ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 38bc0a20-71e1-11dc-a2e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 67, person 44, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 26. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 235.
4 article
Fa ranní a odpol. Iisty přodplácí s v Praze v adnlnistna nrk táka : : : nlae “ drojí donánk kei vrk reta vo ; , K p nkte . rostou B strrko i cte- dvojí sllantnt koo a:::2k
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 25. srpna v 6 ho. večer. (Pův. telg. zvl. dop. »Nár. L.«) Gene- rálnímu štábu dostalo se zpráv, ž Kuropatkin započal ofen- sivními pohyby proti Japon- eům, což znamená počátek nového období v kampani válečné. Tele- gramy, jež sem došly z Vladivostoku, vypravují, že »Novik«, připluv do Korsakovu, naložil uhli a odplul do Vladivostoku. Loďstvo japonské ale jalo se ho stíhati a donutilo ruský křižák, by obrátil, a zamezilo mu zároveň vjeti do přístavu. »Novik« pak uvízl na pobřeží. Japonci bom- bardovali pak loď na samém pobřeží. Posádka křižáku byla zachráněna. (Dopisovatel náš potvrzuje tu některá dr vější, úryvkovitě poslaná telegrafická sdělen o osudu »Novika«. Pozn. red.) Dle informací mých z bezpečnéh pramene jsou veškeré zprávy o vy- jednávání mezi Ruskem a Japon- skem klamny. Z Petrohradu, 25. srpna. (C.-B.) Te- legram generála Stesslja sdělujez Port Arturu ze dne 19. t. m., že Ja- ponci v den ten ve 41 hod. ráno za- hájili útok na vrch Uglovaj a že sou- časně počali s Vlčí Hory prudce bom- bardovati opevnění severní frontya jedné části i východní fronty. Oproti Luičinu a podél údolí Lauko zřizují zákopy- Z Petrohradu, 25. srpna. (C.-B.) C Mikuláš jmenoval generála Stes- selja generálním pobočníkem svým. Z Tokla, 25. srpna. (C.-B.) Reuterov kancelář sděluje: Dva ruští torpedoborci narazili ve středu večer při vjezdu do přístavu port-arturského na miny Větší znich, jenž měl 4 ko míny, se potopil. O jménu lodí a ztrátách na životech lidských nen nie známo. (Ostatní felefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
Korsakův Japonec Stesslja Artur Mikuláš Stes Petrohrad Tela Vladivostok Rusko údolí Lauca Tokl Genus
6 article Povinnost Rakouska k Čechám
Povinnost Rakouska k Čechám »Vláda Velké Britanie ovšem nerada slýcht mluviti o hrozné bídě a hladu v Irsku« — vytkl trpce před 57 lety proslulý vůdce Irčanů Daniel O'Connel. A vlády rakouské, moh bychom doložiti my Čechové, hrozně nerady slyší mluvit o bídě a nouzi v zemích koruny české, čili jak jim v c. k. ministerstvu orby centralisticky zlovolně přezdívají: »v zemíeh sudetských«. »Sucho není živel« — od- povídaly německo ústavácké vlády po celá desíti- letí necitelně našim rolníkům, prokazujícím, jak trvalá sucha zničila jim osení a žádajícím z odepsání daně pozemkové vzhledem ku nezavi- něnému neštěstí svému. Nikdy nechtěli pánové ve Vídní věřiti, že na kraje naše trhla živelními pohromami tak rozsáhlá a krutá bída, že zaslu- hovala výdatné pomoci státní. S touto ne- skrbleno vůči žádné druhé zemi tak skoupě, jako vůči našim krajům českým, ať poplenily je povodně, kroupy nebo sucha. Jakých ohrom- ných škod způsobilo loňské nevídaně hrozné krupobití po našem chudém českém jihu.A jak dopadla ta pomoc státní u poměru k veli kosti dokázaných škod ! Hořko vzpomínati t pěkné odpovědi Körbrovy agrárnickému poslanci Práškovi Než, jakoby se osud sám i s přírodou by spiknul proti těžce zkoušenému národu našemu — letošní vedra a sucha tťíměsíční opét zasáhl naše kraje pohromou ještě daleko rozsáhlejší zhoubnější, jejíž následky hrozí vlasti naší stát se přímo osudnými.
Irčan O Connel Čecho Prášek Rakousko Čechy Velká Británie Irsko Vídeň
7 article
Když před 164 lety výbojný král prusk Bedřich II. vpadl do vlastí našich, byl jejicl úrodou bohatou přímo u vytržení, i dal svémo obdivu výraz těmito známými slovy: »J a k půdy, jaké zdroje síly má toto nevy čerpatelné Rakousko. Po taková leta pracují ministři jeho bez ustání o jeho zkázu a přece se jim to pořád ještě nepovedlo.« — Ale vděk 160leté vytrvalé ministerské práci, jsou šťastně ty naše úrodné a průmyslné Čechy, tento nevyčerpatelný zdroj síly a blahobytu Rakouska, tak zřízeny, že dvě neúrodná lela stačí, aby- chom trnuli před hrozící všeobecnou nouzí, dra- hotou a bídou. »Ale brambory snad přece mít budete« dotazoval se v loni všude našeho selského lidu místodržitel král. českého hrab Coudenhove na své objíždce zuboženými kraj jihočeskými. Nuže, letos nebude míti lid nás již ani těch zemákův, a nebude míti ani na ně. Již dnes jest bída v jižních Čechách tak krutá. že tam zubožený lid čekal na letošní velké cí sařské manévry namnoze jako na svou spásu Pro trvající sucho, pro neslýchaný nedostatel vody a píce jsou v poslední chvili manévryty ministerstvem války odvolány.
prusk Coudenhove Rakousko Čechy
8 article
Skutek ten je důkazem, že v rozhodujícíel kruzích vojenských jsou dobře zpravenio neslýchaně zuboženém stavu krajin naších, když si tam nelroufají vydržeti ani týden s armádou 70.000 mužův. — Ale jsou-li taktéž dobře o hrozné pravdě zpraveni v c. k. ministerstvu finane a orby? Jsou-li tam odhodláni, vůči tak neobyčejně krutému neštěstí země, která byl dosud nejštědrejší studnicí dani a důchodův říšských, zaraziti nyní rozumně čer padlo a ušetřiti na čas do dna vyprá- hlou studnici úsilovného fiskálního čerpání daně pozemkové z pozemkův, obrácených v spálený. neplodný úhor? Všude jinde by se to v případě podobném rozumělo samo sebou, že nutno pro ten rok pohromy a bídy ustati od veškerého vymákáni dlužných daní pozemkových, ba že je slusno vůbec je odepsati a všude tam, kde hrozí hla a bída strádajícímu lidu, přispěti rychlou a vy- datnou pomocí ve způsobě nezúročitelných půjček státních okresům a obeím, ve způsob subvencí na podnikání veřejných prací jako jsou regulace řek, meliorace půdy, stavby drah silnic a doložme stavby — Čechám tak nutných vojenských pevností, aby konečně bylo již také vzpomenuto na obhájení této perly Rakouska proti zevnímu nepříteli, čehož až dosud věru neslýchaným způsobem opomenuto. V ých o d ne hranice říše, v Haliči, opevňovány v posledních desíti letech nákladem nesčetnýeh millionů; tolikéž jižní hranice proti Italii dů- kladně jsou opevněny. Jen severní hranice říše,
Čechy Rakousko Halič
9 title
NILI
10 article
jen země koruny české postrádaj naprosto moderních pevností, jako by od severu jakživo nemohlo Čechám a Ra- kousku hroziti žádného nebezpečí. To by věru byly ty nejrozumnější a nej- prospěšnější »stavby z nouze«, jaké by Rakousko mělo podniknouti, kdyby mu dnešní bída Čech dovedla otevřít oči. Země koruny české, jež odvádějí do státn pokladny vídeňské na 370 millionů korun dan ročně a uhražují tudíž skoro čtvrtinu celého státního vydání Rakouska, zasluhují věru toho, aby se jim dostalo od toho Rakouska rychle a hojné pomoci, když vyssáty centra- lisa čními v lád ami, posléze klesají pod tihou živelních pohrom Cokoliv Rakousko pro Čechy učiní — sobě učiní. Zůstavíli j necitelně bez pomoci v bídě a hori přivodí tím bezpečně bídu a hoe na sebe samo. Osud Čech Rakou ska je osudem. Od zmaru Hohen wartova vyrovnán! Rakouska s Čechy roce 1871, — není klidu, není míru sni blahobytu v Čechách, ni v celé říši habsburg. ské; ale přibývá všude rozbrojův a bídy hmotné jako politické. Pochopí se konečně kruzích povolaných, že jest svrchovaně n čase: pomoci Čechám nikoli almužnou, alebr spravedlnostíla právlem ? —
Čecho Čechy Rakousko
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Krakova, 22. srpna. (Rakouští zbě hové do Ruska.) Podle »Varšavského Dnev- níku« byli dodáni do Varšavy tři rakoušti zbě- hové, vojáci 12. dragounského pluku, jenž ležt v Krakově. Vyslýcháni, proč zběhli, dali za od- pověď, že je k tomu přimělo k ru té n a k lá- dání důstojníků jak s nimi, tak vůbe se vším mužstvem. V městurském újezdě byl v poslední době zadrženo 30 rakouských zběhů, kteři prosili, aby byli přijati do ruské armády a posláni proti Japoneům.
Krakov Rusko Varšava
12 article
Ze Lvova, 23. srpna. (Cesta K ö brova do Haliče.) Ministr Körber na ceste po Haliči vyjede dne 28. t. m. o 10. h. 45 večer z Krakova a pojede do Dubice. Odtud dne 29. o 7. hod. ranní do Tarnobřegu, odtu do Nábřeží; o 4. hod. odp. vrátí se do Tarno- břegu a pojede do Převorska; odtud po 7. ho več. do Lancúta, kdež přenocuje u hr. P tockého. Z Lancůta vyjede dne 31. o 1 hod odp. a o půl 3. přibude do Přemyslu, kde s zdrží do 7 hod. večer. Téhož dne o půl 9 přijede do L vova, kde zůstane celý následu jteí den a 1. září vyjede z Podzámčí do Skva řavy, na statek »regimentáře« p. J a vo ského. Ze Skvařavy pojede vozem do Krásného a odtud po 9. več. do Tarnopolu, kde přenocuje Dne 2. září o půl 11. dopol. odjede do Kopy- tinců a Husjatýna, odtud o 11. v noci do Záleščíků, kde přenocuje ve vlaku. Dne 3. záři odjede do Černovců, kde pobude den. Dn 4. záři odjede do Slanislavova, kamž přijede o půl 11. dop. Po prohlidce trestnice o 1 hod. 45 m. odjede do Stryje, kamž přibude o 5. h. odp. Ve Stryji přenocuje a 5. září odjede o pů 7. hod. ranni do Boryslavi, odtud do Drohobyče a v poledne přes Chýrov a Chahovku do Za- kopaného, kamž přibude 6. září ráno. Dne 7. září vrátí se do Krakova, kamž přijede o 7. hod. ranni. Z Terstu, 24. srpna. (Proces pro vele- zradu.) Třináct osob, zatčených v Terstu pro pumovou afferu, bude obžalováno z velezrady.
Körber Přemysl Lvov Halič Krakov Dubice Převorsko Krásný Tarnopol Záleščík Černovec Slanislavov Stryj Boryslav Drohobyč Chýrov Terst
13 article
V Terstu se vypravuje: Od r. 1897 trvá italské spiknutí, jehož účelem jest odtrhnouti Terst o Rakouska. S ním také ostatní území, které Italové považují národně za své. Hlavou spiknutí je Ricciotti Garibaldi. Garibaldi prý má s dobro- volníky vpadnouti do Terstu a s pomocí zdejších irredentistů jej obsaditi a na hradě vztýčit italský prapor. To by bylo počálkem války mezi Rakouskem a Italil. Nalezené pumy byly určeny k tomu, aby byly vrženy mezi lid na ulicich tím jej ohrozily. Vyšetřování zatčených bude v několika nedělích skončeno. Kromě nich jest ještě 20 osob vyšetřováno pro pokálení místo- držitelství a pro natření dláždění barvami italské trikolory a konečně pro korunovou sbírku, z jejíhož výnosu mělo býti 40.000 ital kých dobrovolnísů vyzbrojeno. V zatýkání se pokra- čuje. Zdaliž budou spoluobžalováni ti rakouští státníci, hodnostové a byrokrati, kteří všechno nasazují, aby slovanské obyvatelstvo na Přímoří nemohlo vydechnouti a italský zevnějšek téch zemí zůstal nedolčen, o tom se nevypravuje.
Italos Garibaldi Terst Rakousko
14 title
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. srpna.
Praha
15 article Američtí židé v Rusku.
Američtí židé v Rusku. Podle usnesení kongresu dán byl poky vyslanci Spojených států v Petrohradě, aby vy mohl, by se s americkými občany židovského vyznání v Rusku nakládalo tak jako se židov- skými občany jiných států. Spolková vláda americká trvá na tom, aby se úplně změnilu ruská praxe vůči americkým židům. Aby na vlastní půdě americké orgány americké jednaly s americkými občany jiné racy, s černochy zrovna tak jako s jinými občany americkými. washinglonská vláda ovšem dosud — neprosa- dila, aě tu jde nejen o soukromé právní po- měry, nýbrž i o životy spoluobčanů amerických
Rusko spojený stát Petrohrad kongres
16 article Katolický sjezd německý v Řeznu.
Katolický sjezd německý v Řeznu. Zároveň se sjezdem tímto konala se v Řeznu schůze »Lidového spolku pro katolické Německo«, politické to organisace »středu«. Spolek čítá nyní 400.000 členů, o 100.000 více než loni. Dr. Schädler mluvil na jeho schůzi o cilech »středu« a označil za nynější úkol spolku zvláště řešení otázky sociální a to na základě i spravedlnosti i soucitu. Na sjezdu při rokování o známém spolku sv. Bonifáce posl. Bachen prohlásil, že hnutí »Pryč o Říma«, jež jest rakouským katolikům tolik ne- bezpečným, jest nebezpečné i pro katolické Ně- mecko. Známý páter Alban z Prahy ďovolával se podpory pro spolek sv. Bonifáce v Čechách. Ač hnutí »Pryč od Říma« prý, pokud se týče počtu odpadlictví, poněkud ochabuje, přece prý trvá stále úsilně a jest nebezpečným zvláště prý v krajích církevně zanedbávaných, kdež jest občanstvo indifferentní a náboženských věci neznalé. Opíráním se pastorům, hlásajícím »Pryč od Říma«, neprovádí prý se boj, nýbrž slouží prý se míru. »Aby Čechy katoliekými zůstaly,« končil P. Alban, »na to nasadime krev i život.« Jaké podpory bojovný benediktin na sjezdu došel, zpráva zatím nedokládá. Na katolickém sjezdu v Řeznu vyslovil s redaktor Huppert z Frankfurtu nad Moh. pro podporování spolku k zřízení svobodné katolické university v Salepurku a pravil při tom, že ně- mečtí professoři zahájili opačnou agitaci k účelům zcela určitým. Ve veřejné schůzi přítomna byla i cho bavorského prince Ludvíka Ferdinanda, známá
doktor Schädler svatý . Bonifác Huppert Ludvík Ferdinand Řezno Německo Řím Praha Čechy Frankfurt nad Mohan Salepurk spolek svatý . Bonifác spolek k zřízený svobodný katolický univerzita Alban
17 article
V urebném prodejí: ranní číslo o sobě odpolanlní Ve nlialkách na vankov zanní čoslo. . . . . nik cdpsledir ns Inseraty platí se hotové napřet přijímá ndmini Piečalacer arisské ulici č.3. Tm sashízejí sa tek nea tlskárna a ezpedice „Národnich Lista- kskrpiy vo serne
Národnich List
18 article
stoupenkyně klerikálních snah. V této schůzi mluvil poslanec Gröber o autoritě, i pravil: Církev nechce stát ovládati (?), osvojuje li si ale stát dávati církvi předpisy, na př. v příčině udě- lování náboženského vyučování, neb v tom, v jaké řeči má se voják zpovídati, pak musí se církev bezpodmínečně brániti. Řečník mluvil pak i proti zneužívání autority činiteli a řediteli státu, tak na př. když vnucuje se důstojníkům souboj. zkracuje-li se dělníkům koaliční právo atd. Ku podivu viděl řečník ale závadu pro nutnou auto- ritu důstojníků vůči mužstvu v tom, když se jednání důstojníka ve veřejnosti přiliš kritisuje. Na konec opakoval řečník věc zbytečnou, že katolické obyvatelstvo věrně lne k rodům panov- nickým, zvláště v Bavorsku a Tyrolsku. Manévry na rakousko-italské hranici. Ke kapitolce o důvěrnosti stykův italsko- rakouských, minule šíře rozvedené, zde opět přispěvek. Milánská »Corriere della Sera« do- znává, že vojenská správa od nějaké doby vě- nuje rakouské hranici zvláštní pozornost. List připomíná, že hranice ta, jak jest, »neodpovidá ani logice ani přírodě« a že zvláště ústí údoli italských jest v rakouské moci. Naposled byl tam asi již před 20 léty založeno několik tvrzí dle plánu gen. Pianella. Na východní části hra- nice té jest ale jediná malá tvrz Oroppo v údoli Tagliamentu. K obsazení všech oněch tvrzí byl vyhlédnut před 20 léty první pluk dělostřelectva povnostního v Turinu, ale neviděl ještě ani tvrzí ani děl. Od let také pořádány manévry — píše dále »Corriere« — pouze na západní hranici, přirodou chráněné. Ovšem na východní hranici italské sídlí »náš spojenec«, ale ten přece nikdy neustal studovati hranici naši a ve vojenských
Gröber Bavorsko Tyrolsko Tagliamento Turin Corriere della Ser
19 article
pojednáních prohlašovati, že vpád do Italie od- tamtud byl by jen procházkou. I konservativn »Corriere« schvaluje tudíž, že Italie počíná se zajímati o hranici rakouskou, že tyto dny posláno bylo dělostřelectvo do zmíněných tvrzí a že nyní generá- lové a plukovníci ony kraje studují a pro- hlížejí. Po cvičení dělostřelectva na rakousko- italské hranici budou následovati i velké při n manévry. Tyto ohlášky milánského listu k utu- žení věrného spojeneckého poměru zajisté silně přispějí. Vatikán proli francouzskému protektorátu nad katoliky Východu. »Osservatore Romano«, oficiální orgán Vat- kánu, uveřejnil včera večer článek o otázce pro- tektorátu nad katolíky Východu. V článku do- vozovalo se, že papežská stolice nepodniká kroků u žádného státu, aby převzaly zmíněný protekto- rát, Francií dosud vykonávaný. Jakmile ale pře- rušení diplomatických stykův mezi Vatikánem a Francií stane se definitivním, připadne pre potom protektorát onen sám sebou Rakousko- Uhersku. Na Vatikánu není prý ale žádná (?) zodpovědnost za tuto změnu. Otázka staveb na pozemcích slupských. Dne 13. května t. r. přinesli jsme úvahu kruhů lékařských nadepsanou: „Než bude pozdě“ Způsobem věcným pojednáváno tu o otázce stavby budov vysokých škol pražských na po- zemcích bývalé slupské zahrady a poukazováno na jednu velikou závadu, již celý projekt má. Závada tato týkala se stavby českého fysikálního
Osservatore Vatikán Francie RakouskoUhersko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Avil a.
Avila
21 article
Poštovní vlak — něco, jako parní hlemýžd na kolečkách — „vyrazil“ ve čtvrt na šest večer z Burgosu. Burgos byl krom krátkého pobytu v San Sebastianu mojí první stanicí ve Špa- nělsku a hojností svých, hlavně gotických krá mne tak opojil, že jsem se při odjezdu teskn chlížel po světové krasavici — kathedrále. V pahorkaté krajině mi záhy zmizelo měst s očí a já prohlížel zvědavě krajinu kolem trati. Nebyla valně zajímava. Samá stráň, která pou- tala mne pouze podivným zbarvením: z dola do polovice byla barvy rudohnědé, od polovice nahoru bělavé, jakoby na ní ležel uprášený sníh. Patrně vápenec na hliněném podkladu. Lid, který jsem viděl na stanicích a ve vozech, byl statný, silný a celou svojí postavou i oholeným obličejem připomínal naše sedláky z let sedmdesátých, sebevědomé, vtipné a pří- větivé. To nejsou ti drobní, olivově zelení černoocí Andaluzové; patrno, že se zde v pří- valu krve maurské uchovalo mnohem větší pro- cento krve gotské i iberské.
Burgos San Sebastian
22 article
Těšil jsem se na nejbližší cil své cesty, na Avilu, nesmírně již proto, že se básník Zeye v hovorech svých zmiňoval se zálibou o jejím dokonale zachovaném starobylém rázu, a káj- bych byl mohl na některé z dlouhých zastávek v nepatrných nádražích zapřáhnouti do vlaku n místě lokomotivy svoji nedočkavost, byli bychom tam přijeli jistě ještě za světla. Protože však železniční technikové nedovedli dosud tohoto mohutného činitele zařaditi mezi hybné pro- slředky, byli bychom přijeli bezmála také z světla — jen že za ranního. Mnoho nescházelo. Vlak zastavil ve stanici avilské o půl třeti Jsem z těch smrtelníků, kterým přáno na cestách po celou noc vymýšleti ve vlaku filoso- fické systémy, nové obraty pro novinářské pole- miky anebo názvy pro nové zázračné prostředky na vzrůst vlasů, vybílení zubů a nažlucení bot, proto jsem se už nemohl postele dočkati. Hote- lový omnibus kodrcal se mnou hodný kus pu- stou krajinou, potom projel městem, dosud osvě- řáno. tleným elektrickými žárovkami, a konečně mne složil před hotelem. Tehdy se mi dostalo dosti dlouhé příležitosti litovati, že nejsou hotelo omnibusy dosud zařízeny tak, aby vyklopily přibylého cestujícího rovnou do hotelové po- stele. Klepali jsme hůře, nežli celá maloměstsk kávová společnost, a než nám otevřeli a než m připravili pokoj, začínalo se nebe na východ již povážlivě rozjasňovat. Konečně jsem se směl převaliti pohodlne na čistou postel, a než by sedmadvacet napočítal spal jsem.
Avila Hot
23 article
Zdálo se mi o krásných náhrobcích v bur gosské kathedrále, o těch ležících postavách průsvitného mramoru, které vypadají jako sličné bledé mrtvoly. Chodil jsem mezi nimi tichounce po špičkách, ale mramorový psík, ležící na ná hrobku u nohou mramorové paní kondestáblové, mne přece nějak ucitil, rozlítil se a začal na mne štěkat hlasem ne živého tvora, ale jaksi ka- menným nebo kovovým. Ustupoval jsem do stínu mohutných sloupů, ale zvuk se ozýval stále pra- videlněji, dorážel stále důtklivěji, až jsem se probudil. Slunce zářilo jasně do pokoje a po jeho paprscích se tam snášely silné, mohutné zvuky blízkých zvonů, které se mi v neklidném snu vtělily v mramorového psíka. Bylo šest hodin. U nás zvony hlaholí, ve Španělích tlukou proto, že menší zvony se při vyzvánění točí ko- lem osy svého hřídele a větší rozezvučuje zvo- ník srdcem, na které přivázán provaz, a proto mne ta bronzová, příliš bouchavá hudba, ozý- vající se mi skoro nad hlavou, nic netěšila. Trvalo to asi deset minut a pak to umlklo. Na- táhl jsem se labužně, začal vzpomínati na do- mov, na vzdálené přátele a za pět minut jsem již zase usínal. Ano, usínal, ale neusnul! Zvony spustily od repetice a vytrhly mne z dřímoty p druhé, za chvíli po třetí, a nevím už ani kolikrát ještě. Byla neděle, a v Avile vyzváněli. Volky nevolky stal se ze mne ranný ptáček, já vylétl (vzteky) z hnízdečka, očistil si peříčka. sezobl znamenitou čokoládu a vytřepal se ven. Inu ovšem, pak nemají člověka budi! Avilští byli tak neopatrni, že už za doby vlády gotské postavili kathedrálu zcela na blizko mého hotelu, to by se bylo dalo napraviti ještě r. 1107 když kathedrálu přestavovali, ale ne, nechaliji stát, a tod drněí v hotelu okna, když se zvony
Španěl Avila
24 article
kathedrály rozezvučí. A to jim dála stavba tolik práce; severní čásť chrámu vystavěna dle po- dání, potvrzovaného stálou vlhikostí této části budovy, na bažině. Toho všeho se mohli vy- varovat, kdyby byli postavili kathedrálu, řek- něme, na opačnou stranu města Nu, za to bych ji byl spatřil jistě až po desáté hodině dopolední, a takhle jsem se jí po- divil už před osmou. Jest vestavěna do měslských hradeb byla najisto nejen chrámem, ale také na nej- horší případ tvrzi. Věž jest jednoduchá, ale sličných rozměrů, velkou hlavní bránu střeží po každé straně jeden kamenný divý muž a n zvláštních podstavcích lvi, přivázaní ke zdi chrá- mové řetězy. A co znamená teď popis další? Překrásná střední loď, hlavní oltář, sestavený z obrazů nádherných rámeích, vyplňuje celou zadní stěnu až ke stropu, chór, krásně vyřezávaný, nad každým sedadlem vypouklý svatý, v baldachýnu nad sedadlem soška svatého, množství starých, krásně barevných oken, pěkné nádvoří chrá- mové, všechno gotické atd. atd. Tahle slova všechna najdete v popisu každého většího města španělského a kdo to neviděl, postačí mu popis asi tak, jako popis v pašportech: obličej oválný. oči hnědé, nos průměrný, ústa obyčejná atd. k nakreslení podobizny. Nuže, slovem, kathe- drála je krásná, bohatá a pamětihodná.
25 article
Farní chrám San Vicente, stojící nedalek kathedrály, byl dle nápisu, dosud v chrámě se nalezajícího, postaven pokřtěným židem, který za to v chrámě pochován. Chrám je románský, má tři lodi, a hlavně v postranních kaplich jsou pěkné původní románské sloupy s hlavicemi, ozdobenými zvířaty (okřídleným lvem a pod.) Škoda, že je v poslední době neobratně po- lychromovali. Pod chrámem je řada kaplí; nejzajíma- vější jest kaple de la Nueštra Seňora de la Sote raňa (Panny Marie pod zemí). Z půdy tam vy- čnívá kus živé skály. Ještě před založenín chrámu vyzýval prý nějaký žid posměšně Pannu Marii, aby se mu zjevila; zjevila se na té skále, ale zároveň se vyplazil z díry ve skále velký had a rouhače usmrti V kapli vedlejší je v zemi studánka. Z t prý původně prýštil olej, kterého užívali propo třeby chrámové. Ale byl tam lakotivý kostelník a ten začal milý olej prodávat a od těch dob olej zanikl a ve studánce jest už jen pouhá voda. Prošel jsem ještě řadu kostelů; je jich v městě, čílajícím asi 11.000 obyvatel, počet pře- veliký, a viděl jsem oltáře, obrazy, sochy, ná- hrobky a p. vkusné i nevkusné, staré i nové; v několika jsem slyšel preludovat varhaníka tak vesele, že by král David při té hudbě mohl za- tančit před archou úmluvy rejdováka. V chrámě de Santo Tomás prozpěvovali hoši, patrně cho- vanci nějaké klášterní školy, melodie, připomí- najíci už skorem operetty. Chrám ten založen roku 1482 Ferdinandem a Isabelou, a králové tito pochovali v něm roku 1496 do krásného náhrobku z bílého mramoru, jediného svého syna, dona Juana.
Nueštra jít le Sote Marie David Santa Tomás Ferdinand Isabela Juan Sana Vicente pannus Marie
26 article
Nojvětší úctě se těší klášter karmelitský s barokním chrámem, jehožto jedna kaple stoí na místě, kde se narodila mystická básnířka španělská, svatá Teresa de Jesús. Nápis nad kaplí tou hlásá: En esta capilla nació Nra Serafie Me. Sra. Teresa de Jesús, Doctora Mística A 28. de Marzo Aňo D. 1515.9) Čtenář se snad trochu rozmrzí, že cituj nápis, ale kdyby věděl, co mi dalo práce, než jsem jej opsal, co zlých, ba výhrůžných po- hledův ke mně zalétlo ze středu shromážděných věřících — hlavně starožitnějšího ženského po- hlavi — prominul by mi to. Zde se tedy narodila zanícená pěvkyně lásky k Bohu, jejížto známý začátek a částečně i re- frain básně: Vivo sin vivir en mí Y tan alta vida espero Que muero porque no muero. *9) dojímá nejen duši věřící, ale i každou přístup- nou poesii. To jsou tak celkem památky náboženskéh života avilského. Teď zbývají ještě památky ži- vota druhého, stejně mohutného, totiž život válečnického. *) V těto kapli se narodila naše serafinská matka paní Teresa de Jesůs, myslická žena učená, dne 28. března 1515. **) Co žiji teď, to život není a k takému ja žití zírám, že mru, protoze neumirám
Teresa jít Jesús Mística Jesůs Nr Serafie I Viva
27 article
Avila byla a jest hlavním městem provincie stejného jména a zachovala si podnes opevnění tak dokonalé, že může s ní závoditi snad jen ještě Toledo a bavorský Rothenburg. Ulice jsou nevelké, domy z tmavého granitu, smutné, ale středověké opevnění klade se pevným pasem kolom chudého, kleslého města, a mohutné, cim- buřím zdobené hradby, ve kterých výhrůžně stojí osmaosmdesát velkých, kulatých věží, taktéž pod cimbuřím, hlásají podnes, že zde bydlelo bo- jovné obyvatelstvo, které nedalo nepříteli, aby vpadl do některé z devíti dobře hrazených měst- ských bran. 1 maurský hrad — aleazar — v mést svědčí o bojovnosti obyvatel.
Avila
28 article
Před těmito, ve středověku jistě skorem nedobytnými hradbami, udál se roku 1465 po- divný výjev. Několik mocných velmožův se vzbouřilo proti králi Jindřichu IV. Chtěli jej do- nutiti, aby uznal za svého nástupce mladičkého svého bratra dona Alfonsa a aby vyloučil z ná- slednictví dceru svoji, doňu Juanu, kterou vše- obecně nazývali La Beltraneja (vyslov Beltra- necha). Jméne to nezní špatně, ale chudákovi, princezně Haničce a jejímu královskému pan- tátovi znělo po čertech ošklivě; naráželoť se jím na všeobecný hlas, že princezna jest plodem nedovolené lásky královniny k donu Beltranovi de la Cueva. Pochopitelno, že král v zájmu po- věsti své ženy a své dcery odporoval, a když se vzbouřené šlechtě nepodařilo zmocniti se ho, postavili před hradbami avilskými popravní le- šení, na ně sochu královu, sedící na trůnuv plném ornátu, a před shromážděným lidem dal prohlásiti ortel, prošpikovaný spoustou haneb- ných činů králových (ať vymyšlených, či skuteč- ných) a zbavující krále trůnu a vlády. Potom odebrali obřadně soše insignie královské moci, svlékli ji z ornätu, srazili ji s lešení, vzali prince dona Alfonsa, který byl sledoval tuto negativ apotheosu páně bratrovu s velkým polěšením, na ramena, a vyhlásili jej králem, Teď už v Avile podobného výjevu nespatříte. Jen jako na paměť této události obklopují vás potomci těch rytířů a lidu z patnáctého stoletía hledí vám učinit to, co předkové jejich učinili Jindřichovi: Chtějí vás totiž samou žebrotou — A. Pikhart. svleci.
Jindřich Iva Alfonso Juan Beltraneja Hanička Jindřich A Pikhart Beltra Avila Beltran jít le Cueva