1
masthead
9. prosince 1908.
5
article
desetiletí svědčí, že němečtí buršové jsou v tom-
to státě všemocni, že jsou moc, před kterou se
sklání i vysoká státní vláda. Bylo to patrno za
dob Badenových, je to patrno i nyní. Nad Pra-
hou stahují se nyní černá mračna, dobře známé
i národu slovinskému. Proto Slovinci tím živěji
cítí bol nešťastného slovanského bratra. V pouta
uvržená, železy okovaná zlatá slovanská Prahn
nechť ví, že s ní v hodinách největších útrap
cítí celý slovinský národ, jenž pevně doufá, že
z oběti, položených na oltář vlasti, zastkví se
nová doba, v níž i Slované v Rakousku dojdou
práva a zlomena bude síla, která slovanský živel
tlačí ke zdi. Proto vzhůru srdee!
Klerikálný ,Slovenec“ zavírá svou zprávu
slovy: Bylo třeba pro několik německých vý-
rostků pobouřiti celé rakouské Slovanstvo?
Němci ovšem stále křičí na colé hrdlo, že
v Praze nejsou jisti ani životem. Kdyby se jich
však někdo optal, kolik Němců Čechové v Praze
zabili, zůstali by dlužni odpověď. Němci také
pomlouvají Čechy, vystavujíce je před cizím
světem jako velezrádce. Zamlčují však, že 1.
prosince, když se v Olomouci a v Brně hrála
císařská hymna, sami hvízdali a zpívali „Wachl
am Rhein“. Pochybujeme však, že bude stanné
práva prohlášeno také v Brně a Olomouci.
Badenův
Slovan
Němec
Čecho
Rakousko
Praha
Čechy
Olomouc
Brno
Wachl be Rhein
6
article
Ze Zahřeba, 5. prosince. (O svobo zen
baňaluckých „velezrádců“.) Roz-
hodnutím ze dne 27. listopadu panovník pro-
minul od 2. prosince zbytek trestu osobám, od-
souzeným v Baňaluce pro velezrádu. Jsou to
Nikola Prokopič, Risto Tomič, Vaso Mihajlovič,
Petr Miljevič, Laza Popovič, Pero Biblija, Lju-
bomir Ugrenovič, Vladim. Marklovič a Branko
Jankovič. Nikola Prokopič zůstává však zbaven
kněžské hodnosti a úřadu farářského; jiní tři
zbaveni práva zdržovati se v Bosně.
Odsouzeným baňaluckým Srbům, kteřísi
trest těžkého žaláře odbývali na pevnosti v Ara-
dě, oznámeno udělení milosti dne 2. prosince
velitelem pevnosti, podplukov. Paalikem a
bned na to propuštění ze žaláře. Amnestovani,
kteří byli dříve činni při srbském časopise
„Otadžbina“, odebrali se z pevnosti do „ústřed-
ního hotelu“, kdež jejich přichod způsobil ra-
dostné překvapení. Bývalí vězňové potvrdili, že
vojenská správa žalářní zacházela s nimi lidsky
a povolila jim všechny možné úlevy. Mohli se
stravovati z hostince, povoleno jim čísti časo-
pisy a nebyli povinni konati nucené práce v trest-
nici. Aradští Srbové opatřili vším potřebným
propuštěné soukmenovce, kteří přes Pešť odjeli
do Baňaluky
Prokopič
Tomič
Vasa Mihajlovič
Miljevič
Popovič
Biblija
Lja
Jankovič
Srba
Boseň
Ara
Pešť
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. prosince.
Pro rnglo-německou allianci.
V berlíuském „Tagu“ přimlouvá se proí.
Jalius Wolf z Vratislavi velice vřele za anglo-
němockou allinnci. Článek jeho má ale jen
jednu chybičku, totiž, že neodpovídá faktům.
Wolí na př. tvrdí, že jsou všichni Němci pro
allinci tu. To vyvrátil sám Vilém II. Anglie
dala by se prý získati s ohledem na to, že vy-
váží do Německa za 3 miiliardy zboží. Ale Woli
zamlčuje, že německé zboží vývoz anglický za-
tlačuje stále víc a to také na trzích cizích. Ame-
rického vývozu musí peýse Anglie báti více
nežli německého a přece prý se hledí Spojeným
státům zalichotiti. To jest pravda jen ale potud.
že Anglie hledí tím Ameriku odpoutati od Ně-
mecka. Anglo-německá alliance umožnila prý by
oběma státům snížiti břemena národův jejich.
zvláště když věnovati se mohou buď jen soci-
álním úkolům aneb jen zbrojení. To jest pravda,
ale pokud se týče Anglie, pouze na čas.. Na
konec soutěž Německa zmohutněvšího tiskla by
Angli více ještě, nežli nynější zbrojení. Cel
článek je pouhou jen illusí proto, že zapomíná
na tuto hlavní věc: alliance taková prospěla by
Německu, ale neprospěla by trvale- Anglii. An-
gličané jsou zvyklí pak říditi se jedině prospě-
chem svým a ničím jiným.
Jalius Wolf
Němec
Vilém II
Anglie
Angl
Praha
Vratislav
Anglie
Německo
Woli
spojený stát
Amerika
8
article
Pomozme Čechům v Poštorné.
Pomozme Čechům v Poštorné.
Na pomezí moravském leží v Dolních Ra-
kousích ryze slovanská obec Poštorná. Má 414
tisíce obyvatelů (Slováků a Čochů), Němci maji
zde sotva 1%. Jazykem, zvyky i svými donními
potřebami úzce spojeni jsme s Moravou. Do
Břeclavy máme 1/4 hodiny cesty. Bohužel,že
mání láhve od rumu, kterého paní Sleinheilová po
užila dne 30. května k úpravě uspávacího nápe
pro manžela a matku, mělo zajímavý výsledek.
— Sven Hedin. Ze Štokholmu. 8. prosineo
Rodičů cestovatele Svena Hedina došlo pět velkýel
beden s neobyčejně bohatým materiálem. Palnác! be-
den jest ještě na cestě. Zápisky Svona Iledina, poří-
zené často s velkými obtížemi, obsahují 6100 l.nel.
popsaných stran
— Uvolněný parník. Z Terstu, 8. proeinee
(K. k.) Lloydův parník „Sultán“, uvážnuvší na měl-
čině u Korfu, byl včera opět uvolněn. Při uváznut
nebyl porouchan
= Loupežná vražda ve Vídni? Z Vídně,8.
prosince. Dnes odpoledne roznesla se po Vídní zprá-
va, že ve vnitřním městě nědaleko nádraží byl za-
vražděn 65letý obchodník Junus Frankfurter
Byl v poledne ve zlatnickém krámě syna svého Ro-
berta, poslal sluhu k obědu a zůstal v krámě sám
Odpoledne našel ho syn v tratolišti lve a zjistil, že
v krámu schází přes 80 hodinek a různě jiné skvosty
Doposud se však nepodařilo zjistiti, jde-li o vraždu
Záhadný čin jest nevysvětlen, poněvadž vnějšího
zranění mrivola nemá. Není tedy ještě zjištěno, ne
běží li o náhlý záchvat a zdali náhodou nepřišel do
kramu někdo, kdo naleznuv starého Frankfurta
mrtvého, použil této příležitosti k loupeží.
Čecho
Slovák
Němec
Sleinheilová
Sven Hedin
Svon Iledin
Lloydův
Korf
Frankfurter
Poštorná
Dolní Ra
Morava
Břeclava
Terst
Vídeň
9
article
= Umučen Iupičí. Z Brusselu, 8. prosinice
Ve vsi Boormeerbecku prepadlo pět maskovanýcl
lupičů v noci bohatého starého mládence, jenž byl
v kraji pokládán za lakomce, zaepali my ústa a po-
lévali mu nahé tělo vitriolem, aby na něm vynulili
přiznání, kde má ukryté peníze, Konečně mu ralil
žirné tekutiny do úst, načež ubožák pozbyl vědomí
Tak byl nalesen druhého dne ráno v domě úplně vy-
loupeném. Slav jeho jest beznadějný.
= Cholera v Rusku. Z Petrohradu, 8. pro-
since. Cholera se opět rozmáhá. Minulý týden udále
se denně 20 případů onemocnění, včera pak one-
mocněly cholerou 33 osoby a 8 osob zemřelo le
mocny jsou 243 osoby
= Nová výbušná látka. Z Londýna, 8. pro-
since. „Cenital News“ dovídají se z Nového Yorku
Po dlouhém bádání podařilo se odborníkům ve vládn
laboratoři sestrojiti novou výbušnou látku nesmírn
síly. Praví se, že má mnohem větší účinek, než pro
slulá japonská šimosa
= Nepravdivé zprávy o P. Wróhlevrském. Z
Lvova se nám sděluje: Před dvěma měsíci uve
řejnil socialistický „Gles“ zprávu, že polský kně
P. Alfred Wróblewski utekl s jistou hraběnkou a sla
se protestantem. P. Wróblewski podal na list žalobu
ale před přeličením došlo k soukromě dohodě, list
odvolal svou zprávu, vyslovil polilování a zaplati
200 korun na chudé.
P Wróhlevrský
P Wróblewský
Brusel
Rusko
Petrohrad
Londýn
Nový York
Lvov
Iupičit
Cenital News
10
article
odtud pomoci čekati nemůžeme, neboť město
toto samo přopadá germanisaci. Kromě Poštorné
jsou v Dol. Rakousích ještě dvě ryze slovácké
osady: Chorvatská Nová Ves a Lohovec. Po-
štorná je obci nejpokročilejší, obcí národně
uvědomělou. V ostatních osadách bys národní
hrdosti marně hledal. V Poštorné otevřel spolek
„Komenský“ 1. listopadu t. r. českou soukro-
mou školu o dvou třídách. Další třídy během
čnsu budou zřízeny. Je zde šestitřídní německt
škola chlapecká, šestitřídní německá škola dívčí
a německá opatrovna. Všechny tyto ústavy na-
plněny jsou jen našimi dětmi. O děti, které pře-
vedli jsme do školy naší, bylo nám sváděti tuhé
boje. Rodičům vyhrožováno nejpřísnějšími tre-
sty, jen aby českou školu znenožnili. Zdejším
odrodileům (těmi jsou všichni zdejší učitelé a
učitelky) pomáhují statečně c. k. úřady a nové
založená odbočka Sehulvereinu. Vzdor tomu
jsou však naše třídy naplněny do posledního mí-
stečka (130 dětí) a doufáme, že konečně přece
jen dobré právo naše zvítězí a že během času
zdejší německé školy zmizí. Nastávají však Vá-
noce a s nimi přichází k chudině samozvaný
host: zima a hlad. A té chudiny je tu tolikl
Sloupem naší školské akce jsou právě ti nej-
chudší dělníci. Výdělky jsou mizerné, násled-
kem čehož děti dělnické jsou velmi chatrně
oblečeny a namnoze vůbec nemají obuvi. — Na
nuší straně je nadšení a — nouze, na straně
německé záští a — bohatství. Děti z německé
školy budou míti bohatého Ježíška; umožní ho
knížecí cihelna (úřadníci jsou zarytí nepřátelé
čoské školy) a zmíněný již Schulverein. Vždyt
při zakládání téhož prohlásil vyslaný řečník
„Pošleme vám ne tisíce, ale miliony, jen kdyz
český útok odrazíme!“ Kdyby naši chudí děl-
níci děti své z české školy vzali a do německé
školy je poslali, bylo by jim dobře zaplacene.
Lohovec
Komenský
Poštorná
Dolo
Rakousy
chorvatský Nová Vesa
11
article
My takovými zbraněmi bojovat nemůžeme, ale
přece rádi bychom o Vánocích podělili nejpo-
třebnějším šalstvem a obuví aspoň ty nejehudší
Víme, že český člověk ani neví, nač plati
by dříve, ale věříme přece, že najde se dosti
lidí obětavých, kteří nenechají ryze slovanskou
oblast dolnorakouskou padnouti do drápů nena-
sytných Němeů. Voláme k celé české veřejnosti
a prosíme úpěnlivě: „Pomozte, pomozte, po-
mozte!“ Kéž pozná domorodý (dolnorakouský
slovácký lid, že stojí za ním celý český národ.
že není v nerovném zápase za své bytí opuštěn.
jak sám se domnívá a že jeho utrpení dotýká
se srdcí všeho česky cítícího lidu. Za vše bu-
deme Vám vděční, každý sebe monší dárekje
nám vítán. Přispěvky peněžitě buďtež — s po-
známkou: „pro Poštornou“ — zaslány správě
čoské obecné školy v Poštorné (Unter Theme-
nau) v Dolních Rakousích. Všechny dary budou
veřejně kvilovány.
Lide český, vmysli se do našeho postaven
a pomoz upovnit národní naši državu v Dol
Rokousích dříve, než německý Moloch všechny
síly své napne, aby nás pohlti
V Poštorné, v prosinci 1908.
Jan Al. Klimeš, zprávce školy.
Vánoce
Jan Al
Klimeš
Poštorná
Dolní Rakousy
Dolo
Unter Thout
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Večerní vydání »Národ. Listů-
pradává se ve všech filiálkácl
v Praze za 4 haléře, na venkově
za 5 haléřů.
— Hrabě Coudenhove zůstane! Naproti
zprávám o brzkém odchodu mistodržitele krá-
lovství českého hr. Coudenhova z jeho úřadu
ujišťuje „N. F. Presse“, že k demisi nedojde.
aniž prý se v rozhodujících kruzích očekává.
Hrabě Coudenbove prý zůstane, přes to že jeho
zdravotní stav není nejlepší.
Coudenhove
Praha
13
article
— Nějakému pražskému Němci doručila
domovnice provolání „Ústředního výboru Ná-
rodní jedn. severočeské“ k českému lidu se ža-
dostí za příspěvek na vánoční nadílku českým
dětem v severních Čechách a tento Němec tropi
si v „Bohemii“ úsměšky z provolání, které se
dostalo do jeho rukou jistě nedopatřením doru-
čitelky. Zvláště nesmírnou zábavu působí mu lí-
čení trýzně českých menšin, jaké vydáni jsou
našinci bez ochrany ano za přimého nadržování
německým násilníkům a srovnání poměrů, v ja-
kých žijí naše menšiny ve zněmčených městech
s poměry pražských Němců, těšicích se více než
dostatečné ochraně. „Difficile est satyram non
serihere!“ píše klasicky vzdělaný „Bohemiin“
Němac a dodává: „Náš klid v Praze je takový,
že Němei před stanným právem ani na vte-
řinu nebyli jisti, že nebudou do smrti anebo na-
plo čoskonacionální lazou utlučeni (!1!) My-
stím, že němocký národ sám dobře vidí, kterak
to v Čechach vypadá, ve své novděčnosti nikdy
a nikdy nesmí se o to pokusiti, aby ten český
karakter, jakého si král. hl. město Praha v po-
slodních dnech a týdnoch dodala, z listů dějin
vymazal.“ Co se týče satyry, snad by se velmi
lehko napsala, kdyby byl „Bohemiin“ Němec
svůj výlev podepsal plným jménem a karakte-
rem. Krož ví, zdali tenlo chuďas, kterýž pri
před stanným právem nebyl ani na vteřinu
jist, že jeho život nebude česko-nacionální
luzou utracen, vůbec své živobytí neděkuje
„českonacionální luze“. Takových „luzných“
Němec
Čechy
Praha
Ná
Bohemia
14
article
Němců je v Praze strašná síla a dobře se jim
to směje nad steskem Národní jednoty severo-
české a jejím provoláním, ličícím hmotnou a ho-
spodářskou zkázu množství českých živnostníků
a kurů ničením jich majetku a statku, demolo-
váním českých nájemných domů, hostinců
besed, ohrožování českých dětí a jich trýznění
na cestě do školy. Rozdíl situací je takový: Ve
zněmčené části Čech suspendovány pro Čechy
státní základní zákony o rovném právu českých
občanů ve škole, úřadě a veřejném životě, poli-
tické úřady státní odmílají poskytovati ochranu
zákona českým slálním občanům, ohroženým na
životě a statku, o volném projevu národnosti.
státním základním zákonem zaručeném ani ne-
mluvě; 15.000 českých dětí školních do vče-
rejška v Podkrušnohorsku stávkovalo, v Kašper-
ských Horách za noci vybíjeny a drancovány
byty českých lidí, napácháno hrůz, až české
matky potrácely, v České Lípě zavlékány česke
ženy de průjezdů, okrvaveny a strhány s nich
šaty, tam loží i v nemocnici český stařec, od
německých ran umírající, v Ústí nad Labem
Němci vybili a vybrakovali zboží z českých krá-
mů uzenářských a pekařských, němečtí rekové
českolipští v hasičské parádní uniformě, rozpla-
menění pomstou za Prahu, přepadli automobil
posl. Papouška u České Lípy a vybrali od něho
deset korun, v Teplicích pobodáni Češi za bí-
lého dne sd Němců noži. Německá revolta prou
Němec
jít průjezd
Papoušek
Čech
Praha
Čechy
Kašper
Český lípa
Ústí nad Labe
Teplice
Český Lípa
15
article
zákonu, proti základům říše, zabijácké přepa-
dání Čechů, skutečné loupeže a pokusy loupež-
ných vražd zůstávají bez zakročení, bez odvety
státní moci. To je česká tragedie v sever-
ních Čechách. A pražská satyra? Aby byla
dokonalá, postavili vedle buršáckého Gesslorova
klobouku i šibenici.... A tuto skutečně krva-
vou satyru jest za nynějších tiskových poměrů
opravdu těžko dopsati!
— „A. Haase.“ K našemu nedělnému člán
ku s názvem „Hordy české luzy v „Bohemii“
píše se nám z kruhů obchodních: „Po akci, za
vedené v „N. L.“ na očistu od hanebných listo
německého kasina a na osamostatnění českého
průmyslu a obchodu, nastala i u majitelky „Bo-
hemie“ fy. Inasovy změna; dříve totiž objedná-
vali čeští zákazníci zboží u této firmy bez vý-
hrad, dnes to činí s výhradou, že jim A. Haase
dodá nubízené zboží bez označení půvo-
du, v obalu bez firmy a povozem
bez tabulky „A. Haase“. Tito čeští od
běratelé zůstanou tedy věrni firmě Hansově, ma-
jitelce „Bohemie“ (také ve včerejším čísl
„českonacionální luzy“ spílající! Pozn. red.
„N. L.“), nadále budou tento závod zapřisáhlých
nepřátel jména českého, již děle sta let český
lid vyssávající, zavalovati penězi „české luzy“l
Stojíme-li národně a hospodářsky za něco.
jestliže poučení, které nám doba přímo vílouká
do hlavy, mnohdy k tomu účelu otevřené, nema
se nýnouti účinkem, tedy budeme pracovati n
českém osvojení a osamostatnění. V oboru,
o který se jedná, máme přece svůj „Národn
Podnik“, aspoň pokud se týče psacích po-
třeb, národní v každém ohledu, akcionáři, zbo-
žím i svou velkou národní prací v Č. Budějovi
cích vykonávanou. Neni třeba, abychom ucpá-
vali českými penězi německý jícen, z něhož n-
nás ječí nadávka „české luzy“.
Čecho
A Haas
Inasův
Čechy
Č . Buděj
Bohemia
Hansův
16
article
— Tisk německého kasina cituje z „Vossi-
sche Ztgu.“ následující řádky o projevu berlín-
ského studenlstva ve „Freie w. Vereinigung“
(viz. „N. L.“ ze dne 8. t. m.): „Myslíme, že ne-
pravíme mnoho, když tvrdíme, že včerejší shro-
máždění jest mezníkem ve vývoji poměru říš-
ských Němců k Němcům v Rakousku. Poprvé
od vyloučení Rakouska z Německa, tedy za dob
trvání lidského živola, stalo se, že velký veřejní
projev v německé říši, na němž podíl bral vý-
květ národa, tak důrazně, tak bez obalu, tak
náruživě osvědčil nacionální souvislost Něme-
ckorakouska s německou říší. Jménem dušev
ního Německa a veškerého německého národa
bylo promluveno.“ Nás Čechy mohou takové
výklady jenom potěšit, víme, co znamenajía
jaký mají vlastní smysl. Snad konečně
otevrou oči oněm kruhům v Rakousku, kteréž
nemohou se zbavit fatalismu, s jakým pracují
na poněmčení rakouských Slovanů, zapomína-
jíce na závěr, který jednou přikvači s voškerou
neůprosností dějinnou a který zní: „Dvě ně-
mecké říše vedle sebe v Evropě s tak nesmírnou
kontingilou hranic, jsou nemožností.“ Přikvačí
nebude-li jednáno podle druhého maximu poli
tickodějinného, že germanisatoři v Rakousku pra
cují k záhubě říše. Proč přistoupilo všechno účn-
stenstvo berlínské sohůze šmahem k „Všeobec
němu německému Schulvercinu“, „Všeněme
ckému Verbandu“ a proč resoluce jeho doporu-
čuje co nojhojnější přistupování k velkoněme
ckým organisacím, jichž účel jest státoprávní
politické připojení „Deutsehösterreichu“ k ně-
mecké ríši?
Voss
Frei
Němec
Čecho
Rakousko
Německo
Evropa
Slovan
17
article
— »Fražská bitva«. Berlínský »Tag«
z něhož jsme posledně uvedli infamní článel
dra. E. Faktora, člena redakce »Bohemie«
přináší v čísle ze dne 6. t. m pod hořejším
názvem z péra Richarda Nordhausena nový
článek o Praze, z něhož vyjímáme:
»Rakouské Slovanstvo jest vesměs na postupu
Kdo Rakouskem pozorně a s porozuměním c
stuje, den co den toho nové důkazy sbírá; dobř
znalci, jako náš A. Wirth, dokazují mu to věde
cky. Poznání toto neoblaží sice srdce německé.
ale přes to musíme se s tím spokojiti. Aspoň pro
zatím . .. Němcům v Rakousku nezbývá nic ji
ného, než aby vyčkávali, chladně a studeně, jako
arcikníže následník. V ohrožených okresích vytrvati.
aniž by vzbuzovali přílišnou pozornost, bez pořá-
dání průvodů s prapory, odznaky a hudebními ka-
pelami, a do čistě německých revírů nepouštěti
pokud možne, žádné Slovany. Rozumi se samo
sebou bez veškerého honosného vyhlašování to-
hoto programu, bez německo-nacionálních bankela
a bez »Wacht am Rhein«. Všechnu romantivu
přenechmež našim protivníkům, kteří beztoho vic
než my pro ni horují a kteří naopak nás s dět-
skou naivností v ní se ztrácejí (viz buršácké
bumly v Praze! Pozn. red. »N. L.«) Excesy praž-
ské luzy právě tak jako lublaňské nepohnou
Němce k tomu, aby se těchto měst vzdali.
Již hospodářské ohledy zaka zuji
exadus. Německý blahobyt trpěl by
citelně, kdyby Němci z Prahy se od-
klidili, snad by trpěl citelněji než
blahobyt český. Naproti tomu mají zástupci
německého lidu pravo, nyní po pražské bitvě dobré
právo, opělně vystoupiti se svým požadavkem roz-
dělení Čech. Češi žádají Prahu, která má býti
přece hlavním městem obou národností, pro sebe.
Nordhausen
A Wirth
Němec
Čech
Praha
Rakousko
Čechy
Bohemia
Wacht be Rhein
18
article
Oni nechtějí uznatí Němce v centru země za rovno-
právné. Musí tudiž býti pro Němce zjednáno zvlaštní
centrum. Čemu se chytří předbojovníci češství
bránili zoufafe na říšské radě i v pražské sně-
movně, oddělení severních Čech od Čechie, to poj
máhají davy pražské luzy uskutečňovati, Až buade
čistotné odllšení uskutečněno, a Praha prohlášena
úřadně za slovanské město, přestane tam národ-
nostní zápas i takto bezúčelný sám sebou. Ně-
mecký průmysl a obchod bude v Praze i na dál
trpěn, jako se ve Vídni trpí čeští domovníci a če-
ské kojné, a při tom mohou našinei
klidně zbrojíti pro novou éru. Býti
připraven to znamená všechno, ani
nejkrásnější procházky na Příkopě nenahradí tichou
práci.«
Pan Nordhausen má sice velice peřesté
názory, ale jeho náhled o hospodářské posici
Němců v Praze jest celkem správný až na
maličkost. Německý průmysl a obchod v Praze
není žádnou podminkou českého blahobytu, ný-
brž jeho zmenšením, a kdyby se německý exo-
dus z Prahy dal provésti tak, jak se vyslovuje
a píše, za krátko by se mezera vyplnilaa
z dnešních českých konsumentů stali by se vý-
robci. Zajímavo jest, že pan Nordhausen »no-
vou éru«, k níž zbrojiti Němce v Praze vy-
zývá, spojuje výslovně se jménem arciknížete
násle dníka. Z ohledu na nynější tiskové poměry
vynecháváme odstavec, o tom pojednávající.
— Osobní. Učitelce na městském lyceu v Chru-
dimi Anně Sládkové udělen byl titul profesorky
(při čem pozoruhodno, že poprvé čte se v německé
úřadní vyhlášce správně »Anna Sládková« a nikoli
po dosavadní obvyklosti Anna Sládek). — Přeloženi
byli notáři Josef Radl z Králova Měsíce do Chlumce
nad Cidlinou a dr. Gustav Hesz z Týna nad Vitavou
do Králova Měsťce.
Vyznamenání. Panu MDru. Ludvíku
Komrsovi, lázeňskému lékaři ve Františkových
Lázních, udělen byl titul císařského rady. — Pano
Němec
Nordhausen
Sládek
Sládková
Radl
doktor
Hesz
MDr
Komrs
Čechy
Praha
Vídeň
Chr
Chlumec nad Cidlina
Františkův lázeň
Čechie
19
article
Františku Mocovi, řídícímu učiteli nad odp
v Náchodě, udělilo ministerstvo vyučování v uznání
čtyřicelileté horlivé a velmi úspěšné působnosti ve
službě školské titul ředilelský.
— Ličení v Chebu a vliv místodržilelství
Z Prahy, 8. prosince. (K. k.) Některé listy ozna-
mují, že místodržitelství v Praze mělo vliv na způsob.
jakým vedeno bylo nedávné trestní líčení v Chebu
C. k. telegrafní korespondenční kancelář konstatuje,
že tato zpráva jest úplně bezpodstatná.
— Veřejná schůze lidu v Čáslavi, 6. (. m. kona-
ná, patří k oposičnímu hnulí voličstva, vyzývajícího
poslance k neústupnému boji za práva českého ná-
roda. Když předsedou zvolen p. V. V. Jeníček, mísle
předsedou p. Nouza z Vrdů a zapisovatelem p. Černý
pojednal p. Novotný o posledních politických udá
lostech a prenásledování českých menšin. Po tomlo
obšírném referátu objasnil politickou situaci a své
stanovisko zemský poslanec p. JUDr. Zimmer.
Hlučným souhlasem provázen byl názor, že žádný
český politik neměl přijímati ministerské křeslo, když
jmenován byl ministrem německý renegát Schreiner.
Moc
Ličení
V V
Nouza
Černá
Novotná
JUDr
Zimmer
Schreiner
Náchod
Cheb
Praha
Čáslav
Vrdy
20
article
Nebylo-li možno pracovati s německými stranami
při tak veliké povolnosti české politiky, dnes kdy
mezi rádce koruny povolávání jsou politikové A la
Schreiner, pak nezbývá českým stranám nic jiného,
než boj a to boj opravdový. Další oposiční projevy
učinili pp. dr. Tesař, Nouza, Hejnic a Jeníček, zdů-
razňujíce státeprávní program a potřebu opravdového
českého radikalismu dle zásad Baráka a Grégrů.
Schůze skončena vzájemným slibem k pokračování
politické vzdělavací činnosti a výzvou k podpoř
divadelního dětského předslavení, kleréž bude uspo-
řádáno 9. t. m. za hoslem „Čáslavské děti — dětem
podkrušnohorským!“ a jehož výtěžek připadne sbír-
ce, kteráž ve prospěch dělí polkrušnohorských bude
uspořádána. Veliký zástup účastníků šel za zpětu
národních písní ku pomníku Žižkovu, kde ke shro-
mážděnému lidu promluvil p. Novotný a dr. Zimmer.
Hojná účast, neobvyklý u nás způsob souladného
jednání při veřejných polilických schůzích, čelně
navštívených příslušníky různých stran, jednomyslně
zaujetě stanovisko všech pro oposiční českou politiku
vyzvedly tuto veřejnou schůzi na manifestační shro
máždění čáslavského veličstva, kteréž opětně pro-
hlásilo stálý požaslavek zdravé politiky: „Chceme, by
česká delegace na říšské radě skolečně již prováděla
svobodomyslnou, demokratickou, státoprávní politiku
národa a nikoli jen politiku stran!
doktor
Tesař
Nouza
Hejnic
Jeníček
Barák
Grégr
Čáslavský
Novotná
Zimmer
Žižkov
21
article
— Hnutí právních praktikantů. V pondělí večer
konala se v Národním domě na Král. Vinohradeci
schůze praktikantů právních i advekátních a po obšír
né rozpravě byla jednomyslně schválena tato resu-
luce: „Neutěšené poměry v soudnictví král. českého
na něž byla veřejnost upozorněna při loňské t. zv
pasivní resistenci právních praktikantů, objevily se
letos znovu v míře ještě vělší. President vrch. zem-
ského soudu nejmenuje od listopadu minulého roku
auskultantů a nepřijímá praktikanlů, takže dnes jest
uprázdněno 98 míst auskullantů. Justiční správa trp
tenlo neblahý slav, nechávajíc v personálním stalu
obvodu vrchního zemského soudu pražského, který
jest již sám o sobě nedostatečným, dalších ještě 5
míst v různých třídách hodnostních neobsazených.
takže jest dnes celkem 155 míst uprázdněno. Těmilo
nepřípustnými poměry jest hmotně citelně poškozo-
ván právnický dorost advokální a soudcovský. Právní
praktikanti jsou proti zákonu donucování obstarávati
úkony soudcovské a práce písařské a tím jest posky-
tována správě státní možnost tak dlouho prodlévali
se jmenováním sil přijatých a nepřijímáním sil no-
vých. Právní praktikanti zříkají se účasti na těchto
zákonu se příčících jednáních a prohlašují: Stojíce
na půdě zákona a nechtějíce na nynějších neblahých
poměrech býti spoluvinni, budeme konati je
to, co nám právní předpisy nakazují, ne-
dáme se zneužívati ku pracím, jež nám zákon konati
nedovoluje a zahajujeme dnem 9. prosinc
hnutí pro zachování zákona.
národní dům na Královský
22
article
— Chceme zákonnou úpravu našeho zdravot
nictvi. Piše se nám z učitelských kruhů: Divné po
měry zayládají ve správě našeho ubohého zdravot
nictví. Že nepřeháním, o tom svědčí následujíe
výklad. V jednom z pražských předměstí byly před
časem, až asi do listopadu, ve příčině infekčníeh
chorob v platnosti důležité předpisy, jichž školáma
učitelstvu zvlášť šetřiti se ukládalo pod pří nými
tresty. Tak při těžších onemocněních, jako spálea
diphterii, nesměly do školy děti z celého domu, při
spalničkách, planých neštovicích a pod. z téhož po-
schodí atd. Důkladně prováděno dvakráte do roka
přeočkovaní, psány slatistické zprávy, lítaly pochvalné
dekrety i »nosy« atd., až pan referent zmizel
s obzoru. Patrně hoví si teď v některé ústředně,
odpočívaje na svých vavřínech. A naslalo utišení.
ba letos dokonce vážný obrat. K lepšímu? Toho
nevíme, ale jisto jest, že přišla nařízení nová.
23
article
Z domů spálou a diphterií zamořených děti od listo-
padu do školy smějí, při infekčních onemocněních
rázu lehčího, jako při spalničkách a pod. jsou při-
puštěny do školy dokonce děti ze zamořené rodiny
od věku 11 let. Onemocní-li spálou to které dílě ze
školy, zavře se ona třída, kterou navštěvovalo, na
tři dny, desinfikuje se a učí se dále, aby za chvíli
opakovalo se totéž. Srovnejme nyní tato nařízení
s předchozími a shledáme, že tam, kde mají býti
přesná a jednotná opatření, stále se jen experimen-
tuje. Toho nadále nelze trpěli. Na jedné straně ulice
školy se zavírají, aby rozšíření epidemie se zabrá
nilo a na druhé straně se vyučuje, poněvadž tu
platí zase jiné osobní náhledy a bohužel také jiné
předpisy. Takhle přece to nejde. Nemáme dosu
žádných zákonů, které by pojednávaly soustavněa
přesně o zařízeních zdravotních a o upravení
opravdu už nesnesitelných poměrů stavu lékařstého;
neboť naše vlála má stále jiné a jiné starosti, jen
na ty o největší poklad občanstva — o zdraví. Jest
věru vážným úkolem povolaných kruhů v zájmu
veřejného zdravotniciví, vážnosti stavu lékařskéhioa
spoluzůčastněných škol usilovně o nápravu se po-
starnti.
24
article
Křiklavý případ spojování škol V okresní
konferenci učiteistva okresu smichovského dne 30.
listopadu t. r. referoval záslupce učitelstva pan C
Vojáček o rozvoji školství v okresu smíchovském ou
r. 1848 do r. 1908. Podiv shromážděných vzbudil
fakt, že v městě Bubenči jsou pod jednou správou
školy spojeny 3 školy o 21 třídách; z nich je Il.
obecná škola smíšená o 14 třídách, měšťanská škola
dívči o 4. chlapecká o 3 třídách. R. 1901 byla zem-
skou školní radou jediná pětitřidní obecná škola
v Bubenči rozdělena ve 2 samostatné smíjené pěti-
třídní obecné školy. Jak značný je v Bubenči příliv
obyvatelstva, patrno z toho, že nyní má II. obecná
škola smíšená 14 tříd: 5 chlap., 5 dívčích a 4 smí-
šené pod jednou správou. R. 1906 byla v Bubenči
zřízena měšťanská škola dívčí, s níž byla II. obecná
škola spojena. R. 1907 otevřena měšťanská škola
chlapecká, která byla k těmto 2 spojeným školám
připojena. Rozdělování škol znásobených, rozšíře-
ných a škol různých kategorií nařizují zakony. Pro
rozdělování škol mluvi vatné důvody paedagogické
a sociální, ale to vše neplatí tam, kde jednaní má
ráz příl š osobní, jimž zájem školy a učitelstva musi
ustoupiti do pozadí.
Vojáček
Bubeneč
25
article
— Z kruhů kancelářských oficiantů. Poslední
nařízení veškerého ministerstva, jimž upravovaly se
platy kancelářských oliciantů, přináší skutečně dal
ší překvapující výsledky! Čím dále, tím jasněji
viděli, jak nepatrná část oficiantů sklízí něco z těch
„slibů“, kterými tak hojně plýtval vůči depulacím
z kruhů našich býv. ministerský předseda bar. Beck
a jak značné jsou „ůspěchy“, jichž dosaženo bylo říš-
ským svazem za pomoci říšských poslanců všech
politických stran. Ve článku „Nár. Listů“ ze dne
28. listopadu 1908 doufali jsme, že a spoň třetina
kancelářských oficiantů dosáhne onoho zlepšení
120 K ročně. Jak jsme se klamali! Sestavili jsme
dle slalusu, vydaného v roce 1908 pro finanční úřady
v král. českém počet těch „šťastných“ a vyšla nám
úžasná číslice. Ze 350 kancelářských oficinntů, za-
městnaných u finančních úřadů v král. českém (li-
nanční zemské ředitelstvi, berní úřady, evidence ka-
tastru), postoupí v měsíci říjnu a listopadu 1908 ofi-
ciantů 38 a v měsíci prosinci 1908 oficianti dva, tedy
celkem jen 40 oficiantů. To jest jedna
devítina! Ze 33 mísl, vyhražených pro oficiantky
potká tolo štěsti jen čtyryl Postup oficiantů p
úřadech polilických nebude jistě vělší, poněvadž p
měry jsou skoro stejné a jen snad u úřadů soudních
počet ten bude o něco značnější. Poněvadž nemáme
však ještě dnes přesná data, nechceme předbihati.
Dle dobrých informucí panuje nad tímto úspěchem
plná spokojenost v — minislerstvu! Znamenáto
značné úspory! Nová XII. hodnostní třída úřadnická
Beck
26
article
bude prý zlízena a konají se prý v toní směru již
připrávy a seslavují statistická dala pobřebná. Po-
mýšlí se zařaditi do ní v první řadě cerlifikatisty
(s menší dobou služební než 12 let), dále část pod-
úřadníků, pak ceslěře a bude-li (!) nějaký zlomek
míst, potom možno dojíti v přímém výběru na
některé kvalifikované zřízence smluvní
— Večírek na počest mistra R. Rozkošného, hu-
debního skladslele, který uspořádán býti měl dnes
v hostinci vu Bucků« na Poříčí, odkládá se za pří-
činou ochuravění mistrova na dobu pozdějši
— Stanovisko obchodnictva a živnostnictva v ná-
radohospodářském našem zápase. Rozbovor o před-
mětu tom konati se bude dnes ve schůzi klubu
národní strany svobodomyslné o 7. hod. več. Jednání
zahájiti uvoliti se pp. JUDr. Frant. Samek a Frant.
Vožický. Hoslé mají volný přístup.
— Sludentský věslník. Svaz českoslovan-
ského studentstva koná výborovou
schůzi dnes v 5 hod. odpol. Jednati se budeo
projevu francouzských studentů. — Studentský
komitét menšinový koná schůzi dnes o 6.
bed. ve Svazu.
— Provolání. 600 slezských hornických dítek na-
šich obou matičních škol rychvaldských těší se na
vánoční nadílku. Občanstvo vyčerpáno domácími boj
za svá práva. Sebe menší peněžilé dárky s díky při-
jímá p. Ludvík Volf, pokladník „Haléřového spolku“,
dárky nalurální p. Ant. Škramlík, správce školy Ú. M.
Š. v Rychvaldě. Osvěděte obětavě vzácnou svoji pří-
zeň nejsilnější škole matiční.
R Rozkošný
Bucek
JUDr
František
Samek
Volf
Škramlík
M Š
Rychvald
27
article
— Dobročinnost. »Tteblzský«, spolek ku podporo-
vání chudé školní mládeže v Bubnech bude v neděli
6. prosince o půl 11. hodině dopolední v tělocvičně
měšťanské školy chlapecké na Letné podělovati chudou
mládež školní. — Dne 19. listopadu poděleno bylo
jako každoročně chudé žactvo českých obecných a mě-
šťinských škol v Karlíně z úroků nadace k tomu
účeli zřízené a obcí karlínskou spravované. Rozdáno
bylo 64 párů botek, 13 kabátů, 4 páry kalhot, 4 divčí
šaty, 3 látky na šaty a 1 sukénka. Podělení obstarala
jednota »Sv. Ludmily« v Karlíně. — Spolek k pod-
porování vdov a sirotků po učitelích na školách
obecných a měšťanských v Čechách rozdělí vdovám
po def. učitelích v Praze a předměstích úroky z Tur-
kovy nadace za rok 1908. Zádosti přijímá předseda
Fr. Zeman, ředitel měšť. školy v Praze čp. 82 III. do
15. ledna 1909. — Ústřední jednota českoslovanského
čišnictva »Olakar« v Praze uspořádá jako každoročně
vánoční nadllku chudým členům, jakož i vdovám a
sirotkům po zemřelých členech. Žádosti o podporu
adresovány buďlež na spolkovou úřadovnu v Praze Il.
Vladislavova ul. 18, do 14. prosince t. r. Na pozdějáí
došlé žádosti, jakož i od osob jiných, nebude brán
zřetel a zasllání jich je bezúčelné.
svazek . Ludmila
Zeman
Bubno
Letná
Karlín
Čechy
Praha
Francie
Vladislavův ulice
28
article
— Dary. České dělské nemocnici věnovali: Měst-
ský důchod na Král. Vinohradech (příspěvek za r. 190.8)
K 500.—. K vánoční nadílce v České dětské nemoc-
nici přispěli: PI. E g. Křivancová na Král. Vino-
hradech K 10.—, paní hraběnka Marie Sporková
K 10.—. paní Božena Šubertová, choť insp. ústecko-
teplické dráhy, K 20.—, pí. Hanna a Jaroslav Ko-
sepvi K 20.—. Výbor Občanské besedy na Pankráci
k uctění pam. zesn. p. MUDra. Kahlera na Pankráci-
K 5.—. — Komitétu pro ošacení chudé
školní mládeže na Král. Vinohradech
daroval pan Jaroslav Pelc, stavitel, 2) K. —
Na uctění pamálky paní Filipiny Krajníko vé
v Brandýse nad Labem darovala paní Ida Balca-
rová sirotkům filantropické družiny 10 K. —- Paní
Marie Holubová, choť vrchního inženýra v Karlíně,
věnovala Mistnímu odboru Českého pomocného zem-
ského spolku pro nemocné plieními chorobami v Kar-
lině k uclění památky zesnulého svého strýce
p. Franliška Berana v den výroční jeho úmrtí 10 K.
Ve prospěch vánoční nadílky na ošacení
chudých českých dětí v Prachaticích sebral p.
Král
Křivancová
Sporková
Šubertová
Hanna
ko
Mudra
Pelc
Balco
Holubová
Pankrác
Filipíny
Brandýs nad Labe
Karlín
Kara
Prachatice
občanský beseda
29
article
R. Pilát, prokurista Živnostenské banky v Praze, mezi
úřadníky téže 55 K Místo novoročních blahopřání
sebráno v Prachaticích odborem Nár. jednoty pošu-
mavské tamtéž též na nadilku 150 K. Další při-
spěvky přijímá s díkem odbor Pošumavské jednoty
v Prachaticích.
— Čelnickým bodákem zraněný výtržník. V ně-
kolika staroměstských ulicích povstalo v noci na vče-
rejšck značné shromáždění obecenstva, které stalo
se svěďkem zuřivého počínání podnapilého muže,
jenž po dlouhém hulákání a výtržnostech dostal se
do tahanice s ozbrojeným četníkem a byl při tom
bodákem zasažen a značně v kyčli po-
raněn. Četnický nadporučík Rotter zahájil o pří-
padu tom neprodleně vyšetřování, poněvadž stalo se
po prohlášení stanného práva poprvé, že pouliční
hlídka čelnicko-policejní použila bodné zbraně, Dle
úřadního vyšetření byl případ následující: V pondělí
po 9. hod. večerní rozléhal se v Celetné ulici široko
daloko slyšitelný křik. Josef Kecek, 37letý sou-
stružník železa, t. č. bez bytu a zaměstnání, v pod-
napilém slavu dostal se do sporu se svojí milenkou
R Pilát
Rotter
Kecek
Praha
Prachatice
staroměstský ulice
Celetná
živnostenský banka
30
article
Aloisií Vorlíčkovou. Hulákal při tom, že se lidlě se
všech stran sbíhali. Také dvě hlídky smíšené přikva-
pily a sice policisté Ant. Zelonka a Karel Kasik, čet
níci Václav Fiedler a Josef Kuntscher. Poněvadž opilý
Kocek po napomenutí nijak se neuklidnil, byl vyzván,
aby s hlídkou šel na policejní strážníci v Bartolo-
mějské ulici. Byla to cesta velmi těžká a svízelná.
neboť Kecek huboval, nadával, chvílemi se na dlažbu
svalil, kopal a rukama rozhazoval, takže se k němu
nikdo přiblížiti nemohl. Oba čelníci a policista Ze-
lenka chtěli výtržníkovi spoutati ruce, Kecek však
vytrhl jim řetízky a daleko od sebe je odhodil. Po
těchto překážkách dostal se transport konečně na Per-
štýn, kde se Kecek opět svalil. Z nenadání však vy-
skočil a se vztýčenými pěstmi hnal se na četnického
závodčího Fiedlera, který v tomto okamžiku použil
bodáku, na ručnici nasazoného a Kecka bodl do
levé kyčle. Zrančný zaůpěl, více se na odpor
nepostavil a byl bez dolší námahy odveden na staro-
městskou slrážnici. Zde prohlédl opilce lékař p. dr.
Kalmus a dal jej po obvázání rány dopravit do vše-
obeené nemocnice. Dle dobrozdání lékařů není pora-
nění Kecka těžké a za nedlouho bude z nemocnice
dopraven k trestnímu soudu do vazby. Vyšetřování
o příhodě provedl polic, rada Plech a četnickým úřa-
dům o zranění výlržníka učinil oznámení nadporučík
Rolter.
Vorlíčkův
Zelonka
Karel kasik
Fiedler
Kuntscher
Kocek
Kecek
Kalmus
Pla
Rolter
Bartolo
mějský ulice
31
article
— Rozpuštěná sehůze sociálních demokratů
v Bubnech. S programem »Českoslovanská sociální
demokracie a nebezpečí války na Balkáně«, svolána
byla veřejná schůze sociálních demokratů, konání
schůze bylo však policejním ředitelstvím zakázáno.
S tímtéž programem svolána na včerejší odpoledne
do pivovaru v Bubnech spolková schůze politického
spolku »Spravedlnost« v Praze VII. Po 3. hod. odpol.
sešlo se v této místnosti přes 1000 stoupenců strany.
Schůze neměla však dlouhého trvání. Řlšský poslanec
Ant. Němec začal mluvit o zákazu prvé schůze,
zmínil se o připravované šibenici a pokračoval
o stanném právu. Když učinil paralelu o demon-
stracích a o vojsku, byl policejním komisařem na-
pomenut. Posl. Němec odpověděl, že může mluvit,
co chce a že to také zodpoví. Na to prudce útočil
proti policejnímu ředileli, načež byl vládním komi-
sařem napomenut po druhé. Po zmínce o Rskousku,
které označil blázincem a o vládě, vládní komisat
schůzi rozpustil. V sá e povstal velký hluka
trval delší dobu, než se dosta posl. Němec ke slovu.
Upozornil, že je stanné právu a že by policie vítala
přiležitost k zakročení. Preto napomenul přítomné
ke klidu. Rázem nastal klid a účastníci se v pořádku
tozešli.
— Rychlolodní spojeni s Dalmacií. Rakouský
Lloyd sděluje, že od 17. prosince bude rychlolodní
spojení do Dalmacie roznnoženo o jednu týdenní
plavbu, takže rychlá doprava mezi Terstem a Koto-
rem bude vykonávána třikrát týdně. K těmto rychlo-
plavbám bude použito nově vystavěných, moderním
komforlem opatřených tišroubových rychlolodí
„Prine Hohenlohe“ a „Baron Gautsch“, čímž cestu-
jícímu obecenstvu bude poskytnuto pro dalmatské ji-
zdy v každém směru rychlé a pohodlné cestovní pří-
ležitosti. Rychlolodi budou vypravovány z Terstu
kazdý úterý, čtvrtek a sobotu o 8. hod. ranní, za-
Antonín
Němec
Posl
Rychlolodní
Lloyd
Prine Hohenlohe
Baron Gautsch
Bubno
Balkán
Praha
Dalmacie
Terst