ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 37020510-7676-11dc-ac6a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 55 celkem · entity: person 65, place 69, work 21, org 42
1 masthead
Národní
2 masthead
hospodář.
4 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Iron and Stesl Institut ve Vídni. Z Vídně, 23. září. (K. k.) Včerejší znhnjovac schůze Iron and Steel Institutu účastnili se ministři obchodu dr. Fořt a orby hr. Auersperg, dv. rada ryt. Fries a náměstek starosty dr. Naumayer. Z vyniku- jících průmysiníků a mužů vědy dostavili se mimo jiné: Rektor vídeňské techniky Hochenegg, rektor prof. Vambera (Přibram), železniční ředitelé Eger Grünburg a dr. Böhm, báňský rada Guttmann, hl ředitelé Schuster (Vatkovice), Kerpely (akpská báňiská) Hutze (Ternice), Gůniher (Škodovy závody). Ministn dr. Fořt pronesl nejdříve několik anglických slov uvitání a pokračoval pak německy: Naplňuje nás radostí, povděkem, ba pýchou, že nám bylo popřáno, pozdraviti jedno z předních prů- myslových sdružení na celém světě. Jsme si úplně vědomi významu cnů, jež sleduje váš Institut. Víme dobře, že jsme současníky epochy, která v dějinném proudu lidstva přináleží k nejpamětihodnějším. V této evoluci, o jejíž velkoleposti nemohlo se našim před- kům ani zdáti, tvoří pokrok v oboru metalurgie železa a zpracování železa jeden z nejdůležitějších znaků.
doktor Fořt Auersperg Fries Naumayer profesor Vambera Přibram Grünburg Böhm Guttmann Schuster Vatkovice Hutz Ternice Škodův Vídeň Iron and Stesl institut Iron and Steel institut Kerpet Gůniher
5 article
Železo a ocel jsou nosiči, na nichž zvedá se smělá stavba hospodářského a společenského tělesa nové doby. Z ocele a železa skládá se jeho kostra a ocel a železo v tisícerých formách, v nichž se jich užívá, tvoří zároveň základ pro novodobé potencování lidské výkonnosti, tvoříc nesmírné hodnoty a přivážejícje de obchodu a výroby, zároveň však — třeba to znělo sebe paradoxněji — zabezpečují mír podivuhodným pokrokem techníky zbraní. Do té epochy převratu a triumfů práce, při nichž metalurgii železa přináleži nejpřednější místo, do této epochy spadá také působ- nost sdružení, jehož zástupce máme dnes štěstí po- zdraviti ve svém středu jako hosty. Dovedli jste, pá- nové, postaviti vědu do služby praktické práce, do- vedli jste co nejvíce přispěti, že vymoženosti fysiky chemie, elektrotechniky byly zužitkovány způsobem který ve mnohých směrech způsobil pravé divy, ne- boť vynálezy Bella, Bessemera, Thomy, Carnegia Siemense, Martina a j. razily nejen dráhu vývoji že- lezářského průmyslu, nýbrž i jména těchto metal- urgických pionýrů jsou, jak známo, co nejúžeji spo- jena s dějinami vašeho institutu. Přijměte proto výraz našeho blahopřání a obdivu, k nimž se zřetelem n vaše dosavadní výkony připojuji přesvědčení, aby vaším vydatným působením vývoj na poli metalurgie i na dále železným krokem postupoval ku předu a oplodňoval lidskou práci, upevňoval, prohluboval — a to bych rád podvrhl — harmonické zdokonalen civilisace lidského rodu. Buďtež vítáni co nejsrdečněji jménem vlády, a dovolte, abych projevil přání, by dnešní vaše II. zasedání ve Vídni bylo korunováno novými úspěchy. Once more a hearti welcome and zuccess to your work.
Bell Bessemer Thoma Martino Vídeň Carnegia Siemens
6 article
Sir Hugh Bell poděkoval za přátelské uvítání a zmínil se o zásluhách ústředního ředitele Kestránka Pražské železářské společnosti, obrátil se potom n ministra obchodu, který následoval příkladu bývalého mistodržitele dolnorakouského svob. pána Possin- gera, děkoval za uvítání náměstka starosty a pravi! že po boku svého otce byl před 25 lety přítomer prvnímu kongresu. Na pootu účastníků kongresu bylo večer po 16 hodině slavnostní představení ve dvorní opeře. Hrála se „Královna ze Sáby Z Vídně, 23. září. Sir Hugh Bell, předseda kon gresu Iron and Steel, který právě zasedá ve Vídni pravil ke spolupracovníku »N. Fr. Prt« v interviewu že posuzuje další utváření se a vývoj železářského průmyslu a obchodu příznivě, jakkoliv kolísání ovšem není vyloučeno. Bell nevěři ještě ve přerušení vy- soké konjunktury, protože anglické a americké, jakož i jiné dráhy mají podníknouti velké investice a proto že stav zakázek železáren všude jest uspokojivý. Snížené přeplavné do Ameriky s z Ameriky. Z Brém, 23. září. (K. k.) Severoněmecký Lloy oznamuje, že snižuje ceny v kajutách na parnících, jezdicích do severní Ameriky. Nejnižší ceny v 1. tř. na rychloparnících jezdících z Brém a do Brém čin 280 mk., na parnících „Barbarossa 200 mk. v I., 180 mk. ve II. tř. Na parnících, jezdících z New-York do Brém, nabývají ceny ty ihned platnosti, při paro- plavbě z Brém do New-Yorku platí ceny ty od 1. l- stopadu t. r.
Hugh Bell Possin Prt Bell Barbarossa Vídeň Amerika Brémy severní Amerika NewYork Kestránka pražský železářský společnost kongres Iron and Steel
7 article
Nový přístav v St. Nažalru. Ze St. Nazairu, 23. září. Dnes byl spuštěn na vodu za přítomnosti ministrů Barthoua, Brianda Thomsona poštovní parník „Charlesroux“ a otevřer nový přístav. Snížení osobního tarifu na kanadskýchi železnicích. Z Londýna, 22. září. (K. k.) Dle novinových zpráv z Ottawy kanadské paroplavební společnosti usnesly se, že zaujmou postavení k snížení osobního tariíu jež vyšlo z New-Yorku. Očekává se proto ten týden podstatné snížení sazeb z Kanady. Boj se železničními společnostmi ve Spojených obcích. Z Montgomery, 22. záři (Assoc. Press.) Guverné alabamaský svolal na 17. listopad t. r. parla ment k mimořádnému zasedání, aby rozhodl otázce, panuje-li ve státě lid, anebo železniční spo lečnosti. Vídeňský trh na hovězí dobytek. (23. září.) Přihnány 4904 kusy: 3556 z Uherska, 424 z Ha liče a 924 z jiných rak. zemí. Mimo to přihlášeno ještě 757 kusů — většinou býci — ale na počátku trhu nebyly ještě na místě. Bylo 3542 volů, 715 býků 530 krav a 117 buvolů; takto 3332 kusů krmných, 546 pastevných a 1026 kusů slabého dobytka. Pr hojnost skotu (řeznického zboží bylo na 500 kust více než minulý týden) začal trh mdle a ceny l zboží klesly o K 2.—. Prostřední a špatnější zboží prodávalo se velmi nesnadno a o K 3.— levněji Býci a slabý dobytek platili se laciněji o 2 at B kor. Znamenali: voli krmní uherští K 68—87, haličtí K 70—90, němečtí K 68—100, arciprima K 102ai 104, pastevní dobytek K 50—72; býci a krávy K 50 až 84: buvoli K 44—54; slabý dobytek K 42—62 z 100 kg živé váhy. Na zejtřejší trb vepřového dobytka jest přihlášeno 7500 tučných a na 6500 masných prasat.
Barthou Briand Thomson Montgomery St . Nažalr St . Nazair Londýn Ottawa NewYork Kanada Uhersko Press kg
8 article
st. Z Pešti, 23. září. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centů z prvu o — 5 haléřů, později beze změny. Platile za 50 kg: pšenice tisská 80.3 kg K 11.724. 29 kg K 11.30, 76 kg K 11.—, horňácká 80 ke K 11.724. 78 kg K 11.35, 76 kg K 11.15, 74.5 kg K 10.95, stolno-bělehradská 78 kg K 11.35, 77 kg K 11.224. pešťská 79 kg K 11.45, 77 kg K 11.30, báčská 76 kg K 11.—, banátská 76 kg K 11.324, 74.3 kg K 10.70. hartská 79.5 kg K 11.65, kalvaská 77 kg K 11.40, 76.7 kg K 11.374, tolenská 76 k K 11.75; žito (+ 5 haléřů) K 9.40 až 9.50; oves K 8.10 až 8.20; ječmen K 7.70 ž 2.95; kukuřice K 6.85. Termtnový obchod byl klidný na prodeje. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 11.26, na duben 1908 K 11.86; žito na říjen K 9.70, na duben 1908 K 10.23; ove na říjen K 802, na duben 1908 K 8.44; kuku- Pice na záři K 6.80, na květen 1908 K 6.79. Sádlo smlouváno po K 155.—, jiné zbož beze změny. Poč a s i pěkné.
Platil Sádlo Pešť kg
9 title
Průmye
10 title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 264. ze dne 24. září 1907.
11 article Absolventi obchodních akademií na českých vys. školách v Praze
Absolventi obchodních akademií na českých vys. školách v Praze V národohospodářské příloze „Nár. L.““ ze de 20. června t. n. přinesli jsme článek o novém zku- šebním řádě pro kandidáty profesury na vyš. školách (akademiích) obchodních a o souvisícím s touto ro- formou zavedení obchodních přednášek na c. k české vysoké škole technícké v Praze jakožto zatím- ním jádru a zárodku českého vysokého učení ob- chodního. Na základě nedostatečných a ne dosti správnýe informací vyskyla se od té doby v některých li stech veřejných i ve shromá žděních interesovaných kruhů řada zpráv a tvrzeni, které nejen že v odporu jsou se skutečností, nýbrž byly by po případě i s to. aby oslabily zájem o tento — třebas pro počátek ne- příliš značný — pokrok našeho školství obchodníh na škodu především těch, pro něž nové zařízení vy- učovací byly určeno, ale v další řadě po případě na školu národní. Všechno pak zbytečně, protože včasná informace na kompetentních místech byla by dojista ulomila hrot výtkám a útokům, z neznalost pravého stavu věci třebas v nejlepším úmyslu pro- nášeným Byly to především útoky na prolesorský sbor c. k. české vysoké školy technické v Praze, který se prý usnesl, aby absolventi obchodních akademif, pro něž nové přednášky obchodní na technice v první řadě jsou určeny Gednoročních kursů pro abiturienty středních škol není doposud ani při jedíné české ob- chodní akademii), byli na vysokou školu technickou připouštěni pouze jako posluchači mimořádní.
Praha vysoký škola technický v Praga
12 article
Nehledíc k tomu, že rozdíl tento je převážně povahy formální, a že by právě absolventům obchod- ních akademil, jakožto škol ku praktickému nazírání vychovávajících, mělo býti spíše předmětem úvahy. jakými sílami, pomůckamí atd. budou nově stolice obchodních nauk opatřeny, zdali skutečně budou z nich moci hlubšího odborného vzdělání čerpatia jeho potom v prazí využilkovati — byly zmíněné útoky i materiálně neodůvodněny. O tom, které kategorie posluchačstva přijímaj se za posluchače řádně a které — prý „pouze“ za mimořádné, nerozhoduje totiž a tedy neusnáší se vůbec sbor profesorský, nýbrž jsou dotyčná ustano- vení obsažena — a to z pravidla u všech ústavů vy- učovacích vůbec — v organisačních řádoch (pro gramech jejich. jež vydávati nebo měniti je ,věci zákonodárství resp. vrchní správy vyučovací, nikoliv sboru profesorského, nebo ředitelství ústavu kterého koliv. Nemůže tedy sbor profesorský žádné vysoké školy dispensovati celé kategonie posluchačstva o obecného požadavku středoškolské maturity pro při jetí jich za řádné posluchače ústavu. Sbor profesor ský c. k. české vysoké školy technické v Praze tudí o této otázce, jak bezpečně víme, vůbec ani nejednal tím měně se usnášel, nýbrž byv před samým skon- čením školního roku ministerstvem vyučování toliko vyzván, aby konání obchodnických přednášek kandi dátům profesury pro obchodní akademie minister ským nařízením ze 24. května 1907 č. 135 ř. z. přede psaných již pro počátek školního roku 1907—8 z jistil, dle tohoto mínist. vyzvání učební progran dvouletého studis obchodního rozvrhl a návrhy na jmenování potřebných sil vyučovacích předložil.
Praha
13 article
Věc ostatně nemá valného významu a nezaslu- hovala nikterak rozčileného projednávání, jakého se jí dostalo v tisku i na některých schůzích inte esentských (zajímavo, že pouze českých, nikoliv německých). Pro připuštění ke zkoušce profesorsko ustanovuje ministorské nařízení právě citované vý- slovně, že kandidát musil předepsaná kolegia na- vštěvovati „jakožto posluchač řádný či mimořádný“ pro osvobození od školného (které ostatně činí na tech nice za semestrální hodinu 3 K, nanejvýš však celkem 50 K, na obchodních akademiích však ročně 200—300 K), sbor nepochybně učiní ministerstvu příslušné návrhy, a pokud se týče stipendií, kter bývají pravidelně vyhrazována posluchačům řádným bylo by žádoucnějším bývalo, kdyby interesované korporace (spolky absolventů a pod.) se byly zavčas obrátily k odborným zastupitelstvům obchodnickým — komorám obchodním, jednotám obchodních gr mií, obchodnickým spolkům a větším gremiím k obchodním, bankovním a pod. velkopodnikům kuratoriím akademií obchodních, aby tito činitele (z nichž někteří podporují posluchače exportní aka- demie německé ve Vídni) věnovali stipendia speclální, výhradně pro posluchače obchodních přednášek na technice určená, protože při skrovném počtu stipendií, na určité obory technické nevázaných a při obrovském počtu celkového posluchačstva tech- nického by na nečetné posluchače obchodních před- nášek — i jako řádné — vypadlo stipendií neskonale málo, snad jen jednou za několik let.
Vídeň
14 article
Na druhé straně vyskytují se v listechi zprávy že obchodní přednášky při české technice letos prý ještě otevřeny nebudou, jelikož ministerstvo (finaneí nepovolilo dosud potřebného nákladu. Avšak dle mi- nisterského nařízení ze dne 24. května 1907 č. ř. z. 135. musí se kandidáti profesury na obchodních aka- demiích již po skončení školního roku 1908—9 bez podmínečně prokázati absolvovaným dvouletým stu diem vysokoškolským v předepsaných předmětech. i musí tedy studium toto počíti určitě školním rokem 1907—8.
15 article
Vo skutečnosli bylo pak schváleno zásadně ko- nání obchodních přednášek, které dle učební osnovy, profesorským sborem c. k. če ské vysoké školy technické v Praze ministerstvu na- vržené, na počátek onoho dvouletého vysokoškolského studia obchodníh případají. Jsou to arci toliko předlnášky o účet nictví (3 hodiny týdně), kupecké aritme- tice (2 hodiny) a všeobecné obchodní na- uce (2 hodíny), protože dle zmíněné učební osnovy spadají v tento prvý semestr kromě oněch celkem sodmi hodin obchodních přednášek ještě také před- nášky o mathematice (2 hodiny na technice). o národním hospodářství (4 hodiny na tech- nice nebo 5 hodin na universitě), o filosofii resp paedagogice nebo literární historii(g hodiny na filosofické fakultě z celkově předepsaných 9 hodin těchto přodnášek) a konečně (B hodiny)o encyklopedii věd právních a státních. takže celkem bylo by oněm kandidátům poslouchati v I. semestru 20 resp. 21 hodín týdně, nehledíc ani k jiným přodnáškám na technice konaným (o so u kromé m práv u ra- —obohod
vysoký škola technický v Praga
16 article
kouském, o dopravní politíce, dělni- ckém zákonodárství a pojišťovnictvo jichž návštěva by byla volna. Také na Iilosolické fakultě koná se právě v tomto zimním semestru několik přednášek. pro kan- didáty profesury obchodních nauk nadobyčejně pří- hodných, zejména prof. Drtiny úvod do filo so- fie (2 hodiny), prof. Masaryka a doc. Foustky prak- tická filosofie (4 hodiny), prof. Krejčího 10- gika (přehled soustavy dějin, 3 hodiny), prol. Drtiny dějiny paedagogiky 3 hodiny — výběru ted hojnost (nehledíc ani k dalším přednáškám proí. Vlčka, Jakubce a Hanuše z české, litorární historie. Pckaře o českých dějinách sociálních a j), takže je první semestr onoho dvouletého studia vrchovat vyplněn i na ten případ, že by k chystané encyklo- podické přednášce věd právních a státních na fakulte právnické došlo teprve v seměštrui letním. Snad vznikly ony mylné zprávy z (ě skuteč- nosti, že z rozpočtových důvodů mají býti někler discipliny ovatřeny — nikoliv jak sborem profesor- ským bylo v zájmu věci správně navrhováno — pro řesurami definitivními, nýbr prozatím, snad jen pro tento rok školní, sice týmiž osobami, avšak jako ho- norovanými docenty. Činitelé, jichž se věc týče, neopomenou zajisté v tomto směru hledět prospěch nového studia přivěst k platnosti. Že hojná účasť českých aboolventů obchodních akademií a kursů abiturientských, i když snad ne- hodlají potom věnovati se profesuře obchodní, na tomto novém vzdělávacím zařízení je — kromě ostat- ního jejich prosvěchu — i v zájmu dalšího vybudo- vání jeho v úplné i všestranné vysokoškolské slu- dium obchodní, a v jaké směry by se nyní obracet měl interes činitelů odberných, komor, gremií, ab- solventských spolků akademických, není snad p tom, co shora řečeno, potřehí šíře vykládati, G, onston misvore
Drtina profesor Masaryk docent Foustka Krejčí Jakubec Hanuš
17 article
Schůzi všech chovatelů koní král. českého svo- lává Sdružení českých zemědělců pro království české do Prahy na den 28. září t. r. o 1/4 10. hod, dopolední ve velkém sále Plodinové bursy v Praze, kde zalo- žena býti má Ústřední jednota zemská ku povzne- sení chovu českého pro hospodářství i průmysl vhod- ného koně, kde jasnými důvody posavadní princip chovný naprosto má býti vyvrácen a zasazeno s o koně, potřebám našim vybovujicího. Z trhů peněžních. (23. září.) Praha. Na dnešní burse obchod opět vázl, takže nedošlo v žádném směru k závěrkám a podáváno pouze za akcie: První české tov. orient cukrov. K 250.—, „Merkur“, směn. akc. spol. K 603.—, První pražské zastavárny 450.—, Kolínské tov. káv. náhražků K 610.—, pivo- varu v Čes. Budějovicích K 825.—, Živnostenské banky K 241.—, České banky „Union“ K 239.50. České spol. pro průmysl cukerní 146.—, strojírny Daňkovy K 452.—, Pražské úvěrní banky K 524.— Hospod. úvěrní banky K 382.—, České prům, banky K 414.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 404.—, První česko-moravské strojírny K 845.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 447.— pení ze.
Daňkův Praha Čes . Budějovice Kolín živnostenský banka Český banka úvěrní banka Český průmyslový Králohradecký úvěrní ústav
18 article
Vídeň. Na dnešní začáleční burse způsobena byla tísnivá nálada finančními a politickými nesná- zemi v Uhrách a dále mzdovým hnutím u velkých soukromých drah. Koupěchtivost byla chabá a kursy se většinou seslabily. Zvláště lombardky, akcie státn dráhy a kreditky trpěly prodeji. Naproti tomu akcio Úvěrního ústavu pro země rakouské byly dosti pevné Na polední burse slabá nálada přes některé peštské nákupy potrvala. Nejen v kulise, nýbrž také ve šraň- ku došlo ku prodejům. Bursa končila nejnižšími den- ními kursy. Oboje kreditky a akcie Uherské hypotečn banky byly značně stísněny. Akcie státní dráhy lombardky a paroplavební povolily. Alpinky a akci pražsko-železářské utrpěly rovněž ztráty. Renty byly pevné. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn. 5 e Berlín. Na dnešní burse soustředil se zájem skoro výhradně na akcie uhelnodolných podníkůa překvapoval zejména prudký vzestup kursů barpen- ské a gelsenkirchenské společnosti. Motivem k zájmu a ke zpevnění záznamu byly pověsti o sloučení obou společností a byla to zvláště Pařiž, která koupíu velké míře se zúčaslnila. Mimo uvedené hodnoty byl a zůstal pevným trh kasovní a kupovány ve větších polažkách losy turecké. Zanedbávány a zlomky pro- centní nižší konči akcie železářských společností. akcie bank a drah amerických. Zájem pro ruské titr poněkud ochabl. Soukromý diskont 51/4 9%1. Denní peníze 414%. Penize k ultimu 61/4—61/4 9%.
Bursa Vídeň Uhry Berlín úvěrní ústav pro země
19 article
Uhersko-americká banka. Ke své nedávné zprávě o založení Uhersko-americké banky dodáváme: Ban- ka ustavena jako „Statebank“ dle zákonů státu new- yorského s kapitálem 400.000 dol. V ředitelství za- stoupeno jest několik amerických bankéřů a finan- čních ústavů. Banka uzavřela smlouvu s Ústřední úvěrní bankou uherských peněžních ústavů, dle niz ústavy budou se navzájem zastupovati. Banka bude zprostředkovávati peněžní zásilky uherských vystěho- valců do Uher a pomábali jim v nákupu pozemků v domovině. Polovina kapitálu jest v rukou ameri- ckých, polovina v uherských.
Bana Uhry
20 article
Terstská železniční doprava Měsíc srpen přinesl v terstské železniční dopravě opětně pokles. Dovoz cukru do Terstu znovu zůstal za loňským o 36 918 metr. centů. Dále poklesl dovoz: stavebních potřel o 13.298 metr. centů, minerálních olejů o 34.780 metr centů, ocelových kolejnic o 39.519 metr. centů at. Ani jeden z důležitých druhů zboží nevykazuje vze- stup dovozu do Terstu. Oproti tomu ovšem železniční doprava z Terstu stoupla velmi značně. Stoupnutí dopravy bavlny o 15.146, surového železa o 7082 fosfátů o 6524, juty o 3374, rud o 4490 atd. je velmi potěšitelno a dává naději, že Terst přece poroste v svém významu jeko velký přístav. V srpnu činila železniční doprava úhrnem vývoz dovoz metr. centů r. 1907 . . . 820.764 676.704 1.497.468 553.202 1,502.612 r. 1906 . . . 949.410 — 128.646 + 123.50 — 5.14 Iron and Steel Instilute. Včera shromáždili se členové Iron and Steel Institutu ve Vídni k letošnímu kongresu. Při svém založení roku 1869 obmezilo se toto odborné sdružení železářských průmyslníků pouze na britské státní příslušníky. Brzo se ukázalo. že toto obmezení stojí v cestě zdárnému rozvoji insti- tutu a proto několik let po založení byli vyzváni železářští průmyslníci z Ameriky a evropské pevniny ku přistoupení. Dnes jest Iron and Steel Institute předním mezinárodním odhorným sdružením, který má členy nejen v kruzích železářského průmyslu. ale i ve světě vědeckém. Institute pěstuje praktické rozpravy a šetření na poli železářského a ocelářského průmyslu s vyloučením všech sociálně a obchodně- politických otázek. Roku 1873 konán první kongres mimo Anglii v Lutychu a r. 1882 sešli se členové Institutu ve Vídni.
Terst Vídeň Amerika Anglie Lutych Iron and Steel Instilute Iron and Steel institut
21 article
Z akciových společností. Čistý zisk akc. spo- lečnosti rakouských továren na fezy činí po odpisech 801.231 kor. a bude z něho vyplá- cena divídenda 9 proc. t. j. 36 K na akcii (jako loni) Správní rada Rakouského spolku pr chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L navrhne valně hromadě vyplácení dividendy 15 proc Gloni 14 proc.) Z trhů želozářských. Přes popírání se strany ně- meckému svazu oceláren blízké udržují se v angli- ckém tisku houževnatě zprávy o obsáhlých nabíd- kách německých polotovarů za ceny, jež jsou prů- měrem o 10 mk. za tunu levnější než ceny, žádané anglickými továmnami. Odborný list „Iron Monger praví o tihu birminghamském: V týdnu zpravodaj ském byla na trhu značná nabídka kontinentálních polotovarů, a bylo lze zjistiti, že nejen německý nýbrž i francouzský a belgický výrobek byl na trhu a to za cenu téměř o 10 šil. za tunu nižší, než činil cena výrobků britských. Z Rakousko-uherské hanky. Nová filiálka Rak uh. banky v Zadru zahájí svou činnost dnem1 října 1907, Sklizsň juty. Z Kalkuty se oznamuje: Konečný úřadní odhad sklizně july činí 9,585.000 balíků, což znamenalo by oproti loňsku vzestup o 460.000 baliků Topení naftou v cukrovarech. Drahola a nedo- statek uhlí na jedné slraně a pokles cen nafty na druhé straně daly podnět také cukrovarům k úvaze zda by se nedoporučovalo topení naftou. Při dnešní ceně nafty ovšem uznává se výhoda topení surovým olajem, nepřehližejí se však četné oblíže. Náklady s uprvením strojního zařízení, školení personálu a konečně možnost brzkého zdražení nafty jsou obtíže které nelze při luštění této otázky přehlížeti.
Monger Rak Drahola Rakousko Kalkuta
22 article
Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané směnky, cheky, poukázky faktury: Ode dne 16. do 23. září úhrnem K 20,023 882.72, roku 1906 K 14,359.713.71. Součet všech podání od 2. ledna 1907 obnáš K 661.943 229 61 a vykazuje u porovnání se K 601,751.376.32 téhož období předešlého roku přibytek K 60,191.853 29. rhy peněžni Pražská bursa. V Praze, 23. září. Oficišlní záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 59% 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% » » » . » » (v K) 4 0 Mel. úpisy . » » (ve zl.) 4 % »» » » (v K) Žel. . » » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . .. 4v/n Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy . „ Zástavní listy I. mor. spořitelny » » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy » » Železnič. » » » » 41/2 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky » Rak.-sherské banky »» Dolnorak. byp. ústav 31/2
Praha Český průmyslový Hal
23 article Kom. dl. úp. . .
Kom. dl. úp. . . 31/2 4 10 Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol, rak. míst. drah Ruská stát. půjčka z r. 1906 4.20 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 40 Dubnová , , (ve stě.) Květnová . . (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . .. korunová renla 3 1/2 investiční » . . akci Česká eskontní banka . . . . Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . » Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Kralové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoteční banka . Rakousko-uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . » Daňkova strojírna . . . . .a Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní . . .» Český pivovar v Č. Budějovicích a Kolinská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina buť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raď. v Modřanech » » tov. orient. cukrov. nn cpol no Renty šprocentní papírová květnová . . 42procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní » dubnová . . šprocentní zlatá rakouská . . 4procentní korunová rakouská . . 3l/zprocentní korunová (invest.). 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . . 31/zprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . . . Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . . pětiny turecké . . . ..
Prior Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Zala Hradec Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka Kral živnostenský banka hypoteční banka uherský banka železářský společnost únorový společenský 40 Dubnová NN
26 article
414.— Česká průmyslova . . . . . . »Union« . . . . . .. 382.25 Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . 1785.— rakousko-uherská . . . . . . 297. 50 anglo-rakouská . . . . . . . 421.50 banka pro země rakouské . . . 567.— dolnorakouská eskontní . . . 603.— »Merkur«, směnár. akc. společnost 635 75 rakouský úvěrní ústav . . . . 746.50 uherská všeobecná úvěrní . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1022.— 529 25 vídeňská bankovní jednota . . . 536 50 vídeňská banka »Union« . . . . 461.50 všeobecná depositní banka . ..
Čechy vídeňský banka všeobecný depozitní banka uherský všeobecný úvěrní
28 article
Dopravní podníky: Buštěhradská dráha lit. A .. 1065.— 1065.— Česká severní dráha . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha. 339.— —.— Rak. severo-západní dráha . .. 436 — 436.— Polabská dráha 429. — 429 50 Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.). 393.— 398 — Pražsko duchcovská dráha kmen.. 214 50 Pražsko duchc. dráha prioritní . 285.50 285.50 Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . 5155.— 5140.— Lvovsko-černovická dráha . . . 654 75 657.50 Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha . . . . . . .. 150. 25 152 10 Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. 480.— 482.— Dunajská paroplavební společnost 1013.— 1022. — Rakouský Lloyd . . . . . . . 429.— 427.— jn Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . 145.— 146.— Plzeňský akciový pivovar . . . 2430.— 2430.— Daňkova strojírna . . . . . . 451.— Brněnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna . . . 910.— Mostecká uhlářská společnost . . 722 — 733.— Severočeská uhlářská společnost Západočeská, 38k.— 366.— Poldina huť . . . . . . . . 415.—. 2642.— 2651.— Pražská železářská společnosť . . 611.10 Alpská báňská 613.25 Rýmavsko-muráňská želez. spol. . 538.80 541.— Hirtenbergské továrny na náboje, 995.— 990.— Rakouská zbrojovka . . . . . 463.— 461.— 1957.— 1057.— Veitschské magnesitové doly (prior.) 561.— 554.—
Ferdinandův Lloyd Daňkův Hirtenbergský Poldin huť státní dráha Český cukerní společnost
29 article
Haličsko-karpat. petrol. spol. . 510.— 505.— Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťska vagonka . . . . . . Devlsy a valntv. 95.49 95.45 Curých . . . . . . . . . . 95.60 95.56 Paříž. 240.20 240 17 Londýn . . . . . . . . . . 117.51 117.50 Německá místa. 117.51 117.50 Ríšské marky v papírech . . . Dvacetifrank . . . . . . . . 19.16 19.16 Rubl papír . . . . . . . . 254.— 253.75 . . 95.75 95.70 Lira . . . . . Soukromé (sazby eskontní) . . . 5 51/2 5 3 3/% Po stísněných místních cealisacích závěrek na lepší zprávy z Berlína a na ojedinělě koupě pešťské uhájený. — Závěrečná bursa: statní dráha 650.75. z. Z Vídne, 23. září. Teltgrm. »Nar. Lisra -). Večerní bursa. Kreditky 636.—, po (—.—) uherské kreditky 747.—, anglobanka 298.—, bankovní jednota 529.75, unionka 537.—, länderbanka 422.—, státní dr. 655.75, —.—, jižní dráha 151 50. polab. dr. 431.—, severozapadní dráha 438.—, turecké tabákové 432.50, rýmavskomuráňské 539.25, alpinky 611.75, květnová renta 96.40, uherská korunová 92.80. turecké losy 183.75, marky za hotové 117.51, ultamo 117.65. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 23. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První čísto znači penize, druhé zboži.
Schodnica doktor Curý Paříž Londýn Berlín Vídnout Nara Vídeň Lisr Ríšský marka rubl papír
30 article
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.10, 199.30, Bukurešť na krátké lhůty —.—. —.—, Brussel šek a kr. lhůty ta 100 fr., —.—, .—, Něrecko šek na Brussel na delší lh. —. krátké ih. za 100 mk. 117 421/2, 117.621/2, Německo Londýn šek a kr. ih. na delší lhůty — a 10 lib. st. 240.221/2, 240.421/2, Londýn na delší lb. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —— Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 56, 95 771/2, Italie delší thůty.—.—, —.—, Petronrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.571/2, 95.70, Paříž delší lh —.—, —.—, Curych a Basiiej šek a krátké lhoty 95.521/2, 95.65, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.521/2, 95.65, na delší lhůty —.—. Petrobradská bursa. Z Pelrohradu, 23. září. (Zpráva Živnost. banky.) 23. září 20. zát Diskontní . . . . . . . . . 407.— 409.—
Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Pelrohrad Petronrad a Ruska město šek
41 article
Baku . . . . . . . . . . . 534.— 535.— Caspienne . . . . . . . . . 4400. — 4475.— Sormovo . . . . . . . . . 151.— 151.— rusko-čínská banka. . . . . . 249.— 246 50 Ruská průmyslová banka . . . 296.— 295 — Petrohradské metallurgické . . . 150.— 150.— Kolomna . . . . . . . . . 433.— 433.— Putilovské železo . . . . . . 95.50 95 50 Fénix. . . . . . . . . . . 183.— 184.— Ruské papíry v Berlíně. Z Berlína, 23. září. (Zpráva Živnostenské banky.) 23. září 21. zá í 41/2 procentní ruská renta 1905 92.10 92.4 4procentní raská renta 1902
Sormův Fénix Bak Kolomna Berlín ruský průmyslový banka zpráva živnostenský banka
47 article
7740 77 90 4proc. ruská konsolidační renta 1899 68.25 68 30 31/zprocentní ruská zlatá renta. petrohradská diskontní banka . . 160.50 160.50 petrohradská mezinárodní banka. 14950 148.50 129 80 129. 60 ruská banka pro vnější obchod. Berlínská bursa. Z Berlina, 23. září. Původní zpráva »N. Listů«.) 23. září 21. září 193 50 200.—
Berlín diskontní banka petrohradský mezinárodní banka
52 article
222.75 222.50 65.50 Dortmund. Union lit. C.. . . . 65 50 206-10 202 87 Harpenská uhl. spol. . . . .. Hibernia . . . . . . . .. Consolidace . . . . . . . . 434. 75 429 50 112. — 112.50 Severoněmecký Lloyd . . .. 129 25 129.50 Packet . . . . . . . . . . 145.50 144.— Turecké losy . . . . . . . . irů Z kasovních pa 23. září 21. záil 354.— 348.75. Concordia. Eschweilské 217.50 215.50 183.— 183.— Geisweidské 110.— 110.— Hochdahl. 210.— 205.— Katovické . . . . . . . . . 290. 30 284. 80 Wilbelm . . . . . . . . . 182. 40 183.62 Phönix . . . . . . . . . . 17275 172.50 Rh. Stahl . . . . . . . . . Schalker . . . . . . . . . 211.— 211.— Westphalia . . . . . . . . 194.— 193.— Orenstein . . . . . . . . . Rh. Metall . . . . . . . .
Lloyd Hochdahl Stahl Westphalius Orenstein Dortmund 80 Palm Hibernia Phönix Geisweidský 110
53 article
126.25 126.50 172. 75 173.25 Hasper . . . . . . . . . . Donnersmark . . . . . . . 296.— 293. 75 Huldschinský . . . . . .. Vulcan . . . . . . . . . . 247.— 246.60 Bismark . . . . . . . . . 305.— 304.— Caro. . . . . . . . . . . 101.50 101 60 223.75 Hoesch. . . . . . . . . . 223.75 Georg Marie . . . . . . . . 76.10 Königsb. . . . . . . . . . 190.80 190.50 Nordsteru . . . . . . . . . —.— — Z Berlína, 23. září. (O 1. hod. 15 min. odpol.) Kreditky 199.50, státní dráha 140 25, jo mbardy 29 90. Smýšlení klidné. Z Berlina, 23. září. (K. k.) Kreditky 199 60, ber- línské obchodní 154.60, darmštadtská banka 126.40, německá banka 228.10, diskonto komand. 170. 70, drážďanská banka 139.60, národní banka 119.10, státní dráha 140 20, lombardy 29.90. Kanada 164. 10, Gotthard --.—, dráha Henri 127.50, bochumsré 207.70, dortmundské 65.10, Lauřina huť 222. 70 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 205.70, harvenské 205.70, Hibernia —.—, Packot 129.30, lsloyd 112. 40, dynam. trust 154.70. Smýšlení seslabené. Z Frankfurtu, 23. září. (Tel. zaverečné kursy. Úvěrní akcie 199.80, akeie společnosti státní drahy
Cara Georg Marie Henri 127.50 Berlín Kanada Lauřin huť 222 Packotsko Frankfurt darmštadtský banka německý banka 228.10 drážďanský banka národní banka 119.10 Hibernia Gotthard