ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36f64540-7676-11dc-9ae4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 45, person 63, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 24. září 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 264.
4 article
Na ranní a odpol. IIst, předplácí sn- v Praze v administra a měsí etrrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou aění tvt lta . . . . 7 K 50 h va dllalkáchí . 2 K50 na měsíe . . Poštou: na měs . . . . . k o na čtvrt lele s drojí zásilkou sa niřsíe
Praha
5 article
trrt rta . . . . 11 K eo
6 article Německé resoluce s neděle.
Německé resoluce s neděle. Kromě »volkstagů« v Litoměřicích Frydlandě, o nichž v listě našem již včera ve vší stručnosti zpraveno, konala se ještě »protestní« shromáždění německá také v Krásné Lípě a v Rumburce, i vyzněla přibližně ty- míž resolucemi proti českým soudcům v »ně- meckých« okresích proti jmenování soudních úřadníků českého původu v těchto okresích a pro ustanovování jenom soudců a všech státních úřadníků výhradně německého původu a to proti statusu a mimo po stupný pořad. Materiální násilí právu, uzákoněnému v základních státních zákonech a zevrub- ných zákonech speciálních i průvodních na- řízeních vládních a ministerských, jaké ně- mecký lid v Čechách, ústy svých řečníků resolventů volkstágových vládě páchati vel na historické národnosti této země, bylo už na těchto místech vyloženo bezpočtukráte. Nemá už ani zapotřebí výkladu také z toho důvodu, že německá zvůle obvykla si cho- díti po Čechách dočista nahá a do znaně nestoudná. Resoluce, přijaté v sídlech neděl- ního německého rozhořčení, znějí už hnedle tak: My Němci tuto shromáždění víme sice, že náš požadavek, aby žádný Čech nesmě se státi státním úřadníkem v části země. kterou za německou prohlašujeme, příčí se všem zákonům říše, obírajícím se jmenová- ním orgánů státní správy, ale my žádáme, aby nám bylo vyhověno proti těmto záko- nům a mimo ustanovení těchto řádů.
Němec Čo Litoměřice Rumburk Čechy
7 article
My Němci v Čechách chceme býti sou- zeni nikoli c. k. soudci, kteří jsou původu slovanského, nýbrž rozenými Němci a proto nesmí v území, jež v Čechách proti Čechům uzavřeno míti chceme, býti jmenován žádný Čech soudcem, nýbrž výhradně a jenom kutý Němec. České menšiny budou sice takto vy- loučeny nejen z privileje, jakou sami pro sebe žádáme, aby byly totiž souzeny soud cem své národnosti, ale také vůbec z mož nosti, dojíti práva před soudem ve svém ná- rodním jazyce, ale na tom — nám přece a samozřejmě nejvíce záleží, neboť odnětím ve- řejných jazykových práv českým menšinám a potřením jich školství, docílíme toho, ce nám dosud jako hotovou skutečnost Češi popírají, uzavřeného jazykového území. Su- spendováním zákona o rovném právu národ- ností v úřadě, škole a veřejném životě, a jeho konfiskací pro české státní občany ve smíšených okresích v Čechách, vymizí tyto české menšiny z našeho německého území lak spolehlivě, jako kdyby byly vyvražděny, a toho dosíci — uzavřené území nám bude samo od sebe přidáno!
Němec Čecho Čo Čech Čechy
8 article
K takové prostoduchosti přiznaného cíle nemají řečníci nedělních »volkstágů« něme- ckých ani celý krok, ba bezohlednost jich vývodů je ráží výhubné dvchtivosti a ně- mecko-nacionálního rozběsnění proti Čechům ještě jen zostřena, zánik českého živlu ve smíšených okresích v Čechách jest jich ne- tajeným plánem, k jeho uskutečnění chtějí na vládě prostředky. Jedním z nich má býti očekávané jmenování soudních úřadníků. S obrovským napjetím eneržie, se svrcho- vaným zájmem, pronikajícím všecky politické vrstvy a strany v Čechách — ani Volnovše- němce už nevyjímaje — pracují Němci k usku- tečnění svého snu o novém politickém útvaru uvnitř hranic království českého. Funkovo slovo: »konečné roztrhání fráze o neroztrži- telném staroslavném království« v Litoměři- cích pronesené, hlaholilo na všech ostatníc lidových schůzích německých. Ve stejnoznač ném variantu a obměně politické představy
Čecho Němec Funkův Čechy Volnovš Litoměr
9 article
žádal totéž poslanec Malý v Rumburce, horle pro narodnostní rozdělení zemského rozpočtu a zemského výboru, jež není myslitelno bez národnostního rozdělení země. K téže metě cílil v Litoměřicích poslanec Wolf, hlásaje. že jenom »bezohlednost, ano brutálnost Něm- cům dopomůže k jich právům.« Jenom když prý Němci své pohrůžky uskuteční, bude se před nimi stát třásti, jak tomu bylo za dob Badenových a nejpilnější péčí Němců musí býti, aby vládě nahnali strachu. Tuže myšlenku rozvíjel poslanec Kutscher, který prohlásil, že respektován jest jenom ten národ, který do- vede užíti přiměřeným způsobem svých loktů a pěstí. A komentář k těmto volkstagovým projevům natištěn současně v nedělním úvod- níku libereckého c. k. ministerského, Prade ova orgánu, kterýž dovolávaje se sjezdu dů věrníků všech německých stran v Čechách jakožto doplňku »volkstagů«, napsal o těchto »Takovéto lidové projevy v nejmnožších při padech neminou se s náležitým dojmem na hoře, poněvadž tam se tomu po rozumí, že si německý lid neda nic vnutií ani líbit, že hněv německého lidu vzplane. když se mu má státi zjevné bezpráví a když má býti v nejsvětějších svých citech zraněn a poškozen.« Na čtyrech, pěti místech plál v neděli tento oheň — fráze o nejsvětějších ně meckých citech, zraněných a poškozených tím, že by se nastávající jmenování soudních úřadníků v Čechách provésti mělo podle postupu — určeného koukretualním stavem soudních úřadníků v Čechách. Fráze, jedna z nejdrzejších, ale právě drzost co možno hlučná jest prostředek, od něhož si Němci v soustavném svém plánu co nejvíce pro svůj úspěch slibují. Rámus, lomoz, jakoby hory Čechy věnčící s údolím srovnati chtěli, výkřiky nejrozhořčenějšího zoufalství, jež Němci imitují, korybantský řev, aby pře hlušili — co?
Malá Wolf Němec Badenův Kutscher Rumburk Litoměřice Německo Čechy
10 article
Ozývá se snad s české strany i jen z daleka tomuto německému řádění přimě- řená, rovnovážná odveta? Kolik bylo v ne děli českých veřejných schůzí lidu, kolik mluvilo starostenských a poslaneckých řečníků k českým davům o očekávaném jmenování soudců, kolik se ozvalo protestů proti ně meckému požadavku bezpráví na Čechách a Češích? Kde jsou české resoluce o právu synů českého národa, náležité způsobilostia postupné přednosti na kterýkoli státní úřad kdekoli v této české zemi? Kde jsou české protesty proti německé troufalosti, stojící ještě stále na uzákonění politické inferiority národa zakladatele českého státu, národa historie českých zemí, národa jejich kultury národa representanta zemí těch vůči ostat nímu světu, nejpokročilejšího ze slovanských kmenů, rovnocenného právem i vývojemse všemi ostatními v říši před i za Litavkou. Nechápe se snad u nás nebezpečná souvislost jmenování soudního úřadnictva podle německého komanda s nezadatelnou jednotností a opravdu staroslavnou neroz- tržitelností našeho království. Kdyby se jed- nalo i jen o faktické hmotné poškození če- ského uchazeče na jeho právně efektivných nárocích, o nichž mluvil Wolf, stálo by za větší čilost s české strany a větší účinnost veřejně všeobecnosti české. Ale jde o víc »Ven s českými soudci, s českými úřadníky z německého území!« volá se z německých držav v Čechách, velitelský prst vrchnopan- ského národa ve vlasti naší ukazuje na ne překročitelnou pro nás Čechy čáru uvniti země, ta má býti hranicí omezující posledn trpěné útočiště národa českého, odsouzeného
Čech Wolf Čecho Čechy Litavka
11 article
prý Němci k shroucení se na nejužší hrudě a vzájemnému udusení v nejužším bydlišti. za nimž přestává v Čechách pro Čechy všechno lidské i státně občanské hnutí. A vůči těmto německým snahám mu- síme míti jedno na paměti: Každý dosud žijící národ na světě může se nacházeti v jedně ze tří fasí. Buď se nachází na po- stupu ve svém vývoji moci i obvodu svého bytu a svých práv, buď v stagnaci, anebo na ústupu. Jmenování soudců nám ukáže jaké jsou naše etapy v těchto směrechl
Němec Čechy
12 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 23. září. (Uherské vyrov nání.) Rakouský požadavek, aby se uhersk kvota zvýšila, vysvětlován tím, že novým vy- rovnáním dostává se Uhrám značných výhod nn ujmu Rakouska a že tyto uherské výhody maj se vyvážiti větším uherským příspěvkem na společné potřeby říšské. Vyrovnání, jak dosu smluveno na vyrovnacích konferencích, je tedy pro Uhry výhodnější, než bylo vyrovnání staré Proto překvapuje akce, kterou zahájila mrďar ská strana lidová proti vyrovnání z toho důvodu že prý je horší než losavadní. Člen lidové stra- ny, posl. Zboray, jenž byl pro vystoupení li dcvé strany z koalice již po pověstně doplno vací volbě v Nagykarolyi, prohlašuje nyní opětně, že lidová strana bude míti tyto dni po radu na statku Buzáthově, aby určila svůj po- měr ke koalici. „Poměry jsou neudržitelny — pravil. — Víme, že vyrovnání a sice š pa tn vyrovnání, jest hotovo. Nové konference a po- tíže, jež vláda dává vyhlašovati, nejsou nic ji- ného, než komedie. Má se jimi obyvatelstvu na- sypati písek do očí a ukázati, jak velicí muževé jsou nynější ministři a jaké obtíže musejí pře konávati.“ Také ústavní záruky“ jsou dle mí nění Zborayova již sehváleny, ale jsou rázu vel mi nevinného, poněvadž se týkají pouze stoličné samosprávy. I v této věci se líčí na oko potiže. s nimiž je vládě zápasiti ve Vídni. Vše to dle míněm Zborayova lidová strana musi uvážiti rozbodnouti, smí-li nadále ještě setrvati v ko- alici. I tato akce strany lidové zdá se nám pou hou komedií.
Zboray Buzáthův Praha Uhry Rakousko Vídeň
13 article
V Praze, 23. září. (Poláci, Slovine a Čcchové.) Jsou tomu dvě neděle, sděli jsme obsah úvahy Zdislava Maryckého jenž se v krakovském „Světě Slovanském“ při mlouval za navázáni užších styků mezi Poláky a konservativnými Slovinei, aby Poláci pomo slovinskou mohli mezi rakouskými Slovany úspěšněji šířiti své názory a získati mezi nimi domínujíci postavení. Na tuto úvahu reaguje dnes „Slov. Narod.“ Opravuje především tvrzen p. Maryckého, že devatenáct dvacetin Slovineů je vtáboře klerikálním, kdežto poslední říšské volby dokázaly, že dobré dvě pětiny slovinského národa drží se směru liberálního. Tím padá jeden z důvodů p. Maryckého, že Slovinci nej snáze se dají do vleku klerikálných Poláků Mimo to je rozdíl i v politickém programu pol ském a slovinském. Poláci jsou pro autonomi zemskou, Slovinci však pro národní „Slov. Narodu“ nelibí se však ani konečný vý- vod p. Maryckébo, který chce těsným svazkem polsko-slovinským působiti na liberálné a slo vanofilské Čechy. „Svazek polsko-slovinský — praví — způsobil by mezi Čechy úplný převra? a vyvedl by v popředí živly polonofilské. „Sl. Nar.“ na to odpovídá: „Vývody pisa- telovy o poměru, který by se utvořil mezi nám Slovinci a Poláky, jsou velmi zajímavé, pochy bujeme však, že by slovinští politikové byli tal- neprozíraví, aby za několik pěkných, ničím ne zaručených slov zaměnili, byť jen n čas, přátelství české, vyzkoušene již ohněm, za polské a dali se bez
Polák Marycký Slovinec Maryckébo Praha Čechy Nara
14 article
všech záruk zapřáhnouti do vozu polské poli Ze Zádru, 20. září. (Zmar chorvat sko-vlašskéo vyjednávání.) Vyjed návání s Vlachy, týkající ze úpravy jazykové otázky v Dalmacii, skončilo nezdarem. Vlachove projevili ochotu svoliti ke spojení Dalmacie s Chorvatskem, ale činili podmínky, jež se uká- zaly nesplnitelnými. Vlachové žádají, aby se zřídily zemské obecné školy vlašské na Hvaru. Brači, v Šibeniku, Zádru, Splitě, Dubrovníee atd. a pro tyto školy oby byl zvláštní školní do- zorce. Školy střední mají zůstati v dosavadním stavu. Na školách hospodářských a odborných má se vyučovati také vlašsky. Úřadním jazykem má býti sice srbsko-chorvaština, ale se stranam vlašskými má se jednati vlašsky. Obce mají při jímati vlašská podání a vlašsky je vyřizovati V každém obecním úřadě má býti aspoň jeden Vlach. Nynější počet vlašských zemských po slanců má zůstati, Chorvaté však mají přene chati Vlachům také jeden mandát říšský. Z těch podmínek Vlachové chtějí podporovati cho vatskou akci, směřující ke sloučení s Chorvat skom. Chorvaté projevili ochotu splniti všechna přání Vlachů, pokud jsou rázu osvětového odmítli však jejich požadavky politicke Následkem toho vyjednávání přerušeno.
Vlach Splita Chorvat Dalmacie Vlachov Chorvatsko Hvar Brač Šibenik Zádr
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ve Varšavě vypátrán a zatčen vrah lo ského továrníka Silbersteina. Je to sedm náctiletý dělník Robert Bauer. Jeho nej bližšími spoluvinníky byli mladí dělnici Wróbe : Košub. Všichni tři odevzdání vojenskému sou du. Kromě nien odevzdáno vojenskému soudt ještě dvanáct dělníků, opviněných ze spoluviny na vraždě. Na ulicích Kupecké a Novolipové ve Var šavě praskly pumy, položené přede dvéře bytů velkoobchodníků obuví Grünsteina a Jalina. P výbuchu v bytu Jalinově raněno střepinam pumy jeho děťátko kojeňátko. Obo velko obchodníci měli s ševci nedorozumění hospodář ského druhu.
Silberstein Bauer Grünstein Jalin Varšava
17 article
Židovské a protižidovské výtržnosti v Odesse Úřadní zpráva o počátku nových nepokojů odesských vypravuje: Dne 14. t. m. v Odesse policejní agen Vernik, jda v 8 hodin večer ve svém povolán ulicí Portofranekou, zpozoroval, ani se k němu kradou dva Židé. Následkem toho Vernik při bližoval se k policistevi, stojícímu na stráži, ale tu jeden z Židů dal po něm ránu z revolveru trefil jej do levého boku. Zlosynové se skryli raněný byl dopraven do nemocnice Hodinu později na rohu Měšťanské a A nautské ulice policejní revírník Charčenko zp zoroval tlupu mladých Židů. Přistoupil k nin a vyzval je, aby se rozešli. V tom se za nim rozleh se výstřel a Charčenko padl zavražděn. Po výstřelu dva nebo tři Židé, běžíce ulicí dali ještě několik ran, načež se schovali v davu. Ve čtvrti, kde se vražda udála, byla na t předsevzata všeobecná prohlídka domů a bytů při čemž zatčeno několik podezřelých osob při jedné prohlídce nalezeny pod podlahou zapo vězené brožury a proklamace. Dne 15. t. m., když průvod s mrtvým tě lem zavražděného Charčenka šel kolem židov ské nemocnice, židovská tlupa dala do průvodu salvu, jíž poškozena rakev a poraněn dívka. Tato poslední okolnost nebyla zazname nána v naší dřívější správě, naopak stálo tam že Zidé při převozu mrivoly zavražděného revl
Hodina Charčenko Žid Odessa Portofraneka
19 article
níka zachovali se pokojně. Tím předešlou zprá- vu opravujeme a doplňujeme. Zločin je vražditi bez příčiny; hanebný zločin je vražditi zákeřně desetkrát hanebný zločin je bíti mrtvého; sto- krát hanebný zločin je přepadnouti schránku jeho tělesných ostatků. Sjezd sociálně-demokratické strany v Německu V závěrečné schůzi sjezdu tohoto zvolen byli do předsednictva strany: Bebe a Singer za předsedu, Gerich za pokladníka. Ebert, Müller, Molkenbuhr a Pfannkuch za ta jemník Návrh, aby mezi nováčky vojenskými roz vinuta byla propaganda antimilitaristická roz- šířením letákův, vyřízen byl přechodem k jed- nacímu pořadu. Potom zakončil říš. posl. Singen sjezd prohlášením, že sociální demokracie ne- může býti ani »rozdrcena pod kopyty koní« vojenských (narážka na známá slova Viléma II) ani »umodlena«. Agrární vzbouření v Apuli Povstání, zemědělských - dělníků jihoital- ských vyrovnáno bylo po krvavých teprve sráž- kách, minule oznámených, dohodou mezi statkáři a dělníky o nové lepší mzdě.. Tím ukončena stávka, jež byla by vážně ohrozila i tamní vino- braní. Anglo-ruská smlouva o dělení Persie. Perský zahraničný úřad podal tajné mu výboru parlamentu memorandum, kteréž zabývé se anglo-ruskou smlouvou, již vyslanci ruský britský podali vládě perské. Ona tajuplnost vzbu- dila v obyvatelstvu podezření, že běží o roz- dělení Persie mezi oba státy. S veřejností tex oné smlouvy, jak známo, ještě sdělen nebyl.
Bebe Singer Gerich Ebert Müller Molkenbuhr Pfannkuch Vilém II Německo Persie
20 article
V Praze, 23 záři.
Praha
21 article
Z Varšavy.
Varšava
22 article
Morenga mrtev Jasné zprávy z Berlína poterzují, že čet majora Elliota nepadla u Vilponu na jiho-africké poušti Kalahori Morengu a jej i syna a strýce jeho i tři jeho stoupence usmrlila. S Morengou odstraněn byl jeden z nejnebezpečnějších nepřátel osadního německého panství jiho-afri ckého. Smrt jeho nezůstane jistě bez dojmu i na ostatní Hotentoty. Nieméně jest na jihu osady německé dosti ješté kmenů, jichž touha po svobodě neodvislosti není zlomena a kteři jistě zvednou se proti německému panství okamžitě, jakmile by poměr anglo-německý opět se zakalil. K vy- pátrání a uklizení Morengy možná přispěl právě nynější poněkud lepši poměr mezí angliekými německými úřady v jižní Africe. Ač-li tu rol nehrály i peníze a zrada.
Moreng Elliot Vilpon Berlín jižní Afrika Kalahori Moreng
23 article Naše veřejné nemocnice.
Naše veřejné nemocnice. Během posledních 15 let učinily všeobecné veřejné nemocnice v království českém tak úžasný pokrok, že bylo to překvapením nejen pro veřejnost, ale i pro lékaře samé, kteři přece tak rychlého rozvoje ústavů těch nečekali. Rok co rok stále přibývá ve vlasti naší moderně vy- pravených veřejných nemocnic, takže dnes zbý- vá jen 26 okresů, které blahodárných ústav těch postrádají. A zásluhu hlavní o zřízení vše- obecných veřejných nemocnic mají naše pokro- čilá města a okresy, které nelitovaly značného nákladu na zbudování jich a posud dnes, byt samy již finančně tísněny byly nutnými velkým okresními přirážkami, všemožně nemocnice své zveličují a doplňují. Země sama ve zlizování se nikdy nezúčast- nila příspěvky přímými. V motivech svých o závažné otázce této uznal zemský výbor r. 1887 úplně spravedlivým a odůvodněným, „aby země přispivala toliko
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bída a genins. (Několik volných gloss ke zprávě o úmrti Morrise Rosenfeld a.«) Ti dva se jaktěživi dobře spolu nesnášeli on, genius, chtěl vždy vzlétati výš a vznášetise na vrcholech, ona, bída, věšela mu vždy závaži na perutě a srážela a tiskla jej dolůl Co svět starý jest, opakuje se tento zápas. Vždy v jiných formách — v jádru týž. Vzždy s týmž výsledkem: genius podléhá a bída ví- tézí. Udolá jej Jeden z našich největších básnicko malíř- ských filosofů, Max Pirner, vystihl již před lety v tryptychu neobyčejné výmluvnosti, barvi- tosti a síly tento odvěký boj. Genius vzleti brzy dotýká se vreholů, náhle schvácen klesá řiti se po krátkém vltězném letu v propast za- bynuti. Buď šilenství neb smrt jsou jeho údělem. Vzpomenul jsem na toto málo známé dílo Pírnerovo (bohužel jako skoro celá jeho práce) při zprávě o náhlém úmrti Morrise Rosenfelda V plném věku mužném, slepý a v bídě doko- nal prý v zastrčené ulici novo-yorské, náhodou zrovna v té, které se dolýká v jedné ze svých nejkrásnějších skladeb o »prodavačce sví- čiček«. Ve Hesterstreelu, telegrafu blíž, tam chudá žena sedí, kostra spíš, tvář její zhublá smrti nese rys, ač vidět, růžová že byla kdys, leč blahobyt, láska, přátelská přízeň jí zajisté nevtkaly dnešní tu trýzeň. tam sedí bledá, zrak v pláči zlém, *) Před nějakou dobou přinesly americké listy a po nich německé zprávu o úmrtí velkého tohoto básníka a brzy četně nekrology jeho a feuilletony jeho životě a díle. Asi po desiti dnech byla zpráva o jeho smrti vlastnoručním dopisem Rosenfeldovým v jistém listu maďarském vyvrácena. jí dítě ssaje na prsu mdlém a ssaje a pláče a usíná s vzlykem ...
Morris Rosenfeld Pirner Pírnerův
25 article
Zda tušil básník, kresle tuto Hogartovskou dřevorytinu, utrpení vlastní, svůj tak neodvratn se pližící osud? Proč volá: O svalá svělla! Svědky leď buďte Hlad zabil dltě a matku. Teď suďtel Kde v rozkoších zástup jich zničit se spěchá, tam v ulici člověk se hlady mřít nechá, zde v hostinácb, karlách, peníze plynou tam zavírá chudým dlaň se, ať zbynou haste žár svíčky, halte se v troud a svifle, den velký až přijde — soud Pak čistou září před tvůrcem nebe vy svíčky duchů, zapalte sebe ať plameny vaše všecky se obrátí ten falešný system na světě zatratí Jeden z nejsilnějších výkřiků potlačení bídy! Slušel dobře básníku a tak málo po mohl člověku Rosenfeldovi! Trpí pod tíží téhož osudu, jako jeho babka v téže ulici Hesten- streelské. Do počtu velkých básníků, kteří trpěli bí dou a hlady, přibyl nový —— Morris Rosenfeld Bohužel, že trpí do dneška. Matfertone, Murgěre, Kirke - White,“ zvolal jsem tenkrát, máte kollegu ! Což vy, patříte dě- jinám světové literatury a své dlouhé umírání jste aspoň si dali zaplatiti nesmrtelnosti! Je to také něco. Rosenfeld, tak svérázný a nový, má jistě i tuto budoucnost, ale jak hůře jste n tom vy hladem a bídou zemřelí hrdinové ma- lých, odstrčených literatur, o nichž nikdo neví a o něž se nikdo nestará? Každá romantika každého národa má a měla své bohémyat v užším, ať v širším slova smyslu, své Šolce, Šimečky, své Prokše atd., svě Grabby, sve Seisewitze, své Kolcovy a jiné. Literatura novo- hebrejská je teprve v počáteích a má hned také svého, který byl hned jejím zakladatelem, b tvůrcem, který sotva trpěný jargon povznesl na stolec básnické potence, který sel první před druhými, a ten umírá před námi hlady, slep opuštěn Je opravdu trochu stydno zvát se člo věkem.
Hlad Rosenfeld Morris Rosenfeld Murgěre Kirke White Šolc Šimeček Prokš Grabb Seisewitz Hesten
26 article
Bída a genius! Bylo to od jakživa tak a nebude to sotva nikdy jinak — a lépe. Slopujme v hlavníeh rysech život Rosenfeldův. Vyrost z bídy, aspoů z poměrů malých a těsných, trochu possi z rodné vsi podolské odnesl si v duši do krej čovských dílen a továren londýnských a novo yorkských. Vyučen krejčovině vpřáhl se v jej jho. Byl krejčovským dělníkem v těch obrov ských dílnách, které tak plusticky popisuje Slyš v dílně tak divoce stroje vše hlučí, že v hluku tom necítím, často že jsem že ztrácím se docela v hlasném tom vír a schvácen sním: stroj jsem nocl i dne Bez konce pracuji, pracuji, pracuji. Kus po kusu líta: celý děl roj, a nevím a neplám se: K čemu a pro koho Jakby moh' myšlenky schopen být strojr A hořké slzy a kypící slzy se roní na můj chudičký chleb, mne dáví to, nelze ani dál jisti. O děsné práce to, bídy zlý škleb Mně zdá se dilna ta v poslední chvíli. když klid tam, krvavým pojistém byt, jen mrtvá těla vidím tu ležeti krev rozlitá k nebí řve, bídný lká cit Ku předu ty stroji, hni se, šij dál: Oženil se. Měl děti. Vydělával. Pracoval snil, psal, snad sám nevěda nové světy stvo- řil. .. novou literaturu založil, nový jazyk po- zvedl ze stinů a opovržení na výši řečí kultur- ních. Nebo v kterémkoli jazyku se ozve poesie, dcera nebes, ten dostává již tim posvěcení úděl živé nesmrtelnosti. Jeho pověst rostla, jeho písně a meditace došly ozvěny i v zizině. Byl uváděn do literatur staré kultury jako smělý průkopník nových drah a myšlenek. Nejen člen svými, byl i jinými překládán do jazyků, o jichí existenci sotva věděl Ale jak jsou to všecko věci míjivé, efe merní, v podstatě tak málo významné ! Lze p tom umřit hlady v zastrčeném koutě Hester streetu — jako bludička v močále lze tan ukončiti jednu z nejskvělejších kariér básni ckých na začátku XX. stoleti.
Rosenfeldův
27 article
Není-li tohle tragika A takové divné hříčky osudu! V den, kdy vychladlé, dle, bohu díky, falešné zprávy cizíel listů, tělo básníkovo leželo na umrlčím prkn kdesi tam v dalekém světě. . . četl jsem v listech že jiný obyvatel svobodné Ameriky, p. miliardái Andrew Carnegie, rozdal za svého života již 120,000.000 dolarův k různým kulturním humanním účelům. A myslil jsem, z této bá- ječné sumy, což nemohla jedna krůpěj skanoui na čelo tohoto básníka-proletáře v New Yorku Kam přišlo těch 120,000.000 dolarův? Inu ovšem, svět je veliký, bidy jest mnoho tolik zájmů zde, tolik utrpení a potřeba rychl odpomoci — Ale zde také byla!... vša) pomo v čas se nedostavila. Či byl by jí básník ani nepřijal? Nemůžeme zkoumati příčiny a nesmím obviňovati nikoho, neznajíce podrobně poměry jen se ptáme a konstatujeme. Rosenfeld byl básník především, pak b Žid a k tomn zionista. Snad v tom jest klíč jeho neúspěchův jeho dnešního postavení. Básník — není-li zrovn románopisec — dnes mnoho nesvede, to jes známé. Jestli se ho tu a tam všimne kritik vyššího směru, než denní reklamy a řemesl nické reportáže — zůstává hlas ten málo po všimnut. Básně se stravují čtenářstvem velm pomalu a zdlouhavě . A básník Žid a který jest zionista k tomu !.. . To akcentování příslušenství k rodné zemi a mluvě, to přilnutí k matce zemi, málo, myslím, nalezlo a nalézá ohlasu v židovských myslich, převahou moderně prakti- ckých. Jest to snad velmi a vysoce poetické ale nějak zdravé se to nezdá dnešním dušlm. Jo to sen, utopie, touha a věštba po něčem ztraceném, co se sotva vráti, je to vše ideálné krásné ale tak málo praklické . . . a výhodně - a tak děsně utopistické! A Rosenfeld, byl v tom tak naivně dětský, tak vysoce ideální!
Carnegie Rosenfeld Žid svobodný Amerika New York
28 article
A zase 3e namane otázka. I zionismus má dnes své hojné přivržence a hlasatela. Ti přece mohou znáti hrozici Rosenfsldovi osud, ti přece již se mohli o svého věštce a svého pěvce po- starat! Proč se tak nestalo? Kde byli ve chvili osudné a poslední? Vím, že se aranžovaly ve- čírky, slavnosti, zde i v Německu, což to vše dohromady tak málo vyneslo, že největší lyrik nové literatury musí trpěti bídu a hladem umírati? Kdo můžeš — odpovězl Divám se do jeho tváře milých a sympa- ckých rysů, jak zdobí můj český překlad jeho zpěvů. Úšlechtilý snilek, velký idealista mluví z těch do sebe uzavřených, resignovaných tahů. Ale hlava ta je krásná... ušlechtile krásná hlave utopisty a trpitele zároven, Svět půjde a jde již dále lhostejně zas kol něho jako šel přes sta a tisíce jiných. Zbývá jen útěcha, že z těch tisíců přece jen někteří slyšeli jeho zpěv a zavřeli jej ve svá srdce a tím již nežil a nestrádal na- darmo . .. A končím zase takovou hříčkou náhody. V den, kdy listy přinášely zprávu o jeho náblé smrti, dostal jsem z Varšavy nový překlad jeho »Písní z Ghetta« od překladatele jeho do pol- štiny pana S. Hirszhorna. Je to jistě ná- hoda — ale i ta mluví svou lichou symbolikou Jar. Vrehilický-
S Hirszhorna Německo Varšava