1
masthead
13. ledna 1904. Cislo 13
4
article
lečné zájmy hospodářské. Ne tak značné jsou
hospodářské styky s Ruskem, nieméně Kore
chvstá se vystavěti dráhu ze Seulu k mandžur-
ské hranici, aby tato později mohla se připojit
k železnici sibiřské.
Diplomatický tah ruský?
Z Londýna, 12. ledna. Kdežto Japonci zde
nedlí vidí v ratifikaci obchodních smluv Číny
1 Unii a Japonskem úspěch japonský proti vlivu
raskému v Pekině, jelikož prý se tím posílí po-
slavení Japonců v Mandžursku a jelikož pojisl
se jím tak i podpora Spojených států, pronáší
se v diplomatických kruzích anglických do-
nněnka, že čínská vláda jednala při tom na poky
Ruska. Rusko prý tak dobrovolně přiznalo pro-
sřednietvím čínské vlády Japonsku některé vý-
lody v Mandžursku, kleréž nemohlo povoliti
přimo Japonsku samému, poněvadž po bryskním
chování se tohoto bylo by to znamenalo
ústup. Pozoruhodno jest prý aspoň, že Rusko
sdělilo vládám právě teď, že hodlá respektovati
všech práv jejich v Mandžursku, řádně naby.
tjch. Rusko rozmnoživši už dříve brannou mo
svou o nevyčerpatelné zálohy, posílilo si nyn
timto obratným tahem — tak soudí se zde —
i svou posici diplomatickou.
Japonec
Rusko
Seul
Londýn
Čína
Japonsko
spojený stát
Mandžursko
5
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Caříhradu, 11. ledna. (C B.) Zdejší bul-
harský diplomatický zástupce Načevič dal dnes
jmenem své vlády Portě nejformálnější ujištění
loyalitnosti a přátelských úmyslů a projeri
současně politování nad tím, že podřízené
turecké úřady stále činí překážky bulharským
ceslujícím a bulharskému obchodu a obtěžují
všemožně bulharské obyvatelstvo sousedních
provineií.
Z Cařihradu, 12. ledna. (C. B.) Porta chystá
rovněž projekt na reorganisaci četnictva pro
makedonské vilajety. Také dval švědští důstojníe
četničtí podali příslušné návrhy. Jakmnile italský
vrchní velitel četnictva sem přibude, bude pro-
jekt ruský a rakouský zkoumán komisí zároven
s druhými projekty. Četnický vrehní velitel De
Georgis přibral si za pobočníka setníka, jenž
na Krétě četnictvo organisoval. Za italského
pomocníka De Georgisova vyhlédnut býv. zdejší
vojenský altaché plukovník Signorelli, za pomoe-
níka anglického vojenský attaché ve Vídni plu-
kovník Falrholm. Sdélent Porty, podané dnes
vyslanci ruskému a rakouskému, pojednává
o reformách a jeví celkem ochotu k nim. Jes
sle v mnohých směrech nejasno ve výrazech,
pročež definitivní oceněni jeho jest nemožné,
dokud o něm oba vyslanci spolu nepojednají.
Georgis
Georgisův
Signorelli
Balkán
Cařihrad
Kréta
Vídeň
Načevič
6
article
Rozmluva se Sarafovem.
a. Z Říma, 12. ledna. Redaktor »Giornale
d' Italia« měl rozmluvu s Borisem Sarafovem,
jenž pravil mu, že Makedonci nevěří v upřím-
nost úmyslu Rakouska a Ruska. Oba státy ty
pzavřely prý tajnou smlouvu, nepodnikati nie,
dokud nenadejde vhodný okamžik k rozdělení
země. Při tom hledí ale jedna druhou ošálitia
tak není mezi nimi ani vzájemně důvěry. Ma-
kedonci prý roději zůstanou pod Tureckem,
majíce pod ním stále ještě naději na osvobo-
zenl, kdežto pod Ruskem a Rakouskem prý by
naděje ta zmizela. Jen zakročení Anglie
Francie v Rusku, jimž Makedonci jedině prý
vělí, poněvadž nechtějí země jejich ovládnouti,
mohly by prý zameziti nové povstání na jařea
válku mezi Tureckem a Bulharskem. Pod jieh
ochranou měl by prý jmenován býti evropský
guvernér Makedonie pod svrchovaností Porty,
s autonomií takou, jakou má Kréta. Ruskoa
Rakousko neodvážily by se prý odporovati tomu,
poněvadž by se tím jen vyplníla berlínská
smlouva a proto že oba jiné státy jinými otáz-
kami jsou upoutány. Cesta Sarafova do Anglie,
Francie a Italie měla prý právě za úkol, získat
vlády a veřejnost tamější pro tuto myšlenku.
Aftentát na Stojanova.
Ze Sofie, 12. ledna. Na vůdee make-
donských čet Stojanova byl spá-
chán attentát. Stojanov byl Makedonei
zraněn, kteří prý jej odsoudili k smrti. Nad
tímto zločinem jest veřejné mínění velice rozhoř
čeno a žádá, aby se proti makedonskému tj-
nému soudu použilo repressalií. Na Stojanova
bylo vypáleno několikráte z pušek; byl čtyřikrát
zraněn.
Sarafov
Makedonec
Stojanov
Makedonei
Řím
Rakousko
Rusko
Ma
Turecko
Anglie
Francie
Bulharsko
Makedonie
Kréta
Sofie
Giornale d ' Italia
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Smiřovačky.
Z Vídně, 12. ledna. Jsme zmocněni k pro-
hlášení, že poslanci čeští nevyjednávali s nikým
o žádně nabídce vlády.
Ugronova afléra.
Z Pešti, 12. ledna. Vládní list »Az Ujsage
přináší dnes obšírná sdělení o konkursu spoři-
telny v Szeklu, jejímž presidentem byl — jak
známo — poslanec Ugron. Tento úpadek zavdal
též podnět k obžalobě, jež byla. podána na
Ugrona pro podvodný úpadek. Ugron založil
dále společnost pro obchod s vínem; aby pak
mohl býti zvolen za presidenta, zakoupil sto
akcií, avšak nikdy je nezaplafil, ačkoli vždycky
vybral si dividendu. Akcie ty, jež měly nomi-
nální cenu 100 K, stojí dnes sotva 4 K. Ve
spořitelně prováděl Ugron pravé pašovské ho-
spodářství. Dřívější neodvislé živly z ředitelstní
odstranil a nahradil je po většině chudými gym-
nasiálními professory, kteří o finančních záleži
tostech vůbec neměli ani potuchy.
Ugronův
Ugron
Vídeň
Pešť
Aza Ujsage
8
article
Úřadníci, Ugronem ustanovení, nečinili žád-
ného rozdílu mezi jměním spořitelny a sou kro-
mým jměním Ugronovým, a kdykoliv Ugron
potřeboval na své soukromé obchody peníze
vyplatili mu je ze spořitelny na pouhou potvr
zenku. Každý týden vybral Ugron tím způso-
bem 3 — 4000 K na účet spořitelny. Místoředi-
telé byli Ugronem pohnuti, aby mu povolovali
půjčky, aniž by to byli oznámíli ředitelstvu, jak
se mělo dle stanov učiniti. Tyto půjčky byly
zapsány do knih prostě jako »hotovost nachá-
zející se u Ugrona«. Tyto obnosy, jež byly
Ugronem vyzvednuly, činí 200.000 K. Ugro-
novi bylo celkem ze spořitelny vyplaceno asi
600.000 K, mimo to má platiti 40.000 K úroků
a značný obnos za soudní útraty. Aktiva Ugro-
nova dosahují však toliko výše 22 280 korun.
Vkladatelé spořitelny náležejí nejchudším vrst
vám a jest jich celkem 976. V celém okoli jest
velké rozhořčení proti Ugronovi.
tO Z chorvatského sněmu.
ša. Ze Záhřeba, 12. ledna. V dnešn
schůzi podala »národní strana« pilný návrh,
aby chorvalská deputace kralevinská byla vy-
zvána, aby vyjednávání s uberskou kralevinskou
deputácí o obnově finančního vyrovnání s Uhrami
skončila nejděle do února 1904 a nepodaříl
se to, aby podala sněmu chorvatskému o tom
zprávu.
Ugronův
Ugron
K Ugro
Záhřeb
Uhry
9
article
Ze Srbska.
č. Ze Zemuně, 12. ledna. V okolí Běle-
bradu a Kragujevce byli opětně sedláci, když
na trh jeli, přepadeni loupeživými četami a ně-
kteří i zastřeleni a jiní zraněni, zpravidla pak
o majelek svůj oloupeni.
Pleve na odchodu?
n. Z Berlína, 12. ledna. Dle sdělení »Local
Anzeigru« z Petrohradu touží ministr vnitra
Pleve po odpočinku a půjde prý na rok na
dovolenou, aby se v cizině zotavil. Náměstkem
jeho bude prý dosavadní pomocník Plevův, gen.
Val, jejž doporučil Pleve sám i kníže Meščer
ský, jenž prý jest u cara nyní velmi obliben.
Selské nepokoje.
M. Z Moskvy, 12. ledna. Dle zpráv z rja-
zanské gubernie vypukly na statcích knižat Go-
gorina a Sesbatova vážně nepokoje selské. Se
dláci vnikli do zámků knížat a ztýrali prý je
36 sedláků, hlavních účastníků, bylo spoutáno
a dovedeno do vězení guberniálního. Dle někte
rých zpráv obě knížata zranění podlehla.
Monarchistická demonskrace v Paříži.
R. Z Paříže, 12. ledna. Ruský generál
Ludvik Bonaparté přibyv sem k pohřbu prin-
cezny Matyldy, byl uvítán na nádraží voláním
»Sláva císařství! Sláva Ludvíku Napoleonu!«
Ozvaly se ale též hlasy, jež jemu slávu volajíee
provolávaly hanbu bratru jeho, »renegatu« princi
Viktoru Napoleonovi.
Pleve
Plevův
Val
Meščer
Ludvik Bonaparte
Matylda
Sláva císařství
Ludvík Napoleon
Viktor Napoleon
Srbsko
Běla
Kragujevac
Berlín
Petrohrad
Moskva
Paříž
Local Anzeigra
10
article
Telegramy korresp. kanceláře
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 12. ledna. (C. B.) V poslaneck
sněmovně navrhl poslanec Ugřon k proto-
kolu, aby výraz »společná vláda«, jenž v něm
se vyskytuje, jakožto neuherský byl vypuštěn.
Mistopředseda prohlašuje se svého poslaneckého
místa, že tento výraz jest citován z interpellace
hr. Apponye.
Sněmovna zamítla velikou většinou návrh
Ugronův a pokračuje v podrobném rokovánío
braneckém kontigentu.
Posl. Eogen Molnár mluví k čl. 1.
Při hlasování přijat byl § 1 velkou větši
nou. Změňovací návrhy k němu byly vesměa
zamitnuty.
Následovala pak speciální debata o § 2.
Ugřon
Posl
Eogen Molnár
Pešť
uherský sněmovna
11
article
Mluvili tu posl. Kovacs z lidové strany
szederkenyovci Okolicsany a Lovaszy. Minist
zeměbrany Nyiri pojednávaje o návrzích obou
předehozích poslanců prohlašuje, že návrh Oko
licsanův na vyzvání vojenské správy, aby ješte
roku 1904 podala návrh nového branného zá-
kona, nemůže přijmouti, ač jest nejživotnějším
zájmem správy tě i země, aby předloha ta byla
parlamentem brzo projednána. Nemůže dáti
žádného slibu, ale příslušní faktoři snaží se
vážně, aby předloha co nejdříve sněmu podána
byla. Není ale určeno, předem určitou thůtou
vojenskou správu vázati. Co se týče však pod
nětu Lovazyova, jenž k tomu poukazuje, že
§ 2 znamená vlastně stanovisko už překonané
připojuje se ministr k návrhu Lovaszyovu, aby
§ ten prostě byl škrtnut.
Ministersky předseda Tisza poukazuje n
mnohoměsíční debatu o předloze rekrutní a soudl
že po vyřízení první předlohy rekrutní může být
druhá předloha rekrutní vyřízena v několika dnech.
nebude li jí opět zneužito některými poslanci ten
denčně k obstrukčním účelům. Dále polemisova
Tisza proti lidové straně a dovozoval, že neměle
nikdy v programu maďarskou velicí řeč.
Rakovszky přiznal, že lidová strana ne
byla pojala vojenských otázek do svého programu
a navrhl na konec, aby ostatní čásť zejtřejš
schůze věnována byla projednání předlohy o pla-
tech úřadnických.
Kovacs
Okolicsana
Lovasza
Lovazyův
Lovaszyův
Tisza
Tisza
12
article
Ministerský předseda Tisza prohlašuje, ž
zejtřejší schůze bude beztoho zabrána první před
lohou rekrutní a kromě toho si poslanci přejí
aby na zejtřejší pořad sněmovní dána byla před
loha úřadnická, že s tím i on souhlasí, že jednae
pořad ten týče se jen zejtřejší schůze. Kdyby ale
proti nadání oba předměty nemohly býti v zej
třejší schůzi vyřízeny, potom aby na jednací po
řad zejtřejší schůze dána byla v každém případo
druhá předloha rekrutní.
Tisza polemisuje dále proti Rakovszkému
praví, že jest zvědav, jaké stanovisko vlastně
má strana lidová, totiž, zdali žádá za velící ře
maďarskou nebo nic a zdaž odhlasování kontin
gentu nováčků činí závislým na uskutečněn
uherské velící řeči neb ne.
Posl. Rakovszky prohlašuje, že lidová
strana nyní skutečně nežádá zavedení madar
ské řeči.
Sněmovna se usnáší, aby v zejířejší schůz
po vyřízení prvního čtení předlohy o kontin-
gentu nováčků projednávala se předloha o úprav
platů úřadníků.
Tisza
Posl
Tisza
lidový strana
13
article
Vilém II. na ceslách.
Z Vratislavi, 12 ledna. (C. B.) Vilém Il
odjel dnes před 4. hodinou odpolední opět do
Postupimi.
Z Francie.
Z Paříže, 12. ledna. (C. B.) Skupina pro
gressistických poslanců (melinovců) i poslane
skupiny »volné akce« rozhodli se prohlásiti z
kandidáta pro volbu předsednictva sněmovny
posl. Bertranda z kraje Marne.
Ve sněmovně rozdána dnes předloha o úvěru
120.000 fr. pro účastníky franeouzské na vý-
9sno
stavě lihové ve Vídni.
Z Pařiže, 12. ledna. (C.- B.) Franeouzská
sněmovna sestoupila se dnes k první schůzi po
novém roce. Sněmovna jest dobře navštívena.
Záhy po zabějení schůze přikročeno k volbě
předsedy sněmovny.
Z Paříže, 12. ledna. (C.-B.) Sněmovna
zvolila Henria Brissona předsedou a za místo
předsedy Eüienna Lockroye, Gervilla Rescha
Gudlaina.
Vilém II
il
Bertrand
Henrio Brisson
Eüienn Lockroy
Vratislav
Postupim
Francie
Paříž
Marna
Vídeň
Pařiže
předsednictvo sněmovna
Franeouzský sněmovna
Gervilla Resch Gudlaina
14
article
Combesův nový projev.
Z Paříže, 12. ledna. (C.-B.) Při hostině
uspořádané včera večer republikánským komi-
télem pro obchod a průmysl, předseda minister
stva Combes pronesl řeč, v niž konstatoval
především, že shoda kupců a průmyslník
s politickým světem měla šťastné následky
Ministr káral utrhačné útoky proti vládě. Fran
couzský úvěr nebyl nikdy silnější přes útoky
opposice, stran to blízkých úpadku, jež pouka-
zují k nebezpečím, v nichž majitelé francouz
ských rent prý se ociťují, způsobem, jenž může
poškoditi francouzské hodnoty na prospěch ci
zích. Řečník uváděl útoky opposice na státní
pokladny a spořitelny, dokazuje, že tyto útoky
jsou bezpodstatny. Česť a solidnost franeouz-
ského úvěru jest dílem republiky, jež zabezpe-
čila pokoj uvnitř a mír na venek. Láska Francie
k míru projevila se v uzavření dvou smluvo
smírčích soudech a v uvítání panovníkův
Combesův
Fran
Paříž
Francie
15
article
Všechny myšlenky a všechny sny Francie smě
řují k míru přes agitaci nacionalistů. Jen na
cionalisté nechtějí míru, poněvadž chtějí otřásti
republikou. Skutečnými nepřáteli republiky ne-
jsou ale ani nacionalistě, ani dřívější monarchi-
stické strany, nýbrž jest jimi klerikální reakce,
jež učinila si všechny strany povolnými. Reakce
zdolána. Česť za to většině parlamentu. Řečník
rozvinul pak pracovní program příštího zase-
dání, obsahující zejmena dvouletou vojenskou
službu, potlačení řeholního vyučování a poměr
mezi státem a církvl. Aby však tyto obtížné
úkoly byly rozřešeny, jest nezbytně zapotřebi
sjednocennosti čtyř skupin levice a shody kupeů
průmyslníků proti radikálně-monarchisticko-
nacionální reakci. Tato sjednocennost jest také
podstatnou podmínkou demokratických oprava
pokroku republikánského. (Pochvala.)
Skrhenský v Německu.
Z Vratislavi, 12. ledna. (C.-B.) Na počeso
arcibiskupa Skrbenského pořádána dnes snídaně
v biskupském paláci za účasti členů kapitoly
chrámové, vládního presidenta Holveda, vrchníe
radů vládních Gerpnera a Wallenberga i rak. -uh.
konsula Teufensteina.
Skrbenský
Holveda
Wallenberg
Francie
Německo
Vratislav
16
article
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 12. ledna. (C. B.) Po vyřízení
všech různých formalit a sdělení zvoleni defini
tivně předseda a místopředsedové pro dobu za-
sedání. Při rokování o příjmech a výdajích afri
eké državy poukázal Bachem na veliké pře
kročování rozpočtu. Darbach žádal, aby
sněm překročení takové neschválil.
Při projednávání pamělního spisu o prová-
dění zákonů o půjčkách od r. 1875 pojedna
Kämpfe o podivném zjevu nízkých kursů
říšských půjček německých a činil za to zod
povědnými hospodářské zákony poslední doby
zvláště zákon bursovní. Žádal za jeho důklad-
nou revisi.
St. taj. Stengel připoušti, že kursy ne-
jsou uspokojivé, aniž by ale zavdávaly podnět
k obavám. Stane se vše možné, aby emisse
lépe se dařily.
Posl. Sachsel odůvodnil dotazy v při
čině opatření proti hlístové nemoci horníků.
Hr. Posadowsky prohlašuje, že ovšem
věda i technika jsou povinny pečovati o to, aby
se nemoc ta všemožně obmezila.
Ministr obchodu Möller dovozuje, že
málokdy nemoc nějaká byla s takou energií po-
tírána jako tato. Bylo nařízeno, aby ve všech
okresích, stižených nákazou, horníci byli pro-
hlédnuti. Uvádl poměry jednotlivých dolů stát
ních a zevrubně i opatření státem učiněná.
Rokování o dotazech bylo pak ukončeno
Příšti schůze zejtra s pokračováním dneš-
ního jednacího pořadu.
Napjetí mezi Kolumbií a Unií.
Z Washingtonu, 12. ledna. (C.-B.) Kolum
bijský vyslanec Reyes nastoupil dnes zpátečn
cestu do Kolumbie. Včera měl opět rozmluvu
se st. lajemníkem Hayem a to opět marnou.
Bach
Posl
Möller
Reyes
Hay
Berlín
St
Hradec
Kolumbie
Washington
17
article
Telegrafieké zprávy hospodářské.
Z Vídně, 12. ledna. (C.-B.) Ž ivnost en
ský výbor stálé pracovní rady svolán jes
ke schůzi na ponděli dne 18. t. m.
st. Z Pešti, 12. ledna. (Zvl. Hler. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. centů
Platila: pšeniee tísská 80 kg K 8.40, 79.5
kg K 8.25, stolno bělehradská 7.75 kg K 8 .10,
peštská 80 kg K 8.35, 77 kg K 8. 05, podu-
najská 76 kg K 7..85, na jaro skladní 7.75 k
K 8.15 na čivrt léta; žito K 6.40— 6.45
oves K 5.50—570; ječmen K 5.70
kukuřice nová K 5.—; červenák k
Termínový obehod byl pevný.
K večeru znamenala: pšenícle na duben
K 7.90, na říjen K 770, žito na duben K 6 66,
oves na duben 5.52, kukuřic e na květen
K 5.26, řepka na srpen K 11.80.
Sádlo smluveno po K 6550; jiné zbož
bez odbytu a změny.
Platil
Sádlo
Vídeň
Pešť
kg
18
article
Mrazii vo.
Z Liverpoolu, 12. ledna. (Závěrek.) O 4.b.
10 m. Obrat 7000 žoků. Z toho na spekul, a vývoz
žoků. Middling loco 0.——. — Řmerické dodávky
na leden 724. 0.—, na leden-ůnor 7. 21, 7 22, na
únor-břozen 7.20. 0 —, na březen duben 7.19, 0.—
na duben-květen 7.17, 7.18, na květen červen 7.16.
7.17, na červen-červenec 7.14, 7. 15, na červene-
srpen 7.11, 0.—, na srpen-září 6.90, 0.—, na září-
říjen 0.—, 0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 12. ledna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice květen 905/s, na červenec 867/3,
kukuřice na květen 531, cukr (Fair
Muscovados) 37/8, —.—, bavlna 14.—.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
lenivé.
Anketa lihovarnická.
Z Vidně, 12. ledna. Jak povědomo, musí
o letošní podzimní kampani býti lihový kontin-
gent pro zemědělské lihovary na 4 léta nově
stanoven. Za tím účelem sejde se v nejbližší
době v ministerstvu financí ankela. Od posled-
ního rozdělení kontingentu bylo zřízeno totiž
162 nových lihovarů.
Nové dráhy.
Z Vídně, 12. ledna. Ministerstvo železnie
udělilo městské radě v Březnici povolení ku
průpravným pracím ke stavbě místní dráhy ze
stanice Březnice, na trati státní dráhy Protivlu
Liverpool
Nový York
Vídeň
Březnice
19
article
Blensy
Blensy
Zdice — přes Nestrašovice, Kozarovice, Pod
skalí do Milešova na dobu jednoho roku.
Dále továrníku Janu Štětkovi na Král. Vi
nohradech prodloužilo povolení ku předběžným
technickým pracím pro úzkokolejnou, elektrickou,
lanovou dráhu se středním, ozubeným kolem
(systém R. Abt) z Nuslí podél nuselských schodů
na Král. Vinohrady, opětně na dalších šes
měsíců.
Poradní sbor pro vodní stavby.
Z Vídně, 12. ledna. (C. B.) Ve schůzi admíni
stračně národohospodářského výboru poradního
sboru pro vodní stavby rokovalo se o předloze
jednacího řádu pro soud o cenách pro mezi
národní soutěž na lodní zdvihadlo průplavnía
přijata s různými změnami. Posl. dr. Menge
ustanoven referentem pro plenum. Ke kone
schůze posl. Fořt navrhl dosaditi odbor, je
muž se má uložiti, aby společně s vládou se
bral a prohlédl příslušný faktový materiál k ob
jasnění a rozbodnutí o správním principu př
výkonu příštích vodních dráh a příslušných po-
platcích, aby se mohly podati konkretní návrhy
v jednom i druhém směru. Po zevrubné debat
přikázán tento návrh k řádnému projednání.
Štětka
Král
R Abt
Posl
doktor
Menge
Zdice
Nestrašovice
Kozarovice
Milešov
Nusle
Vídeň
20
article
Císařské nařízení o obchodních smlouvách.
Z Vídně, 12. ledna. (C.-B.) Zejtřejší úřadn
noviny uveřejní císařské nařízení, jímž vláda
zmocňuje se k úpravě obchodních a doprav
ních poměrů s Italií a Mexikem cestou
nařízení. Bylo třeba, aby od 1. t. m. upravily
se obchodní poměry k oběma státům. Z ob-
sahu nové úmluvy s Italií patrno, že vystupujíe
z rámce pouhého prodloužení staré smlouvy —
mimo vinnou klausuli — obsahuje též úpravu
přechodních a j. zvláštních ustanovení, jejichž
provedení předpokládá zákonodárské zmocnění
Toho třeba také pro zatímnou smlouvu s Mexi
kem. Protože říšská rada teď nezasedá, avšak
zatímné smlouvy s Italií a Mexikem musí bez
meškání nabýti platnosti, aby obchodní styky
s těmito státy netrpěly, byla vláda nucena po
stárati se o provedení obou smluv císařským
nařízením.
Italia
Vídeň
Mexiko
Italia
21
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilníhie. V záležitosti rusko-
japonské otázky nastalo opět uklidnění. Bursy obilní
jsou zase klidnější, kursy terminové nedoznaly žád-
ných změn. Na dnešní burse byla nabídka pšenice
žita lepší, obraty s pšenicí byly rozsáhlejší, poněvadž
obchodníci zasáhli výdatněji do obchodu. Bursovní
záznam K 8.00—8.60 zůstal nezměněně v platnost
ale za zboží první jakosti bylo povolováno o 15—20
nad nejvyšší záznam bursovní. Jinak byla prodávána
z Říčan za K 8.15, z Roudnice za K 8.25, z Král. Hrad-
ce za K 7.80, z Libňovsi za K 7.90 a z Votic za K 8.10.
Pro žilo bylo slabé smýšlení následkem větší nabídky.
Zlacinělo proti minulému týdnu o 5 h, ale přes to
zůstalo ho ještě mnoho neprodáno. Pro severní Čechy
bylo jen málo kupováno. Z Prahy bylo placeno K 6.90
až 7.20. Jinak bylo prodáváno ze Sedlčan za K 6.55.
z Votic za K 6.60—6.88, z Benešova za K 6.60—6. 90
ze Zlonic za K 7.15, z Nymburka za K 6.95, z Roud
nice za K 7.20. O ječmenu nezní zprávy z Německ
sice příznivě, ale přece nejsou takové, aby bylo
oprávněno stoupnutí cen. Přes to však u nás ceny
stoupají každého lýdne a nelze také tou dobou oče-
kávati, že klesnou, poněvadž jest ještě veliká potřeb
úhrady. Včera stouply opět ceny o 10—15 h. Tal
znamenalo vybírané zboží z Prahy po K 7.90—8.0
K 8.10—8.15, první jakost po K 7.55—7.65 K 7.65
až 7.80, prostřední po K 7.25—7.35 K 7.40—7.50.
zboží merkantilní po K 7.10—7.20 K 7..20—7.30.
Bursa
Král
Říčany
Roudnice
Votice
Čechy
Praha
Sedlčany
Benešov
Zlonice
Nymburk
Tal
K 6.60
K 6.95
K 7
22
article
Jinak byl prodáván ječmen z Mirovic za K 7.30—7.40
z Král. Městce za K 7.15—7.50, z Ouval za K 7.30
až 7.60, ze Salalic za K 7.75, z Krnska za K 7.50.
z Chotětova za K 7.50, z Chlumce za K 7.10—7. 30
z Velvar za K 7.75, ze Slaného za K 8.25, z Volovic
za K 8.10, ze Mstětic za K 7.25—7.55, z Měšic za
K 7.75—8.00, z Opočna za K 6.90—7.05, z Čes. Brodu
za K 7.50—7.80, z Čáslavi za K 7.30, z Leštiny za
K 7.50, ze Sedlčan za K 7.00—7.15 a z Tábora za
K 7.25—7.50. Uherský ječmen byl na našem trhu na-
bízen za K 7.50—7.60, ale nedošlo k závěrce, po-
něvadž je dosud poměrně dražší než domácí. S ovsen
jest obchod jen obmezený při cenách o 5 h vyšších.
Majitelé zboží jsou zdrželivější. Z Prahy byl placen
K 6.05—6.25. Oves k setí K 6.60—6.75, rychlík z Votie
K 6.10. Kukuřice znamenala z Vídně K 5.45—5.50.
Obchod s ní jest skrovný. Ceny vikve jen stěží do-
držely. Uherská byla placena K 7.00—7.10. Luštěniny
byly chabě. Ceny máku při slabé nabidce dodržely
Velice pevné bylo smýšlení na trhu s jetelem. Obraty
byly velice značné. Byloť prodáno nejméně 13—1t
vagonů. Ceny červeného jetele stouply na 53—70 K
bílý znamenal K 63—84, za vybírané zboží bylo všal
povolováno mnohem více.
Mirovice
Městec
Krnsko
Chotětov
Chlumec
Velvary
Slaný
Měšice
Opočno
Čes . Brod
Čáslav
Sedlčany
Tábor
Praha
Vídeň
K 7.75
K 6.90
z Král
7.60
23
article
Boj o rayon.“) K přípisu, došlému nás z kruho
rolnických a uveřejněnému ve včerejším čísle pod
tímto nadpisem, odpovídá náš cukerní zpravodaj:
„Nemluvili jsm. nikdy o rayonu jako o instituci
která jest samozřejma, ale naopak, odsuzovali
jsme vždy každé ujednání cukrovarů, pokud byl jím
rolník nucen řepu pouze určitému cukrovaru dodá-
vati. V tom třeba nápravy, a jsme přesvědčeni,že
každý, kdo má jen trochu smyslu pro právo, bude
snahy k tomu směřující podporovati. Naproti tomu
ale v zájmu rolníka i cukrovaru pokládali bychom
dobrovolný rayon, utvořený na v zájemn
dohodě obou stran z nejbližšího okolí cukrovaru
za prospěšný pro obě strany. Cukrovarnický průmysl
liší se svým rázem a způsobem výroby příliš od ji-
ných průmyslových odvětví, a proto nelze nan
šmahem applikovali to, co jinde jest pravidlem. Proto
vyzývá-li nás pan pisatel, abychom jmenovali jiné
odvětví průmyslové, které by podobným způsobem
svoji surovinu si opatřovalo jako cukrovary, mohl
bychom žádati též za jmenování jiného průmyslu.
24
article
který by o tolik měsíců dříve surovinu neznámé ja-
kosti kupoval, aniž by při tom měl nějaké záruky
ve příčině ceny za hotový výrobek. A zde jest hlavní
kámen úrazu, neboť přesná kalkulace řepní ceny přo-
dem u cukrovaru jest vůbec nemožná! Pokud spe-
ciálně Českobrodska se týče, jež p. pisatel dopisu
má jedině na zřeteli, prohlašujeme, že u cukrovaru
v Čes. Brodě cenu 95 kr. nepovažujeme z
přemrštěnou, pokud béřou se za základ číslice
p. pisatelem uvedené. Tu však hned narážíme na
některé námitky jako na př.: kde jest záruka, že Č
Čes . Brod
25
article
Brod zpeněží svůj výrobek skutečně za cenu K 20.40
fko. Ústí (dovozné z Č. Brodu do Ústí obnáší K 1.12.
a jest tedy rozdíl proti znamenané ústecké ceně se
skontem celkem K 1.53 a nikoliv K 1.—, jak pan
pisatel uvádí) a kde jest záruka za 15% výroby
z řepy? Kdož ví, nebude-li Č. Brod nucen prodat
svoji výrobu za K 19.40 v paritě ústecké a třeba ještě
levněji? Snad namítne se, že mohl svoji výrobu
předprodati, když cena za říjen-prosinec pohybovala
se kolem K 20.40 (dnes jest pouze K 19.90). Úvažme
však, jaké by to mělo následky na trh, kdyby všechny
cukrovary v Čechách, na Moravě a jinde pouze 809
své budoucí očekávané výroby chtěly nyní předpro
dati! Pak neměli bychom cenu ani K 20.40 ani 19.40
ale snad jen K 18.—1 A když by následkem ne-
úrody nebo jiných událostí cena cukru na podzin
stoupla, činily by se továrnám zase výčitky, ž
předprodávaly a žádalo by se placení řepy dle vyšších
cen cukru v tu dobu platných. Ale i když číslice p
pisatelem uvedené akceptujeme, může stejnou řepn
cenu jako velký soukromý cukrovar českobrodský
platiti též malý akciový závod v jeho okolí neb
dokonce někde ve východních Čechách, kde činí se
namnoze stejně požadavky? Připomeňme si při tom
jen ty velké rozdily vzdálenostní, nestejnost režijních
nákladů a konečně tu ohromnou nespravedlnost da-
ňovou, jaká u nás panuje mezi závody soukromými
a akciovými, a uvědomíme si hned, že jest to ne-
*) Stojíce na stanovisku volně diskuse o věcel
hespodářských dáváme ochotně místa těmto výmě
nám názorovým.
Brod
Ústí
Č . Brod
Čechy
Morava
26
article
možné, aby malé rolnické závody na samém Česko-
brodsku a tim méně ve vzdálených krajinách, za řepu
platily tolik, jako žádá se na cukrovaru českohrod-
ském! rakové požadavky uzná snad sám p. pisale
za nesplnitelné. Rozhodně však za přemrštěný musili
jsme dle pravdy prohlásiti výrok řepařského odboru
v Kutné Hoře, který ve svém provolání k rolnictvu
prohlásil, že při posledně placené ceně řepní (v prů-
měru přes K 2.201) cukrovary ještě vyzískaly, takže
řepaři měli by právo domáhati se k ceně té ještě pří-
platku! Může se něco podobného uznati za spravedlivý
požadavek? Široké massy nezkoumají a nemohou
ani zkoumati správnost a odůvodněnost takových
hesel mezi ně vrhaných, a proto dochází též k růz-
ným zjevům, jichž Ueba jen litovati. A jak ty mal
akciové cukrovary rolnické, které po tak dlouhou
řadu let plnily svědomilě důležitý úkol v našem ná-
rodohospodářském vývoji a byly pravým dobrodiním
pro široké okolí, nyní jsou napadány! Dnes zapomíná
se na vše. To bolí, zejmena když takový cukrovar
poclivě za řepu platil nejvyšší mu možné ceny a rol-
nictvo nikdy neutiskoval. Nikoliv před ostrými pro
jevy proti rayonům, ale před tím jsme zrazovali, aby
boj proti nim byl i nadále veden tak, jak namnoz
dosud se děje. Takový tón boje nemůžeme přec
nikdy pokládati za důstojný a to tím méně, že se jím
jinak spravedlivá věc v očích veřejnosti spíše může
Kutná hoře
27
article
diskreditovati, místo aby se pro ni získalo všeobeo-
ných sympatií. K tomu poukázali jsme také na konci
své včerejší zprávy. — Ve svém článku v č. 5. těchto
listů považovali jsme za svou povinnost upozornili
zvláště na význam i těch malých, proskribovaných
závodů cukrovarnických v samotném zájmu rolnictva
a tu doufáme, že s námi souhlasiti bude každý, kdu
uvedeně tam důvody blíže a spravedlivě uváží. Bráti
však v ochranu rayon resp. donucován
rolníka, by svoji řepu za určitou cenu směl dodali
pouze určitému cukrovaru, nikdy nám nena-
padlo. To prohlašujeme vždy za nemorální, a ješt
příkřejšího odsouzení zasluhuje, jestliže některý eu-
krovar takového ujednání se závody sousedními zne
užijo přímo k surovému diktátu, jak bohužel také
se stává. — Na půdě vzájemně dohody podalí
se však vyrovnati všechny protivy i ty nejpřikřejší
k tomu pracovati považujeme za svůj úkol, nebol
jsme přesvědčeni, že vzájemnou dohodou, kde o všech
sporných případech rozhodoval by neodvolatemě
smírčí soud, sestávající z cukrovarníků a rolníků,
vyhoví se oběma stranám a to mnohem lépe, než sebe
přísnějším zákonem protirayonovým. Docílení téte
dohody mělo by býti proto dnes také hlavní úlohou
řepařské organisace, a myslíme, že kroky ve směru
tom zavedené nezůstaly by bezvýslednými. Poku
nás se týče, prohlašujeme opět s důrazem, že jedná
se nám ve všem jen o spravedlnost na všechny strany
bez jakýchkoli ohledů a stanovisku tomu zůstaneme
také povždy věrni. Tolik, aby nám bylo rozuměnol
Z liverpoolského trhu bavlnářského se oznamuje:
Pok
28
article
Bavlnářský trh nalézá se stále ještě ve znamení nej-
prudších spekulačních rozporů a fluktuace na trhu
terminovém byly proto v minulém témdni opět velm
prudky. Obraty místního obchodu byly ješťě menší
Nelze o tom pochybovati, že v dané periodě největšíh
napjetí a vzrušení, poměrně malé položky působí
v tom či v onom směru prudce na pohyb cenový
lhůtního zboží, takže kolísání c 20 a více bodů z jed-
noho dne na druhý správně vyznačuje náladu trhu
K tomu se druží, že nebezpečí válečné není beze vlivu
třeba by se mínění tříštila o tom, s jakým vlivem
by válka byla na trh bavlny. Celý průmysl bavl-
nářský trpí danými poměry surovinného trhu úžasně
a lze se obávali, že řada závodů anglických bude
nucena výrobu značně obmeziti, ba snad i zastaviti.
29
article
Kontinentální pradláci odmítají společnou dohodua
proto bude v Lancashiru i za daných obtíží, po-
kud to ovšem jde, dále pracováno. Spekulace hausay
stojí dnes plně na názoru, že letošní sklizeň nepo-
stačí pro spotřebu. Naproti temu odhaduje Neill ben
ohledu na dosavadní vzrušujíci odhady sklizeň na
11 mill. bal. a netřeba teprve dokazovati, že by
při dnešních vysokých cenách spotřeba této výše ne
dosáhla. Ovšem otázkou jest, pokud Neillův odhad
jest správným. V místním obchodu klesla americká
brasilská a střední peruanská o 18 bodů oproti před-
chozímu týdnu; hrubá peruanská byla pevna, egypt-
ská ztratila 1/10—/4 d. Lhůtní ceny klesly o 4—5
bodů pro bližší, a 1/2—212 bodů pro pozdější měsíce.
Egyptské lhůtní ceny klesly o %s až /%1 d. Dovoz
činil 161.035 bal. (142.386 americké) bavlny, místn
obraty 42.190 bal., zásoby místní 605.680 (prol
643.480 ve stejném témdni lonském) bal. z toho je
americké bavlny 526.750 (565.840) bal. Dopravuje
se americké bavlny do Liverpoolu 204.000 bal. prot
475.000, do ostatní Evropy 571.000 proti 475.000. Ve-
škeré viditelné zásoby dostoupily 3,709.000 pro
3,623.000 (z toho americké 3,191.000 proli 8,161.000
Neill
Neillův
Liverpool
Evropa
30
article
Středoevropský spolek hospodálský. Snahye
propagaci myšlénky středoevropského spolku nabý-
vají rázu stále více a více konkretního. Psali jsme
o olázce této nejednou. Ne proto, že bychom zatím
přeceňovati ony proudy, které chápajíce, že doba není
příznivou, pro ražení cesty celní unii rakousko-
německé, chtějí jíti za stejným cílem zatím cestami
méně nápadnými, ale proto, že vývoj k spojenému
Německu hospodářskými prostředky, z nichž severo-
německý celní svaz byl prvým článkem a pokraču-
jící sjednocování dopravní politiky, dnes tak aktušiní,
jedním z dalších, nulí k vážnému sledování těchte
úsilí. Dne 21. t. m. má se v Berlíně konati ustavujíci
schůze spolku pro propagaci myšlénky středcevrop-
ského spolku hospodářského. Spolek — psali jsme j
o tomto díle prof. Wolfa — má obraceti veřejnou
pozornost a pozornost vlád na hospodářské předměty.
profesor
Wolf
Německo
Berlín
cesta celní unie
31
article
v nichž interessy středoevropských států jsou sou-
běžny. Spolek pro unii celní pracovati nechce. Die
názorů zakladatelů mohly by středoevropské státy —
příkladem měly by předcházeti Rakousko a Německe
— zajistiti mnohem lépe svůj vývoj, kdyby některé
předměty hospodářské správy a hospodářského práva
upravily stejně, kdyby administrativy jich vzá-
jemně si pomáhaly, zpracovávaly společně zjevy ho-
spodářské, měly společné zastoupení v cizině a dosa-
dily smírčí soudy pro vyrovnání rozporů hospodář-
ských a celních. Věc vypadá snad nevinně, ale před-
stavme si případnou celní rozluku mezi Předlitavskem
a Uhry a podobnou celní alianci Předlitavska s Ně-
meckem s uvedenými tendencemi! Jaký by byl závěr
tohoto vývoje? Kam by vývoj tento spěl při centrali-
sačně-německé správě tohoto státu, při silných po-
sicích německého kapitálu u nás a při snahách Něm-
ců, netřeba teprve široce vykládati. Zajímavo —a
osoby jsou nejen ukazatelem hloubky určitých ten-
dencí, ale i ukazatelem síly jich — jest, že v popřed
stojí zvláště tyto osobnosti: prine Arenberg, generálnl
ředitel Ballin, císařský vyslanec Dirksen, vévoda Gůn-
ther žlesvicko-holštýnský, von Kandorif, prof. Leria
hrabě Limburg-Stirum, taj. rada Lueg, bar. Richí-
hofen, prof. Paasche a j. V přípravném výboru pre
berlinský spolek jsou i zástupci Rakousko-Uherska
Dirksen
Gůn
Kandorif
profesor
Lerio
Limburg
res
Paasche
Rakousko
Předlitavsko
Uhry
Německo
Arenberg
Ballina
Uhersko
spolek pro unie
32
article
Výroční závěrka zakousko-uherské banky. R-
kousko uherská banka uveřejnila — jak sděleno
včera — závěrku za rok 1903. Celková dividenda
minulého roku činí 60 K 20 h (4.3% akciového ka-
pitálu). Loni placeno 56 K čili 4% Státu dostane s
ziskového podílu 625.402 K, jehož loni neměl. Výnoa
loňského roku jeví se ve srovnání s r. 1902 takto:
r. 1903 K proti r. 1902
čístý zisk. . . . . 9,831.370 + 1,412.420
Z toho doslanou
akcionáři 4% kap. . 8.400.000
zbývá . . . . . . 1,421.370 + 1,412.420
10% kvota pro
uherský banka
Rkouský
33
article
142137 + 142.137
reservní fond . . .
2% pro pensijní fond 28.427+V 28.427
1,250,805 + 1,241.855
zbývá .
Z toho správě státní 625.402 + 625. 402
Drubá polovina přebytku dostane se akcionářům.
čímž jich podíl stoupne oproti loňsku o 625.402 K.
Předlilavsku dostane se z podílu ziskového, státu
vyhraženého, 445.528 K, Uhrám 179.874 K. Vzrůst
zisku vyplynu! zvláště ze vzrostlého obehodu s cizími
směnkami. — Eskomptní obchody vykazují plun
700.000 K, následkem vyšší míry úrokové a vzrů
stem obchodů těchto v posledních měsících. Lombar
klesnul o 200.000 K. Výnos eskomptování činí 9.86.
lombardu 1 8 mill. K. Depositní obchody zlepšilys
o 60.000 K. Obchody hypoteční klesly co do výnosu
o 170.000 K. Zpráva tajemníkova, připojená, dovo-
zuje, že v daných poměrech mezinárodního trhu pe
něžního není důvodu k zvýšení míry úrokové. Kone
roku vyvolal značné přesuny v pokladu kovovém
držbě devis. Poklad kovový klesnul o 14 mill. k
protože banka musila provésti značné transakce pn
bal).
Uhry
142.137 reservní fond
28.427 + V 28.427