ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 38c3ab40-71e1-11dc-8ded-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 38 celkem · entity: person 105, place 96, work 5, org 6
1 masthead
26. srpna 1904. Číslo 235.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
tosud uskutečnění, ačkoliv směr trati byl již stanoven t všeobecně za jedině tou dobou možný a správný pijat, a ačkoliv nejen dle názorů jeho, ale i přísluš- tých odborníků rentabilita této dráhy jest úplně za- jitěna. Rečník žádal jménem obyvatelstva hradčan- šého presidium správní rady, aby učinilo všemožní z energické kroky, aby konečně bylo vyhověno nale- lavé potřebě obyvatelstva pražského. Předseda správní ndy cís. rada Jahn uznal úplně vývody p. rady Brože a uvedl, že na delailním projektu elektrické dráhy se pracuje, že však provedení této trati jest závislým jednak na úpravě Chotkovy silnice u domu Rožánkova, jednak na provedení nové komunikace v upravovacíc plánech navržené mezi král. hradem a palácem arci- liskupským. Příslušné projekty jsou stavebním úřa- dem vypracovány a dotyčné jednání s majiteli po- zemků zahájeno; z toho je patrno, že vina průtahu to záležitosti neleží ve správní radě elektrických podniků. Jakmile řečené komunikace budou zřízeny, jest stavba elektrické dráhy na Hradčany otázkou rěkolika neděl. Druhý náměstek starostův p. Seifer považuje požadavek obyvatelstva hradčanského z spravedlivý a slíbil též všemožně se přičiniti o to, aby věc byla náležitě urychlena. Při té příležitosti uvedl na paměť, aby také olázka elektrické dráhy třídou Belcrediovou v Holešovicích nebyla puštěn se zřetele. Místopředseda, městský radní p. Varva- žovský, připojil se k vývodům městského radníhop
Jahn Brož Chotkův Rožánkův Seifer Hradčany Holešovice
5 article
Brože ohledně dráhy na Hradčanech a urgoval zá- roveň záležitost zřízení elektrické dráhy třídou Rudol- lcvou v Holešovicích, v níž byla již konána pochoz politická komise. Po některých technických po- známkách vrchního inženýra p. Svobody prohlási městský rada p. Brož, že otázku elektrické dráhy na Hradčany nepustí se zřetele, a neustane ve snaze po jejím zřízení dříve, pokud nebude vystavěna a pokud ludiž nebude vyhověno požadavku tak naléhavému na jehož splnění těší se již od několika let veškery obce předměstské a prohlásil dále, že nebude nikdy hlasovati pro jinou trať, pokud nebude provedeno spo- jení vlastních čtvrtí pražských.
Brož Hradčany Holešovice
6 article
— Rozpadnutí spolku „Zaprášená paletta“. Nelu- šili slavní ouřadové, že mezi několika sty spolky, jimiž se Praha honosí, nachází se také jeden s nehlášeným sice sídlem, ale přece „sezením“ v jedné útulné ho- spůdce na Král. Vinohradech. Byl to spolek, vlastně kroužek umělců s mystickým názvem „Zaprášená pa- lelta“. Čítal patnácte členů, nadaných prý, ale vesměs zneuznaných kumštýřů a to výhradně z kruhů ma- lířských a sochařských. Schůzky tohoto spolku, aby se to nemátlo, dály se každého dne ve zvláštní místnosti, kterou jim hostinský, resp. jeho dceruška — také umělkyně, ale jen na klavír — ze sympatie ke kolle- gům opatřila. Všichni členové spolku „Zaprášená pa- letta“ měli vlasy jako Kubelíci a při tom každý pifku na šosácký a nevzdělaný svět, jenž mysteriím umění jejich nechtěl a nechtěl rozumět. Všichni byli stou- penci moderní školy, která nemíchá barvy, nýbrž s klidem Angličana maluje růžovou trávu, zelený oheň, modrý měsíc a začíná fantastickou svoji malbu velikou kaňkou, ze které se soukají teprve další myšlenkya vzněty. Až snad nejbližší století bude míti pro ně uznání a ocenění! Modernism nikterak ale nevadil umělcům, aby si nedávali jména starých mistrů. „Lio- nardi“ a „Rafael“ bylo ve společnosti jejich slyšeli
Král Kubelík Angličan Rafael Praha
7 article
neustále. „Zaprášená paletta“ v hospůdce záhy zdo- mácněla. Rozvěšeny tu po stěnách umělecké plody členů ať už na plátně nebo v hlíně a sádře pracované, pro které nebylo kupců. V takto vykrášlené svatyni umění, jež měla dělati konkurenci známému „Mo- naccu“ v okoli svatováclavské záložny, zaznívalo od 8. hodiny večerní až do 2 hodin v neci piano a více méně pěkné hlasy umělců. Sem tam i umělkyň, když totiž zavítala do společnosti některá modelka. Veselá bohema žila tak nerušeně až do nedávna, kdy došlo k naprosté roztržce s hostinským. Dceruška jeho, mimochodem řečeno, velice hezké a číperné děvčátko stižena byla ve společnosti umělců také slavomamem Od nějaké doby neměla v hlavě nic jiného než touhu věnovati se umění a to dramatickému. Návštěvu školy paní. Sklenářové nebo Šmahovy pokládala za úpln zbytečnou. Stačilo, když členové „Zaprášené paletty“ vesměs její zbožňovatelé, byli celí u vytržení nad její deklamací a gesty, Zejmena „Dámu od Maxima“ dovedla napodobit výtečně. A poněvadž otec nejevil mnoho chuti dáti jí svolení k uměleckému tournée, ne- rozpakovala se slečinka dlouho a jednoho krásného dne z dostřelu páně otcova zmizela. Ne však sama.
Sklenář Šmahův
8 article
Cític se k cestování přece jen slabou, vzala s sebou svého clitele, jednoho člena spolku „Zaprášené pa- lelty“, aby dělal jí rytíře. Událost talo způsobila mezi členy „Zaprášené paletty“ sensaci. „Anda se vydala s Rafáelem na umělecké tournée! On bude dělat rychlokresliče a ona hrát na divadle.“ Družina umělců měla z toho srdečné potěšení. Nikoli však pan ho- stinský. Telegrafoval na všechny strany po zmizelé, ale nikdo o ní nevěděl. Ani umělci ne, kteří klesli o tohoto kousku svého soudruha značně v očích hostin- ského. Dříve ochotný „čekatel“ jednoho večera se rozzlobil a když se členové „Zaprášené paletty“ sešli a poroučeli si pivo, poslal každému z nich po sklepniei lístek, že nenaleje, dokud mu nezaplatí dluh. Dělalo to dohromady 170 korun. Mezi umělci nastalo nápadné utišení. Věděli, že hostinský od útěku sl. Andy je neoblomný a nezbylo jim než sebrat se a jit domů. Od těch dob minulo již čtrnácte dnů, ale žádný z členů „Zaprášené palelty“ se již nevrátil. Spolek se rozpad Za to však vrátil se někdo jiný, důkladně vyléčen ze své horečky plátěných prospektů. Totiž drama- tická umělkyně, autodidakta sl. Anda. Návrat její byl neslavný, neboť vydala se na umělecké tournéc se svým rytířem do Ruska... Na hranicích však oba zadrželi, neboť ani rytíř ani umělkyně neměli pasu. A tu rytíř zachoval se nerytířsky. Zmizel sl. Andě i se zbytkem kasy a ponechal ji jejímu osudu. Mnohem smutněji než před tím za bludičkou slávy vrátila se domů, kdež po improvisovaném, ale zdařilém výstupu svého pana otce přijata byla na milost. Nechce však umělce už ani vidět.
Ando Anda Rusko
9 article
— Nová továrna nad Prahou. Včera konala s slavební komise v příčině rozsáhlé stavby továrny p. Slabenovy v Hodkovičkách, které se zúčastnilo 22 zájemníků. Zamýšlenou stavbu továrny p. Stabe- nova zastupoval p. dr. Krombauer se stavitelem p. Sakařem. Okresní výbor vinohradský byl zastoupen p. stavitelem Holečkem a p. okresním tajemníkem drem. Uchytalem. Obvodní lékař p. dr. Čermák zúčast- nil se též komise. Za obec Modřany p. Jan Vraný a p. Václav Ledecký, za obec Hodkovičky obecní radní p. Josef Malík a zároveň jako soused zamýšlené stavby továrny a p. Josef Špaček, člen obecního zástupitelstva, pak Josef Hrášek, jakožto soused a více ostatních stěžujících sousedů. Pp. Josefa Malíka a Josefa Hráška zastupoval p. stavitel František Saller z Prahy. Komisi řídil starosta obce Hodkoviček, který svůj pozemek p. Stabenovi, na kterém továrna má být postavena, byl prodal. Technickým obecním znalcem byl p. sta- vílel Šercl z Podolí. Hned při počátku komise na sta- veništi prohlášení p. stavitele Františka Sallera, že se komise stavební nemůže vykonati, jelikož plány polohy nejsou zemským výborem schváleny a že ludíž ohlašuje protest, který do protokolu zanese, způ- sbilo všeobecné hnutí. Na to odebrala se celá komise do sálu p. Špačka, kdež byl sepsán podrobný protokol o této stavební komisi. Zástupcové okresního výboru vinohradského ohlásili protest proti stavbě továrny ostatní všichni zájemníci, jakož i zástupcové obcí vy- slovili se pro stavbu továrny, vyjma p. Josefa Malika a p. Josefa Hráška, kteří se zamýšlenou továrnou sou- sedí. Tytc zastupoval stavitel p. Frant. Saller z Prahy a protokolárně jménem jich vypovidal jak následuje:
doktor Krombauer Sakař Holeček Čermák Vraná Ledecká Malík Josef špaček Josef hrášek Hráška Saller Staben Šercl špaček František Praha Hodkovičky Modřany Podolí
10 article
„Dnešního dne nelze ke stavební komisi vůbec při- stoupiti, nejprve musí býti plány polohopisné zem- ským výborem schváleny, pak-li předcházela všechna zákonná nařízení, obsažená v §§ 4., 5., 12., 13. a 116. stav. řádu pro král. české ze dne 8. ledna 1889. Na základě schváleného polohopisného plánu jest staveb- ník dle § 12. slav. řádu povinen vyhotoviti rozdělo- vaci plán (situační) v němž musí býti ciferně udána výměra celé stavební parcely a určitý výpočet, mno- ho-li zůstane nezastavené plochy v bloku tom a mno- ho-li plochy bude zastavené, při všech projek tovaných stavbách továrních. Pouhým okem dle předloženého sluačního plánu (rozdělovacího) lze seznati, že stavby zamýšlené továrny nemají dostatek nezastavené plochy pro dvory, ulice neb zahradu. Dle předložené situnc projektovaná ulice na parcele 150/2, 145/2 a 149/1.
11 article
kteréžlo parcely jsou majetkem obce Hodkoviček, ne- mohou pp. továrníci ulici zakresliti, dokud tento obec- ni pozemek od obce nevykoupili. Při sdělání tohol situačního plánu nebylo šetřeno § 22. stav. řáduo postoupení pozemku k ulicím od toho, kdo za rozdělení pozemku zažádal. Zamýšlená slavba továrny nacházo se v poloze isolované, musí každá její čásť býti vzdá- jena nejméně 25 m od jiných budov anebo hiranic sou- sedních, a dle projeklu p. Stabenova by obnášela pouze 12 m vzdálenost. Z důvodů přednesených, které se opírají o jasné znění zákona, žádám, aby slavný obec- ní úřad neudělil povolení ke stavbě továrny ani ku předchozím pracím stavebním § 40. a § 41. staveb. rádu, dokud předeslaným oprávněným námitkám sta- vebníkem p. Stabenovem vyhověno nebude.“ Na zá- kladě této výpovědi neučinila komise žádného návrhu v příčině povolení stavby továrny a zástupcové obce hodkovičské dohodli se v ten smysl, že protest p. Sal- lera předloží obecnímu zastupitelstvu k rozhodnutí.
Hodkovičky továrník ulice Sala
12 article
— Pitná voda v porodnici a nalezinci. Oba tylc ústavy, jak známo, zásobovány jsou za normálních poměrů vlastním mohutným pramenem pitné vody, jež ještě čistí se ze zdravolních důvodů filtrem Berkefel- dovým. Za panujících veder však tento pramen před několika dny vyschl a oba ústavy ocitly se ve znač- ném nedostatku vody. Štastnou náhodou vzpomenutc bylo na starou, nepoužívanou studnu, která byla znovu vyčerpána a poskytuje nyní pro oba ústavy dostateč- nou zásobu dobré, pitné vody — Změny držebností. Majetník pecnářského zá- vodu ve Vodičkově ulici v Praze koupil společně s manželkou Annou od paní Antonie Hüttigové, roz. Kunzové a od pana Josefa Hüttiga a spol. domyč. 647—II. a 1478—II. s průčelím do Štěpánské a Školské ulice za 118.000 K. Paní Marie Vanková a Albina Bolcarová koupily společně od pana Josefa a Karoiny Maličkých dům č. 162—VII. v Palackého třídě v Holešovicích-Bubnech za 4400 K. Manželé Josef a Růžena Paroubkovi a manželé Václav a Bo- žena Müllerovi koupili od manželů Josefa a Kateřiny Richtrových dům č. 29 v Poděbradově třídě v Žiž- kově za 92.000 K. Instalatér p. Matěj Vápenka koupi společně s manželkou Annou od majitelky reali paní Anny Exnerové a od dědiců Novákových sta vební pozemek u kasáren v Hálkově třídě ve Vršo- vicích za 6577 K 26 hal. a vystaví třípatrový dům
Štastná Anna Hüttigová Kunz Hüttig Vanková Albin Bolcarová Josef Palacký Paroubek Václav Bo Müller Richtrův Poděbradův Matěj vápenka Exner Novákův Hálkův Vodičkův ulice Praha školský ulice Holešovice Bubno Žiž Vršo Berkefel
13 article
— Šťastné zakončení milostného románku z Smíchova. Po třetí, tentokráte ale snad definitivně naposledy, citujeme hrdinu milostně avantury ze Smichova na jeviště. Počátkem července a srpna za- bavil aspoň mladý a nerozvážný mladíček ten, 17lelý zámečnický pomocník Rudolí Strakatý se svou mi- lenkou, o dvě léta starší Cecilkou Markovou, půl Smíchova svými pošetilými a pod několik paragrafů spadajícími kousky. Mimoděk připadá člověku s chlad- nou myslí sledujícímu všechny ty zbrklosti, jež pro- váděl, jakoby kopírovati chtěl známý rozmarný ro- mán: „Kousky malého dareby.“ Zrekapilulujeme ještě jedenkráte celý románek, protože jest to historie nad míru poučná i výstražná, kdyby snad podobných zbrklostí chtěl se dopustiti opětně zamilovaný nějaký mladíček. Jak již podotčeno, zahořel Rudolí Strakatý k Cecilce Markově, hezké brunetce horoucí láskoua nic mu nevadilo, že byla o dvě léta starší a tedy rezumnější. Láska jest slepá a u Rudolfa byla slep a hluchá jako tetřev. Otec, naprosto spořádaný muž, když se o poměru svého syna dověděl, udělal mu nejdříve kázání. Ale mluvte mladým bláznům. Dne mají hned revolver nebo sirky po ruce. Když Rudoií neposlechl, zkusil to otec radikálnějším prostředkem, ale opět nedocíleno žádných potěšitelných výšledků.
Marková Zrekapilulovat Cecilka Rudoie Smíchov Rudolit
14 article
Naopak, láska ho omámila tak, že když milenka jeho ocitla se bez místa, aby se s ní i mezi dnem mohl scházeti, nechodil do práce a toulal se s ní u Mal- vazinek. Tam došlo jednoho dne k poněkud prudšímu výstupu. Nešťastnou nebo šťastnou náhodou připletl se cvrlíkajícím milencům do cesty tatínek Rudolfůva zachoval se velice negalantně jak k panu synovi, tak k jeho vyvolené. Jí prý napolíčkoval, aby hocha ne- svá děla a jeho láhl za límec k domovu. Co tam dostal neví se, ale Rudolf od té doby pojal úmysl prchnouti z domova, kde jeho lásce kladou se lakově překážky. Úmysl svůj také provedl. Vypůjčil si ze spořitelní knížky svého otce 200 K a s tímto obno- sem sebral se a jel se svou mílenkou k jejím ro- dičům do Heřmánova Městce, snad maje v úmyslu říci o její ruku. Nedošlo však k tomu, neboť Markova měla rozumného bratra, který jí domlouval, aby nerozum- ného poměru zanechala. Alc Markova byla také jakoby láskou posedlá. Když bratr své kazání skončil, roz- čilila se a řekla před ním: „Tak víš, Rudolfe, co?
Rudolf Markov Alc Markov Mala Heřmánov Městec
15 article
Když nám v naší lásce brání, zastřel mě.“ A Rudolí chtěl ji skutečně poslechnouti. Sáhl de kapsy a vy- táhl malou pistolku na vrabce. Bratr v domnění, že je to smrtící zbraň, vyrazil mu ji z ruky a řekl milencům, al si tedy dělají co chtějí. Milenci po několikadenním pobytu se sebrali a jeli do Vídně užívat. Tam za tři dni utratili 160 K a začli toužit po domovu, cítíce konec slávy. Odcestovali tedy zpět na Smíchov kde se usadili v hostinci „na Knižecí“. Rudolfek odebral se pak domů, kde byl přijat jakž takž na milost, poněvadž se nevědělo ještě, že se podíval do spořitelní knížkv. Smíchov se však dlouho milencům nelíbil. Vzpomínali na krásnou cestu do Vidně a lu Rudolfek umínil si, že své milence musí ješlě jednou lakovou cestu popláti. Nic nebylo lehčího než to. Tatínek měl ještě ve spolitelně za celou řadu let nasUládané úspory v obnosu přes dva tisíce korun. Rudolf opělně vydal se se zbytkem úspor do spoři- telny a vyzdvihl zde obnos 2027 korun. Když měl peníze v kapse, vjela mu velkopanská furie do hlavy a ed té chvíle prováděl kousky, jakoby byl ztratil rozum. První co udělal bylo, že se dal s Cecilkou Iotografovati. To se ví, že v posici zamilovaných, hezky hlavy k sobě. Folografovi p. Mulačovi zaplatil napřed a sdělil mu, že mu bude psáti, kam má podo- bizny poslati. Pak si vsedl do fiakru a jel na nádraží společnosti státních drah, kde koupil si dva lístky první třídy do Pardubic. Od té chvíle šlo vůbec všecko hodně nóbl. V Pardubicích ubyloval se v hotelu první třídy, pil jen šampaňské a Lacrimae Christi a dovedl v kavalírství docela dobře chodit. Zatím doma nastal poplach. Tatík vydal se na Malvazinky jestli by ho tam opět našel a matka pátrala doma v bytě po spo- řitelní knížce. K večeru konstatováno, že Rudolí na
Rudolfek Rudolf Cecilka Iotografovat Folograf Mulač Vídeň Smíchov Pardubice státní dráha
16 article
Malvazinkách není a spolitelní knížka v kufru také ne. Druhého dne pak matce k malému jejímu po- těšení ve spořitelně řekli, jak vypadal mladík, jenž si tu včera vyzdvihl peníze. Rodičům nezbývalo, než svěřiti se policii, jež zavodla ihned po uprchlicích pá- trání. Rudolí nebyl ale také hloupým. Věděl, že kdyby seděl v Pardubicích, že by byl brze dopaden a proto vydal se na další cesty. Z Pardubic odjel do Olomouce, odtud do Vídně a z Vídně do Lince. V Linci náramně se mu líbilo. Najal si zde gig. posadil do něho svoji Cecilku a vyjel si na procházku. Poněvadž ale jakživ před tím koně v rukou neměl, hned na první vyjíždce vjel na patník a gig rozbil. To mu ale nevadilo. Za- platil náhradu 500 K a byl zase v dobré náladě. Ze- jmena, když v hotelu titulovali ho zřízenci baron von Strakati a Cecilku baronessa. Bůh suď, jak se stalo, že si vzpomněl v Linci a při dobrém životě Rudolí na svého bývalého mistra p. Eichlera na Smíchově. Ale vzpomněl a poslal mu pohlednici na kterou napsal: „Práce mám dost a peněz taky, ale nelíbí se mi Půjdu, myslím, na Paříž“ Nějak si to ale s tou Paříži rozmyslil. Snad nevěděl kudy se tam jede, ale zkrátka najednou se objevil na Šumavě, jejíž krásy Cecilce nadšeně ukazoval. Na Eisenšteině zalibil se mu mysli- vecký pes, i koupil si ho, aby měl na cestách věrného strážce. Ale psa měl jen půl dne, poněvadž mu utekl Potom zavítal párek na prazdroj do Plzně. Tam Ru- dolfek zase dostal choutky na koně. Najal si ho tedy ale nejezdil na něm, nýbrž nechal ho státi v konírně
on Strakat baronessa Eichler Pardubice Olomouc Vídeň Linec Smíchov Paříž Šumava Plzeň
17 article
Jen Cecilka se v jízdárně za 4 kor. na něm pro- jela. A tak ještě nějaký čas vesele žili a žili, jako v tě pohádce, až začal se ozývati finanční ministr. Nebol na takový způsob žití musil by míti tatínek Rudolfův ne dva tisíce korun, nýbrž dva milliony. Čím více schnul Rudolfův sáček tím byl smutnějším a zádum- čivějším. Sdělil své starosti družce a ta vyslovila ná- zor, že by se jako mohli vrátit domů. Na tom tak zůstalo, když si byl Rudolf dříve koupil revolver. Nač a proč, se ukázalo druhého dne. Když přijeli do Prahy. nikoli již první, ani druhou třídou, nýbrž docela ob- čanskou třeti, ubytovali se opětně „Na Knížecí“ Druhého dne Rudolí dost volným a zdlouhavým kro kem blížil se k domovu. Tušil věci nedobré a proto necdvážil se sám do příbytku svých rodičů, nýbrž poslal nějakého chlapce, aby mu matku vyvolal. Matka přišla do průjezdu a ustrnula. Rudolf, jak byl v ráži. vytáhl revolver a ukázav jej matce, řekl: „Tebe jsem chtěl, matko, vidět a zase mohu jít. Živého mne ne- dostanou... Ale dostali. Za 1/2 hodiny měla smíchov- ská policie Rudolfa i Cecilku. To je celá historie, jež asi před 14 dny vyprávěla se po Smíchově. S vel- kým napjetím se pak očekávalo, jak to dopadne. Ku podivu, dopadlo to, dík dobrotě rodičů, pro Rudolía dobře. Cecilku, které se nemohlo dokázat, že věděl o ukradených penězích, pustili, poněvadž se doká- zalo, že jí Rudolf namluvil, že dědil. Rudolfa si však ještě ponechali až do včerejška, kdy rovněž jej pro- pustili, neboť rodíče snažně o to prosili a prohlásili,
Rudolfův Rudolf Cecilka Praha Knížecí Smíchov
18 article
s dílnou.
19 article
že si nepřejí, aby byl treslán. Když se vzdali svědectví bylo vyšetřování proti němu zastaveno. Rudolf Stra- katý jest tedy opět světu navrácen, snad má i do- konale rodiči odpuštěno Postará se nyní, aby zármutek jaký rodičům svou nerozvážností způsobil, odčinil? — Osud starce. Mnoho podobnosti v osudech s ne- šťastným králem Learem má 70letý stařec Antonín Š. odkázaný na milost a nemilost své rodiny. Dokud mohl pracovati a živili šestičlennou rodinu, byl milovaným a váženým tatínkem. Ale když syny a dcery nejpěk- něji vychoval, všechno své jmění vynaložil, aby jim zabezpečil klidnější budoucnost a těšil se, že v stář bude míti u nich odpočinek, zmařily se všechny jeho rozpočty a láska a vděčnost dělí mizela každým dnem, jímž otec stával se k práci neschopnějším. Děti dobře situované nedaly mu sice hlady zemříti, ale také ne se přejísti. Stařec dobře cítil chléb dávaný mu z mi- losti, zejmena, když poslední dobou jeden syn po- sílal otce ke druhému bratru, vymlouvaje se, že sám nemá. Stařec, aby nebyl na obtíž, rozhodl se, že ra- ději zemře. Včera odpoledne v domě svého nejstaršího syna chtěl se na půdě oběsiti. Sotva že však zavěsil si provaz na trám, byl překvapen kominíkem p. B. jenž šťastnou náhodou odebral se na půdu vymetat komin. Zabránil starci v jeho sebevražedném pokusu a odvedl jej do bytu syna, který snad nyní bude k své- mu otci chovati se laskavěji. Žáhy roznesla se pověst o tom a zveličena vyprávěla, že stařec se oběsil. Př domem na Král. Vinohradech, v ulici Palackého, shro- máždilo se několik zvědavců, když však marně čekaii na odvezení mrtvoly, rozešli se.
Stra Král Palacký
20 article
— Zlodějský párek dopaden. Dne 23. t. m. do- paden byl v Knovízi u Slaného párek potulných lidí, František Chlumecký z Uhlířských Janovic a jeho mílenka Marie Macenaurova. Chlumský nesl veliký ranec, v němž byly čtyři peřiny a tři polštáře. Na peřinách bylo patrno, že nepatří Chlumskému a on se také tím netajil, že nejsou jeho majelkem. Peřiny ponechány byly v prozatímném uschování u obecního úřadu v Knovízi. Chlumský pak dodán do vazby k okresnímu soudu ve Slaném. — Dobrovolný návrat uprchlého vězně. Dne 8. m. utekl z vězení okresního soudu žižkovského 20letý tulák Vilém Unger. Svoboda ho však netěšila. Včera dostavil se do bytu vězeňského dozorce Smrčky a hlásil, že jde si odsedět zbytek treslu. K tomuto kroku přiměly jej zvláštní okolnosti. Když utekl, umí- nil prý si, že zkusí poctivě se živit. Pustil se tedv k Žatci na česání chmele. Za deset dní dobíral po za- pravení životních potřeb osm korun, kteréž mu však nejbližší noci jiný česáč prý ukradl. To dopálilo Ungra. který snad poprvé v živolě pokusil se poctivě se živit. že odhodil dobrá předsevzeli a vrátil se do kriminálu, kde dle jeho úsudku jsou lepší lidé, než na svobodě „Tady je aspoň člověk mezi svými a nemusí se b že ho okradou,“ liboval si, když jej odváděli do se- parace. — Chtěl platit ukradeným kolem. Do obce Vočné u Poděbrad dorazil 20. t. m. neznámý pocestný. Před jedním hostincem spalřil kolo a bez všeho se ho ujal a zatáhl je do druhého hostince. Tam popíjel, ale když došlo k placení, nabížel hostinskému kolo do zástavy Než v tom už nastala po kole sháňka a pachatel se- znav, že je zle, vzal do zaječích. Při útěku ztratil pra- covní knížku na jméno 27letého Frant. Máchu.
Chlumecký Macenaurův Chlumský Peřina Unger Smrčka Ungr František Mácha Knovíz uhlířský Janovice Žatec Vočný u Poděbrady
21 article
— Vrazil si náž do břicha. Příšerný pokus sebe- vraždy spáchal včer po osmé hodině večerní 21letý instalateur Josef Domecký z Dejvic v č. 185. Přišed z práce domů, dostal se z neznámých příčin s olcem svým do hádky a tu ve zlosti uchopiv velký kuchyň- ský nůž a vrazil si ho do břicha. Dříve, nežli m mohl kdo zabrániti, podruhé se bodl směrem k levě straně prsou. Těžce zraněný mladík, jenž první ranou zasáhl játra, druhá pak svezla se po žeberní kosti, byl obvázán policejním lékařem drem. Wolfem, na- čež drem. Měsíčkem v ambulančním voze záchranné stanice byl převezen do všeobecné nemocnice. Stav jeho jest povážlivý.
Domecká Wolf Měsíček Dejvice
22 article
— Ze Žernovky u Mukařova. Nedaleko Říčan n návrší, e něhož překrásná je vyhlídka do údolí sá- zavského, rozkládá se vesnice Klokočná s obyvatel- stvem většinou jen chudým. Obec talo skorem celá. jak jsme již sdělili, minulý týden lehla popelema z její obyvatelů stali se během několika hodin že- I ráci. Pomoci a lak alespoň částečně bídu nešťastníků těch zmímiti, umínili si mimo jině i čelní Pražané v Babicích a Mukařově na letním pobytu žijíci. Uspo- ládali ve blízké, rozkošně položené vísce Žernovce večírek ve prospěch výše uvedený. O skvělý výsledel večírku zvláště zásluh si zjednali Babičíl s panem stav. radou Václavkem z Prahy, v čele. Pohořelým v Klo- kočné druhý den odvedeno 148 K. K večírku sešla se skorem celá kolonie Fražáků v rozkošné lesnaté kra- jině této léto trávících. Do Žernovky scházejí se „luftáci“ k přátelským schůzkám a zábavám, kteréž zásluhou vždy ochotného starosty a zároveň hostin- ského pana Ant. Vykoukala a jeho pečlivé choti velmi dobře se dařivají. Žernovka stala se i oblíbeným vý- letním místem nejen Pražanů léto tu trávicích, ale i intelligence z okolí ftičan. Č. Kostalce a Č. Brodu I Pražané, zavítavší jen na několik hodin do zdejší krajiny, neopomenou vyhledati také. Žernovku, kde nejen hojně zábav, ale i výborného občerstvení a po- silnění se jim poskytuje — Z Vysokého Mýta. (Velká národní slavnosl.
Václavek Pohořelá Antonín Pražan Žernovka Mukařov Říčany Klokočná Praha Kt Č . Kostalka Č . Brod Vysoký Mýto I ráce
23 article
Místní odbor Ú. M. Š. a Husova fondu ve Vysokém Mýtě pořádá ve dnech 7. a 8. září t. r. velkou národní slavnost za protektorátu slav. okres výboru a slav. městské rady. Siavnost zahájena bude 7. záři o 8. hod. večer slavnostní akademi za spoluúčinkování zdejších i cizích sil uměleckých. hudehního kroužku zdejšího a zpěváckého spolku »Olakara«. Ve čtvrtek 8. září vyjde o 2. hod. odpol velký průvod za účastenství všech spolků zdej ších a venkova na »rejdiště«, kdež rozvine se vlastní slavnost s celou řadou zábavných i vážných attrakcí z nichž prozatím uvádíme aeronautické produkcep Hůlky z Prahy, foolballové zápasy zdejšího sportov ního kroužku, chantant, koncert studentské kapely a p. V případu nepříznivého počasí koná se slavnost ve velké dvoraně Sokolovny. — Loulková divadla Na národním lout kovém divadle Klubu vlast. přátel dra. Paříka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod. več. »Sedm havranů«. — Výslavní cena. Před nedávnou dobou do ob- chodu uvedená přírodní kyselka »Marion« byla vy znamenána na Mezinárodní výslavě pro umění ku- chařské, hostinství atd. v Plzni čestným diplomem s právem ražení zlaté medalie. Vyznamenání toto zaslouží si, dle soudu odborníků, zřídelní podnik »Ledvina a Lepša« (Praha II., Hybernská ulice č. 22) plným právem, ježto kyselka jím prodávaná dle úřadní analyse všem hygienickým požadavkům vybovuje a jako stolní i jako léčivá voda k piti se hodí. — »U Holubů« na Smíchově je dnes koncert př volném vstupu.
Ú M Š Husův Pařík Třebenicko Král Marion Ledvina Lepša Vysoký Mýto Praha Plzeň Praha II hybernský ulice Smíchov Loulková divadlo
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Zajímavý nález archaeologický. Z Kodaně se telegrafuje: Při vykopávce vikingské lodi poblíž Tönsberga v Norsku shledáno, že pohřbena byl kdys jedna královna pod touto lodí vikingskou. Nález ten jest archaeologieké unikum, protože dosud nenalezeny nikde takové hroby žen. = Garderoba anglického svěláka. Z Londýna t legrafuje se, že včera tam konána byla na žádost věřitelů dražba garderoby markýze Angleseye a sice na zámku jeho. Vydraženy byly tyto části oděvu markýzova: 227 úplných salonnich oděvů, 362 vesty. 100 převlečníků, 61 kabátců, 73 fraky, 143 páry obuvi, 150 ranních oděvů, 82 županů, 29 lázeňských krojů, 278 párů rukavic a 453 kravat. A šat ten byl zhotoven vesměs z nejdražších látek od předníc londýnských a pařížských krejčí. Vydražen byl ostatně i veliký počet kožichů, z nichž jediný na př. odhadnut byl na 1000 lib. šterl. (24 000 K), ale v dražbě za 300 lib. šterl. prodán byl. Celkem se při dražbě prvního dne vytěžilo 1416 lib. šterl. = Okraden na železnici. Z Pešli se telegrafuje, že professoru průmyslové školy Kolbenbayerovi ukra- dena byla ve vlaku za jízdy z Vídně do Pešti taška. obsahující dvě stovky a spořitelní knížku, znějící na 28.000 K. = Sebevražda berlinského advokáta. Z Berlína se telegrafuje, že tamní advokát dr. H. z Hollzendorfu. syn proslulého mnichovského professora práv, v věku 47 let v restauraci Tegelu v návalu trudno myslnosti se otrávil.
Anglesey doktor Kodaň Norsko Londýn Vídeň Pešť Berlín Tegel
25 article
= Odsouzená účetní. Elsa Fretwurstova, účetní velkozávodu Fettova v Mohuči, byla pro zprone věru 40.000 marek odsouzena do vězení na 21/2 roku a ke ztrátě cti na tři léta. = Ohromný požár lesů. Z Ajaccia telegrafuj »Korr. kanceláři«: Obrovský požár zuří od včerejška v rozloze přes 20 km. na vých. pobřeží korsickém. Přes 1000 hektarů lesů padlo ohni za oběť. Také nádraží bravonské úplně shořelo, jiné jest ohněm ohroženo. Železniční doprava byla přerušena. Doby- tek u velikém počtu zahynul. Obyvatelstvo, podporo- vané vojskem, snaží se požáru přítrž učiniti. = Cholera v Asli. Z Baku, 25. srpna. (C. - B Jak se sděluje, cholera v Rešti se zmáhá. Z Enseti se sdělují případy úmrtí. V Melvu onemocnělo 23 t. m. 51 osob a 13 zemřelo.
Fretwurstův Mohuč Ajaccio Bak km ha
26 article Z literatury.
Z literatury. Pamětní knihy. 22— Prošel jsem malinkým lázeňským mí stem a liják mne v něm na den připevnil. Ne bylo to jedno z těch bezčetných lázeňských míst jimiž se dnes český venkov hemží, jež vyrůstají jako houby po dešti a jejichž majitelé po dvou, třech létech nemohou pochopit, proč se jim hoste nevracejí, když mají přece veškeré pohodlí, vše- chny výtečnosti a výhody jako v nejsvětovějšíeh lázních, vylíčené podrobně v inserátech místníeh listů. Ale v jedněch z těch starobylých lázeň- ských míst se starými lázeňskými domy, ozdo- benými ještě erbem bývalého šlechtického ma- jitele, se zarostlými, úpravnými procház kami, polozasypaným, léčivým pramenem. Jejich skvěle časy už dávno zašly, ale hrstka hostí stále se ještě rok od roku ráda seházi v tichém místě, spíše k osvěžení než k léčení a snad z pokolení na pokolení dědí se tradice o milém, nerušeném koutě v lesích, jenž zůstal šťastně moderním, saisonním životem ušetřen. Už se tam všichni znají a novému hostu nezbývá než ucházet se o přijelí do té dočasné letní »rodi ny«, anebo odejet. Přechodní poutník je ztracen v takovém místě a toužebně vyzírá ze svého kouta jídelny, do nečasu venku, kdy bude moci raději dále.
27 article
Snad se hostinské sželelo mé tváře, snad kniha, kterou mi přinesla, byla pravidelnou útě- chou všech na chvíli zabloudilých — po kávě donesla mi foliant v ohmataných, dirkovaných deskách — pamětní knihu bývalé fary, býval školy, bývalých lázní Bylo hodně toho členi: od počátku, kdy lázně byly kdysi počátkem mi- nulého století opraveny a farář shledal doklady jejich starobylosti. Historická data i zázračná uzdravení velmi daleko na zad, pak pověsti a legendy o čistém prameni, několik stránek kup- ních smluv, převodů a jmen majitelů, chemi cké analysy vody a rejstřík všemožných ne- mocí, pak zase růženec jmen vzácnějších hosti. kteří kdysi, dávno se tu léčili, na hon jezdili .. K tomu navázána historie vesničky, zas daleko kamsi do středověku zabloudilá, trampoty se stavbou a opravami kosteliku, konečně květena okoli, výčet dolů a kutacích jam kdesi na blízku a pak podrobné vypsání »nových« lázní. Dalš zápisy hodně rozmanitě, počasí, spory sedláků s panstvím, neštovice, nepokoje, povídky o stra- šidlech, popisy krojů, písně k marianským slav- nostem — těch pět či šest hodin, jež bylo nutno vysedět nad touto snůškou nejrozmanitěj ších věcí stačilo, aby se vtiskly až zbytečně věrně v pamět a aby vzbudily jistou sympatii.
28 article
Je v takové knize jistě hodně zbytečného, naiv- ního i nesprávného, ale přece má svoji cenu. Kronika kraje, v níž se zreadli, třeba neforemně, život okolí, v níž postupně zůstává tkvěti po trošee toho žití, jež jinak vyniká a mizí, neza- nechávajíc ve vědomí národního celku stopy vykonává vždy svůj dobrý úkol: ulehčuje práei každému, kdo studuje život svého národa. Ovšem: čím intelligentnější duše zachycují v takové kronice život svého okoli, čím živěji líčí, čím účelněji vybírají, čím ne snad podrob- něji, ale význačněji vystihují charakteristické rysy, tím cennější je taková práce. A není dobře, ponechávat jen náhodě lokálnímu interresu starost o existenci i hodnotu takových místních kronik. Obecnější péče o ně se projevila také již několikrát. Farářům ukládá se vedení pamětních knih, školám rovněž — jenže formuláře a výnosy mnoho nespraví. Naše probudilé místní rady, naše okresní výbory. měly by tu vděčné pole působnosti, a kdyby každé české místo bylo pečlivo o svoji dobrou kroniku místní a popis svého kraje — oč snáze a důkladněji daly by se provésti ony popisy českých krajů, o které dnes čileji se stará náš venkov, a oč soustavněji dal by se uskutečnio popis české země, vlastivěda česká, která dosud nám scházíl
29 article
České spisy.
30 article
* Josef Kořenský, K prolinožcům. Cest do Australie, Tasmanie, na Nový Zéland, ostrovy Přá- telské, Samojské a Vitijské a návrat Celebesem, Javou Korálovým mořem, Siamem, Činou, Japonskem, Ko- recu a Sibíří. Se 205 obrázky v texlu a se 16 pří- lohami. Nakl. J. O tto. Autor „Cesty kolem světa“ jest znám jako by- strý pozorovatel a zajímavý vypravovatel, jenž se k tomu ke všemu vydává na cestu po náležité přípravě cestopisných prací svých předchůdců. Při cestopisu pro české čtenářstvo jest i to nezbytno — proč? uká- žeme dále. Přítomný cestopis počíná autor následu- jící zajímavou antithesou: „Či není podivno, že tam v zemi Protinožců, slunečná koule neputuje po nebi jižním, ale po obloze severní? A není-liž v pravdě na rub, zvíme-li, že tam slunce žhavě praží, když u nás proniká tělem krutý mráz? Že je tam víti jižní stu- dený a severní teplý a zhusta palčivý jako dech roz- žhavené poce? Ze tam rtuť v tlakoměru stoupá za větru jižního a padá za větrů severních? Není-liž ku podivu, že na jižní polokouli žijí ještě tvorové.
Kořenský Korálův Austrálie Tasmanie Nová Zéland Celebes Siam Japonsko ko
31 article
vyskytující se v jiných dílech světa již jenom jako zkameněliny? Jak neměli žasnouti i sami přírodo- zpytci v celém svělě proslulí, když jich došla neslý- chaná zvěst, že žijí u protinožců i ssavci, kteří snášeji vejce, podobná vajíčkům ještěrčím? Kdo by se ne- zarazil, kdyby tam spatřil ssavce, jenž má zobák jako kachna, jsa zpola vydra a zpola pták? Neměli-tiž hlasatelé učení Darwinova jásati, že mají konečně v rukou makavý důkaz svého tvrzení o postupném vývoji organisace? Kdo by se nedivil, vida poprvé v životě, že skoro všichni tamější ssavci přecho- vávají neúhledná mládata ve zvláštních kapsách břišních po několik měsíců a že i největší austrálští ssavci rodí mláďata jen tak veliká jako malíček? Kde jaký ssavec, každý s břišní torbou, vyjma zdivočného psa dinga a dravého psohlavce jak zebra pruhovaného.
Darwinův
32 article
Nedivite se, že tolikeří ssavci v zemích našich proli- nožců celý život proskákají, užívajíce při tom jenom noh zadních? Nepodiví-li se přírodozpytec, shledá-li na lebce ptakopyskově a ježužině zjevy jaké mají ptáci nebo ještěrky, ale žádný jiný ssavec světa? Nemá-li se člověk diviti, že kraje vzdálených protinožců ne- mají žádného původního kopytnatce? Že tam schází lesům i polím chutná zvěř nízká i vysoká a že kolonisté vychovali si z nasazených králíků a zajíců největší škůdce polního hospodářství?... Kdo jindy slyšel, že jsou země s labutěmi nikoli bílými, ale černými jako krkavei? Kde kdo tohdy viděl, že jsou
33 article
pevniny, kde jazýček ptáků začíná něžnou stětičkou k vystírání medové šťávy, hotovým to košťátkem v podobě zdrobněné? Kdo pak kdy slýchal, že jsou na světě hvozdy, v nichž vysmívají se opeřenci lidské práci uštěpačným hahaho? Že jsou pralesy, hostící v sobě ptáky břichomluvce, kteří mají chvost jako lyra a umějí štěkati, plakati jako děti a křehotati jako žáby? Že jsou austrálské hvozdy útočištěm ne- motorných opeřenců, kteří snášejí vejce společně, a kladouce na ně hromady trouchnivějícího listí, pone- chávají zahrabaná vejce lučebnému teplu k vylíhnutí? Neníliž divno, že kuřátka v takové mohyle vylíhlá ležíce na zádech hrabou a hrabou, až se prohrabou k dennímu svěllu na povrch kurhanu? Že žijí na jižní polokouli opeřenci, kteří snášejí vejce do te- plého popela tamější živé sopky, aniž se dále starají o kuřátko? Není-liž divno, že na nejdálnějším jihu jsou hrbitovy obrovských ptáků, kteří nikdy neměli křidel? Že jsou tam ještěři skákající po zadních nohách jako klokani a vykrášlení mohutným nákrč- níkem jako rytíři dávnověku? Že ve vlasti vymírajících Maorů vymírají také prapodivní ještěři se třema očima s pravěkou podobou, odvozujíce svůj rodokmen z před- ků, kteří žili před statisíci lěty? Jak se neměti diviti i přírodozpytci z povolání, když slyšeli poprvé, že byla v Australii objevena ryba, mající za dýchácí ústroje nejen žábra, ale pro všecky případy zápasu životného také plíce?
Maori Austrálie
34 article
Podav takto stručnou charakteristiku přirodních divů australského dílu světa a jeho ostrovů a zmíniv se o přípravách na dalekou cestu a o plavbé Atlant- slým a Indickým oceánem k Australii, přistupuje k líčení své cesty na Labutí řece, z Fremantlu do Adeksidy, k vyhaslým sopkám Gambierským, do Ba- ratu, Victorie, Gippslandu a Tusmanie. Byla to cesta velmi zajímavá a poučná nejen po stránce přírodo- vědecké, při níž byla cestovateli vítanou pomůckou bohatě nadaná musea velkých měst austrálských, ale též v ohledu národopisném, hospodářském a politi- ckém. Země ty, jež byly ještě před padesáti léty peuhými trestnickými koloniemi, jichž vnitrozemí bylo bezvodnou pouští, ohrožující cestovatele hladem, zá- hubou a smrtí, staly se během let nejkulturnějšími, nejbohatšími zeměmi světa, nikoliv zlatem, nýbrž cho- vem ovcí, jenž měl v zápěli zůrodňování vnitrozem- ských pustin artésskými studnami a platně přispěl k hospodářskému rozkvětu země. Zvláštní hospodářské poměry zevní pak zase je- vily vliv na poměry politické, jež způsobily obsáhlé reformy v oboru zákonodárství dělnického, tak že se slalo, že ve všech otázkách vnitřní politiky rozhoduje dělník, jenž si dobyl osmíhodinné doby pravovní, určité sazby mzdy, zákazu práce barevných dělníků, snižujících mzdy atd. Připočtěte k tomu vzorně upra- vené školství, blahobyt stále vzrůstající, stále ro- stoucí počet obyvatelstva a máte obraz báječného rrzvoje bývalé trestanecké kolonie, jež se po válce africké sestoupila v soustátí pod společnou vládou.
Tusmanie Atlanta Austrálie Adeksida Victoria Gippsland
35 article
Autor líčí zajímavým způsobem postup tohoto rozvoje nejmladšího dílu světa a svérázné krásy pří- rody této země, kde i rostlinstvo jeví formy zcela odlišné od známých forem ostatních dílů světa, kda není nedostatku ani imposantních hor a sopek, řek a peřejí, jež poskytují oku cestovatele vděčné motivy krajinářské jak na pevnině tak na ostrovech. Autor — jenž si všímal všeho, zkoumal vše a o všem hleděl se poučiti— podává čtenáři hojný materiál poučnýa zajímavý ze všech oborů lidského vědění. Další cesta vedla autora hollandskými osadami Celebesem a Jávou se zajímavými typy domorodců a bohatou tropickou přírodou, Korálovým mořem s jeho zajímavými ostrovy, Čínou a Japonskem, po- vždy zajímavými, Koreou, o niž zuří nynější krvavá válka a Sibiří, kde použil k návratu domů velké sibiřské dráhy, největšího to kulturního díla posled- ního desetiletí. Ve svém díle cituje autor též díla cestovatelů cizích, zejmena anglických. Pro český cestopis je to nezbytno, neboť při poměrném nedostatku cestopisné literatury u nás je nezbytno, podati co možná úplný a zaokrouhlený obraz těch kterých zemí, což jedno- tlivci při sebo pilnější a důkladnější předběžné prů- pravě bylo by nemožno. Cizí cestovatel ovšem může se obmezit, vypravovati toliko vlastní svoje zku- šenosti e co se týče ostatního, odkázati prostě na díla svých předchůdců, kdežto u nás jest nutno, cito- vati z cizích pramenů aspoň tolik, kolik je nezbytně třeba k získání celistvého obrazu té kieré země.
Korálův Celebes Jáva Čína Japonsko Korea Sibiř
36 article
* Nákladem Cyrila Homana v Přešticích vyšla rázovitů sbírka veršů Tadeáše Vrby: »Ka- mení«. Sbírka, možno-li tak říci, genru Bezručova, ale přece mimo as tři sloky, znící jako ohlas »Slez- ského číslav, zcela samostatná, jakož také celé ovzduší Brd, jež v nich jest zachyceno, přece jiné jeví barvy, jiná světla, jiné stiny nežli kra, ten kol Dombrové a pod Lysou Horou. Ta nuance mezi zou- falstvím, mezi steskem, hlubokým, těžkým ale přece ne beznadějným steskem, líší zřejmě dost verše obou básníkův. Málo radostného i Vrba v Brdách svých nasbíral, jen hočké květy, jen — kamení . .. Je těžké kamení do duše lichy až příliš vryto! Já vyšel na pole sebírat kámen, ze srdce jara když prýštila míza Chmurný jest kolorit básní těch, ať zachycují jen krajinářský ráz kraje, ať těžký zápas lidu pod- brdského, národní i sociální, aneb i jen bidu jednot- livou, chuďasa, jenž od mládí jen mozolil se mezi kamením . .. Široká Přimda a široké stíny pod horou k východu do vlasti lehly ; chladno je k východu, v sever je chladno, ze Mže a Radbuzy mlby se zvedly. Pod Přimdou, země má, hranou kraj zvoní, mrazivý vítr tam lipami klátí . .. Ani zla, jímž nebe samo domkáře a sedláka deptá, nezapomenuto v tvrdých verších těch a kdož viděl, jak sucha hrozivá sežehla kraj český až na kost, nepřečte bez hlubokého dojmu »Mraky«, slesk za oblaky stále prchajícími, aniž krůpěje daly. Stojí právě proto knížka ta za to, aby čtena byla, hojně a celou duší čtena, pro ten silný tón svůj sociální, pro ten český, rázovitý, abychom tak řekli venkovský tón svůj . .
Homan Vrba Bezručův Přeštice Ka Brdy Lysá Hora Přimda Mže Radbuza Dombrová
37 article
Hluboký stesk vane sbírkou tou jako tím krajem podbrdským, ale již již přechází stesk ten v hněv slibnější, vzdor i odpor k utiskovateli, jenž béře řeč i chléb zároveň: ». . . a rozbil bych jim v hněvu celý dům, až by ten kluk mi v prácí řekl znovu, že jejich chleba jí snad starý Chlum!- Také milostný tón zachvívá některými slokami sbírky, ale stlumený a resignovaný, takže neruší snad křiklavě světlým rysem temných barev obrazu, neruší jednotného dojmu veršů. Jen apostrofa na »slečnu od Vltavy« byli bychom si přáli míti právě proto vypuštěnu. Jinak ale i milostné sloky ostatní zapadají tím více v jednotný ráz knihy, že takév tento odlehlý koutek vnitřního života padají veliké šeré stíny ostatního okolí, ostatního chmurného pro- středí. Ta duše, prosáklá bídou vlastního lidu, ne- mohla by ani šťastně milovati a v několika pěkných slokách básník děvče, jež by mu rádo jásalo vstříc. odkazuje jinam od sebe neklidného, zjitřeného, jinam, kde putuje se k štěstí ..
Chlum Vltava
38 article
Zvláštního rázu a půvabu dodává veršům básní- kovým, že k vyjádření i citů sebe subtilnějších do- vedí nalézti téměř vždy porozumění a obraz z přírody samé, jež jej obklopuje, obraz ač šerý, z pravidla nikoli rozplizlý, nýbrž určitý a k myšlence i na pohled vzdálené zcela přilehavý. A samy i celkové krajinářské obrázky, jéž za- chytil, slouží mu vlastně zase jen k vyjádření nálady duševní, citův, myšlénky .. Literárně nejsou ovšem všechny sloky stejné ceny a autor zajisté v příští sbírce, vymýtí vše slabší, ale i tuto jest dost básní již umělecky úplně vyspě- lých a vybroušených. Mezi nejucelenější čítám »Mraky«, »Čí chleba jíš«, »Přimda« a závěrečnou re- signaci » Jdešea »Spíš v čestném hrobě, klidně v zákop klesni, a na tvém hrobě nejčestnější kámen...“) *) Komu nevnucuje se při básni té přímo vzpo- mínka na slavné resignované verše Byronovy v Mis- solunghi: »The land of honorable death Is here: — upto the field, and give away the breath! ..Look around and choose thy ground and take thy restl
Byronův Přimda the land of honorable Sabbath Isa here