4
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Iron and Stesl Institut ve Vídni.
Z Vídně, 23. září. (K. k.) Včerejší znhnjovac
schůze Iron and Steel Institutu účastnili se ministři
obchodu dr. Fořt a orby hr. Auersperg, dv. rada ryt.
Fries a náměstek starosty dr. Naumayer. Z vyniku-
jících průmysiníků a mužů vědy dostavili se mimo
jiné: Rektor vídeňské techniky Hochenegg, rektor
prof. Vambera (Přibram), železniční ředitelé Eger
Grünburg a dr. Böhm, báňský rada Guttmann, hl
ředitelé Schuster (Vatkovice), Kerpely (akpská báňiská)
Hutze (Ternice), Gůniher (Škodovy závody). Ministn
dr. Fořt pronesl nejdříve několik anglických slov
uvitání a pokračoval pak německy:
Naplňuje nás radostí, povděkem, ba pýchou, že
nám bylo popřáno, pozdraviti jedno z předních prů-
myslových sdružení na celém světě. Jsme si úplně
vědomi významu cnů, jež sleduje váš Institut. Víme
dobře, že jsme současníky epochy, která v dějinném
proudu lidstva přináleží k nejpamětihodnějším. V této
evoluci, o jejíž velkoleposti nemohlo se našim před-
kům ani zdáti, tvoří pokrok v oboru metalurgie železa
a zpracování železa jeden z nejdůležitějších znaků.
doktor
Fořt
Auersperg
Fries
Naumayer
profesor
Vambera
Přibram
Grünburg
Böhm
Guttmann
Schuster
Vatkovice
Hutz
Ternice
Škodův
Vídeň
Iron and Stesl institut
Iron and Steel institut
Kerpet
Gůniher
5
article
Železo a ocel jsou nosiči, na nichž zvedá se smělá
stavba hospodářského a společenského tělesa nové
doby. Z ocele a železa skládá se jeho kostra a ocel
a železo v tisícerých formách, v nichž se jich užívá,
tvoří zároveň základ pro novodobé potencování lidské
výkonnosti, tvoříc nesmírné hodnoty a přivážejícje
de obchodu a výroby, zároveň však — třeba to znělo
sebe paradoxněji — zabezpečují mír podivuhodným
pokrokem techníky zbraní. Do té epochy převratu
a triumfů práce, při nichž metalurgii železa přináleži
nejpřednější místo, do této epochy spadá také působ-
nost sdružení, jehož zástupce máme dnes štěstí po-
zdraviti ve svém středu jako hosty. Dovedli jste, pá-
nové, postaviti vědu do služby praktické práce, do-
vedli jste co nejvíce přispěti, že vymoženosti fysiky
chemie, elektrotechniky byly zužitkovány způsobem
který ve mnohých směrech způsobil pravé divy, ne-
boť vynálezy Bella, Bessemera, Thomy, Carnegia
Siemense, Martina a j. razily nejen dráhu vývoji že-
lezářského průmyslu, nýbrž i jména těchto metal-
urgických pionýrů jsou, jak známo, co nejúžeji spo-
jena s dějinami vašeho institutu. Přijměte proto výraz
našeho blahopřání a obdivu, k nimž se zřetelem n
vaše dosavadní výkony připojuji přesvědčení, aby
vaším vydatným působením vývoj na poli metalurgie
i na dále železným krokem postupoval ku předu a
oplodňoval lidskou práci, upevňoval, prohluboval —
a to bych rád podvrhl — harmonické zdokonalen
civilisace lidského rodu. Buďtež vítáni co nejsrdečněji
jménem vlády, a dovolte, abych projevil přání, by
dnešní vaše II. zasedání ve Vídni bylo korunováno
novými úspěchy. Once more a hearti welcome and
zuccess to your work.
Bell
Bessemer
Thoma
Martino
Vídeň
Carnegia Siemens
6
article
Sir Hugh Bell poděkoval za přátelské uvítání
a zmínil se o zásluhách ústředního ředitele Kestránka
Pražské železářské společnosti, obrátil se potom n
ministra obchodu, který následoval příkladu bývalého
mistodržitele dolnorakouského svob. pána Possin-
gera, děkoval za uvítání náměstka starosty a pravi!
že po boku svého otce byl před 25 lety přítomer
prvnímu kongresu.
Na pootu účastníků kongresu bylo večer po 16
hodině slavnostní představení ve dvorní opeře. Hrála
se „Královna ze Sáby
Z Vídně, 23. září. Sir Hugh Bell, předseda kon
gresu Iron and Steel, který právě zasedá ve Vídni
pravil ke spolupracovníku »N. Fr. Prt« v interviewu
že posuzuje další utváření se a vývoj železářského
průmyslu a obchodu příznivě, jakkoliv kolísání ovšem
není vyloučeno. Bell nevěři ještě ve přerušení vy-
soké konjunktury, protože anglické a americké, jakož
i jiné dráhy mají podníknouti velké investice a proto
že stav zakázek železáren všude jest uspokojivý.
Snížené přeplavné do Ameriky s z Ameriky.
Z Brém, 23. září. (K. k.) Severoněmecký Lloy
oznamuje, že snižuje ceny v kajutách na parnících,
jezdicích do severní Ameriky. Nejnižší ceny v 1. tř.
na rychloparnících jezdících z Brém a do Brém čin
280 mk., na parnících „Barbarossa 200 mk. v I.,
180 mk. ve II. tř. Na parnících, jezdících z New-York
do Brém, nabývají ceny ty ihned platnosti, při paro-
plavbě z Brém do New-Yorku platí ceny ty od 1. l-
stopadu t. r.
Hugh Bell
Possin
Prt
Bell
Barbarossa
Vídeň
Amerika
Brémy
severní Amerika
NewYork
Kestránka pražský železářský společnost
kongres
Iron and Steel
7
article
Nový přístav v St. Nažalru.
Ze St. Nazairu, 23. září. Dnes byl spuštěn na
vodu za přítomnosti ministrů Barthoua, Brianda
Thomsona poštovní parník „Charlesroux“ a otevřer
nový přístav.
Snížení osobního tarifu na kanadskýchi železnicích.
Z Londýna, 22. září. (K. k.) Dle novinových zpráv
z Ottawy kanadské paroplavební společnosti usnesly
se, že zaujmou postavení k snížení osobního tariíu
jež vyšlo z New-Yorku. Očekává se proto ten týden
podstatné snížení sazeb z Kanady.
Boj se železničními společnostmi ve Spojených
obcích.
Z Montgomery, 22. záři (Assoc. Press.) Guverné
alabamaský svolal na 17. listopad t. r. parla
ment k mimořádnému zasedání, aby rozhodl
otázce, panuje-li ve státě lid, anebo železniční spo
lečnosti.
Vídeňský trh na hovězí dobytek.
(23. září.)
Přihnány 4904 kusy: 3556 z Uherska, 424 z Ha
liče a 924 z jiných rak. zemí. Mimo to přihlášeno
ještě 757 kusů — většinou býci — ale na počátku
trhu nebyly ještě na místě. Bylo 3542 volů, 715 býků
530 krav a 117 buvolů; takto 3332 kusů krmných,
546 pastevných a 1026 kusů slabého dobytka. Pr
hojnost skotu (řeznického zboží bylo na 500 kust
více než minulý týden) začal trh mdle a ceny l
zboží klesly o K 2.—. Prostřední a špatnější zboží
prodávalo se velmi nesnadno a o K 3.— levněji
Býci a slabý dobytek platili se laciněji o 2 at
B kor.
Znamenali: voli krmní uherští K 68—87, haličtí
K 70—90, němečtí K 68—100, arciprima K 102ai
104, pastevní dobytek K 50—72; býci a krávy K 50
až 84: buvoli K 44—54; slabý dobytek K 42—62 z
100 kg živé váhy.
Na zejtřejší trb vepřového dobytka
jest přihlášeno 7500 tučných a na 6500 masných
prasat.
Barthou
Briand Thomson
Montgomery
St . Nažalr
St . Nazair
Londýn
Ottawa
NewYork
Kanada
Uhersko
Press
kg
8
article
st. Z Pešti, 23. září. (Zvl. telegram »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centů
z prvu o — 5 haléřů, později beze změny. Platile
za 50 kg: pšenice tisská 80.3 kg K 11.724.
29 kg K 11.30, 76 kg K 11.—, horňácká 80 ke
K 11.724. 78 kg K 11.35, 76 kg K 11.15,
74.5 kg K 10.95, stolno-bělehradská 78 kg
K 11.35, 77 kg K 11.224. pešťská 79 kg
K 11.45, 77 kg K 11.30, báčská 76 kg K 11.—,
banátská 76 kg K 11.324, 74.3 kg K 10.70.
hartská 79.5 kg K 11.65, kalvaská 77 kg
K 11.40, 76.7 kg K 11.374, tolenská 76 k
K 11.75; žito (+ 5 haléřů) K 9.40 až 9.50;
oves K 8.10 až 8.20; ječmen K 7.70 ž
2.95; kukuřice K 6.85.
Termtnový obchod byl klidný na
prodeje.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.26, na duben 1908 K 11.86; žito na
říjen K 9.70, na duben 1908 K 10.23; ove
na říjen K 802, na duben 1908 K 8.44; kuku-
Pice na záři K 6.80, na květen 1908 K 6.79.
Sádlo smlouváno po K 155.—, jiné zbož
beze změny.
Poč a s i pěkné.
Platil
Sádlo
Pešť
kg
10
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 264. ze dne 24. září 1907.
11
article
Absolventi obchodních akademií
na českých vys. školách v Praze
Absolventi obchodních akademií
na českých vys. školách v Praze
V národohospodářské příloze „Nár. L.““ ze de
20. června t. n. přinesli jsme článek o novém zku-
šebním řádě pro kandidáty profesury na vyš. školách
(akademiích) obchodních a o souvisícím s touto ro-
formou zavedení obchodních přednášek na c. k
české vysoké škole technícké v Praze jakožto zatím-
ním jádru a zárodku českého vysokého učení ob-
chodního.
Na základě nedostatečných a ne dosti správnýe
informací vyskyla se od té doby v některých li
stech veřejných i ve shromá žděních interesovaných
kruhů řada zpráv a tvrzeni, které nejen že v odporu
jsou se skutečností, nýbrž byly by po případě i s to.
aby oslabily zájem o tento — třebas pro počátek ne-
příliš značný — pokrok našeho školství obchodníh
na škodu především těch, pro něž nové zařízení vy-
učovací byly určeno, ale v další řadě po případě
na školu národní. Všechno pak zbytečně, protože
včasná informace na kompetentních místech byla by
dojista ulomila hrot výtkám a útokům, z neznalost
pravého stavu věci třebas v nejlepším úmyslu pro-
nášeným
Byly to především útoky na prolesorský sbor
c. k. české vysoké školy technické v Praze, který se
prý usnesl, aby absolventi obchodních akademif, pro
něž nové přednášky obchodní na technice v první
řadě jsou určeny Gednoročních kursů pro abiturienty
středních škol není doposud ani při jedíné české ob-
chodní akademii), byli na vysokou školu technickou
připouštěni pouze jako posluchači mimořádní.
Praha
vysoký škola technický v Praga
12
article
Nehledíc k tomu, že rozdíl tento je převážně
povahy formální, a že by právě absolventům obchod-
ních akademil, jakožto škol ku praktickému nazírání
vychovávajících, mělo býti spíše předmětem úvahy.
jakými sílami, pomůckamí atd. budou nově stolice
obchodních nauk opatřeny, zdali skutečně budou
z nich moci hlubšího odborného vzdělání čerpatia
jeho potom v prazí využilkovati — byly zmíněné
útoky i materiálně neodůvodněny.
O tom, které kategorie posluchačstva přijímaj
se za posluchače řádně a které — prý „pouze“
za mimořádné, nerozhoduje totiž a tedy neusnáší se
vůbec sbor profesorský, nýbrž jsou dotyčná ustano-
vení obsažena — a to z pravidla u všech ústavů vy-
učovacích vůbec — v organisačních řádoch (pro
gramech jejich. jež vydávati nebo měniti je ,věci
zákonodárství resp. vrchní správy vyučovací, nikoliv
sboru profesorského, nebo ředitelství ústavu kterého
koliv. Nemůže tedy sbor profesorský žádné vysoké
školy dispensovati celé kategonie posluchačstva o
obecného požadavku středoškolské maturity pro při
jetí jich za řádné posluchače ústavu. Sbor profesor
ský c. k. české vysoké školy technické v Praze tudí
o této otázce, jak bezpečně víme, vůbec ani nejednal
tím měně se usnášel, nýbrž byv před samým skon-
čením školního roku ministerstvem vyučování toliko
vyzván, aby konání obchodnických přednášek kandi
dátům profesury pro obchodní akademie minister
ským nařízením ze 24. května 1907 č. 135 ř. z. přede
psaných již pro počátek školního roku 1907—8 z
jistil, dle tohoto mínist. vyzvání učební progran
dvouletého studis obchodního rozvrhl a návrhy na
jmenování potřebných sil vyučovacích předložil.
Praha
13
article
Věc ostatně nemá valného významu a nezaslu-
hovala nikterak rozčileného projednávání, jakého
se jí dostalo v tisku i na některých schůzích inte
esentských (zajímavo, že pouze českých, nikoliv
německých). Pro připuštění ke zkoušce profesorsko
ustanovuje ministorské nařízení právě citované vý-
slovně, že kandidát musil předepsaná kolegia na-
vštěvovati „jakožto posluchač řádný či mimořádný“
pro osvobození od školného (které ostatně činí na tech
nice za semestrální hodinu 3 K, nanejvýš však
celkem 50 K, na obchodních akademiích však ročně
200—300 K), sbor nepochybně učiní ministerstvu
příslušné návrhy, a pokud se týče stipendií, kter
bývají pravidelně vyhrazována posluchačům řádným
bylo by žádoucnějším bývalo, kdyby interesované
korporace (spolky absolventů a pod.) se byly zavčas
obrátily k odborným zastupitelstvům obchodnickým
— komorám obchodním, jednotám obchodních gr
mií, obchodnickým spolkům a větším gremiím
k obchodním, bankovním a pod. velkopodnikům
kuratoriím akademií obchodních, aby tito činitele
(z nichž někteří podporují posluchače exportní aka-
demie německé ve Vídni) věnovali stipendia
speclální, výhradně pro posluchače obchodních
přednášek na technice určená, protože při skrovném
počtu stipendií, na určité obory technické nevázaných
a při obrovském počtu celkového posluchačstva tech-
nického by na nečetné posluchače obchodních před-
nášek — i jako řádné — vypadlo stipendií neskonale
málo, snad jen jednou za několik let.
Vídeň
14
article
Na druhé straně vyskytují se v listechi zprávy
že obchodní přednášky při české technice letos prý
ještě otevřeny nebudou, jelikož ministerstvo (finaneí
nepovolilo dosud potřebného nákladu. Avšak dle mi-
nisterského nařízení ze dne 24. května 1907 č. ř. z.
135. musí se kandidáti profesury na obchodních aka-
demiích již po skončení školního roku 1908—9 bez
podmínečně prokázati absolvovaným dvouletým stu
diem vysokoškolským v předepsaných předmětech.
i musí tedy studium toto počíti určitě školním rokem
1907—8.
15
article
Vo skutečnosli bylo pak schváleno zásadně ko-
nání obchodních přednášek, které dle
učební osnovy, profesorským sborem c. k. če
ské vysoké školy technické v Praze ministerstvu na-
vržené, na počátek onoho dvouletého
vysokoškolského studia obchodníh
případají. Jsou to arci toliko předlnášky o účet
nictví (3 hodiny týdně), kupecké aritme-
tice (2 hodiny) a všeobecné obchodní na-
uce (2 hodíny), protože dle zmíněné učební osnovy
spadají v tento prvý semestr kromě oněch celkem
sodmi hodin obchodních přednášek ještě také před-
nášky o mathematice (2 hodiny na technice).
o národním hospodářství (4 hodiny na tech-
nice nebo 5 hodin na universitě), o filosofii resp
paedagogice nebo literární historii(g
hodiny na filosofické fakultě z celkově předepsaných
9 hodin těchto přodnášek) a konečně (B hodiny)o
encyklopedii věd právních a státních.
takže celkem bylo by oněm kandidátům
poslouchati v I. semestru 20 resp. 21
hodín týdně, nehledíc ani k jiným přodnáškám
na technice konaným (o so u kromé m práv u ra-
—obohod
vysoký škola technický v Praga
16
article
kouském, o dopravní politíce, dělni-
ckém zákonodárství a pojišťovnictvo
jichž návštěva by byla volna.
Také na Iilosolické fakultě koná se právě v
tomto zimním semestru několik přednášek. pro kan-
didáty profesury obchodních nauk nadobyčejně pří-
hodných, zejména prof. Drtiny úvod do filo so-
fie (2 hodiny), prof. Masaryka a doc. Foustky prak-
tická filosofie (4 hodiny), prof. Krejčího 10-
gika (přehled soustavy dějin, 3 hodiny), prol. Drtiny
dějiny paedagogiky 3 hodiny — výběru ted
hojnost (nehledíc ani k dalším přednáškám proí.
Vlčka, Jakubce a Hanuše z české, litorární historie.
Pckaře o českých dějinách sociálních a j), takže je
první semestr onoho dvouletého studia vrchovat
vyplněn i na ten případ, že by k chystané encyklo-
podické přednášce věd právních a státních na fakulte
právnické došlo teprve v seměštrui letním.
Snad vznikly ony mylné zprávy z (ě skuteč-
nosti, že z rozpočtových důvodů mají býti někler
discipliny ovatřeny — nikoliv jak sborem profesor-
ským bylo v zájmu věci správně navrhováno — pro
řesurami definitivními, nýbr prozatím, snad jen pro
tento rok školní, sice týmiž osobami, avšak jako ho-
norovanými docenty.
Činitelé, jichž se věc týče, neopomenou zajisté
v tomto směru hledět prospěch nového studia přivěst
k platnosti.
Že hojná účasť českých aboolventů obchodních
akademií a kursů abiturientských, i když snad ne-
hodlají potom věnovati se profesuře obchodní, na
tomto novém vzdělávacím zařízení je — kromě ostat-
ního jejich prosvěchu — i v zájmu dalšího vybudo-
vání jeho v úplné i všestranné vysokoškolské slu-
dium obchodní, a v jaké směry by se nyní obracet
měl interes činitelů odberných, komor, gremií, ab-
solventských spolků akademických, není snad p
tom, co shora řečeno, potřehí šíře vykládati, G,
onston misvore
Drtina
profesor
Masaryk
docent
Foustka
Krejčí
Jakubec
Hanuš
17
article
Schůzi všech chovatelů koní král. českého svo-
lává Sdružení českých zemědělců pro království české
do Prahy na den 28. září t. r. o 1/4 10. hod, dopolední
ve velkém sále Plodinové bursy v Praze, kde zalo-
žena býti má Ústřední jednota zemská ku povzne-
sení chovu českého pro hospodářství i průmysl vhod-
ného koně, kde jasnými důvody posavadní princip
chovný naprosto má býti vyvrácen a zasazeno s
o koně, potřebám našim vybovujicího.
Z trhů peněžních. (23. září.) Praha. Na dnešní
burse obchod opět vázl, takže nedošlo v žádném
směru k závěrkám a podáváno pouze za akcie: První
české tov. orient cukrov. K 250.—, „Merkur“, směn.
akc. spol. K 603.—, První pražské zastavárny
450.—, Kolínské tov. káv. náhražků K 610.—, pivo-
varu v Čes. Budějovicích K 825.—, Živnostenské
banky K 241.—, České banky „Union“ K 239.50.
České spol. pro průmysl cukerní 146.—, strojírny
Daňkovy K 452.—, Pražské úvěrní banky K 524.—
Hospod. úvěrní banky K 382.—, České prům, banky
K 414.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv
v Kolíně K 404.—, První česko-moravské strojírny
K 845.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 447.—
pení ze.
Daňkův
Praha
Čes . Budějovice
Kolín
živnostenský banka
Český banka
úvěrní banka
Český průmyslový
Králohradecký úvěrní ústav
18
article
Vídeň. Na dnešní začáleční burse způsobena
byla tísnivá nálada finančními a politickými nesná-
zemi v Uhrách a dále mzdovým hnutím u velkých
soukromých drah. Koupěchtivost byla chabá a kursy
se většinou seslabily. Zvláště lombardky, akcie státn
dráhy a kreditky trpěly prodeji. Naproti tomu akcio
Úvěrního ústavu pro země rakouské byly dosti pevné
Na polední burse slabá nálada přes některé peštské
nákupy potrvala. Nejen v kulise, nýbrž také ve šraň-
ku došlo ku prodejům. Bursa končila nejnižšími den-
ními kursy. Oboje kreditky a akcie Uherské hypotečn
banky byly značně stísněny. Akcie státní dráhy
lombardky a paroplavební povolily. Alpinky a akci
pražsko-železářské utrpěly rovněž ztráty. Renty byly
pevné. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn. 5 e
Berlín. Na dnešní burse soustředil se zájem
skoro výhradně na akcie uhelnodolných podníkůa
překvapoval zejména prudký vzestup kursů barpen-
ské a gelsenkirchenské společnosti. Motivem k zájmu
a ke zpevnění záznamu byly pověsti o sloučení obou
společností a byla to zvláště Pařiž, která koupíu
velké míře se zúčaslnila. Mimo uvedené hodnoty byl
a zůstal pevným trh kasovní a kupovány ve větších
polažkách losy turecké. Zanedbávány a zlomky pro-
centní nižší konči akcie železářských společností.
akcie bank a drah amerických. Zájem pro ruské titr
poněkud ochabl. Soukromý diskont 51/4 9%1. Denní
peníze 414%. Penize k ultimu 61/4—61/4 9%.
Bursa
Vídeň
Uhry
Berlín
úvěrní ústav pro země
19
article
Uhersko-americká banka. Ke své nedávné zprávě
o založení Uhersko-americké banky dodáváme: Ban-
ka ustavena jako „Statebank“ dle zákonů státu new-
yorského s kapitálem 400.000 dol. V ředitelství za-
stoupeno jest několik amerických bankéřů a finan-
čních ústavů. Banka uzavřela smlouvu s Ústřední
úvěrní bankou uherských peněžních ústavů, dle niz
ústavy budou se navzájem zastupovati. Banka bude
zprostředkovávati peněžní zásilky uherských vystěho-
valců do Uher a pomábali jim v nákupu pozemků
v domovině. Polovina kapitálu jest v rukou ameri-
ckých, polovina v uherských.
Bana
Uhry
20
article
Terstská železniční doprava Měsíc srpen přinesl
v terstské železniční dopravě opětně pokles. Dovoz
cukru do Terstu znovu zůstal za loňským o 36 918
metr. centů. Dále poklesl dovoz: stavebních potřel
o 13.298 metr. centů, minerálních olejů o 34.780 metr
centů, ocelových kolejnic o 39.519 metr. centů at.
Ani jeden z důležitých druhů zboží nevykazuje vze-
stup dovozu do Terstu. Oproti tomu ovšem železniční
doprava z Terstu stoupla velmi značně. Stoupnutí
dopravy bavlny o 15.146, surového železa o 7082
fosfátů o 6524, juty o 3374, rud o 4490 atd. je velmi
potěšitelno a dává naději, že Terst přece poroste v
svém významu jeko velký přístav. V srpnu činila
železniční doprava
úhrnem
vývoz
dovoz
metr. centů
r. 1907 . . . 820.764
676.704
1.497.468
553.202
1,502.612
r. 1906 . . . 949.410
— 128.646 + 123.50
— 5.14
Iron and Steel Instilute. Včera shromáždili se
členové Iron and Steel Institutu ve Vídni k letošnímu
kongresu. Při svém založení roku 1869 obmezilo
se toto odborné sdružení železářských průmyslníků
pouze na britské státní příslušníky. Brzo se ukázalo.
že toto obmezení stojí v cestě zdárnému rozvoji insti-
tutu a proto několik let po založení byli vyzváni
železářští průmyslníci z Ameriky a evropské pevniny
ku přistoupení. Dnes jest Iron and Steel Institute
předním mezinárodním odhorným sdružením, který
má členy nejen v kruzích železářského průmyslu.
ale i ve světě vědeckém. Institute pěstuje praktické
rozpravy a šetření na poli železářského a ocelářského
průmyslu s vyloučením všech sociálně a obchodně-
politických otázek. Roku 1873 konán první kongres
mimo Anglii v Lutychu a r. 1882 sešli se členové
Institutu ve Vídni.
Terst
Vídeň
Amerika
Anglie
Lutych
Iron and Steel Instilute
Iron and Steel institut
21
article
Z akciových společností. Čistý zisk akc. spo-
lečnosti rakouských továren na fezy
činí po odpisech 801.231 kor. a bude z něho vyplá-
cena divídenda 9 proc. t. j. 36 K na akcii (jako loni)
Správní rada Rakouského spolku pr
chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L
navrhne valně hromadě vyplácení dividendy 15 proc
Gloni 14 proc.)
Z trhů želozářských. Přes popírání se strany ně-
meckému svazu oceláren blízké udržují se v angli-
ckém tisku houževnatě zprávy o obsáhlých nabíd-
kách německých polotovarů za ceny, jež jsou prů-
měrem o 10 mk. za tunu levnější než ceny, žádané
anglickými továmnami. Odborný list „Iron Monger
praví o tihu birminghamském: V týdnu zpravodaj
ském byla na trhu značná nabídka kontinentálních
polotovarů, a bylo lze zjistiti, že nejen německý
nýbrž i francouzský a belgický výrobek byl na trhu
a to za cenu téměř o 10 šil. za tunu nižší, než činil
cena výrobků britských.
Z Rakousko-uherské hanky. Nová filiálka Rak
uh. banky v Zadru zahájí svou činnost dnem1
října 1907,
Sklizsň juty. Z Kalkuty se oznamuje: Konečný
úřadní odhad sklizně july činí 9,585.000 balíků, což
znamenalo by oproti loňsku vzestup o 460.000 baliků
Topení naftou v cukrovarech. Drahola a nedo-
statek uhlí na jedné slraně a pokles cen nafty na
druhé straně daly podnět také cukrovarům k úvaze
zda by se nedoporučovalo topení naftou. Při dnešní
ceně nafty ovšem uznává se výhoda topení surovým
olajem, nepřehližejí se však četné oblíže. Náklady
s uprvením strojního zařízení, školení personálu a
konečně možnost brzkého zdražení nafty jsou obtíže
které nelze při luštění této otázky přehlížeti.
Monger
Rak
Drahola
Rakousko
Kalkuta
22
article
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, cheky, poukázky
faktury: Ode dne 16. do 23. září úhrnem
K 20,023 882.72, roku 1906 K 14,359.713.71.
Součet všech podání od 2. ledna 1907 obnáš
K 661.943 229 61 a vykazuje u porovnání se
K 601,751.376.32 téhož období předešlého
roku přibytek K 60,191.853 29.
rhy peněžni
Pražská bursa.
V Praze, 23. září. Oficišlní záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 59%
31/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
» » » . » » (v K) 4 0
Mel. úpisy . » » (ve zl.) 4 %
»» » » (v K)
Žel. . » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . ..
4v/n
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy . „
Zástavní listy I. mor. spořitelny
» » hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » »
Železnič. » » » »
41/2
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky
» Rak.-sherské banky
»» Dolnorak. byp. ústav
31/2
Praha
Český průmyslový
Hal
23
article
Kom. dl. úp. . .
Kom. dl. úp. . .
31/2
4 10
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol, rak. míst. drah
Ruská stát. půjčka z r. 1906
4.20
Únorová spol. renta (v pap.)
4.2 40
Dubnová , , (ve stě.)
Květnová . . (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . ..
korunová renla
3 1/2
investiční » . .
akci
Česká eskontní banka . . . .
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . . »
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. ústav v Hradci Kralové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . . . »
Daňkova strojírna . . . . .a
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . . .»
Český pivovar v Č. Budějovicích a
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina buť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raď. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
nn
cpol no
Renty
šprocentní papírová květnová . .
42procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní » dubnová . .
šprocentní zlatá rakouská . .
4procentní korunová rakouská . .
3l/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
pětiny
turecké . . . ..
Prior
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Poldin
Zala
Hradec
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
Kral živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
železářský společnost
únorový společenský
40 Dubnová
NN
26
article
414.—
Česká průmyslova . . . . . .
»Union« . . . . . ..
382.25
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . .
1785.—
rakousko-uherská . . . . . .
297. 50
anglo-rakouská . . . . . . .
421.50
banka pro země rakouské . . .
567.—
dolnorakouská eskontní . . .
603.—
»Merkur«, směnár. akc. společnost
635 75
rakouský úvěrní ústav . . . .
746.50
uherská všeobecná úvěrní . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1022.—
529 25
vídeňská bankovní jednota . . .
536 50
vídeňská banka »Union« . . . .
461.50
všeobecná depositní banka . ..
Čechy
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
uherský všeobecný úvěrní
28
article
Dopravní podníky:
Buštěhradská dráha lit. A ..
1065.— 1065.—
Česká severní dráha . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha.
339.— —.—
Rak. severo-západní dráha . ..
436 — 436.—
Polabská dráha
429. —
429 50
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.).
393.—
398 —
Pražsko duchcovská dráha kmen..
214 50
Pražsko duchc. dráha prioritní .
285.50 285.50
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
5155.—
5140.—
Lvovsko-černovická dráha . . .
654 75
657.50
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . ..
150. 25
152 10
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha.
480.—
482.—
Dunajská paroplavební společnost
1013.— 1022. —
Rakouský Lloyd . . . . . . .
429.—
427.—
jn
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . . .
145.—
146.—
Plzeňský akciový pivovar . . .
2430.—
2430.—
Daňkova strojírna . . . . . .
451.—
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
910.—
Mostecká uhlářská společnost . .
722 —
733.—
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská,
38k.—
366.—
Poldina huť . . . . . . . .
415.—.
2642.—
2651.—
Pražská železářská společnosť . .
611.10
Alpská báňská
613.25
Rýmavsko-muráňská želez. spol. .
538.80
541.—
Hirtenbergské továrny na náboje,
995.—
990.—
Rakouská zbrojovka . . . . .
463.—
461.—
1957.—
1057.—
Veitschské magnesitové doly (prior.)
561.—
554.—
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Hirtenbergský
Poldin huť
státní dráha
Český cukerní společnost
29
article
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
510.—
505.—
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťska vagonka . . . . . .
Devlsy a valntv.
95.49
95.45
Curých . . . . . . . . . .
95.60
95.56
Paříž.
240.20
240 17
Londýn . . . . . . . . . .
117.51
117.50
Německá místa.
117.51
117.50
Ríšské marky v papírech . . .
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.16
19.16
Rubl papír . . . . . . . . 254.— 253.75
. . 95.75 95.70
Lira . . . . .
Soukromé (sazby eskontní) . . . 5 51/2 5 3 3/%
Po stísněných místních cealisacích závěrek na
lepší zprávy z Berlína a na ojedinělě koupě pešťské
uhájený. — Závěrečná bursa: statní dráha 650.75.
z. Z Vídne, 23. září. Teltgrm. »Nar. Lisra -).
Večerní bursa. Kreditky 636.—, po (—.—)
uherské kreditky 747.—, anglobanka 298.—, bankovní
jednota 529.75, unionka 537.—, länderbanka 422.—,
státní dr. 655.75, —.—, jižní dráha 151 50. polab. dr.
431.—, severozapadní dráha 438.—, turecké tabákové
432.50, rýmavskomuráňské 539.25, alpinky 611.75,
květnová renta 96.40, uherská korunová 92.80.
turecké losy 183.75, marky za hotové 117.51, ultamo
117.65. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 23. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První čísto znači penize, druhé zboži.
Schodnica
doktor
Curý
Paříž
Londýn
Berlín
Vídnout
Nara
Vídeň
Lisr
Ríšský marka
rubl papír
30
article
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.10,
199.30, Bukurešť na krátké lhůty —.—. —.—,
Brussel šek a kr. lhůty ta 100 fr., —.—,
.—, Něrecko šek na
Brussel na delší lh. —.
krátké ih. za 100 mk. 117 421/2, 117.621/2, Německo
Londýn šek a kr. ih.
na delší lhůty —
a 10 lib. st. 240.221/2, 240.421/2, Londýn na delší lb.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll.
—— Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 56,
95 771/2, Italie delší thůty.—.—, —.—, Petronrad
a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.571/2, 95.70, Paříž delší
lh —.—, —.—, Curych a Basiiej šek a krátké lhoty
95.521/2, 95.65, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.521/2, 95.65, na delší lhůty —.—.
Petrobradská bursa.
Z Pelrohradu, 23. září. (Zpráva Živnost. banky.)
23. září 20. zát
Diskontní . . . . . . . . . 407.— 409.—
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Pelrohrad
Petronrad a Ruska město šek
41
article
Baku . . . . . . . . . . . 534.— 535.—
Caspienne . . . . . . . . . 4400. — 4475.—
Sormovo . . . . . . . . . 151.— 151.—
rusko-čínská banka. . . . . . 249.— 246 50
Ruská průmyslová banka . . . 296.— 295 —
Petrohradské metallurgické . . . 150.— 150.—
Kolomna . . . . . . . . . 433.— 433.—
Putilovské železo . . . . . . 95.50 95 50
Fénix. . . . . . . . . . . 183.— 184.—
Ruské papíry v Berlíně.
Z Berlína, 23. září. (Zpráva Živnostenské banky.)
23. září 21. zá í
41/2 procentní ruská renta 1905
92.10
92.4
4procentní raská renta 1902
Sormův
Fénix
Bak
Kolomna
Berlín
ruský průmyslový banka
zpráva živnostenský banka
47
article
7740
77 90
4proc. ruská konsolidační renta 1899
68.25
68 30
31/zprocentní ruská zlatá renta.
petrohradská diskontní banka . .
160.50 160.50
petrohradská mezinárodní banka.
14950 148.50
129 80 129. 60
ruská banka pro vnější obchod.
Berlínská bursa.
Z Berlina, 23. září. Původní zpráva »N. Listů«.)
23. září 21. září
193 50
200.—
Berlín
diskontní banka
petrohradský mezinárodní banka
52
article
222.75
222.50
65.50
Dortmund. Union lit. C.. . . .
65 50
206-10
202 87
Harpenská uhl. spol. . . . ..
Hibernia . . . . . . . ..
Consolidace . . . . . . . .
434. 75
429 50
112. —
112.50
Severoněmecký Lloyd . . ..
129 25
129.50
Packet . . . . . . . . . .
145.50
144.—
Turecké losy . . . . . . . .
irů
Z kasovních pa
23. září
21. záil
354.—
348.75.
Concordia.
Eschweilské
217.50
215.50
183.—
183.—
Geisweidské
110.—
110.—
Hochdahl.
210.—
205.—
Katovické . . . . . . . . .
290. 30
284. 80
Wilbelm . . . . . . . . .
182. 40
183.62
Phönix . . . . . . . . . .
17275
172.50
Rh. Stahl . . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . . .
211.—
211.—
Westphalia . . . . . . . .
194.—
193.—
Orenstein . . . . . . . . .
Rh. Metall . . . . . . . .
Lloyd
Hochdahl
Stahl
Westphalius
Orenstein
Dortmund
80 Palm
Hibernia
Phönix
Geisweidský 110
53
article
126.25
126.50
172. 75
173.25
Hasper . . . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . . . 296.—
293. 75
Huldschinský . . . . . ..
Vulcan . . . . . . . . . . 247.—
246.60
Bismark . . . . . . . . . 305.—
304.—
Caro. . . . . . . . . . . 101.50
101 60
223.75
Hoesch. . . . . . . . . . 223.75
Georg Marie . . . . . . . . 76.10
Königsb. . . . . . . . . . 190.80 190.50
Nordsteru . . . . . . . . . —.— —
Z Berlína, 23. září. (O 1. hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 199.50, státní dráha 140 25, jo mbardy 29 90.
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 23. září. (K. k.) Kreditky 199 60, ber-
línské obchodní 154.60, darmštadtská banka 126.40,
německá banka 228.10, diskonto komand. 170. 70,
drážďanská banka 139.60, národní banka 119.10,
státní dráha 140 20, lombardy 29.90. Kanada 164. 10,
Gotthard --.—, dráha Henri 127.50, bochumsré
207.70, dortmundské 65.10, Lauřina huť 222. 70
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 205.70, harvenské
205.70, Hibernia —.—, Packot 129.30, lsloyd 112. 40,
dynam. trust 154.70. Smýšlení seslabené.
Z Frankfurtu, 23. září. (Tel. zaverečné kursy.
Úvěrní akcie 199.80, akeie společnosti státní drahy
Cara
Georg
Marie
Henri 127.50
Berlín
Kanada
Lauřin huť 222
Packotsko
Frankfurt
darmštadtský banka
německý banka
228.10
drážďanský banka
národní banka 119.10
Hibernia
Gotthard