ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 379290f0-7273-11dc-8b4b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 40, person 63, org 11, work 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 25. záři 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 265.
4 article
Na ranní a odpol. list předplšef ve v Praze vadministraí za čtvrt leta . . . . S R — s drojí denšškou na měsíe n čtvrt leta . .. 7 K oo ve sllsvác: 2 K 90 ns měsíe o Pollos na čtvrl leta. . . . . s drejí zisilkou na pl trrt lela . . . . i k ei
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Maďarské svědectví naší pravdě!
Maďarské svědectví naší pravdě! Není tedy snad naposled ani pravda že »když dva se perou, třetí se směje? A když těmi dvěma jsou Němci a Šlo vané v Cislajtanii, tím třetím, smějícím se že jest Maďar? Tato pochybnost by v nás skoro mohla vzniknouti při pohledu naty starostlivé tváře, jaké dělají dnes v lád noucí státníci maďarští, když mluví o ana- kondském tom zmatku veřejných po měrů rakouských. »Není asi myslí- cího člověka v Úhrách, aby nepohlížel s jistou obavou ku věcem, přiházejí- cím se ob čas v Rakousku« . . . řečnil dne 20. t. m. starý lišák Koloman Tisza ve Vel kém Varadíně; není prý v Uhrách nikoho, pokračoval, kdo by sobě nepřál, aby neblahé ty poměry rakouské vyjasnily se na základě ústavním co možná nejdříve, a on (Tisza) prý se také nevzdává posud naděje, že se tak stane a to dosti brzy. Ale zaruči t prý toho ovšem nemůže nikdo. Připouštěl, že může v Cislajtanii nade jíti opak toho, než co si Maďaři přejí Co by potom Maďaři činiti měli, o tom nechce Tisza dnes ještě uvažovat. Jen tolik prý chce říci, že by Maďaři i polom dostáli svým povinnostem vůči svému králi, jaké jim ukládá pragmatická sankce, kdežto by, co do vztahů hospo- dářských měli pak ruce volně.
Němec Maďar Koloman Tisza Rakousko Uhry Vela ký Varadín Tisza
7 article
»Možno, že by pak většina národa se domnívala, že zájmům vlasti uherské pro- spěje rozluka celních území. (Hlasy Tak jest.!) Pak-li by však většina národa jako dosud i potom mínila, že společné celní ůzemí bylo by Uhrám pro- spěšnější, nás — končil politikus Tisza — nic od něho neodloudí, děj se v Rakousku co děj.« — Tři dni po té promluvil bývalý odpůrce, nyní ale soudruh Tiszův ve spojené vládní straně, hr. Albert Apponyi ku svým vo- ličům v Jaszbereny, nuž a ten se tv á řil teprv ustaroženým: »V době, kde z ma- tek rakouských poměrů politi- ckých také tuhou sílu uherského státního práva zkoušce podro- buje a případně takéUhry posta- viti může před nové státo právni problémy«, strašil své trnoucí voliče — v době, kde jednak vyjednavání o celní svazek s Rakouskem, jednak vypršení obchodních smluv s cizinou, dále chystané vojenské reformy a opatření vyžadují bedlivého finančního a národohospodářského prozkoumání, jako náš těžký finanění a národohospodářský stav vymahá důkladné a promyšlené péče v době, kde dolebají na Úhry sociální pro- blémy, oprava politické správy a potře ba opevniti svobodomyslná zřízen novými hradbami«, v takové době vážné má prý za svou povinnost dostaviti se znovu na stráž velkých národních zájmů.
Tisza Tiszův Apponyi Uhry Rakousko Jaszberit
8 article
aby bránil nedotknutelnost státního práva uherského, národní samostatnosti a národ- ního sebevědomí maďarského na zákla de vyrovnání z r. 1867. Ano, nastojte, pan hr. Apponyi stra- chuje se dnes o vyrovnání z r. 1867; ale ne tak jako Deák, jenž nedůvěřuje Vídni, položil do vyrovnávacího zákona podmínku § 11., že musí se v Rakousku vlásti vždy ústavně. Hr. Apponyimu nezželelo by se te ústavnosti cislajtánské, ani kdyby ji odsou- dili ve Vídni ku prachu a olovu, jen kdyby nebylo v Uhrách té košutovské opposice, která číhá a pa se zrovna po okamžiku, kdy by Cislajtanli praskla ústavní for- vžtelgoq bnnos
Deák Vídeň Rakousko Hradec Uhry
9 article
měn nile
10 article
ma, aby mohla zvolati: nyn jest smlouva z roku 1867 mez Uhry a Rakouskem roztrhána my s absolutistickým Rakou- skem nemáme se co vyrovnávat a smlouvat, konec dualismu, Uhry jsou ode dneška úplně volným a neodvislým stá- tem, spojeným ku ostatní habsburské državě pouze dynastickým poutem o so bne unie.« — b holaaž Tohoto rozmachu a útoku maďarské levice na dílo Deákovo strachují se dnes vládnouci státníci maďarští, poněvadz vědí, že posavadní stav, kde my Cislajtáni svým každoročním 70 procentovým příspěvkem je plodpírůme a živíme, vlasiti jejich neskonale jest prospěšnější m, nežlibly byla ta budoucí úplna finanční osamělost říšeuherské, odkázané jen na vlastní výrobnost a po- plátnou sílu. To bylrozhodný důvlod, jímž zvítězil již roku 1867 prakticky smudre« Deák ve veřejněm mínění maďar- ském nad samým ideologem Košuthem: a to poznání vede také dnes Apponyie jako někdejšího »tygra« Tiszu, proč s takým zá- palem najednou bijou se za záchranu dua- lismu a základů vyrovnání z r. 1867. »Jest ovšem pravda,« rozumuje pan Apponyí, že poměry rakouské mohou se vyvi- nouti směrem, který nůs donutí ku jisté revisi vyrovnání z roku 1867, a sice buď tím, že v Rakousku vůbec ůstavnost padne, a s tou podmínka článkem XII. z r. 1867 stanovená nebo že utrpí rakouská ústava takových změn, že stane se jimi ny- nější forma svazku našeho buď tech- nicky nemožnou nebo politicky neudržitelnou. Však v obojím případě nesmí býti směr revise jiným, než když dle tradic Deákových uplatníme úplnou neodvislost Uher v souladů se základ- ními ustanoveními monarchie.
Uher Deákův Deák Apponye Uhry Rakousko Tisza
11 article
Těžké chyby dopustil by se po mém náhledu národ maďarský, kdyby bez nutné příčiny uchopil se na- hodilé příležitosti, aby sve státoprávní vyrovnání s Rakonu- skem rozvázal. Každá k tomu s měřující snaha byla by na od- por naší národní mohutností a naší zabezpečené budoucnosti. Váha Uher nejen v tomto mocnářství, alebrž v celém vzdělaném světě právě tím nesmírně vzrostla, že oproti rozrušujícím účinkům zmatků rakouských Uhry stojí zde jako bez- pečný těžník mocnářství a tím jako pilíř klidu evropského. točkznl sin »Že pak mohouUhry prokazo vati dynastii, mocnářství a celému zá- padoevropskému systému dnes tuto velikou službu, pochází odtud, že těší se zabez- pečené své státní neodvislostie — honosil se Maďar Apponyi zcela správně: »Neboť kdyby se bylo poda- řilo slíti Uhry s Cislajtani v jednu rakouskou velemo narchii, kdyby setak bylo po- dařilo zničititen historický. stát udržující princip organické jednoty vlasti uherské: toži bychom dnes pospolu s Rakouskem se viklali a dy- nastii by se dnes nedostávalo půdy, která neohrožena nebezpečím rozkladu, svou vnitřní pevností, svým histor- ckým základem mravně i hmotně dosti mocnou jest, aby v této krisi zabezpe- čila trvání monarchie a těžiště moci její. Jakého skvělého dostiučinění dostalos tím našim, tak dlouho kaceřovaným národ- ním ideálům!« Tu slyší centralistické to Rakousko jeho státníci ubozí zasloužený soud nad
Uher Maďar Apponyi Rakousko Rakona
12 title
Hlov
13 article
sebou vzhledem ku nesmrtelným hříchům svým, jichž od půl století dopou- štěli a dopouštějí se na Rakousku tím svým zarytým bojem prot právu království českého a zem koruny české. Ejhle, dnes jim praví Maďar Apponyi, kde jest síla, záštita a ga rancie moci rakouské: v samostatnosti historických jeho vlastí a ná rodů. Kdyby nebyla Vídeň r. 1871 poslechl zlých rad Andrássyových a Beu stových, dávno bylo by Rakousko kon solidováno politicky, ústavně i hos po- dářsky a svobodné samostatné země koruny české byly by mu stej nou záštitou, ba většíe ještě a mocnějšín zdrojem síly velmocenské, než jsou Uhry. — Zda konečně nyní po tom muďarském svě deciví o blahoplodném účinku restituce práv historickým národům a vlastem svým — dostane to Rakousko konečně oči ?l
Maďar Apponyi Andrássyový Beu Rakousko Vídeň Uhry
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. záři. (Hr. Jan Harra c pro svobodnou volbu taktiky.) Ví deňská »Informace« otiskuje list hr. Jana Har racha, v němž se vyslovuje proti tomu, aby voličové svým poslancům předem určovali tak tiku obstrukční. Bylo by to jednak neústavní poněvadž ústavní zásada zapovídá dávati poslan cům určitou maršrutu pro parlament; bylo by to i nepolitické, poněvadž by poslanec pro pří- pad změny politického větru měl ruce vázané. »Nechte dráhu volnou! volá hr. Harrach. Zastřeme minulost závojem a pokusme se třebas ise sebezapřením uvésti rozviklanou státní káru opět do běhu. Obstrukce nemůže býti hlavním účelem parlamentní strany, naopak músí být jako překážka spořádaných pomérů odstraněna. nechceme-li svou existenci vůbec zahubiti. Němci a Slované jsou odkázáni, žíti pospolu tomto státě, neboť roztrhání Rakouska mělo by za následek takové přesunutí evropských sil, že by v brzku nastala nutnost, Rakousko znovu zřizovati . . Náš mocnář jako přísně ústavní panovník nechce bez sonhlasu parlamentu pod- niknouli nijaké změny ústavy, dokud tato vyho vuje svému úkolu. Že váak tato ústava potřebuje opravy, ukazuje stav, v němž se právě nachází na velikou škodu národů celé říše. Aby ctihodná Austrie opět ožila, k tomu neni třeba nic jiného, než aby se přtsně prováděla zásada sprav dlnosti . . . .
Harra Jan Haro Harrach Němec Slovan Praha Hradec Rakousko Austria
15 article
Jsme přesvědčeni, že hr. Harrach dal tuto výstrahu vytisknouti s úmyslem nejlepším, před- pokládaje, že v těch kruzích, jež v Rakousku rozhodují, také se uznává potřeba nové úpravy zastaralé ústavy, a že se možno zde nadíti přís ného provádění zásady spravedlnosti. Nepřehlédl však hr. Harrach, jaké požadavky činí ve svých volebních provoláních německá levice ? Povšiml si, kam směřuje volání po státní němčině, po uzákonění německé nadvlády v tomto ze dvou třetin slovanském státě? Mysli, že hrdopyšná. vládou hýčkaná strana, chovající takové nároky je schopna uzavříti s námi spravedlivý smír? Obstrukci z a každou cenu naše delegace prováděti nebude. Záleží však na těch, kdo roz- hodují nyní o osudech tohoto státu, aby ji umožnili obstrukce se vzdáti. Z Plzně, 24. září. (Prof. Blažek situaei.) Zpravodaj »Plz. Obzorn« vyžáda si mínění prof. dra. Blažka o některých ča sových otázkách politických. Prof. Blažek ne- očekává, jak přirozeno, od rozpuštění říšské rady nijakých podstatných změn, leda že ve sně- movně sesllí živel radikálný. Zadostučinění za urážku, způsobenou českému národu 17. řijna 1899, dr. Körber nám dle mínění prof. Blažka nedá ani po příznivých pro nás volbách, nedají-li k tomu Němci svolení. Proto také nevěří v děl nost přištího parlamentu. »Myslim — odpovědel
Harrach profesor Blažek doktor Körber Němec Rakousko Plzeň
16 article
is stebslizv čvzlno řodoi sk vmolodlnndi snčnisov
17 article
na danou otázku — že česká delegace opět přinucena bude k obstrukei. I kdyby se změnil jednací řád, bude nucena prováděti ji; vyloučení členů ze sezení mělo by za následek solidární jednání všech českých poslanců lidových, snad i velkostatkářů, a rov- nalo by se dočasně samým parlamentem vyvo- lané abstinenci.« o ne Pokud se týče poměru konservativních velkostatkářů k české delegaci, pravil dr. Bla- žek: »Konservativní velkostatek jest dynastický a poněvadž jest přesvědčen, že i politika če- ských poslanců jest dynastickou, směřující prot rozpínavosti Němců a tím i proti sesílení moe Hohenzollerů, půjde vždy s vedoucí stranou ná- roda českého. Tento poměr může býti modiíi- kován dočasnou taktikou o lidovýchb poslanců. zůstane ale, tak soudím, vždy přátelským e V obnovení v ětšiny bývalé pravice professon Blažek sice nevěří, ale doufá, že aútonomní živ lové se skupí v jedno také v příštím parla mentu.
Němec Blažek
18 article
V Praze, 23. záři. (»Reichswehr proti dru. Ebenhochovi.) Projevili jsme již velice oprávněnou domněnku, že ochota dra. Ebenhocha, zubočiti na levo do tábora něme- ckého sourüčenství jest pouze jeho osobn ochota, nikoli však výraz smýšlení celé strany k niž dosud náleží a v níž je jedním z vůdců »Reichswehr«, jež hájívá mínění bar. Dipaula a dra. Fuchsa, vyslovuje se dnes co nejrozhod něji proti tomu, aby se už nyní rozhodovalo o tom, ke které parlamentní skupině se má při- družiti katolická strana německá, o níž se do sud neví, v jakém stavu vyjde z příštich voleb »Reichswehr« připouští, že dr. Ebenhoch smýsl dobře se svou stranou a že ho svedl odstavec resoluce pohlavárů levice, v níž se praví, že v německém souručenství je dosti místa pro všechny, kdo mají zájem o německý lid a jed- notu státu. Proto prý asi pro svou osobu, ale nikoli za celou stranu, má za možné jakěsi sblí- žení s německým souručenstvím. »Ale dnes — píše dále »Reichswehr« — kdy mimo antise- mity celé německé souručenstvi, jestliže přímo nepopírá možnost takového sblížení, asponje činí závislým na velice ponižujících podmln- kách; dnes, kdy je stále zřejmější, že se v sou- ručenství liberalismus neustále vzmáhá, že tisn- i německé antisemity: musí dr. Ebenhoch uznati. že se mýlil, pokládal-li za přálelské pozvání to. co je vlastně jen vyzvání k bez podminečnému pokoření .' . «
Fuchsa doktor Ebenhoch Praha
19 article
V Prano, 24. sáří. (Madarská slov a skutky.) Proslulý státník uherský a předn sloup nynější vlády Szellovy, hr. Alb. Apponyi, měl v neděli před svými voliči v Jászberení ve likou politickou řeč, v níž se na konci dotknu také poměru Maďarů k jiným uherským náro- dům. A tu pravil: »Národ, jenž pod ochranou liberálních řádů a spravedlive správy rozvíjí a sjednocuje všechny svě zdravé síly, jenž stejně pevně hájí své státní samostatnosti, jako rozumně rozpoznává poža- davky politického stavu; národ, jenž s klidným sebevědomím řídí své osudy a získává si stále větší vážnosti mezi národy evropskými; tento hrdý maďarský národ udrží v kruhu své při- tažlivosti také občany nemaďarského jazyka. Vím, — pokračoval hr. Apponyi — že se dějí také projevy trestuhodné národní agilace a pří pravy k ním, proti nimž nesmí uštati sprave- dlivý boj a neoblomná přísnost. Vím, že zabez- pečení národní jednotý přímo vyžaduje opatření nesoucích se za tímto cílem. K tomu však je také třeba bezůhonného účinkování státních in stitucí. Chceme-li, aby si každý vlast vážil a ji miloval, upravme vě tak, aby každému vážnost a lás ku vnujcovaly.« Nuže, jak maďarské státní instituce vnucují nemaďarským národům vážnost a lásku k vlasti, poznáváme z lakonického telegramu, jenž nás právě dochází z Báňské Bystřice a zní: » Vy- paledre
Szellův Maďar Bystřice
20 article
V drobnéní prodejii vdpolední. .. . . . . zs 2 b Va úlialkách na venkověi ranní č íslo, sdpolsdní: . . . . . . ! s Inseráty plati se kotová sapř Přelybasení a inssrty plGrná zaápalnl strace v Marisntke nlici č. Tam nacházali so tek redake tiskarna a szpadics s Nátodmich Listá Rukopisy se nevraosji- slsroll
21 article
jma jednoho, všechny obviněné Mar tince vsadili dnes do vězení.« Jde tu o Matuše Dulu a jeho 23 soudruhů, kteří odsouzeni k těžkým trestům a pokutám za to, že v červnu r. 1898 přišli na železniční sta- nici martinskou přivítat svého soudruha, redaktora Ambra Pietra, vracejícího se z přelíčení. Nebylo při tom veřejných řečí, ani jiných okázalých pro- jevů. Přátelé jen stiskli svému seudruhu ruku, Dula je poceloval a za zpěvu písně »Hlej Slo- váci« doprovodili jej domů. Za tuto »trestuhod- nou národní agitaci« odsouzeni: Matůs Dula k šestiměsíěnímu státnímu vězení; bás- ník Svetazar Hurban k pěti měsiců m; Blažej Bulla, P. Mudroň a Andr. Halaša, každý na tři mělsice; 17 jiných Slováků každý na dva měsíce a slečny Etelka Cablkova a Elena Švehlova každá k pokutě 100 K za to, že Pie- trovi podaly mléky kytici! ne To že získá národu maďarskému vážnost v rodině národů evropských ? Hrabě Apponyi se mýli! Pro takový skutek, pro takové kopnuti bezbranných utištěný ch lidí má každý poctlvý Evropan jen nejhlubší opovrženjl
Dula Ambra Pietr P Mudroň Andr Slovák Etelek Cablkův Elen Švehlův Pius Apponyi Evropan Blažej Bulla Hlej St Matůs Dula
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. září. Ruský list o položení v Čině. »Hooe Bpev« praví o německé notě, že položení v Číně ještě více zamodrehala. Něme- cká vláda určuje za podmínku míru vydání osob, které daly počátek protievropským bouřím. Zatím ale prine Tuan, jenž při tom byl hlavním činite- lem, má ještě velikou sílu a vliv. Třeba ho již angličtí a němečtí diplomaté vydali v ruce katov- ské, prine Tuan ve skutečnosti vládne v celé Číně, kromě té malé části, kterou obsadila Evropa, podpisuje rukou bogdychánovou úkazy a instrukce nám neznámé a je napořád v Číně nejpopulár nějším mužem. Pro mír s Evropou jsou zámožní jednotlivci, ale sta millionů nezámožného oby- vatelstva jsou pro další boj s Evropou a jsou proň Um spíše, že Evropa všemi silami se při- čiňuje, aby rozmnožila v Číně počet těch, kteří jsou Evropou ožebračeni a mohou se ukazovati celé Číně jako modela takového Číňana, o kterého postarala se Evropa.
Číňan Praha Čína Evropa Hooe Bpev
23 article
Ale Evropa nepřivádí na mizinu jen Číňany nýbrž i sebe. To vše nemůže míti za následek mír, nýbrž ještě větší rozhořčení s obou stran, neboť Evropa ve svých očích je nevinná a bude žádati od Činy náhradu škod, které si sama ucinila. Na severu Číny, zvláště v severní části pekinské provincie zastavil se nejen všechen ob- chod, nýbrž i všechen pravidelný život. Téžký stav obyvatelstva tam, kde leží evropská vojska, zvětšuje se následkem evropských exekucí a spí žování, jež vlastně nejsou nic jiného, než lou- peže. Sami Evropané se již za tyto loupeže za- stydéli a velitelé vojsk vydali rozkaz, aby každá vojenská rota při spížování byla vedena důstoj- níkem. Rozkaz tento vydán teprve nyní a vojska spojenců v počtu 60.000 mužů leží v Pekinsku již déle měsíce. Ještě těžší jsou exakuce tobo druhu, jako anglický general Dorward vykona onehdy v městě Tu-Liu. Vyhnav odtud boxery. dal vyhnat i veškeré obyvatelstvo, jehož bylo na 50.000 duší a na to celé město srovnati se zemí. Podobně učinil německý generál Höpíner v Ljak- Ljanu. A tak každým dnem roste počet žebráků a ožebračených. Čásť jich zahyne, ale silnější přidají se k tlupám boxerů, z nichž každá sama o sobě nic neznamená, ale dohromady budou věčně znepokojovat spojeneckou armádu a jí službu znesnadňovati. Zatím v šanchajském okruhu a na Jance nastalo položení hrozivé. Rozšíří-li se válka i na Šanchajsko a Kantonsko, Evropané budou nuceni buď rozptýliti se po všech důležitějších obchodních bodech, anebo po vo- lati posily z Evropy, čímž vojenské ná- klady, beztoho veliké, vzrostou ještě více.
Číňan Evropan Lia Höpíner Ljan Janec Evropa Čína Ljak
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vovzduší Paříže. Podává Hynek Marek. Jedete z rána z Alfortu po Marně, jež na jihovýchodě před Charentonem vlévá se do Seiny. Cestujících přibývá, sluch i oko hltá dojmy dne. Na mostě u břehu prodavačí a pro- davačky vykřikují čerstvá čísla novin. »Le pelit Parisien« volá žena pronikavě, rovnajíc každé číslo na terasse a zatěžujíc je kamenem. »La Patrie, slil vous plaft, la Patrie !« křičí schátralé chlapisko s rozkřáplým basem. Má slušné me- zery v dásních. Ostatní zuby pohybují se jako klávesy. »Lléclair, s'il vous plaft« zase umou- něný kluk, rozbíhaje se proti passantům. Do- provází vás kus cesty. Koupíte-li, jde to v jedné větě, »Merci, P'éclair!« Obecenstvo podobným způsobem kupuje svůj denní žurnál, usedá na loď a čte. Francouz čte cestou, jda za svým povoláním. Na parnícíeh ovšem četba je nejpohodlnější. Od štihlě, úllo- boké slečny až po vousatou babku, jež ze svého košíku vytahuje lacinou »La Patrie«, již položila pod kapustu a karfiol, od nažehleného galána se zlatým skřipcem až po starého pána- podagristu — vše otvírá noviny a čte. Nenl-l náhodou nějaká sensační zpráva, noviny brzy zašustí — odkládají se a hovoří se. Sotva kdo všímá si, že tam v předlodí rozplývá se jakýs tovární dělník vedle sličné služky citem lásky Pod jich lavicí občas zabručí pudl, kterého služka z alfortské nemocnice jako rekonvales- centa pánům přivádí. Šohaj se rozpaluje víc a vle, hladí dívčině ruku, rovná jí vlas a při rozchodu dává ji ohnivé polibení. V pravo zříte celou flotilu rybáků. Seina u Charentonu bývá malířům často předmětem
Hynek Marek Francouz Šohaj Charenton Seina Nenl Vovzdušet Paříž Le Patria P ' éclair
25 article
genrových obrázků. Rybák pařížský vstává časně. aby dosáhl dobrého místa. Má široký, slaměny klobouk, přes odév volně spuštěnou košil z režného plátna a na nohou trepky. Na řece se umyje, nají a přes poledne i vyspí. Pak s olympickým klidem divá se dále na těžítk své udice.- Rybaření v Seině je zábavou i pro intell- genta. Pozorujete pána, jenž sestupuje ku břehu. Šat má bezvadný pařížský střih, elaque leskne se mu v paprscích slunce; za ním jde sluhn s polní stoličkou a náčiním rybářským ve svazek spojeným. Než napočítáte deset, sedí nia břehu v podobném úboru jako nejprostší rybák, který za sous nabízí běličku na slunci vysušenou. Na břehu ozývá se odevšad »qúarante cen- times« *) v gradaci, jako naše zpívané »živio«. Ta dvě slova buší vám do sluchu tu z prava, tu z leva. Ještě hojněji před památnými místy. kde stavi se noha turistova, před Pantheonem nebo na náměstí do la Concorde. Jsou to pro- davači vstupenek výstavních. Poznají se dle silné lepenky za páskem čepice s nápisem »Tickets!« Ženy nosí nápis na prsou jako pranýřovaná žena ze středověku s napsaným hříchem. Neméně útočivi jsou prodavači pohlednic různých alb. Hotová bursa, na níž turista často bývá napálen. Koupíte od jednoho za frank, co u jiného stojí 12 sous. Ukážete-li prodavači. že vás ošidil, je hned hotov — dáti věc stejně lacino, ale s podmínkou, že koupíte nějaké album- Při tom vás nekřesťansky natáhne v náhradu. Zkušenější turista smlouvá. Prodavači jsou pří- stupni, je velká nabídka. Podáte-li směšně malou cenu, obrátí se na podpatku a vychrlí katarakt svých: »Album de l'exposition, s'il vous plal
Rybák Seina jít l
26 article
*) Někdy ovšem také »trente cinq« dle toho jaký je kurs vstupenek — un frane« na kolemjdoucí. Hrubost tomuto tlučhubovi je věcí neznámou. Za chvíli znovu k vám přiběhne a nabízí kradmo ze své torby fotografické lístky s různými bohyněmi v ada- mitském úboru. Obráceným vydáním těchto prodavačů jsou oznamovatelé a rozdávači reklamních lístků, rozestavení tu a tam na bulvárech, na křižo vatkách ulic. Jsou závodem placeni, zachová vají přísné mlčení. Vtiskli vám do ruky ozná- mení, jež hlásá, že v tom onom etablissementu možno báječně levně se najísti. Pohybují se jako dřevění aktéři krok sem, krok tam. A tamble doleji rozložil svůj krám skutečně nějaký Va vřinec Leboda! Na drátkách řídí několik figurek zvýší 1 dm. Znázorňuje hospodářské práce sečení trávy, orání, mlácení atd. Zahájil před stavení s »Attention, messieursl« Hlouček zvě davců se shrnul do kola. Po chvili putují figurky do košíku služky, která svou madame do trhu doprovází. Z torby vyhoupla se nová legie dro věných agrárníků a představení pokračuje.
Hlouček uno
27 article
Umělce jiného genru spatřili jste na po- břeží Seiny, při vstupu ku parníkům. Nějaká zneuznaná duše muzikantská. Má slušný oděv u výrazném obličeji sedí modrý skřipec na ko- vové šňůře. Z tašky po straně čouhá mande jakýchsi píšťal. Obcházeje píská arii z » Martye s takovým citem, že se osrdí otřásá. »Každý bez učení na ni zabraje,« vykládá »jeden frank!« A spusti odrhovačku ze chantanu. Z davu se zvedla ruka, skok —a již zase něco z »Hugenotů«. Napálený kupee v ústraní si fouká do získaného klenotu, ale tóny podobají se svištění myší. Smich v zástupu. Výše poděl nábřeží Voltairova kotví lod určená pro Havre. V lanoví na improvisovaném stupátku tři umělci v malebné póse — potomei galských bardů. Jeden v popředí přednáší sluš- ným barytonem jakousi píseň bohatýrskou. Druz
Voltairův Seina
28 article
jej provázejí na houslích a na kytaře. Chlapík má tyranskou trpělivost. Slunce mu praží na obnaženou hlavu. Co chvíli pot si stírá. Zástup zevlounů neprojevuje ani dost malé nadšení. Sestupuje tedy do podsvěti lodi, aby se ob- čerstvil, a spouští »con anima« jakousi odrho- vačku. Zástup tleská. Umělec přikročil k vybí rání, zástup se rozprchává všemi směry, jako povozy na »Place de l'Etoile«. Lépe, na mou věru, vede se žebrákovi. který o nějaký hon výše podél břehu ne mod litbou, ale chřestěním své pokladničky okol jdoucí na sebe upozorňuje. Zahnete kol »Jardin de plantes« na ná- městí Denfert Rochereau, kde sta lidí čeká od půldne, nežli otevrou bránu ko katakombám. Je-li všude jinde v Paříži usnadněn přístu k aktrakcím zachováním vzorného pořádku, zdo panuje vzorný nepořádek. Ještě nejste na míste a již proti vám žena udýchaná, nabízejíc svíe do katakomb. Otvíráte ústa k otázce. Ale již řiči: »Un franc, s'il vous plait!« Trochu drahá slce, ale za památku, budiž! Dav se množí. hlava ke hlavě, rámě ku rameni, tlačenice k ne- popsání. Pojednou vlna zástupu valí se zpět n rozžhavenou dlažbu! Odražen zase vpřed, ja- koby chtěla ztéci železné mřížoví vrat. Bolestné vzdychání, smích, klení. Kdosi vpředu kles k zemi. Zase zpěv a zase smích . .. Při východu je čilá poptávka po špendl kách. Cáry šatů po nich přímo křičí. Znaveni potulkou neobsáhlým místem, used neto někde na buleváru. Hltavým zrakem sledu jete příboj lidstva hlavními tepnami Paříže. Skle- nička absynthu u mramorového stolku na chod- níku pozvedne vaši náladu. Večerní šero sklání se do ulic. Příliv na- stává kol 8. hodiny. Všude horečný spěch chvat. Hovor, smích, křik, váda. Nade vším ra- chot kočárů, dostavníků, vřesk výstražných
Hovor Jardin jít plantes Paříž Denfert Rochereau Place jít l ' Etoile
29 article
trubek tramwayových. Pozornost vaši upoutal pán s geniálním klidem se kolem ubírající, za nímž sluha vede dva čístě vyprané psíky. Pak zase černoch se skřipcem a cilindrem, měříci chodník chůzí zbohatlého bankéře. Zas se mihlo kolem individuum zaplavené potem. Se smeknu- tým kloboukem zařvalo mezi stoly: »La Presse !« A než se nadějete, slyšeti týž hlas už zase ze sousední brasserie. Příliv obecenstva vzrůstá. Teprve ke dva- nácté znamenáte odliv. Chcete-li, možno také v některé odlehlejs pivnici příjemně ztráviti večer. Naše učitelská parta vyhledala svůj stánek až na obvodě Pa- říže. Nebyla-li únava přílišná, zpívaly se večer národní písně. Posluchačů bylo dost a příleži- tosti potěšiti se s milými domorodci také dost. Při podobné zábavé přistoupil jednou dělník v modrou bluzu oděný s kytici k naším dámám. — Pocta vašim dámám a vašemu zpěvu vysvětlili nám. Muž si za to nepřál než stisk ruky a vzá- jemné připití. Učioili jsme tak. Zpěv zas se vlnil tichým večerem. Za chvíli přichvátá pod verandu elegantně oděný muž s jiskrným zrakem a úsměvem ve tváři. — Dovolte pánové — praví lámanou če- štinou — slyšel jsem zpěv, nejste Čechové ? — Ovšem za jsme! — Já jsem Černohorec. Dle zpěvu jsem vás tušil 4 Všude vítžzite zpěvem, hudbou . .. Studuji zda na veterinářské škole. V Čechách studoval jsem na Mělníku a práva na vaší uni- versitě. Ach! v Čechách je krásně. Předloni byl jsem v Montpelieru a pak ve Švýcarech na ško- lách hospodářských . . Vzájemné představování, připíjení. Tak se našinci potkávají a shledávají v tom vzdáleném ovzdušíl
Čecho Černohorec Čechy Mělník Le Presse