1
masthead
Romänová přiloha „Národních Listů“ k číslu 306. ze dne 6. listopadu 1901.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Se stupně k stupni. Při návštěvě králov-
ských manželů italských v Neapoli stála v davu
chudých prosebníků, čekajících před královskou villou,
také velmi stará, zcela černě oděná dáma, opírajíc
se o starý děštník. Ačkoliv šaty udržovány byly
úzkostlivě v čistotě, jevily jen až příliš patrné stopy
sešlosti, což tím nápadněji se obráželo od několika
málo dobrých, ale velmi staromodních šperků. Dáma
čekala, až ostatní prosebníci budou se svými záleži-
tostmi hotovi a pak teprve po dlouhém vábání podala
svoji prosbu důstojníku konajícímu službu. Stará
dáma se mu vyznala, že jest baronka Arcangela
Cimminova a že její otec za posledního Bourbona
byl velitelem pluku Regina. Jest prý skorem stoletá
a pravila, že doufala, že král sám příjde do kanceláře.
tak že mu bude moci odevzdati svojí prosbu osobně.
Baronka, nyní úplně schudlá, byla kdysi dvorní
dámou královny Marie Christiny.
= Životopisec Musolinův. Římský dopiso-
vatel »Tempsu« přináší zprávu o jakémsi Nocerovi,
jenž se odhodlal zpracovati životopis Musolinův.
Musolino, jenž jej osobně znal, setkal se s ním
jednoho dne v horách a pozval jej, aby s ním šel
do jeho jeskyně, kdež mu hodlá dáti důležité zprávy.
Cimminův
Regina
Christina
Neapol
3
article
Musolino diktoval Nocerovi svůj životopis a dopis
vládní »Tribuně«, v němž bandita protestoval proti
článku tohoto listu, v němž byl napaden. Nocera
vypravuje, že jeskyně, ve které se Musolino se
svými přáteli nejčastěji skrýval, byla opatřena vším,
čeho člověk potřebuje. Nebyla zařízena s přepychem,
ale nechybělo ničeho. Potraviny, vína, vodky všeho
druhu a znamenité doutníky byly tu uloženy v hoj-
nosti. Chtěl-li Musolino s někým mluviti, učiněna
nejrozsáhlejší opatření bezpečnostní. Důvěrník ban-
ditův provázel hosta na vzdálenost as půl kilometru
od skrýše banditovy, načež ohlásil silným zahvízd-
nutím, že je tu. Pak přišel nový průvodčí a pak zas
jiný. Poslední průvodčí poblíže skrýše banditovy
silně zatleskal, aby »králi hor«, jak Nocera Musolina
nazývá, ohlásil příchod hosta. Musolino objevil se
s úsměvem, podal hostu ruku, několikráte jej objal
a uvedl jej do své jeskyně, kde jej přijal velmi po-
hostinsky. Nocera nespokojí se tím, vydati životopis
Musolinův v knize, nýbrž hodlá uspořádati cyklus
přednášek v Italii a líčiti činy banditovyústně po
způsobu rhapsodův. To všecko dokazuje, že Muso-
lino není obyčejným lupičem, nýbrž spíše hajdukem.
Musolino
Nocer Musolin
Musa
4
article
Jak známo, mstil se za domnělé nespravedlivé od-
souzení a nedopouštěl se zbytečných ukrutností neb
dokonce loupeží na chudém lidu. Že jej sedlác
ochotně opatřovali vším, čeho potřeboval, toť již ná
rodní obyčej v Kalabrii.
= Žena střelena žárlivým manželem.
Z Findlay, O., se oznamuje: V North Baltimore.
12 angl. mil severozápadně odtud, bylo obyvatelstvo
vzrušeno děsným tragickým výstupem. Thomas A.
Boggs, vynikající obchodník oné osady, pohádal se
v žárlivosti se svou ženou a střelil po ní čtyřikrát
z revolveru. Hned po první ráně vyběhla. Mrs.
Boggsova z domu a volala o pomoc. Krev prýštila
se z jejího ramene. Zuřivý manžel ji pronásledoval
ulicí osady a střelil po ní ještě šestkráte. Po šesté
ráně klesla a Boggs, domnívaje se, že je mrtva,
střelil se poslední ranou do hlavy a sklesl vedle vy-
síleného těla své ženy. Boggs zemřel po několika
Thomas
Boggs
Kalabrie
5
article
hodinách. Žena jeho ještě žije, pochybuje se však-
že se zotaví.
= Drahé dědictví. Z Paříže se oznamuje
Malíř Gustave Moreau, zemřelý před třemi lety, nej-
slavnější mistr ve znázorňování mythologických vý-
jevů, odkázal svůj dům s atelierem v ulici de la
Rochefoulcald státu k účelům musea a mimo to vě-
noval akademii výtvarných umění ještě 100.000 fr.
Ostatek svého jmění, tedy drahocenné obrazy a kresby
jakož i sumu 370.000 fr. na hotovosti odkázal svému
příteli a vykonavateli závěti p. Rappovi. Obrazya
kresby byly by američtí milovníci stonásobně vyvá-
žili zlatem, však pan Rapp přenechal je ihned státu
k účelům projektovaného musea. Avšak stát váhal,
neboť vydržování musea stojí peníze a tu pan Rapp
k uměleckým dílům, jež již věnoval, přepustil státu
ještě zděděnou sumu 370.000 fr. A poněvadž stát
dosud váhal, zřekla se akademie výtvarných umění
na prospěch nového musea svých 100.000 fr. zatím
co se pan Rapp zavázal, že sám uhradí náklad na
udržování musea v sumě 6000 fr. ročně. Teď, když
se byl všeho zřekl na prospěch myšlenky zesnulého
přítele, dostal těchto dnů malý účet na 350.000 fr.
daně z dědictví. Rozumí se, že tento požadavek ne-
bude vymáhán, ačkoliv podle zákona nebylo by proti
tomu nijaké překážky. Ale přece vysvítá z toho, že
třebas opatrnosti i pak, jde-li o přijetí velkého dě-
dictví.
Moreau
Rochefoulcald
Ostatek
Rapp
Paříž
6
article
= Muži, kteří prodávají své ženy. Z Lon-
dýna se oznamuje: Prodávání žen není v Anglii
dávno již nijakou vzácností. Vždy nanovo vycházejí
na jevo příklady takovéhoto sousedského obchodu
s manželkami v zemi, kde emancipace žen nalezá se
v plném rozkvětu. Také z poslední doby vypravují
anglické časopisy o jakémsi výtečníku, jenž prodal
svoji ženu za hrst tabáku do dýmky. A to byl aspoň
obchod soukromý, uzavřený mezi přáteli. Avšak také
veřejné vydražení manželek není v Anglii vzácností.
V takovémto případě jest to ovšem výkon trestu, kde
rozhorlený manžel sám si získává zadostučinění.
Ještě roku 1891 dne 6. května — věc jest úřadně jzji-
štěna — přivedl jakýs horník z Wakefieldu svoji ne-
věrnou ženu na provaze kolem hrdla do tamější
dražební síně a prodal ji tam. Docílil za ni 10 shil-
lingů. Podobným způsobem byla dne 26. srpna 1889
prodána jakás žena na Hallstreetu v Dudleyi. Nej-
prve nabídnut za ni jeden penny a konečně prodána
za půl shillingu. Nejhůře vedlo se jakés ženě v Can
terbury roku 1820. Muž hodil jí provaz kolem hrdla.
přivedl ji na tržiště a postavil ji do kotců pro doby-
tek. Uřadně oprávněný dražebník odepřel vydražiti
ji, poněvadž provozuje toliko dražby dobytka. Tu
provedl manžel dražbu sám a prodal svoji ženu za
půl shillingu.
Zemřelí v Praze.
Dne 31. října 1901: Fišerová Anna, člen kon-
ventu anglických panen, 60 roků, 43—III. Hlinková
Anna, manželka vratného, 51 rok, 171—III. — Ve
všeobecné nemocnici: Fajrajzl Antonín
12 roků. Hoch Karel, strojník, 38 roků. Mrá-
zek Josef, obuvník, 63 roky. — V nemocniciu
Alžbětinek: Hutová Kateřina, vdova po hodináři
59 roků. Vychodilová Berta, manželka lampáře, 28
roků. — U milosrdných sester: Pimiskern
Karel, 27 roků.
Karel
Josef
Vychodilová
Lon
Anglie
Can
Praha
anglický panna
Anno
Fišerová Anno
Fajrajzl Antonín
Hutová Kateřina
Pimiskern Karel
7
article
Dne 1. listopadu: Tůmova Františka, děl-
nice, 19 roků, 274.II., Soukupová Božena, dcera
c. k. policejního strážníka, 7 měsíců, 107-VI., Bašta
Josef, sluha, 42 roky, 905-II., Dolejškova Božena,
dcera truhláře, 4 r., 518-VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Berková Marie, 29 roků, Škvor Vi-
lém, skladník, 51 rok. — V josef ovs ké
nemocnici: Fiedler Emanuel, 76 roků. — U mi-
losrdných bratří: P. Herder Petr, kněz, 61 r.
— U milosrdných se ster: Friedrich Jaroslav,
dělník, 19 roků.
Soukupová
Božena
Bašta
Josef
Dolejškův
P Herder
Petr
Friedrich Jaroslav
Tůmův František
Berková Marie
Škvor V
Fiedler Emanuel
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Ve středu 6. listopadu.
Odpoledne o 3. hod.
Představení pro li d.
Komedianti.
Lyrické drama o dvou dějstvích. Slova i hudbu na-
psal R. Leoncavallo. Text z vlašského přeložil V.J
Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér Ad. Krössing-
Slovanské tance.
Baletní divertissement o jednom dějství. Skladby dra.
Ant. Dvořáka. Intermezzo veršem od Bohdana Kamin-
ského. Dirigent Karel Kovařovic. Choreograf Achille
Viscusi.
42. hra v předplacení.
2. čtvrtka.
Romeo a Julie.
Tragedie o pěti dějstvích. Anglicky napsal William
Shakespeare. Nově přeložil J. V. Sládek. Režisér
Jaroslav Kvapil.
Po prvém a čtvrtém dějství přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 11. hod
Ve středu 6. listopadu.
Král
R Leoncavallo
V J Novotná
Anger
Krössing
Dvořák
Bohdan Kamina
Kovařovic
Achilles
Romeo
Julie
Shakespeare
Sládek
Kvapil
Praha
Ada
9
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu dne 6. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch nápovědy pana L. Bucka.
Jako host vystoupí slečna F. Valeská.
DOMOV.
Drama o čtyřech jednáních. Napsal“ H. Sudermann.
Přeložil J. Kühnl, Režisér Jan Kubík.
L Bucek
F Valeská
H Sudermann
J Kühnl
Kubík
Smíchov
Drama
Švandův divadlo
10
title
JOa
v Praze, Vodičkova ulice, „u Štajgrů“,
Praha
Vodičkův ulice
11
title
Národní divadlo.
národní divadlo
12
title
Ryšová boa
Pérová boa s
Kože šinová boa e s
a rukávníky e xe s
13
article
Pisterovo divadlo na Kral. VInohradeeh
Pisterovo divadlo na Kral. VInohradeeh
Ve středu dne 6. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Kříž u potoka.
Obraz ze života venkovského v 10 obrazech s přede-
hrou. Dle K. Světlé sestavila El. Pešková.
Kral
Pešková
Pisterovo divadlo
16
article
právě z tohoto opravdového citu vyplynul pro ni nový a
podivný zdroj úzkosti. Přijavši zcela své nové postavení
ženy a rozptýlivši všechny své pochybnosti o tom, zdaž
mohla by milovati, s nímž sama se byla sdružila, Sylvie
zachvacována byla neustále strachem, že by mohl učiniti
něco, co by zmenšilo lásku její k němu. Již při jedné
neb dvojí příležitosti musila si Sylvie doznati, že manžel
její byl větším egoistou nežli si byla myslila a přála.
Jemu zdálo se býti přirozeným — aniž ji chtěl zůmyslně
uraziti — že zíval, nudil-li se, že spal, byl-li unavena
že vyprávěl jedině o věcech, jež zajímaly jej. Kdyby
mu byl ale někdo řekl, že jest sobeckým, byl by býval
Frere nad takovým obviněním sám užasl. A tak, při takém
poměru, se stalo, že Sylvie jednoho dne objevila, že žije
vlastně dva životy: jeden tělesný, druhý duševní a že
s její duševním životem manžel její nemá žádných styků.
Leč usmála se na konec poznání tomu: »Myšlenky
mužovy,« děla si, »bývají různy myšlenek ženiných, má
svoje zaměstnání, své starosti, o nichž žena nemá po-
tuchy. Musím jej hledět povzbuzovati a nikoli trápiti jej
svými bláhovostmi.«
Moricova mysl sama lne jednou se zkalila. Neroz-
uměl ženě své. Povaha její byla mu záhadou. Znal ji od
dětských let její, miloval ji už jako dítě a spáchal nízký
a krutý zločin, aby se mu jí dostalo, když ale byl ji
dostal konečně, záhada nejevila se mu průzračnější býti
než byla před tím. Náležela jemu zcela, tak si myslil.
Zlatým vlasem jejím mohly si pohrávati prsty jeho, rty
jeho byly pro jeho celování, zrak očí její láskyplně pohlí-
žel jen na něj sama. Ale byly chvíle, kdy rty její chladny
byly pod jeho polibky a kdy oči její zíraly pohrdavě na
hrubě vášně jeho. Frere shledával ji zamyšlenou, mluvíval-li
Sylvius
Moricův
17
article
byl bičován. Tento prý jistě pravdu poví, kdežto v dru-
hého nemá prý on, žalobce, valné důvěry.«
Vichers namítl ale, že strážník vězeňský nebude
jistě proti svým představeným nic nepříznivého vypovídati
a že také lékař s Northem nesouhlasí.
»Nesouhlasí?« zvolal North žasna.
»Burgess,« odtušil major Vichers, »poslal sám
zprávu. Lékař byl po celý výkon trestu přítomen a na
jeho rozkaz byl trestanec po padesáté šesté ráně odvázán!
Po nějaké přestávce byl shledán mrtvým, lékař ohledal
ho post mortem a konstatoval chorobu srdeční. Zde vy-
svědčení lékaře, dále opis svědectví strážníkova a list ve-
litelův!«
Ubohý North jal se listiny zvolna pročítati. Aneurism
aorty byl v nich uveden jako příčina smrti. Doktor do-
znával otevřeně, že kdyby byl věděl, že trestanec trpí vadou
touto, že nebyl by připustil více než pětadvacet ran.
»Macklewain, myslím, jest poctivý muž,« děl North,
pochybnostmi zachvácen. »Neodvážil by se nepravého svě-
dectví. Ale ostatní okolnosti, strašlivá situace trestancova,
hrozné útrapy hocha toho ...«
»Tyto otázky nemohu připustiti, pane Northe. Můj
úkol zde jest prováděti zákon, ale nikoli ho vykládati.«
»Vidím, že jsem málomocným v této věci, jako byl
jsem i při jiných: zdání jest proti mně, ale jest povin-
ností mou, nedati se jím v snahách svých zmýliti a chci
tuto povinnost svou dokonati.«
Vichers uklonil se a dával již s bohem. Mívajíť zá-
stupcové úřadů přirozený jakýs odpor proti všem nespo-
kojencům.
Zarmoucen odcházeje potkal North v domě krásnou,
mladistvou dívku. Byla to Sylvie. Smekl klobouk a ohlédl
Ztracen pro šivot.
North
Burgess
Vichers
Sylvius