ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 387256f0-71e1-11dc-aefa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 59, person 62, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 23. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 232.
4 article
Na rauní a odpol. IIsty pbedplácí sei v Praze v adielniel ta naěslo n ětrrt leta s dvojí donáško B iivns? lei anke vo pníalkác Pošton nink ldia : : s dvojí sísike-
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 22. srpna v 6 ho 20 min. večer. (Pův. tel. zvlášt. dopis. »Ná Listů«.) Kdežto z rána bylo sem sdě- leno, že »Novik« přibude už každýw okamžikem do Vladivostoku, došla právě v temto okamžiku zpráva, ž stihán jsa Japouci, křižák ten ztro- skotal se na pobřeží Sachalinu. (Zprávy o osudu křižáku »Noviku« si vůbec silně odpo- rují, jak čtenář sezná i z jiných depeší, jez zatím nezbývá nežli prostě zaznamenati a ofí- ciálních sdělení vyčkati. Pozn. red) »Diana« odplula opět z Vladivo- stoku za neznámým cílem Byli tu zatčeni dva Japonci, kteř mají universitní vzdělání. Jsou pode- zříváni, že jsou vyzvědači. Jeden z nich, ženatý s Ruskou, psával články o Japonsku do ruských listů. Japonci bombardovali přístav Kor zakovskij. (Viz o tom jiné telegramy. Pozn redakce.) L. Z Petrohradu, 22. srpna. (8.30 h. večer.] (Pův. telegr. zPl. dopis. »Nár. Listů«. Dělostřelectvo ruské na dálném vý- chodě má býti sesíleno značně oddíly jež se vyšlou z evropského Rusk z obvodu petrohradského.
Diana Japonec Ruska Petrohrad Vladivostok Sachalin
6 article
Spolupracovník »Byrževých Vě- domostí« interviewoval vojenského zástupce francouzského v Petrohradě Honlina, jenž odsuzoval rozhodně chování se Japonců za posledních známých případů Správce ministerstva námořnictví Avellan obdržel telegram z Washing- tonu od professora Reginalda Fesin- gra, jenž za sebe i jiné přátele Rusk žádá, by caru bylo sděleno, jak po- slední události označily Američanům, na čí straně mají býti sympatie je- jich. Telegram konči: »Nyní, k dy počnou vítězství Vaše, těšíme se s Vámi a posíláme Vám svá blaho- přání upřímná.« Z Čifu, 22. srpna. (C. B.) »Renterova kanceláře sdělnje: Dle věrohodných zpráv obdrželi Japouci před Po Arturem 30.000 mužů posil od severu. (Počet ten stačí ovšem jen právě tak, aby vy- plnil mezery, jež posledními útoky odraženým byly v řadách Japonců způsobeny. Pozn. red. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Japonec Reginald Američan Renterův Artur 30.000 Petrohrad Byrževý V
7 article Rekovné hájení Port Arturu.
Rekovné hájení Port Arturu. Upínal-li se do nedávna zřetel všeho světa k nerovnému boji armády Kuropatkinovy prol třem armádám japonským v okoli Ljaojanu na dráze mandžurské — od poloviny tohoto měsíce obrátil se k nejjižnější výspě poloostrov Laotunského, k proslulé přístavní pevnosti ru ke Port Arturu, před níž válka rusko-japonsk dnem 8. února t. r. počala Geniální vojevůdčí obratnost Kuropatkinovu
Artur Laotunský
8 article
dovedla odčiniti původní chybu diplomacie i vo- jenské správy ruské, na kterou Japonci založili svůj celý válečný podnik a bitevní plán. Věděli a znali zajisté, kterak jest Rusk mírumilovného cara Mikuláše na válku s Japon- skem zhola nepřipraveno a kterak za nesmírné odlehlosti bojiště mandžurského ani za půl roku nemůže tam po jednokolejné dráze sibiřské do- praviti 250.000 válečníků, jichž potřebuje, aby mohlo čeliti jejich třem armádám, soustředěným již počátkem července v pohoří jižního Man- džurska. Obrovský řetěz těchto tři armád po- sunul se od východu a jihu proti posicím Kuropatkinovým, aby ho přemoci nezdolnou otočil se všech stran a donutil zaskočené Rusy k rozhodné bitvě, o jejímž výsledku strategové mikadovi nepochybovali. Severní armáda Kuro- kiova měla zastoupit Rusům ústupní čáru na Mukden, kdežto, dvě druhé japonské armády měly dostihnout zadní voje ruské před Ljaojanem a přiměti je tam k zoufalé bitvě, kde by, jako 2. července r. 1866 Benedek u Hradce Králové, měly řeku v týle sve bitevní čáry. Sama příroda napomáhala Japoncům, ježto dešťová doba v Mandžursku, obyčejně v červenci nadeházející, letos se nedostavila.
Japonec Mikuláš Kuropatkinův Rus Japon Mukden Benedek Hradec Králové
9 article
Bylo tedy Kuropatkinovi, jenž na rozkaz z Petro- hradu hleděl osvobodit sevřený Portartur a tudiž až příliš daleko na jih se byl odvážil — z nejhroznějšího úpalu červnového a červencovéh slunce brániti se v nerovných a nesčelnýeh bojích proti všem třem dotírajícím naň armádám nepřátelským krok za krokem v obtížném terraínu horském a při tom s hlavní silou vojska svého poděl dráhy, k níž byl přirozeně připoután, ustupovati stále na sever. Jedině nezdolná vytrvalosť a udatnosť vo- jinů ruských byla s to snésti hrozné útrapy těchtc ustavičných obranných a z míry krvavých zápasů proti přesile dělostřelby japonské. Jedině nejskvělejší vojevůdčí nadání mohlo provésti ústup tak čestný a obdivuhodný jako proved ruský generál Kuropatkin, aby zachránil armádu svoji před kalastrofou, na niž bezpečně počítal celý Rusku nepřátelský svět. Kdy již rozhlašovali Japonci a po nieh veškeren »žlutý tisk« po Evropě i Americe, že Kuropatkin již se octnul v pasli, že má ústup na Ljaojan i Mukden pluky Kurokiovými zata- rasen, tak že mu nezbude než přijmouti bitvu, kde mu ji Japonci vnuti a po ztracené bilvě prchati leda s troskami ruské slly do mongolsk pouště Gobi. Ano, tam ho již viděli zahnána pak? Nuž, pak padne — Port Artu r jak zralé jablko Japoncům do klina. Tak předpo- vídali nepřátelé Ruska jestě před měsícem.
Kuropatkin Japonec Rusko Evropa Amerika Gobi Petrahrad
10 article
A dnes — nastojte, jaká to zmněna !. Po- jednou, u Ašančanu, tedy na 10 mil před Ljaojanem všeobecný záraz v japonské offen- sivě ! Ba, pojednou »vítězní pronásledovatelé- počínaji — couvat a nechávají Kuropatkina bez dalších bojův, bez výstřelu, volně a ve všem pořádku ustupovat s celou armádou ruskou n sever, na Ljaojan a Mukden, jak toh prospěch Rusův žádá. Celý kolika- měsíční operační plán Japonc ův, jemuž obětovali tisíce a tisíce životův branného lidu svého, byl tedy marným plýtvá- ním sil. Za to vrhli se nyní s veškerým namožením své dělostřelby a své pěchoty n dobývání pevnosti portarturské: Žádá prý toho snárod japonský«, podrážděný tuhosti ruského odporu. Když nemohl se dočkat zdrcující porážky armády Kuropatkinovy, chce nyní na vojevůdeích svých, aby mu dobyl aspoň Port Arturu. Toho prý žádá národní čest ja ponská. A tak tedy po kolikaměsíčném oblehání bombardování zahájili Japonci od 14. t. m. prot
Rusův Artur Japonec
11 article
Port Arturu útočení tak hrozné, že podobně di- vokého dobývání kterés pevnosti na soušii z moře zároveň sotva kdy bylo v dějinách lid- stva. Ani pověstné dobývání Sebastopolu nedálo se s takým hrozným náporem sil, s tak děsným plýtváním střel i životů lidských, s takovou zu- řivosti nechabnoucí, jako právě Japonci prová- dějí boření a ztékání tvrzí portarturských. Než — do té chvíle všechno jejich přímo šílené úsilí třiští se jak o pevnost tvrzí ruských, tak i hrdinnost posádky ruské, která o síle asi 20.000 mužů dnem i noci bděle a vítězně od- ráží veškeré útoky a nájezdy Japonců, že oh- divem žasne nad chrabrostí její všechen svět.
Artur útočený Japonec
12 article
Včera-li se podařilo Japoncům dobýti vrcholku některé hory, věvodicí nad Port Arturem, na zejtří opět je odtamtud — vypudí a tak již po celý týden zuří ukrutný ten boj, při němž Japonci ztratili prý již přes 40.000 bojovníků, aniž by dosud vlál prapor japonský na ztečených tvrzích portarturských. Ke dni 20. srpna chystali Japone útok všeobecný, nejprudčí a nejzoufalejší kraj- ním napjetím veškerých svých prostředků a sil. A výsledek jeho? Dle všech dosavadních zpráv Opětná krutá porážka Japonců Útok opět na celé čáře odražen a ztráty Japoneů jsou prý ohromnější všech posavadních — tak že prý již zoufají nad možností ztečení hradeb portarturských a chtějí hrdinnou posádku nedo- bytné pevnosti vyhladovět. Než buď, jak buda nechť konečně i hradby Port Arturu padnou v ssutiny a pohřbí v nich chrabré své obrance, — což prospěje Japoncům toto draze zaplacené vítězství? Toliko jejich národní marnivosti za- lichotí, toliko v Nipponu bude nějaký den opojný jásot, ale válka sama tim nebude nikterak rozhodnula: naopak nová mobili- sace v 47 krajích Ruska svědčí o ne- zdolné odhodlanosti carově, vrhnouti na bojiště mandžurské nové ohromné síly branné a vésti válku proti Japonsku dále a dále až do ko- nečného důkladného poražení nepřítele tal úkladného jako nebezpečného. A proto také nepřátelé Ruska dnes — v nejkritičtější chvili Port Arturu, chvějí se o své milé Japonsko, aby nedobylo vítězství Pyrrhova a nevy k r vá- celo posléz až do běla. —
Japonec Port Artur Pyrrhův Nippon Rusko Japonsko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Zo Lvova, 21. srpna. (Polský tisl o Němelch.) »Dziennik Polski« praví o pan germanských demonstracích v Opavě: Kdyb nějaký zlomek jiného národa v Rakousku do- volil si takový sjezd protidynastický, který by schválil podobně resoruce, c. k. státní zalobc již na zejtří by podal žaloby pro velezrádu. Řečníky opavské ovšem to nepolká, protože jsou Němci, což je lépe chrání než pos anecká immunita. »Stowo Polskie« praví, že vláda kapítul vala v Opavě před výrostky. »Všecky ty de monstrace jsou dílem usmrkanců, dvanáctiletých kluků. Stál jsem ve čtvrtek hodinu na verande kavárny na nároží Panské ulice a viděl jsem, jak něžně, ano bázlivě choval se k tomu nedo- rostlému davu šik žandarmů. Tvrdím určitě, že účastníky opavských demonstrací proti českým a polským parailelkám byli výlučně usmrkanei a výrostkové, chlapci, roznášející pečivo (jeden z nich byl raněn), trochu žáků obečných škol snad i několik gymnasistů, čtyři buršáci na dranc opilí. A těmto živlům vévodili pánov Wolť a Schreiter.« Ze Záhřeba, 19. srpna. (O slo va n sk, obřad v církvi katolické) Chorvat vedou s římskou stolicí houževnatý boj o právo slovanského obřadu a glagolice. V »Obzoru vstupuje do boje osobně sám dr. Šime Mazur
Dziennik Polski Němec Wolť Schreiter Chorvat doktor Šime Mazur Opava Rakousko panská ulice Záhřeb zo Lvov Stowo Polskie
14 article
a dokazuje naproti klerikálům, kteří v té př- čině slepě poslouchají pokynů z Říma, že právo slovanského obřadu v církvi katolické dáno bylo již papožem Hadrianem II. všem katolickým Slovanům a že slovanský obřad byl na roveň postaven s latinským, což vyplývá z toho, že slovanská liturgie byla zpívána v samém Římě v chrámě sv. Petra i v jiných římských chrá- mech. Nemůže býti pochybnosti, že sv. Metoděj s přivolením papežovým zavedl slovanský obřad ve svě panonsko-sremské mitropolii a že slo- vanská bohoslužba udržela se po dnes v mno- hých z těch diécesí, které se později vydělily z mitropolie Metodějovy. Právo to dosud žije ve všech glagoláších, není tedy zanedbáno, jak tvrdí klerikálové, a ještě méně je zastaralé. neboť nemůže zastarati v niči prospěch. Právo to není vázáno na jednollivé chrámy a farnosti. nýbrž je to právo, dané duchovenstvu slovan- ského národa a tomuto národu samému, a že tím je slovanský jazyk a obřad na roveň po- staven s jazyky hebrejským, řeckým a latin- ským, jež tehdy v bohoslužbě panovaly.
Petro svatý . Metoděj Metodějův Řím
15 article
Ze Záhřeba, 21. srpna. (Musejíli srb- ští studujíc! k Němcům do vyš- šich ško1?) »Srbobran« odporučuje srbským studentům, aby se vyhýbali německým odbor- ným a vysokým školům a chodili do Čech do Prahy. Zajímavá jest argumentace srbského listu. »Čemu se můžeme naučiti o Němců? Od nich se můžeme na- učiti nenávisti, surovosti, nezbe- nosti, drzosti, slovem každé úho- ně, které člověk vzdělaný má se varovati. A čemu se můžeme naučiti v Praze a mezi Čechy? Tu se můžeme naučiti bratrské lásce. Na vlastenecké a slovanské vřelost Čechů ohřejí se srdce mladých Srbů z různých zemí a z toho bohda vznikne svatý oheň, který nás ochrání od každého cízáckého nájezdu. Jen svornosti a vzájemnou pomocí Slovanstvo se může zachovati. A v pozornosti ke Slovanům Čechové zaujímají prvé místo. Žádný slovanský národ nebyl ve větších zkouškách nad Čechy. Nikdo se nemazlil s českým národem, naopak státní moc rakouská vždycky s ním činila jako macecha. Ale to Čechy naučilo spolehati jen na boha a na své ruce, a tomu se můžeme o nich naučiti my ostatní Slované, jimž také nen na růžích ustláno. A tak i jako odborníci, jako lidé nemůžeme projíti lepší školou, ne českou,«
Němec Čecho Srba Slovan Záhřeb Čechy Praha
16 title
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. srpns.
Praha
17 article Papež o žurnalistice.
Papež o žurnalistice. O Piu X. jest známo, že v Benátkách jak tamní patriarcha vedl boj proti liberálnímu za- stupitelstvu tamnímu hlavně prostředkem tisku a že orgánem jeho byla zvláště »Difessa«. Pře nějakou dobou příjal Sarto, když byl již pape- žem, katolického zurnalistu v soukromém slyšení. Jak se nyní sděluje, papež při slyšení tom vzal z ruky žurnalisty péro, požehnal je a vrátil se slovy: »Není dnes vznešenéjšího po- stavení na světě, nežli úkol ž ur- nalisty. Žehnám symbolu vašeho povolání. Moji předchůdci žehnali mečům a zbraním krá- lovských bojovníků, já jsem šťasten, že mohu přivolávati požehnání nebes na péro katofickéh žurnališty.« Chtělli by Pius X. vysloviti uznání žurnalistice tak, aby bylo možno zváti jej aspon papežem moderním, neměl ni na konec činit rozdílu mezi žurnalistou katolickým neb jiným. Respektu zasluhuje zajislé veškerá ta žurnalistika bez rozdilu vyznání a barev pohtických, jež píše a působí jen dle svěho přesvědčení. Ale právě žurnalistice té jsou lhostejny jak zloba, tak chvála
Pius Sarto Benátky
18 article
V drobném prodejí: sdnnie dol° o sobs Ve slialkich na vesker anní číslo. sdpolední. . . . . . . . s rnsera s lati se hotově rapřeo Předplacení a dnterty přijímná zdmínl strace v Marianské ulici č.a Tm pacdásejí se tež redkke tiskárna n expedice „ Národnich Laista“. Bakepisy se novraoej
Laista
19 article
at vysokých či nízkých. Jediným rozhoděím jest ji jen vlastní svědoml. Katolický sjezd německý v Řeznu. O zahájení a průběhu katolického sjezdu podáváme zprávu v telegramech. Zde několik však doplňků k depeším pokud zajímati mohou demokratické a svobodomyslné čtenáře. Ve schůzi spolku »sv. Augustin« pro katolický tisk, jež byla úvodem ke sjezdu, vyvstal v neděli kn. Löwenstein a napadl ostře hr. Preysinga, jenž z příčin, včera námi vzpomenutých, i s jinými šlechtici sjezdu se nezúčastní. Řečník děl, ze hr. Preysing činí prý tak z důvodův osobních a že »mladiček« ten přispěl prý jen k tomu, že se šlechta sjezdu zúčastní hojněji než jindy. Slavnostního průvodu sjezdového v Řezně zúčastnilo se včera několik set spolků, mezi nimiž i z Chebu a Inšpruku. Ve slavnostním shromáždění mluvil mimo jiné i prof. Hilgeh- reiner, jenž zabýval se škodlivými účinky průmyslnické velkovýroby na mravní život děl- níků a uvedl z nich zvláště škody, jež vznikají z ní pro rodinný život a výchovu děti. Dělnická otázka, děl řečník, není jen otázkou žaludkovou, při řešení jejím nesmí se zapomínati na nábo- ženství ni mravnosti. Evropa obrodí se jen ve znamení Kristově neb neobrodi se vůbec. Na konci řeči své poukázal řečník k východoasijské válce řka: »Na východě vyvstává již metla pro Evropu i jest nejvyšší čas, přikročiti v křesťan- ském duchu k řešení sociálních problemů«.
Augustin Löwenstein Preysing Hilgeh Kristův Řezno Cheb Evropa
20 article Italský proteklorát nad Tripolisem.
Italský proteklorát nad Tripolisem. Jak pařížská »Patrie« sděluje, dala anglo- francouzská smlouva, kterou vyhražena Francii volná ruka v Maroku, Anglii pak v Egyplě,a kterou tudiž byla prý rovnováha na Středo- zemním moři ke škodě Italie porušena, podnět k vyjednávání mezi Římem, Londýnem a Paříží, aby se Italii stalo zadost. Skutečně prý již do- cíleno dohody, kterou znamená přiznání ital- ského protektorátu nad Tripolisem. Londýnský dopisovatel Chamberlainova »Birmingham Poste tvrdí rovněž, že dosaženo je zásadního dohodnutí, jež v Římě a v Italii vzbudí milý prý dojem a že toto vyjednávánív podrobnostech spěje ke konci. Práva, nabytá už v Tripolisu jinými státy, ve smlouvě sice prý se uznají, ale Italii přizná se tam přední, pře- vážně postavení, jakož i právo, bdíti v Tripo- lisu nad pořádkem a provésti tam reformy administrativní. Jest tedy forma smlouvy té obdobnou smlouvě anglo francouzské v Maroku i Egyptě. Jest nyní jen otázkou, co řekne smlouvě takové suverén v Tripolisu, sultán turecký? Aneb spokojí se útěchou, že co jes na papíře, není vtěleno ještě hned tak záhy ve skutek, jak zkušenost tu učinila právě s Angli- čany i Francie při svém »protektorátu« nad Marokem?
Italia Chamberlainův Tripolis Francie Maroko Anglie Řím Londýn Paříž Birmingham Egypt Angl Patria Italia
21 article
Americká — justice.
22 article
Spolkový státní zástupeo Spojených státův míni pohnati původce hrozného lynchování čer- nochů v Statesbroughu, o němž na jiném míste byli jsme zprávu podali, pro vzbouření před soud. Původei lynchování byli hlavné bělošští dělníci. kteří byli poškozování soutěží černochův. Bude-li provedeno soudní řízení až do konce, až k od- souzení původeův oněch, jest po dosavadních zkušenostech dost pochybno. V každém připadě je oběti takového lynchování v Americe do roku více, nežli na kolik oběti si vyžádaly kyšiněvské a jiné protižidovské nepokoje na Rusi. Snad by bylo tedy na čase, aby nyní i ruská intelligence pamětním spisem u presidenta Roosevelta prote- stovala proti takým bouřím, nohodným XX. věku
Roosevelt spojený státův Amerika Rus
23 title
FEUILLETON.
24 article V přístavu terstském.
V přístavu terstském. Podává A. v. Terst v létě možno již řaditi mezi krajiny teplé, nad Adrií klene se tu již pravé, do tmava modré jižní nebe a paprsky slunce odrážejí se o bílých stěn a dlaždic tak prudce a pekelně, jako někde v Kalkutě. Dojem jižního moře, jež uví- talo navštěvovatele už ve vlaku, hodinku před něstem, je mnohem mocnější a hlubší, než do- jem „věčně šedého“ moře severního, s obzorem skoro stále zakaleným, s olověnou oblohou mrzutými námořniky! Moderně zřízené hótely nejsou v Terstu vzácností a ceny mají mírné: také důkaz pokroči- losti vývoje. Za 1 zl. 20 kr. dostaneme pěkn upravený pokoj se vzorným lůžkom. Nedivíme niktorak, že by se Terst Němcům z říše výborn hodil. Otevřený, obsáhlý a bezpočný přístav, je- nuž tak hned se některý německý nevyrovná, má svoji blízkost Orientu, vzáenou přednost, již dovedou ceniti národohospodáři a politikové.
Adrie Němec Terst Kalkuta jižní moře
25 article
Přístav je starý a nový, oddělené železným plolem. Z nábřeží vybíhá několik mol. U nej- tirějšího, mola San Carlo, po levé straně při- Bávají kolové parníky, jezdící do Benátek nehloparník rakouského Lloydu „Hrabě Wurm- brand“, který každého týdne ve čtvrtek ráno na stupuje cestu do Kotoru a vrátiv se v sobolu ve- čer, pluje v neděli o 8. hod. ráno do Benátek. kamž dorazí právě o polednách. Mimo velký rychlochod jezdí v neděli do Benátek ještč 2—3 nenší a lacinější parníky, ale tak přeplněné, že vidiš obecenstvo, sedící často s nohama pře okraj paluby visícímu Slarý přístav, jako nový a jako město, osvě- lleny jsou elektricky. Přístaviště rybářských malých soukromých člunů a jacht je blíže ma- jáku. Plachetní lodi kotví v přístavě starém vedle nečetných, velkých plachetníků domácích a čet- nějšíeh cizích, hlavně řeckých a italských. Mol a nábřeží starého přistavu za přílivu leda 3/4 m. vynikají nad vodu. Vane-li „sirocco“, voda často zaplavi mola i něbřoží. Hloubka přístavu jest různá: V basinu rybářském jen asi 1.5 metrů, u mola S. Carlo asi 10 m. Maják s otáčivým světlem postaven na malém, opovněném ostrův- ku. Blíže majáku jsou dvoje mořské lázně.
Lloyd Wurm San Carlo Benátky Kotor
26 article
Druhé, otevřené k moři, jsou obeené, zdarma přístupny a dost čpatny. Hlodí se zvláště těm. kdož znají plovati. Jsou odděleny od moře plo- voucími kládami, za něž plovati není dovoleno. Stalo se již, že se v Terstu objevil žralok. Z ka- menitého břehu za majákem je rozkošný rozhled na záliv mugijský. Směrem podél zálivu při- jdeme k veliké loděnici Stabilimento Teenieo Triestino, za níž ohromný arsenál rakouského Lloydu. Na protější straně zálivu v S. Roku jsou státní loděnice. Možno tu spatřiti stavbu válečných lodí a v suchém doku tělesa ohrom- ných parníků, vyzvednutá na sucho za účelem očisty neb oprav. Parníkové spojení mezi Ter- stem a různými rybářskými vesnicemi zálivu mugijského jest několikrát za den. Nový přístav, stále rozšiřovaný, pozůstává ze čtverhranných basinů, vedle sebe seřadě- ných a moly oddělených i s nádražím jižní dráhy a skladišti Magazini generalli obkličen je zdí a železným plotem z ohledů celních. Basiny přístavu třídí se podle lodí určitého dílu světa. Skladiště terstská jsou veliká. Terstský obchod se rozmáhá. Bursa je živá. V posledním čase zavedena pravidelná plavba i do východní Afriky a Západní Indie. Vyváží se mnoho řeznného dřívi do Recka, Italie a do celé severní Afriky. V přístavu bývá vždy několik anglických uhel- ných parníků zároveň. Po nábřežích stále vylo- ženo na sta, ba i tisíce balíků egyptské, americké a indické bavlny, plná jsou skladiště síry ze Si- cilie, papriky, tisíce sudů pryskyřice, plné menší lodi s vínem a ohromné bečky olivového oleje, na nějž Terst je důležitým tržištěm. Obča k vůli změně přibude i veliké plavidlo s ná- kladem starých, daleko, široko infernálně za- páchajíeích — kostí.
Lloyd Bursa Terst Afrika Indie Italia
27 article
Rybářství je podřízenějšího významu. Nic- méně rybí tržnice je zajímavá četnými druhy ryb, raků a plžů, však neméně i svými prodavači. Miimo lepší druhy ryb, loví okolní rybáři i malé žraloky a tuňáky, jichž maso, podobné hově- zímu, stojí průměrně 40 h. 1 kg. Nejdražší jsou sardinky, 1 kg. asi 1 K 60h. V tržnici jsou hromady průhledných gar nátů, slávek, ostranek jaderských, olihní a sepií Z posledních prodavači obratně stahují kůži vylupují z jejich hřbetu známou sepiovou kost jež na slunci se suši a bíli. Panuje-li vichřice rybáři nemohou na lov, bývá o ryby nouze. Rakouskému Lloydu náleží přes sedmdesát parníků mimo veliký vlečný parník „Pluto“ různé drobné parní tahouny ke vlečení uhelných nákladek. Všechny lodi jsou zařízeny pro do- pravu osob i zboží zároveň: většina však pro náklad. Dopravě osob nejlépe slouží čtyři rychlé parníky. Nejskvostnější je „Bohemia“, s ob- sahem 4000 tun, o 5300 koňských silách a 124 postelích první a 40 postelích druhé třídy. Dal- tři: „Cloopatra“, „Semiramis“ a „Habsburg mají po 5000 koň. silách a po 82 postelích prv a 40 postelích druhé třídy. Největší parník ra- kouského Lloydu je „Austria“, s obsahem 6500 tun, 3400 koň. sil. a s 50 postelemi jedné třídy. Každý čtvrtek o dvanácté v poledne odjíždí ně- který ze čtyř rychlochodů do Egypta. Jiný se od- tamtud vrací o půl třetí odpoledne téhož dne. Lodi mají výborné připojení ke dráhám. Půl ho- diny po příjezdu, odjíždí z Terstu rychlík do Vídně, odkudž jeko expresse orientál jede dále
Lloyd Semiramis Habsburg Pluto Egypt Terst Vídeň Bohemia Austria kg
28 article
Přod odjezdem egyptského parníku panuje v okolí po colé dopoledne čilý ruch. Poslední náklady se přivážejí, na lodi vyvěšena poštovní schránka, určená pro přímou dodávku dopisů do cizí země. Přijíždějí cestující, poměrně nej- více Angličanů, sportemanů s honebními ručni- cemi. Nábřeží přeplněno zbožím, zdá se nemož- ným, umístiti vše za krátkou dobu v lodi. Ale jeřáby praeují a přenášejí bez hluku se želez- nou pravidelností nejtěžší bedny a předměty do břicha lodi. Do dvanácti hodin je vše naloženo. Parník zapískne po třetí a již spouštějí hořejší konec mostu a uzavírají čásť palubního zábradli, sloužící za dvéře při vstupu na loď. Najednou se něeo zpozorovalo! Scházejí plavčíei! Zatoulali se, nomnjíce velké chuti nastoupiti těžkou
Angličan
29 article
službu. Však už je také přivádějí strážníci v po sledním okamžiku na palubu — mocí. Je-li čilo při odjezdu lodi, bývá ruch kolem příjezdu, o dvě hodiny později, přímo zmatený. Již o jedné odpoledne možno s povýšeného hle- diska rozeznati dalekohledem parník na obzoru. Když dojel přístavu, vystoupí na palubu nejprvé úřadní a zdravotní komise. Dáno-li svo- lení přistáti, pomalu a velebně vjíždí kolos ze starého do nového přistavu. Zde ho již očekávají dva, tři čluny. Do nich spouští se s lodi konce silných, dlouhých lan, jeden konec se dopravi k nábřeží, uváže se na přístavní sloupy. Druhý konec lana se na palubě parním rumpálem navi- nuje, tak, že obtočí se dva- neb třikrát kolem cívky. Tak se délka lana mezi rumpálem a ná- břežím zkracuje, lano se napíná, a s rumpálu stejnou měrou se lano odvinuje a konec na lodi zbylý se prodlužuje. Tak se parníky čtyřmi lany ke čtyřem různým stranám přivazují, čemuž dlužno věnovati největší péči vzhledem k nebez- pečí, aby vlny lodí zmítati, po připadě, o tvrde hrany nábřeží ji poškoditi nemohly- Uvázání hotovo, vyzvednut na okraj most.
30 article
Již před tím ze člunů vyšplhali se vzhůru hote- loví sluhové a zvláštní posluhové v šedých oble- kách se zelenou čepicí a plechovým číslem na kabátě. Svádějí na palubě mezi sebou rozhořče- nou půtku o cestující a zavazadla. Nežli se začnou jeřábem vytahovati velké kufry, vy- zvedne se pošta. Jest obsažena ve velikých ko- ších, důkladně pošitá uvnitř a na vnějšku silnou plachtovinou. Koše opatřeny silnými provazo- vými uchy. Na spodní straně mají koše drobná kelečka. Námořníci uchopí na palubě koš za jedno ucho, dovlekou na most a po mostě se dají do běhu. Kolik nárazů o zábradlí, o latě, na mostě přibyté, o vytlučenou dlažbu koš utržil Žádná bedna, byť sebe důkladnější, nesnesla by tolik ran a ústrků, jako ty veliké, podivuhodné z prouti koše! Dokud se říti posluhové s těž- kými kufry s paluby, nemožno slabšímu člověku se na loď odvážiti. Nikdo si nesmi z notného šťuchu, ať loktem či kufrem nie dělati. Nejpomalejí se vyloďují polští židé. P lloydovýeh parnících jezdí jich houfy do Pale- stiny. Za nic na světě nepustí se sami do sklá- dání svých špinavých kufrů. Ale zaplatit od snesení také nechtějí. Odehrávají se tu zábavné výjevy. Za jakým účelem do Palestiny jezdí, není mi určitěji známo. Přivážejí mnoho pouzder z zinkového plechu, v nichž stočeny archy papíru, potištěné velkým hebrejským písmem. Lodivodové terstští mají stejnokroj občan- ského střihu, tmavé barvy s výložkami barvy cihlové, na nichž střibrná kotva. Mají úkolem zavésti vjíždějící parnik do nového přístavu.
Pale Palestina
31 article
Nevyjíždějí naproti parnikům do moře, jako bývá v jiných přistavech, nýbrž vystoupí na palubu obyčejně s přístavní komisí. Námořní policie má výložky zelené se stříbrnou kotvou. Stihá pod- loudnictví, dohlíží a řídi rybolov atd. Má pro svoji potřebu mimo malé parničky také několik elegantních parníků, jako „Bilinski“, „Quar- nero“ a j. Misto drožkářů v přístavě zastupují bářkáři. Bárky stanoveny úřadně pro 8—12 osob. Za hodinovou projiždku plati se dvě ko- runy. Ale bárkář se rád smluvi i na méně. Není lepšího požitku nad vyjížďku v člunu. Krásné, slunečné ráno. Sotva znatelný je vánek; ale plachta „táhne“. Terst mizí v pozadí, nízká mola již z těžka rozeznati, jsme snad jen na kilo- metr od břehu, ale zdá se nám, že jsme už da- leko na moři. Náhle spatříme nádherný, jako skleněný zvon houpati se na vlnách. Medusat Zde druhá, třeti! Na tucty bychom napočítali těch slimejšů. Mají klobouk až 20 cm. v prů- měru. Možno jich spatřiti za teplého dne dost i v samotném přístavu. Jsou velmi sliznaté a sliz nejde s rukou ani pískem. Terst rozložen je na svazích několika pa- horků a s krásnými zálivy. Město má starou čásť s ulicemi úzkýmia novou s ulicemi širokými a prostrannými. Ulice dlážděny kamennými deskami, d. kterých vy- sekány rýhy, aby se koně nesmekali. Nové město mimo veliké činžovní, jednotvárné domy má i krásné budovy. Palác rakouského Lloydu, museum, radnice, sloužící také za sněmovnu, paláce bank a j., vše stavěno cele z kamenoa stojí za podívanou. Jen lehčí budovy stavěny
Bilinský Quar Lloyd Terst centimetr