ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 37952900-7273-11dc-b382-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 43 celkem · entity: person 87, place 63, org 12
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
25. září 1900. Číslo 265.
4 article
Amnestie v Srbsku. Obavy, že úplná amnestie mužů, nevinně žalářovaných pro tak zv. Kneževičův attentát na Milana, zase bude odročena, nesplnily se. Amnestie skutečně dána dnes, v den narozenin královny Dragy jako králův dar. Propuštěni na svobodu: plukovník Vlajko Nikolič, archijerej Milan Durič (dnešní náš telegram mylně hoti- tuluje bývalým ministrem) a advokáti Ljubomí Živkovič a Pavičevič. ku Právě dnes došlo číslo »BacTaHI«, v něm nejmenovaný policejní úřadník bělehradský líči poslední okamžiky Dury Kneževiče, nešťastníka, jejž si byl Milan najal, aby naň učinil na oko cobsonb iitrade soni attentát. Mezi Kneževičem a Milanem bylo, jak známo, ujednáno, že Kneževič udá za své spoluvínníky vůdee radikálné strany; bude od- souzen s nimi, ale budou mu přiznány po- lehčující okolnosti; oni půjdou na popraviště a on po nějakém čase bude tajně ze žalář propuštěn a dobře odměněn. Za vyšetřování Kneževič několikrát změnil své výpovědi. T vrtkavosť stála jej hlavu. Milan, maje ho v moci, nemohl na živu nechati člověka, který by za krátko snad veřejně svědčil proti němu ! Také při hlavním přelíčení Kneževič si odporovel. Jednoho dne položil ruku na evangeliuma slavně prohlásil, že všichni jeho spoluobžalovaní jsou nevinní. Ale posledníhe dne to odvolal a tvrdil, že jsou přece jeho spoluvínníky. »Nešťastný člověče, že si nás bereš na svědomí !« zvolal plukovník Nikolič a žan- darmové již jej i ostatní spoluodsouzené od- váděli. »Učinil jsem, eo jsi zasloužil!« volal z ním Kneževič. I jej odvedli. Byl velmi spokojen, že se mu poslední výstup tak znamenitě podařil.
Kneževičův Milan Drag Nikolič Durič Živkovič Pavičevič Kneževič Srbsko
5 article
Ještě si v kohě neoddechl, když jej vyvedli na dvůr. Přivedli kováře, jenž mu rozkoval těžké okovy na rukou a nohou, Kneževič kouřil a byl vesel. Ale tu mu začalo padati do očí, že se kolem něho shromáždílo příliš mnoho pánů, že s ním rozmlouvají zvláštním měkkým spůsobem — ano jeden mu i vína nabídl. T se Kneževiči rozbřesklo. »Proč mi to nabízíši!« otázal se. »Nyní už můžeš poroučeti, všecko tije dovoleno,« dostal za odpověď. usě Kneževič už věděl, kolik uhodilo. Vyžáda si na posilněnou číšku rakije a chtěl i druhou, ale nedali mu. V Bělehradě a v zemi všichni si šeptali, že radikálově jsou nevinně odsouzeni, a zahraničné listy hromovým hlasem to hlásaly- Soudní a policejní úřadníci, kteří byli kolem Kneževiče a slyšeli na vlastní uši jeho posledn výrok, nebyli v pochybnostech o jejich vině. I umluvili se, že se pokusí přiměti Kneževiče aby nad hrobem před shromážděným národem opakoval svědoctví, žest radikálové jsou jeho spoluvinníky. On slíbil, že tak učiní — a to jej stálo druhou číšku rakije. Nedali mu jí přes to, že odsouzeným před popravou ve všem vy- hovují. Nedali mu jí proto, aby nad hrobem dl byl úplně při jasných smyslech. Svázali mu ruce provázkem, posadili na umrlčí vůz, dali mu na krk oprátku a vezli jey na popraviště. Tam jej postavili nad otevřený hrob a vybídli, aby dostál slovu a vydal svě- dectví před národem.
Kneževič Bělehrad
6 article
Člen policie a vykonavatel smriného ortelu Andra Petrovič mu řekl: »Duro ! J. V. králti nedal milost. Máš-li před smrti něco na srdci ?« »Mám«, řekl Kneževič a obrátil se k ná- rodu: »Pánové a bratři! Král mi nedal milost a tito žandarmové za minutu odejmeu mi život Ale já hledám milost u boha a proto chci, abych měl v hrobě pokoj, vyznati pravdu prav- divou: Ani Vlajko Nikolič, ani (jmeneval ostatní nevěděli o ničem a nebyli se mnou v žádných stycích.« »A s kým jsi tedy byl ve spolku ?e »S nikým. Moje neštěsti mne navedlo.J sám, sám . . « »A je-li vinen kapetán Joca Dorděvič ? »Ani on není vinen, svědek mi bůh.« »Proč jsi tedy proti němu svědčil?« »Abych se mu pomstil u aby věc : . « Andra Petrovič dal znamení, pušky houkly a Kneževič nedomluvil.
Andr Petrovič králti Kneževič Pánová Nikolič Joca Dorděvič Dura spolek ? e » S
7 article
Král Alexandr, když po svém zasnouben udělil odsouzeným částečnou amnestii, vyznal v jedné veřejné řeči, že byl o attentátu klamán- Teprve později byla mu zjevena pravda, ato zásluhou, jakž možno právem se domnívati, ny- nější družky jeho života. Nevíme, nemyslí-lis král Alexandr, že je to již osudem korunova- ných hlav, aby byly svým okolím klamány, není-li už z předu shovívav k dvorským lhářům a intrikánům. Okamžik nynější je vhodný k tomu, aby přemýšlel o tom, nebylo-li by jemu i národu lépe, kdyby všechny tyto lháře a in- trikány poslal k čertu a obklopil se lidmi, kte- rým pravda je tak drahá, jako národ i jeho nejvyšší představitel. Co slyšeli při popravi Kneževičově tisfcové, co věděl každý v Srbsku i v cizině, nevěděl skoro po celý rok panující srbský král. To nebylo možno jinak, nežli že všichni kolem krále Alexandra sloužilí jeho otci a všichni byli účastníky tohoto spiknutí, jehož hlavami byli Milan a předešlí ministři. Milanje za hranicemi, Vladan Dorděvič a spol. jsou pa- dlými veličinami, ale králi Alexandru nemůže to postačiti, on musí změniti celé svoje okolí potom teprve bude mezi ním a národem čisto a jasno.
Kneževičův Milan Dorděvič Srbsko
8 article
Pohraničná afféra německo- francouzská. Nacionalistické »Libre Parole« píše se z Nancy: Vážný případ udál se za nedávných manévrů 11. divise v době, kdy pěší pluk 37. dlel na hranicích. Jistý počet mužstva pluku toho přiblížil se k území olsasko-lotrinskému. i napsali na kůl několik slov proti Německu. Někteři vojáci porušili prý i čáru hraničnou. Na stížnost německého vyslanectva zahájeno vyšetřování. Pluk 37. jest zadržán v kasár- nách a propuštění mužstva odloženo až do chvíle, kdy vypátráni budou vinníci, již nale- zají prý se v 7. a 8. setnině. « Snad otato ochota k Německu a přísnost k vlastním se strany nynější vlády francouzské Berlinuv stačí.
Nancy Německo
9 article
25.000 nasycených. sv Prostá hrdost káže nám, abychom nezabý vali se přiliš třeba že jinak kolosálním, již po věstným banketem, k jehož oslavě vyhledalasi vláda Waldeck Rousseaua všelikými pozornostmi podporu žurnalistiky německé, nie neostýchajíc se nejbeztaktněji zmařiti slavnost skutečných fran- couzských přátel Francie, obecních zástupeů pařížských, jakož i účasť stavovských hostů př ní. Šla tato vláda známých kosmopolitických živlů tak daleko, že při této líčené manifestaei obecních zastupitelstev Francte nepozvala ant zastupitelstva hlavníko města vlasti francouzské jen proto, že jest smýšlení nacionalistického, ano že, ač prvotně jej pozvala, jistého maira (obco Lime v depart. Aisne), když zvěděla z listu jeho, pozváni přijímajícího, jasně, že jest smýšleni nacionalistického, den před tim ses adilads úřadu a dalan rozkaz, abyi kdyby se přece k banketu (s pozvánkoul!) do- stavil, byl ze síně banketní vyveden! Ano, pra- vidla pohostinství porušili vládní pořadatelé do- konce i tím, že dali vyvésti policií z banketu Maxa Regisa, starostu hl. města al- žírského, jen proto, že tento si dovolil v kruhu svých, u svého stolu — u stolce každého de- partementu přednášeny řeči takové — mluviti jinak nežli bylo vládě vhod.
Waldeck Rousseau Maxa Regiso Francie Aisne
10 article
Ovšem jest Max Regis antisemitou, ale ad- vokát židovských bankéřů anglických i něme- ckých, francouzský ministr-president Waldeck- Rousseau mohl se ovšem spokojiti tím, že již v Alžíru dali Regiše pro řečnické jeho projevy opětně zatknouti a po měsíce vězniti. Hněv mohl vylíti si ale za to tím beztaktněji jen na někte- rých osobách známých, na př. kdyžtě, ač vý- slovně bylo u »čestného« stolu Loubetova vy- kázáno místo i nejmladšímu starostovi. Francie. pominul skutečně nejmladšího maira Bonia Castel- lana, odpůrce regimu nynějšího a dal usednout na místě tom o měsíc staršímu (25letému) sta- rostovi obce Bourettu, Bourthoumiěrovi. Jak přirozeno, nemohl ovšem ale pan Waldeck Rousseau vyloučiti z banketu, nemaje potuchy ani o smýšlení celých krajů, všechny maíry na cionalistické: zajisté mu nebylo vhod, kdyžtě mairové krajů Houle Saonc, Meurthe a Moselle, demonstrovali před sochou Štrasburku pro my šlenku odvety. Tyto a dříve vzpomenutě mo menty jsou nám důvodem stačicím, abychom nepřikládali banketu zmíněnému přilišného vý znamu, na nejméně pak významu nějakého ná- rodního projevu francouzského, projevu za celou Francii. To ovšem novadí nám, abychom zde vzpomenuli některých zvláštních podrobnost mimopolitických.
Waldeck Rousseau Regiš Castel Waldeck Rousseau Houle Saonc Alžír Francie Bouretta Meurthe Moselle Štrasburk
11 article
Banketu, dle vládních pramenů, zúčastnil se 22.400 starostů (dle opposiční »Presse« st rostů pouze 1700). Přes 2000 couvertů ná leželo jiným hodnostům. Celkem tedy 25.000 hostí. Seděli po 38 u každého stolu, 2000 sluhů posluhovalo, 1280 kuchařů vedle podřízeného personálu pracovalo. Pro každých 1000 hostů zvláštní kuchyně; týto nebyly označeny čísly. aby prý nižšími čísly nebyli někteří hosté ura ženi, nýbrž různými barvami. Pro banket zřízeny v zahradě Tuilleril i obrovské stany v podobě podkovy. U čestného stolu seděl president republiky Loubet, v pravo a v levo předsedové senátu a poslanecké sně- movny (predseda teto nacionatista p. Deschunet ministři, nejstarší starosta Francie (92letý), nej- déle (po 48 let) hodnost starostenskou vykoná- vající maire, starosta nejmenší (z dostavívšíeh se) obce Francis Faitre Gaedrann o 17 oby- vatelích atd.
Loubet Francis Faitre Gaedrann Francie Presse senát
12 article
Staroslové rozděleni ve skupiny dle de- partemenlů (krajů); v každé skupině bylo volno řečniti prefektovi (krajskému) i zástupei st rostů. Jídelní lístek vykazoval 9 podnosů i s ovocem. Před každým hostem stála vedle malé láhve šampaňského láhev jiného vina. V 45 minutách přednešeny všecky pokrmy až na černou kávu, které se uvařilo 1000 litrů. Mimo to rozděleno 30.000 doutnikův. Hrály hudební kapoly, zpívány marsellaisa i písně venkova, »Patrie« praví, že nálada banketu byla »chladná a metodická«s Prefekti krajův Aisne alžírského byli za řeči své, doporučující regime Waldeck-Rousseanův, dotyčnými skupinami sta- rostův — vysyčeni. Ostatně mírnější listy nacionalistův a mon- archistů vidí v Loubetově řeči — novinam v neděli sdělené — odřeknuti se Waldeck-Rous- seanovy bojovné politiky. Předseda Loubet hledá prý sblížení s nacionalisty. Také »Aurore« míní, že Loubet desavouuje ministerstvo a že se obrací k reakci. »Aurore« zve totiž nacio- nalism prostě reakcí, . . Je-li obrat panu Lou- betovi přičítaný trvalý, uvidíme. Byl by to bez- toho jen obrat z — nouzo.
jítpartemenl Rous Aurore Lou Aisne Waldeck Patria Loubet
13 article Volební ruch.
Volební ruch. Voličská schůze, svolaná politiským klu- bem pro okres novostrašecký, konána za hoj ného účastenství v sále hostince Josefa Týřla za přítomnosti pana poslance Frant. Udržala. K návrhu pana okresního starosty Jana Nedvěda a pana dra. Ant. Juzla zvoleno předsednictvo z pp. Roberta Týřla, starosty polit. klubu, jako předsedy schůze a Frant. Feifara, starosty obce Kroučové, jako zapisovátele. Pan posl. Frant. Udržal proslovil skvělou řeč, která s velikou účastí byla sledována a živým souhlasem pro- vázena. Chronologicky nastínil voličstvu udá- losti na říšské radě až do poslední doby, načež pojednal velmi důkladně o hospodářskýeh zájmech v království vůbec a okresu našem zvlášť. Po dotazu okr. starosty pana Jana Nedvěda stran sanování financí zemských důkladné odpovědi pana poslance navržena pa- nem Frant. Slabyhoudem následující resoluce; »My, shromáždění voličové ve schůzi svo- lané spolu s poslancem naším panem Frant. Udržalem v Novém Strašecí souhlasíme úplně s názory v jeho řeči výslovenými, schvalujem posavadní jednání i vedení strany svobodo myslné, jsme s ní za jedno, pokud se týče je jiho programu státoprávního, i vyslovujeme zvláštní přání, aby, jak vyznívalo zasťoupeni veškerých státoprávních stran na táborech, za- chována byla solídarita i při nastávajících vol- bách do rady řišské a tím tříštění našich sii se zabránilo.« Po dotazu předsedajícího byla resoluee tato shromážděným voličstvem jednoh Pa sn příjata. Pan dr. Just poděkoval panu poslanei načež schůze za povznešené nálady skončena lavaleol
Týřl František Udržal Nedvěd Slabyhoud Just Kroučová Nový Strašecí
14 article
doždenšbogsoda Výsledek voleb do živnostenských soudů v Praze a okolí. Ve třinácli sekcích konaly se předevčírém volby d této nové soudní instituce, která zahájí činnost již dne 1. října. Boj byl veden velmi tuhý. Vzdo kompromisu sociálních demokratů se židy a Němci v páté skupině (obchod) zvoleni byli vesměs kandidáti čeští, navržen Českoslovanskou obehodniekou be- sedou a to zdreující majoritou. Ostatní skupiny za přispění zmíněného kompromisu dostaly se do rukou sociálních demokralů. Oficiálně bude výsledek voleb oznámen teprve dnes, kdy koná se skrulinium. Tabulka uvádí jen povšechný přehled, kolik hlasův jednollivé skupině připadlo na kandidáty strany ná- rodní (N) a sociálních demokratů (S). l.
Němec Praha
16 article
415 100
17 article
Staré mésto a Josefov Hor. Nov. mě sto a Vyšehr Dol. Nové město Malá strana
Josefov hora Vyšehr Dolo
18 article
950 39o 24e 146 163 431/ 220
19 article
a Hradčany
Hradčany
20 article
Holešbvice Bubna
Bubno
21 article Karlin
Karlin Venkov. obe okr. karlín.
Karlin
22 article
s 271
23 article
1i 18 124
24 article
Smíchov Závod Ring hoffrův Venkov. obce a7e okr. smíchov Kr. Vinohrady (soudní okre
hoffrův Smíchov
25 article
28/ 39 34/ 4
26 article
Žižkov (soudní okre N.1212 149 439189119104
Žižkov
27 article
42n4 S. 3470 334 t119 1078 730 2589 9320 Včera byly vykonány volby přísedících a ná hradníků živnostenského soudu ve sboru podní katelů. Volební okrštek byl rozdělen na 6 sekc a sice Praha I. a II., Karlín, Smíchov, Král. Vino- hrady a Žižkov. Mezi zaměstnavately nejevil se k volbám značný zájem. Někde se k volebnímu osudí vůbec nedostavili, někteří dokonce podniky své vůbec ani nelpři hlá s4li. Charakte- ristické jest, že několik podnikatelů teprve včer příšlo podníky své přihlásitil V sekci II. (Praha VII.) ve skupině první (velké závody průmyslu železářského, kovového a steoj- ního) byl pouze jeden volič a ten se k volb nedostavil. Ve skupině druhé (drobné závody téhož druhu) ze tří oprávněných voličů přiše k osudí pouze jeden. Ve skupině třetí (průmys usňový, textilní, oděvnický a modního zboží) ze voličů přišli voliti 2. Ze čtvrté skupiny (průmysl keramický ažívnosti stavební) nedostavil se ani ten jeden volič, který byl k volbě oprávněn. V páté skupině (obchod) dostavili se 2 voličové. Dle povšechného skrutinia včdrejších voleb je výsledek následující: V I., II., III., IV. a VI. sku- píně byli zvolení kandidáli kompromisní, navržení ohchoduí a živnostenskou komarou. Za-t o v pál skupině byli zvaleni kandidáti vý hradně čenké národnosti. U volebního osudí na slaroměstské radnicí bylo v teto skupině pro kandidáty strany české odevzdáno od 98 aži lo 140 hlasů, kdežto kandidáti kompromisu obdrželi pouze 38.-40 hlasů. Při předvčerějších volbách bylo několik volič zadrženo a ku potrestání oznámeno z toho důvodu. že pokusilii se o falešné volení.
Král Karlín Smíchov Žižkov Praha
28 title
So u čet
29 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Prcč nás nenávidí. Ve své nesk - nalé lásce k tomuto státu neuvažují snad ná rodní odpůrci naší o tom, jak by nás s ny- nějším stavem věcí smířih, aby klid a pokoj zavlád! opět v této říši, nikoli— heslem jejich je nás zdrtiti. Nepřestávají volati na své ně- mecké landvogty, aby byli drsní, tvrdí, ne- uprosní oproti nám a nebáli se doraziti dýku která bez toho již nám v ráně trěk. Takové mluvy, jakou dnes dodávají si oproti nám kuráže, neslyšeli jsme od nich dosud nikdy. Je to třikrát protlačený oxtrakt vzteklé vášnivosti a nezkrotné národní nenávisti, je to jedovatá zášť, kterou nás otráviti chtějí, jež vane z kaž- dého jejich projevu. A kdybychom souditi měl z jejich odvahy oproti nám, musili bychom vy- voditi z ní, že pevné mají opory za sebou.
30 article
Však jsme také my tou jedinou překážkou, že tato říše a tím dobrá polovina Evropy není dnes německou. My to byli, již zastavili jsme něme- čkého velikána v pochodu na západ a již mu od věků hatíme všechny plány. Od Urálu, po vlastech ruských, širou sarmatskou rovinou a ku břehům Vezery táhl se slovanský svět, však průběhem věků zničeny, ubity slovanské stráže na březích Labe i Havely, poněmčeno Meklen- bursko, Pomořansko, poněmčena stará vlast Lu- ticův a Sorbů v Braniborsku, a tam na severu zatlačeno Slovanstvo až bez mála k nynějším západním hranicím říše ruské! Jenom my Če- chově vzdorovali jsme výpravám spojeného Němectva, jenom my, národ počtem tak malý. vypnuli žulová svá prsa, o něž tříštily se v do- bách husitských výpravy německých křižákův a my hrdě zvolati můžeme: kdo s Pa n ul, dosud stojí Čech! A nejsme zde na té, jakoby zvlášť pro nás stvořené výspě, ze všech stran nepřátely obklopené, snad jako ně- jaká ethnografická rarita, živá zvláštnost mu- seální, nýbrž stojíme zde jako malý sice, ale života sehopný, sebevědomý národ, ktorý prodchnut je vědomím, že dostál dějinnému úkolu svému tím, že zadržel ne pouze příval Mongolů, již z východu hnali se na západ, šl- říce zkázu a smrt, nýbrž že zadrželi jsme též problematické požehnání kultury německé, jež hrnula se ze západu na východ, o kterýchžto přívalech se historikově dosud nevyslovíli, který z nich byl nebezpečnější. A tím, že my tu byli a se drželi, zabránili jsme germanisaci Rakouska a tím že jsme zde a budeme, zabráníme Německu, jež uchvátiti nás má zálusk.
Havela Meklen Mongol Evropa Vezera Pomořansko Braniborsko spojený Němectva Čechy západ východ Rakousko Německo
31 article
Je pravda, my hájili tím sebe, ale zároveň jsm tím hájíli též tuto říší. Za to ovšem zvlášín klidíme vděk. Nyní si hlavu lámou nepřátel naši i pochybní přátelě, jak by nás ztrestali nás vyplatili za to, že opovážili jsme se v opu- štěnosti své a proti bezohledné šesteronásobně parlamentní přesile užiti prostředku, za kterýž se nestyděli Němcí, jimž do nadpoloviční většiny scházelo několik hlasů a kteří nehrozili se uži k vůli malému ústupku nám učiněnému taktiky kterou na pokraj záhuby zavlékli tuto říši. Př tom zapominají, že obstrukce je zvláštní způsob opposice, že vytáhnouti na ni paragrafy je nemožno, poněvadz obstrukce spustí ve své naprosté lhostejnosti oproti zákonu i na paragrafy. Teď kdosi vynašel, že by nám byla zasazena smrtelná rána, kdyby president sněmovny odepřel poslancům českým položiti na stůl obvyklé našé státoprávní ohražení. Tím prý by nás zničili. Co si ti lidé o nás mysli domnivají-li se, že tím by zadrželi postup náš, že tak ledabyle je fundován odpor náš a že tak frivolně vrháme se v hoj? Velikou věe, plnou obsuhu a jádra, domnívají se že afouknou formalitou, jež má spíše ráz dennonstrace, nez velkého aktu. Ne, ne, i potom, když nám ne- dáte přečish státoprávní ohražení a když nepři- pojíte hoku sněmovním spisům, zůstane nám české stální právo, jež podkladem je našeho hoje za antenomii, českým právem, od kteréhož nenstoupíme. Neustoupíme jako stráž, jiež chrání východ před záplavou ger- mlánsko u
Němce
32 article
— Dr. Ebenhoch špatně pochodil. Dobrý muž zapomněl, že ti, kteří zrady mají zapotřebl, majíji rádi, ne ale zrádce. A dr. Ebenhoch jako nový člen souručenstva byl by tomuto do vínku přinesl jenom sama sebe a sv ů černý čiin. To ale bylo málo pánům ze sou- ručenstva. Následkem toho ocítil se dr. Eben hoch mnohem dříve přede dveřmi souručenstva, nežli do něho byl vpuštěn. Zejmena » N. Fr Presse« pana hornorakouského hejtmana, který snad ve přílišné horlivosti, dělati jen tu pobijtiku, jakou chtějí nahoře, se svou nabídkou se drobet přenáhlil, prudce od- mítá. Vyčitá mu dokonce ramenářství, i praví o něm, že nejraději by šel s oběma stranami, s Čechy i s Němci, jemu že zrovna takje lhostejna státní něměina jaka české státní právo. Ba »N. Fr. Pressps podezřivá dokonce pana zemského hojtmana, že co napsal proti nám, je vlastně komedio, inscenovaná za tím účelem, abychom se lekli, taktiky své se zřekli a horem- pádem spěchali zachrániti se v lůně — star pravice. Dru. Ehenhochovi a jeho stoupencům nejde prý o prineip — nýbrž o moc. On by nejraději byl nutonomistou v centralistickém parlamenfě. Na páně Ebenhochovu vějičku prý souručenstvo nessdne, nýbrž řídili se bude i nadále slovy Cromwellovými: »Na boha spolehati a suchý prach miti na pánvičee«. Všakoni si ji přece jednou propálí, s panem Elienhochem nebo bez něho.
doktor Ebenhoch Eben Zejmen Němec Pressps Ebenhochův Cromwellův Elienhoch Francie Presse Čechy Francie
33 article
— Dr. Milde českým poslancům. Pa dr. Milde, sám bývalý poslanec, jenž o národ náš, o vlasť a především o Prahu takových zl skal si zásluh, že v lelopisech zaznamenány jsou zlalým písmem, a který zejmena svým tramwayovým kontraktem a svými ramwayovými processy o finanční zdar tohoto královského hlavního města se přičinil, vytknul mladočeským representantům lidu, že prý při záko ně ob živnosttenských soudech a při jiných po dobnýchzákonech spolu- piůsobili, jakkoli věděki, jaká bře- menutmehoeuvra Pande—Hlild nechť tedy zví, co následuje: Především budiž konslatováno, že zákon v nynějším svém znění vyšel z výboru, v němiž zasedal je- diný Čechl Bylo to totiž za famósní vlády koaliční, v níž ovšem stoupengi strany svobodo- myslné zastoupeni nebyli, za to ale nejbližší přátelé strany, k níži hlásí se paní dr. Milde. Za druhó byl zákon ten projednánv plenu způso- bem takým, že nebylo možno sni dělati k němlu am ande menty, ami navrho- vati opravy, cožáby olsbatíně býl bývalo salmo sebou zbytsčno, uvá- ž1-i se, že koalice, abyzlákon pro- sadidá tak, cjak z komisren vyšel, usnesla se na zvláštní k tomu cíli proceduře jež všechen odpolriz předu již mar ným činila. Poslanciům v plenu zi- stavenlo bylo řícibuďano neb ne. Co čeští poslanci učiniti mohli, to se stalo. Faktum je: zákon o živnostenských soudech byl přijat výhradně kora l icií a nikým jiným. Máme zarto, že dr. Milde, než do polemiky se pustil, zlá měl ívšecko toto vědět. — Kluby občanské. Výbor Staro- městského o bčanského klubu bude míti důležitou schůzi zejtra o 8. hod. večer v restaurantu panaSochůrka v Koppmance.
doktor Mild Praha strana svoboda
34 article
Páni členové výboru, jakož i pp. obecní starší za Staré město se slušně žádají, aby se určitě dostavili. Členové klubu budou vítáni. — Výbor Občanského klubu v Holešovicich- Bubnech má dnes o 8. hod. večer v ho- stinci su Havránků« schůzi, v nížo jednatis bude mimo důležitéohospodářské otázky VII části se týkající, též o doplňovacích volbách do sboru obecních starších. ož— Orgán radikální frakce přinesl, jak známo, o důvěrné schůzi volební na Král. Vino- hradech nesprávnou a nepravdivou zprávu, v níž mimo jiné obsažen byl i domnělý výrok po- slance dra. Herolda, že Francie za cenu od- stoupení Elsaska a Lotrinska ponechala by Ně- mecku volnou ruku v Rakousku, zejmena v Če- chách. Jakkoliv jsme hned tyto informace ozna- čili za nesprávné, uchopil se věci nepřátelský nám tisk německý, ba domnělý výrok dra. He rolda dostal se z »Neue Freie Presse« i do pa- řížského »Tempsu«, který ovšem projevil po- chybnost, že dr. Herold ve francouzských poli tických kruzích tuto informaci byl čerpal. Leč vzdor opětovnému prohlášení našemu, že výrok ten je smyšlený, orgán radikální frakce napadá zase dra. Herolila a chce zakrýti svou nešikov- nost tím, že za to, co sám učinil, činí dřa. He- rolda zodpovědným. Ponecháváme soudnému čtenářstvu, aby samo tento způsob novinářského boje ocenilo.
Havránek Král doktor Herold Holešovicich Bubno Francie Lotrinsko Rakousko He výbor občanský klub Neue Frei Presse
35 article
Osobní. Pan Emanuel Kymla, zvěro lékař, byl dne 21.t. m. jmenován okresním zvěro- lékařem v Dobříši. Úmrtí. Včem zemřel v Praze po delš trapné nemoci pražský měšťan a býv. hotelier pan Jose! Libal. Pohřeb koná se ve středu dne 26 tm. o 3. hod. odpol. z. kostela sv. Štěpána n hřbitov olšanský. — V sobotn zemřela v Praze pani Karolina Elbogenová roz. Malzkova. Pohřeb bude zejtra o 3. hoď. z domu smutku na Havlíčkově nám. č. 2. — Germunisace na celním úřadě. Pa MUDr. Ktrel Švehla koupil si v Pařiží sochu, která mu byla poslána do Prahy. Poněvadž musilose zní platiti elo, odebrali se p.dr.Švehla na celní úřad aby vyhověl předepsaným formalitám a zaplati
Kyml Jose Libal svatý . Štěpán Elbogenová MUDr Ktrel Švehla Švehla Dobříš Praha Olšanský Havlíčkův já
36 article
Sonč 109t T6i 7r6 1000 98o
37 article
zákonné poplatky. Jelikož při vyclení má se dle zákona učiniti též přihláška pro stalistiku zboží cizozemského, byl po dru. Švehlovi odevzdán fovmulář »oznamovacího listu« (Anmeldesehein), aby jej vy- plnil. Pan dr. Švehla vyhověl a vyplnil jej česky, avšak celní úřad pražský tohoto česky vyplněného listu nepřijal a vydání zboží přes veškeré nalehání adresáta odepřel. Úřadníci celní vymlouvali se na celní řád, dle kterého deklarace celní musí prý býti v Rakousku vyhotoveny v jazyku německém neb italském. Následkem toho zakročil v zastoupení p. dra. Švehly p. dr. Jos. Herold o vydání sošky písemně a v podání svém dokázal, že nejedná se o celní deklaraci nebo o nějaký celnt úkon, nýbrž o oznámení pro statistiku zboží, upravené zák. ze dne 26. čeryna 1890 č. 132 ř. z., kteréž učinili ze může i u úřadů jiných a dovodil, že v tomto zákoně ničeho není ustanoveno o jazyku, v jakém zmíněná oznámení učiněna býti mohou. Celní úřad patrně nyní nahlédl, že se dovolával předpisů na nvedený případ se nevztahujících, avšak — nejspíše k něja- kému tajnému rozkazu — vyřídil žádost pana dra.
Švehla Anmeldesehein doktor Jos Rakousko
38 article
Švehly výměrem ze dne 17. září 1900 č. 2685 zá- porně s famosním odůvodněním, »že tiskopisy na statistická ohlášení v řeči české vydány nebyly a že pokud takových nestává (), tiskopisy česky vy- plněné přijímati nelze.« Rozumí se samo sebou, ze p. dr. Švehla svým zástupcem p. drem. Heroldem proti tomuto vyřízení podal stížnost. Poněvadž se stává každé chvile, že české strany musí vypiniti německy ohlašovací statistické tabulky, jest nutno, aby širší veřejnost seznámíla se se zákonnými pře- pisy. Z důvodu toho uveřejňujeme stručný obskh uvedené stížnosti. Praví se v ní: Zákonem ze dne 26. června 1890 zavedena byla t. zv. statistika zbožl vývozu a přívozu z ciziny a vysloveno, že zboží to, dříve než se výclí, má býti pro statistiku zboží ohlášeno. Kdo tedy vyclení to žádá, jest povinen zboží své oznámiti a jest za správnost a úplnost statistického oznámení zodpovědem. (8 4., 5. a 13.
Švehla doktor Herold
39 article
zák.) Ozněmení to má obsahovali označení zboží, druh, váhu a původ jeho; zároveň má se zaplatití při tom statistický poplátek (8 9.) Kdyby někdo ně- který předpis zákona neb prováděcího nařízení po- rušil, podléhá pořádkové pokutě od 2—50 zl. Mini- sterské nařízení ze dne 18. pros. 1893 č. 177 pak předpisuje, že se má užiti úřadních fórmulářů a ob- sahuje v § 7. předpisy, jak se oznamovací listy maji vyplniti. V tomto 8 7. však ani v zákoně není ani slova o ton, že by tabulky oznamovacfeh lista měly vyplněny býti jazykem německým, a jest vůbec věcí strany, určiti jazyk svěho podání. Pohěvadž juzyk český jest jazykem zemským i úřadním, rozumí se samo sebou, že strana své ohlášení pro statistiku učiniti může česky. Okolnost, že formuláře byly vy- dány pouze jazykem německým, nemůže nažtomto právu ničeho měniti, naopak je povihností úřadů, aby stranám českým formuláře, které tyto musí zaplatií, výdaly české. Celní úřad však není ani oprávněn nepřijmouti takovéhoto zákonitě vyplněného oznamo- vacího listu, naopak jest dle 8 18. prov. nařízení po- vinen oznamovací tabule stran zkoumati, a kdyby v příčině čísla, názvu, množství zboží neb jeho pů- vodu obsahovaly nějaké nesprávnosti, tyto opraviti, resp. opravu žádati. Poněvadž přednosta celního úřadu v tomto případě doznal, že vyplnění stálo ne správně, byl povinen oznamovací tabulku přijmouti.
Ozněmení Min
40 article
Nezákonné jest však odpírání vydati zboží, nebol zakonnikde neustanovuje, že by cetnf zboží pro ne- zachování oznamovacích předpisů pro statistiku mohlo býli zadřženo, nýbrž dává jen právo k ukládání po- řádkových pokut. Stížnost pak rozhodně opírá se křiklavému porušení zákona a čl. XIX. stát. z. z.a vyhražuje si právo vymoci vydání zboží cestou soudní podáním žaloby na říšský soud. Pan dr. Švehla jes odhodlán nepovoliti. Na českých obchodnících záleží, aby energicky domáhali se českých formulářů stati- stických. Litovati dlužno, že přednosta celního úřadu p. rada Fiala, Čecb, dá se pohnouti k tak kříklavému porušení práv jazykových a že podlehá tajným ná- tlakům, ač musí si býti vědom, že k zřejmému po- rušení zákona jej nikdo nutiti nesmí — Turnéřská trucslavnost v Zábřeze Prusofilům zábřežským nedaly sokolské slavnostiv na Moravě spáti. Návštěva Sokolů v Zábřeze v tak imposantním počtu pálila je příliš a proto, aby měli na ránu náplasť, uspořádali minulou neděli na rychlo trucslavnost. Turnéři zábřežští otvírali tělo- cvičnu, rozestali tisíce pozvání turnéřským spolkům, hasičům i veteránům do calé Moravy. Čech i Slez- ska. Slavnost vypadla však hůře, nežli mobli si největší pessimisté představiti. Očekáváno aspoň 2000 turnérů a zatím přišlo jich s hasiči dohromady asi — 1501 Městská rada věnovala 400 zl. na okrášlení města velkoněmeckými prapory. Vzdor všemu tomu nebylo lze zabrániti fiasku tak neoče- kávanému.
doktor Švehla Fiala Čecb Zábřeh Morava Čechy Sokol v Zábřeh
41 article
— Nové volby do okresního zastupitelstva v Jílovém. Poněvadž k volbám, již dříve vypsaným, podány byly se strany poplatníků námitky, nařídilo místodržitelství pro království české, aby vyhláška prvá byla zrušena. Okresní hejtmanství na Král. Vinohradech vypsalo pak volby nové a sice v tomito pořádku: 1. pro skupinu venkovských obcí dne 8. října, 2. pro skupinu měst a městysů dne 9. října (pro Jílové) a 10. října pro Pyšely. 3. pro skupinu poplatníků z velkoprůmyslu a obchodu dne 11. října a pro skupinu velkostatkářů dne 12. října. Volba pro skupinu první konati se bude o 10. hodině dopolední v sále hostince »Na šmelcovně« v Jílovém, pro sku- pinu druhou v zasedacích stních dotyčného obecního zastupitelstva vždy o 10. hodině dopolední a pro skupiny třetí a čtvrtou v místnostech okresního vý- boru v Jílovém vždy o 10. hodině dopolední.
Král Jílové Jílová Pyšely
42 article
— Přípravy k rozpočtu obce pražské na rok 1901. Z praesidla rady král. hlav. města Prahy bylo obecním starším toto sdělení doručeno »Jako roku loňského, bude i letos upuštěno od svo- lávání zvláštních komisí rozpočtových a budou místo toho rozpočty obecní vyloženy k volnému nahléd- nutí pro pp. členy sboru obecních starších v míst- nostech městské účtárny. Zvu veškeré pp. městské radní a obecní starší, zvláště pp. členy komise fi- nanění a pp. inspektory úřadů, ústavů neb objektů obecních, jakož i pp. referenty a přednosty úřadů ústavů, aby sobě neobtěžovali prohlédnouti si pří- slušné položky rozpočtové a aby své návrhy a přání v krátké cestě městské účlárně oznámili. Připomí- nám, že na potřeby, jež by do rozpočtu v čas za- řaděny nebyly, později zřetel vzal nebude, leč by pan navzhovatel současně navrhl jich úhradu. Ná- vrhy tímto způsobem učiněné sděleny budou v radě městské u přítomnosti navrhovatelů a členů komise finanční. — Rozpočty připraveny budou v místno- stech městské účtárny v staroměstské radníci v ná- sledujícím pořadu: a) od 30. září do 6. října roz- počty fondů, b) od 7. října do 20. října rozpočet obecních důchodů, c) od 2I. října do 27. října roz- počty výpůjček obecních, d) od 28. října do 1. listo- padu rozpočty školní a sice ve všední dny od 8. bod. dopol. do 2 hod. odpol. a v neděli a ve svátek od 9. hod. dopol. do 12. hod. polední a mimo tov útery, ve čtvrtek a v pátek od 4 do 6 hod. odpol. (vyjímaje svátky).
Praha
43 article
— Odhalení náhrobní desky Václavu Pokovi-Poděbradskému, českému spisovateli prvému předsedovi Spolku mag. a pomoc. úřadníků král. hl. města Prahy, koná se dne 28. září o 10 hod. na olšanských hěbitovech VII. odu. XVI. č. hr. 21. — Václav Pok-Poděbradský nurodůl se dne 23. září 1829 v Poděbradach, absolvoval vyšší gymna- sium u Piaristů v Praze a další studia koual na fakultě právnické v Praze a ve Víďni, věnovav se výhradně lingnistice. Mlimo znalošt jazyků klasických,
Pok Poděbradský Praha Poděbradach spolek magnituda Olšanský hěbitovy