ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36d776e0-70c9-11dc-a6e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 66, person 71, org 6
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 23. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 260.
4 article
Na ranní a odpol. list, přežp lácí ssm v Praze v adminkslrael za načale ta čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí dou áškou za měsle na člvyt leta . . . . 7 K 50h na něsíe . . . . . . 2 K 30 Poštou: na čtvit leta“ . . . . s dvojí zásilkou na měaí na měsíe ::: k e n tvrk leka
Praha
5 article Otázka hr. Khuena.
Otázka hr. Khuena. Armádní rozkaz, vydaný v Chlopích dne 16. září t. r., za několik dní už má svou litera- turu a své dějiny. Účinky a následky jeho jsou posud nedozírné; situace, již způsobil, zamo- tává se co den více. Připomeňme jen hlavní body a zjevy, jež víží se k jeho vzniku. Zjistilo se a doznává se bez odporu s míst rozhodují- cích, že původcem a pisatelem jeho byl náčelník generálního štábu, svob. pán Beck. Dále se přiznalo, že o znění jeho věděli jen ministr věcí zahraničných, hr. Goluchowski předseda ministrerstva předlitavského, dr. K čr- ber. Oba souhlasili s ním úplně. Dále dlužno zaznamenati prohlášení, jež učinil propuštěný ale dosud úřadující předseda ministerstva uher- ského, když už dne 17. záři v parlamentě a v ce lém národě uherském propuklo největší roz- trpčení. Hrabě Khuen pravil, že o armádním rozkaze dověděl se teprve z honvédského věst- níku a až do té chvíle že neměl o něm ani tušení. Toto prohlášení hr. Khuena jest velice důle žité ve spojení s tím, co on sám vykonal minulé soboty. Úřadní list peštský přinesl totiž řečeného dne článek, jenž měl uchlácholiti bouři, vzniklou v celých Uhrách po vydání armádního rozkazu. V tomto článku oznamovalo se veřejnosti uher ské, že na „nejkompetentnějších místech“ těžee se nese, kterak armádnímu rozkazu v národě uherském a některé části uherského parlamentu důvá se výklad, jakéhož znění jeho jest daleké Zejmena pravilo se v řečeném úřadním článku že armádní rozkaz ze dne 16. září není státo- právní akt a že vůbec byl určen jen pro vojsko. nikoliv pro parlament, a tak dále, jak do úplného obsahu jeho každý posud může nahlédnout.
Beck Khuen Uhry ministerstvo uher
6 article
Dnes pak už jest jisto, že původcem celého tohoto chlácholivého projevu o armádním roz- kaze od počátku až do konce jest sám hrab Khuen a že k takovým slovům nikým nebyl splnomocněn, zejmena ne kórunou! Tento sku- tek hr. Khuena vnesl do situace, už před tím velice napjaté a zmotané, novou látku pro ne- bezpečně jitření v parlamentě i v národě uher- ském. Zvláště tím, že obsahoval výroky, jež na mnoha místech v Uhrách vykládaly se jako ústup koruny od rozhodně zamitavého stano- viska, zaujatého v armádním rozkaze, a jako průzračné sliby, že opposici uherské přece bude vyhověno, ne-li ve všech jejích požadaveích, za- jisté v některých důležitých a cenných. Samovolné jednání, jakým hr. Khuen tu zasáhl do otázky vysoce ehoulostivé, za- drhlo uzel její ještě tužeji. Mělo snad dobrý úmysl: ztišiti moře politiky uherské, rozbou- řené armádním rozkazem ze dne 16. záři; ale desáhlo přímého opaku. Výklad k armádnímu rozkazu, uveřejněný v úřadním listě pešt- ském minulé soboty a opakovaný se suspendová- ním nedělního klidu v ostatním časopisectvu uherském, jež o něj stálo, měl odníti ostrosti názorům náčelníka generálního štábu, seslabiti jejich důraz, uhladiti jejich hroty; ale měla má velikou, osudnou chybu, totiž, že za ním nestojí nikdo, než — hrabě Khuen sám a sám.
Khuen Uhry
7 article
A to jest pro šťastný rozvoj sporných otázek bez odporu náramně málo! Že hrabě Khuen s řečeným chlácholivým a oslazujíeím výkladem armádního rozkazu úplně osaměl, srozuměl už zajisté v neděli, když se- znal, že úřadní korrespondenění kancelář ra kouská naprosto odmitla, rozšiřiti v Před- litavsku a dále za hranice této říše jeho článek, obsažený v úřadním listě peštském. Toto za- mítnutí mohlo se státi jen k přímému pokynu dra. Körbra a ve srozumění s hr. Goluchow skim Oba tito ministři, jak svrehu zjištěno, věděli že armádní rozkaz v Chlopich se chystá a byli s jeho zněním zcela spokojeni: hr. Goluchowski jak se praví, aby před cizinou dokázal, že Ra kousko-Uhersko není už velmoc v likvidaci ; dr Körber, aby prý vešel do parlamentu vídeňského. na zejtřek svolaného, poněkud posilněn úspě chem v otázce německé řeči armádní. So botní výklad hr. Khuena v úřadním listě pešt- ském, namířený na patrné a podstatné seslaben armádního rozkazu, nemohl jim tedy přijíti vhod; proto oni ho v Předlitavsku úřadně po- tlačili. Roztržka mezi vládami vídeňskou a spo- lečnou na straně jedně a vládou propuštěného ministra Khuena na straně druhé jest od neděle zjevná a hluboká.
Khuen Goluchow Goluchowský Körber Předlitavsko Ra kouskýUhersko
8 article
Však hr. Khuen neposloužil ani sobě. Svým výrokem, že o vydání a znění armádního rozkazu z předu neměl ani tušení, patrně chtěl nabýti nové půdy v parlamentě a národě uherském, dá- vaje na srozuměnou, že by se byl přičinil, aby zabránil těm věcem, které v Uhrách způsobily takové rozhořčení, a že by se mu to nejspíše bylo podařilo. Zároveň nadál se popuditi politi- ckou řevnivost maďarskou proti „Rakousku“ poukázáním k dokonanému skutku, že on, ač propuštěný, přece do té chvile faktický náčelník vlády uherské byl zcela postaven stranou, když se jednalo o akt, jenž týkal se zajisté předevšim ne-li výhradně, státu uherského. Rovněž doufa asi hr. Khuen, že zalichotí se národu uher- skému, že nabude nové půdy v jeho parlamentu a že proto nebude možno, pověřiti sestavením nové delinitivní vlády v Uhrách nikoho jiného leda jeho, když vyjde na jevo, že on vymoh a způsobil tak veliké zmírnění a seslabení a mádního rozkazu, o jakém svědčil jeho výklad z minulé soboty. Než státnické rozpočty posavadního před- sedy ministerstva uherského dopadly poněkud jinak. Mešká už tři dni ve Vídni; byl už čtyřikrát v audienci u panovníka a musí se přiznati, že věc jeho povážlivě vázne. Zdržujeť se hrab Khuen ve Vídni od neděle jen k vůli sobě, pro věci, jež sám nadrobil v otázce armádního roz- kazu. Není možno pochybovati, že vídeňským kru- hům vládním a dvorním posavadní předseda ministerstva uherského svým chováním v otázce armádního rozkazu se nezavděčil. Zároveň jest nepochybno, že otázku vlády a parlamentu uher- ského značně přiostřil a trhlinu mezi korunoua národem uherským rozšířil
Khuen Uhry Rakousko Vídeň
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. září. (HIr. Khuen-HIéder- váry opět designovuným minister- ským předsedou.) Dne 6. srpna po známé úplatkové afféře podal hr. Khuen-Hléderváryv Išlu jménem celého uherského kabinetu demissi a dne 10. srpna ohlásil již v parlamentě, že de- misse cisnřem přijata. A dnes, po sedminedělní téměř ministerské krisi, vrací se z Vídně do Pešti opět s poručením, aby sestavil nový ka- binet. Dvojí pobyt panovníkův v Pešti a vyjed- návání s celou řadou státníků nepřivedly k cíli. Žádný z vynikajících parlamentárníků neprojevil ochoty ujati se za podmínek mu kladených kor- midla vládní lodi; odřekl dr. Lukacs, odřek! Szell a došlo na konee na armádní rozkazz Chlopů. A nyní v době, kdy stará vládní strana je v rozkladu, kdy téměř všechny maďarské vo- lební okresy přistoupily na program opposiční. vrací se hr. Khuen-Héderváry s úkolem, aby se- stavil nový kabinet a pokusil se o zjednání pra- videlných parlamentních poměrů v Uhrách. Nen na tu chvili známo, jaké plnomocenství s sebou veze do Pešti, jaké ústupky nabídne opposičným stranám, jakým způsobem bude chtit zahladi trapný dojem, způsobený armádním rozkazem na uherské veřejné mínění; ale tolik je jisto, že pokládaly-li jiné osobnosti, jimž panovník na- bídl ministerské předsednictví, úkol ten za příliš obtížný, než aby se mohly v něj uvázati, pro hr. Khuena bude ještě obtižnější, poněvadž dnes nemá proti sobě již jen opposici, nýbrž i velikou a mocnou skupinu strany liberální, totiž pří vržence bývalé strany národní.
Khuen HIéder Lukacs Héderváry Praha Hléderváryv Išlu Vídeň Pešť Uhry
10 article
Nejsou to dnes opposiční strany, jež čin uherskou krisi tak povážlivou, jako ta okolnost. že liberální strana, jež na počátku Szellovy vlády tvořila mohutnou falangu půltřetího sta vlád- ních poslanců, dnes vlastně přestala existovati rozpadnuvši se v několik skupin, z nichž jedna Apponyova, jest každé chvile hotova vstoupiti do opposice, druhé pak nemají pevného vedení ani pevného programu, s nímž by mohly pod stoupiti zápas s opposicí. A ještě hůře vypadá to v zemi. Četné stolice, jež volily ještě kandi- dáty vládní, přijaly již dříve opposiční program nyní odpadají od vlády i ty volební okresy, kterě. jako Temešvár, byly věrny ještě vládě Khue- nově. Právem naříká „N. P. Journ.“, že pů- jdou-li věci takto dále, nebude ani liberálního klubu ani líberálních voličských okresů, o něž by se mohl opříti kabinet. Čtvrteční schůze uher- ské sněmovny ukáže, čeho se nově designova- ný ministerský předseda může nadíti.
Szellův Journ Temešvár
11 article
V Praze, 22. září. (O armádním roz- kaze) sděluje „Budap. Hirl.“, že jeho auto- rem jest náčelník generálního štábu bar. Beck a že před uveřejněním měli o něm vědemost pouze oba generální pobočníci hrabě Paara Bolfras, pak vojenský ministr rytiř Pitreich hrabě Goluchowski. Pešíský list dodává ke svě zprávě, že oba posléze jmenovani společní mi nistři byli proti vydání takového rozkazu, obá- vajíce se, že krise se jím ješté přiostří, že všal mínění jejich zůstalo v menšině. Vídeňský zpravodaj „Glosu Nar.“ radí pol ským politikům, aby ve svých projevech pro jed notu armádní byli opatrnější, ježto se může při hoditi, že budou hájiti německé velení i v tu chvili, kdy budou maďárské požadavky již spl něny. Armádní rozkaz nesmí se prý totiž poklá dati za poslední, appellace nedopouštějící výrok ve věci maďarských požadavků. Maďaři jistě ne povolí a konec konců bude nutno smlouvati, do jde na kompromis. A kompromis ten mus í Ma dary uspokojit.
Paar Bolfras Goluchowský Maďar Praha Nara
12 title
Politické zprávy zahraničné
13 article Pozdrav Moskevského Slovanského spolku srbskému králi.
Pozdrav Moskevského Slovanského spolku srbskému králi. Pan K. A. Borisov Kořeněvský, týž, jen byl zástupcem Moskevského Slovanského spolk na slavnostech Husových v Praze a napsal po- tom z Čech řadu pěkných dopisů o našem živole a snažení do „Moskevských Vědomostí“, před- stavil se tyto dni srbskému králi Petru I. ve zvláštním slyšení a oslovil jej takto: „Vaše Veli- čenstvo! Výbor Moskevského Slovanského spolku učinil mi zvláštní česť, zvoliv mne za svého posla k V. V., abych vám vyslovil hlubokou úetu všech členů spolkových a přál vám šťast- ného panování. Cítím se přešťastna, že jsem prvý slovanský posel, který pozdravuje V. V. Náš věk tvoří osudný moment v dějinách naší velk slovanské rodiny. Rusové věří a doufají, že Xx věk bude věkem slávy slovanských národů. Spo jeni bratrskou láskou a velikou trpělivostí a sná- šení zlého osudu, my Slované pevně věříme že je blizek den velikého vítězství slovanské pravdy. Těmi ideály, tím směrem nesou se snahy našeho spolku. Král Petr odpovídaje, pravil mimo jiné „Království srbské prožilo trudné dni, nvšak národ srbský zůstal věren svému dějinnému úkolu: společné práci s Ruskem, mohutným ochráncem všeho slovanského světa. Dvě tomu léta přišla z činského hojišti do Ruska zpráva, že v Mukdenu bylo nalezeno veliké množství starých, z Evropy zavlečených rukopisů, mezi nimi také staročeských.
Borisov Kořeněvský Čo Rus Slovan Petr odpovídat Praha Rusko Mukden Evropa spolek srbský král
14 article
Univ. prof. Konstantin Grot píše k tomu do „Nového Vremene“: Tato pověsť dostala se do novin a způsobila neobyčejný poplach i sen- saci v Čechách, odkudž docházely dotazy a prosby, aby věe byla prozkoumána a podányo ní spolehlivé zprávy; ale nemohlo jim být vy- hověno, protože tehdy sami Rusové neměli přes- ných zpráv. V učených kruzích českých dosud netrpělivě přetřásají otázku o mukdenských rukopisných pokladech a spravedlivě touží na to, že dosud nebylo nic veřejně oznámeno o vý- sledcích, s jakými se potkalo probadání naleze- ných rukopisů, ani o tom, kde nyní jsou a kde se jimi zabývá, a není možno dopiditi se žádnýeh poněkud spolehlivých zpráv. Zatím minulo tolik času, že otázka mohla být úplně vyjasněna, tín spíše, že osobám nebo ústavu, kterým záležitost byla svěřena, musí býti aspoň všeobecně v hlavním známo, co mukdenský archiv obsaho val. Je proto velmi žádoueno, aby si Akademie Nauk, či komu to svěřeno bylo, pospišila zájmu věci i vědy s uveřejněním jak zajímavé historie tohoto nálezu, tak i výsledku prozkou mání nalezených rukopisů. „Petrohradské Vědomosti“ podotýkají k otázce, „Novým Vremenem“ vzbuzené, že v Mukdenu žádné staré rukopisy evropské na- lezeny nebyly, a že nemůže být ani řeči o ruko- pisech, které by tam byly z Evropy zavlekl Mongolové v XIII. století. V archivu mukden- ském je mnoho materiálu o předcích nynější čin- ské dynastie, ale evropského nic, tím méně staro českého.
profesor Konstantin Grot Rus Mongol Nový Vremen Čechy Mukden Evropa University
15 article
Vilém II. a dělnictvo v Německu. Některé listy berlinské oznamují, že sociálně demokratický žurnalista Rehbein »na rozkaz s hůry« byl z vazby propuštěn. Rehbein by před třemi týdny vzat do vyšetřovací vazby, po něvadž nechtěl, povolán byv k výslechu, udat vojáka, který poslal jakousi stižnost do soe. dem. »Vorwärtsu«. Jevi se i některé jiné dala příznaky toho, že Vilém II. váhá sledovati přísně agressivní směr, který nedávno byl proti dělni etvu německému zahájil. Nasvědčuje tomu také řeč, kterou měl v Gdánsku k deputaci dělnictva a kterou byl včera dopoledne již drát donesl. Obsahově neřekl v ní německý panovník sice nie nového, novým byl právě pouze ztlu mený ton jeho projevu, v němž tentokráte seházejí aspoň obvyklé příkré výrazy a imperativy. Za to ne- scházejí v něm pokyny, bez nichž neobchází se málem žádná řeč rozjímavého panovníka toho, jenž jeví napořád tolik chuti, zaměňovati trůn kazutelnou. Tentokráte pokoušel se Vilém II. vštěpovati dělnictvu německé vědomí, i končil řeč svou — když byl na počátku její opětoval stále jednu a tutéž myšlenku — slovy soustře- dénějšími: »Jen v pevně skuté říši něme- cké délnictvo dojde mzdy, výživy a spokojenost a bude moci budoucnosti s důvěrou hleděti vstříe. Vyškolení dělnictva ve vojsku (!) umožňuje mu, aby na pokojném poli dobývalo vítězství z vítězstvím: ví se však, co německá práce zna mená!« Ba, vi se až přes příliš.
Vilém Rehbein Vilém II Německo
16 article
V Praze, 22 září.
Praha
17 article
O socialism tentokráte Vilém II. ani neza- vadil; snad rozvažuje teprve číselné výsledky jež nedávné prudké projevy jeho vyvolaly pr volbách do sněmu německého. »Vorwärts« právě podává novou zase publikaci v příčině uchystaného nového zámku Viléma II. Otiskuje na půl stránce obraz fanta- stického zámku a připojuje k němu toto poněku záhadné »objasnění«: »Před několika dny měli jsme přiležitost seznati projekt císařského zámku. jenž velmi podivuhodně připomíná naše sdělení o eísařském ostrově. Předkládáme projekt ten veřejnosti jako důkaz, jak horlivě přestřásána byla již před našími zprávami, čerpanými tehdy
Vilém Vilém II
18 title
Mukdenské rukopisy.
20 article
ze zcela jiného pramene, záležitost královského zámku, ve způsobu hradu chystaného.« K rekonstrukci anglického ministerstva. »St. James Gazette« dovídá se z Birming- hamu těchto autentických prý podrobnostio Chamberlainových záměrech. Odstoupil prý, pro- tože pokládal cla příznivější pro státy příznáva- jící Anglii reciprocitu za stejně nalehavá, jako cla odvetná, ale chtěl prý zameziti příkřejší roztržku v ministerstvu. Chamberlnín pokládá podporování ministerstva Balfourova za úplně shodné s podporováním vlastních jeho názorů i nemíní prý klásti Balfourovi překážek. Sdělení toto potvrzuje prostě mínění mnohých, že Bal- four a Chamberlain vlastně — dobře si roz- umějí co do cílů své politiky, a že liší se pouze co do mirnější a ostřejší formy vystupo- vání a co do času, v němž pokládají cíle ony za uskutečnitelné. Král Eduard VII. věnuje horlivou prý po- zornost rekonstrukci ministerstva a přeje si prý, by ministerstvo osad dostalo se na konec Mil- nerovi, guvernéru Kapské osady, známému bru- tální politikou proti Burům. Ač se dokládá, že již zvláštní kurýr donesl Milnerovi do Karlových Varů vyzvání ku převzetí ministerstva, nevěříme tomu pořád ještě po zkušenostech, jež vláda anglická učinila s výbojným a příkrým tempe- ramentem Chamberlainovým. A v příčiněté Milner, možno li, Chamberlaina ještě před- stihuje.
Stanislav James Gazette Chamberlainův Balfourův Chamberlain Eduard VII Milner Birming Bala Karlová Vary
21 article
Španělská alliance s Francií. Vůdce mírnějších konservativců španělských, Silvela, hodlá uchýliti se do života soukromého. Zdůvodnil to před několika přáteli svými tím, že jeho mezinárodní politika, směřující k alli- anci s Francií za účelem společného postupu v marocké otázce a posílení Španělska na souši i moři, nedochází souhlasu u veřejného mínění i u části vlastní jeho strany, zdá se ale, že Silvela zůmysla tu nerozlišuje a že n odpor naráží nikoli snaha po alliancí s Francií, nýbrž spíše snaha po zneužití alliance té dvor- ními vlivy k novým dobrodružstvím zámořským a ovšem v Marokku především. Nová anglická lodní stanice v anglickém okeánu. Anglická vláda kupuje pozemky při zálivu galwayském v Irsku i míní zříditi tam stanici lodní. Poloha tohoto místa má značnou důležitost strategickou; snad Angličané zabezpečují se pro budoucnost proti tomu, že by někdy nepřítel cizí, jako své doby Francouzové, použil nespo- kojenosti Irů s vládou britskou ke vstupu na toto území britské. Avšak také v Americe pře všechny námluvy mezi Johnem Bullem a Jona- thanem vzbudí toto anglické opatření zajisté pozornost.
Silvel Angličan Francouz Ir Bull Jon Francie Španělsko Maroko Irsko Amerika
22 article
Zapomínaný kmen.
23 article
Dne 5. t. m. konal se v Lesnevenu v Bre- toňsku sjezd keltický, jehož zúčastnili se i hosté z Irska. Na programu byly snahy po zachování keltické řeči i keltických zvyků, ale nynější vláda francouzská, jež hledá neustále nové objekty k persekucím svým, tvrdi, že na sjezdu hlásány separatistické tendence. Vláda zavedla skutečné již soudní vyšetřování pro události na sjezdu, kterýž prý usiloval po odtržení Bretoňska o Francie. Vyšetřování namířeno jest zvláště proti pořadatelům sjezdu, proti poslanci markýzi de V'Estourbeillonovi, proti senátoru admirálu de Cu- vervillovi a proti několika hrabatům a kněžím.
markýz V Estourbeillon jít Cu Irsko Francie
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Malé Skále.
25 article
Malá Skála u Turnova není jen nejpohodl nější východisko pro jizerské hory, ale zárovei místečko jako stvořené pro příjemný letní pobyt Vše, za čím druhdy do dalekých končin se roz- jiždíme, zdravý horský vzduch, skvostné koupání, půvabné okoli, malebné stráně horské a přileži- tost ku zdatnému stoupání a přemáhání fysického odporu při sílivém proplachu plic a nervů, vše máme zde na půdě vlastní domoviny, v nejbliž- ším sousedství poskytnuto. Člyři hodiny jizdy z Prahy do Turnova a odtud desetiminutová od- bočka kolejí Turnov-Tannwald a jsme na stanici Malá Skála. U stanice je vesnička Vranov, od- kud přes železný most širokou silnicí pár set kroků staneme u hostince »na Lábi«. Odvozuje svůj název od vesnice Láb naproti v údolu ležíel. Zde jsme se letos uvelebili. Hostinců je tu více, též několik soukromých bytů pro hosty, ale ho- stinský »na Lábi« je v celém okolí daleko široko známý muž, jenž po 20 let již napájí hladové a žíznivě letní hosty a turisty a pro svoji bodrou povahu a úslužnou ochotu, s jakou o své ná- vštěvníky se stará, nejlepší pověsti se těší. Po- koje, v prvním patře hostince, jednoduše, ale čistě zařízené, jsou po celé lélo zabrány. Vedle domu velká zahrada na samém břehu Jizery s několika pokrytými stoly vábí mimojdoucí turi- sty k příjemnému odpočinku. Všecko zařízen celkem dost prostě a primitivné, ale to nevadi hojné návštěvě. Zvláště v neděli přichází mnoho výletníků z Turnova a okoli, i z blízkého uza- vřeného územi, hlavně z Jablonce. Čechové i Němci scházejí se tu ve vzorné shodě, jako by odjakživa mezi nimi nebylo sporu. Býti tento zdejší hostinec v německých rukou! Co by z něho udělali? Zde by mohl a měl stát velký pensionát na způsob
Láb Čecho Němec Malá Skála Turnov jizerský hora Praha Vranov Jizera Jablonec
26 article
Stecklova na Hrubé Skále, s terasou k řece, s úpravnými svělnicemi, s dobrou stravou a do- brým plzeňským. Jak by hned krajina získala Klub českých (uristů rozvijí zde již p delší dobu svoji odbornou činnost. Cesty a stezky k místům pozoruhodnějším jsou již červeno- bílými značkami opatřeny. Širší pole působ- nosti zůstává ovšem ještě otevřeno. Cesty po lesích a po horách jsou většinou neschůdně, nikde lavičky k odpočinku, ani v lese neb po kraji lesa, ani na vyvýšených bodech, kde by se pohodlnější výletník rád pozdržel a pokochal vyhlídkou do kraje. V sousedních německých obvodech jinak je postaráno o pohodlí obecen- stva »výletníků«. Na každém kroku roztrou šeno tu všelikých »Mariensitzů«, »Annaruhe« »Elisenblicků«. Jsme shovívavi a těšíme se za tím, že snad v nejbližší budoucnosti nějaký místní odbor klubu českých turistů starost tu na svá bedra vezme. Máme zde zámožné pro budilé vlastence, kteří s německou sousední do- bývavostí statečně válči na půdě národohospo- dářské a sil je ještě dost, které by při vhodném popudu a šťastné organisaci jistě blahodárn mohly působili.
Elisenblicka
27 article
Od hostince na »Lábi« uejpohodlněji se vychází do okolí. Nejbližší vycházkou na pra- vém břehu Jizery je »Pantheon«. Na vysoké skále strmi nad údolím zbytky bývalého hradu pánů »ze Skály«. Hrad Vranov má původ X. stol. V dobách husitských byl ztroskotán a na místo jeho postaven nový, jejž zub času také zase rozhlodal. Teprve v minulém stolet nový majitel panství maloskalského továrník Römisch uvedl jej v nynější stav. Zachována pouze kaple v gothickém slohu. Jedna místnost, v gigantickém stinoví hradu, zvaná »Pantheon«, věnována předešlým majitelem památce vítězstvi spojených vojsk u Lipska r. 1814. V knize cizinců, jak už na rozhraní územi bývá, většina zapsaných — nejsou našinci. Pr všl samochvále, kterou si vzdáváme, našinec
Römisch Jizera Vranov Lipsko
28 article
dosud méně je probudilý a méně jeví inter essu v poznávání vlastního kraje. Na témže břehu jsou i zříceníny »Frýd- štejna« ze 14. stol. — majetek Klubu českýeh turistů. Odtud malá procházka na »Kopaninu« nejvyšší bod v okolí, na jehož vrcholku postavi Klub svoji rozhlednu, 18 metrů vysokou. Po železných točitých schodech vystoupíme na ze vnější část věže, kde se nám před zraky rozestře netušený rozhled. V dáli na obzoru hali se v mlhu šedavé obrysy hřbelů krkonošských se Sněžkou. Před nimi pohoří Ještědské, Bezděz, Milešovka, Řip a Kozákov, na němž vlajíeí prapor označuje místo, kde v nejbližší budou nosti mohyla Riegrova hlásati bude památku vynikajícího muže doby. Do kola hory a lesy pole a údolí, mezi nimi malebně rozhozeno měs a vesniček, jako jesliček. »Zemský ráj tun pohled!« Na levém břehu Jizery jsou pěkné vy cházky na »Suché Skalí«, ke zříceninám »Zbi rohy«, »Sokol« a »Kalich«, v divoké skalnat krajině, v jejíž jeskyních hledali úkrytu češt bratři po bitvě bělohorskě. Na zevní stěně jedné skalní skrýše vy tesán tu kalich s letopočtem 1635 a pod nín řádky: »Vílám tebe v citu rozechvění místo a tu slují tvoji, jež před věky v krutém utrpení skryla bratry pod obojí.« Eras. Vlasák. Na protější stěně černý kalich s věno váním:
Frýd Riegrův Vlasák Bezděz Řip Kozákov Jizera Sokol
29 article
»Nic nevzali jsme sebou, po všem veta, Jen bibli Králickou, Labyrint svěla 1592. Památce 300 l. nar. 1892. Jana Amosa Komenského. Za krásného červencového dne vyjeli jsme si přes Turnov a Sedmihorky na Hrubou Skálu. Obě letní sídla bývají každoročně a byla i letos pražskou společností silně navštivena. Z Tur- nova do Jičína staví novou dráhu. Sedmihorkám, dostane se tak vlastní slanice, spojení s Prahou bude pohodlnější a návštěva ještě vzroste. Odtud vydali jsme se pěšky hruboskalskými lesy na hrad Valdštýn, vlastní cíl naši cesty. Hodinka širokou, lesní cestou kolem skal- ního města dovedla nás k mostu přes hlubokou rokli do nádvoři hradu, pocházejícího ze XIII. stoleti. Most ozdoben sochami českých patronů. Branou prochází se na přední hrad s kapličkou sv. Jana Křtitele, majícího podobu pěvce »Máje« K. Máchy. Uprostřed hradu je pěkný kostelik sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. V zadní části je bývalé vězení knížete Korybuta, odkudž se přicházi do několika zachovaných pokojů. V jed- nom z nich na stěně dva verše z básní »Lesní kvíti« od Hejduka a báseň Svatopluka Čecha »Valdštýn«.
Jan Ámos Komenský Braná Křtitel K Mácha Nepomucký Korybut Hejduk Čecho Turnov Sedmihorky Jičín Praha Valdštýn Most
30 article
Výlet do blízkého Jablonce je vlastně už vpád do uzavíraného územi. Obyvatelstvo za bývá se průmyslem umělých drahokamů z če- ského skla. Na pohled malicherné zboží vyváž se hromadně do všech končin světa a právě velkému odbytu děkuje město rychlé zbohatnutí Po krásné erární silnici, která silně stoupá. jako bílá stuha se vinouc přes návrší, po půl třetí hodince pochodu dochází se Jablonce. Na polovic cesty mezi Malou Skalou a Jabloncem vysoký kamenný obelisk hlásí, že jsme opustil půdu »království« a vkročili do pouhé »země české« — »Land Böhmen«, praví také tabulk na prvním hostinci u silnice. Na krajině ne- změnilo se ničeho; tyléž hory a lesy, tytéž třešňové aleje, ano i takové slovanské lípy — jen horši stav osení. Nedaleko Jablonce v dolině položen je labuž- nicky v úpravných zahradách městys Doln Kukan. Žádná nuzná chatrč, žádný prostý ves nický domek neruší harmonický celek skupiny nádherných vil německých průmyslníků. O Dolního Kukanu po návrší až k silnici prostírá se Horní Kukan, který v nejbližší době s Jabloncem
Doln Kukan Kukan Jablonec Dolní Kukan Land Böhmen
31 article
utvoří největší a zároveň nejvýstavnější město něm. území. Jablonec překvapil nás svou elegantní výstavnestí, širokými, pěkně dlážděnými ulicemi, prostrannými náměstími a pyšnými budovami ve- řejnými. Radnice, katolický kostel, Turnhalle, synagoga a zvláště nový, jak z dragantu kostel evangelický, vévodící nám. Bismarkově. Všude zjevný blahobyt, vzešlý z německé podnikavosti. Nad městem uprostřed parku úhledná střelnice o dvou věžích, s nichž vlají velkoněmecké pra- Nás vede cesta rovnou k České besedě. Nad vše očekávání umístěna je ve vysoké, krásné secessní budově, majetku to neohrože- ného našince, na dosti živé ulici. Vchod je po- někud zastrčený a netuze lákavý. Z nečistého dvorku vedou dvéře úzkou chodbičkou do pro- stranné, pěkně zařizené jidelny. Vechod ze hlav- ního průčeli, nějak označený, nestrpí teror ně mecké ulice. Zachtělo se nám památky, nějaké bijouterie z českých drahokamů. Majitelem firmy české je býv. předseda besedy, který na projevený náš ob- div nad výstavností města sdělil: Před 22 roky koupil malý domek, tehdy o samotě v poli sto- jící. Za dobu poměrně krátkou, vyrostlo kolem těch 900 stavilelských hraček nejrozmanitějších slohů. Mnohá tabulka s českými původně jmény tu prozrazuje, že mezi zakladateli toho blaho- bytu byli našinci, dnes ovšem nepřátelsky vy- stupující proti vlastní krvi. Pravopis jměn »Schpallek«, »Jellinek«, »Spietschka« jistě křičí. A zvláště »Korschinek« ubohé se svíjí nucenou přetvářkou. Město má elektrické osvětlení a elek- trickou dráhu, projiždějící městem, Horníma Dolním Kukanem a končíci v městečku Rych- nově. Němci sami soudí, že Jablonec bude ne- bezpečným konkurentem Liberci a Ústí n. L. o palmu německé metropole v Čechách. Ještě mnoho bližších i dalších vycházekv kraji jsme vykonali. Však třeba skončit!
Jellinek Spietschka Němec Jablonec prostranný náměstí Turnhalle Dolní Kukan Rych Liberec Ústí můj Čechy
33 article
M. H- -ová.
M H