1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 23. srpna 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. IIsty
pbedplácí sei
v Praze v adielniel
ta naěslo
n ětrrt leta
s dvojí donáško
B iivns? lei
anke vo pníalkác
Pošton
nink ldia : :
s dvojí sísike-
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 22. srpna v 6 ho
20 min. večer. (Pův. tel. zvlášt. dopis. »Ná
Listů«.) Kdežto z rána bylo sem sdě-
leno, že »Novik« přibude už každýw
okamžikem do Vladivostoku, došla
právě v temto okamžiku zpráva, ž
stihán jsa Japouci, křižák ten ztro-
skotal se na pobřeží Sachalinu. (Zprávy
o osudu křižáku »Noviku« si vůbec silně odpo-
rují, jak čtenář sezná i z jiných depeší, jez
zatím nezbývá nežli prostě zaznamenati a ofí-
ciálních sdělení vyčkati. Pozn. red)
»Diana« odplula opět z Vladivo-
stoku za neznámým cílem
Byli tu zatčeni dva Japonci, kteř
mají universitní vzdělání. Jsou pode-
zříváni, že jsou vyzvědači. Jeden
z nich, ženatý s Ruskou, psával články
o Japonsku do ruských listů.
Japonci bombardovali přístav Kor
zakovskij. (Viz o tom jiné telegramy. Pozn
redakce.)
L. Z Petrohradu, 22. srpna. (8.30 h.
večer.] (Pův. telegr. zPl. dopis. »Nár. Listů«.
Dělostřelectvo ruské na dálném vý-
chodě má býti sesíleno značně oddíly
jež se vyšlou z evropského Rusk
z obvodu petrohradského.
Diana
Japonec
Ruska
Petrohrad
Vladivostok
Sachalin
6
article
Spolupracovník »Byrževých Vě-
domostí« interviewoval vojenského
zástupce francouzského v Petrohradě
Honlina, jenž odsuzoval rozhodně
chování se Japonců za posledních
známých případů
Správce ministerstva námořnictví
Avellan obdržel telegram z Washing-
tonu od professora Reginalda Fesin-
gra, jenž za sebe i jiné přátele Rusk
žádá, by caru bylo sděleno, jak po-
slední události označily Američanům,
na čí straně mají býti sympatie je-
jich. Telegram konči: »Nyní, k dy
počnou vítězství Vaše, těšíme
se s Vámi a posíláme Vám svá blaho-
přání upřímná.«
Z Čifu, 22. srpna. (C. B.) »Renterova
kanceláře sdělnje: Dle věrohodných
zpráv obdrželi Japouci před Po
Arturem 30.000 mužů posil od severu.
(Počet ten stačí ovšem jen právě tak, aby vy-
plnil mezery, jež posledními útoky odraženým
byly v řadách Japonců způsobeny. Pozn. red.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Japonec
Reginald
Američan
Renterův
Artur 30.000
Petrohrad
Byrževý V
7
article
Rekovné hájení Port Arturu.
Rekovné hájení Port Arturu.
Upínal-li se do nedávna zřetel všeho světa
k nerovnému boji armády Kuropatkinovy prol
třem armádám japonským v okoli Ljaojanu na
dráze mandžurské — od poloviny tohoto
měsíce obrátil se k nejjižnější výspě poloostrov
Laotunského, k proslulé přístavní pevnosti ru ke
Port Arturu, před níž válka rusko-japonsk
dnem 8. února t. r. počala
Geniální vojevůdčí obratnost Kuropatkinovu
Artur
Laotunský
8
article
dovedla odčiniti původní chybu diplomacie i vo-
jenské správy ruské, na kterou Japonci založili
svůj celý válečný podnik a bitevní plán.
Věděli a znali zajisté, kterak jest Rusk
mírumilovného cara Mikuláše na válku s Japon-
skem zhola nepřipraveno a kterak za nesmírné
odlehlosti bojiště mandžurského ani za půl roku
nemůže tam po jednokolejné dráze sibiřské do-
praviti 250.000 válečníků, jichž potřebuje, aby
mohlo čeliti jejich třem armádám, soustředěným
již počátkem července v pohoří jižního Man-
džurska. Obrovský řetěz těchto tři armád po-
sunul se od východu a jihu proti posicím
Kuropatkinovým, aby ho přemoci nezdolnou
otočil se všech stran a donutil zaskočené Rusy
k rozhodné bitvě, o jejímž výsledku strategové
mikadovi nepochybovali. Severní armáda Kuro-
kiova měla zastoupit Rusům ústupní čáru
na Mukden, kdežto, dvě druhé japonské
armády měly dostihnout zadní voje ruské před
Ljaojanem a přiměti je tam k zoufalé bitvě,
kde by, jako 2. července r. 1866 Benedek
u Hradce Králové, měly řeku v týle sve
bitevní čáry. Sama příroda napomáhala Japoncům,
ježto dešťová doba v Mandžursku, obyčejně
v červenci nadeházející, letos se nedostavila.
Japonec
Mikuláš
Kuropatkinův
Rus
Japon
Mukden
Benedek
Hradec Králové
9
article
Bylo tedy Kuropatkinovi, jenž na rozkaz z Petro-
hradu hleděl osvobodit sevřený Portartur a tudiž
až příliš daleko na jih se byl odvážil — z
nejhroznějšího úpalu červnového a červencovéh
slunce brániti se v nerovných a nesčelnýeh
bojích proti všem třem dotírajícím naň armádám
nepřátelským krok za krokem v obtížném
terraínu horském a při tom s hlavní silou vojska
svého poděl dráhy, k níž byl přirozeně připoután,
ustupovati stále na sever.
Jedině nezdolná vytrvalosť a udatnosť vo-
jinů ruských byla s to snésti hrozné útrapy
těchtc ustavičných obranných a z míry krvavých
zápasů proti přesile dělostřelby japonské. Jedině
nejskvělejší vojevůdčí nadání mohlo provésti
ústup tak čestný a obdivuhodný jako proved
ruský generál Kuropatkin, aby zachránil armádu
svoji před kalastrofou, na niž bezpečně počítal
celý Rusku nepřátelský svět.
Kdy již rozhlašovali Japonci a po nieh
veškeren »žlutý tisk« po Evropě i Americe, že
Kuropatkin již se octnul v pasli, že má ústup
na Ljaojan i Mukden pluky Kurokiovými zata-
rasen, tak že mu nezbude než přijmouti bitvu,
kde mu ji Japonci vnuti a po ztracené bilvě
prchati leda s troskami ruské slly do mongolsk
pouště Gobi. Ano, tam ho již viděli zahnána
pak? Nuž, pak padne — Port Artu r jak
zralé jablko Japoncům do klina. Tak předpo-
vídali nepřátelé Ruska jestě před měsícem.
Kuropatkin
Japonec
Rusko
Evropa
Amerika
Gobi
Petrahrad
10
article
A dnes — nastojte, jaká to zmněna !. Po-
jednou, u Ašančanu, tedy na 10 mil před
Ljaojanem všeobecný záraz v japonské offen-
sivě ! Ba, pojednou »vítězní pronásledovatelé-
počínaji — couvat a nechávají Kuropatkina bez
dalších bojův, bez výstřelu, volně a ve všem
pořádku ustupovat s celou armádou ruskou n
sever, na Ljaojan a Mukden, jak toh
prospěch Rusův žádá. Celý kolika-
měsíční operační plán Japonc ův,
jemuž obětovali tisíce a tisíce životův branného
lidu svého, byl tedy marným plýtvá-
ním sil. Za to vrhli se nyní s veškerým
namožením své dělostřelby a své pěchoty n
dobývání pevnosti portarturské: Žádá prý
toho snárod japonský«, podrážděný tuhosti
ruského odporu. Když nemohl se dočkat
zdrcující porážky armády Kuropatkinovy, chce
nyní na vojevůdeích svých, aby mu dobyl
aspoň Port Arturu. Toho prý žádá národní čest
ja ponská.
A tak tedy po kolikaměsíčném oblehání
bombardování zahájili Japonci od 14. t. m. prot
Rusův
Artur
Japonec
11
article
Port Arturu útočení tak hrozné, že podobně di-
vokého dobývání kterés pevnosti na soušii
z moře zároveň sotva kdy bylo v dějinách lid-
stva. Ani pověstné dobývání Sebastopolu nedálo
se s takým hrozným náporem sil, s tak děsným
plýtváním střel i životů lidských, s takovou zu-
řivosti nechabnoucí, jako právě Japonci prová-
dějí boření a ztékání tvrzí portarturských. Než
— do té chvíle všechno jejich přímo šílené
úsilí třiští se jak o pevnost tvrzí ruských, tak
i hrdinnost posádky ruské, která o síle asi
20.000 mužů dnem i noci bděle a vítězně od-
ráží veškeré útoky a nájezdy Japonců, že oh-
divem žasne nad chrabrostí její všechen svět.
Artur útočený
Japonec
12
article
Včera-li se podařilo Japoncům dobýti vrcholku
některé hory, věvodicí nad Port Arturem, na zejtří
opět je odtamtud — vypudí a tak již po celý
týden zuří ukrutný ten boj, při němž Japonci
ztratili prý již přes 40.000 bojovníků, aniž by
dosud vlál prapor japonský na ztečených tvrzích
portarturských. Ke dni 20. srpna chystali Japone
útok všeobecný, nejprudčí a nejzoufalejší kraj-
ním napjetím veškerých svých prostředků a sil.
A výsledek jeho? Dle všech dosavadních zpráv
Opětná krutá porážka Japonců
Útok opět na celé čáře odražen a ztráty Japoneů
jsou prý ohromnější všech posavadních — tak
že prý již zoufají nad možností ztečení hradeb
portarturských a chtějí hrdinnou posádku nedo-
bytné pevnosti vyhladovět. Než buď, jak buda
nechť konečně i hradby Port Arturu padnou
v ssutiny a pohřbí v nich chrabré své obrance,
— což prospěje Japoncům toto draze zaplacené
vítězství? Toliko jejich národní marnivosti za-
lichotí, toliko v Nipponu bude nějaký den
opojný jásot, ale válka sama tim nebude
nikterak rozhodnula: naopak nová mobili-
sace v 47 krajích Ruska svědčí o ne-
zdolné odhodlanosti carově, vrhnouti na bojiště
mandžurské nové ohromné síly branné a vésti
válku proti Japonsku dále a dále až do ko-
nečného důkladného poražení nepřítele tal
úkladného jako nebezpečného. A proto také
nepřátelé Ruska dnes — v nejkritičtější chvili
Port Arturu, chvějí se o své milé Japonsko,
aby nedobylo vítězství Pyrrhova a nevy k r vá-
celo posléz až do běla. —
Japonec
Port
Artur
Pyrrhův
Nippon
Rusko
Japonsko
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Zo Lvova, 21. srpna. (Polský tisl
o Němelch.) »Dziennik Polski« praví o pan
germanských demonstracích v Opavě: Kdyb
nějaký zlomek jiného národa v Rakousku do-
volil si takový sjezd protidynastický, který by
schválil podobně resoruce, c. k. státní zalobc
již na zejtří by podal žaloby pro velezrádu.
Řečníky opavské ovšem to nepolká, protože jsou
Němci, což je lépe chrání než pos anecká
immunita.
»Stowo Polskie« praví, že vláda kapítul
vala v Opavě před výrostky. »Všecky ty de
monstrace jsou dílem usmrkanců, dvanáctiletých
kluků. Stál jsem ve čtvrtek hodinu na verande
kavárny na nároží Panské ulice a viděl jsem,
jak něžně, ano bázlivě choval se k tomu nedo-
rostlému davu šik žandarmů. Tvrdím určitě, že
účastníky opavských demonstrací proti českým
a polským parailelkám byli výlučně usmrkanei
a výrostkové, chlapci, roznášející pečivo (jeden
z nich byl raněn), trochu žáků obečných škol
snad i několik gymnasistů, čtyři buršáci na
dranc opilí. A těmto živlům vévodili pánov
Wolť a Schreiter.«
Ze Záhřeba, 19. srpna. (O slo va n sk,
obřad v církvi katolické) Chorvat
vedou s římskou stolicí houževnatý boj o právo
slovanského obřadu a glagolice. V »Obzoru
vstupuje do boje osobně sám dr. Šime Mazur
Dziennik Polski
Němec
Wolť
Schreiter
Chorvat
doktor
Šime Mazur
Opava
Rakousko
panská ulice
Záhřeb
zo Lvov
Stowo Polskie
14
article
a dokazuje naproti klerikálům, kteří v té př-
čině slepě poslouchají pokynů z Říma, že právo
slovanského obřadu v církvi katolické dáno bylo
již papožem Hadrianem II. všem katolickým
Slovanům a že slovanský obřad byl na roveň
postaven s latinským, což vyplývá z toho, že
slovanská liturgie byla zpívána v samém Římě
v chrámě sv. Petra i v jiných římských chrá-
mech. Nemůže býti pochybnosti, že sv. Metoděj
s přivolením papežovým zavedl slovanský obřad
ve svě panonsko-sremské mitropolii a že slo-
vanská bohoslužba udržela se po dnes v mno-
hých z těch diécesí, které se později vydělily
z mitropolie Metodějovy. Právo to dosud žije
ve všech glagoláších, není tedy zanedbáno, jak
tvrdí klerikálové, a ještě méně je zastaralé.
neboť nemůže zastarati v niči prospěch. Právo
to není vázáno na jednollivé chrámy a farnosti.
nýbrž je to právo, dané duchovenstvu slovan-
ského národa a tomuto národu samému, a že
tím je slovanský jazyk a obřad na roveň po-
staven s jazyky hebrejským, řeckým a latin-
ským, jež tehdy v bohoslužbě panovaly.
Petro
svatý . Metoděj
Metodějův
Řím
15
article
Ze Záhřeba, 21. srpna. (Musejíli srb-
ští studujíc! k Němcům do vyš-
šich ško1?) »Srbobran« odporučuje srbským
studentům, aby se vyhýbali německým odbor-
ným a vysokým školům a chodili do Čech
do Prahy. Zajímavá jest argumentace srbského
listu. »Čemu se můžeme naučiti o
Němců? Od nich se můžeme na-
učiti nenávisti, surovosti, nezbe-
nosti, drzosti, slovem každé úho-
ně, které člověk vzdělaný má se
varovati. A čemu se můžeme naučiti v Praze
a mezi Čechy? Tu se můžeme naučiti bratrské
lásce. Na vlastenecké a slovanské vřelost
Čechů ohřejí se srdce mladých Srbů z různých
zemí a z toho bohda vznikne svatý oheň, který
nás ochrání od každého cízáckého nájezdu. Jen
svornosti a vzájemnou pomocí Slovanstvo se
může zachovati. A v pozornosti ke Slovanům
Čechové zaujímají prvé místo. Žádný slovanský
národ nebyl ve větších zkouškách nad Čechy.
Nikdo se nemazlil s českým národem, naopak
státní moc rakouská vždycky s ním činila jako
macecha. Ale to Čechy naučilo spolehati jen
na boha a na své ruce, a tomu se můžeme o
nich naučiti my ostatní Slované, jimž také nen
na růžích ustláno. A tak i jako odborníci,
jako lidé nemůžeme projíti lepší školou, ne
českou,«
Němec
Čecho
Srba
Slovan
Záhřeb
Čechy
Praha
16
title
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. srpns.
Praha
17
article
Papež o žurnalistice.
Papež o žurnalistice.
O Piu X. jest známo, že v Benátkách jak
tamní patriarcha vedl boj proti liberálnímu za-
stupitelstvu tamnímu hlavně prostředkem tisku
a že orgánem jeho byla zvláště »Difessa«. Pře
nějakou dobou příjal Sarto, když byl již pape-
žem, katolického zurnalistu v soukromém slyšení.
Jak se nyní sděluje, papež při slyšení tom vzal
z ruky žurnalisty péro, požehnal je a vrátil se
slovy: »Není dnes vznešenéjšího po-
stavení na světě, nežli úkol ž ur-
nalisty. Žehnám symbolu vašeho povolání.
Moji předchůdci žehnali mečům a zbraním krá-
lovských bojovníků, já jsem šťasten, že mohu
přivolávati požehnání nebes na péro katofickéh
žurnališty.« Chtělli by Pius X. vysloviti uznání
žurnalistice tak, aby bylo možno zváti jej aspon
papežem moderním, neměl ni na konec činit
rozdílu mezi žurnalistou katolickým neb jiným.
Respektu zasluhuje zajislé veškerá ta žurnalistika
bez rozdilu vyznání a barev pohtických, jež píše
a působí jen dle svěho přesvědčení. Ale právě
žurnalistice té jsou lhostejny jak zloba, tak chvála
Pius
Sarto
Benátky
18
article
V drobném prodejí:
sdnnie dol° o sobs
Ve slialkich na vesker
anní číslo.
sdpolední. . . . . . . . s
rnsera s
lati se hotově rapřeo
Předplacení a dnterty přijímná zdmínl
strace v Marianské ulici č.a
Tm pacdásejí se tež redkke
tiskárna n expedice „ Národnich Laista“.
Bakepisy se novraoej
Laista
19
article
at vysokých či nízkých. Jediným rozhoděím jest
ji jen vlastní svědoml.
Katolický sjezd německý v Řeznu.
O zahájení a průběhu katolického sjezdu
podáváme zprávu v telegramech. Zde několik
však doplňků k depeším pokud zajímati mohou
demokratické a svobodomyslné čtenáře. Ve schůzi
spolku »sv. Augustin« pro katolický tisk, jež
byla úvodem ke sjezdu, vyvstal v neděli kn.
Löwenstein a napadl ostře hr. Preysinga, jenž
z příčin, včera námi vzpomenutých, i s jinými
šlechtici sjezdu se nezúčastní. Řečník děl, ze
hr. Preysing činí prý tak z důvodův osobních
a že »mladiček« ten přispěl prý jen k tomu,
že se šlechta sjezdu zúčastní hojněji než jindy.
Slavnostního průvodu sjezdového v Řezně
zúčastnilo se včera několik set spolků, mezi
nimiž i z Chebu a Inšpruku. Ve slavnostním
shromáždění mluvil mimo jiné i prof. Hilgeh-
reiner, jenž zabýval se škodlivými účinky
průmyslnické velkovýroby na mravní život děl-
níků a uvedl z nich zvláště škody, jež vznikají
z ní pro rodinný život a výchovu děti. Dělnická
otázka, děl řečník, není jen otázkou žaludkovou,
při řešení jejím nesmí se zapomínati na nábo-
ženství ni mravnosti. Evropa obrodí se jen ve
znamení Kristově neb neobrodi se vůbec. Na
konci řeči své poukázal řečník k východoasijské
válce řka: »Na východě vyvstává již metla pro
Evropu i jest nejvyšší čas, přikročiti v křesťan-
ském duchu k řešení sociálních problemů«.
Augustin
Löwenstein
Preysing
Hilgeh
Kristův
Řezno
Cheb
Evropa
20
article
Italský proteklorát nad Tripolisem.
Italský proteklorát nad Tripolisem.
Jak pařížská »Patrie« sděluje, dala anglo-
francouzská smlouva, kterou vyhražena Francii
volná ruka v Maroku, Anglii pak v Egyplě,a
kterou tudiž byla prý rovnováha na Středo-
zemním moři ke škodě Italie porušena, podnět
k vyjednávání mezi Římem, Londýnem a Paříží,
aby se Italii stalo zadost. Skutečně prý již do-
cíleno dohody, kterou znamená přiznání ital-
ského protektorátu nad Tripolisem.
Londýnský dopisovatel Chamberlainova
»Birmingham Poste tvrdí rovněž, že dosaženo
je zásadního dohodnutí, jež v Římě a v Italii
vzbudí milý prý dojem a že toto vyjednávánív
podrobnostech spěje ke konci. Práva, nabytá už
v Tripolisu jinými státy, ve smlouvě sice prý
se uznají, ale Italii přizná se tam přední, pře-
vážně postavení, jakož i právo, bdíti v Tripo-
lisu nad pořádkem a provésti tam reformy
administrativní. Jest tedy forma smlouvy té
obdobnou smlouvě anglo francouzské v Maroku
i Egyptě. Jest nyní jen otázkou, co řekne
smlouvě takové suverén v Tripolisu, sultán
turecký? Aneb spokojí se útěchou, že co jes
na papíře, není vtěleno ještě hned tak záhy ve
skutek, jak zkušenost tu učinila právě s Angli-
čany i Francie při svém »protektorátu« nad
Marokem?
Italia
Chamberlainův
Tripolis
Francie
Maroko
Anglie
Řím
Londýn
Paříž
Birmingham
Egypt
Angl
Patria
Italia
21
article
Americká — justice.
22
article
Spolkový státní zástupeo Spojených státův
míni pohnati původce hrozného lynchování čer-
nochů v Statesbroughu, o němž na jiném míste
byli jsme zprávu podali, pro vzbouření před soud.
Původei lynchování byli hlavné bělošští dělníci.
kteří byli poškozování soutěží černochův. Bude-li
provedeno soudní řízení až do konce, až k od-
souzení původeův oněch, jest po dosavadních
zkušenostech dost pochybno. V každém připadě
je oběti takového lynchování v Americe do roku
více, nežli na kolik oběti si vyžádaly kyšiněvské
a jiné protižidovské nepokoje na Rusi. Snad by
bylo tedy na čase, aby nyní i ruská intelligence
pamětním spisem u presidenta Roosevelta prote-
stovala proti takým bouřím, nohodným XX. věku
Roosevelt
spojený státův
Amerika
Rus
24
article
V přístavu terstském.
V přístavu terstském.
Podává A. v.
Terst v létě možno již řaditi mezi krajiny
teplé, nad Adrií klene se tu již pravé, do tmava
modré jižní nebe a paprsky slunce odrážejí se o
bílých stěn a dlaždic tak prudce a pekelně, jako
někde v Kalkutě. Dojem jižního moře, jež uví-
talo navštěvovatele už ve vlaku, hodinku před
něstem, je mnohem mocnější a hlubší, než do-
jem „věčně šedého“ moře severního, s obzorem
skoro stále zakaleným, s olověnou oblohou
mrzutými námořniky!
Moderně zřízené hótely nejsou v Terstu
vzácností a ceny mají mírné: také důkaz pokroči-
losti vývoje. Za 1 zl. 20 kr. dostaneme pěkn
upravený pokoj se vzorným lůžkom. Nedivíme
niktorak, že by se Terst Němcům z říše výborn
hodil. Otevřený, obsáhlý a bezpočný přístav, je-
nuž tak hned se některý německý nevyrovná,
má svoji blízkost Orientu, vzáenou přednost, již
dovedou ceniti národohospodáři a politikové.
Adrie
Němec
Terst
Kalkuta
jižní moře
25
article
Přístav je starý a nový, oddělené železným
plolem. Z nábřeží vybíhá několik mol. U nej-
tirějšího, mola San Carlo, po levé straně při-
Bávají kolové parníky, jezdící do Benátek
nehloparník rakouského Lloydu „Hrabě Wurm-
brand“, který každého týdne ve čtvrtek ráno na
stupuje cestu do Kotoru a vrátiv se v sobolu ve-
čer, pluje v neděli o 8. hod. ráno do Benátek.
kamž dorazí právě o polednách. Mimo velký
rychlochod jezdí v neděli do Benátek ještč 2—3
nenší a lacinější parníky, ale tak přeplněné, že
vidiš obecenstvo, sedící často s nohama pře
okraj paluby visícímu
Slarý přístav, jako nový a jako město, osvě-
lleny jsou elektricky. Přístaviště rybářských
malých soukromých člunů a jacht je blíže ma-
jáku. Plachetní lodi kotví v přístavě starém vedle
nečetných, velkých plachetníků domácích a čet-
nějšíeh cizích, hlavně řeckých a italských. Mol
a nábřeží starého přistavu za přílivu leda 3/4 m.
vynikají nad vodu. Vane-li „sirocco“, voda často
zaplavi mola i něbřoží. Hloubka přístavu jest
různá: V basinu rybářském jen asi 1.5 metrů,
u mola S. Carlo asi 10 m. Maják s otáčivým
světlem postaven na malém, opovněném ostrův-
ku. Blíže majáku jsou dvoje mořské lázně.
Lloyd
Wurm
San Carlo
Benátky
Kotor
26
article
Druhé, otevřené k moři, jsou obeené, zdarma
přístupny a dost čpatny. Hlodí se zvláště těm.
kdož znají plovati. Jsou odděleny od moře plo-
voucími kládami, za něž plovati není dovoleno.
Stalo se již, že se v Terstu objevil žralok. Z ka-
menitého břehu za majákem je rozkošný rozhled
na záliv mugijský. Směrem podél zálivu při-
jdeme k veliké loděnici Stabilimento Teenieo
Triestino, za níž ohromný arsenál rakouského
Lloydu. Na protější straně zálivu v S. Roku
jsou státní loděnice. Možno tu spatřiti stavbu
válečných lodí a v suchém doku tělesa ohrom-
ných parníků, vyzvednutá na sucho za účelem
očisty neb oprav. Parníkové spojení mezi Ter-
stem a různými rybářskými vesnicemi zálivu
mugijského jest několikrát za den.
Nový přístav, stále rozšiřovaný, pozůstává
ze čtverhranných basinů, vedle sebe seřadě-
ných a moly oddělených i s nádražím jižní
dráhy a skladišti Magazini generalli obkličen je
zdí a železným plotem z ohledů celních. Basiny
přístavu třídí se podle lodí určitého dílu světa.
Skladiště terstská jsou veliká. Terstský obchod
se rozmáhá. Bursa je živá. V posledním čase
zavedena pravidelná plavba i do východní Afriky
a Západní Indie. Vyváží se mnoho řeznného
dřívi do Recka, Italie a do celé severní Afriky.
V přístavu bývá vždy několik anglických uhel-
ných parníků zároveň. Po nábřežích stále vylo-
ženo na sta, ba i tisíce balíků egyptské, americké
a indické bavlny, plná jsou skladiště síry ze Si-
cilie, papriky, tisíce sudů pryskyřice, plné menší
lodi s vínem a ohromné bečky olivového oleje,
na nějž Terst je důležitým tržištěm. Obča
k vůli změně přibude i veliké plavidlo s ná-
kladem starých, daleko, široko infernálně za-
páchajíeích — kostí.
Lloyd
Bursa
Terst
Afrika
Indie
Italia
27
article
Rybářství je podřízenějšího významu. Nic-
méně rybí tržnice je zajímavá četnými druhy
ryb, raků a plžů, však neméně i svými prodavači.
Miimo lepší druhy ryb, loví okolní rybáři i malé
žraloky a tuňáky, jichž maso, podobné hově-
zímu, stojí průměrně 40 h. 1 kg. Nejdražší jsou
sardinky, 1 kg. asi 1 K 60h.
V tržnici jsou hromady průhledných gar
nátů, slávek, ostranek jaderských, olihní a sepií
Z posledních prodavači obratně stahují kůži
vylupují z jejich hřbetu známou sepiovou kost
jež na slunci se suši a bíli. Panuje-li vichřice
rybáři nemohou na lov, bývá o ryby nouze.
Rakouskému Lloydu náleží přes sedmdesát
parníků mimo veliký vlečný parník „Pluto“
různé drobné parní tahouny ke vlečení uhelných
nákladek. Všechny lodi jsou zařízeny pro do-
pravu osob i zboží zároveň: většina však pro
náklad. Dopravě osob nejlépe slouží čtyři rychlé
parníky. Nejskvostnější je „Bohemia“, s ob-
sahem 4000 tun, o 5300 koňských silách a 124
postelích první a 40 postelích druhé třídy. Dal-
tři: „Cloopatra“, „Semiramis“ a „Habsburg
mají po 5000 koň. silách a po 82 postelích prv
a 40 postelích druhé třídy. Největší parník ra-
kouského Lloydu je „Austria“, s obsahem 6500
tun, 3400 koň. sil. a s 50 postelemi jedné třídy.
Každý čtvrtek o dvanácté v poledne odjíždí ně-
který ze čtyř rychlochodů do Egypta. Jiný se od-
tamtud vrací o půl třetí odpoledne téhož dne.
Lodi mají výborné připojení ke dráhám. Půl ho-
diny po příjezdu, odjíždí z Terstu rychlík do
Vídně, odkudž jeko expresse orientál jede
dále
Lloyd
Semiramis
Habsburg
Pluto
Egypt
Terst
Vídeň
Bohemia
Austria
kg
28
article
Přod odjezdem egyptského parníku panuje
v okolí po colé dopoledne čilý ruch. Poslední
náklady se přivážejí, na lodi vyvěšena poštovní
schránka, určená pro přímou dodávku dopisů
do cizí země. Přijíždějí cestující, poměrně nej-
více Angličanů, sportemanů s honebními ručni-
cemi. Nábřeží přeplněno zbožím, zdá se nemož-
ným, umístiti vše za krátkou dobu v lodi. Ale
jeřáby praeují a přenášejí bez hluku se želez-
nou pravidelností nejtěžší bedny a předměty do
břicha lodi. Do dvanácti hodin je vše naloženo.
Parník zapískne po třetí a již spouštějí hořejší
konec mostu a uzavírají čásť palubního zábradli,
sloužící za dvéře při vstupu na loď. Najednou
se něeo zpozorovalo! Scházejí plavčíei! Zatoulali
se, nomnjíce velké chuti nastoupiti těžkou
Angličan
29
article
službu. Však už je také přivádějí strážníci v po
sledním okamžiku na palubu — mocí.
Je-li čilo při odjezdu lodi, bývá ruch kolem
příjezdu, o dvě hodiny později, přímo zmatený.
Již o jedné odpoledne možno s povýšeného hle-
diska rozeznati dalekohledem parník na obzoru.
Když dojel přístavu, vystoupí na palubu
nejprvé úřadní a zdravotní komise. Dáno-li svo-
lení přistáti, pomalu a velebně vjíždí kolos ze
starého do nového přistavu. Zde ho již očekávají
dva, tři čluny. Do nich spouští se s lodi konce
silných, dlouhých lan, jeden konec se dopravi
k nábřeží, uváže se na přístavní sloupy. Druhý
konec lana se na palubě parním rumpálem navi-
nuje, tak, že obtočí se dva- neb třikrát kolem
cívky. Tak se délka lana mezi rumpálem a ná-
břežím zkracuje, lano se napíná, a s rumpálu
stejnou měrou se lano odvinuje a konec na lodi
zbylý se prodlužuje. Tak se parníky čtyřmi lany
ke čtyřem různým stranám přivazují, čemuž
dlužno věnovati největší péči vzhledem k nebez-
pečí, aby vlny lodí zmítati, po připadě, o tvrde
hrany nábřeží ji poškoditi nemohly-
Uvázání hotovo, vyzvednut na okraj most.
30
article
Již před tím ze člunů vyšplhali se vzhůru hote-
loví sluhové a zvláštní posluhové v šedých oble-
kách se zelenou čepicí a plechovým číslem na
kabátě. Svádějí na palubě mezi sebou rozhořče-
nou půtku o cestující a zavazadla. Nežli se
začnou jeřábem vytahovati velké kufry, vy-
zvedne se pošta. Jest obsažena ve velikých ko-
ších, důkladně pošitá uvnitř a na vnějšku silnou
plachtovinou. Koše opatřeny silnými provazo-
vými uchy. Na spodní straně mají koše drobná
kelečka. Námořníci uchopí na palubě koš za
jedno ucho, dovlekou na most a po mostě se
dají do běhu. Kolik nárazů o zábradlí, o latě, na
mostě přibyté, o vytlučenou dlažbu koš utržil
Žádná bedna, byť sebe důkladnější, nesnesla by
tolik ran a ústrků, jako ty veliké, podivuhodné
z prouti koše! Dokud se říti posluhové s těž-
kými kufry s paluby, nemožno slabšímu člověku
se na loď odvážiti. Nikdo si nesmi z notného
šťuchu, ať loktem či kufrem nie dělati.
Nejpomalejí se vyloďují polští židé. P
lloydovýeh parnících jezdí jich houfy do Pale-
stiny. Za nic na světě nepustí se sami do sklá-
dání svých špinavých kufrů. Ale zaplatit od
snesení také nechtějí. Odehrávají se tu zábavné
výjevy. Za jakým účelem do Palestiny jezdí,
není mi určitěji známo. Přivážejí mnoho
pouzder z zinkového plechu, v nichž stočeny
archy papíru, potištěné velkým hebrejským
písmem.
Lodivodové terstští mají stejnokroj občan-
ského střihu, tmavé barvy s výložkami barvy
cihlové, na nichž střibrná kotva. Mají úkolem
zavésti vjíždějící parnik do nového přístavu.
Pale
Palestina
31
article
Nevyjíždějí naproti parnikům do moře, jako bývá
v jiných přistavech, nýbrž vystoupí na palubu
obyčejně s přístavní komisí. Námořní policie má
výložky zelené se stříbrnou kotvou. Stihá pod-
loudnictví, dohlíží a řídi rybolov atd. Má pro
svoji potřebu mimo malé parničky také několik
elegantních parníků, jako „Bilinski“, „Quar-
nero“ a j. Misto drožkářů v přístavě zastupují
bářkáři. Bárky stanoveny úřadně pro 8—12
osob. Za hodinovou projiždku plati se dvě ko-
runy. Ale bárkář se rád smluvi i na méně.
Není lepšího požitku nad vyjížďku v člunu.
Krásné, slunečné ráno. Sotva znatelný je vánek;
ale plachta „táhne“. Terst mizí v pozadí, nízká
mola již z těžka rozeznati, jsme snad jen na kilo-
metr od břehu, ale zdá se nám, že jsme už da-
leko na moři. Náhle spatříme nádherný, jako
skleněný zvon houpati se na vlnách. Medusat
Zde druhá, třeti! Na tucty bychom napočítali
těch slimejšů. Mají klobouk až 20 cm. v prů-
měru. Možno jich spatřiti za teplého dne dost
i v samotném přístavu. Jsou velmi sliznaté a sliz
nejde s rukou ani pískem.
Terst rozložen je na svazích několika pa-
horků a s krásnými zálivy.
Město má starou čásť s ulicemi úzkýmia
novou s ulicemi širokými a prostrannými. Ulice
dlážděny kamennými deskami, d. kterých vy-
sekány rýhy, aby se koně nesmekali. Nové
město mimo veliké činžovní, jednotvárné domy
má i krásné budovy. Palác rakouského Lloydu,
museum, radnice, sloužící také za sněmovnu,
paláce bank a j., vše stavěno cele z kamenoa
stojí za podívanou. Jen lehčí budovy stavěny
Bilinský
Quar
Lloyd
Terst
centimetr