1
masthead
Ročnik XXXXIII.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 23. září 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
přežp lácí ssm
v Praze v adminkslrael
za načale
ta čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí dou áškou
za měsle
na člvyt leta . . . . 7 K 50h
na něsíe . . . . . . 2 K 30
Poštou:
na čtvit leta“ . . . .
s dvojí zásilkou
na měaí
na měsíe
::: k e
n tvrk leka
Praha
5
article
Otázka hr. Khuena.
Otázka hr. Khuena.
Armádní rozkaz, vydaný v Chlopích dne
16. září t. r., za několik dní už má svou litera-
turu a své dějiny. Účinky a následky jeho jsou
posud nedozírné; situace, již způsobil, zamo-
tává se co den více. Připomeňme jen hlavní
body a zjevy, jež víží se k jeho vzniku. Zjistilo
se a doznává se bez odporu s míst rozhodují-
cích, že původcem a pisatelem jeho byl náčelník
generálního štábu, svob. pán Beck. Dále se
přiznalo, že o znění jeho věděli jen ministr
věcí zahraničných, hr. Goluchowski
předseda ministrerstva předlitavského, dr. K čr-
ber. Oba souhlasili s ním úplně. Dále dlužno
zaznamenati prohlášení, jež učinil propuštěný
ale dosud úřadující předseda ministerstva uher-
ského, když už dne 17. záři v parlamentě a v ce
lém národě uherském propuklo největší roz-
trpčení. Hrabě Khuen pravil, že o armádním
rozkaze dověděl se teprve z honvédského věst-
níku a až do té chvíle že neměl o něm ani
tušení.
Toto prohlášení hr. Khuena jest velice důle
žité ve spojení s tím, co on sám vykonal minulé
soboty. Úřadní list peštský přinesl totiž řečeného
dne článek, jenž měl uchlácholiti bouři, vzniklou
v celých Uhrách po vydání armádního rozkazu.
V tomto článku oznamovalo se veřejnosti uher
ské, že na „nejkompetentnějších místech“ těžee
se nese, kterak armádnímu rozkazu v národě
uherském a některé části uherského parlamentu
důvá se výklad, jakéhož znění jeho jest daleké
Zejmena pravilo se v řečeném úřadním článku
že armádní rozkaz ze dne 16. září není státo-
právní akt a že vůbec byl určen jen pro vojsko.
nikoliv pro parlament, a tak dále, jak do úplného
obsahu jeho každý posud může nahlédnout.
Beck
Khuen
Uhry
ministerstvo uher
6
article
Dnes pak už jest jisto, že původcem celého
tohoto chlácholivého projevu o armádním roz-
kaze od počátku až do konce jest sám hrab
Khuen a že k takovým slovům nikým nebyl
splnomocněn, zejmena ne kórunou! Tento sku-
tek hr. Khuena vnesl do situace, už před tím
velice napjaté a zmotané, novou látku pro ne-
bezpečně jitření v parlamentě i v národě uher-
ském. Zvláště tím, že obsahoval výroky, jež na
mnoha místech v Uhrách vykládaly se jako
ústup koruny od rozhodně zamitavého stano-
viska, zaujatého v armádním rozkaze, a jako
průzračné sliby, že opposici uherské přece bude
vyhověno, ne-li ve všech jejích požadaveích, za-
jisté v některých důležitých a cenných.
Samovolné jednání, jakým hr. Khuen
tu zasáhl do otázky vysoce ehoulostivé, za-
drhlo uzel její ještě tužeji. Mělo snad dobrý
úmysl: ztišiti moře politiky uherské, rozbou-
řené armádním rozkazem ze dne 16. záři; ale
desáhlo přímého opaku. Výklad k armádnímu
rozkazu, uveřejněný v úřadním listě pešt-
ském minulé soboty a opakovaný se suspendová-
ním nedělního klidu v ostatním časopisectvu
uherském, jež o něj stálo, měl odníti ostrosti
názorům náčelníka generálního štábu, seslabiti
jejich důraz, uhladiti jejich hroty; ale měla
má velikou, osudnou chybu, totiž, že za ním
nestojí nikdo, než — hrabě Khuen sám a sám.
Khuen
Uhry
7
article
A to jest pro šťastný rozvoj sporných otázek
bez odporu náramně málo!
Že hrabě Khuen s řečeným chlácholivým a
oslazujíeím výkladem armádního rozkazu úplně
osaměl, srozuměl už zajisté v neděli, když se-
znal, že úřadní korrespondenění kancelář ra
kouská naprosto odmitla, rozšiřiti v Před-
litavsku a dále za hranice této říše jeho článek,
obsažený v úřadním listě peštském. Toto za-
mítnutí mohlo se státi jen k přímému pokynu
dra. Körbra a ve srozumění s hr. Goluchow skim
Oba tito ministři, jak svrehu zjištěno, věděli
že armádní rozkaz v Chlopich se chystá a byli
s jeho zněním zcela spokojeni: hr. Goluchowski
jak se praví, aby před cizinou dokázal, že Ra
kousko-Uhersko není už velmoc v likvidaci ; dr
Körber, aby prý vešel do parlamentu vídeňského.
na zejtřek svolaného, poněkud posilněn úspě
chem v otázce německé řeči armádní. So
botní výklad hr. Khuena v úřadním listě pešt-
ském, namířený na patrné a podstatné seslaben
armádního rozkazu, nemohl jim tedy přijíti
vhod; proto oni ho v Předlitavsku úřadně po-
tlačili. Roztržka mezi vládami vídeňskou a spo-
lečnou na straně jedně a vládou propuštěného
ministra Khuena na straně druhé jest od neděle
zjevná a hluboká.
Khuen
Goluchow
Goluchowský
Körber
Předlitavsko
Ra kouskýUhersko
8
article
Však hr. Khuen neposloužil ani sobě. Svým
výrokem, že o vydání a znění armádního rozkazu
z předu neměl ani tušení, patrně chtěl nabýti
nové půdy v parlamentě a národě uherském, dá-
vaje na srozuměnou, že by se byl přičinil, aby
zabránil těm věcem, které v Uhrách způsobily
takové rozhořčení, a že by se mu to nejspíše
bylo podařilo. Zároveň nadál se popuditi politi-
ckou řevnivost maďarskou proti „Rakousku“
poukázáním k dokonanému skutku, že on, ač
propuštěný, přece do té chvile faktický náčelník
vlády uherské byl zcela postaven stranou, když
se jednalo o akt, jenž týkal se zajisté předevšim
ne-li výhradně, státu uherského. Rovněž doufa
asi hr. Khuen, že zalichotí se národu uher-
skému, že nabude nové půdy v jeho parlamentu
a že proto nebude možno, pověřiti sestavením
nové delinitivní vlády v Uhrách nikoho jiného
leda jeho, když vyjde na jevo, že on vymoh
a způsobil tak veliké zmírnění a seslabení a
mádního rozkazu, o jakém svědčil jeho výklad
z minulé soboty.
Než státnické rozpočty posavadního před-
sedy ministerstva uherského dopadly poněkud
jinak. Mešká už tři dni ve Vídni; byl už čtyřikrát
v audienci u panovníka a musí se přiznati, že
věc jeho povážlivě vázne. Zdržujeť se hrab
Khuen ve Vídni od neděle jen k vůli sobě, pro
věci, jež sám nadrobil v otázce armádního roz-
kazu.
Není možno pochybovati, že vídeňským kru-
hům vládním a dvorním posavadní předseda
ministerstva uherského svým chováním v otázce
armádního rozkazu se nezavděčil. Zároveň jest
nepochybno, že otázku vlády a parlamentu uher-
ského značně přiostřil a trhlinu mezi korunoua
národem uherským rozšířil
Khuen
Uhry
Rakousko
Vídeň
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. září. (HIr. Khuen-HIéder-
váry opět designovuným minister-
ským předsedou.) Dne 6. srpna po známé
úplatkové afféře podal hr. Khuen-Hléderváryv
Išlu jménem celého uherského kabinetu demissi
a dne 10. srpna ohlásil již v parlamentě, že de-
misse cisnřem přijata. A dnes, po sedminedělní
téměř ministerské krisi, vrací se z Vídně do
Pešti opět s poručením, aby sestavil nový ka-
binet. Dvojí pobyt panovníkův v Pešti a vyjed-
návání s celou řadou státníků nepřivedly k cíli.
Žádný z vynikajících parlamentárníků neprojevil
ochoty ujati se za podmínek mu kladených kor-
midla vládní lodi; odřekl dr. Lukacs, odřek!
Szell a došlo na konee na armádní rozkazz
Chlopů. A nyní v době, kdy stará vládní strana
je v rozkladu, kdy téměř všechny maďarské vo-
lební okresy přistoupily na program opposiční.
vrací se hr. Khuen-Héderváry s úkolem, aby se-
stavil nový kabinet a pokusil se o zjednání pra-
videlných parlamentních poměrů v Uhrách. Nen
na tu chvili známo, jaké plnomocenství s sebou
veze do Pešti, jaké ústupky nabídne opposičným
stranám, jakým způsobem bude chtit zahladi
trapný dojem, způsobený armádním rozkazem
na uherské veřejné mínění; ale tolik je jisto, že
pokládaly-li jiné osobnosti, jimž panovník na-
bídl ministerské předsednictví, úkol ten za příliš
obtížný, než aby se mohly v něj uvázati, pro hr.
Khuena bude ještě obtižnější, poněvadž dnes
nemá proti sobě již jen opposici, nýbrž i velikou
a mocnou skupinu strany liberální, totiž pří
vržence bývalé strany národní.
Khuen
HIéder
Lukacs
Héderváry
Praha
Hléderváryv Išlu
Vídeň
Pešť
Uhry
10
article
Nejsou to dnes opposiční strany, jež čin
uherskou krisi tak povážlivou, jako ta okolnost.
že liberální strana, jež na počátku Szellovy vlády
tvořila mohutnou falangu půltřetího sta vlád-
ních poslanců, dnes vlastně přestala existovati
rozpadnuvši se v několik skupin, z nichž jedna
Apponyova, jest každé chvile hotova vstoupiti
do opposice, druhé pak nemají pevného vedení
ani pevného programu, s nímž by mohly pod
stoupiti zápas s opposicí. A ještě hůře vypadá
to v zemi. Četné stolice, jež volily ještě kandi-
dáty vládní, přijaly již dříve opposiční program
nyní odpadají od vlády i ty volební okresy, kterě.
jako Temešvár, byly věrny ještě vládě Khue-
nově. Právem naříká „N. P. Journ.“, že pů-
jdou-li věci takto dále, nebude ani liberálního
klubu ani líberálních voličských okresů, o něž
by se mohl opříti kabinet. Čtvrteční schůze uher-
ské sněmovny ukáže, čeho se nově designova-
ný ministerský předseda může nadíti.
Szellův
Journ
Temešvár
11
article
V Praze, 22. září. (O armádním roz-
kaze) sděluje „Budap. Hirl.“, že jeho auto-
rem jest náčelník generálního štábu bar. Beck
a že před uveřejněním měli o něm vědemost
pouze oba generální pobočníci hrabě Paara
Bolfras, pak vojenský ministr rytiř Pitreich
hrabě Goluchowski. Pešíský list dodává ke svě
zprávě, že oba posléze jmenovani společní mi
nistři byli proti vydání takového rozkazu, obá-
vajíce se, že krise se jím ješté přiostří, že všal
mínění jejich zůstalo v menšině.
Vídeňský zpravodaj „Glosu Nar.“ radí pol
ským politikům, aby ve svých projevech pro jed
notu armádní byli opatrnější, ježto se může při
hoditi, že budou hájiti německé velení i v tu
chvili, kdy budou maďárské požadavky již spl
něny. Armádní rozkaz nesmí se prý totiž poklá
dati za poslední, appellace nedopouštějící výrok
ve věci maďarských požadavků. Maďaři jistě ne
povolí a konec konců bude nutno smlouvati, do
jde na kompromis. A kompromis ten mus í Ma
dary uspokojit.
Paar Bolfras
Goluchowský
Maďar
Praha
Nara
12
title
Politické zprávy zahraničné
13
article
Pozdrav Moskevského Slovanského spolku
srbskému králi.
Pozdrav Moskevského Slovanského spolku
srbskému králi.
Pan K. A. Borisov Kořeněvský, týž, jen
byl zástupcem Moskevského Slovanského spolk
na slavnostech Husových v Praze a napsal po-
tom z Čech řadu pěkných dopisů o našem živole
a snažení do „Moskevských Vědomostí“, před-
stavil se tyto dni srbskému králi Petru I. ve
zvláštním slyšení a oslovil jej takto: „Vaše Veli-
čenstvo! Výbor Moskevského Slovanského spolku
učinil mi zvláštní česť, zvoliv mne za svého
posla k V. V., abych vám vyslovil hlubokou
úetu všech členů spolkových a přál vám šťast-
ného panování. Cítím se přešťastna, že jsem prvý
slovanský posel, který pozdravuje V. V. Náš
věk tvoří osudný moment v dějinách naší velk
slovanské rodiny. Rusové věří a doufají, že Xx
věk bude věkem slávy slovanských národů. Spo
jeni bratrskou láskou a velikou trpělivostí a sná-
šení zlého osudu, my Slované pevně věříme
že je blizek den velikého vítězství slovanské
pravdy. Těmi ideály, tím směrem nesou se snahy
našeho spolku.
Král Petr odpovídaje, pravil mimo jiné
„Království srbské prožilo trudné dni, nvšak
národ srbský zůstal věren svému dějinnému
úkolu: společné práci s Ruskem, mohutným
ochráncem všeho slovanského světa.
Dvě tomu léta přišla z činského hojišti
do Ruska zpráva, že v Mukdenu bylo nalezeno
veliké množství starých, z Evropy zavlečených
rukopisů, mezi nimi také staročeských.
Borisov Kořeněvský
Čo
Rus
Slovan
Petr odpovídat
Praha
Rusko
Mukden
Evropa
spolek srbský král
14
article
Univ. prof. Konstantin Grot píše k tomu
do „Nového Vremene“: Tato pověsť dostala se
do novin a způsobila neobyčejný poplach i sen-
saci v Čechách, odkudž docházely dotazy a
prosby, aby věe byla prozkoumána a podányo
ní spolehlivé zprávy; ale nemohlo jim být vy-
hověno, protože tehdy sami Rusové neměli přes-
ných zpráv. V učených kruzích českých dosud
netrpělivě přetřásají otázku o mukdenských
rukopisných pokladech a spravedlivě touží na
to, že dosud nebylo nic veřejně oznámeno o vý-
sledcích, s jakými se potkalo probadání naleze-
ných rukopisů, ani o tom, kde nyní jsou a kde
se jimi zabývá, a není možno dopiditi se žádnýeh
poněkud spolehlivých zpráv. Zatím minulo tolik
času, že otázka mohla být úplně vyjasněna, tín
spíše, že osobám nebo ústavu, kterým záležitost
byla svěřena, musí býti aspoň všeobecně
v hlavním známo, co mukdenský archiv obsaho
val. Je proto velmi žádoueno, aby si Akademie
Nauk, či komu to svěřeno bylo, pospišila
zájmu věci i vědy s uveřejněním jak zajímavé
historie tohoto nálezu, tak i výsledku prozkou
mání nalezených rukopisů.
„Petrohradské Vědomosti“ podotýkají k
otázce, „Novým Vremenem“ vzbuzené, že
v Mukdenu žádné staré rukopisy evropské na-
lezeny nebyly, a že nemůže být ani řeči o ruko-
pisech, které by tam byly z Evropy zavlekl
Mongolové v XIII. století. V archivu mukden-
ském je mnoho materiálu o předcích nynější čin-
ské dynastie, ale evropského nic, tím méně staro
českého.
profesor
Konstantin Grot
Rus
Mongol
Nový Vremen
Čechy
Mukden
Evropa
University
15
article
Vilém II. a dělnictvo v Německu.
Některé listy berlinské oznamují, že sociálně
demokratický žurnalista Rehbein »na rozkaz
s hůry« byl z vazby propuštěn. Rehbein by
před třemi týdny vzat do vyšetřovací vazby, po
něvadž nechtěl, povolán byv k výslechu, udat
vojáka, který poslal jakousi stižnost do soe.
dem. »Vorwärtsu«. Jevi se i některé jiné dala
příznaky toho, že Vilém II. váhá sledovati přísně
agressivní směr, který nedávno byl proti dělni
etvu německému zahájil. Nasvědčuje tomu také
řeč, kterou měl v Gdánsku k deputaci dělnictva
a kterou byl včera dopoledne již drát donesl.
Obsahově neřekl v ní německý panovník sice
nie nového, novým byl právě pouze ztlu mený ton
jeho projevu, v němž tentokráte seházejí aspoň
obvyklé příkré výrazy a imperativy. Za to ne-
scházejí v něm pokyny, bez nichž neobchází se
málem žádná řeč rozjímavého panovníka toho,
jenž jeví napořád tolik chuti, zaměňovati trůn
kazutelnou. Tentokráte pokoušel se Vilém II.
vštěpovati dělnictvu německé vědomí, i končil
řeč svou — když byl na počátku její opětoval
stále jednu a tutéž myšlenku — slovy soustře-
dénějšími: »Jen v pevně skuté říši něme-
cké délnictvo dojde mzdy, výživy a spokojenost
a bude moci budoucnosti s důvěrou hleděti vstříe.
Vyškolení dělnictva ve vojsku (!) umožňuje mu,
aby na pokojném poli dobývalo vítězství z
vítězstvím: ví se však, co německá práce zna
mená!« Ba, vi se až přes příliš.
Vilém
Rehbein
Vilém II
Německo
16
article
V Praze, 22 září.
Praha
17
article
O socialism tentokráte Vilém II. ani neza-
vadil; snad rozvažuje teprve číselné výsledky
jež nedávné prudké projevy jeho vyvolaly pr
volbách do sněmu německého.
»Vorwärts« právě podává novou zase
publikaci v příčině uchystaného nového zámku
Viléma II. Otiskuje na půl stránce obraz fanta-
stického zámku a připojuje k němu toto poněku
záhadné »objasnění«: »Před několika dny měli
jsme přiležitost seznati projekt císařského zámku.
jenž velmi podivuhodně připomíná naše sdělení
o eísařském ostrově. Předkládáme projekt ten
veřejnosti jako důkaz, jak horlivě přestřásána
byla již před našími zprávami, čerpanými tehdy
Vilém
Vilém II
18
title
Mukdenské rukopisy.
20
article
ze zcela jiného pramene, záležitost královského
zámku, ve způsobu hradu chystaného.«
K rekonstrukci anglického ministerstva.
»St. James Gazette« dovídá se z Birming-
hamu těchto autentických prý podrobnostio
Chamberlainových záměrech. Odstoupil prý, pro-
tože pokládal cla příznivější pro státy příznáva-
jící Anglii reciprocitu za stejně nalehavá, jako
cla odvetná, ale chtěl prý zameziti příkřejší
roztržku v ministerstvu. Chamberlnín pokládá
podporování ministerstva Balfourova za úplně
shodné s podporováním vlastních jeho názorů
i nemíní prý klásti Balfourovi překážek. Sdělení
toto potvrzuje prostě mínění mnohých, že Bal-
four a Chamberlain vlastně — dobře si roz-
umějí co do cílů své politiky, a že liší se
pouze co do mirnější a ostřejší formy vystupo-
vání a co do času, v němž pokládají cíle ony
za uskutečnitelné.
Král Eduard VII. věnuje horlivou prý po-
zornost rekonstrukci ministerstva a přeje si prý,
by ministerstvo osad dostalo se na konec Mil-
nerovi, guvernéru Kapské osady, známému bru-
tální politikou proti Burům. Ač se dokládá, že
již zvláštní kurýr donesl Milnerovi do Karlových
Varů vyzvání ku převzetí ministerstva, nevěříme
tomu pořád ještě po zkušenostech, jež vláda
anglická učinila s výbojným a příkrým tempe-
ramentem Chamberlainovým. A v příčiněté
Milner, možno li, Chamberlaina ještě před-
stihuje.
Stanislav
James Gazette
Chamberlainův
Balfourův
Chamberlain
Eduard VII
Milner
Birming
Bala
Karlová Vary
21
article
Španělská alliance s Francií.
Vůdce mírnějších konservativců španělských,
Silvela, hodlá uchýliti se do života soukromého.
Zdůvodnil to před několika přáteli svými tím,
že jeho mezinárodní politika, směřující k alli-
anci s Francií za účelem společného postupu
v marocké otázce a posílení Španělska na souši
i moři, nedochází souhlasu u veřejného mínění
i u části vlastní jeho strany, zdá se ale, že
Silvela zůmysla tu nerozlišuje a že n
odpor naráží nikoli snaha po alliancí s Francií,
nýbrž spíše snaha po zneužití alliance té dvor-
ními vlivy k novým dobrodružstvím zámořským
a ovšem v Marokku především.
Nová anglická lodní stanice v anglickém
okeánu.
Anglická vláda kupuje pozemky při zálivu
galwayském v Irsku i míní zříditi tam stanici
lodní. Poloha tohoto místa má značnou důležitost
strategickou; snad Angličané zabezpečují se pro
budoucnost proti tomu, že by někdy nepřítel
cizí, jako své doby Francouzové, použil nespo-
kojenosti Irů s vládou britskou ke vstupu na
toto území britské. Avšak také v Americe pře
všechny námluvy mezi Johnem Bullem a Jona-
thanem vzbudí toto anglické opatření zajisté
pozornost.
Silvel
Angličan
Francouz
Ir
Bull
Jon
Francie
Španělsko
Maroko
Irsko
Amerika
22
article
Zapomínaný kmen.
23
article
Dne 5. t. m. konal se v Lesnevenu v Bre-
toňsku sjezd keltický, jehož zúčastnili se i hosté
z Irska. Na programu byly snahy po zachování
keltické řeči i keltických zvyků, ale nynější vláda
francouzská, jež hledá neustále nové objekty
k persekucím svým, tvrdi, že na sjezdu hlásány
separatistické tendence. Vláda zavedla skutečné
již soudní vyšetřování pro události na sjezdu,
kterýž prý usiloval po odtržení Bretoňska o
Francie. Vyšetřování namířeno jest zvláště proti
pořadatelům sjezdu, proti poslanci markýzi de
V'Estourbeillonovi, proti senátoru admirálu de Cu-
vervillovi a proti několika hrabatům a kněžím.
markýz
V Estourbeillon
jít Cu
Irsko
Francie
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na Malé Skále.
25
article
Malá Skála u Turnova není jen nejpohodl
nější východisko pro jizerské hory, ale zárovei
místečko jako stvořené pro příjemný letní pobyt
Vše, za čím druhdy do dalekých končin se roz-
jiždíme, zdravý horský vzduch, skvostné koupání,
půvabné okoli, malebné stráně horské a přileži-
tost ku zdatnému stoupání a přemáhání fysického
odporu při sílivém proplachu plic a nervů, vše
máme zde na půdě vlastní domoviny, v nejbliž-
ším sousedství poskytnuto. Člyři hodiny jizdy
z Prahy do Turnova a odtud desetiminutová od-
bočka kolejí Turnov-Tannwald a jsme na stanici
Malá Skála. U stanice je vesnička Vranov, od-
kud přes železný most širokou silnicí pár set
kroků staneme u hostince »na Lábi«. Odvozuje
svůj název od vesnice Láb naproti v údolu ležíel.
Zde jsme se letos uvelebili. Hostinců je tu více,
též několik soukromých bytů pro hosty, ale ho-
stinský »na Lábi« je v celém okolí daleko široko
známý muž, jenž po 20 let již napájí hladové
a žíznivě letní hosty a turisty a pro svoji bodrou
povahu a úslužnou ochotu, s jakou o své ná-
vštěvníky se stará, nejlepší pověsti se těší. Po-
koje, v prvním patře hostince, jednoduše, ale
čistě zařízené, jsou po celé lélo zabrány. Vedle
domu velká zahrada na samém břehu Jizery
s několika pokrytými stoly vábí mimojdoucí turi-
sty k příjemnému odpočinku. Všecko zařízen
celkem dost prostě a primitivné, ale to nevadi
hojné návštěvě. Zvláště v neděli přichází mnoho
výletníků z Turnova a okoli, i z blízkého uza-
vřeného územi, hlavně z Jablonce. Čechové
i Němci scházejí se tu ve vzorné shodě, jako
by odjakživa mezi nimi nebylo sporu.
Býti tento zdejší hostinec v německých
rukou! Co by z něho udělali? Zde by
mohl a měl stát velký pensionát na způsob
Láb
Čecho
Němec
Malá Skála
Turnov
jizerský hora
Praha
Vranov
Jizera
Jablonec
26
article
Stecklova na Hrubé Skále, s terasou k řece,
s úpravnými svělnicemi, s dobrou stravou a do-
brým plzeňským. Jak by hned krajina získala
Klub českých (uristů rozvijí zde již p
delší dobu svoji odbornou činnost. Cesty a stezky
k místům pozoruhodnějším jsou již červeno-
bílými značkami opatřeny. Širší pole působ-
nosti zůstává ovšem ještě otevřeno. Cesty po
lesích a po horách jsou většinou neschůdně,
nikde lavičky k odpočinku, ani v lese neb po
kraji lesa, ani na vyvýšených bodech, kde by
se pohodlnější výletník rád pozdržel a pokochal
vyhlídkou do kraje. V sousedních německých
obvodech jinak je postaráno o pohodlí obecen-
stva »výletníků«. Na každém kroku roztrou
šeno tu všelikých »Mariensitzů«, »Annaruhe«
»Elisenblicků«. Jsme shovívavi a těšíme se za
tím, že snad v nejbližší budoucnosti nějaký
místní odbor klubu českých turistů starost tu
na svá bedra vezme. Máme zde zámožné pro
budilé vlastence, kteří s německou sousední do-
bývavostí statečně válči na půdě národohospo-
dářské a sil je ještě dost, které by při vhodném
popudu a šťastné organisaci jistě blahodárn
mohly působili.
Elisenblicka
27
article
Od hostince na »Lábi« uejpohodlněji se
vychází do okolí. Nejbližší vycházkou na pra-
vém břehu Jizery je »Pantheon«. Na vysoké
skále strmi nad údolím zbytky bývalého hradu
pánů »ze Skály«. Hrad Vranov má původ
X. stol. V dobách husitských byl ztroskotán a
na místo jeho postaven nový, jejž zub času
také zase rozhlodal. Teprve v minulém stolet
nový majitel panství maloskalského továrník
Römisch uvedl jej v nynější stav. Zachována
pouze kaple v gothickém slohu. Jedna místnost,
v gigantickém stinoví hradu, zvaná »Pantheon«,
věnována předešlým majitelem památce vítězstvi
spojených vojsk u Lipska r. 1814.
V knize cizinců, jak už na rozhraní územi
bývá, většina zapsaných — nejsou našinci. Pr
všl samochvále, kterou si vzdáváme, našinec
Römisch
Jizera
Vranov
Lipsko
28
article
dosud méně je probudilý a méně jeví inter
essu v poznávání vlastního kraje.
Na témže břehu jsou i zříceníny »Frýd-
štejna« ze 14. stol. — majetek Klubu českýeh
turistů. Odtud malá procházka na »Kopaninu«
nejvyšší bod v okolí, na jehož vrcholku postavi
Klub svoji rozhlednu, 18 metrů vysokou. Po
železných točitých schodech vystoupíme na ze
vnější část věže, kde se nám před zraky rozestře
netušený rozhled. V dáli na obzoru hali se
v mlhu šedavé obrysy hřbelů krkonošských se
Sněžkou. Před nimi pohoří Ještědské, Bezděz,
Milešovka, Řip a Kozákov, na němž vlajíeí
prapor označuje místo, kde v nejbližší budou
nosti mohyla Riegrova hlásati bude památku
vynikajícího muže doby. Do kola hory a lesy
pole a údolí, mezi nimi malebně rozhozeno měs
a vesniček, jako jesliček. »Zemský ráj tun
pohled!«
Na levém břehu Jizery jsou pěkné vy
cházky na »Suché Skalí«, ke zříceninám »Zbi
rohy«, »Sokol« a »Kalich«, v divoké skalnat
krajině, v jejíž jeskyních hledali úkrytu češt
bratři po bitvě bělohorskě.
Na zevní stěně jedné skalní skrýše vy
tesán tu kalich s letopočtem 1635 a pod nín
řádky:
»Vílám tebe v citu rozechvění
místo a tu slují tvoji,
jež před věky v krutém utrpení
skryla bratry pod obojí.«
Eras. Vlasák.
Na protější stěně černý kalich s věno
váním:
Frýd
Riegrův
Vlasák
Bezděz
Řip
Kozákov
Jizera
Sokol
29
article
»Nic nevzali jsme sebou, po všem veta,
Jen bibli Králickou, Labyrint svěla
1592. Památce 300 l. nar. 1892.
Jana Amosa Komenského.
Za krásného červencového dne vyjeli jsme
si přes Turnov a Sedmihorky na Hrubou Skálu.
Obě letní sídla bývají každoročně a byla i letos
pražskou společností silně navštivena. Z Tur-
nova do Jičína staví novou dráhu. Sedmihorkám,
dostane se tak vlastní slanice, spojení s Prahou
bude pohodlnější a návštěva ještě vzroste. Odtud
vydali jsme se pěšky hruboskalskými lesy na
hrad Valdštýn, vlastní cíl naši cesty.
Hodinka širokou, lesní cestou kolem skal-
ního města dovedla nás k mostu přes hlubokou
rokli do nádvoři hradu, pocházejícího ze XIII.
stoleti. Most ozdoben sochami českých patronů.
Branou prochází se na přední hrad s kapličkou
sv. Jana Křtitele, majícího podobu pěvce »Máje«
K. Máchy. Uprostřed hradu je pěkný kostelik
sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. V zadní části
je bývalé vězení knížete Korybuta, odkudž se
přicházi do několika zachovaných pokojů. V jed-
nom z nich na stěně dva verše z básní »Lesní
kvíti« od Hejduka a báseň Svatopluka Čecha
»Valdštýn«.
Jan
Ámos
Komenský
Braná
Křtitel
K Mácha
Nepomucký
Korybut
Hejduk
Čecho
Turnov
Sedmihorky
Jičín
Praha
Valdštýn
Most
30
article
Výlet do blízkého Jablonce je vlastně už
vpád do uzavíraného územi. Obyvatelstvo za
bývá se průmyslem umělých drahokamů z če-
ského skla. Na pohled malicherné zboží vyváž
se hromadně do všech končin světa a právě
velkému odbytu děkuje město rychlé zbohatnutí
Po krásné erární silnici, která silně stoupá.
jako bílá stuha se vinouc přes návrší, po půl
třetí hodince pochodu dochází se Jablonce. Na
polovic cesty mezi Malou Skalou a Jabloncem
vysoký kamenný obelisk hlásí, že jsme opustil
půdu »království« a vkročili do pouhé »země
české« — »Land Böhmen«, praví také tabulk
na prvním hostinci u silnice. Na krajině ne-
změnilo se ničeho; tyléž hory a lesy, tytéž
třešňové aleje, ano i takové slovanské lípy —
jen horši stav osení.
Nedaleko Jablonce v dolině položen je labuž-
nicky v úpravných zahradách městys Doln
Kukan. Žádná nuzná chatrč, žádný prostý ves
nický domek neruší harmonický celek skupiny
nádherných vil německých průmyslníků. O
Dolního Kukanu po návrší až k silnici prostírá
se Horní Kukan, který v nejbližší době s Jabloncem
Doln Kukan
Kukan
Jablonec
Dolní Kukan
Land Böhmen
31
article
utvoří největší a zároveň nejvýstavnější město
něm. území. Jablonec překvapil nás svou elegantní
výstavnestí, širokými, pěkně dlážděnými ulicemi,
prostrannými náměstími a pyšnými budovami ve-
řejnými. Radnice, katolický kostel, Turnhalle,
synagoga a zvláště nový, jak z dragantu kostel
evangelický, vévodící nám. Bismarkově. Všude
zjevný blahobyt, vzešlý z německé podnikavosti.
Nad městem uprostřed parku úhledná střelnice
o dvou věžích, s nichž vlají velkoněmecké pra-
Nás vede cesta rovnou k České besedě.
Nad vše očekávání umístěna je ve vysoké,
krásné secessní budově, majetku to neohrože-
ného našince, na dosti živé ulici. Vchod je po-
někud zastrčený a netuze lákavý. Z nečistého
dvorku vedou dvéře úzkou chodbičkou do pro-
stranné, pěkně zařizené jidelny. Vechod ze hlav-
ního průčeli, nějak označený, nestrpí teror ně
mecké ulice.
Zachtělo se nám památky, nějaké bijouterie
z českých drahokamů. Majitelem firmy české je
býv. předseda besedy, který na projevený náš ob-
div nad výstavností města sdělil: Před 22 roky
koupil malý domek, tehdy o samotě v poli sto-
jící. Za dobu poměrně krátkou, vyrostlo kolem
těch 900 stavilelských hraček nejrozmanitějších
slohů. Mnohá tabulka s českými původně jmény
tu prozrazuje, že mezi zakladateli toho blaho-
bytu byli našinci, dnes ovšem nepřátelsky vy-
stupující proti vlastní krvi. Pravopis jměn
»Schpallek«, »Jellinek«, »Spietschka« jistě křičí.
A zvláště »Korschinek« ubohé se svíjí nucenou
přetvářkou. Město má elektrické osvětlení a elek-
trickou dráhu, projiždějící městem, Horníma
Dolním Kukanem a končíci v městečku Rych-
nově. Němci sami soudí, že Jablonec bude ne-
bezpečným konkurentem Liberci a Ústí n. L.
o palmu německé metropole v Čechách.
Ještě mnoho bližších i dalších vycházekv
kraji jsme vykonali. Však třeba skončit!
Jellinek
Spietschka
Němec
Jablonec
prostranný náměstí
Turnhalle
Dolní Kukan
Rych
Liberec
Ústí můj
Čechy
33
article
M. H- -ová.
M H