Periodikum ALTO Viewer

1

Strana á.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

24. záři 1907. Císlo 264

4 article

čka 40.000 K zemského ústavu pro úvěr obecní a přijata čásť záruky za výnos poštovní automobilové trati z Frývaldova do Vrbna. Z Vídně, 23. září. (K. k.) V haličském sněmě posl. Kramarczyk a sp podaii návrh volební opravy, jenž zachovávaje soustavu kuriovcu, směřuje k zavedení obecného tajného a přímého práva hlasovacího a stanoví počet členů sněmu zemského na 177: 12 virilistů, 44 zá- stupců velkostatku, 34 zástupců měst a městysů, zástupce obchodních komor, 79 zástupců obcí ves- nických a 5 poslanců kurie dopiňovací. Posl. P. Pastor poukazuje na pověsti, že říšská rada má se opět sejíti 10. října, vyslovuje ml nění, že sněm nemá se rozejíti, aniž se usnesl na volební opravě. Táže se proto předsedy odboru pro volební opravu, kdy bude svolán odbor k vykonánt úkolu mu svěřeného.

Posl P Pastor Frývaldov Vrbno Vídeň obchodní komora

5 article Události na Rusi.

Události na Rusi. Veliké železniční úvěry v Rusku. Z Vídně, 23. září. (»N. Fr. Pr.«) Ruská vlád předloží nové dumě osnovu zákona, kterým se vláda zmocňuje k vydání 960 mil. rublů v jisté době na investice pro ruské dráhy. Útok na dům hr. Tolstého. Z Petrohradu, 23. září. Dle zpráv sem došlých podníkli mužíc útok na Tolstého dům proto, že hrabě odkázal svůj statek své rodině, kdežto dříve se pravilo, že jej rozdělí mužíkům. Nové školy. Z Petrohradu, 23. září. (P. t. a.) Ministerstvo vyučování nařídilo otevření 600 normálních škol ve školském okresu gubernie vilenské a poukázalo na jich vydržování 300.000 rublů ročně. Velkokníže Ondřej. Z Rigy, 23. září. (K. k.) Velkokníže Ondřej při- byl sem včera ráno ze Sofije a po krátkém pobytn odjel do Berlín a. Odsouzení revolucionáři. Z Rigy, 23. září. (Spb. Ag.) Hlavní guvernen potvrdii včera 9 rozsudků smrti z 22, které vynesl vojenský soud v procesu proti účastníkům revoluce v rižském kraji. V ostatních 13 případech byl roz- sudek smrti proměněn v nucenou práci na ne- určitou dobu. Stanné právo v Lodl. Z Lodi, 23. zaří. (K. k.) Dnes ráno bylo na zá- kladě stanného práva odsouzeno k smrti a ihne zastřeleno 7 dělníků a jedna dělnice Sulbersteinovy továrny pro zavraždění Silbersteina. Anglo-ruská smlouva. Z Petrohradn, 23. září. (Spb Ag.) V ministerstvu zahraničních věcí byly vyměněny dnes ratifikac smlouvy mezi Ruskem a Anglií, která podepsána byla 31. srpna a týká se záležitostí perských, afga- nistanských a tibelských. Slovně znění smlouvy uveřejněno bude v nejkratší době.

Tolstý Ondřej Sulbersteinův Silberstein Rus Rusko Vídeň Francie Petrohrad Sofijá Berlín Petrohradn Anglie Aga Spb Aga

6 article Povstání v Marokku.

Povstání v Marokku. Podle »Tempsu« je situace sultána Mu leje Hafida stále výhednější. Jeho postup přes všechnu svou snad zdánlivou umírněnost. je schvalován kmeny, jichž kolem něj neustále přibývá. Ale tyto kmeny naléhají na sultána, aby konečně zaujal nepřátelskou posici proti cizincům a aby zaháji útok. Mulej Hafid zatím projevil úmysl uvaliti na všechna města, kde se zdržují cizinci, zvláštní daň. Ovšem podobné zakročení bude si moci do- voliti, až bude skutečným, celou zemí uznaným pánem Marokka. Mulej Hafid má sice velký vliv, ale podle všeho nemá dosti peněz ani zbraní jinak by snad zahájil akci, po níž touží jeho přivrženci, očekávající od něho, že spasí a o cizineů vyčistí vlast. S jiné strany se oznamuje, že Mule Hafidovi byly nabídnuty dary vůdci kmenů pro něj nadšených. Jistý starý šerif prozradi sultánovi marakešskému, že v sanktuaři Mule Ayyad v Marakeši je ukryt obrovský poklad.

Hafid Maroko

7 article

Byl prý nashromážděn marockými piráty již od dávných dob a tajemství pokladu přecházelo z sultána na sultána. Ale otec Muleje Hassana opomenul tohoto uvědomiti o pokladu, o němž věděl starý šerif, který však se obával vyzradit tajemství Abdulu Azizovi, poněvadž se bál, že by marnotratný sultán poklad prohýřil. Ale když Mulej Hafid byl prohlášen za sultána, přispěcha starý šerif, aby vzdorosultánovi vyzradil místo pokladu a aby mohl z něj čerpati prostředk ke svaté válce. Skutečně byl nalezen úkryt, němž bylo několik beden zlata, čímž byla značné ohohacena dosud chudá pokladna Muleje Hafida Dopisovatel »Tompsu« v Casablane varuje před náhledem, že útok na Taddert mě rozhodující význam. Zprávy o velkém vílězstv nesmí se přeháněti. Některé listy pařížské s pře- mrštěným nadšením velebily brdinost francouz- ských vojáků u Taddertu. Francouzský voják má již ve své dokonalé, moderní zbrani velkou pře- vahu nad nepřitelem, jehož někteří jezdci jsou vyzbrojeni jen pikami. Francouzští vojáci trpl velice pochody v horské a pusté krajině, kdežto Maročané vynikají neobyčejnou vytrvalostl.

Mulej Hassan Aziz Tomps Maročan Mulej Hafid

8 article

O vyjednávání miru oznamuje s z Paříže: Admirál Philibert, generál D rude a francouzský konsul vyjednávají s 19 zmoc- něnci kmene Šanjů a požadují, aby zbraně byly bezpodminečně vydány, avšak delegáti kmenů se tomu vzpírají. Dále se oznamuje, že na francouzský kon- sulát se dostavili zástupci Madzeyanů, Zenato a Zyaidů. Přese všechno toto vyjednávání ne- hodlá generál Drude ustati ve svých operacích. V přístavech marockých je klid a není zatím příčiny k vylodění vojska z francouzských a špa- nělských válečných lodl. Poslavení Muleje Halida. Z Casahlanky, 23. září. (K. k.) Reuterova kan- celář sděluje: Z Marakeše se oznamuje ze včerejškai Mulej Hafid vytrhl ve čtvrtek s 6000 fanaticky jemu oddanými přívrženci a s děly d obvodu sídel kmene Šaujů. Kraj tento leží za Casablankou. Jest to od- pověď na vyslání deputace kmene Šsujů, které žádá Mulej Hafid o pomoc proti Francouzům. Není jisto, zda lento postup čelí proti Francouzům anebo prot sullánu Abdulu Azizovi, avšak Šaujové prohlašuií chce ti Mulej Hafid počítati s jich pomocí, že mus postupovati proti generálu Drudemu. Všechny zprávy dokazují, že čím více blíží se sultán k Rabatu, stávi se postavení Muleje Hafida slabším.

Madzeyan Zyaid Halid Reuterův Mulej Hafid Šauj Šsuj Francouz Aziz Drude Paříž Casahlanka Casablanca admirál Philibert

9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Ministr dr. Fořt. Z Vídně, 23. září. Ministr obchodu dr Fořt odjel dnes nočním rychlíkem společnosti státní dráhy do Prahy na politické konferenc s vůdci jednotlivých stran českých. Ministr zu- stane v Praze ještě také ve středu. Následkem pobytu svého mimo Víden omluvil dr. Fořt u dvora svoji nepřítomnost při zejtřejším vílání členů mezinárodního kon- zresu železářů a ocelárů. Řeč, kterou promluvil ministr dr. For jménem vlády na dopolední schůzi kongresu toho, zůstavila silný dojem. Byla pronesena zvučným, v celé dvoraně slyšitelným hlasem provázena na několika místech hlučným souhla- sem, na konei pak okázalou pochvalou. Projev ministra před velikým mezinárodním shromáždě- ním konstatuje pokrok v hutnictví světovém ze prošlá čtyři desetiletí, zejména pak velebí dů- ležitost cceli a železa pro moderní výrobu a pre mír celého lidstva. Projev ministra dra. Fořtn byl zároveň holdem vědě, práci a osvětě; český ministr osvědčil plný smysl a dokonalé porez umění pro průmysl, všechny díly světa obepína Z Vídně, 23. září. Na třech místech, n německém sjezdě v Litoměřicích, v pražské „Boh.“ a v „N. F. P.“ podniknuty byly dne a včera útoky na postavení ministra obchodu dra. Fořta. Oba jmenované listy činily na něho nájezdy nejprudčí, než povolán byl do mi- nisterstva železnic a bouřily tenkráte proti němu kdo koho, také Poláky. Jako ministr obchodu jest jim trnem v oku ještě více, stejně jako ně meckým průmyslníkům a německým byrokra- tům, kteří domnívají se, že všechny portefeuilly v Předlitavsku jsou výhradně doménou něme ckou.

Fořt Víden Fořtn Polák Vídeň Praha Litoměřice Předlitavsko Boh

10 article

Kombinovaná palba na dra. Fořta má jeden motiv: dru. Fořtovi vyčetl včera v Litomě řicích poslanec dr. Alois Funke, že počešťuje personál svého resortu a „Boh.“ a „N. F. P.- vznášejí na dra. Fořta tutéž žalobu, kterou sly- šíme hlásnou rourou stupňovánu do všech kon- čin hlásánu pokaždé, stane-li se Čech státnín úřadníkem vyšší třídy hodnostní nežli pátě. Tak bylo za dra. Kaizla, tak jest nyní za dra. Fořta, Němci nemohou se spřáteliti s myšlen kou, představou a skutečnosti, že oni a stát ne- jsou veličiny shodné, nýbrž že Němci jsou to- liko třetinou obyvatelstva rakouského, takže po- dle toho dvě třetiny míst ve výkonné správě státní náleží úřadníkům neněmeckým. „N. F. p. - a její pražská odnož „Boh.“ pořád ještě žij tak, jako se žilo v dobách dávno minulých, kdy Němci uchvacovali a drželi ve svých rukou vše- chny páky a kladky rozsáhlého státního stroje. Z tohoto hludu musí býti teprve vyvedeni hoto- vými skutky. Jiné léčby účinné pro takové pa- cienty nepolepšitelně neznáme.

doktor Funke Čo Kaizl Němec

11 article

Dr. Fořt speciálně nepřevzal jako sekčn chef ministerstva železnic resort ministerstva obchodu s jeho obrovskou agendou proto, by ve všech jeho departementech zachoval něme- ekou državu, a nevstoupil také proto do nynější vlády, by působil a pracoval tam v otázkách osobních i v záležitostech věcných pro nadvládu a samovládu německého kmene a jazyka. Na- prava četných křivd, jimiž trpí dosud český ná- rod v tomto státě, jest totiž nezbytna nejen v ze- mích českých, ale také ve Vídni v centrálních úřadech; právě zde jest neodkladna, nemá-li se ve Vídni jednati s národem českým jako s ná- rodem porobeným. Čeští členové kabinetu jen proto jsou účastni nynější koalice a kooperace vládní, protože doufali a doufají v možnost ale- spoň částečného odčinění hříchů, spáchaných na českém národě, jehož synové byli takřka všude z vysoké byrokracie vylučováni, čímž ná- rod český vydán byl v šane nejhoršímu: cizo- jící.

doktor Fořt Vídeň

12 article

vládě. Dr. Fořt postihl úkol, jaký po té stránee jest spojen s jeho portefeuillem a zjednal-li tu a tam na prospěch uplatnění práv a nároků če- ských stav poněkud lepší, než byl dosavadní. konal a koná toliko svou povinnost. To uzna zajisté naše česká veřejnost, která ovšem ma hojně zkušeností o velikých obtížích a protiven- stvích, jakým jest českému člověku čeliti, hne-l výsadami německé menšiny ve státě. Český ministr — každý český ministr — má v každém kabinetě postavení velmi těžké. Musí býti předem připraven na krajní odpor všech živlů německých v každé neněmecké otázce národní a musí předem míti premyšleno, jak se v případech takových zachová. V podporu německých stran nemůže ani doufati, natož spo- léhati. Kořeny jeho síly, jeho celéhe postaveni tkvějí v půdě domácí, v půdě české, v oboru důvěry českého lidu a jeho zá- stupců ve sborech zákonodárných — k mini- strově osobě. V daném případě Čechové musí usoudi a rozhodnouti, zdali prospěch národa českého vyžaduje a snese, aby čeští lidé byli v kabinel čili nic. Uzná-li se prospěch a potřeba součin- nosti takové, musí býti českým lidem a jeho po- slanci umožněna. Českého ministra mohou držeti, mohou po- síliti a upevniti toliko Čechové, z droje je h potence neprýšti z Vídně, nýbrž z krá- lovství českého a českých zemí vůbec.

doktor Fořt Čecho Vídeň

13 article

Hněvy v německém táboře byrokratickém i parlamentním nyní proti dru. Fořtovi hřímající mají původ ve vědomí německých politiků, že tento ministr pracuje klidně a že nesnese žád- ného rozkazu, nejméně však povelů z pražského německého kasina. Kdyby se jim podrobil, ne- byl by samostatným a svéprávným ministrem nýbrž pouze figurantem; k takové roli se však dr. Fořt nepropůjčí a nesníží; tolik aspoň může od něho česká veřejnost politická vším právem očekávati. Němci jsou zásadně na velkém omylu do- mnívají-li se, že ministerská křesla, zaujímají-l je ministři Čechové, jsou k tomu, by sloužíla německým choutkám. Český ministr jest stejně povinen jako oprávněn pracovati pro české zájmy, zvláště jsou-li shodny se zákonnými právy opětovně nejslavněji uznanými; vždyť němečtí ministři pracovali a pracují ne pro německé právo jen. ale také pro německé nadpráví. Dvě určité věci se nyní právě nejvíce vy- týkaji dru. Fořtovi: jedna, že jmenoval po- štovního radu Al. Stránského vrchním in spektorem ředitelství pošt pro království české. druhá, že povolal do presidiální kanceláře mi- nisterstva obchodu také Čechy. Jsou dva: dr Žampach a Šejnoha (dr. Fatka, kte- rého »Boh.« a »N. Fr. Pr.« tam přidělují, není tam, nýbrž pracuje v resortu). Ve skutečnosti poštovní rada Stránský nenabyl nynějšího úřadu svého žádnou protekcí, nýbrž z určitých důvodů administrativních. Byl povýšen jen z dů- vodů služebních. Užilo se totiž prostě kvalifiko- vaného úřadníka k nové úřadní funkci. To jes všechno. Ministr obchodu — Čech dr. Fořt po- volal si do presidia svého resortu, ve kterém

Fořt Němec Čecho Al Stránský Šejnoha doktor Fatka Čo Čechy Žampach Francie

14 article

jest několik Němeů a jeden Polák, také dva české úřadníky hlavně proto, by tisíce českýeh přípisů, ministra docházejících, vyřízovány byly jazykem českým, protože čeští žadatelé a po- davatelé mají totéž právo, jako němečtí: by jednalo se s nimi jejich jazykem. Aby také číslicemi dokázána byla bezpod- statnost, ha ničemnost německých žalob, o kte- rých není pochyby, kam jsou namířeny, že prý totiž dr. Fořt svůj resort počešťuje, stačí za- znamenati několik dat a fakt: v ministerstvu obchodu jest 6 odborných chefů, s a m Němei; v ministerstvu obchodu jest 13 dvorních radů, všichni Němci, vyjímaje jediného Čecha Müllera, který jest v mii- sterstvu tom již od r. 1891. V ministerstvu obchodu jest 17 skutečných odborových radů, z těch jest jeden Polák a 2 Čechové. Jeden Čech jest v resortu tom od r. 1899, druhý od od r. 1905. Dru. Fořtovi zbývalo by tedy ještě mnoho práce, měl-li by v ministerstvu obchodu zjednati stav, který vyhovuje slušným a spra- vedlivým požadavkům českého národa, míti ná- ležitě a poměrné zastoupení ve všech oborech státní správy. Nájezdy pražské, litoměřické a vídeňské proti němu nejsou povahy věcné. Jsou to útoky politické, které mají určitý vznik, určitý smys a určitý cil.

Polák Fořt Němec Čecho Müller Čo m Němei

15 article

Uhři a vyrovnání. Z Pešti, 23. září. „Magyar Hirlap“ ozna- muje, že v ministerstvu obchodu pracuje se již borlivě na přípravách pro případ, že by k vyrov- nání nedošlo. Nový pomník Ludvíka Košuta. Z Pešti, 23. září. V Seghalcmu odha len byl včera pomnik Ludvíka Košula. Je to již 42. památník Ludvíka Košuta v Uhrách. Slavnost v Seghalomu zúčastnil se jeho syn, ministr Fran- tišek Košut, který ve své řeči projevil naději. že národu se podaří uskutečniti ideály, za které velicí jeho mužové v r. 1848 bojovali. Z Pešti, 23. září. (K. k.) Ministr Košut do- vozoval na včerejší seghalomské hosti- ně, že strana neodvislosti dosáhla většiny dříve než mohly uskutečniti se její zásady. Dostalc se jí příležitosti dokázati, že je schopna vlády. Ministr doufá, že bude moci národu, Evropěa panovníkovi samotnému dokázati, že lze vybu- dovati skutečně mocný stát na základě strany neodvislosti, a snad jako výsle- dek jeho svědomité činnosti uzraje v duši pano- vníkově myšlenka, že nejmocnější oporou král. trůnu je samostatný uherský stát. Kdybys řečníkovi zdařilo řešiti tento velký úkol, zemřel by klidně u vědomí, že vyplnil svoji povinnost k vlasti. (Souhlas.)

Uher Magyar Hirlap Košut Košula Fran Pešť Uhry

16 article

Bývalý ministr podmaršálek Guttenberg- Z Vídně, 23. září. Zpravodaj »N. Fr. Pr.« měl předevčírem v Solnohradě rozmluvu s bí- valým železničním ministrem předlitavským, b- ronem Emilem Guttenbergem. Když se mluvilo o nynějším maďarském vyrovnacím požadavku, aby dráha košicko-bohuminská prodloužena byla v zájmu Uher až do Annabergu, aby se tím způsobem zjednalo přímě železniční spojení s Německem, pravil bývalý ministr, že nikdy nebylo jeho úkolem, aby Uhrám připojku tuto nabídl. Jako chef železničního oddělení v ministerstvu vojenství neměl baron Guttenberg se stanoviska vojenského žádné ná- mitky proti přípojee té, ale prohlásil tehdejšímu řediteli košícko-bohumínské dráhy Petrovi, že námitky proti ní má vláda z důvodů obchodně- politických. Tehdejší sekční chef ryt. Wattek (potomní ministr železnic a nynější křesťansko sociální poslanec) obavy ty potvrdil. Tak bylo před 18 lety.

Guttenberg Uher Petro Vídeň Francie Solnohrad Annaberg Německo Uhry

17 article

Lukacs o rakousko-uherské bance. Z Vídně, 23. září. Bývalý uherský ministr financí Lukacs pravil ke zpravodaji »N. F. P.«, že rakousko-uherská banka slouží nynější svou organisací úplně zájmům Uher; Rakousko má veliký úvěr, z něhož bankovním společenstvím těží též Uhry. Předlitavský a bavorský ministr železnic. Z Vídně, 23. září. Návštěva bavorského ministra železnic, konaná formálně předlitav- skému ministru železnic dru. Derschattovi, věno- vána jest rozpravě a ujednání o připojení tyrol ských drah na dráhy bavorské. Poznaňské arcibiskupství H. Z Říma, 23. září. V otázce znovuob- sazení poznaňského areibiskupského stolce jest dle zprávy »Corriere de la Sera«, stále ještě vše při starém. Pruská vláda neustoupila dosud o svého požadavku, by arcibiskupem jme- nován byl Němec, kdežto Vatikán zdráhás požadavku tomu vyhověti. Za takových poměro zůstane úřad areibiskupa poznaňského asi ještě dlouho neobsazen. Hlad v Číně. Z Londýna, 23. záři. Dle zprávy »Dail Mailu« zemřelo ve vnitřní Čině letos za po roku neméně než — 2 miliony lidí hladem.

Lukacs Němec Vídeň Uhry Rakousko Řím Vatikán Čína Londýn uherský banka Corriere jít le Ser Dail Maila

18 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Hrahě Černín tajným zadou. Z Vídně, 23. září. Hrabě Eugen Černín z Chude nic jmenován byl tajným radou. Hromadná depulace. Z Vídně, 23. září. (K. k.) Místní korespondenc sděluje, že se dnes doslavila hromadná deputace po- slanců křesťansko-sociálního sdružení, strany ně- mecko-radikální, německo-lidové a české národní k ministru železnic a k ředitelům společnosti slátní dráhy jižní a severozápadní, aby podporovala po- žadavky přednesené organisací želez- ničních zřízenců. Ministr dr. Derschatt prohlásil depulaci, že — pokud jde o správy drah soukromých — chce působiti všim vlivem ve smyslu takového rozřešení této záležitosti, jaké by železniční zřízence uspokojilo a umožnilo zamezení pasivní r- sistence. V příčině přání zřízenců c. k. státních drak pravil, že se již pracuje na osnově o stabilisování děl- níků v dílnách a nové sazbě mzdy a že uveřejnění

Černín Chud Derschatt Vídeň slanec křesťanskýsociální sdružený

19 article

těchto osnov možno v brzku očekávati. Rovněž pro- jednává se otázka syslemisování a normování. Ře- ditel společnosti státní dráhy ryt. Grimburg odpo- věděl, že nemůže podati ještě definitivního prohlášení avšak domnívá se, že správa vyhoví přání železnič ních zřízenců, pokud jsou oprávněná. Gen. ředite jižní dráhy dr. ryt. Egger prohlásil, že správa se neuzavírů nutnosti, aby platy všech zřízenců byly vydatně zvýšeny. Gen. ředitel rakouské severozápadní dráhy dr. Zebetner ujistil, že bude správní radě ještě před koncem měsíce září podána předloba, týkající se přání zřízenců. Očekává jistě, že správní rada vyhoví přáním těm, pokud to jen dovolí finanční stav podniku. Uhři a sjend pro námořní právo. Ze Rěky, 23. září. (Un. tel. kor. kanc.) 12. dale- gátů uherského spolku pro námořní právo odjelo dnes do Benátek za vedení guvernéra rěckého hr Naky, aby zúčastnili se sjezdu mezinárodního spolku pro námořní právo, který 25. t. m. v Benátkách bude zahájen.

doktor Egger Zebetner Uher Rěky Benátky Naka státní dráha spolek pro námořní práv

20 article

Voličská výlržnost na Černé Hoře. Z Cetyně, 22. září. (K. k.) Dnes ráno přitáhlo do Nikšic 400 voličů dra. Marušiče z okresu Vraze- gromců, který je v oposici proti nynější vládě. Domnivali se, že list »Narodna Misao« je oklamal svým článkem, aby je svedl ku politice, škodlivé zájmům země. Dav vníkl do tiskůrny jmeno- vaného listu. Strhla se rvačke, jíž ale policie učinila přítrž, vypudivšidemonstranty z města. Bylo zahájeno přísné vyšetřování. V Nik šicích je ticho. Dementi. Z Bělehradu, 23. záři. (K. k.) Naproti pověstem, že vláda hodlá odročiti skupštinu, prohla- šuje vládní »Samouprava«, že vláda dosud neobí rala se otázkou event. odročení skupštiny a je tedy aspoň zatím úplně bezdůvodným rozčilení, jeh se nyní zmocnilo jistých krubů.

Marušič Misao Černá hoře Vraha Bělehrad

21 article

Mezinárodní sjezd novinářský. Z Bordeanzu, 23. září. (K. k.) Sjezd usnesl s v nedělní schůzi po delší debatě, aby plné moci zpravodajů u stálých soudů rozhod čích byly blíž vyznačeny a ústřední kancelář po- věřena vypracováním osnovy nových ustanovení. O zachování redakčního tajemství byl přija návrh, dle něhož novináři mají býti zákonem za- řadění k osobám, jež mají nárok na zachování ta jemství. Další debata o té věci byla odložena n příští kongres. Odpoledne konalo se uvílání v pavilonu tísku na námořní výstavě. Večer daval hlavní komisač vý- stavní hostinu. Neděli věnovali účastníci sjezdu vý- letu do Sl. Emilionu. Z Bordeauxu, 23 září. (K. k.) Sjezd, jenž do- poledne zasedal za střídavěho předsednictví Grat- wícka (Anglie), Rakocze (Ubry) a Mantegazzy (Italie). schválil navrh, vyslovující přání, by veškerá novi- nářská sdružení a veškeré noviny usilovaly, aby v jejich parlamentech byly schváleny předlohy prot soubojům a urážkám na cli. V návrhu tomto se dále žádá, by otazka soubojů sama octla se n jednacím pořadu příštího sjezdu. Na to byl schválen na sjezdu návrh, aby novináři měli jeden den v týdnu prázdno.

Bordeanza Bordeaux Anglie Rakocz Mantegazza Italia

22 article

Sjezd mezinárodního združení společenstar. Z Cremony, 23. září. (K. k.) Dnes byl zde oká- zale zahájen sjezd mezmnárodního sdružení společen- stev. Po několika uvílacích slovech předsedy sdružení a starosty cremonského měl zahajovací proslov mi- nistr pokladu Luzzatti, byv uvítán živou aklamací shromážděných. Poděkoval nejprve, že za sídlo VII. sjedu zvolena byla Cremona, jedno z nejživějších nejšťastnějších středisk sociální, péče. Vysvětloval ideovou a prakliceou cenu společenstevních institucí., o něž získaly si netoliko veliké, ale i mnohé malé státy nemalé zásluhy, a poukázal na velikou důleži- tost mezinarodních sjezdů. Budou-li se společenstva celého světa stále lépe poznávat a navzájem milovat, není odvažnou naděje, že mimo výměnu myšlene pečne se také s výměnou jich výrobků, jak to práve leží v jich národním poslání, a to bylo skvostnou myšlenkou italského krále pří zakládání mezinárod- ního zemědělského úřadu. Řádně organisovanými ústavy vytvoří se řada nových půsek mezi vědou, obci odem a úvěrem, které budou pojili společenstva.

Cremona Luzzatti

23 article

Nekalá soutěž bode odstranéna a z hospodařského míru vzejde politický a z nich obou sociální mír Vřelými slovy uvítal konečně řečník zahraniční de- legáty jménem spoalečens evní svépomoci. Na to pro- miuvil ministr zahraničních věcí Tittoni. Uvítal srdečně zástupce spřatelených národů, jakož i všechny spolupracovníky, kteří se seskupili kol praporu míru a humanní vzájemnosti. Italie sleduje mírumilovnou zahraniční polniku, bdl nad svou vážností, zárlivě střhouc své opravněné zájmy, ale zároveň si přeje by se všemi ostatními násodý měla dobrou vůlia soutěžila s nimi na zářné cestě civilisace, svobody a práce. Tittonova řeč byla příjata s hlučným sou hlasem. Z anglického námořnictva. Z Londýna, 23. zaří. (K. k.) Dle novinových zpráv budou míti tři nové vojenské lodi typu Drea- dnovght 131/-palcová děla, která svou délkou (přes 50 stop) budou největšímid čly na celém světě. (Nový parník cunardské trati »Mauretani a« do- končil právě svou neúřadní jízdu na zkoušku. Ně- které noviny tvrdí, že průměrná rychlost činí 2644. nejvělší 273/4 uzlů. Naproti tomu jiné listy udávaji průměrnou rychlost jenom na 23 uziů.

jítlegát Tittoni Tittonův Londýn

24 article

Lidová strana v Egyptě. Z Kahýry, 22. září. (Reuter.) Arabský časopis »Gerida«, který byl založen před 6 měsíci, přinášt zprávu, že 116 notablů, mezi nimiž mistopředseda zákonodárné rady, konali včera schůzi za předsedni- ctví Hassana paše Razika. Ten navrhl, aby shro- máždění přijali označení »Zakladatelé lidové strany- a přijali následující program a lak vhodnou ce stou dospěli k autonomii a pokud možno i k neod- vislosti země. Vybudování nynějších representativ ních útvarů, reforma dosavadní vychovávací soustavy rozšíření společnosti pro zemědělství, rozmnožen průmyslových škol a podporování obchodu a živ- ností. Jmenovaný časopis poznamenává, že návrh tento byl jednohlasně přijat.

Gerid Hassan Razik Egypt Reuter

25 article

Morenga. Z Berlina, 23. září. (K. k.) Guvernér jihozápadn Afriky šl. Schuckmann poděkoval guvernéru kapské kolonie, jenž úřadně potvrdil mu zprávu o usmrcení Morengy, za účinné zakročení proti Morengovi. Z Pešti, 23. září. (Pol. Corr.) Zpráva, že uherský ministr obchodu Kosut požádal za audienci u krále Eduarda za jeho pobytu v Marianských Lázních, jest úplně vymyšlena. Neučinil ani jedl- ného kroku, aby takové audience dosábl. Z Vídně, 23. září. (K. k.) Císař vzal dopoledne do přísahy nové tajné rady, podmaršálky Papa Steinsberga, generála jízdy ryt. Bruder manna, pzbm. Mürka a podmaršálka šl. Win zora a přijal je potom v audienci. Ze Sarajeva, 23. září. (K. k.) Společný ministn financí bar. Burian nastoupil dnes cestu západní Bosnou. Z Pětikostelí, 23. září. (K. k.) Arcivévoda Bedřich odjel dnes odpoledne do Vídně. Zejtra večer odjedou arcivévodkyně Isabela se čtyřmi dcerami, jakož i kníže Salm a kníže Tarmský a vévoda Teck do Vídně. Z Mnichova, 23. září. (K. k.) Ministr dopravy Frauendorler odjel včera večer s min. ředite- lem Seilerem a vl. radou drem. Hoibachem na dvoudenní návštěvu ministra železnic dra. Der schatty do Vídně.

Schuckmann Pol Corr Steinsberg Burian Bedřich Isabela Salm Tarmský Frauendorler Seiler Berlín Afrika Pešť Vídeň Sarajevo Bosna Pětikostelí Mnichov kapský kolonie

26 article Telegrafické zprávy hospodářské.

Telegrafické zprávy hospodářské. Nesnáz velké firmy německé. Z Vídně, 23. září. »N. Fr. Pr.« sděluje z Ber- lína: Z Poznaně ohlašuje se zastavení platů obilní firmy Leopold Katzenellenbogen. Tato firm pracovala ve velkém rozsahu s majiteli hospodářstv a při tom udržovala rozsáhlé směnečné styky. Měla velký diskontní úvěr u německé banky a také u vý- chodních bank. Německá říšská banka odmítá dalšt přijímání směnek firmy a tím povstaly její nesnáze. Směnečné závazky firmy odhadují se asi na 11 mil. marek, její směnečně závazky bankovní obná- šejí 200—300.000 marek. Banky povolily zatím firmě kratší příročí. Myslí se, že při pozvolném vývojí ob chodů nebude bilance firmy pasivní. Hamburští rejdaři na pomoc antverpským. Z Hamburku, 23. září. (K. k.) Na popud spolku hamburských rejdařů sešli se dnes hamburští a bremští rejdaři, kteří jsou zůčastnění na antverpské dopravě, aby porokovali o stávce v antverpském přl- stavu. Schůze prohlásila, že němečtí rejdaři schva- lují úplně opatření antverpských proti stávkujícím, vyslovila ochotu povolovati jako dosud další peněžité prostředky k provedení boje. Z Liverponlu, 23. zárí. 4 hod. 10 min. (K. k Obrat 7000 žoků Smýšlení sotva ustál. Dodávky na září 6.27, na září-říjen 6.12, na říjen-listopad 6.06 na listopad prosinec 6.03, na prosmnec leden 6.01. na leden-ůnor 6.—, na únor-březen 6.01, na březen duben 6.02, na duben květen 6.02, na květen-červen 6.03, na červen-červenec 0.—, na červenec-srpen 0.—. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 23. září. (Peněžní bursa) Závěrečné smýšlení peněžní bursy uhájené. Obrat akcií 400.000 4160.000). Unlon Paeille 1311/2 (132.75). Kanada Pacifie 164 25 (165.25). United States Steel Corporman 281/2 (29.50). Baltimore and Ohio 91.25 (91°/ p).

Katzenellenbogen Vídeň Francie Poznaň Hamburk Liverponl na duben Nový York Kanada Baltimore Ohio Unlon Paeille Steel Corporman 281 / 2 Pacifie 164 25

30 article Takr Western Steam . . 9.6o

Takr Western Steam . . 9.6o 9.60 Z Nového Yorku, 23. září. (Obilní bursa.) Sm- šlení obilní bursy mdlé. Pšenice. emi 23. září 21. září pohotová . . . . . . . 106.50 107.25 na září . . . . . . . 107.25 1081. na prosince - . . . . 109.50 110“/, Kukuřice e na září. . . . . . .. na prosinec . . . . na krětene . . . . . . 6 2 Kovy. 23. září 21. září Měď. . . . . 15.— 15.25 15.— 15.50 Cín . .. 37.50 37.80 36.75 37.25 Železo čís. 2. . 20.70 20-70 Petrolej 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový . . 8.45 8.45 raflnovaný Standard White Bavlna. Z Nového Yerku, 23. září. (Bavlnářská bursa.) Lhůty byly z počátku oslabeny nepříznivým zprávami liverpoolskými a později zahraničními prodejí. Závěrek stálý. 23. září 21. září 20. září pohotová . . . . 11.90 12.20 12.25 na září . . . . 10.68 11.03 11.09 11.16 na říjen . . . . 10.74 11.11 na leden . . . . 10.97 11.30 11.35 Zavěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu, 23. září. Na září 10.95 (11.32), na říjen 10 90 (11.27).

Nový York Sm Nový Yerk Nový Orlean raflnovaný standard white Zavěrečný smýšlený

36 article

LIBUŠ E. Slavnostní zpěvohra o třech dějstvích. Složil Bedřic Smetana na slova J. Wenziga. Dirigent Karel Kovařo vic. Rsžisér Robert Polák. OSOBY: Libuše, česká kněžna, Růžena Maturová. Přemysl ze Stadic, Bohumil Benoni. Chrudoš od Otavy, Šťahlav na Radbuze, bratři, V. Kliment, Bohu- mil Pták. Lutobor z Dobroslavského Chlumce, jejich strýc, Emil Pollert. Radovan od Kamena mosta, Fr. Šir. Krasava, Lutoborova dcera, Radmila, sestra obou bratří, obě na Libušině dvoře, Anna Slavíkova, Marie Klánová. Čtyři ženci (za scěnou), Amalie Bobková, Marie Kubátova, Hedy Feldenova. Mirko Štork. Kmeti, leši i vladyky, panny a děvy ze dvora. Přemyslova čeleď, lid. Děj na Vyšehradě, ve Stadi- cích a v krajině lesní za dob pohanských. Obrazy Libušina vidění: I. Břetislav a Jitka. — II. Jaroslav ze Šternberka. — III. Otakar II., Eliška a Karel IV. — IV. Žižka, Prokop Velký a Husité. — V. Jiří z Poděbrad. — VI. Apotheosa. Po prvním i druhém dějství přestávka. Konse po 10. hod Začátek o 7. hod. Odpoledne. Ve středu 25. září. V studni. — Královna loutek. Ve středu 25. září. Večer.

Složil J Wenzig Karel Kovařo Robert Polák Libuše Maturová Přemysl Benon Chrudoš Otava bůh Pták Lutobor Pollert Radovan Kamen Krasava Lutoborův Radmila Slavíkův Klánová Bobková Kubátův Feldenův Štork Kmeť Přemyslův Břetislav Jitka Jaroslav Otakar II Eliška Karel Žižek Prokop Velký Jiří Libuš Stadice Dobroslavský Chlumec Francie Libušin dvořit Vyšehrad Šternberk Poděbrady Šťahlav na Radbuza Libušin viděný

38 article Lidové divadlo „Urania“ vVII. části Prahy.

Lidové divadlo „Urania“ vVII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 1/28. hod. V úterý 24. září. S laskavým svolením sl. správy Národního divadl v Praze. Byl jednou jeden král. Pohádková komedie o sedmi obrazech. Dánsky napsai H. Drachmann. Pro české divadlo upravil Bohdan Kaminský. Hudbu složil a diriguje Em. Starý. Režisén B. Lachman. (bliže Palackéh mostu). Začátek o 7. hod Novinka. Dráteníček Novinka. Operata o třech jednáních. Text od Viktora Leona. Přeložili Josef Kubík a Vilém Táborský. Hudbu složií 18001 Frant. Lehár. Režisér Josef Kubík.

H Drachmann Kaminskij Lachman Viktor Leon Kubík Táborský František Lehár Praha lidový divadlo národní divadl Režisény B