Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY.

23. září 1903

Císlo 260.

strana trpěti nehodlá přes to, že způsob tento by zesnulým maršálkem trpěn. Korutanský sněm přerušil své jednán pro nastávající zasedání řišské rady. V krajinském sněmě zemský hejtman v svém prostovu přál, by pravda a spravedlnost byly vůdčími hvězdami jednání, neboť potom dostaví se s pomocí boží moc. Dále vzpomněl starostlivě zahra- ničných poměrů a národnostních svárů v říši, jež jsou prý následkem odchýlení se od cesty pravdy a spravedlnosti. Mluvě o Uhrách, nabádal ke svornosti proti Maďarům, již chtějí otřásti jednotou říše a vojska, zapomínajíce, že jejich historické právo bylo pochováno u Vilagoše, ale vráceno jim šlechetným panovníkem. Světlým paprskem na zachmuřeném po- litickém obzoru jest prý armádní rozkaz, v němž se klade důraz na společenství a jednotu armády. Onen císařský rozkaz naplnil radostí všecky vlastence proto také věrné Krajince, což osvědčiž také sněm, volaje třikrát sláva! a hoch! císaři, což sněmovna opakovala. Zemský president vítal sněm a poukazo- val na hojný pracovní program. Vláda považovala za svou povínnost poskytnouti sněmu přiležitost k splnění jeho úkolů, troufajíc, že společná práce přispěje k vyjasnění a seslabí dosavadní protivy. Po odbytých formalitách posl. Šuklje vítal pilný návrb, podaný katolicko národní stranou na změnu zemského a říšského voleb- ního řádu v tom smyslu, aby volební právo bylo náležitě rozšířeno. Jeho strana stojí neodvratně tam kde stála a snaží se jako jindy o ideál obecného stejného volebního práva. Jest ocholna ku práci, ale pod jedinou podmínkou. Volební oprava musí být zabezpečena.

Posl. Tavčar (nár. pokrok) prohlašuje, že bude hlasovati pro pilnost návrhu. Posl. bar. Schwegel prohlásil jmenem velko statkářů, že jeho strana bude hlasovati pro pilnos návrhu, aby se jednou řádně porokovalo o volební reformě. Pilnost návrhu přijata jednohlasně Potom rokovalo se o pilném návrhu Šu- steršičově, by sněm vyslovil radost nad armád ním rozkazem císařským. Posl. Šusteršič dorážel prudce na uherskou vládu a maďarskou převahu ve státním životě. Císai vyřkl konečně spásné slovo, jež musí naplniti ra- dostí každého vlastence. Posl. Schwegel je povděčen armádnímu roz kazu, ale neschvaluje nájezdy na Maďary a varuje aby se nepřilévalo oleje do ohně. Návrh odkázán konečně správnímu výboru. Potom rokovalo se o pilných návrzích posl Fecjančiče a Susteršiče ve příčině doslubo vání třetího ročníku vojáků. Posl. Ferjančič vyslovil poch ybnost, spořá dá-li se ona věc na říšské radě za nynější nejist situsce. Posl. Šusterši č poukazoval na nesnáze oby vatelstva, dorážel na vojenskou správu a kritisuje ostře uherské poměry, žádal za odvolání výnosu. Zemský president upozorňoval, že vojenské zá ležilosti patří do oboru říšské rady. Troufá, že tam bude věc vyčízena. Usnesení zemského sněmu mělo by za podklad nejasnou situaci a proto by nebyl vhodné. Konečně odmítl nájezdy na Maďary. Oba návrhy přijaty potom většínou hlasů

Uherská krise. Körber a Khuen. Z Vídně, 22. září. Ministerský před seda dr. Körber přijat byl dnes opětně cí sařem ve slyšení, o kterém se ujišťuje, že bylo neobyčejně dlouhé. Tvrdí se sice, že souviselo s uherskou krisí, avšak ve vládních kruzích popírá se to. Tolikéž tvrdí se tam, že konfliktu takového mezi drem. Körbrem a stanoviskem koruny ve věcech uherských, jak jest vyličován dnes v »Oest. Volkszig.«, není. Uherský ministerský předseda br Khuen přijat byl dnes císařem dvakráte Odpolední jeho slyšení trvalo celé dvě ho diny. Pak odjel s ministrem obchodu Langem do Pešti, kde zejtra o 10. hod. dopol. ve vládním klubu sdělí výsledek svého pobytu vídeňského. Teprve tehdy vyjde na jevo, jak zde pochodil, zdali vymohl na koruně sku- tečně nějaké vyjádření, kterým se oslabuje dojem chlopského rozkazu armádního. Všechny kombinace po té stránce jsou tou chvílí před časny a bezpředmětny. a. Z Pešti, 22. září. (»Allg. Zig «) Uji šťuje se v pozdní chvíli noční, že hr. Khuen nebyl opětně pověřen úkolem sesta vení nového kabinetu a že výsledek jeho audiencí nesplnil jeho naděje.

Hrozby. ch. Z Pešti, 22. září. Opposiční po slanci vyhrožují, že užijí ve schůzi poslanecké sněmovny ve čtvrtek proti hr. Khuenovi násilí a že dojde tam ke skandálům, jakých ještě nebylo. Poslanec jede řekl, navrhne-li hr. Khuen něco, co se nesnáší s jednacím řádem že bude prostě vyhozen. Druhy se vyjádřil, že jej spolíčkuje, třetí, že roztrhá mu papíry, vy tasíli se s císařským dekretem kterým se parlament rozpouští Poslanec jeden, byv tázán, co bude na jed nacím pořadu čtvrteční schůze, pravil krátce »Urážky Veličenstva.« Na troskách liberální strany? ch. Z Pešti, 22. září. »Budapest Napló« tvrdí dnes, že posl. Szentivanyi má arch, na němž podepsalo 66 poslanců liberální strany závazek, že zároveň s hr. Apponyiem vystoupí z liberální strany, ačl tato odmítne návrh jeho, aby armádní roz- kaz chlopský zodpověděn byl adressou. Ke krisi ministerské připojila by se ovšem ta i krise v předsednictvu poslanecké sně- movny. F. Z Vídně, 22. září. K redaktoru »Fremdenblattu« vyjádřil se vynikající, ale nejmenovaný politik uherský: »Strana libe- rální, někdy tak jednotná a imposantní. strana ta — byla.« Szegedinské požadavky. ch. Z Pešti, 22. září. Zastupitelstvo města Szegedina rozhodovati bude zejtrao návrhu dalekosáhlejším všech dosavadních návrhů maďarských. Žádati se v něm bude mimo značné požadavky vojenské i přísaha vojska na ústavu a zjednání průchodu samo- statnosti Uherska i při výkonech diploma- tické služby. Zároveň má býti odepřena účast obecní správy při vybírání státních daní.

Demonstrace vojáků. Z Brašova, 22. září. Vojíní posled- ního ročníku 2. a 52. pěšího pluku uspořá- dali po ulicích demonstrace, volajíce: »Ne- chceme dále sloužit!« Byla povo- lána policie, která však demonstrace ne- mohla potlačiti, teprve četnictvu podařilose demonstranty přiměti k rozchodu. Obe censtvo ujalo se vojínů a nepři- pustilo jich zatčení. Byli to Ru- muni a Maďaři. Z Lučence (v Uhrách), 22. září. Vo jíni 3. ročníku, vracející se ze evičení, za notovali »Košutovu píseň« a zdráhali se sloužiti dále. Plukovníkům se podařilo je zkonejšiti. Vojáci byli potom internován v kasárnách. Rozmlava s ministrem vojenství. ch. Z Pešti, 22. září. »Magy a Szó« uveřejňuje rozmluvu s ministrem vo jenství o chlopském rozkaze ar mádním. Pitreich pravil, že není tento rozkaz žádným aktem politickým, ačkoliv jsou v něm politické narážky. Není však — doložil ministr — mým úkolem upozorňovati na ně. Pokud jde o zahraniční politiku, bylo třeba osvědčiti autenticky, že mon archie má jednotnou armádu, že tato není vydána otřesům, které by ji roztrhly násilně a způsobem nejradikálnějším. V armádním rozkaze, pokračoval Pitreich, ukazuje se zjevně k tomu, že spočívá na vyrovnacím zákoně z r. 1867 a nedotýká se jednoty armády, na druhé straně však že na ná- rodní zřetele bere se ohled. Tato čásť vzbu- dila obavy u Maďarů. Žádal jsem, aby tyto obavy byly rozptýleny. Čtěte armádní rozkaz a poznáte, že jenom nerozmyslnost může jej vykládati tak, jakoby uherský národ by stlačován na úroveň nějakého kmene. Pravý opak jest pravdou. Ministr vojenství prohlási důrazně, že dovede oceniti Maďarstvo a že si ho váží. Naposled řekl, že chtěl svými slovy přispěti k uklidnění.

Apponyi. ch. Z Pešti, 22. září. Hr. Appon měl odpoledne poradu s četnými poslane opposičními, jak se ujišťuje, o politické si tuaci. Dodává se však, že nedocílil žádného výsledku. Odpoledne měl poradu s vládním poslanci, která prý způsobena byla Szellem a ve které prý bylo účinkováno na br- Apponye, aby zejtra ve vládní konferenci se neexponoval a zkonejšil své přívržence. Beck původeem? ch. Z Pešti, 22. září. »Egyetertesu« sděluje se se strany dobře zpravené, že text chlopského armádního rozkazu jest v celém rozsahu svém z péra náčelníka generálního štábu svob. p. Becka; dr. Koerber i hrabě Goluchowski opírali se vydání armádníh rozkazu v této stylisaci, ale přes to prý Beck vůli svou prosadíl. Symptematický rozsudek. ch. Z Pešti, 22. září. Královský soud v Debrecině osvobodil dnes Pavla Morice redaktora listu »Debrecze«, jenž byl ža lován pro urážku Veličenstva, spáchanou prý otištěním básně » Král Uhrů« z péra zn mého básníka maďarského Bély Rudnyan ského. Báseň sama byla konfiskována hned po otíštění.

Košutovci. Z Pešti, 22. září. Strana neodvislosti konala dnes schůzi, na které navrhl posl. Košu 1. aby se strana vyslovila, že armádním roz- kazem spácháno bylo příkoři maďarskému ná- rodu, že armádní rozkaz vydán byl způsoben protiůstavním, poněvadž panovník se v něm vy- slovuje o záležitostech zemských. Následkem toho nechať strana žádá, by říšský sněm zaujal stanovisko ve věci té a projevil své mínění adresou. 2. Strana nechť žádá, by říšský sněm protestoval proti ponechání vojínů ve službě přes třetí rok. 3. Strana nechť zakroči na pro- spěch naprostého provedení národních poža- davků. Posl. Polonyi přimlouval se za po- dání adresy a pravil, že porušení maďarské ústavy může býti napraveno jen vlastnoručním císařovým listem, kterým se ařmádní rozkaz prostě zrušuje. Posl. Just navrhl, aby se zvolil zvláštní výbor, který by zejtra učinil návrhy.

Návrhy Košutův i Justův byly pak přijaty. Z Pešti, 22. září. Dnešní odpolední několika- hodinnou poradu strany neodvislosti zahájil před seda František Košut řečí, v níž pro- hlásil, že strana svolání sněmovny poslanecké způsobila, aby nejvyšší armádní rozkaz, jímž se jasná ustanovení zákona obešla a porušila mohla býti suverenitou národa podrobena kritiee Svolání sněmovny odůvodňuje se dále ještě tím že nutno jest zavěsti debatu o nařízení spole- čného ministra vojenství, dle něhož mužstvo třetího ročníku zadržeti se má pod prapory kterýžto výnos strana co nejostřeji odsuzuje V první řadě pokládá ale strana teď za nutno aby sněmovna poslanecká obrátila se ke koruně adresou, jež má se úplně — nehledě k vyslo veným oprávněným požadavkům v otázce vo- jenské — obmeziti jen na to, aby zjištěno bylo porušení ústavy a zákonů, učiněné nejvyšším rozkazem armádním a aby poukázalo se na ústavní práva. Jest prolo žádoucí, aby říšský sněm do sadil výbor adresní, kterýž by návrh adresy ve smyslu tom sepsané v době co nejkratší po- slanecké sněmovně předložil. V adrese té má se jasný výraz dáti ústavě způsobem tak ne- popíratelným a má se příčina stesku odstraniti tak dokonale, aby návrh co možno vše m stranami přijat býti mohl jedno hlasně. Strana přijala po delším rokování vývody předsedy svého jednomysině na vědomí a uči nila i usnešení v tom smyslu. Předsedovi Ko šutovi bylo uloženo, aby ve čtvrteční sehůz poslanecké sněmovny ve věci té jmenem strany promluvil. (Viz i jiný soukromý telegram náš o poradě této. Pozn. red.)

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů “. Z českého klubu. Z Vídně, 22. září. Parlamentní komise klubu svobodomyslných, lidových poslanců českých konala porady od 10. hod. dopo- ledne do půl 1. hod. odpoledne, potom pak od 3. do 5. hod. odpoledne. Večero 5. hod. sešel se klub a zasedal do 7 hod. V těchto schůzích stala se taktická usnesení pro příští dny. Posl. dr. Kramář mimořádné kam- paně se nezúčastní. Zůstane na Rusi.

Před mimořádnou kampaní říšské rady. Z Vídně, 22. září. Poslanecká sně movna sejde se zejtra ke kampani, jejíž úče- lem jest umožniti zařadění kontingentu, jaký byl dosud do řadového vojska. Podle zná mého dodatku posl. dra. Chiara, přijatéh k zákonu o rozmnožení kontingentu, nebylo to možné. V této klausuli bylo stanoveno, že lze zařaditi nováčky v této polovině říše jen potud, pokud budou zařadění také v druhé polovině říše. Vztahoval se tedy návrh Chiara posl. sněmovnou přijatý nejen na kontingent nový, nýbrž také na kontin- gent starý. Ovšem dr. Chiari a jeho přátelé později popírali, že byl úmysl jejich, zabrá niti aktivování nováčků podle starého kon tingentu. Právem bylo proneseno zlomyslné slovo o nich: »Jak můžete žádati od Chiara by uměl německy a věděl, co myslí, má-l vlašské jméno.« Novou předlohou o kontin- gentu, která bude zejtra poslancům předlo žena, státi se má změna. Osnova má pod statně a věcně paragraf toliko jeden o dvou odstavcích. V odstavci prvém jest stanoveno že povoluje se koutingent dosavadní, to jest bývalý, starý, v odstavci druhém jest určeno. že již dříve povolené plus může býti zařa- děno jen tehdy, bude li také příslušné plus povoleno ústavně v Uhrách. Klausule Chia rova se tudíž vládní předlohou mění. Ome zuje se na kontingent, pokud jest v něm rozdíl proti stavu nynějšímu. Ovšem dlužno míti na mysli, že v Cislajtanii nový kontin- gent jest odveden, že rekruti složili přísahu a jsou tudíž formálně, zákonně a právo platně vojíny, jakkoliv nejsou zařaděni. Jenom tenkráte, kdyby také maďarský parlamen povolil nový, to jest stupňovaný kontingent. bude ono plus, odvedené letos z jara v ze mích na říšské radě zastoupených, zařaděno a povoláno k činné službě.

Pokud jde o parlamentní vyřízení nov předlohy o kontingentu nováčků, bude volen tento postup: Bude učiněn německou stra nou, nejspíše německou stranou lidovou, pilný návrh, aby se předloha vyřídila bez rokování výborového. Pro pilný návrh tento uvádí se s německé strany znění § 42 jedn. ř., který zní: »Každý člen sněmovny může v příčině předmětu, o kterém se jedná navrhnouti zkrácené řízení. Toto může být navrženo hned, jakmile se návrh podá. Vět šinou dvoutřetinovou může býti usneseno- 1. že věc může býti vyřízena v prvém, dru hém a třetím čtení, třeba není na jednacín pořadu, 2. usnesení může se státi bez prů pravného jednání (výborového)«.

Jest úmysl vyříditi v mimořádném zase dání kromě zákona o rekrutech také císařské nařízení, kterým povoluje se mimořádně 15 millionový úvěr k úlevě nouze v krajinách postižených živelními pohromami Ve sněmovně poslanecké staly se ně které změny osobní. Čtyři mandáty jsou uprázdněny a to po P. Kernovi, hr. Harti govi, bar. Hackelbergovi a bar. Czeczovi Do sněmovny vstupují jako noví poslane dv. r. Šuklje a Udrzal, kteří obaji poslanci byli. Z Vídně, 22. září. Patnácti členný výkonný výbor německý ch stran měl dnes poradu, ve které se zabý val formálním vyřízením ohlašené předlohy o kontingentu vojenském. Dosa ženo v té příčině dohody. Usneseno vzhledem na živelní pohromy v zemích alpských podati pilný návrh, obsahující zákon o pomocí státn pro země alpské. V šeněmci usnesli se na dnešní schůzi, podati zejtra návrh, kterým se vláda vyzývá, by neprodleně zahájila deputa- tivní vyjednávání říšské rady s maďarským parlamentem o po- měru státoprávním obou polo- vin říše. Zároveň vyzývá se vláda, by vy konala neprodleně průpravy k úplné roz luce obou státních uzemí. Usneseno dále podati v zejtřejší schůzi na minister- ského předsedu dotaz ve příčině ar mádního rozkazu chlopského.

V tomto projevu, praví se v interpelaci, mlč se o maďarském jazyku velícím, mluví se tam však o respektu k národnímu rázu. Již koncesemi, které učinil uherský mínisterský president v uherském říšském sněmě, učiněn průlom do jednoty a pospolitosti armády. Z událostí maďarských nutno se obávati, že maďarisace důstojnického sboru, vojenských soudů, vojenských škol a praporů bude míti v zápětí také maďarskou řeč velicí a o této že bude prohlášeno, že není na úkor jednoty a pospolitosti armády. My neustále žádali, stanovení němčiny jako úřadního státního a armádního jazyka, Vaše Exc. však chovala se zamítavě k požadavkům těm. Události po- slední doby ukazují správnost našeho stano- viska a proto tážeme se, zdali Vaše Exe nedospěla ještě k poznání, že němčina jako jazyk státní a armádní je nezbytně potřebnou pro zachování Rakouska? Rákovszky zraněn. ch. Z Pešti, 22. září. Vůdce uherské strany lidové (klerikální) poslanec Štěpán Rakovszky byl při pronásledování pytláků postřelen a tak těžce zraněn, že bylo nutno odejmouti mu ruku. Zemské volby srbské. Sp. Z Hělehradu, 22. zaří. Výsledek zemských voleb: 74 umírněných radikálů. 16 samostatných, 14 liberálů, 2 mimo strany. 1 napredňak, 1 socialista. Užších voleb třeba devět. Sňatek eareviče. r. Z Paříže, 22. září. V březnu 1904 slaviti bude v Cannes carevič Michal sňatek s princeznou Cecilií, sestrou velkovévody meklenbursko-zvěřínského. Car bude zastou- pen ujcem svým, velkoknížetem Michalem Nikolajevičem, předsedou státní rady. (Pojí majíce depeši tu jen jako ohlas pařížských pověstí, zaznamenáváme ji jen s veškerou reservou. Pozn. red.) Král italský v Paříži. R. Z Paříže, 22. září. Proslýchá se určitě, že nuncius Lorenzelli za přítomnosti krale italského v Pařízi vzdalovati se bude

všech slavností, králi na počest pořádaných Pius X. nechce prý totiž náhle zřici se tra dic Lva XIII., ale nicméně jest prý jisto, že přijme Loubeta ve Vatikánu, až tento z jara oplatí návštěvu krále italského v Římě. Chamberlainovy plány. w. Z Londýna, 22. září. »St. James Gazette tvrdí, že Chamberlain hodlá dopo- ručiti tato cla: z obilí 2 shillingy, z masa a produktů mléčných 5, z polotovarů (to- vary, při nichž aspoň 50 práce vykonáno bylo v Anglii) 5 a z ostatních tovarů 103 ceny. Chamberlain rozšířiti míní tisíce a tisíce letáků ve prospěch stanoviska svého a získa již veliký počet řečníků, kteří názorům jeho budou činiti propagandu. Rooseveltova kandidatura. w. Z Londýna, 22. září. Roosevel dosáhi vítězství nad odpůrci svými ve vlast ním táboře. Mark Hanna odstoupí z před sednictví výboru republikánské strany, pro tože až dosud byl se Rooseveltovi opíral kandidatura tohoto pokládá se nyní za za jišténu. Amerlčané v Habeši. w. Z Londýna, 22. září. Po bejrut ské episodě mají následovati události, kte- rýmiž Amerika zasáhne zcela zřejmě již ve sféru zájmův evropských. Spojené státy mín zjednati si půdy obchodně i politicky nyní také v Africe. Uložily konsulu svému v Mar seille, Skinnerovi, aby uzavřel obchodní smlouvu s Menelikem, k němuž doprovázen bude četou námořních vojáků. Francouzská vláda nedala dosud žádané svolení ku prů- chodu výpravy té africkým územím fran- couzským. Američané zachovávají tajemství v příčině okolností výpravy té, ale soudí se, Skinner nabídne Menelikovi finanční výhody aby obchodní smlouvy dosáhl. Snaha Skin- nerova směřovati bude i proti výluěným výhodám některých státův evropských

Habeši. Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 22. září. (C.-B.) »Pol. Corr. jest úřadně zmocněna prohlásiti za smý šlenku novinovou zprávu, že vojenská správa hodlá zřídit na Kamenném poliu Felixdorfu novou dělovnu, v níž by vyráběla ve vlastní režii nová děla pro polní dělostřelectvo. Vojenská správa nema prý proč obírati se takými projekty. Dle téhož pramene je smýšlenkou také zpráva novinová, že ministerstvo vojenství vyzývá reservatním výnosem všecky velitele, by při přijímání jednoročních dobro volníků přísně dbali, aby byli dokonale mocn němčiny slovem i písmem. Arcikníže Ludvík Vikto r přije dnes ráno do Opalije. Z německého námořnictva. Z Berlína, 22. září. (C. B.) Státní ta jemník námořského úřadu říšského dostal o rakouského arciknížete Františ ka Ferdinanda z Ortu depeši, v níž ozna muje své vřadění la suite do německého loďstva, posílá jemu i ostatním příslušníkům tak vynikající císařské mariny vřelý kama- rádský pozdrav. Papež. Z Říma, 22. záři. (C.-B.) Papež upu stil pro lehké dnové bolesti v pravé noze od vycházek do vatikánských zahrad, ale audience nepřerušil. Dnes přijal několik osob. Záhadná vražda. Z Monaka, 22. září. (C.B.) Kancléř italského vicekonsulátu, Stella, jenž by) jeho zatímným správcem, byl nalezen ve svém bytě mrtev s dýkou v srdei Mysli se, že jedná se tu o zločin.

Sjezd míru. Z Rouenu, 22. září. (C.-B.) Mezi- národní sjezd míru byl zahájen dopoledne za přítomnosti asi 100 francouzských a za hraničních delegátů. Richter mluvil jménem přátel míru v Němcích, bar. Suttnerová jménem mírové společnosti vídeňské, poukazujíc na podporování díla míru všude, zvlášť za po- sledních deset let v Rakousko- Uhersku. Ge- nerál Türr ujal se slova ve jménu Uher Byl aklamován, mluvě o míru branném, jejž nazval »ozbrojeným strachem«. Sjezd zvolil předsedou francouzského delegáta Emila Arnauda a usnesl se osvědčiti své sympatie telegraficky presiden tům Loubetovi a Rooseveltovi. Neshody ve francouzském námoř- nictvu. Z Paříže, 22. září. (C. B.) »Echo de Paris« dovída se, že ministr námořnictva Pelletan v posledním sezení ministerské rady předložil několik listů admirála Maré chala, sepsaných tonem velmi prý vášnivým ministři projevili prý jednomyslně názor, že Pelletan musí admírála důrazně potrestati na výstrahu pro ostatní- Admirál Maréchal bude prý proto zbaven aktivní služby.

Socialisté a car. Z Paříže, 22. září. (C.- B.) Zdejší listy sdělují, že někteří francouzští socialisté dali vůdci italských socialistů Ferriovi na jevo, že v zájmu francouzsko-italského sblížení jest záhodno upustiti od záměru uspořádati demonstraci proti caru ruskému za jeho návštěvy římské. Adresní debata holandská. Z Haagu, 22. září. (C.-B.) V posla- necké sněmovně za rokování o adrese na trůnní řeč poslanec Troelstra brojil, že jarní stávky prohlašují se v trůnní řeči z zločinné nepokoje. Sociální demo- kracie posiluje se tímto jednáním. V dalších vývodech poukazoval na sociální demokraty německé, jejichž šiky rozmnožily se násled- kem essenské řeči německého císaře. Tak rozmnožuje se následkem trůnní řeči také sociální demokraté holandští. Ministerský předseda prohlásil ve své odpovědi, že výraz »zločinné nepo- koje« v trůnní řeči shoduje se s mravním úsudkem úřadův o stávkách a proto ze stá octl se jarními stávkami v nebezpečí, bylo třeba, aby jeho hlava odsoudila agitaci a upevnila zase morální smysl lidu. Celý kabinet přejímá zodpovědnost za ona slova. Adresa na trůnní řeč byla potom přijata 78 proti 8 hlasům sociálních demokratů.

Z německého námořnictva. Z Gdaňska, 22. září. (C.-B.) Z císař- ské loděnice byl dnes spuštěn na moře nový křižák. Loď pokřtil jménem císaře vrchní purkmistr Kürschner, poděkovav Vi- lému II. za poctu tu, jménem »Berli n«. Z východní Asle. Z Cintau, 21. září. (»Wolff«.) A meri- cké loďstvo stanice východoasijské sem připlulo. Marocká otázka. Z Londýna, 22. záři. (C.B.) »Stand- ard« sděluje z Paříže, že proslýchá se v tamních kruzích politických, že nyní vy- jednává se o marocké otázce mezi anglickým ministrem zahraničních záležitostí lordem Lansdownem a francouzským vyslancem v Londýně Cambonem. Francie, která, jak se soudí, jest ochotna zaručiti neutralitu Tangeru a nabídnouti Anglii obchodní záruky pro přípád, že by Marokko dostalo se v po- zdější době pod francouzskou ochranu, doufá, že výsledkem porad bude tak zv. »protocole de desinteressement« (neutrální chování se) se strany Anglie pokud se Ma- rokka týče, kdežto Francie na druhé straně učiní podobnou nabídku v příčině egypiské državy. Telegrafické zprávy hospodářske. Z Nového Yorku, 22. září. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo ustáleno. Znamenaly: P'še- nice na září 841/4, na proslnec 84/8, kukuřice na září 53/4, cukr (Fair Bef. Muscovados) 33/s, bavlua 11. 60. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu ustálené.

Všeobecný sjezd báňský. C. Z Vídně, 22. září. Za neobyčejně četné účasti dnes dopoledne slavnostně zahiájen všeobecný hornický sjezd ministrem orby svob. p. Giovanellem, jenž uvítal přitomné řečí, v níž vyslovil naději, že hornický sjezd bude koru- nován jako jeho předchůdei bohatým, vědeckým a praktickým úspěchem. Za předsedu zvolen hr. Larisch, za místopředsedy vrchní báňský rada Guttman, ředitel salinek báňský rada Fürer (ze Saska) a dvorní rada hr. Saint Julien. Předseda hr. Larisch ujal se předsed- nictva a děkoval především ministru orby za jeho uvítání. Na to pozdravil purkmistra dra. Luegra. Ten děkoval a vítal účastníky hornického sjezdu jménem města Vídně. Když stavební rada Koch uvítal sjezd hornický jménem spolku architektů a inženýrů, vykonány volby do odborů. Báňský rada šl. Füllunger (z Mor. Ostravy) poukazoval ve slavnostní řeči k tomu, že báňský průmysl jest si vědom povinností zabránití seč jest přiměřenými reformami neštěstím při dolo- vání a vykonati socialně-reformní práce ve pro- spěch dělnictva, při čemž jest omezen částečně poměry výroby. Z porovnání s výrobou jiných států řečník dovodil, že výkonnost rakouského hornictví a hutnietví pokulhává podstatně za výrobou jiných států, zejmena Německa, k čemuž přispívá zvláště vedle nesnadnějších poměrů do- pravních nedostatek vodních dráh a zejmena nepoměrné daně a nejistota trhu následkem dělnických stávek, těměř pravidelná. Báňský průmysl zajisté uznává nepopíratelné právo děl- nictva na zlepšení hmotného stavu, ale boj nesmí se zvrhnouti v divokou bezuzdnou agitaci.

Báňský průmysl přičiní se, aby hospodářský boj mezi zaměstnavateli a zaměstnanými byl sveden na rozumné dráhy. Ale dělnický tisk spiláním podnikatelům a úřadníkům a skrouceným ličením udalostí přihodivších se neprokazuje dělnictvu nijakou radost a spíše zabraňuje rozumnému narovnáni mezi zájmy podnikatelů a dělníků. K návrhu vrch. báň. rady Seherksa (Praha) usneseno poslati císaři holdovací depeši a potom přešlo se k rokování věcnému. Prof. Thonet (Brno) referoval o ka- menném uhli a jeho hospodářském využiti. — B. r. Köhler (Téšín) pojednal o záchranectví v ostravskokarvinském revíru. — Zejtra s bude v jednání pokračovat. Odpoledne sešli se účastníci sjezdu na společnou hostinu, o níž hr. Lariseh připi panovníkovi, ministr bar. Giovanelli kamarádstv a věrnosti horníků, Hossinger všem účastníkům sjezdu. Larisch pravil: V nastávající vážné době, době bouře, třeba tím víc osvědčiti císaři lásku a věrnost. Bar. Giovanelli dovozoval, že snad žádný stav jako hornický nemusí překonávati tolik nebezpečí. Všecky živly druží se proti němu, on musí je překonávati. Velebil kama- rádství a horlivost horníků v jejich povolání. Říšský poslanec Pfaffinger vítal cizí účastníky a připil na zachování kamarádského ducha hor- níků. Red. Fürer (Sasko) poukázal na spo- lečné odborné zájmy rakouských a německých odborníků a připil úzkým svazkům, jež pojí Němce a Rakušany a sbližují je čím dál vl v jejich stycích. Purkmistr dr. Lueger připil vzkvětu a zdaru hornietví.

Úrazové pojišťování. Z Vídně, 22. září. (C.-B.) Ministerstvo vnitra zaslalo spolku rakouských průmyslníků na jeho podání o rozdělení tříd nebezpečív maloživnostech, kde uživají motorů, výnos,v němž uznává se, že povinné úrazové pojištění je takovým závodům namnoze břemenem a to mohlo by se zmírniti — jak v podání uvedeno — rozdělením tříd nebezpečí. Proto bylo prý již nejednou úrazovnám radou, aby v takých případech chovaly se co možná šetrně. Protože však dosavadní pravidla na to nestačí, hodlá se na přesrok při příští revisi rozdělení tříd ne- bezpečí, o němž se již pracuje, zvláště na t dbáti, aby se usnadnilo náležité rozdělení tříd nebezpečí. Statistický sjezd. Z Herlína, 22. září. (C.-B.) V dnešní sehůzi mluvil mezi jinými Pörvesy (Pesí