3
masthead
25. září 1900. Číslo 265.
4
article
Amnestie v Srbsku.
Obavy, že úplná amnestie mužů, nevinně
žalářovaných pro tak zv. Kneževičův attentát
na Milana, zase bude odročena, nesplnily se.
Amnestie skutečně dána dnes, v den narozenin
královny Dragy jako králův dar. Propuštěni na
svobodu: plukovník Vlajko Nikolič, archijerej
Milan Durič (dnešní náš telegram mylně hoti-
tuluje bývalým ministrem) a advokáti Ljubomí
Živkovič a Pavičevič.
ku
Právě dnes došlo číslo »BacTaHI«, v něm
nejmenovaný policejní úřadník bělehradský líči
poslední okamžiky Dury Kneževiče, nešťastníka,
jejž si byl Milan najal, aby naň učinil na oko
cobsonb iitrade soni
attentát.
Mezi Kneževičem a Milanem bylo, jak
známo, ujednáno, že Kneževič udá za své
spoluvínníky vůdee radikálné strany; bude od-
souzen s nimi, ale budou mu přiznány po-
lehčující okolnosti; oni půjdou na popraviště
a on po nějakém čase bude tajně ze žalář
propuštěn a dobře odměněn. Za vyšetřování
Kneževič několikrát změnil své výpovědi. T
vrtkavosť stála jej hlavu. Milan, maje ho v moci,
nemohl na živu nechati člověka, který by za
krátko snad veřejně svědčil proti němu ! Také
při hlavním přelíčení Kneževič si odporovel.
Jednoho dne položil ruku na evangeliuma
slavně prohlásil, že všichni jeho spoluobžalovaní
jsou nevinní. Ale posledníhe dne to odvolal
a tvrdil, že jsou přece jeho spoluvínníky.
»Nešťastný člověče, že si nás bereš na
svědomí !« zvolal plukovník Nikolič a žan-
darmové již jej i ostatní spoluodsouzené od-
váděli.
»Učinil jsem, eo jsi zasloužil!« volal z
ním Kneževič.
I jej odvedli. Byl velmi spokojen, že se
mu poslední výstup tak znamenitě podařil.
Kneževičův
Milan
Drag
Nikolič
Durič
Živkovič
Pavičevič
Kneževič
Srbsko
5
article
Ještě si v kohě neoddechl, když jej vyvedli na
dvůr. Přivedli kováře, jenž mu rozkoval těžké
okovy na rukou a nohou, Kneževič kouřil
a byl vesel. Ale tu mu začalo padati do očí,
že se kolem něho shromáždílo příliš mnoho
pánů, že s ním rozmlouvají zvláštním měkkým
spůsobem — ano jeden mu i vína nabídl. T
se Kneževiči rozbřesklo.
»Proč mi to nabízíši!« otázal se.
»Nyní už můžeš poroučeti, všecko tije
dovoleno,« dostal za odpověď. usě
Kneževič už věděl, kolik uhodilo. Vyžáda
si na posilněnou číšku rakije a chtěl i druhou,
ale nedali mu. V Bělehradě a v zemi všichni
si šeptali, že radikálově jsou nevinně odsouzeni,
a zahraničné listy hromovým hlasem to hlásaly-
Soudní a policejní úřadníci, kteří byli kolem
Kneževiče a slyšeli na vlastní uši jeho posledn
výrok, nebyli v pochybnostech o jejich vině.
I umluvili se, že se pokusí přiměti Kneževiče
aby nad hrobem před shromážděným národem
opakoval svědoctví, žest radikálové jsou jeho
spoluvinníky. On slíbil, že tak učiní — a to
jej stálo druhou číšku rakije. Nedali mu jí přes
to, že odsouzeným před popravou ve všem vy-
hovují. Nedali mu jí proto, aby nad hrobem
dl
byl úplně při jasných smyslech.
Svázali mu ruce provázkem, posadili na
umrlčí vůz, dali mu na krk oprátku a vezli jey
na popraviště. Tam jej postavili nad otevřený
hrob a vybídli, aby dostál slovu a vydal svě-
dectví před národem.
Kneževič
Bělehrad
6
article
Člen policie a vykonavatel smriného ortelu
Andra Petrovič mu řekl: »Duro ! J. V. králti
nedal milost. Máš-li před smrti něco na srdci ?«
»Mám«, řekl Kneževič a obrátil se k ná-
rodu: »Pánové a bratři! Král mi nedal milost
a tito žandarmové za minutu odejmeu mi život
Ale já hledám milost u boha a proto chci,
abych měl v hrobě pokoj, vyznati pravdu prav-
divou: Ani Vlajko Nikolič, ani (jmeneval ostatní
nevěděli o ničem a nebyli se mnou v žádných
stycích.«
»A s kým jsi tedy byl ve spolku ?e
»S nikým. Moje neštěsti mne navedlo.J
sám, sám . . «
»A je-li vinen kapetán Joca Dorděvič ?
»Ani on není vinen, svědek mi bůh.«
»Proč jsi tedy proti němu svědčil?«
»Abych se mu pomstil u aby věc : . «
Andra Petrovič dal znamení, pušky houkly
a Kneževič nedomluvil.
Andr Petrovič
králti
Kneževič
Pánová
Nikolič
Joca Dorděvič
Dura
spolek ? e » S
7
article
Král Alexandr, když po svém zasnouben
udělil odsouzeným částečnou amnestii, vyznal
v jedné veřejné řeči, že byl o attentátu klamán-
Teprve později byla mu zjevena pravda, ato
zásluhou, jakž možno právem se domnívati, ny-
nější družky jeho života. Nevíme, nemyslí-lis
král Alexandr, že je to již osudem korunova-
ných hlav, aby byly svým okolím klamány,
není-li už z předu shovívav k dvorským lhářům
a intrikánům. Okamžik nynější je vhodný
k tomu, aby přemýšlel o tom, nebylo-li by jemu
i národu lépe, kdyby všechny tyto lháře a in-
trikány poslal k čertu a obklopil se lidmi, kte-
rým pravda je tak drahá, jako národ i jeho
nejvyšší představitel. Co slyšeli při popravi
Kneževičově tisfcové, co věděl každý v Srbsku
i v cizině, nevěděl skoro po celý rok panující
srbský král. To nebylo možno jinak, nežli že
všichni kolem krále Alexandra sloužilí jeho otci
a všichni byli účastníky tohoto spiknutí, jehož
hlavami byli Milan a předešlí ministři. Milanje
za hranicemi, Vladan Dorděvič a spol. jsou pa-
dlými veličinami, ale králi Alexandru nemůže
to postačiti, on musí změniti celé svoje okolí
potom teprve bude mezi ním a národem čisto
a jasno.
Kneževičův
Milan
Dorděvič
Srbsko
8
article
Pohraničná afféra německo-
francouzská.
Nacionalistické »Libre Parole« píše se
z Nancy: Vážný případ udál se za nedávných
manévrů 11. divise v době, kdy pěší pluk 37.
dlel na hranicích. Jistý počet mužstva pluku
toho přiblížil se k území olsasko-lotrinskému.
i napsali na kůl několik slov proti Německu.
Někteři vojáci porušili prý i čáru hraničnou.
Na stížnost německého vyslanectva zahájeno
vyšetřování. Pluk 37. jest zadržán v kasár-
nách a propuštění mužstva odloženo až do
chvíle, kdy vypátráni budou vinníci, již nale-
zají prý se v 7. a 8. setnině. « Snad otato
ochota k Německu a přísnost k vlastním se
strany nynější vlády francouzské Berlinuv stačí.
Nancy
Německo
9
article
25.000 nasycených. sv
Prostá hrdost káže nám, abychom nezabý
vali se přiliš třeba že jinak kolosálním, již po
věstným banketem, k jehož oslavě vyhledalasi
vláda Waldeck Rousseaua všelikými pozornostmi
podporu žurnalistiky německé, nie neostýchajíc se
nejbeztaktněji zmařiti slavnost skutečných fran-
couzských přátel Francie, obecních zástupeů
pařížských, jakož i účasť stavovských hostů př
ní. Šla tato vláda známých kosmopolitických
živlů tak daleko, že při této líčené manifestaei
obecních zastupitelstev Francte nepozvala ant
zastupitelstva hlavníko města vlasti francouzské
jen proto, že jest smýšlení nacionalistického,
ano že, ač prvotně jej pozvala, jistého maira
(obco Lime v depart. Aisne), když zvěděla
z listu jeho, pozváni přijímajícího, jasně, že jest
smýšleni nacionalistického, den před tim
ses adilads úřadu a dalan rozkaz, abyi
kdyby se přece k banketu (s pozvánkoul!) do-
stavil, byl ze síně banketní vyveden! Ano, pra-
vidla pohostinství porušili vládní pořadatelé do-
konce i tím, že dali vyvésti policií
z banketu Maxa Regisa, starostu hl. města al-
žírského, jen proto, že tento si dovolil v kruhu
svých, u svého stolu — u stolce každého de-
partementu přednášeny řeči takové — mluviti
jinak nežli bylo vládě vhod.
Waldeck Rousseau
Maxa Regiso
Francie
Aisne
10
article
Ovšem jest Max Regis antisemitou, ale ad-
vokát židovských bankéřů anglických i něme-
ckých, francouzský ministr-president Waldeck-
Rousseau mohl se ovšem spokojiti tím, že již
v Alžíru dali Regiše pro řečnické jeho projevy
opětně zatknouti a po měsíce vězniti. Hněv mohl
vylíti si ale za to tím beztaktněji jen na někte-
rých osobách známých, na př. kdyžtě, ač vý-
slovně bylo u »čestného« stolu Loubetova vy-
kázáno místo i nejmladšímu starostovi. Francie.
pominul skutečně nejmladšího maira Bonia Castel-
lana, odpůrce regimu nynějšího a dal usednout
na místě tom o měsíc staršímu (25letému) sta-
rostovi obce Bourettu, Bourthoumiěrovi. Jak
přirozeno, nemohl ovšem ale pan Waldeck
Rousseau vyloučiti z banketu, nemaje potuchy
ani o smýšlení celých krajů, všechny maíry na
cionalistické: zajisté mu nebylo vhod, kdyžtě
mairové krajů Houle Saonc, Meurthe a Moselle,
demonstrovali před sochou Štrasburku pro my
šlenku odvety. Tyto a dříve vzpomenutě mo
menty jsou nám důvodem stačicím, abychom
nepřikládali banketu zmíněnému přilišného vý
znamu, na nejméně pak významu nějakého ná-
rodního projevu francouzského, projevu za celou
Francii. To ovšem novadí nám, abychom zde
vzpomenuli některých zvláštních podrobnost
mimopolitických.
Waldeck
Rousseau
Regiš
Castel
Waldeck Rousseau
Houle Saonc
Alžír
Francie
Bouretta
Meurthe
Moselle
Štrasburk
11
article
Banketu, dle vládních pramenů, zúčastnil
se 22.400 starostů (dle opposiční »Presse« st
rostů pouze 1700). Přes 2000 couvertů ná
leželo jiným hodnostům. Celkem tedy 25.000
hostí. Seděli po 38 u každého stolu, 2000 sluhů
posluhovalo, 1280 kuchařů vedle podřízeného
personálu pracovalo. Pro každých 1000 hostů
zvláštní kuchyně; týto nebyly označeny čísly.
aby prý nižšími čísly nebyli někteří hosté ura
ženi, nýbrž různými barvami.
Pro banket zřízeny v zahradě Tuilleril i
obrovské stany v podobě podkovy. U čestného
stolu seděl president republiky Loubet, v pravo
a v levo předsedové senátu a poslanecké sně-
movny (predseda teto nacionatista p. Deschunet
ministři, nejstarší starosta Francie (92letý), nej-
déle (po 48 let) hodnost starostenskou vykoná-
vající maire, starosta nejmenší (z dostavívšíeh
se) obce Francis Faitre Gaedrann o 17 oby-
vatelích atd.
Loubet
Francis
Faitre
Gaedrann
Francie
Presse
senát
12
article
Staroslové rozděleni ve skupiny dle de-
partemenlů (krajů); v každé skupině bylo volno
řečniti prefektovi (krajskému) i zástupei st
rostů. Jídelní lístek vykazoval 9 podnosů
i s ovocem. Před každým hostem stála vedle
malé láhve šampaňského láhev jiného vina.
V 45 minutách přednešeny všecky pokrmy až
na černou kávu, které se uvařilo 1000 litrů.
Mimo to rozděleno 30.000 doutnikův. Hrály
hudební kapoly, zpívány marsellaisa i písně
venkova,
»Patrie« praví, že nálada banketu byla
»chladná a metodická«s Prefekti krajův Aisne
alžírského byli za řeči své, doporučující regime
Waldeck-Rousseanův, dotyčnými skupinami sta-
rostův — vysyčeni.
Ostatně mírnější listy nacionalistův a mon-
archistů vidí v Loubetově řeči — novinam
v neděli sdělené — odřeknuti se Waldeck-Rous-
seanovy bojovné politiky. Předseda Loubet hledá
prý sblížení s nacionalisty. Také »Aurore«
míní, že Loubet desavouuje ministerstvo a že
se obrací k reakci. »Aurore« zve totiž nacio-
nalism prostě reakcí, . . Je-li obrat panu Lou-
betovi přičítaný trvalý, uvidíme. Byl by to bez-
toho jen obrat z — nouzo.
jítpartemenl
Rous
Aurore
Lou
Aisne
Waldeck
Patria
Loubet
13
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Voličská schůze, svolaná politiským klu-
bem pro okres novostrašecký, konána za hoj
ného účastenství v sále hostince Josefa Týřla
za přítomnosti pana poslance Frant. Udržala.
K návrhu pana okresního starosty Jana Nedvěda
a pana dra. Ant. Juzla zvoleno předsednictvo
z pp. Roberta Týřla, starosty polit. klubu, jako
předsedy schůze a Frant. Feifara, starosty obce
Kroučové, jako zapisovátele. Pan posl. Frant.
Udržal proslovil skvělou řeč, která s velikou
účastí byla sledována a živým souhlasem pro-
vázena. Chronologicky nastínil voličstvu udá-
losti na říšské radě až do poslední doby, načež
pojednal velmi důkladně o hospodářskýeh
zájmech v království vůbec a okresu našem
zvlášť. Po dotazu okr. starosty pana Jana
Nedvěda stran sanování financí zemských
důkladné odpovědi pana poslance navržena pa-
nem Frant. Slabyhoudem následující resoluce;
»My, shromáždění voličové ve schůzi svo-
lané spolu s poslancem naším panem Frant.
Udržalem v Novém Strašecí souhlasíme úplně
s názory v jeho řeči výslovenými, schvalujem
posavadní jednání i vedení strany svobodo
myslné, jsme s ní za jedno, pokud se týče je
jiho programu státoprávního, i vyslovujeme
zvláštní přání, aby, jak vyznívalo zasťoupeni
veškerých státoprávních stran na táborech, za-
chována byla solídarita i při nastávajících vol-
bách do rady řišské a tím tříštění našich sii
se zabránilo.«
Po dotazu předsedajícího byla resoluee
tato shromážděným voličstvem jednoh Pa sn
příjata. Pan dr. Just poděkoval panu poslanei
načež schůze za povznešené nálady skončena
lavaleol
Týřl
František
Udržal
Nedvěd
Slabyhoud
Just
Kroučová
Nový Strašecí
14
article
doždenšbogsoda
Výsledek voleb do živnostenských
soudů v Praze a okolí.
Ve třinácli sekcích konaly se předevčírém volby d
této nové soudní instituce, která zahájí činnost již
dne 1. října. Boj byl veden velmi tuhý. Vzdo
kompromisu sociálních demokratů se židy a Němci
v páté skupině (obchod) zvoleni byli
vesměs kandidáti čeští, navržen
Českoslovanskou obehodniekou be-
sedou a to zdreující majoritou. Ostatní skupiny za
přispění zmíněného kompromisu dostaly se do rukou
sociálních demokralů. Oficiálně bude výsledek voleb
oznámen teprve dnes, kdy koná se skrulinium.
Tabulka uvádí jen povšechný přehled, kolik hlasův
jednollivé skupině připadlo na kandidáty strany ná-
rodní (N) a sociálních demokratů (S). l.
Němec
Praha
17
article
Staré mésto
a Josefov
Hor. Nov. mě
sto a Vyšehr
Dol. Nové
město
Malá strana
Josefov hora
Vyšehr Dolo
18
article
950 39o
24e
146 163
431/ 220
19
article
a Hradčany
Hradčany
20
article
Holešbvice
Bubna
Bubno
21
article
Karlin
Karlin
Venkov. obe
okr. karlín.
Karlin
24
article
Smíchov
Závod Ring
hoffrův
Venkov. obce
a7e
okr. smíchov
Kr. Vinohrady
(soudní okre
hoffrův
Smíchov
26
article
Žižkov
(soudní okre
N.1212 149 439189119104
Žižkov
27
article
42n4
S. 3470 334 t119 1078 730 2589 9320
Včera byly vykonány volby přísedících a ná
hradníků živnostenského soudu ve sboru podní
katelů. Volební okrštek byl rozdělen na 6 sekc
a sice Praha I. a II., Karlín, Smíchov, Král. Vino-
hrady a Žižkov. Mezi zaměstnavately nejevil se
k volbám značný zájem. Někde se k volebnímu
osudí vůbec nedostavili, někteří dokonce
podniky své vůbec ani nelpři hlá s4li. Charakte-
ristické jest, že několik podnikatelů teprve včer
příšlo podníky své přihlásitil
V sekci II. (Praha VII.) ve skupině první (velké
závody průmyslu železářského, kovového a steoj-
ního) byl pouze jeden volič a ten se k volb
nedostavil. Ve skupině druhé (drobné závody
téhož druhu) ze tří oprávněných voličů přiše
k osudí pouze jeden. Ve skupině třetí (průmys
usňový, textilní, oděvnický a modního zboží) ze
voličů přišli voliti 2. Ze čtvrté skupiny (průmysl
keramický ažívnosti stavební) nedostavil se ani ten
jeden volič, který byl k volbě oprávněn. V páté
skupině (obchod) dostavili se 2 voličové.
Dle povšechného skrutinia včdrejších voleb je
výsledek následující: V I., II., III., IV. a VI. sku-
píně byli zvolení kandidáli kompromisní, navržení
ohchoduí a živnostenskou komarou. Za-t o v pál
skupině byli zvaleni kandidáti vý
hradně čenké národnosti. U volebního
osudí na slaroměstské radnicí bylo v teto skupině
pro kandidáty strany české odevzdáno od 98 aži lo
140 hlasů, kdežto kandidáti kompromisu obdrželi
pouze 38.-40 hlasů.
Při předvčerějších volbách bylo několik volič
zadrženo a ku potrestání oznámeno z toho důvodu.
že pokusilii se o falešné volení.
Král
Karlín
Smíchov
Žižkov
Praha
29
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Prcč nás nenávidí. Ve své nesk -
nalé lásce k tomuto státu neuvažují snad ná
rodní odpůrci naší o tom, jak by nás s ny-
nějším stavem věcí smířih, aby klid a pokoj
zavlád! opět v této říši, nikoli— heslem jejich
je nás zdrtiti. Nepřestávají volati na své ně-
mecké landvogty, aby byli drsní, tvrdí, ne-
uprosní oproti nám a nebáli se doraziti dýku
která bez toho již nám v ráně trěk. Takové
mluvy, jakou dnes dodávají si oproti nám
kuráže, neslyšeli jsme od nich dosud nikdy. Je
to třikrát protlačený oxtrakt vzteklé vášnivosti
a nezkrotné národní nenávisti, je to jedovatá
zášť, kterou nás otráviti chtějí, jež vane z kaž-
dého jejich projevu. A kdybychom souditi měl
z jejich odvahy oproti nám, musili bychom vy-
voditi z ní, že pevné mají opory za sebou.
30
article
Však jsme také my tou jedinou překážkou, že
tato říše a tím dobrá polovina Evropy není dnes
německou. My to byli, již zastavili jsme něme-
čkého velikána v pochodu na západ a již mu
od věků hatíme všechny plány. Od Urálu, po
vlastech ruských, širou sarmatskou rovinou a
ku břehům Vezery táhl se slovanský svět, však
průběhem věků zničeny, ubity slovanské stráže
na březích Labe i Havely, poněmčeno Meklen-
bursko, Pomořansko, poněmčena stará vlast Lu-
ticův a Sorbů v Braniborsku, a tam na severu
zatlačeno Slovanstvo až bez mála k nynějším
západním hranicím říše ruské! Jenom my Če-
chově vzdorovali jsme výpravám spojeného
Němectva, jenom my, národ počtem tak malý.
vypnuli žulová svá prsa, o něž tříštily se v do-
bách husitských výpravy německých křižákův
a my hrdě zvolati můžeme: kdo s Pa n ul,
dosud stojí Čech! A nejsme zde na
té, jakoby zvlášť pro nás stvořené výspě, ze
všech stran nepřátely obklopené, snad jako ně-
jaká ethnografická rarita, živá zvláštnost mu-
seální, nýbrž stojíme zde jako malý sice, ale
života sehopný, sebevědomý národ, ktorý
prodchnut je vědomím, že dostál dějinnému
úkolu svému tím, že zadržel ne pouze příval
Mongolů, již z východu hnali se na západ, šl-
říce zkázu a smrt, nýbrž že zadrželi jsme též
problematické požehnání kultury německé, jež
hrnula se ze západu na východ, o kterýchžto
přívalech se historikově dosud nevyslovíli, který
z nich byl nebezpečnější. A tím, že my tu
byli a se drželi, zabránili jsme germanisaci
Rakouska a tím že jsme zde a budeme,
zabráníme Německu, jež uchvátiti nás má zálusk.
Havela
Meklen
Mongol
Evropa
Vezera
Pomořansko
Braniborsko
spojený Němectva
Čechy
západ
východ
Rakousko
Německo
31
article
Je pravda, my hájili tím sebe, ale zároveň jsm
tím hájíli též tuto říší. Za to ovšem zvlášín
klidíme vděk. Nyní si hlavu lámou nepřátel
naši i pochybní přátelě, jak by nás ztrestali
nás vyplatili za to, že opovážili jsme se v opu-
štěnosti své a proti bezohledné šesteronásobně
parlamentní přesile užiti prostředku, za kterýž
se nestyděli Němcí, jimž do nadpoloviční většiny
scházelo několik hlasů a kteří nehrozili se uži
k vůli malému ústupku nám učiněnému taktiky
kterou na pokraj záhuby zavlékli tuto říši. Př
tom zapominají, že obstrukce je zvláštní způsob
opposice, že vytáhnouti na ni paragrafy je
nemožno, poněvadz obstrukce spustí ve
své naprosté lhostejnosti oproti zákonu i na
paragrafy. Teď kdosi vynašel, že by nám
byla zasazena smrtelná rána, kdyby president
sněmovny odepřel poslancům českým položiti
na stůl obvyklé našé státoprávní ohražení. Tím
prý by nás zničili. Co si ti lidé o nás mysli
domnivají-li se, že tím by zadrželi postup náš,
že tak ledabyle je fundován odpor náš a že
tak frivolně vrháme se v hoj? Velikou věe,
plnou obsuhu a jádra, domnívají se že afouknou
formalitou, jež má spíše ráz dennonstrace, nez
velkého aktu. Ne, ne, i potom, když nám ne-
dáte přečish státoprávní ohražení a když nepři-
pojíte hoku sněmovním spisům, zůstane nám
české stální právo, jež podkladem je našeho
hoje za antenomii, českým právem, od kteréhož
nenstoupíme. Neustoupíme jako stráž, jiež
chrání východ před záplavou ger-
mlánsko u
Němce
32
article
— Dr. Ebenhoch špatně pochodil. Dobrý
muž zapomněl, že ti, kteří zrady mají zapotřebl,
majíji rádi, ne ale zrádce. A dr. Ebenhoch
jako nový člen souručenstva byl by tomuto do
vínku přinesl jenom sama sebe a sv ů
černý čiin. To ale bylo málo pánům ze sou-
ručenstva. Následkem toho ocítil se dr. Eben
hoch mnohem dříve přede dveřmi souručenstva,
nežli do něho byl vpuštěn. Zejmena » N. Fr
Presse« pana hornorakouského hejtmana, který
snad ve přílišné horlivosti, dělati jen tu
pobijtiku, jakou chtějí nahoře, se
svou nabídkou se drobet přenáhlil, prudce od-
mítá. Vyčitá mu dokonce ramenářství, i praví
o něm, že nejraději by šel s oběma stranami,
s Čechy i s Němci, jemu že zrovna takje
lhostejna státní něměina jaka české státní právo.
Ba »N. Fr. Pressps podezřivá dokonce pana
zemského hojtmana, že co napsal proti nám, je
vlastně komedio, inscenovaná za tím účelem,
abychom se lekli, taktiky své se zřekli a horem-
pádem spěchali zachrániti se v lůně — star
pravice. Dru. Ehenhochovi a jeho stoupencům
nejde prý o prineip — nýbrž o moc. On by
nejraději byl nutonomistou v centralistickém
parlamenfě. Na páně Ebenhochovu vějičku
prý souručenstvo nessdne, nýbrž řídili se bude
i nadále slovy Cromwellovými: »Na boha
spolehati a suchý prach miti na pánvičee«.
Všakoni si ji přece jednou propálí, s panem
Elienhochem nebo bez něho.
doktor
Ebenhoch
Eben
Zejmen
Němec
Pressps
Ebenhochův
Cromwellův
Elienhoch
Francie Presse
Čechy
Francie
33
article
— Dr. Milde českým poslancům. Pa
dr. Milde, sám bývalý poslanec, jenž o národ
náš, o vlasť a především o Prahu takových zl
skal si zásluh, že v lelopisech zaznamenány
jsou zlalým písmem, a který zejmena svým
tramwayovým kontraktem a svými ramwayovými
processy o finanční zdar tohoto královského
hlavního města se přičinil, vytknul mladočeským
representantům lidu, že prý při záko ně
ob živnosttenských soudech a při
jiných po dobnýchzákonech spolu-
piůsobili, jakkoli věděki, jaká bře-
menutmehoeuvra Pande—Hlild
nechť tedy zví, co následuje: Především budiž
konslatováno, že zákon v nynějším svém znění
vyšel z výboru, v němiž zasedal je-
diný Čechl Bylo to totiž za famósní vlády
koaliční, v níž ovšem stoupengi strany svobodo-
myslné zastoupeni nebyli, za to ale nejbližší
přátelé strany, k níži hlásí se paní dr. Milde.
Za druhó byl zákon ten projednánv plenu způso-
bem takým, že nebylo možno sni dělati
k němlu am ande menty, ami navrho-
vati opravy, cožáby olsbatíně býl
bývalo salmo sebou zbytsčno, uvá-
ž1-i se, že koalice, abyzlákon pro-
sadidá tak, cjak z komisren vyšel,
usnesla se na zvláštní k tomu cíli proceduře
jež všechen odpolriz předu již mar
ným činila. Poslanciům v plenu zi-
stavenlo bylo řícibuďano neb ne.
Co čeští poslanci učiniti mohli, to se stalo.
Faktum je: zákon o živnostenských soudech byl
přijat výhradně kora l icií a nikým jiným. Máme
zarto, že dr. Milde, než do polemiky se pustil,
zlá
měl ívšecko toto vědět.
— Kluby občanské. Výbor Staro-
městského o bčanského klubu bude
míti důležitou schůzi zejtra o 8. hod. večer
v restaurantu panaSochůrka v Koppmance.
doktor
Mild
Praha
strana svoboda
34
article
Páni členové výboru, jakož i pp. obecní starší
za Staré město se slušně žádají, aby se určitě
dostavili. Členové klubu budou vítáni. — Výbor
Občanského klubu v Holešovicich-
Bubnech má dnes o 8. hod. večer v ho-
stinci su Havránků« schůzi, v nížo jednatis
bude mimo důležitéohospodářské otázky VII
části se týkající, též o doplňovacích volbách do
sboru obecních starších.
ož— Orgán radikální frakce přinesl, jak
známo, o důvěrné schůzi volební na Král. Vino-
hradech nesprávnou a nepravdivou zprávu, v níž
mimo jiné obsažen byl i domnělý výrok po-
slance dra. Herolda, že Francie za cenu od-
stoupení Elsaska a Lotrinska ponechala by Ně-
mecku volnou ruku v Rakousku, zejmena v Če-
chách. Jakkoliv jsme hned tyto informace ozna-
čili za nesprávné, uchopil se věci nepřátelský
nám tisk německý, ba domnělý výrok dra. He
rolda dostal se z »Neue Freie Presse« i do pa-
řížského »Tempsu«, který ovšem projevil po-
chybnost, že dr. Herold ve francouzských poli
tických kruzích tuto informaci byl čerpal. Leč
vzdor opětovnému prohlášení našemu, že výrok
ten je smyšlený, orgán radikální frakce napadá
zase dra. Herolila a chce zakrýti svou nešikov-
nost tím, že za to, co sám učinil, činí dřa. He-
rolda zodpovědným. Ponecháváme soudnému
čtenářstvu, aby samo tento způsob novinářského
boje ocenilo.
Havránek
Král
doktor
Herold
Holešovicich
Bubno
Francie
Lotrinsko
Rakousko
He
výbor občanský klub
Neue Frei Presse
35
article
Osobní. Pan Emanuel Kymla, zvěro
lékař, byl dne 21.t. m. jmenován okresním zvěro-
lékařem v Dobříši.
Úmrtí. Včem zemřel v Praze po delš
trapné nemoci pražský měšťan a býv. hotelier pan
Jose! Libal. Pohřeb koná se ve středu dne 26
tm. o 3. hod. odpol. z. kostela sv. Štěpána n
hřbitov olšanský. — V sobotn zemřela v Praze pani
Karolina Elbogenová roz. Malzkova. Pohřeb
bude zejtra o 3. hoď. z domu smutku na Havlíčkově
nám. č. 2.
— Germunisace na celním úřadě. Pa
MUDr. Ktrel Švehla koupil si v Pařiží sochu, která
mu byla poslána do Prahy. Poněvadž musilose
zní platiti elo, odebrali se p.dr.Švehla na celní úřad
aby vyhověl předepsaným formalitám a zaplati
Kyml
Jose
Libal
svatý . Štěpán
Elbogenová
MUDr
Ktrel Švehla
Švehla
Dobříš
Praha
Olšanský
Havlíčkův já
36
article
Sonč
109t
T6i
7r6
1000
98o
37
article
zákonné poplatky. Jelikož při vyclení má se dle
zákona učiniti též přihláška pro stalistiku zboží
cizozemského, byl po dru. Švehlovi odevzdán fovmulář
»oznamovacího listu« (Anmeldesehein), aby jej vy-
plnil. Pan dr. Švehla vyhověl a vyplnil jej česky,
avšak celní úřad pražský tohoto česky vyplněného
listu nepřijal a vydání zboží přes veškeré nalehání
adresáta odepřel. Úřadníci celní vymlouvali se na
celní řád, dle kterého deklarace celní musí prý býti
v Rakousku vyhotoveny v jazyku německém neb
italském. Následkem toho zakročil v zastoupení
p. dra. Švehly p. dr. Jos. Herold o vydání sošky
písemně a v podání svém dokázal, že nejedná se
o celní deklaraci nebo o nějaký celnt úkon, nýbrž
o oznámení pro statistiku zboží, upravené zák. ze
dne 26. čeryna 1890 č. 132 ř. z., kteréž učinili ze
může i u úřadů jiných a dovodil, že v tomto zákoně
ničeho není ustanoveno o jazyku, v jakém zmíněná
oznámení učiněna býti mohou. Celní úřad patrně
nyní nahlédl, že se dovolával předpisů na nvedený
případ se nevztahujících, avšak — nejspíše k něja-
kému tajnému rozkazu — vyřídil žádost pana dra.
Švehla
Anmeldesehein
doktor
Jos
Rakousko
38
article
Švehly výměrem ze dne 17. září 1900 č. 2685 zá-
porně s famosním odůvodněním, »že tiskopisy na
statistická ohlášení v řeči české vydány nebyly a že
pokud takových nestává (), tiskopisy česky vy-
plněné přijímati nelze.« Rozumí se samo sebou, ze
p. dr. Švehla svým zástupcem p. drem. Heroldem
proti tomuto vyřízení podal stížnost. Poněvadž se
stává každé chvile, že české strany musí vypiniti
německy ohlašovací statistické tabulky, jest nutno,
aby širší veřejnost seznámíla se se zákonnými pře-
pisy. Z důvodu toho uveřejňujeme stručný obskh
uvedené stížnosti. Praví se v ní: Zákonem ze dne
26. června 1890 zavedena byla t. zv. statistika zbožl
vývozu a přívozu z ciziny a vysloveno, že zboží to,
dříve než se výclí, má býti pro statistiku zboží
ohlášeno. Kdo tedy vyclení to žádá, jest povinen
zboží své oznámiti a jest za správnost a úplnost
statistického oznámení zodpovědem. (8 4., 5. a 13.
Švehla
doktor
Herold
39
article
zák.) Ozněmení to má obsahovali označení zboží,
druh, váhu a původ jeho; zároveň má se zaplatití
při tom statistický poplátek (8 9.) Kdyby někdo ně-
který předpis zákona neb prováděcího nařízení po-
rušil, podléhá pořádkové pokutě od 2—50 zl. Mini-
sterské nařízení ze dne 18. pros. 1893 č. 177 pak
předpisuje, že se má užiti úřadních fórmulářů a ob-
sahuje v § 7. předpisy, jak se oznamovací listy maji
vyplniti. V tomto 8 7. však ani v zákoně není ani
slova o ton, že by tabulky oznamovacfeh lista měly
vyplněny býti jazykem německým, a jest vůbec věcí
strany, určiti jazyk svěho podání. Pohěvadž juzyk
český jest jazykem zemským i úřadním, rozumí se
samo sebou, že strana své ohlášení pro statistiku
učiniti může česky. Okolnost, že formuláře byly vy-
dány pouze jazykem německým, nemůže nažtomto
právu ničeho měniti, naopak je povihností úřadů, aby
stranám českým formuláře, které tyto musí zaplatií,
výdaly české. Celní úřad však není ani oprávněn
nepřijmouti takovéhoto zákonitě vyplněného oznamo-
vacího listu, naopak jest dle 8 18. prov. nařízení po-
vinen oznamovací tabule stran zkoumati, a kdyby
v příčině čísla, názvu, množství zboží neb jeho pů-
vodu obsahovaly nějaké nesprávnosti, tyto opraviti,
resp. opravu žádati. Poněvadž přednosta celního
úřadu v tomto případě doznal, že vyplnění stálo ne
správně, byl povinen oznamovací tabulku přijmouti.
Ozněmení
Min
40
article
Nezákonné jest však odpírání vydati zboží, nebol
zakonnikde neustanovuje, že by cetnf zboží pro ne-
zachování oznamovacích předpisů pro statistiku mohlo
býli zadřženo, nýbrž dává jen právo k ukládání po-
řádkových pokut. Stížnost pak rozhodně opírá se
křiklavému porušení zákona a čl. XIX. stát. z. z.a
vyhražuje si právo vymoci vydání zboží cestou soudní
podáním žaloby na říšský soud. Pan dr. Švehla jes
odhodlán nepovoliti. Na českých obchodnících záleží,
aby energicky domáhali se českých formulářů stati-
stických. Litovati dlužno, že přednosta celního úřadu
p. rada Fiala, Čecb, dá se pohnouti k tak kříklavému
porušení práv jazykových a že podlehá tajným ná-
tlakům, ač musí si býti vědom, že k zřejmému po-
rušení zákona jej nikdo nutiti nesmí
— Turnéřská trucslavnost v Zábřeze
Prusofilům zábřežským nedaly sokolské slavnostiv na
Moravě spáti. Návštěva Sokolů v Zábřeze v tak
imposantním počtu pálila je příliš a proto, aby měli
na ránu náplasť, uspořádali minulou neděli na
rychlo trucslavnost. Turnéři zábřežští otvírali tělo-
cvičnu, rozestali tisíce pozvání turnéřským spolkům,
hasičům i veteránům do calé Moravy. Čech i Slez-
ska. Slavnost vypadla však hůře, nežli mobli si
největší pessimisté představiti. Očekáváno aspoň
2000 turnérů a zatím přišlo jich s hasiči dohromady
asi — 1501 Městská rada věnovala 400 zl. na
okrášlení města velkoněmeckými prapory. Vzdor
všemu tomu nebylo lze zabrániti fiasku tak neoče-
kávanému.
doktor
Švehla
Fiala
Čecb
Zábřeh
Morava
Čechy
Sokol v Zábřeh
41
article
— Nové volby do okresního zastupitelstva
v Jílovém. Poněvadž k volbám, již dříve vypsaným,
podány byly se strany poplatníků námitky, nařídilo
místodržitelství pro království české, aby vyhláška
prvá byla zrušena. Okresní hejtmanství na Král.
Vinohradech vypsalo pak volby nové a sice v tomito
pořádku: 1. pro skupinu venkovských obcí dne
8. října, 2. pro skupinu měst a městysů dne 9. října
(pro Jílové) a 10. října pro Pyšely. 3. pro skupinu
poplatníků z velkoprůmyslu a obchodu dne 11. října
a pro skupinu velkostatkářů dne 12. října. Volba pro
skupinu první konati se bude o 10. hodině dopolední
v sále hostince »Na šmelcovně« v Jílovém, pro sku-
pinu druhou v zasedacích stních dotyčného obecního
zastupitelstva vždy o 10. hodině dopolední a pro
skupiny třetí a čtvrtou v místnostech okresního vý-
boru v Jílovém vždy o 10. hodině dopolední.
Král
Jílové
Jílová
Pyšely
42
article
— Přípravy k rozpočtu obce pražské na
rok 1901. Z praesidla rady král. hlav. města
Prahy bylo obecním starším toto sdělení doručeno
»Jako roku loňského, bude i letos upuštěno od svo-
lávání zvláštních komisí rozpočtových a budou místo
toho rozpočty obecní vyloženy k volnému nahléd-
nutí pro pp. členy sboru obecních starších v míst-
nostech městské účtárny. Zvu veškeré pp. městské
radní a obecní starší, zvláště pp. členy komise fi-
nanění a pp. inspektory úřadů, ústavů neb objektů
obecních, jakož i pp. referenty a přednosty úřadů
ústavů, aby sobě neobtěžovali prohlédnouti si pří-
slušné položky rozpočtové a aby své návrhy a přání
v krátké cestě městské účlárně oznámili. Připomí-
nám, že na potřeby, jež by do rozpočtu v čas za-
řaděny nebyly, později zřetel vzal nebude, leč by
pan navzhovatel současně navrhl jich úhradu. Ná-
vrhy tímto způsobem učiněné sděleny budou v radě
městské u přítomnosti navrhovatelů a členů komise
finanční. — Rozpočty připraveny budou v místno-
stech městské účtárny v staroměstské radníci v ná-
sledujícím pořadu: a) od 30. září do 6. října roz-
počty fondů, b) od 7. října do 20. října rozpočet
obecních důchodů, c) od 2I. října do 27. října roz-
počty výpůjček obecních, d) od 28. října do 1. listo-
padu rozpočty školní a sice ve všední dny od 8.
bod. dopol. do 2 hod. odpol. a v neděli a ve svátek
od 9. hod. dopol. do 12. hod. polední a mimo tov
útery, ve čtvrtek a v pátek od 4 do 6 hod. odpol.
(vyjímaje svátky).
Praha
43
article
— Odhalení náhrobní desky Václavu
Pokovi-Poděbradskému, českému spisovateli
prvému předsedovi Spolku mag. a pomoc. úřadníků
král. hl. města Prahy, koná se dne 28. září o 10
hod. na olšanských hěbitovech VII. odu. XVI. č. hr.
21. — Václav Pok-Poděbradský nurodůl se dne 23.
září 1829 v Poděbradach, absolvoval vyšší gymna-
sium u Piaristů v Praze a další studia koual na
fakultě právnické v Praze a ve Víďni, věnovav se
výhradně lingnistice. Mlimo znalošt jazyků klasických,
Pok
Poděbradský
Praha
Poděbradach
spolek magnituda
Olšanský hěbitovy