ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3874c7f0-71e1-11dc-9f65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 66, person 94, org 9, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. srpna 1905. Císlo 232
4 article
a proti zúmyslné nedbalosti a vlažnosti, s jakouž úřady a milice americká spoluobčany své krve chránily ... Světová výstava v St. Louisu. Český den. St. Louis, dne 7. srpna 1904. Zo všech dosavadních světových výstav sainilouisská rozlohou a nákladnosti zaujímá první místo. Napsalo se o ní už tolik, že dostat se na ni, zdálo se mi být vyplněním krásného snu. a když představil jsem si dle popisů českého dne na chicagské výstavě r. 1893 budoucí kouzlo českého dne na této největší výstavě světové, neodolal jsem a rozjel jsem se za moře v po- slední chvíli, že právě tak stačil mi čas, abych se dostal do St. Louisu ve dny českých slav- postí. Není dnes nic tak zvláštního cesta za oceán a výletem do Ameriky může se u nás pochlubie kde kdo. Sednete v Praze kteréhosi parného od- poledne na rychlovlak, tma zastihne vás užv nudné, jednotvárné krajině u Lipska a časněz rána příštího dne dýcháte vlahý, vonný vzduch brémský. A o den později, když pod dopoledním sluncem leskne se hladina mořská jako roz- tavené zlato, mizí vám už s očí evropská pev- nina. Ještě Anglii minete, a když ztratily se vám v dálce křídové skály, pověstné Jehly a jejich maják, už jen rackové, obletující loď a vrhající se lačně na odpadky, z lodi do vln vyhazované, jsou posledním pozdravem staré vlasti. Třetího dne jste na širém moři. Chcete-li užiti moře, je- dete lodí, po níž plavba trvá deset dni. Už prv- ního večera jste na lodi jako doma, a za několik
St . Louis Amerika Praha Lipsko Anglie
5 article
dní cilite se jako mezi starými známými. Ce- stovní přihody a románky vidíte i zažíváte, co hodinu nalezáte v moři nové krásy, a přihodí-li se vám jako mně zakusit třídenní bouři, jste s plavbou zcela spokojeni. Desátého dne obje- vují se už lodi: míjíte rybářské lodice plachetní, na jichž přídě rozeznáte harpuníka, pasoucího po velrybě, setkáváte se s parníky, plovoucími z New Yorku. Jedenáctého dne proděláte ob- vyklé formality a odpoledne po čtvrté zajíždíte po Hudsonu mezi New York a Hoboken, mezi sta lodí a v obzor, uzavřený vysoko trčícími budovami, o nichž jste kdysi čítávali s takovým obdivem. A za zvuků hudby a po loučení se známými opouštite loď. Ještě tu a tam stisk ruky, pozdrav a zamávání šátkem, a rozcházíte se snad navždy s většinou lidí, s nimiž jste pro- žili jedenáct bezstarostných dní. Rádi byste se zdrželi v severoamerické kapitále, ale máte- referovat o českém dnu, nezbývá vám, než sed- nout do vlaku, a ještě téhož večera pokračovat v cestě. Projíždite zelenými, pestrými krajinami přes údolí i vršky, planinami, kolem farem i mě- steček, přes řeky a kolem jezer — krásným ku- sem světa, jemuž podobný jste viděli leda ve florentské Toscaně. A třetího dne z rána objeví se před vámi ohromná rozloha světové výstavy. spousta věžiček a věží, střech a soch — Ba- bylon, hemžící se lidmi, jemuž nevidite konce. O čtvrt hodinku později vystoupíte v saintlouis- ském nádraží, propletete se tisíci lidí, vsednete do kočáru a ujíždíte ulicemi do české čtvrti.
New York Hudson Hoboken Toscana
6 article
Bylo mi, jakobych byl někde doma, když najednou do očí mne uhodily nápisy: „Vítáme Vás“, — „Slovan všude bratry má!“ — české, slovanské a americké barvy praporů a dekoraeí — všechno to, čemu jsme tak zvyklí u nás, kde ze slavností nevycházíme — jak je rok dlouhý. A když vyskočil jsem z vozu před redakcí „Saintlouisských Listů“, ulehčilo se mi, jako bych měl za chvíli se ocitnout mezi svými, mezi starými známými. Vtrhl jsem do „officu“ a div že jsme si do náručí nepadli s přítelem Sokolem-Tůmou. A poněvadž redaktor Novák, tvůrce „českého dne“ v St. Louisu, je dobrá duše, byl jsem za nedlouho jako doma. Toho dne byly první závody sokolské v Lempsparku a večer v Sokolovně zkoušky zpěváků ke kon- certu — první den slavností a poslední připravy k „českému dnu“ na výstavě. Čekal jsem, že aspoň trochu ruchu a slavnostní nálady strhne mne v ono rozechvění, jemuž se u nás nelze ubránit při národních slavnostech ani skeptikovi. Ale zklamal jsem se. Nikde nebylo cítit nějakého nadšení, nějakého vzrušení. V Sokolovně bylo živo, ale pozorování té živosti vzbudilo spíše
Sokol Tůma Novák St . Louis
7 article
jsou z malých cihel, přivážených po moří z Italie. Krásná vyhlídka je s terrasy před starou kathedrálou. Jižní čásť města tvoři nádherné villy s velikými zahradami, kde se daří fíku i vavřínu. Okolí je bohato vinicemi. V létě bývá naprostý nedostatek vepřového masa, ale značná spotřeba zeleniny. Hlávkový salát a špenát jdou i v pozdním létě dobře na odbyt. Hlavní potravou chudšího lidu jsou fa- zele. U nás se myslí, že jen bílé fazole jsou jedlé. V Terstu by skoro nikdo bílé nejedl. Jedi se jen barevné druhy. Celkem má chudší lid vy- datnější stravu nežli chudina u nás. Z nápojů platí hlavně víno. Pivo je dost špatné a drahé. Čepuje se hlavně štyrskohradecké nebo terstské z pivovaru Dreherova, litr od 20 kr. výše. Mnoho piva se vyváží do Benátek, Egypta a jinam, většinou budějovické, méně plzeňské. Vývoz na- šeho piva přes Terst dal by se snadno povznésti, ale naše pivovary si vývozu téměř nehledí. Laciné je občerstvení za horkého dne skle- nieí limonády. Stojí krejcar. Je příjemně chla- zená ledem. Roznášejí ji starší muži po ulicích a v přístavě. Laciné je ovoce. Višně, z okolí, jsou na trhu v první polovici května. Velikou lahodnou dýni možno koupiti za 8—10 kr. Čerstvé fíky, nesušené, v podobě hrušky, po 1 kr., veliké dva za 3 kr.
Jedi Dreherův Terst Benátky Egypt
8 article
Zima v Terstu je mírná. Deště prudké, ne- trvají dlouho. Prší skoro jen při boře, která v létě nebývá prudká a málokdy trvá déle než 1—2 dny. Za ní panuje citelný chlad. Opakuje se po 8—14 dnech. Nebývá v létě ani z daleka tak prudká jako v zimě, kdy převrhuje na ná draží vagony, na ulicích lidi a na moři lodi. Nej obávanější druh zimní bory duje náhlými ná- razy po tři dny, ochabne a burácí s obnovenou silou další tři dny. Terst sám nehodi se k letnímu pobytu jako vůbec žádné velké město; ale najde se všude na pobřeží snadno byt a laciné životní potřeby Netřeba se obávati přílišného horka. Tersťané také rádi odjíždějí na letní byt, ale nikdo ne- jede jinam, než někam na pobřeží a jenom létě. Na Adrii je léto mnohem krásnější než zima. Zima pro svoji mírnost se doporučuje leda nemocným, ač by jim léto zajisté také svědčilo. smutné úvahy, než radostnou náladu. Před So- kolovnou zněla skoro jen angličina, v Sokolovně častěji, než bylo třeba. A co chvíli tu a tam za- skřípla disharmonická episoda, jež jinak byla by snad bezvýznamná, ale bolela, byla-li před „českým dnem“. Před těmito slavnostmi byl jubilejní sjez Českoslovanského podpůrného spolku, založe- ného před padesáti léty. Nebyl jsem jeho svěd- kem, tedy referuji jen referované. Sjelo se 57 delegátů z celých Spojených států, a z jednání nejzávažnější výsledek jest, že tisíc dollarů vě- nováno bylo Matici vyššího vzdělání e tisíc dol- larů Invalidnímu českému domu v Chicagu.
Adrie Terst Chicago
9 article
Účastenství na sjezdu sokolském nebylo větší. Na závodech prvního dne bylo lidí, co by nn prstech spočítal. A poslední naděje skládali jsme tedy s kollegou Sokolem-Tůmou v „český den“ na výstavě, ač předem už věděli jsme o okol- nostech, jež byly mu na škodu a jsou typickými pro český život v Americe. Strana katolická se „českého dne“ vůbec nezúčastnila a uspořádo o měsíc později sjezd žurnalistický. Desítitisí- cová osada česká v St. Louisu bezpochyby byla by sama stačila na zachránění české cti v den tak významný, kdyby vedle rozporu se stranou katolickou ještě osobní zájmy a lhostejnost ne- zasáhly rušivě v slavnost, která měla být re- presentací ameriekých Čechů a posilou v národ- ním jejich životě. Na neštěstí hned předen dlužno doznat, že ani tím, ani oním „český den“ na světové výstavě nebyl. Pro ty, kteří byl- na českém dnu před jedenácti léty v Chiengu. byl bolestným zklamáním — pro nás, kteří jsme k němu příjeli přes moře, novou smutnou zkuše- ností.
Sokol Tůma Čecho Amerika St . Louis
10 article
V sobutu dne 6. srpna oznamovaly anglické listy saintlouisské „dělnický den“ a vedle něho „den český“ i ještě (řetí, zcela podřadný. Vy padá to jako zlehčení významu „českého dne- a působilo to na nás podivně. Avšak brzo jsme se přesvědčili, že bylo tak dobře: aspoň mén bila v oči ubohost „dne českého“. Příležitost- nou, vzletnou báseň k tomuto dnu na rychlo napsal do „St. Louisských Listů“ přítel Sokol- Tůma. Bylo ještě více a důležitějších věci, kte- rých domácí lidé v přípravách opominuli, a kte- rých už nebývalo by možno napravit ani na rychlo, kdyby to bylo komu připadlo, Z rána vyšel z města průvod Sokolů. Jel jsme na výstavu a tam jej vyčkali. Účastníei českého dne chicagského vypravují, jak tehdy na výstavě jen češtinu bylo slyšet, jak průvod tři hodiny se táhl městem, co bylo nadšenía slávy. My nebudeme, bohužel, míti ve vzpomin- kách na saintlouisský den český ničeho podob- ného. Na výstavě nebylo znát nikde, že by byí „český den“. Výstavní návěští ohlašovala „děl- nický den“ a pod tím hodně nepatrnými písmenky teprve „den český“. A to bylo vše. Když kráčel mimo nás malý průvod sokolský, čitající sotva půl třetího sta účastníků a nikým nepovšimnutý podivná nálada nás stísnila a už neopustila. Ně kolik řad Sokolek a něco málo Sokolů chicag- ských v našem sokolském kroji šlo v čele prů- vodu. Za nimi ostatní Sokolové ve zkomolených.
Sokol Tůma St
11 article
temnomodrých čamarách, v obyčejných košilíech a s tmavými, plstěnými klobouky. V ohromnýeh rozlohách výstavních průvod i jeho hudba ztrá- cely se jako v moři. Nebylo nadšení v řadách průvodu a nebylo vůbec nikoho, v kom by prů- vod mohl vznítit nadšení. Slibovalo je, že Češi budou uvítáni presidentem výstavy Francisem, ale ani to se nestalo. Až do Sladia výstavou pro- šel průvod s menší pozorností, než když člyři pitvorně oblečení černoši jdou promenádoua vyvolávají nějakou attrakci v „piku“, v záhav- ném oddílu výstavy. Pomalu se za průvodem sbírala hrstka Čechů, bez valnější účasti a roz- hodně bez radostného vzrušení. A tak vtáhli jsme do Stadia. Představte si prostor, jenž by pojal lehce asi 50.000 diváků a má v amfiteatru jen sedadel na 20.000. A v té rozloze — — 267 diváků. A ještě méně cvičících Sokolů aréně, nestejně zarostlé travou. Jako svíčičky v poušti — vzdychal přítel novinář, ale za- pomněl říci: jako svíčičky nehoříci. Z tisíeů saintlouisských Čechů přišlo jich snad ještě méně, než z ostatních států Unie. Kdyby byla aspoň ta hrstka projevila nějaké nadšení, snad na chvíli bývalo by možno zapomenout na tu odevšad zející prázdnotu. Ale ani toho nebylo. A když jako mnozí jiní, znechuceni a smutni odešli jsme ještě před ukončením cvičení, v první hospodě za Stadiem našli jsme — — Sokoly.
Čech Francis Čecho Sokol aréna Sokol
12 article
Ve dvě hodiny začínal ve Festival-Hallu koncert. Na dva tisíce lidí se tu sešlo — z nich, myslím, velmi mnoho jen k vůli vystoupen virtuosky na housle, slečny Marie Herite- sovy z Prahy, jež zachránila nejen koncert, nýbrž i český den. Hrála, jako vždy, krásně oduševněle, i strhla obecenstvo, jež až do té chvíle nemělo příležitosti propuknout někdev nadšení. Po velikém Viouxtempsově koncertu D-moll, provázeném orchestrem, jejž bylo nutno zaměnit za koncert Dvořákův, k němuž ne- došly v čas noty — slečna Heritesova přidala vlastní skladbu, fantasii na „Kde domov můj“, při níž mnohému vešly slzy do očí. Ještě ně- kolik jiných čísel zahrála mladá naše umělkyně a při každém stupňovalo se nadšení obecenstva, v němž bylo pozorovat rakouského konsula Diehma, zástupce rakouské vlády na výstavě, barona Stibrala, komisaře p. Peterku a tři jiné úřadníky z rakouského oddělení, dále pivovar- níka saintlouisského, p. Stievera, přitele Čechů a mnohé jiné. Když slečna Heritesova hrála kon- cert Vieuxtempsův na zkoušce, orchestr propukl v nadšenou pochvalu a houslisté klepali šmytci na housle. A v koncertě slečna předstihla ještě všechno očekávání: provázena osmdesátičlen- ným orchestrem, okouzlila posluchače a oslnila svou mistrností právě tak, jako potom v prů- vodu mladičkého svého pianisty Heřmana. Pěkně zahrála a v obdiv přivedla obecenstvo i jede- náctiletá pianistka z Chicaga, také v Praze dobře známá Milada Černá. Její technika i jem- nost ve hře až zaráží a zdá se být neuvěřitelnou.
Herite Dvořákův Heritesův Stibral Peterek Stiever Čecho Vieuxtempsův Heřman Černá Praha Chicago
13 article
Jako slečna Heritesova, i ona byla nucena při- dávati nová čísla a vzbuzovala vždy bouři po- tlesku. Prvním číslem koncertu byla Dvořákova „Má otčina“, znamenitě provedená orchestrem za řízení prof. Ernsta. Tato skladba i pozdějí provedené Dvořákovy „Slovanské tance“, vzbu- dily asi v mnohých vzpomínku na koncert „če- ského dne“ chicagského, dirigovaný samým mi- strem Dvořákem, jenž byl by bezpochyby přijel i na saintlouisský den, kdyby ho byla nám ne- vyrvala před čtvrt rokem smrt. Zpěvy, dirigované prof. Kalašem z Chicaga doplnily hudební pro- gram. Slavnostní řeči byly dvě: anglická prot
Heritesův Dvořákův profesor Ernst Dvořák Kalaš Chicago
14 article
Šimka z Jowy a česká redaktora a spisovatele Frant. Sokola-Tůmy z Mor. Ostravy. Professo Šimek promluvil o povinnostech a tužbách českého lidu v Americe a každým slovem uhodi na pravou strunu. Redaktor Sokol-Tům vzletně a působivě pronesl pozdrav Čechů ze staré vlasti, připomenul povinnosti amerických Čechů k národu a ke slavné minulosti českéa dokončil vyzváním ke svornosti za všeobecného pohnutí. Zapěním „česko-americké hymny“ a „Kde domov můj“ byl koncert ukončen. A dne anglické a německé listy místní přinesly o „če- ském dnu“ praobyčejné noticky, někde jen ně- kolikařádkové, v nichž koncert byl odbyt tak málo slovy, jak jen bylo možno. Psalo se o „dnu dělnickém“ — representace českého národa na světové výstavě dopadla slabě a smutně, než aby ji byl kdo věnoval větší pozornost. Účastníci če- ského dne z jiných států rozladěni se rozjíždějí, začíná vyčítání, svalování viny a ostatní do- hry po fiasku, jchož zapírat nelze a zamlčovat netřeba. Sokolské slavnosti skončily se dnes v „Lemp's Parku“ za účasti aspoň poněkud ob- stojné v srovnání s minulými dny. Místo i uspo- řádání slavnosti působilo jako zábava v nej- nepatrnějším a nejzanedbanějším koutu Čech. nikoli jako slavnost v městě, kde jsou Čechů ti- síce a kam měla přijít aspoň sta návštěvníků z jiných měst amerických. Cvičilo Sokolů málo. ale pěkně. Zvláště Sokolky new-yorské a saint- louisské provedly svá cvičení krásně, a zvláště jim patří zásluha, že trochu nadšení vjelo obe- censtvu do žil — už trochu pozdě, aby zahlazen byl zlý dojem z „českého dne“.
Šimek František Sokol Tůma Mor Čecho Ostrava Amerika Čechy Jowy SokolT Lempa ' s
15 article
Kde je vina? Slyšel jsem o tom hovoři mnoho v tyto dny, ale jsem v Americe příliš krátký čas, abych dnes o tom chtěl rozsuzovat. Avšak to faktum volá k úvahám a budí nejen obavy do budoucnosti, nýbrž bezmála jistotu smutných poměrů a jejich nenapravitelnosti z dnešních okolností. Co asi bývalo by z „českého dne“, kdyby těch několik Sokolů nebylo udě- lalo, co mohlo, a kdyby slečna Hleritesova nebyla zachránila koncert? Lhostejnost a nesvornost Čechů v St. Loulsu má na nezdaru „českého dne“ hlavní podil. Vím, že Sainilouisští s mnohými překážkami zápasili při pořádání slavností a že výboru nelze klásti vinou, než že mnohého opominul, co bylo by zvýšilo lesk „českého dno“ i v jeho skrovných rozměrech a v malém účastenství. Nebylo možno na mnoho se odvážit, když předem byla jistota malé účasti, ale na co už se saintlouisští Češi odvážili, měli prověsti s největší péčí, svorně, a co možná bez dissonancí. Byl volen špatně čas: mnoho farmářů nyní nemůže přijeti pro žně. Nebyla bezpochyby vzbuzena součinnost Čechů v jiných městech ameriekých tak, aby „český den“ skutečně mohl být manifestací Čechů ame- riekých. A konec všeho byl, že „český den“ zna- mená pro nás jen veliké a povážlivé memento. Strana katolická, chtěla-li zničit na „českém dnu“, co zničit se dalo, může být spokojena A ty tisíce lidí v české osadě saintlouisské, kte- rých z lhostejnosti neprobudil ani „český den“ nechť jsou uvědomělejším Čechům v St. Louisu pobídkou ku práci a poukázáním, co všechno mělo se udělat, než došlo na světové výstavě k českému dnu. Jan Havlasa.
Sokol Hleritesův Čecho Sainilouisský Čech Havlasa Amerika St . Louls St . Louis
16 title
Slavnost odhalení pomníku Jakubu Kuhatovi.
Kuhat
17 article Z Č. Budějovic. (Pův. zpr.)
Z Č. Budějovic. (Pův. zpr.) Blata jihočeská slavila v neděli dne 21. t. m veliký sválek — odhaleni pomníku hrdinnému sedláku Jakubu Kubatovi, rychtáži ze Zbudova, jenž dne 20. dubna r. 1581 na Blatech vykrvácel pod mečem katovým, za to, že práva selského lidu ne- ústupně hájil a nechtěl skloniti šiji před panskou zvůli! Byla to slavnost rázu opravdu velkolepého, jakou snad venkov náš již po mnoho desetiletí neviděl. Pá- číme účastensiví na slavnosti té nejméně na 25.000 lidí. Byly tu zastoupeny nejen všecky blatské obce, ale dostavili se účastníci z celého kraje i z krajů vzdálených, z Písecka, Plzeňska, Třeboňska, Tábor- ská, ba i z Prahy přijelo hojně hostů. Rozumní se. že Česko-budějovicko, pak okresy hlubocký, netolický vodňanský a česko-krumlovský zastoupeny nejčetněji Jen z Č. Budějovic, odkud byly vypraveny tři obrov- ské vlaky, bylo tu několik tisíc lidí. Již od rána byla na silnici plzeňské neobvyklá, nikdy nevídaná frek- vence. Veškeré kočáry z Č. Budějovic byly engažo- vány k dovážení hostí, mezi ními pak kmitalo se na sta cyklistů.
Kubata Č . Budějovice Blata Zbudov Písecko Plzeňsko Třeboňsko Tábor Praha Česko
18 article
Sešlo se tu obecenstvo všech stavů. Páni i chu- ďasově, elita měst, rolnictvo, dámy v nádherných toiletách i prosté venkovanky. Z poslanců dostavilise za národní stranu svobodomyslnou pp. Václav Dvo- řák z Podeřiště, dr. Hynek Lang z Tábora a Ant Maděra z Lišova, výkonný výbor agrární strany zaslupeval posl. Staněk a „Sdružení českých země- dělců“ posl. Zázvorka. Obce blatské sličně se k velikému svému svátku vyšnořily. S každé téměř budovy vlály prapory barev českých a slovanských a několik slavobran vztýčeno na hlavních cestách ke Blatům. Místo slavnostní poskytovalo pestrý obraz. Přes 20 velikých stanů rozestaveno po ohromném prostran- ství, vyzdobeném četnými stožáry s prapory barev národních, tisíce lesních stromků vhodně rozsázených tvořilo krásnou dekoraci. Uprostřed týčil se do výše 10 metrů zastřený pomník blatského hrdiny.
Václav Dvo doktor Lang Maděra Staněk Zázvorka Podeřiště Tábor Lišov sdružený český země
19 article V předvečer slavnosti
V předvečer slavnosti zaplály mohutné ohně ve všech obcích blatských, což poskytovalo krásnou podívanou. Ve Zbudově pak, kde stojí dosud bývalý statek Kubatův, uspořádáno slav- nostní čepobití. Lid v slavnostním zanícení očekával rána, připravuje se na slavnost. Však že manifestac nabude tak imposantních rozměrů, nikdo netušil.
Kubatův Zbudov
20 article V den slavnosti
V den slavnosti již od časného jitra scházel se lid v hustých zástupec k pomníku a lábořil tu. Přijížděly nesčelné vozy, okrášlené, dovážející účastníky ze všech krajů. I četná rolnická banderia přijížděla. Největší nával naslal ovšem odpoledne, kdy zejmena léž vlaky od Č. Budě- jovic i od strany opačné vychrlily ve stanicích Zlivi a Nákří-Nelolicích veliké massy lidu a přečetné spolkyo zvláště hasičské a sokolské jednoty, spolky pěvecké. hospodářské atd. z blízkého i z dalekého okolí. Po příjezdu vlaků seřadil se Zbudově
Č . Buda Zliv Nákří Zbudov
21 article
slavnostní průvod,
22 article
jenž ke 3. hodině dal se v pochiod. V čele jela ne- přehledná řada selských banderií, pak národně-sociálni spolky z Č. Budějovic, za těmito spolek „Vlastimil“ z Vodňan a dlouhá řada dívek a jinochů v krajíeh národních. Pak následovaly sokolské jednoty z d Budějovie (Sokol česko-budějovický 54 mužů s pra porem, „Tyrš“ 44 mužů), z Protivína (18), z Hlubok (26), z Netolic (20) a z Lišova (16). Za Sokolíky jejichž čety byly celou cestu nadšeně pozdravovány ubírala se pětičlenná deputace velcobce „Baráčníků z Prahy a III. župy baráčnické z Košíř, následoval pak pěvecký spolek „Gregora“ z Písku (45 členů), pak dlouhý řad odborů Národní jednoty pošumavské, Mě- šťanská beseda z Vodňan, několik hospodářských spolků, česko-budějovické společenstvo řezníkův kroji a asi 30 sborů hasičských v počtu několika sel mužů. Průvod uzavírala nepřehledná řada okrášle- ných povozů, obsazených ladnými zjevy selských děvčat, zpívajících blatské písně. Průvod, čílající ně- kolik tisíc hlav, doprovázelo patnáct hudebních ka pel. O 144. lodině stanul průvod na místě, načež hasičské sbory učinily kolem pomníku a řečnícké tri- buny čtvercc a když hudba spolku vojínů a úřad níků zahrála zdařile směs z „Prodané nevěsty“, za- hájen
Vlastimil Tyrš Gregor Č . Budějovice Vodňany Protivín Netolice Lišov Praha Košíře Písek Sokol českýbudějovický 54
23 article
slavnostní akt.
24 article
Proleklor slavnosti, básník český a školní rada p. Adoli Hoyduk byl u tribuny uvílán družičkami, z nichž jedna mladičká Aninka, dceruška zbudovského starosty p. Čalouna podala mu s krásným veršovaným proslovem nádhernou kytici. Dojat, děkoval slovutný protektor a políbiv děvušku, vystoupil na tribunua promluvil následovně: „Slavné shromá ždění, velectění pánové, vzácní přátelé! Vysoce mne vyznamenalo, že volili jste mne protektorem své krásné, památné slavnosti. Neza- sluhuji vyznamenání toho, proto nepřijal jsem je poctou pro sebe, ale přijal jsem je s radostí poctou pro ten stav české společnosti. k němuž i já se hlásím, pro družinu českých spisovatelů, pro družinu, jež s vámi nejvíce a nejupřímněji cítí a smýšlí; přijal jsem je jedině proto, že patřím v ní k nejstarším pra- covníkům a bojovníkům za štěstí českého lidu, z zdar a slávu rodné země a za posvátné předkův od- kazy! Nuže jménem té družiny i jménem svým děkuji všem vám a předem tomu, kdo byl myšlenky té pů- vodcem: vašemu slavnostními řečníku, jenž družiny té rovněž jest členem, panu Frant. M. Čapkovi! Nuže zahajuji vaši památnou slavnost. S nadšením, sebezapřením a s velikými hmo nými i mravními obětmi zbudovali jste krásný pomník svému rodáku, neohroženému zastanci svých i vašieh práv a rekovnému obhájci té svatě, po otcích zděděné půdy, Kubalovi zbudovskému, jenž za přesvědčení své i vaše práva vykrvácel.
Čaloun František M Čapek Kubal
25 article
Zbudovali jste pomník také sobě samým, vděčným ctitelům krvavé oběti a rekům stejného smýšlení. Zbu- dovali jsto jej za vznešeným příkladem svým potom- kům, aby v dobách běd, ústrků a křivd stejně někdy smýšleli, stejně jednali a konali jako předkově jejich Tím zbudovali jste pomník ten laké vznešené myšlence, že jako ondy předek váš a otcově vaši odhodláni jste bojovati proti všem, kdo svatokradně sáhnouti by se odvážili na vaši půdu a na vaše práva. ale i proti těm, kdo odcizili by chtěli ať lstí ať ná- silím vaši duší, vaše srdce, vaši krev: vaše děti; kdo oloupili by vás chtěli o vaši mluvu: vaši rodnou ře mateřskou; že chcete poklady ty brániti až do těch statků a hrdel a že za předrahé ty odkazy svých oteů a za majestát volného sebeurčení hotovi jste dáti svou krev a složiti pod meč své hlavy! V tom budou s vámi za jedno všichni poctiví lidé, a li, jež zde na čestném místě zastupuji, nebudou v řadách posledních, a nebudou to ani ti, kdož prou vám ondy stáli. To slibme sobě vespolek tady při pomníku Kuba- tově, to sobě přísahejme, v tom směru vychovávejme své děti a nové české pokolení. Bůh žehnej če- ským vlastem, české půdě a všem če- ským srdcím! Bůh žehnej svobodným Blatům a jejich věrnému českému liduí Na zdarl Mužná slova stříblovlasého miláčka lidu, našeho pootavského slavíka nadchla shromážděné lisíce lidu k bouřlivé, dojímavé ovaci, která se stupňovala, když slovutný protektor, opouštěje tribunu, upřímně objal a políbil tvůrce télo povznášející slavnosti p. F. M.
bůh Kuba
26 article
Čapka a ještě jednou poceloval družičku. Na to, když byl pěvecký spolek „Gregora“ z Písku zapěl za řízení sbormistra p. Jeremiáše Prausův „Cho- rál národa českého“, ujal se slova p. Fr. Mí. Čapek předseda spolku Kubatovského. Uvílal účastníky co nejvřeleji a promluvil pak pěknou slavnostní řeč, v níž rozvinul poulavě průběh zápasu o Blata i tragedie Kubatovy. Potom kynul a s pomníku klesla rouška za hří- mavého jásotu nadšeného lidu. Pomník půscbí silným dojmem, zholoven jest z bílého pískovce v hořické odhorné škole sochařské dle návrhu prol. Suchomela v Táboře, nákladem asi 5000 K. Když p. Čapek skončil, hlučně jsa aklamován předstoupila opětně malá Anička Čalounova a ozna- mujíc mu, že všech devět obcí blatských jmenovalo jej čestým občanem, odevzdala mu příslušné písemné projevy těchlo obcí a skvosinou kytici. Následoval sbor „Bratři dále“, jejž zapěl spolel „Gregora“, po kteréžlo produkci byl za své zdařilé vý- kony odměněn kyticí a hlučnou pochvalou. Slova ujal se pak poslanec Staněk a promluvil na thema „Rolník chloubou svého národa. Řadu řečí zakončil pak posl. Ant. Maděza poutavou přednáškou o rosotě selské. Slavnostní list „Panálce Kubalově“ měl hojný odbyt. Za soumraku vypálen ohňiostroj. Zmínky zasluhuje, že na pomník Kubatův slo ženy byly čtyry věnce, a sice dva z národních obětin a dva vavřínové. K slavnosti došl též množství telegramů a pří- pisů od čelných korporaci a jednollivců, zejmen od českých spisovatelů, jichž též hojně na slavnost přítomno bylo.
Čapek Gregor Prausův Kubatův Suchomel Čalounův Staněk Kubalův Písek Tábor spolek Kubatovský
27 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Mezi dvěma otýpkami. Kdyby nešlo při tom o velmi vážné pozadí a kdyby nebylo v tom přiliš mnoho a významných příznaků politické jakosti oněch pánův, o něž opírá se zvláště politika Körbrova, nazvali bychom to, co odehrálo se v posledních čtrnácti dnech v růz- ných německých táborech — komedil a, sice velmi zábavnou a kratochvilnou komedií. Ná- rodni odpůrci naši jsou ovšem příliš opatrní chytří, než aby pouštěli se s podrobnostmi do veřejnosti a aby ukázali nezasvěceným své karty, ale přes všechno to unikne do veřejnosti i z jejich tajné kuchyně z pravidla tolik cha rakteristické »vůně«, že kdo má poněkud ostřejší čich, pozná dle toho, co tam klohní. Mimo to mají také oni ve svém středu nejedno »enfant terrible«, které mnohdy v nejlepším úmyslu se podřekne, neb přímo vyklopí, co zůstati mělo v tajnosti. Nejednou se podařilo odpůrcům n šim docíliti co chtěli hrozitánským křikem k jehož označení hodilo se označení uživané s zálibou před několika desítiletími, kdy mluvilo se o tak zvaném křiku huronském. Domnívai se, že půjde to také s pověstnými již českjmi a polskými parallelkamí ve Slezsku i měli za t, že spusti-li opět »po huronsku«, p. Körber se za- lekne a couvne. Kdyby bylo šlo jen o parallelky české v Opavě, byli by páni dojista dobře po chodili se svým směšným rámusem, však osnl českých poboček byl tentokráte nerozlučně spjut s osudem parallelek polských v Těšíně a bylo by to bývalo trochu podivné praeludium k pánl Körbrově cestě do Haliče, kdyby byla vláti také tentokráte se podrobila německému diktálu.
Slezsko Opava Těšín Halič
28 article
Němci byli ale již jednou v ráži a nedali s více zadržeti. Hnali se pořád víc a víced divoké opposice a dostali se konečně do silusee, kdy na váze byla jejich »stará osvědčení loyálnost«. V nestřeženém okamžiku vydán bylo slavnostním způsobem heslo, demonstrova v den císařských narozenin přímo proti koruně. nedostane-li se Němcům do té doby ujištěnl, že slovanské parallelky ve Slezsku zřízeny ne budou. Zároveň ohlášeno, že konati se bude v Opavě veliký tábor do krajnosti rozčilenéhe a rozhořčeného německého lidu, v němž vypo- vězena bude oddanost Vídni. Sluší připomenout, že hluk ten netropili snad Všeněmci, nikol autory »slezského hnutí« byli němečtí na- cionálové, tedy strana páně Körbrova par excellence, strana, s níž velmi dovedně dosul operoval, a o niž se opíral. Pan Körber do- mníval se z počátku, že jde tu pouze bouři ve sklenici vody a hromobití papírové, když ale zpozoroval, že jde to do tuhého, obrátil se na své věrné z řad německo-nacionálních, na osvědčené vůdce. Vykrucoval věc, jak mohl, sliboval a dokazoval, že vláda odhodlala se k zřízení parallelek výhradně v zájmu německém, že zcela jiní učitelové vyjdou z paedagogil pod německou správou než učitelové z paedagogií če ských a moravských, již do Slezske v nedostatku sil domácích musili býti povoláváni, leč marné namáhání rozzuřené vlny chtěly míti svou oběť. Před sa- mými narozeninami císařskými odhodlal se pan
Němec Körbrův Körber Slezsko Opava Vídeň
29 article
Körber ke kroku nejkrajnějšímu. Slibil, že návrh na zřízení slovanských parallelek bude od- kázán zemské školní radě slezské, téže radě, která proti parallelkám těm již protestovala a která byl hrabětem Thunem důkladně zpra cována, odhodlána vysloviti se sice pro zřízení polských parak lelek v Těšíně, ale proti českým v Opavě. To smluveno bylo s poslanci Hol- manem, Demlem a ostatními, kteří ostatně do všeho byli zasvěceni, kteři o úmyslu vlády vě- děli již před rokem a úmysl její schválili, kteř ale neúčtovali se živly všeněmeckými, ji mi sedli tentokráte na vějičku zástupy německonacionální, obrátivše se proti svým »osvědčeným vůdeůme.
Körber Thun Deml Těšín Opava
30 article
Rázem ocitli se Všeněmei na vrchu. Plán s drem. Körbrem smluvený se zhatil a domácí aranžéř bouře byli tak zlomyslní, že důvěrníky Körbrovy vyzvali, aby dostavili se dne 18. t. m. na opavský tábor a tam hřměli ne pouze pro mistru a příznivei svému dru. Körbrovi, nýbr i proti koruně. A tím ocitli se německo- naci- nální vůdci mezi dvěma otýpkama sena. N jedné přízeň dra. Körbra a chytře navlečený po- litický plán, který zhatiti se hrozil a na drub přízeň rozeštvaného lidu a mandát. Kams obrátiti? Brachvoglův Narcis Rameau se vy- vlékl z podobné situace tím, že šel pít, páni německo-nacionální vůdcové tím, že šli do — lázní. Tábor se zatím odbyl. Mluvili na něm vesměs Všeněmci, neboť i známý professor Bendl je v podstatě jejich, mluvili ve hlavním městě zemičky, kde německé obyvatelstvo čím dál tím hlasitěji vzdychá po plných hrncích pruských a mluvili tou dobou, co všeněmecké listy oznamovaly, že Schönerer skládá čestné mě- sťanství chebské, poněvadž tam chtěli uvítati cisař.
Körbrův Körbr Brachvoglův Narcis Rameau Bendl
31 article
Proto ale přece jen na druhou otýpku nezapo- mněli. Dr. Körber vymohl na rozvzteklenýeh aspoň to, že potom, když byli rozbili v českých budovách okna, vyhvízdali císařskou hymnu, kle- rou nahradili hulákáním »Wacht am Rhein« poplrali, abychom mluvili s jiným hrabětem Thu- nem, jenž byl své doby místodržitelem u nás, odznaky »státní svrchovanosti eislajtánské«, po- slali císaři telegram — oddanosti. Nitka s drem. Körbrem a německými nacionály tedy zcela roz- tržena není. Dr. Körber dělati bude dále vnitřni politiku s těmito věrnými »Rakušany«, Slezsko pak i na dále zůstane s povolením pana Ro- chovanského a Kudlicha při této říši. Jak t dopadne se slovanskými parallelkami ve Slezsku, dosud se neví, ale budou-li zřízeny, postará prý se pan Körber o to, aby z nich vycházeli učite- lové, na nichž netoliko pan Demel a Hefman, ale i pan Türk bude míti zalíbení.
doktor Körber Rakušan ro Kudlich Demel Hefman Türk Slezsko Wacht be Rhein
32 article
— »Bezohlednou politiku« německou n říšské radě slibuje v Schreinerově plzeňskén orgánu vídeňský jeho dopisovatel po úrad s jistým německo pokrokovým poslancem. Odvážíli prý se předseda ministerstva v listopadu svolaí řišskou radu, vstoupí do ní německé strany v znamení »přísné opposice«. To bude následe jeho »přívětivosti k Slovanům«, osvědčené prý Pítreichovým jazykovým výnosem, výnosem chorvatských právnících a především přípově slovanských parallelek ve Slezsku. Pan dr. šl. Körber rozhodl prý se obětovati Němce, klen se v posledních létech za něho tolikrát anga- žovali a prý raději chce smířiti se s německou obstrukcí, než by Čechům zneužívati dal parla- mentu na dále k pustým obstrukěním žertám Popříti prý ovšem nelze, že ústavověrné velko- statkářstvo a křesťanští sociálisté již nyní slav se rozhodně proti úmyslu německé obstrukce. Stanovisko německo-pokrokové strany k německé obstrukci není prý dosud přesně vytčeno. Správa strany jako by se byla propadla, což prý s právě na opavském volkstagu pociťovalo. Kdežíc jeden z německo liberálních poslanců nepochybné jakožto p. Körbrův jednatel na svou vlastn pěsť marně se zasazoval, aby nedošlo k volks tagu, vystoupil jiný poslanec téže strany jakožl řečník na témž volkstagu. Z toho dovozuje Schreinerův korrespondent, že vedení strany by mělo zapotřebí leckde nápravy. Za to libuje si že německo-lidová strana, rovněž roztříštěn frakce Schönererova i strana Wolfova daly byse získat pro zahájení politiky bezoli l ed
Schreinerův doktor šl Körber Němec Čecho Körbrův Wolfův Slezsko lidový strana