposice hlusová nenadálá. Ještě před
čtvrt hodinou, až na malé obestření hlasu, byl
vše all right. Na radu kolegů vykouřil jsem
jednu z proslulých cigarett dra. Oswalda. Znáte
ho snad osobně?
Dr. O. (s úsměvem): Jsme konkuronty.
P. Oh, račte být rovněž laryongologem?
Dr. O. Jako divadelní lékař — nezbytno!
Sl. div. (vejde s listem zapečetěným). Ve-
řejný posluha přinesl jako velmi naléhavě.
Paola
Rudolf Puccinia
Indisposice
Oswald
24
article
P. (otevře dopis. Vypadne malý lístek a jiný
dopis v obálce. P. do popředí polohlasem) —
Pismo Sylvie. Co píše? (čte). „Čti kvapně při-
ložený dopis, mi právě doručený. Snad je po-
sud čas. Chvátám za listom.“ (Vrlí hlavou
z obálky vybaví druhý list i opět polohlasem):
Paní Sylvušo, věděl jsem včera, kam jdotea
vím dnes, že mi nepatřite víco. Jsom v tul
chvili na cestě z vlasti. Cigaretly pro přítele va-
šeho jsou napuštěny kurarem, jedom, působícím
asi dvacet minut po vykouření a zvolna. Nej-
prvé úžasné sucho v hrdle, žízeň nouhasitelná,
neklid, křeče a smrt v bolostech. Můj zivot je
zpičen. Život za život — nemám právaí
Otello . .
P. (vytřeštěně hledí na dopis, náhle zbledno
nápadně, zapotácí se a klesne poloomdlelý do
křesla).
Dr. O. (postříká he vodou.) Co se děje
s vámi?
P. Doktore, rychle, spaste mne, pro boha.
možno-li. Vykouřil jsem v sedm hodin kurarem
otrávenou cigarettu ...
Pismo Sylvie
paní Sylvušo
25
article
Dr. O. Tedy hledejme v hrdle sraženinu.
Kurare v úžině hlasivek se srážívá a možno je
odtud odstraniti.
P. (otevře mocně ústa). Dr. O. (vyjmo
z otui dlouhý, štíhly skalpel (nůž), pincetu, ná-
stroje oba levicí, pravicí zavádí zreádko na měkk
patro). Prosím, podržte si sám zrcádko.
P. (učiní tak).
Dr. O. (pincetou vniků a již již blesku
rychlým pohybem ruky chce zavésti skalpel, aby
přeřízl hlasivky, chordy vokální. — V tom na-
hle se rozhodne, odstraní všechny nástroje
z úst a hodí skalpel do kouta). Ne! Nechci! Pře-
nechám lyneh tvorům vašeho rázu.
P. Co to znamená?
Dr. O. chec mluviti. V tom rázem vstoup
Sylvie (uzří dra. O.): Přišel se podívaí
vrah na svou obet?
P. (pochopí a klesne na kolena) Probůl
dejte mi protijed! Začíná mi to svírat v hrdle
Žizeň! Zallanu se.
Sylvius
26
article
Dr. O. (se pustí do drsného smíchu): Jak
tragikomodie! (Hrotem své lakýrky odstrčí kle-
čícího P. od sebo). Tonto zbabělec hysterický
měl dost odvahy zákeřně zardousit sné štěsti.
vyhodit do vzduchu můj krb domácí — ale my-
šlenka smrti ho zhroutí. (K P.) Vslaňte, ciga-
retty byly úplně neškodny, toliko z brasilského
silného tabáku, takže nikotin více cítite. Vidíto,
mohl jsem skalpelem, jenž leží v koutě a jejž
si vezmu s sobou s dopisem svým (vezme se
stolu oba listy, zavine do nich skalpel) vaš
uměleckou dráhu zničit. Ale jsem zatížen zdra-
vou suggescí správného jednání jako vy máte
v krvi touhy ničemné a neušlechtilé. Sylvie, po-
mozte přece vašemu rekovi. (K Sylvii): Pošlu
vám zejtra všo, co jste do mé domácnosti s se-
bou přinesla: tuším hedvábných pár spodnícl
sukní, lakýrky a slunočníky. Vejde se to do
menší bedny. Jsem brutální? Vaše škola, přá-
tolé. Odcházíte se zdravou kůží oba — ve mne
jste zničili vše, co bylo květom, zhaslí vše, eo
hřalo a zatemnili sluncc. Můj dům je pro vás
zavřen. Oostatně, veliká je láska vaše, jste oba
umělci. Budete šťastni. (Odchází. S. se sklo
penou hlavou, P. klečí tvář rukama skrytou.)
Sylvius
Sylvie
27
article
Pop Grujo Baňský zemřel.
Pop Grujo Baňský zemřel.
Účastníci Bulharského dubnového povstání roku
1876 pozvolna vymírají. Minulého týdna zesnulv
Panagjurišti pop G rujo Ba n sk ý, klerý v povslání
hrál vynikající roli. Na všech agitačních cestáchp
Strědné Goře provázel strůjce hnutí, Gecrgi Benkov
ského, jehož byl pravou rukou. V prvém „národnín
sobranie“ (konaném v památném lese „Oboriště“
blízko Panagjuriště a vesnice Mečky), jehož „depu
tati většinou vypustili svou duši na tureckýci
šibenicích, pop Grujo sloužil slavný „moleben“
vzbudil nadšení u sněmovníků a podiv přítomnýel
popů tím, že staroslovanský tex! „trebniku“ proplětn
improvisovanými „modlitbami“, v nichž zuřil na sla
lotého vraha Bulharů, Turka. Ve sněmu přijímal prí
sahy spiklenců.
Hned po prohlášení povstání sloužil „moleben?
v Panugjurišti při příležitosti svěcení praporu, jeje
vyšila „první bulharská kněžna“ Rajna (tak ji pře-
zděli Turci.
Baňský
Bulhar
Turek
Rajna
Gecrg Benkov ský
28
article
Pop Grujo byl postrachem zajalých Turků, je
originálním způsobom chtěl obrátiti na víru Kristovu
skřípaje zuby a hroze šavlí, přinutil uvězněné, že
„přijímali“ kousky slaniny a žo pocelovali kříž. Kdy
povstání bylo udušeno (Benkovský byl pchfb - nr
útěku v lesích Tetevena), všichni účastníci revoluě-
ního výboru byli zjímáni a většinou popraveni Chy-
con byl i pop Grujo. Svázán do kozelce, úžasn
osmkrát byl mučen za kratochvíli obracování Turků
na pravoslavnou víru. Okolnost, že jeden starý, rez-
šafný Turek, přísedící náhlého soudu, jemuž se sže
lelo popa, do krve zlýraného, nepodepsal orlel smrii
zachránila Grujovi zivot. Byl zavlečen do Diar- Be
kiru. Po válce rusko-turecké amnestován, vrátil s
ke svým „ovečkám“. Mučení a přestálé útrapy v
Diar Bekiru však nezkrotily revolucionářskou duš
popovu. V roce 1885 při prohlášení sjednocení Ru
melie se severním Bulharskem neklidný „sluha bozí
vedí tři sta horalů, kteří na koních přichvátali do
Plovdiva, kdaž zajali guvernéra, Gavrila Chrestoviče
O jubilejních slavnostech v Panagjurišli r. 1901
pop Grujo Baňský, malý, čilý stařík, opatřen od hilavy
až k patě strašnou povstaleckou zbrojí, s kalimjsv
kou (pokrývka hlavy), okrášlenou emblemem revolu-
clenářů a nápisem „svoboda nebo smrt“, čile cválal
po městě na malém koníku. Nadšeně uvítal českou
deputaci, vedonou p. Arthurem Pílanzrem, blahoslavě
jí a „milý slovanský, český národ“. Upoutal na sebe
pozornost knížete, přítomného jubileu. Byv mu před-
staven, kamarádsky mu potřásl rukou, jakoby chtě
dáti na jevo, že on a všichni ti staříci, kteří po po
vstání smrti ušli, dali základ k osvobození Bulhar
Budiž mu lehkou zeně.
ska.
Grujo
Turek
Kristův
Benkovský
Chrestovič
Pílanzr
Bulhar
Diar
Diar Bekir
Bulharsko
29
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské dívadlo na Král. Vinohradech. Gu
stav Esmann: „Vdoveř“. Dvě scény. Z dác
štiny přel. II. Kosterka. Poprvé 5. prosince.
Štaslný úspěch dvou veselcher dánského drama-
tika „Slarý domov“ a „Olec a syn“, jimiž uvoden byo
na českou scénu v lonské divadelní saisoně — první
na Vinohradech, druhou v Národním — vedl asi
k tomu, že bylo se rozpomenuto na drobo-
tinu, přeloženou a otištěnou v „Rozhlodech“ Pelelo-
vých už asi před deseti roky, v době živého zájmu
o tak zv. intimní scénu, „Vdovci“ jsou aktovka, roz-
děloná na dvě kratičké, čtvrthodinné scény, působí
spíš úsečným, dobře pointovaným dialogem a sug-
gestivnosti nálady, než vlastním dějem. Dva intimní
dlouholelí přátelé, ženatý, bezdětný úřadník a svo-
bodný lékař, se v poslodní době poněkud sobě od-
cizili. Lékař vyhýbá se domácnosti přítelově, v níž
dříve trávíval všechny večery, na jeho domluvy, nalé-
hání o vysvětlení, na všechny prosby zůstává hlu
chý, nenalézá ani planých výmluv. Toho večera, kdy
dal se přece přemluviti a skoro násilím přivléci po
dlouhém stranění do prátelské domácnosti po naho
dilém solkání na ulici, choť přítelova noní doma
Sba manželé měli v potedne malé nedorozumění
paní odešla před večerem z domova, zanechavší p
služce vzkáz, že jda navštívit matku. Přítel lékař ne
dává se zdržeti, po několika minutách kvapně od
chází, monžel netrpělivě, nervósně čeká na ženi
návrat V tom vrazí do bytu neznámí lidé, přinášej
těžce raněnou: na ulici přejel ji kočár tak nešťastně
že umírá. Opona padá.
Král
Kosterka
30
article
Druhá scéna za týden. Tytéž dvě osoby, v smul
ku. Paní pohřbena, její muž teskně se rozpomíná po
sledních bolestných dnů, děkuje přileli lékaři za mar
nou pěči, klerou jí věnoval. Ale je vnitíně rozrušen
nemůže utajiti svých pochyb: neštěstí sběhlo se ve
zcela jiné čtvrti, než kde bydlila matka zesnulé, ko
čár přejel ji nedaleko v ulici, kde bydlí doktor, zrov
na před jeho domem, několik minut po té, kdy or
sám chvatně odlud odešel před týdnem, pospíchaje
domů. Hrozné podezření propuká už zjevně slovy
— „Nobyls to ty, na něhož čekala? Vidouc při
cházoti na druhé straně neznámého muže, vběhla
prý rychle do jizdní dráhy!“ Tak mu vypravovali
lidé, kteří byli náhodnými svědky neštčslí, Lékal
mlčí, nepřiznává se, ale nemá ani odvahy vyvracet
podezření. Těžký stín padá mezi oba přátele. Chv ilk
trapných rozpaků, resignované nlčení. V tom přicház
služka, oznamujíc, že je prostřeno k večeři. Manžel-
vdovec, přemožen vzpomínkou na minulé doby, kdy
v tuto chvíli zasedávali ke stolu všichni tři, první
podává ruku k smírení: nechť si mrtvá vzala svě
tajemství do hrobu, pozůstali živí nebudou je luštili.
Jsou oba — vdovci
Dialog vzácné slovní ekonomie vyžaduje herce.
kteři by mu nezůstali nic dlužni. Pánové Hlavatýa
Zakopal vydrželi až téměř k závěru dobře zvýraznit.
bonhomního, povídavého manžela i mičelivého, za-
vč.
smušilého přitele.
+ Z Poříže, 8. prosince. (K. k.) Dle „Journalu“
uvažuje vláda následkem krise v ředitelství Velké
opery o plánu, přeměniti operu v soukromý p-
dnik, čímž by ulehčilo se státnímu rozpočtu ročně
o 80.000f.
Hlavatý Zakopal
Velká opera
Poříž
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Zavraždění malíře Steinheila.
Z Pařiže, 8. prosince. V aféře Steinheilově byla
zjištěna nová důležitá skutečnost. Den před zločinem
dlela paní Japyová v Monthoutona u Beaucourtu a
byla paní Steinheilovou telefonicky povolána do Pa-
říže k vyřízení naléhavých záležitostí. K telefonu
přišla služebná pl. Japvové a hned ji zprávu ozná-
mila. Z toho se soudí, že pí. Steinheilová vraždu
připravovala.
Snoubenec sleč. Marty Steinheilové, Buison, pro-
hlásil vzhledem ke zjištěné okolnosti, že sluha C suil.
lard zpronevěřil několik Martiných dopisů, psaných
ženichovi, že Martě bylo vůbec dopisování s ním
domácími lidmi všemožně ztěžováno. Marta byla
totiž zvyklá jmenovati věci pravými jmény a tímsi
působila nepřízeň. Miluje ji a bude jeho, ať se stane
cokoli.
Starý příznivec a snad i milenec pan! Stein-
heilové, hrabě Arlon, dal se opětně interviewovati
dává zatčené skvělé vysvědčení. Byl prý svědkem
velmi něžných a dojemných rodinných výjevů v do-
mácnosti Steinheilově, připouští však možnost, že
byl snad obratnou ženou oklamán.
Z Paříže, 8. prosince. Poněvadž se včera očeká-
vala ve sněmovně vzrušující debata v aféře Stein-
heilově, byly tibuny přeplněny. Před počátkem za-
sedání se tvrdilo, že četní poslanci mají důležité
dokumenty a čekají jen na první výpad nacionalisty
Berrya, aby učinili sensační odhalení. Nedošlo však
k ničemu zvláštnímu, neboť krátké vysvětiení mi-
nistra spravedlnosti Brianda, že není přípustno za-
tahovati do sněmovny soudní vyšetřování, posud
trvající, bylo schváleno a poslanec Berry obmezil se
jen na projev přání, aby do Leydetova období vyše-
třování bylo vneseno vlce světla, poněvadž dal za-
tknouti nevinné osoby.
Zalím stahuje se síť kolem paní Steinheilove
stále více. Soudní chemik Opier prohlásil, že zkou
Steinheil
Japyová
Steinheilová
Mars Steinheilová
Buison
Martin
Martha
Mars
Stein
Berrya
Briand
Berra
Steinheilov
Opier
Monthoutona u Beaucourt
Arlon
Paříž
Pařiže