Periodikum ALTO Viewer

1

23. září 1903.

2

Číslo 260.

3

NÁRODNÍ LISTY-

4

Strana3.

5 title

Hudba.

6 article

+ Pěvectvo pražské, sdružené v »Ústřední jed- notě zpěváckých spolků českoslovanských«, koncer- tovati bude v neděli dne 27. t. m., v prvý to den slavností matičních, o půl 5. hod. odpolední na vý- stavišti, řízením hudebního skladatele pana Karla Pospíšila. Společná zkouška na sbory: Praus »Chorál Čechů«, Bendl »Válečná« a Tova- čovský »Vlasti«, koná se v sobotu dne 26. t. m. o 7. hod. večerní v Měšťanské besedě, kamž doslavme se v počtu co nej- čelnějším. + Zpěvácký spolek »Václav« v Bubenči zaháj ve čtvrtek dne 24. t. m. opět pravidelná cvičení zpěvná ve spolkových místnostech »na Slamníku« Novi členové vítáni + Konnerty Vojtěcha Hlaváče v Dánsku. (Z Fre- densborgu, 19. září.) Včera byl výroční svátek ru ského pluku »gardových kavalírů«, jehožto šefem je carice vdova. O půl 7. hed. ranní přijel zvláštním vlakem z Kodaně 70 hudců silný orkestr pana Vej- těcha Hlaváče. Nejprve zahrál carici vdově zastave- ničko, načež o 10. hod. byl velký koncert, jemuž kromě carice vdovy přítomni byli králové dánský a řecký a královna anglická se svými komonstvy.

Pěvectvo pražský Pospíšil Praus Čecho Bendl Tov Václav Vej Bubeneč Novi Dánsko Fre Kodaň zpěvácký spolek Konnert Vojtěch

7 article

Hostům carice vdoty koncert pana Vo těcha Hlaváče tak se zalíbil, že si přáli poslechnouti jej ještě jed- nou. Byl tedy večer třetí koncert. Carice vdovaa král dánský panu Hlaváčovi několikrát děkovali. Z slovanských skladatelů byli na programu těch kon- certů: Rnbinštejo, Čajkovský, Dvořák, Paderevský, Hlaváč. Před tím pan Hlaváč dirigoval v Libavě dva koncerty pro cara a carský dvůr. Tam na programu byla též ouvertura k »Prodané nevěstě«. Carovi se velmi libila; také výkony orkestru chválil a panu Hlaváčoví děkoval. + Slečna Karla Hájkova, operní a koncerlní pěvkyně z Prahy, vystoupí dnes v Chrudimi v ti- tulní parlii opery »Čarmen« od Biveta, u společnosti pana Al. Doubravského, ředitele Narodního divadl v Brně. + Zpěvácký spolek »Hlasoň« v Nové Pan zvolil ve valné hromadé dne 20. září hndebního skladalele Jana Maláta svým česlným členem. + Z Bohumína, 22. září. (Zvl. te eg . Nár L.«) Emanuel Ondríček dosáhl tak skvělého úspěchu, že uspořádán bude druhý koncert.

Hlaváč Čajkovský Dvořák Paderevský Hlaváčový Hájkův Al Doubravský Malát Ondríček Libava Praha Chrudim Brno Nová Pan Bohumín Narodní divadl zpěvácký spolek Hlasoň

8 title

Ze soudní síně.

9 article Ze soudu sborového.

Ze soudu sborového. Při pohřbu. Pro přečin rušení náboženství pohnán včera 35lelý hadrník z Nové Vsi, Josef Ryšlavý. před čtyřčlenný senát zemského trestního soudu. Ža- lobní děj byl tentokráte neobyčejně zajímavý a sle- dovala průběh líčení, jemuž předsedal rada z. s. p- Sláma, s pozorností celá řada posluchačstva. Dne 23. blezna t. r. zemřel vé Hivězdě řeminkář Antonín Ryšlavý a příbuzenstvo jeho, byť nebylo valně nadáno pozemskými statky, sehnalo přece potřebnou částku peněz na vystrojení slavnějšího pohřbu. Mladší ze synů nebožtíkových vydal se hned druhého dne k malkovickému faráři Antonínu Balatovi pohřeb vyjednat a žádal ho o svolení, by rakev směla pře pohřbem býti vystavena v kostele, farář však odepřel. prolože prý nedovolují tomu jednak církovní předpisy, jednak nařízení politického úřadu. V den pohřbu — 25. března o 2. hod. odpol. — odebral se farář se dvěma učiteli pod kostel ke kříži, kde zpravidla děl se výkrop. A tu došlo k výslupu, jejž žalobní spis ličil takto: „Farář potkal na cestě Josefa Ryšlavého, který se ho tězal, chce-li mrtvolu jeho otce vzíti do ko- stela. Farář mu to z důvodů výše uvedených odepřel a šel dále ke křiži. Došed na toto místo, vzal farář.

Ryšlavá Sláma Balat Ryšlavý

10 article

chlečen jsa v roucho obřadní, do jedné ruky lžičku a nabral je kadidla, kleré nasypal do kaditelnice. V tom okamžiku, kdy kaditelnici vzal do ruky, by rakev pod- kouřil, ledy když již obřad pohřební za- hájil, přistovpil Josef Ryšlavý těsně k němu a pravil: „Teď nám, důslojný pane, řekněte ten zákon, proč nemůžete vzíti tatínka do kostela?“ Farář ho vy- zval, by odstoupil, Josel Ryšlavý však, chytiv levou rukou za rakev, pravou faráře od rakve odstrkovai a při tom silným hlasem zvolal: „Když nechcele ta- tínka vzíti do kostela, vykropíme si ho sami. Vás k tomu nepotřebujeme!“ Farář, obávaje se, že by došlo k pohoršlivému výstupu, přerušil svůj výkon církevní a odešel od kříže.“ — Polud žalobní děj, z něhož státní zastupitelstvo dovozovalo, že ob- žalovaný Josel Ryšlavý dopustil se urážky kněze resp. církve při výkonu obřadu, jak stanovi příslušný paragraf trestního zákona. Při líčení včerejším doznal obžalovaný inkriminovaná slova, tvrdil však, že farář neměl ještě při výstupu kaditelnici v rukou, tím méně dával do ní kadidlo. Farář Balata, jenž jako hlavní průvodní svědek byl předvolán, trval na svém. Dle církevního zákona nemají se prý vziti mrtvoly do kostela v době, když je vystavena svátost oltářní, kromě toho byli by prý žadatelé k tomu musili míti povoleni od politického úřadu. Předseda: Žádáte snad potrestání obžalovaného, důstojný pane? Svě- dek: O prosím, to je věc pana státního ná- vladního. Ja jsem tu jako svědek. — Před- seda: To vím, ale mám právo se vás na to zeplat.

Ryšlavá Josel Ryšlavá

11 article

— Svědek: Já to přenechávám státnímu návladnímul.. Při výslcchu dalších svědkůa po řeči velejného žalobce nám. st. z. p. dra. Sandtman- na — obžalovaného nehájil nikdo — prohlášen rozsudek, jímž obžalovaný uznán byl vinným pře- činu rušení náboženství a odsouzen na sedm dní do tuhěho vězení, zostřeněho 1 postem. V důvodech uvedl soud, že ze svědectví fa- rářova a jiných dvou svědků nabyl přesvědčení, že se obžalovaný choval při výkonu církevním uráž- livě, takže z toho vzejíti mohlo pohoršení. Tím oka- mžikem, kdy předstoupí kněz, jsa oblečen pluviálem, před rakev, béře do rukou kaditelnici a sype do ní kadidlo, počal již obřad nábožen- ský a bylo tak i v tomto případě.

Sandtman

12 article

Spor proti svato-václavské záložně. U zemského soudu civilního na Ovocném trhu před senátem, jemuž předsedal vrch. rada p. Vyšín (volanti radové pp. Kla- zar a Stolz), konalo se včera dopoledne líčení o žalobě, již podal pražský velkoobchodník p. Frant. Rašín ryt. z Hyzmburgka na sv.-václavskou záložnu v Praze, zastoupenou starostou p. drem. P. Vondruškou, „na určení, že není a nebyl členem této záložny a na provedení výmazu v rejstřiku členů.“ Záležitost tohoto členství v jedné veřejné schůzi interesentů sv.-václav- ské záložny byla předmětem rozpravy. Tvrdilo se toliž, že v záložně nalézala se přihiáška p. Rašína a ta prý najednou zmizela. Dlužno však nyní po pravdě konstatovati, že názor tenlo byl- klamný. Dosud ne- bylo pranic zjištěno, co by opodstatňovalo domněnku, že přihláška p. ryt. Rašína za členství záložny byla mezi listinami záložny nalezena. Pan ryt. Rašín tvrdí se vší rozhodnosti, že přihlášku lakovou vůbec nikdy nepodepsal. V rejstříku členů záložny je p. Fr. Rašín ryt. z Ryzmburgka uveden s 25 podíly. Když mimořádná valná hromada záložny se usnesla schodek uhraditi reparticí, dostal také p. Rašín vyzvání, aby složil re- portici 25X 300 K. Při líčení uvedl zástupce jeho p dr. Ed. Schwarz, že členem záložny byl p. Josef Rašín.

Vyšín Stolz František Rašín P Vondruška Ryzmburgka doktor Ed Schwarz Praha Francie

13 article

který v roce 1877 zemřel. Pan Fr. Rašín zavázal se dluh jeho u záložny sv.-václavské zaplatiti a tím dostal se do obchodního spojení s timto ústavem. Při stycích směnečných byly podepisovány tiskopisy, začínající slovy: „lá řádný úd sv.václavské záložny...“ jmě- nem Fr. Rašín, avšak při prohlédnutí podpisů je zřejmo, že nepocházejí z ruky p. ryt. Rašína. Podpisy ty napsali vždy úřadníci sv-václavské záložny. O této okolnosti byl nabídnut důkaz svědky. Soud usnesl se připustiti důkaz svědky a sice monsign. Droz- dem, býv. ředilelem Kohoulem, dále Hercíkém a Peke- ländrem a nynějším starostou záložny p. drem Von- druškou a úřadníkem p. Pelrsem. Svédkové, kteří se nalézají ve vyšetřovací vazbě (Drozd a Kohoul) budou vyslechnuli u trestního soudu soudcem z příkazu čin- ným p. radou Stolzem. Líčení pak odročeno.

Rašín Droz Kohoul Hercíký Stolz Francie

14 article

Nevinně odsouzen. V Olomouci, dne 21. září (Pův. zpr. „Nár. Listů“.) Ke správci velkostatku v Pa- vlovicích u Přerova dostavil se dne 1. prosince m. r nádenník M. Zaplelal, aby učinil oznámení o „sen- sační“ události. Když prý on — Zapletal — byl v létě m. r. zaměstnán u rolníka Fr. Dostalíka v Pavlovicícl a jestě s jinými žal na poli obilí, tu prý Dostalík chytil na poli zajíce pod klobouk; udávil jej a pak zanesl domů, kde se snědl. A kromě toho prý ve žních měli minulého roku u Dostaliků ještě třikráte vždy po ně- kolika dnech k obědu zajícovou omáčku, lakže Do- stalík zajistě si na poli chytil ještě více zajíců, než jednoho. Správce udání toto vzal k laskavěmu vědomí a Zapletalovi ještě poděkoval. V nejbližších dnech rolník Dostalík obdržel předvolání k okresnímu soudu do Přerova jako obviněný pro přestupek krá deže, po- něvadž odcizil zajíce z honitby pana ze Skénů. Pan

Zapletal Dostalík Pavlovicícl Olomouc Přerov Francie

15 article

Dostalik tvrdil, že jednoho dne jen pro žert házei kloboukem po poli, jakoby chytal zajíce a napodobova i vřeštění tohoto ušáka. Ve skutečnosti však zajíce ne- chytil. Udání Zapletalovo označoval za čin pomsty Bydliště dvou svědkyň, jež ve žních minulého roku u něho pracovaly, nemohl p. Dostalík vypá trati. Soudce přihiížeje ke svědectví manželů Zapletalových, uznal Destalíka vinným přestupkem krádeže a odsoudil jey do vězení na 3 dny a k náhradě 6 korun (!) za jednobo odcizeného zajíce, kterýžto obnos účtoval si poško- zený velkostatek. Pan Dostalík záplatil 6 K a trest vězení si odaeděl. Pak teprve úsilovně pátral po ončeh dvou osobách, které nevinu jeho měly dokázati. Ko- nečně se mu to podařilo a k jeho žádosti povolena obnova trestního řízení. Dne 8. srpna t. r. konalo se u okresního soudu v Přerově obnovené přelíčení. Nově slyšení svědkové skutečně potvrdili se vší určitostí, že ospravedlnění pana Dostalíka zakládá se úplně na pravdě a že týž žádného zajíce tehdy na poli nechytil.

Dostalik Zapletalův ko Přerov

16 article

Manželé Zaplelalovi sice opětně snažili se potvrdiii důvody žalobní, nicméně zapředli do nápadných roz- porů. Za tohoto stavu věci věřil soudce opětně man- želům Zaplelalovým a odsoudil Dostalíka opětně do vězení na lři dny. Pan Dostalik podal odvolání, o němž dnes bylo jednáno píed čtyř- členným sená tem zdejšího krajského soudu. Průběhem appellačního líčení nevinna p. Dostalíka zjištěna nade vši pochybnost. Soud, zrušiv rozsudek osvobodil p. Dostlíka, prohlásiv v důvodecl výslovně, že okresní soudce, prve než-li vynesl roz- sudek, měl bedlivěji zkoumati nanejvýš podezřelou výpovět manželů Zapletalových.

Zaplelal Dostalík Dostlík Zapletalův

17 article

Ze soudů cizíeh. Ve spárech „genllemana“. Před odvelacím sená tem videňského zemského trestního soudu odehrál se včera druhý dozvuk tklivé historie, o níž referoval jsme v této rubrice 26. června t. r. a jejíž hlavním „hrdinou“ byl bývalý advokátní písař Karel Dou- brava. Dobrodruh tento, vydávaje se za kandidáta práv „Adolfa barona Romana Friedberga“, svedl v po- lovici let devadesátých pod slibem manželství jednu z dcer po váženém měšťanu pražském, Herminu H. a vylákal na ní celý její otcovský podíl 8000 zlatých Zhrzená milenka zajela za nim r. 1895 do Vídně a přesvědčivši se, že neblahé její předtuchy nejsou leč holou skutečností, vrhla se i se svou sestrou Arnošt- kou, která ji na cestě provázela, do Dunaje, z jehož vin vytažena už jen její mtvola. Arnoštku tehda za- chránili ještě v čas od smrti v hlubinách veletoku ale neodvrátili od ní osud. klerý připravil jí tentýž „gentleman“. Doubrava vykořisť! loliž dřívější jej náklonnosti a vyčkav zletilosti Arnoštčiny, odvezl ji jako nastávající svoji nevěstu z Prahy do Vídně a žil s ní ve společné domácnosti, dokud nepromrhai také její věno. Pak od ní utekl a žil s jinou. na ní pak odkopnuté sic. ale stále ještě důvěřivé, loudil kde jaký groš, jejž ještě mozolnou praci schnala. Ubohá „ne- věsla“ jeho ponížila se posléze do té míry, že nevěr- níka písemně prosila, by lásku, již věnoval už zase jiné své oběti, nspoň z části jí ponechal... Teprve. když „ženich“ i tuto její nabídku odmíll, podala na něho trestní oznámení. Okresní soud gentlemana, který vymlouval se na — idealistické názory svéo manželství, osvobodil, odvolnci soud však předevčírem rozsudek lento zrušil a odsoudil Doubravu pro pře- stupek sevedení pod slibem manžels tv dle § 506 na dva měsíce do tuhého vězení.

Karel Adolf Romanus Friedberg Arnošt Doubrava Vídeň Dunaj Praha Hermin H okresní soud gentleman

18 article U ekresního seudu pro přestupky

U ekresního seudu pro přestupky Tajemství Anny Jehanikavé. Žena tohoto jména vynalezla způsob, jak lze se dobře mít i v chudobě. a jak bez práce a naměhání také možno jist koláče- Tolo tajemství bylo dlouho zakryto rouškou nepro- niknutelnou, která velice znepokojovala jednu sou- sedku. Ta psala policil: „Upozorňuji, že 47letá děl- nice Anna Johaníková ze Smíchova nic nepracuje a přece se při tom dobře má. V tom bude nějaký háček a policle nechť to vyšetí!“ Jeden detektiv byl určen k tomu, aby Johaníkovou špehoval a odhtalil ono ta- jemství Johaníkově. Tato výtečnice připadla totiž na velmi jednoduchý prostředek, opatřiti si stálý zdroh příjmů. Docházela na Král. Vinohrady (a snad i na jiná místa), vstoupila do krámu, kde byl větší nával zákazníků, koupila něco za 10—20 hal. a platila zlat- níkem. Když dostala nazpět, vzdálila se od pultu, pal si peníze u dveří přepočitala a zvolala v překvapení: „Pane, dostala jsem dvacetihaléř místo koruny!“ Pro- davač, ačkoliv by mohl přísahat, že dodal správně, přece zákaznici dal korunu, aby měl pokoj. Takových případů „omylů“ provedla Johaníková množství ovšem se varovala, aby u jednoho obchodníka švind neprovedla dvakrát po sobě. Když detektiv měl více případů zjištěno, byla Johaníková v jednom krámě vinohradském zadržena. Pro podvod byla pak pohnána před lamní okresní soud a adj. p. Erhartem odsouzen do vězení na 14 dnů se 2 posty

Anna Jehanikavý Johaníková Johaníkův Král Erhart Tolo Smíchov

19 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Tělcevičná jednola »Sokel« v Modřanech pořádá dne 27. září o 7. hod. večer členskou schůzi s před náškou br. J. Klímy »o J. Dobrovském a jeho době- Hostě vítáni.

Sokel J Klím J Dobrovský Modřany

20 article Věslník živnoslenský a dělnický.

Věslník živnoslenský a dělnický. * Schůze pekažského dělniciva konala se včera odpoledne v sále konviktském za účastenství přes 1000 příslušníků stavu. Rokovalo se o odpovědi spo- lečenstva pekařů na požadavky dělnictva a o návrhu Böheimově, kterým se má odpočinek náhradní redu- kovati na polovici. Do schůze dostavili se pp. za ob- chodní a živnostenskou komoru dr. Pilbauer a Oppelt. členové výboru společenstva pekařů, za živnostenský inspektorát p. Jaroš, za Ústřední jednotu pekařských mistrů pp. Jungmann a Bělík, za Českoslovanské od- borové sdružení obč. Roušar. Do předsednictva byli zvoleni obč. Svoboda, Chlapec a Hejna. Obč. Ctibor v delší řeči odůvodňoval požadavky dělnictva a vy- slovil stesky na odmítavé stanovisko mistrů, kteří na požadavky dělníků odpovídají odmítavě. —O Böhcimově návrhu promluvil obě. Jirásek. Při řeči obě. Roušsra opustili schůzi členové společenstva ptkařů, poněvadž byli dotčeni jeho výroky. Dále pro- mluvili obč. Čebis, Chlapec a Jirásek, načež přijata tato resoluce: „Veřejná schůze pekařských děl- níků, dne 22. září 1908 v sále konviktském konaná, vzhledem k tomu, že společenstvo pekařů v Praze místo toho, aby hledělo urovnati poměry mezi živ- nostníky a dělníky, volá proti dělníkům úřady a poli- cii, usnáší se následovně: 1. Společenstvo pekařů v

doktor Pilbauer Oppelt Jaroš Jungmann Bělík Roušar Hejna Ctibor Böhcimův Jirásek Roušsr Praha

21 article

Praze zpronevěřilo se vůbec svému poslání, určenému § 114. živn řádu, dle něhož má pečovati, aby zacho- vány byly spořádané poměry mezi majiteli živnostía jich pomocníky, zvláště co do svazku pracevního, ne- boť činilo vždy opak toho a samo přiostřovalo poměry mezi dělníky a živnostníky a tím způsobem nynější hrozné poměry v jednotlivých pekárnách, jež jsou ke škodě jak dělníků tak živnostníků, obzvláště pak oněch živnostníků, kteří hledí spravedlivým požadav- kům dělníků vyhověti. Představenstvo společenstva pů- sobilo, aby byl zrušen pracovní řád pro dílny, jejž při- jala valná schůze společenstva za účasti více než polo- vice členů společenstva dne 1. února 1897 a tím před- stavenstvo samo zavinilo nové jitření v dílnách; před- stavenstvo r. 1899 odepřelo veškeré jednání s pomoc- nickou hromadou a tím zavinilo vypuknutí stávky jakož i že pomocnická hromada s opominutím spo- lečenstva učinila dohodnutí s jednotlivými živnost- níky. Představenstvu je předložen pracovní a mzdový cenník dělnictva, ale představensivo olál s jeho pro jednáním. Veškerá vina nespokojení dělnictva spo- čívá na představenstvu společenstva. — Dělniciv prohlašuje, že bylo vždy ocholno k smírnému dohod- nutí se společenstvem a samo návrhy podávalo, ale vždy bylo odmítnulo; nehodlá však trpěti, aby na dále dělnictvo v dílnách bylo protizákonně dřeno, aby se mu odpíral nedělní klid, náhradní odpočinek, aby učňové byli vyssáváni, aby pracovní doba trvala 15 až 16 hodin, aby nynější mzda v jednotlivých dílnách dále trvala a proto bude působiti všemi prostředky. aby se stala náprava. Další odstavec resoluce týká se protestu proti jednání žižkovského hejtmanství. Ko- nečně obsahovala resoluce projev proti Böheimovu návrhu. Po schválení resoluce schůze ukončenaa

Böheimův Praha kočnít

22 article

účastníci vyhrnuli se na ulici. V ulicích byio proveden rozsáhlé opatření bezpečnostní. Některé závody pekai ské byly střezeny až 4 policisty. Klid nebyl však po rušen. * V české obchodní škole pokračovací Nového obchodního gremia král. hl. města Prahy bude konat se zápis do všech ročníků školy obou oddělení jinocho i dívek od 25. září do 30. ve dnech všedních v úřadovně gremia na Všclavském náměstí od 81/2 hod. ráno do 1214 hod. odp. a od 3 hod. odpol. do 6 hodin večer Školou porinni jsou všichni učňové a praktikanti, jakož i dívky v obchodech zaměstnané! Páni chéfové se žádají, by své učně poslali v čas k zápisu, aby dle přihlášek mohla být zřízena potřebná oddělení. K žádostem později zapsa- ných žáků nelze přihližeti a musí se spokojiti místem v těch odděleních, která nebudou přeplněna. Kd po 30. zářít. r. se dodatečně bude hlásit k zápisu, učiň tak v ředitelně školy v do bě před vy učováním. K zápisu přinese každý žák přihlašovací list správně vyplněný, posledn vysvědčení školní a 2 K zápisného. Zapsaní žáci z oddělení drogistického sejdou se ve škole o 6. hod večer u sv. Jakuba ve čtvrtek 1. října, žáci z ostatních ročníků v sobotu 3. října o 2. hod. odpol. v téže škole Divky sejdou se 5. října o 6. hod. večer ve školeu Panny Marle Sněžné (vedle Doměcnosti) * Strojnická beseda má dne 27. zálí o 9. hod ranni schůzi správního výboru.

Jakub Praha Všclavský náměstí Marle Sněžná

23 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Z cyklistského ruchu. ** Z české ústřední jednoty veloci- pedistů. Jubilejní slavnost Č. Ú. J. V., která s koná již v neděli dne 27. září, bude důstojnou osla vou 20lelého trvání tohoto nejstaršího a největšího českého sportovního svazu. Správní výbor zaháji čilou agilaci po všech venkovských klubech v Če- chách, na Moravě a ve Vídni a jest žádoucno zájmu účastníků samých, jak jednollivců, tak i klubo by své přihlášky ke průvodu, případně k Lankelu. jakož i přihlášky o nocleh co nejdříve zaslali do kanceláře jednoty v Praze, Hybernská ul. č. 32. Do sud hlášena župa pražská, podřipská, podkrkonošská a dolnorakouská. Ostatní poukazujeme na posledn číslo »Cyklisty« a na zprávy denních listů praž ských, kde podrobný program slavnosti uveden jest Ke prog amu sdělujeme, že shromáždiště účastníký jest na konci Karlina a Pobřežní ul. u remise elektr podniků. Kola uschována budou na Zufíně i na vý stavišti za dozoru klubovních sluhů pražských klubů

Karlin Morava Vídeň Praha hybernský ulice český sportovní svaz

24 article

Athletika a sportovní hry. ** Zklubu athletů »Žižka« v Praze Klub athletů »Žižka« sehrál v neděli dne 20. září velmíčový informační zápas svých mužstev A versua B s výsledkem 33: 4 na závodní dráze Č. K. v »Poděbrady« v Poděbradech. Souhra byla velice přesná. Bráno bylo dle původních anglických pravi del Hanaganových. Kombinace jednotlivých útoků dovedně provedených byly obecenstvem hlučně ak- klamovány. Zvláště se vy namenali Muška a pravé křídlo Bía, mařívše vypočítavým za kočením sou- peřů, mnohý již skoro jistý úspěch těchito. Zvláště pěkným okamžikem hry bylo zadržování a srážení míče k zemi. A-team K. A. »Zižka« sehraje přišti měsíc match s kluby vídeňskými, kterým zaslány byly pokyny a přesná pravidla pěkné této hry vel míčové. ** „S. K. S. Smíchov« konal dne 20. t m. svou VI. řádnou valnou hromadu. Veškeré dopisy dlužno nyní říditi pouze na adresu: Jan V. Keller, Šmíchov čís. 614.

Žižek Muška S K V Keller Šmíchov Praha Poděbrady S . Smíchov

25 title

Věstník spolkový.

26 article Slavnosti.

Slavnosti. Hold sportu Ústřední Matici školské. Mezinárodnost sportu objeví se ve pra vém světle na slavnosti matiční. Nemohli čeští sports maní výmluvněji dokumentovati své opravdové vla- stenectví nežli tím, že síly a schopnosti své propůjčil nejpřednější obranné jednotě naší Ústřední Matie školské, na jejíž působení s pýchou pohlížejí všichni Čechové, s údivení a üžasem pak cizinci. Sport jest arci mezinárodní, tak jako jest mezinárodní umění věda, a bylo by smutně, aby čeští sporismani neměl pěstovati vzájemné slyky s druhy svými národnosti jiných. Doufáme, že po matiční slavnosti obecenstv naše naučí se poněkud jinak nazírati na český mezi národní sport, jehož pěstování i lékařské autority doporučují, jakožto proliváhu vysilující práce duševní Kdo tedy chce míti jasný obrázek o rozmanitosti če ského sportu, zajisté rád použije vzácné podívané jaká se rozvine ve dnech svatováclavských na výsta višti v Král. Oboře. Kdo pěstuje sport z povolání bude moci současně pokochati se na zápasech, které pořádá sportovní klub »Sparta«. — Dary do boffetu pro slavnost matiční odevzdávají se v kanceláři slav nestní ve Spálené ulici č. 24. Na okolnost tulo upo zorňujeme pp. dárce čelnými dolazy v této příčlně docházejícími. — Schůze damského výboru slavnostního Ústřední Matice školské koná se dnes ve středu přesně o 5. hod. v malém sále Mě šťanské besedy pražské. — Schůze program ního odboru o 8 hod. v tomtéž sále. Účast dan i pánů, budiž co nejčetnější.

Čecho Král sportovní klub Sparta

27 article

Svatováclavská slavnost v Roky canech pořádá se ve dnech 27. a 28. září v Soko lovně čtenářsko zábavním spolkem »Hálek«, damským spolkem »Ludmila«, tělocvičnou jednotou »Sokol« pěveckým spolkem »Záboj« a studentstvem v Roky canech za protektorátu městské rady král. svob. městn Rokycan. Čistý výnos ve prospěch Ústřední Matic školské. V neděli dne 27. září sehraje se v 8 hod več. v Sokolovně: »Rodinná v jna« od F. F. Šam- berka. V pondělí dne 28. září jest o 2. hod. odpol v sále Sokolovně koncert, při kterém sehrají studujíe rokycanští »Na bytě« od Jar. Distla. Zároveň buffe bazar a tombola péčí dam. Dárky pro bazar budtež odevzdány do čtvrtka dne 24. září pí. Magd. Torne- rové, předsedkyni damského spolku »Ludmila«, neb pí. Aug. Fallové, choti škol. inapektora, jednatelce spolku. Dárky pro buffet budou přijímány ve sbo- rovně sokolského domu v neděli 27. září od 10—19 hod. dopol. a od 3—4 hod. odpol., v pondělí 28. zář- od 10—12 hod. dopol. Večer o 1/29. hod. pořádá s věneček. České posvícení (páté) uspořádáno bude dne 3. října t. r. družstvem pro zřízení tělccvičn- Sokolu staroměstskému na Žofině. Předprodej vstu penek v čelných obchodech staroměstských. Sehůze. Dnes 23. září: Dělnieká beseda Karlíně má o 8. hod. večer v místnostech besed ních »u města Petrohradu« v Karlině schůzi správ ního výboru.

Hálek Ludmila Záboj Distl Magda Aug Falla Rokycany Torne Petrohrad Karlin Sokol pěvecký spolek Český posvícený Dělnieká beseda Karlín

28 article Zábavy.

Zábavy. Stará česká obec Řehtáčkovice p řádá dne 27. září posvícenskou zábavu ve prospěel české baráč. školy ve zněmčeném území v zahrad ním hostinci »Na butích« za Braskou branou. Za čátek o 3. hod. — První spolek vzájemi n se podporujících řezníků pražských pořádá v neděli 27. září v bursovním sále v ústřed ních jatkách posvícenskou taneční zábavu, při ktere obvyklé posvícenské koláče vydraženy budou ve pro spěch krupobitím postiženého českého jihu. Měšťanská beseda v Praze oznamuje pp. členům truchlivou zprávu o úmrtí dlouholetého čiena pana Josefe Dobiasche, maj. usedlosti. Pohřeh koná se dnes o 3. hod. odpol. v Uhřiněvsi.

Dobiasch Praha Uhřiněves

29 article Balkám.

Balkám. Bojovné Turecko

Turecko

30 article Dop. „N. L.

Dop. „N. L. Z Cařihradu, 17. září. Stihl jsem už do velikého, slavného, krásného a bohatého Caři- hradu. lhned jsem se staral informovati se, jak v kruzích tureckých smýšlejí o válce. Smýšlení jejich je velmi bojovné. Sultán je pro mír a bude proň až do posledního oka- mžiku z příčín politických. Avšak že i onuž pemýšli na válku, to se soudí z té okolnosti, že k sobě na radu povolal bývalého velvezira Ku- čuka Saida pašu. Tento malý člověk, ale velký politik radil r. 1885 sultánu Abdulu Ilamidovi. aby hned po plovdivském převratu vpadl vojen- sky do Bulharska. Sultán ho neuposlechl, Kučul Said paša upadl do nemilosti a ztratil velké ve- zírstvo. Sultán ztratil víc: Východní Rumelii. Že si nyní sultán vzpomněl na tohoto za- pomenutého státníka, vykládá se tím, že chce od něho slyšeti podobnou radu, jako mu dal 1885. Že Said paša své smýšlení nezměnil,je zde známo. Turecko koná válečné přípravy v největš míře. To není už jen opatření proti makedon- skému povstání, nýbrž přípravy k velké válce- Turecko nemyslí, že Bulharsko zůstane dlouh osamoceno, vypukne-li válka, a že se k němu nejprvé přidruži Srbsko a Černá Hora, potom pak i Rusko. V továrnách, kde se vyrábějí pušky a stře livo, tisícové dělníků pracují dnem i nocí. Co se nevyrábí doma, objednává se z ciziny, zvlášte děla. Válečné lodi se opravují; nové se pro Tu recko budují v Anglii a Italii. Bojovností plane zvláště mladé důstojnictvo- Staří, zkušení pašové mají co krotit. Za zna mení, že nastupuje válečný čas, považuje se až Kučuk Said paša bude jmenován velkým ve zírem místo smířlivého Ferida paše.

Dop N L Ilamid Cařihrad Bulharsko východní Rumelie Turecko Srbsko Černá Hora Rusko Anglie Ku Kučul Said paša krásný a bohatý carhrad Said paša

31 article

Náhoda mne svedla s tureckým státníkem jehož jsem se vyptával, proč Turci se ženoud války a proč nevyhoví raději Makedoncům po- skytnutím žádané autonomie. Odpověděl: „Proto, že ta autonomie nen nic jiného, než pasť na nás. Vám je známo,že v Turecku všecky provincie mají autonomii Můžete-li si představiti větší míru autonomie než má na př. Albanie? Albanie nám nedává daní a vojsko dává, jen pokud chce. My přistou pili na reformy, a jedva jsme přistoupili, Make donci stupňovali svůj požadavek. Málo jim re forem, chtějí autonomii. Až budou mít auto- nomii, budou chtít odpadnouti od Turecka. Az odpadnou od Turecka, budou Turky vypuzovat do Asie a pracovati k tomu, aby nám byl vy- rván Cařihrad. Možná, že budeme vypuzeni z Evropy a Cařihradu, ale nestane se to bez straš ného boje, na nějž věčně pamatovati budoutř díly světa, kolem Cařihradu seskupené. Trou- fá-li si nás někdo vyhnat, ať to zkusí, uvidíme kdo s koho. My jsme slavně Cařihradu dobyli slavně jej budeme hájiti a bohdá obhájíme Komu na Balkáně a v Evropě záleží na zacho- vání pokoje, nechť působí k tomu, aby Make donci přijali reformy. Na to bychom se již méně ohlíželi, byl-li by křesťan makedonským guver- nerem a dosadí-li si evropské velmoci nějaký do zor nad prováděním reforem, rozmnoží-li na př počet svých konsulův a dají jim širší obor pů- sobnosti. Avšak toho nedopustíme, aby základ reforem byl opuštěn. Reformy jsou poslední mez naší povolnosti.

Turek Makedonec Turecko Albánie Asie Cařihrad Evropa Balkán

32 article

Opakoval jsem slova tohoto Turka kroužku zdejších diplomatů a tázal se jich na mínění. Oni soudí, že věci již zašly příliš daleko a minula doba přetřesů, co by bylo lepší, zdaž reformy nebo autonomie. Podle nich v Tureleh se probudila stará bojovnosť, jež se již ben války neobejde. Usmál jsem se: „A kde vezme Turecko p níze na velkou válku, která se jistě ze srážky s Bulhärskem vyvine? „Na válku Turecko vždycky bude míti pe- něz dost,“ zněla odpověď. „Provedenou. právě unifikací státního dluhu Turecko získalo 4 mill. fr. Válečná pokuta, kterou zaplatilo Ture cku Recko za prohranou válku r. 1897, celá byla dána do válečného fondu.“ Jeden z mých soubesedníků dodal: „Před unifikaci otázal jsem se jednoho tureckého paše, kde Turci vezmou peníze na válku, ne zdaří-li se unifikace. Paša odpověděl: Na s va- tou válku máme nevyčerpatelné poklady v sou- kromých kasách sultánových. Vy Evropané máte ve zvyku vydávati všecky své peníze a ještě víe Vaše státy také holdují tomu zvyku. U nás ale větší čásť státního důchodu se střádá na válku Dojčin. na svatou válku.“

Turek Paša Evropan Turecko

33 article

O Vysoké Dečany. Arnauté, poštváni katolickými missionáři obrátili v trosky Vysoké Dečany ve Starém Srb- sku, nejpamátnější srbský monastýr a skvělou uměleckou památku. Představenstvo monastýrn žádalo ruskou vládu o ochranu, načež podle ujednání mezi ruským a srbským vyslancem Cařihradě bylo do Dečan posláno několik ru- ských mnichů, aby svou přítomností zabránil dalšímu divošskému prznění svatyně. Arnaute z počátku i ruským mnichům činili příkoří, ale Rusové vytrvali, Když se nehýbali, co se staloi O tom čteme v orgánu bývalého srbskéh vyslance Jovana Djaje: Přitomnosti ru- ských mnichů ve Vysokých Deča- nech užil rakousko-uherský tisk jako podnětu, aby rozesíval nedu- věru a nenávist mezi Srby a Rusy mezi Srbskem a Ruskem. Najednou se v Rakousko-Uhersku počali starati o srbské sva- tyně, aby jich Rusové Srbům neodňali! Z Rakousko-Uherska, píše list, přichází po pouzení Arnautův, aby vyhlazovali Srby a na- padali na Dečany, na to pak z téhož Rakousko- Uherska dráždí Srby proti Rusku, že vzalo ve svou ochranu jejich svatyni! Avšak Srbové vědí, na čem jsou. Co by Rusům záleželo na De čanech, kdyby jim nešlo o zachování této vzácné slovanské památky, o její zachránění od divo- kých Arnautů? Jen slovanská myšlénka přivedla Rusy do Dečan, nikoli sobectví. Srbům se není Rusů báti, od nich se jim může dostá- vati pouze pomoci a opory. Varovati se musej někoho jiného.

Srb Dečan Rus Jovan Djaj Srba Cařihrad Srbsko Rusko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Arnautův

34 article

Povstání v Drinopolsku. Z Burgasu, 16. září. Na vyzvání „vnitřn organisace makedonské“ povstaly jako jeder muž kraje: vasilikovský, malotrnovský, lozen- gradský, drinopolský, mustafa-pašovský. Všeck mužské obyvatelstvo v těchto krajích, pokud je s to nositi zbraň, přidružilo se k povstale ekým četám, jež současně přepadly všecky tu- recké vojenské posádky po bulharsko turecké hranici a rozpoložené na rozličných bodechi zmi- něných krajů. Doma zůstali pouze starci, ženy a děti. Turci byli poraženi a na útěk obráceni. Běželi na jih, hlavně do Drinopolu, Konstantino- polu a Lozengradu, Povstalci neobsazeno zůstalo

Turek Burgas Drinopol Konstantin

35 article

pouze město Malé Trnovo a to náhodou. Počet povstalců dosáhl 5000. Padlo jich 20, tureekých vojákův okolo 200. Znenáhla začaly přicházeti turecké nosily po moři z Cařihradu, po souši až z Albanie a vojska začala zaplavovati místa od povstaleův obsazená. Turei pohybují se vel- kými oddily po 1500—2000 m., s dělostřelbou a jízdou, směrem od jihu k severu a po bulhar- ské hranici od západu k východu, starajíce se uzavříti povstalecké čety železným kruhema zabrániti jim ústup do Bulharska. Každou píd země museli turečtí vojáci povstalcům vyrvati. Proti přesile a střelbě děl povstalci nemohli se udržeti. Palba z děl ruší bulharské vsi, co ne- zrušila, vojsko vypaluje. Povstalci viděli, že se musejí postarati o své starce, ženy a děti, aby je převedli v bezpečí na bulharské území. Z po- hraničných vsí Gramatikova, Ochorzova, Bur- garů, Zabernova, Stojalova, Kalova a Konaku ženy a děti byly šťastně převedeny a mohly ode- hnati i svůj dobytek a vzíti s sebou šaty. Bohatá úroda, již odněsti nemohli, vzala za své. Úsko- kové ze vzdálenějších vsí nemohli ničeho odnésti a odvésti; všecko pak bylo rozchváceno ture- ckým vojskem. Úskokové z Drinopolska nyní zaplavují pohraničné bulharské vesnice. Sám jsem viděl v okoli Burgasu více než 6000 uprchlých z Drinopolska žen a dětí. Na 4000 jich ještě přichází. Je nevyhnutelně třeba rychlé a výdatné pomoci a přiměti Turky, aby zasta- vili rubání Bulharův, loupeže, drancování a vy- palování.

Ochorzův Zabernův Stojalův Kalův Konako Turek Bulharův Trnovo Cařihrad Albánie Bulharsko Bura Burgas

36 article Telegramy.

Telegramy. Z Cařihradu, 21. září. (C.-B.) Ve zprávě Porty vyslancům rakousko-uherskému a ruskému se pravi, že v Stadní (sandžaku kirkilisském) došlo k boji s povstaleckou četou, která ná- sledkem nepřístupného postavení uprchla. Čet zanechala ve faře dynamit, jenž vybuchl, čímž vesnice byla zapálena. Ve sdělení praví se dále, že čety, utvořené v bulharském pomezním území, napadly a odvedly mohame- dánské občany m. Z Cařihradu, 22. záři. Offici álně potvrzuje se mobilisování 30 bul- harských praporů záložních. Z tu- recké strany dán rozkaz k mobili- sování všech praporů záložních, jež jsou ještě pohotově. Evropšti diplomaté i rozhodující kruhy tu- recké pokládají válku mezi Tureckem a Bul- harskem za nezbytnou a soudí, že ne přátelství vypukne bezprostředně. Z Bělehradu, 22. záři. (Zvl. tel.) Nota ministerstvem vnějších věcí tureckému vyslanci odevzdaná jest notou verbální. Odmítá se v ní tvrzení turecké, že srbské čety, jež nedávno kranici překročily, byly srbskou vládou organi- sovány a vyzbrojeny a žádá se za odvolání tureckého vojska, stojícího proti Vraně, poně- vadž jinak bylo by i Srbsko nu- ceno soustřediti vojsko své na hranici. Výhrůžkou touto odůvodňuje se svolání všech záložníkův, na 28. t. m. nařízené.

Cařihrad Turecko Bělehrad Srbsko

37 article

Nebudou li vaditi finanční ohledy, bude v Srbsku ve 14 dnech 90 000 mužů státi pod prapory. Ovšem jsou ale zprávy tyto z pramene, kterýž podmiňuje, aby přijímány byly s jistou zdrže- livostí. Ze Soluna, 22. září. Americký žurnalista Boss, dopisovatel »Now York Heraldu«, přibyl sem. Procestuje se svolením tureckých úřadův povstalecké území a podá pak listu svému zprávy o skutečných prý poměrech v něm. Z Cařihradu, 22. září. (C.-B.) V dnešní mimořádné ministerské radě v dvorním paláci rokovalo se zase o situaci. Major Ibrahim effendi, jenž byl nařčen, že dopustil se ukrutnosti na obyvatelstvu řecké osady Hediže (v kraji drinopolském) byl pře- veden pod stráží do Drinopolu a bude postaven před zvláštní vojenský soud. Schvální komise odebrala se do Hediže provésti šetření. m. Z Cařihradu, 22. září. Den co dn přivážejí vlaky zásoby nábojův a potravin do ústředních skladišť vojenských v Drinopoli Serresu; také odesilají se tam celé vagony prádla pro vojáky, věnovaného tureckým obe- censtvem. Nyní slojí ve zbrani v evropském Turecku 185.000 mužův; posilami z Anatolie má býti stav ten zvýšen na 250.000 mužův Z Berlína, 22. září. »Local-Anzeiger oznamuje z Cařihradu: Turecký jeden státník prohlásil, že válka jest nyní jediným rozřešením neudržitelné situace.

Ibrahim effendi Anzeiger Srbsko Cařihrad Drinopol Drinopoli Serres Turecko Berlín Local Soluna Now York Herald

38 article Zemské sněmy. Z Vidně, 22. září. (C.- B.)

Zemské sněmy. Z Vidně, 22. září. (C.- B.) Dodnešní schůze dolnorakouského sněmu přišít všichni poslanci ve svátečním šatě. Z menšiny scházeli poslanci německé strany lidové a poslane Seitz. Mezi došlými spisy jest pilný návrh po- slanců Schmolka. Gessmanna, J. Maiera, Passaie, Stei- nera, Scheichera, Luegra, Marcheta, Freudenthala. v němž vzhledem k armádnímu rozkaz vládá se prosí, by položen byl na stupně císařského trůnu tento projev: »Dolnorakouský sněm jako tlu- močník země prohlašuje, že obyvatelstvo její v svých nadšených přáních jest za jedno se vznešenou vůlí osvíceného panovníka. Jest hotov hájiti každou dobu v neochvějné věrnosti k rodu císařskému k vlasti moc a jednotu a vojska.« Tento návrh, jenž byl hned projednán, schválen jednohlasně bez roko- vání. Zemský maršálek Sehmolk promluvil k po- slancům, kteří povstali, řeč, v níž dával výraz citům oddanosti, úcty a lásky k velkodušnému mocnáři.

Seitz Gessmann J Maier Passaie Stei Luegr Marchet Freudenthal

39 article

Pravil, že císař svým rozkazem k slavné armádě mohutnými slovy upokojil vzrušené mysli a posílil vlastence, naplněné úzkosti a naplnil srdce jejich dů- věrou. Nad cisařským slovem, že armáda má zůstati společnou a jednotnou, jasají národové ze všech stran krásné vlasti svému pánu a císaři vstříe Zemský maršálek provolal pak trojnásobné Hoch císaři, načež schůze byla za opětných ovací ukon- čena. V polední schůzi vyřízeno několik návrho lokálního rázu a přijat návrh vyzvati vládu, by po dala říšské radě předlohu, jíž by se odstranily kru- tosti dosavadního zákona úrazového poji šťo- vání. Během debaty někteří řečníci stýskali si na bezohledné vymáhání pojistných příspěvků na země- dělefch. Vládní zástupce míst. rada Wagner prohlásil. že vláda uznává krutosti zákona a nezbylnost jeho opravy, leč to lze provésti jen objemnou reformou úrazového pojišťování, již vláda hodlá provésti. Příští schůze oznámí se písemně. Poslanci německé lidové strany usnesli se dnes neúčastniti se schůzí sněmovních, dokud jim nebude dána záruka, že se strany většiny bud dbáno oprávněných požadavků, kladených německou lidovou stranou a většina nebude proti německ straně lidové postupovati dosavadním (tak jako proti sv.hypolitskému starostovi Volklovi) způsobem, který

Wagner