2
masthead
V Praze, ve středu dne 13. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lisry
předplácí, sei
v Praze v Admin istraol
sa něsle . . . . . . 2
na čtrrt lita . . . . G K —
s dvojí čonálkon
ma měsíe . . . . . 2 K 50h
na ětvrt leta . . . . 7 K 50
ve dlialkáeht
na něsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
n. . . . . 9 K 60
s dvojí zisilkos
za nnřeke
ze divrt leta . . . . 11 K so
Praha
5
article
Spojitost otázky balkánské
s východoasijskou.
Spojitost otázky balkánské
s východoasijskou.
Jak velice Anglie lituje své ochoty, s ní
na poplach a hartusení se strany císaře Viléma II.
nejen byla svolila k veliké výpravě evropské
proti Číně, ale této výpravy sama byla se zúčast-
nila! Jak mrzutě nyní počilá, co ji samotnu ve
světové politice stálo tehdejší pomstění úkladné
smrti německého vyslance Kettelera, do
něhož jí jinak nebylo zhola nic! Co by Anglie
dala za to, kdyby aspoň sama nebyla se přidru-
žila k tehdejší válečné exekuci proti Číně? —
Tehdy zajisté mělo počálek svůj ono „zlo“, jež
od té doby rychle rostlo a na jehož odklizení
Anglie nyni musí obětovat tolik důmyslu a sna
i statkův hmotných. Tehdy, když k vůli zavra-
ždění německého vyslance všechny vel-
moci evropské vydaly se na dálný východ asij-
ský, aby tam ztrestaly pych čínský, tehdy to
bylo, že takřka zcela nepozorovaně Rusko, do-
rozuměvší se s Činou, zaujalo postavení pevné,
zbrojné, v Mandžursku.
Když exekuce evropská proti Číně byl
skončena a generál pruský se vrátil do Ber-
lina, aby tu oslavil vítězství zbraní německých
mad barbarsívím asijským: jediná Anglie byla
zaražena a nespokojena. Počalo jí svítati, co
vlastně na východním břehu říše činské vyvedla
a komu tam pomohla k velikolepému úspěchu?
Počalo zdáti se jí o ruském čertu, jehož si tam
usadila na krk. Jisto jest, že nebýt společne
válečné výpravy ovropské, způsobené pomsty-
chtivou zpupností berlínskou, Rusko bylo by
mělo potřebí rozhodného vítězství ve válce s Čí-
nou i s Anglií, aby bylo mohlo zříditi siv
Mandžursku stanici vojenskou a obchodní, tak
pevnou, jakou pospíšilo si tam upraviti ještě z
přítomnosti válečného loďstva anglického, ně-
meckého, rakouského, francouzského a ital-
ského ve žlutých vodách bez jediného výstřelu.
Vilém II
Ketteler
Anglie
Čína
dálný východ
Rusko
6
article
Obsazení Mandžurska za tehdejších poměrův
inženýry a kozáky ruskými zcela klidně a s úpl-
ným přivolením Číny náleží k nejzajímavějším
zjevům ve světových dějinách současnýcha
k nejskvělejším triumfům diplomacie ruské.
Tento triumf pobouřil, překvapil Anglii
více než nejbližší sousedy říše čínské, Japonce.
Od té doby Anglie nemá přání úsilovnější, než
aby Rusko z Mandžurska opět vytiskla. Pracuje
o uskutečnění toho přání už na třetí rok dů-
sledně a všemi praktikami a úskoky diplomati-
ckými. Zkoušela to z počátku v Číně samé, žá-
dajíc na ní naprosté zrušení smlouvy s Ruskem.
Nadála se, že Čína, od půl stolotí zvyklá, v
všem všudy podříditi se jejím pokynům a bez
odmluvy vykonávati rozkazy její, nebude otálel
ani den, a vypoví Rusku svou smlouvu mandžur-
skou, totiž zruší své slovo. Však časy se změ-
Čínská zeď už dávno padla a i v Pekinu se
devěděli, že pověstné hliněné nohy, jež od války
krimské svět protislovanský s oblibou a s po-
směchem podkládal kolosu ruskému, od té doby
pomalu se přestěhovaly pod kolos — anglický!
Toto poznání nabylo i v daleké Číně úplné po-
tvrzení válkou anglo-burskou! Zcela dle pravdy
lze nyni říci, že „vítězství“ nad Bury stalo se
Anglii nejdříve osudným ve východní Asii, ze-
jmena v Číně, která od tří let někdejšího stra-
šáka londýnského už se nebojí, ohmatávajíe jeho
podstavec, na jehož zbudování tak dlouho sam
dodávala — hlínu!
Když tedy Anglie s mrzutostí seznala, že
svou krátkou ruku, namířenou proti
Rusku na východě asijském, nemůže nastavit
rukou čínskou, počala prováděti tytéž praktiky
svě se sousední ostrovní říší japonskou.
Jala se naháněti jí strachův z výbojnosti ruské.
klerá prý se nezastaví na východním pobřeží
nily!
Japonec
Anglie
Rusko
Čína
Peking
Bura
Asie
7
article
pevniny asijské, nýbrž bez rozpakův přeskočí
i protější ostrovy. Vláda japonská dosti dlouho
vzpírala se těmto šeptům anglickým, ale když
v říši její, patrně rozdmýchána penězi angli-
ckými válečná strana v domácím obyvatelstvu
nabývala vrcholu, dala se s Ruskem do vyjed-
návání, jehožto posavadní průběh čtenářům jes
znám až do okamžení téměř posléze minulých.
Anglii podařilo se nejen rozdělati o táz ku
rusko-japonskou, ale už i přiložiti doutnák na
děla rusko-japonská, uvésti na jednací pořad
politiky světové rusko-japonskou válku. Do-
jde-li na tuto válku, nebo nedojde-li na ni, té
chvíle není lze pověděti s určitostí. Jen tolik jest
jisto, že i z Petrohradu i z Tokia napořád do-
cházejí zprávy, že tu i tam strany vládní jsou
nakloněny míru a že mezi oběma městy napořád
se vyjednává, aby k válce nedošlo. Zbrojení, jež
se strany ruské se provozuje neměně horlivě, než
se strany japonské, slouží jen k tomu, aby
úsilí diplomatické, snažící se zachovati
mír, tím důrazněji bylo podporován .
Však než zjednáno bude rozhodnuti ve
sporu rusko-japonském, dlužno už přihlédnouti
k okolnosti, ke které jsme na těchto místech
obrátili zřetel už při samém vzniku jeho. Dne
už nikdo nepopírá, že otázkarusko-japon-
ská jest v nejužším, těsném spo-
jení s otázkou balkánskou. Ani pro
diplomacii a pro dějiny politické v době telegra-
fův a železnic není vzdálenosti. Jihovýchod
ovropský jest té doby přímo spojen se severo-
východem asijským. Spojitkem jejich přímým
jest Rusko a — nepřímým opět Anglie! Ta ny-
nější dobou má proti Rusku v ohni dvě železa
doufajíc zcela bezpečně, že někde to chytne;
buď v Asii nebo v Evropě.
Rusko
Anglie
Petrohrad
Tokio
Asie
Evropa
8
article
Dopisy z vládních kruhův vídeňských v li-
stech berlínských a mnichovských už zcel
vážně zabývají se vlivem, jejž válka ruská ve
východní Asii nezbytně by měla na věci bal-
kánské. Uvažují, že Turecko asi by se ocitlo
v domnění, že nabylo volné ruky, aby mohlo
opřiti se navrženým opravám v Makedonii, vi-
douc, že Rusko jest zaměstnáno daleko odtud
v Asii. Udržuje se prý sice přesvědčení, že
Rusku i v tom případě zbude dosti zbrojné moci,
aby mohlo uvésti v platnost svůj vliv na rozvoh
věcí balkánských, ale zároveň připoušti se mož-
nost, že dílo oprav mohlo by utrpěti úraz, kdyby
znova vzplanulo povstání make-
donské, jež za některých okolností velm
snadno by mohlo z celého Balkánu udě-
lati jediné bojiště.
A tu zcela přímo poukazuje se na Anglii,
která prý by ráda viděla, kdyby otázka balkán-
ská vzplanula, když Rusko větší částí své moci
zbrojné bude upoutáno k východní Asii.
Vzhledem k této možnosti dopis vídeňský
do Berlína stejně jako do Mnichova vykládá, že
ovšem i Rakousko-Uhersko by mohl
býti uvedeno do situace nepříjem-
né, na rozpaky; ale pokud by prý bylo
možno, že by hrálo úlohu bedlivého pozorovatele
uvažujíc, že národům na Balkáně by
velmi prospělo, kdyby prý jim byle
puštěno žilou!! —
Tento výrok dlužno zapsati si do paměti
Jest z něho patrno, jakou šlechetnou a mravnou
úlohu diplomacie rakousko-uherská přes všechno
ujednání s Ruskem z r. 1897 a přes nejnovějš
„opravní návrhy“, sestavené společně s Ruskem
v Mürzstegu, hraje v otázce balkánské. „Pusti
žilou“ národům balkánským, totiž křesťanským
Slovanům tamějším, kdyby Rusko mělo plné ruce
práce jinde.
Doufejme, že říše ruská a obezřelnost jeji
diplomacie stačí zmařiti i „přátelskou“ službu
velmoci spřízněné, jako posud maří nástrahy
svých nepřátel.
Asie
Turecko
Makedonie
Rusko
Balkán
Anglie
Berlín
Mnichov
Rakousko
Uhersko
Mürzsteg
9
article
V kuloarech cislajtánské delegace bylo pro-
neseno dnes trpké, ale pravdivé slovo, že ma-
darskou obstrukci, tou dobou nedozírnou, zaplati
také Cislajtánie. Materiálně. Dietami členům dele
gace. Sešla se 15. prosince minulého roku
Dnes jest 12. ledna. Delegace nalézá se v po
čáteích své práce. Byly již kampaně delegací
jež odbyly se za 20 dní. Možno již dnes však
říci, že tak dlouhé zasedání, jakým jest sesse
1903/4 nebylo ještě nikdy.
Vzhledem na nehotovost obou zákonů, před
ložených maďarskému parlamentu ve příčině
rokrutového kontingentu na rok 1903 a vzhle-
dem na prohlášení, které učinil včera ve sně-
movně poslanecké hr. Tisza v ten rozum, že ma-
ďarská delegace půjde do Vidně teprve, až budou
oba zákony rekrutové hotovy, delegát dr. Strán-
ský navrhl, jakmile byl odbyť rozpočet minister-
stva zahraničního, by jednání delegací bylo pře
rušeno. Návrh jest zajisté věcně odůvodněn
celá skutečnost v druhé polovině říše nasvědčuje.
že by vídeňský parlament a jeho delegace ne-
měly se vydávati opětně do stavu, do kteréhose
dostala říšská rada loni při zákoně rekrutovém.
Udělala totiž zákon do zásoby, který byl po-
tvrzen císařem a v úřadním listě vyhlášen a
musil potom s velkými obtižemi následkem
změn, jež staly se v druhé polovině říše, být
také tady změněn. Původně tento návrh odroču-
jící učiniti chtěl německý nacionál dr. Sylvester.
Ale páni z německé strany lidové opětně ukázali,
že jsou třtinou, větrem se klátící. Odhodlali se
být hodnými, návrh na odročení nepodali, ba
hlasovali také proti návrhu dra. Stránského, pro
který byli jen navrhovatel, pak dr. Kramář a dr.
Tisza
doktor
Strán
Sylvester
Stránský
Kramář
Cislajtánie
10
article
Šusteršič. Dvě excellence naléhají veškerým
tlakem, aby celý rozpočet promrskal se ve vý-
boru. Jest to president delegace bar. Gautsch
a předseda rozpočtového výboru dr. Bärnreither
Jaký má vzhledem na věci nahoře pověděné
tento chvat smysl, nejde nám na rozum.
V odpolední dnešní schůzi, když byl odro-
čovací návrh českého delegáta zamitnut, pozor-
nost vzbudila dlouhá řeč nového ministra vojen
ství, polního maršálka Pitreicha. Tento ná pěkný
sonórní přednes, jímž snad také vysvětluje se
že tentokráte mimořádně přednášel věci, patrně
korunou schválené. Kromě toho měl před sebou
ležeti vytištěny své výklady.
Gautsch
doktor
Bärnreither
11
article
Největší zájem vzbudilo sdělení reser-
vátního rozkazu tajného, který byl vy-
dán ve příčině plukovních řečí. Po té stránce
ministr prohlásil, že rozkaz ten bude co nejpřís-
něji se vykonávati a dodal, že neznalost jazyka
německého nemá býti překážkou k dosažení hod-
nosti důstojnické. Protože ministr hned předem
výslovně a důrazně dal ujištění, že vše, co
mluví, jest provedeno, očekáváme, že cís. král.
korrespondenční kancelář v officiální své povin-
nosti tuto čásť ministrových výkladů také veřej-
nosti nezatají. Na všechen způsob však, necht
vojenská správa vezme na vědomost, že vykoná-
vati se bude českými poslanci nejsvědomitějšt
kontrola nad vykonáváním a zachováváním reser
vátního rozkazu toho.
Do výboru rozpočtového dostala se odpo-
ledne zpráva krakovského „Času“ o stanovisku.
které zaujímá vláda dra. Körbra k nynějším
kardinálním požadavkům zástupců českého ná-
roda: ku požadavku po faktické obnově vnitern
češtiny a ku požadavku po spolehlivém zabez-
pečení české university na Moravě. Zpráva t
všelijak komentována. Poslanci čeští — byli tu
také dnes takoví, kteří nejsou členy delegací —
prohlásili co nejrozhodněji a nejurčitěji, že jim
o žádných nabídkách vládních není povědomo
nic a že také s nikým, nikde a nikdy v posledn
době nejednali a nevyjednávali.
český univerzita na Morava
12
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 12. ledna.
Vídeň
13
article
Z Vídně, 12. ledna. (C. - B.)
Rozpočtový výbor rakouský rokova
dál o rozpočtu ministerstva zahraničný c
vě cí.
Rel, markýz Bacquehem konstatoval ve svém
doslovu, že nebylo odporu vážnějšího proti směru
zahraničné politiky a vyskytší se rozpaky ministr
hleděl rozptýliti. Zastával se trojspolku proli vývo-
dům del. dra. Kramáře, domnívaje se, že je hlavním
základem mírové politiky. I Francie prý svůj nepří
znivý úsudek o něm změnila. Balkánský program
rakousko-ruský nemohl být úplný od samého po-
čátku; mürzstegskou schůzkou byl znamenitě do
plněn. Co se stane v budoucnosti, neví, ale osvěd
čený důvěrný poměr k Rusku opravňuje naději, že
také budoucí otázky budou svorně řešeny. Přiznává,
že zahraničná politika nesmí říditi se jednostrannými
národními zřeteli, ale nesluší také, aby úsudek o ní
a postavení k rozpočtu záviselo na vnitřní politice
Inšprucké události pomíjí; neboť jsou domácí zále
žitostí. Rozpravu o vetu bylo by nejlépe nadobre
uzavříti. Bělehradskou událost ministr posoudil prý
správně; spiklenci nemají zůstávati na vynikajících
místech. Pojednav o formě podpisu mezinárodních
smluv, také brusselské cukerní a vybradil si úvahu
o siluaci obchodně politické a kam směřuje, že ještě
letos má se zavésti vyjednávání s různými státy, do
plenární debaty.
V podrobné debatě delegáti kníže Schön-
burg a Tollinger setrvali při svém mínění, že
osobité zastoupení Rakouska a Uherska na brusselské
cukerní konferenci protiví se rakouskému zákonu.
Kníže Schönburg nepovažuje předchozí případy
za rozhodující. Před uzavřením obchodních smluv
sluší věc vyjasnit, aby se onen postup neopakoval.
Bacquehem
Schön
Tollinger
Schönburg
Vídeň
Francie
Rusko
Rakousko
Uhersko
dům del . doktor
14
article
Ministr brabě Goluchowski prohlásil, že
obchodní smlouvy jsou uvedeny v zákoně výslovně
jako smlouvy společné.
Delegát dr. Sylvester přimlouval se za zří-
zení obchodních zmocněnců při vyslanectvech, již
by obstarávali zprávy a vyhledávali nová odbytiště.
Ministr hrabě Goluchowski praví, že vy-
sílání obchodních odborníků do ciziny jest vytčeno
vyrovnacím zákonem. Uhry používají hojně tohoto
ustanovení; Rakousko poslalo již také odborníky do
Berlina. Ministerstvo zahraničných věcí nemá vlastně
ingerence v té věci. Varuje před přílišnými nadějemi
soudě, že odchování a posílání obratných obchod-
ních cestujících jako v Americe, Anglii, Francii
Německu je mnohem prospěšnější.
Delegát Tollinger ujímal se alpských dobyt-
kářů: — Pergelt přimlouval se za časnou do-
dávku konsulátních zpráv pro tuzemské interessenty
Ministr měl by se postarat, aby rakouští příslušníe
v cizině netrpěli tuze kratkými úřadními hodinami
rakouských konsulátův a tvrdí též, že podpis brus-
selské smlouvy nesrovnává se s textem, ani duchem
ústavního zákona, jež třeba pro budoucnost zabez-
pečiti. Konečně přimlouval se za obchodní odborn
referentství v cizině, za organisaci zahraničného
obchodu zakládáním vývozních společenstev.
Del. ryt. Abrahamowicz připojil se k ohra-
žení proti formě podpisu brusselské smlouvy.
Ministr hr. Goluchowski soudí, že k pod-
poře průmyslu třeba účinné podpory obchodních
kruhů a připomíná, že za svého vyslancování v B-
kurešti zřídil vzorkový komptoir, o nějž interessoval
se však nejvíce jen maloprůmyslníci. Na Balkáně
vytlaceno rakouské zboží levnějšími výrobky angli
ckými. Rakouské výrobky neodbíraly se, protože ne-
zachovávány vzorky a kvalita zboží.
Goluchowský
doktor
Sylvester
Uher
Tollinger
Rakousko
Berlín
Amerika
Anglie
Německo
Bkurešť
Balkán
15
article
Při tit. 3. del. Abrahamowicz upozorňova
na vysoké poplatky za průvodní listy v Rusku, na-
lehaje na jejich snížení zvlášť pro méně zámožné.
Rád by, aby do konsulárních zpráv vřaďovaly se
zprávy o úrodě a cenách hospodářských plodin
vývozu mléčných výrobků do jihovýc odních sou-
sedních zemí.
Ministr hr. Goluchowski praví, že konsu
látní zprávy obsahují již data o obchodních roslli
nách a mléčných výrobcích a bude-li třeba, mus
ministerstvo orby dáti další pokyny. O pasových po-
platcích v Rusku bude se informovat a příčiníse
o jejich snížení
Rozpočet ministerstva zahraničných věcí a do-
datečné úvěry byly polom schváleny a schůze na
hodinu přerušena.
Po jejím obnovení ujal se slova delegát dr
Stránský k formálnímu jednání, pravě: Ve včerejš
schůzi poslanecké sněmovny uherské prohlásil před-
seda ministerstva hrabě Tisza, že nesvolá schůzi
delegace, dokud nebudou vyřízeny dvě předloby
jednacího pořadu, třeba i bylo nutno prodloužiti za
tímný rozpočet přes dva měsíce. Z toho patrno, že
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8 h
.. . . ns 2k
od polední-
Ve filialkách na venkovět
ranní číslo. . . . . . .
odpolodní . . . . . . . . Bh
Inserát
platí se hotevě zapřel.
Přeplacení a Inserty přijtmá sdminl-
strsce v Masianské ullci č. 3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ozpedice „Národnich Listá“.
Rukopisy se novracejí.
Goluchowský
Stránský
Tisza
Národnich
Rusko
poslanecký sněmovna
16
article
hrabě Tisza samovolně odročil schůzi uherské dele-
gace a po případě vymůže prodloužení zalímného
rozpočtu. Nerad by, abychom jako loni s brane-
ckým kontingentem octli se v nebezpečí a usnesli
něco, co by se později pro uherské události musilo
odvolávati. Loňský precedens ubližil dobré pověsti
Rakouska v cizině a proto by nebylo dobře utržiti
si novou blamáž. Nepovažuje Tiszovo prohlášení za
zcela správné, protože delegace byly svého času
jistě svolány za jeho souhlasu a proto nemá práva
odročovati je hned na několik měsíců. Z dilemalu
toho vyvázne se jen odročením našich porad. Je toho
třeba také proto, že struktura delegací dle státního
základního zákona nesnese jednostranného odročení.
Navrhuje odročiti výborové porady, dokud uherská
delegace nebude pokračovati ve své práci.
Del. bar. Chlumecký souhlasí s vývody del. dr.
Tisza
Chlumecký
Rakousko
17
article
Stránského o společném vojště, ale ne s odročením
porad, doufaje, že odvod v Uhrách bude záhy pro-
veden. Přerušením parlamentních porad uherských
pro práce dlegační rozmnožila by se odvaha ob-
strukčníků. Přerušením porad v rakouské delegaci
naskytl by se obstrukci uherské vliv na náš postup
a její prestiž by se rozmnožil. Nesdíli obavy dra.
Stránského a proto žádá, by se jeho návrh zamítl.
Del. dr. Stránský nesdili náhled bar. Chlume-
ckého o společenství armády. Těžiště tohoto spole-
čenství záleží v něčem zcela jiném než v jednotném
velení.
Del. dr. Derschatta je povděčen dr. Stránskému,
že zmínil se o Tiszově řeči, ale vzpírá se odročení
porad. Jsou-li obavy, že Maďaři dostanou cenu za
vyřízení branecké předlohy na vrub společné armády,
bude v plenu dosti času zaujmouti náležité posta-
vení. Delegační jednání nesmí se protahovati. Třeba
jen, aby plenum rokovalo o řádném a mimořádném
vojenském rozpočtu, dokud vojenský výbor uherské
delegace neukonči porady o těchto rozpočtech. Tuto
přednese po případě také v delegačním plenu.
Del. Pergelt je rovněž proti návrhu dra. Strán-
ského. Ať rozhodne plenum, má-li výbor přerušiti
svou práci.
Stránský
Del
doktor
Derschatt
Tiszův
Maďar
Pergelt
Uhry
Chlum
18
article
Ref. bar. Walterskirchen zahajuje rokování
o řádném rozpočtu vojenském,
lituje, že branná moc nebyla rozmnolena a před-
kládá odborové resoluce v poměrném (dle kvoty) roz-
dělení vojenských a námořnických potřeb, o hojněj-
ším účastenství zemědělských organisací při dodáv-
kách a hojnějších dodávkách maloživnostenských.
Lituje, že pro odpor v Uhrách nemohly se zlepšiti
poměry vojenských pensistů, vdov a sirotků, pro
snadněna důstojníkům cesta po železnicích jejím zdra-
žením. Konečně troufá, že ministr vojenství rozptýtí
obavy o jednotu armády.
K Derschaltovu návrhu usnešeno rozděliti po-
všechnou debatu a rokovati nejprvé o ústupcích,
povolených Maďarům a potom o řádném rozpočtu
vojenském.
Předseda dr. Bärnreilher praví, že vojenské
otázky, o nichž se jedná, přetřásají se živě nejenv
obou polovinách říše, ale byly také předmělem ve-
lice důležitých enunciací koruny; zaměstnávaly
členy výboru způsobem nejintensivnějším a měly
za následek nejen návrh del. Derschatty, ale i četné
dotazy, jež řečník předloží nyní ministru vojenství,
s čímž souhlasili téměř všichni členové výboru.
V uvážení toho, co prohlásila uherská vláda ve vě-
cech společné armády a co lze považovati za její
program v záležitostech vojenských, učiní se tyto
dotazy, by se seznalo, jaký vliv budou míti zmíněné
náhledy uherské vlády na poměry ve vojsku, na
nichž jsme tak dobře zúčastněni jako Uhry.
Derschaltův
Maďar
doktor
Bärnreilher
Uhry
19
article
1. Řeklo-li se, že odznaky společné armády.
jichž se dnes užívá, změniti se mají způsobem, vy-
hovujícím státoprávnímu poměru Uher, musíme se
tázati, jakým způsobem má se tato záležitost pro
nedilné celkové těleso rakousko-uherského vojska
rozřešiti, a tážeme se ministra, v jakém stadiu se
tato záležitost nalezá a jak bude rozřešena.
2. Bude-li novým trestním řádem vojenským za-
vedena v Uhrách jednací řeči maďarština, přeje si
řečník odpověď, jak bude upravena po stránce jazy-
kové olázka jazyková při ústním řízení soudním jak
ve vojště cislajtánském, tak u vojenských soudů ra-
kousko uherských.
3. Řečník táže se, proč na příště bude pouze
ministru zeměbrany rozhodovati o úlevách při službě,
pokud týkají se také armády společné.
4. Řada otázek se naskytá, uváží-li se jednotný
duch, jednotná organisace, rasousko uberského vojska,
zachování jeho tradice, zdatnosti a stejnoměrného
vzdělání sboru důstojnického a lážeme se: a) jakým
způsobem se tyto základní požadavky srovnajís
okolností, že vojenské sbory druhé poloviny říše
opatřili se mají příště důstojníky, kteří jsou státními
občany druhého státu monarchie? b) jak lze srov-
nati nutnost jednotného postupu výchový důstojnictva
Uhry
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Momentky z Terstu.
Zimní nálada.
Rozlohou města, počtem obyvatelstva, ru
chem pouličním, moderními dopravníky, velikým
sklady, tonoucími večer v záplavě reklamních
světel, množstvím zahálejících passantů obojího
pohlaví, ubíjejících den flirtováním, dosahuje
Terst právem titulu přímořského velkoměsta
Veliký přistav Lloydu vítá co den několik par
níků, přivážejících zámořské plodiny, mola obklo-
pena jsou stále hojným počtem plachetních lodi,
zvláště italských se zeleninou a cihlami, hrdých
škunerů a brig řeckých. Odevšad řinči řetězy
jeřábů, hlučí výkřiky lodníků, gestikulujících
hlasitě znamení dávajících ke zdviháni zboží
ostrým »virá«, táhlým »majná« ke spouštění
konečným »op« k zastavení práce.
Jeřáby hydraulické supají hvízdavě, vyzdvi
hujíce baliky bavlny, sevřené železnými obručem
anebo veliké sudy vína. A ve hřmot mechani
ekých pomůcek mísí se hlasy vozků, pobízejícíei
polah — krásné bílé voly, zdejšího obecně do
pravního prostředku.
Z otevřených skladů dere se podivná vůně
zelené kávy a suchých koží, Spousty zbožíse
skládají z Cařihradu, ze Smyrny, Beirutu, Alex
andrie, Bombaye, Kobe, nebo z Janova, z Mar
seille, Valencie.
Na bednách s brambory čteš nápis: Durban
I tam jsou tedy brambory »denním chlebičkem!e
Břicha lodních velikánů pojmou tisíce a tisíee
Detrických centů
Kolikráte musí zaskřípat řetěz jeřábu, než
objeví se na stěžní modrá vlajka s bílým ob-
délnikem uprostřed: znamení k odjezdu! Napo-
sled zaskřipl řetěz, ohromná kolva uvolňuje par-
ník, poslední zamávnutí šátky, poslední »Adio!«
A již dýmá hrdě železné monstrum a mizí v dálce,
by znovu s námi sblížilo daleké světy a jim při
neslo, co u nich se nevyrábí anebo nerodí .
Jen trochu dýmu, válejícího se líně po hori-
zontu, jako poslední pozdrav zbylo za neohro
Lloyd
andrie
Terst
Cařihrad
Smyrna
Beirut
Kobe
Janov
Mar
Valencie
Durban
Napa
21
article
ženým poutníkem . . . V myšlenky pohříženi
opouštíme přístav kolem bdělých finančních cer
berů, kteří v každém záhybu pláště větří kávu
anebo tabák, i jiné věci, jež fiseus (ak náruživě
miluje. V sousedství je živo. Prodávači ústřie
a všelikých mušlí hlasitě vábí kupce a »vysrkujíe
na ukázanou všeliké »frutti di mare«, aby pře-
svědčili, »kterak vše čerstvé«. Vedle v tržnici
zase ryby oko lákají (nos méně) rozličnou formou,
barvou, od mlikově bílé do zelené, černé a rudě
červené . .. Prodávači se překřikují, všeckoje
»ještě živé«, čerstvé. Velmi často voda a led
napomáhají oklamati kupce nezkušeného. Zku-
šený konsultuje nejprve oko, má li výraz. U lidi
je oko »zrcadlem duše«, u ryb »zrcadlem po-
živatelnosti«. Na oko nejčerstvější ryba, má-li za-
mžené anebo docela mrtvé oko, jest výstražným
signálem pro kupce. U vchodu tržnice »ambu-
lantní kuchyně« svými do zlatova vypečenými
exempláři nabízí se mnohým uspořiti piplavou
práci doma. O, oleji, strašidelná představo daleko
od moře žijících pozemšťanů! Jen rychle dále
od této těžké vůně, jež nutí, chtěj nechtěj uepati
si chřípí . ..
22
article
»Kvá, kvá siňóri!« láká velká babka obe
censtvo ke svému stánku s pomeranči a »man
dariny«... al un soldo a due soldi uno! Ne
jsou o nic lacinější, nežli u nás v Praze.
Chcete si koupit furlánské pantofle s ohnu
tými špičkami, jako by podle tureckých vzorů
Dévče s vkusně nahozeným šátkem na hlavěje
tichým hlasem nabízí. Při ledovém větru by
dobré služby prokazovaly, aspoň večer, v pokoji
bez kamen, jež Tersťané doposud považují z
zbytečný luxus. Projdete ještě řady prodavačů
»al minuto«, jeden má »na skladě«, totiž na kusu
hadru na zemi, železné lžičky pocínované, druhý
pestré tkaničky, třetí sirky. Mezi pozorováním
vrazil do vás prodavač vařených hrušek. Roz-
náší je v měděném, ellipsovitém kotlíku, zásoba
zašpičatělých dřívek — immaginárních vidliček
— vyčuhuje mu z kapsy usmoleného kabátu.
Otvírá ochotně víko kotlíku. Sloup sladké páry
se vyhrnul. Však už rána s druhé strany ! Místo
»pardonu« zařval vám kluk do uší: »Marroni
Roza
Praha
uno
23
article
caldi!!« Pokračujete na vlastní trh. Zde jako
v úlu! »Bionda!« volají hlasy všech odstínů.
»Bionda, vieu' quá!« (Blondýnko, pojďte seml)
apostrofují zelenářky kolemjdoucí dámu. »Biondae
je snědá jako kůrka chleba. Však neurazí se
Fráze již dávno zevšeobecněla ..
Zdejší trh liší se od našich v zimě čer-
stvou zeleninou. Trůní tu ohromné hlavy kvě-
táku, dováženého z Italie, jichž vyzývavá bělost
kontrastuje s rudou barvou rajských jablíček,
»základním kamenem« italské kuchyně. I čerstvý
salát a špinát se dobře vyjímá . . . Zvláště na
talíři, vedle chutné pečinky. Zelinářství v zimě
je sice výnosné, ale perné vydělávání chleba
v Terstu, zvlaště duje-li scirocco a spousty vody
řinou se s neúprosného nebe na žluté, kauču-
kové šaty prodavačů, netrpělivě přešlapujícíeh
a se krčících . .. Zuří-li bora, nevede se jin
lépe. »Jedovatý« vichr jako by údy odkrajoval
Rheumatism loupá nemilosrdné do těla n
šťastníků . . ..
biondo
Terst
24
article
Obloukovky zaplály. Večerní procházky na
Corsu! Vmisme se mezi ten žvatlající, podivně
sebou zmitající dav! Co prchavého, krátkého
štěstí a poťouchlého, vleklého neštěstí věší se
tu v rámé bezstarostných, zde se tísnícich
smrtelníků . . . . Chodník hlavní ulice je mo-
derní konversační sál, odkud — s ubíhajícími
hodinami — přenáší se v obydlí nádherně z
řízená i prostá, v malé, skromné pokojíčky,
kdež končivá skutkem, co tam bylo snad jen
pohledem naznačeno a úlisným slovem zapře-
deno . . ..
Obchodníci, se vší možnou raffinovaností
arranžují zboží ve vitrinách, osvětlují briskně
vyhlášky o »cenách nejlevnějších« !! jen aby
kupce dostali do krámu. Ostatní se už samo
podá. Výmluvnost, která dovede přesvědčit, již
dosahuje cíle . . . Nápis »oggeti d'arte« (umě
lecké předměty) vedle kramářských, tuctových
výrobků, umístěných účinně, dopomáhá chytati
na lep nevědomé obecenstvo. Jaké strašné
světlo vyzařují ty lampy nového systému (roz-
žhavená zirkoniová sůl dle Auerovy methody), jak
úžasně attakuje oči! Budou-li se ještě stupno-
vati effekty osvětlovací, za 50, za 100 roků
bude všecko lidstvo buď myopické, anebo docela
slepé . . . Nic se nedivím, že je zde tak ná-
padný počet — optikůl
Ubohé lidstvo! Jsi úplně bezmoeno prot
světelnému martyriu, — samo jsi upletlo n
sebe bič — svojí stálou touhou po nových
effektech . -
Nároží jsou polepena velikými divadelním
plakáty . ..
Divadlo, zábava — toť osa, kolem nížs
toči život společenský . . . Vliv divadla mani
festuje se snad ve přehnaném »sentimentalismu-
zdejších ženských očl.
Auerův
Corso
25
article
Frisury dam jsou trochu zvláštní. »Z le
ších kruhů« nosí vlašy vysoko v předu pře
hnuté, hladce načesané, nepálené — vzadu oby
čejně rozeuchané. Chudší děvčata, švadleny
krámské libují si ve frisuře úplně rozeuchano
snad na doklad své rozpustilosti. Jejich devi
sou je: »sempre allegri« ..
Bujarý názor života dochází u Terstanů
nejvýmluvnějšího projevu při konkursu v divadle
Politeama Rossetti. Za účelem veřejného po
sudku bývá totiž každoročně vypsána soutěž
nejnovějších pouličních písniček, jež odbývá se
na jevišti. V ten den ukazuje zdejší obecen-
stvo, co má v »krvi«.
Proudy »národa« valí se v ustanoveno
hodinu k Politeama Rosselli a naplňují jeho
prostranství. — Přes 3000 duší se shromáždilo,
aby slavnostně přijalo svůj »budoucí požitek
denní potravu«. Orkestr spustil veselý marš —
druhý, třeti. Připraviti »náladu«. Na podium
vystoupilo asi osmdesát synáčků, synů
otců »národa«. Pekelný ryk, jenž nezvyk-
lého cizince dosud uváděl v tiché zoufalství.
mžikem ztichlo. První píseň! Vše s napjetím
naslouchá. Když dozněla, úžasný pískot, sykot
dupot. Nešťastný autor! Konec nadějí ! Uště
pačný smích provází nechutnou melodii obecn
nevole.
Druhá, třetí, čtvrtá píseň přijata s podob-
ným enthusiasmem. — Rozmrzelosť vzmáhá se
domu.
Rosselli
Politeama Rossetti
26
article
Páté číslo ! Jakoby sluníčko vysvitlo ! Aspon
jedna písnička zachráněna. — Bouřlivý potlesk
vymáhá opakování,
»il campanile di S. Giusto« (zvonice ...)
Lehká melodie, lehký refrain. Chápavý národ
ohromujícím sborem doprovází popěvek.
Šťastný autor vítěz! Spíchal dílo svoje ze
všech možných konců, však docela v italském
genru. Právě to se tu libí!
Zavzněla trubka ! Signál, že začne loterie.
Reklamní, rozumí se. Každý návštěvník při
vehodu dostal číslo. Loterní hra začíná.
První číslo: 2843. — Všeobeené překva-
pení, smích a hvízdot. Kdo měli nízké číslo,
pišti jako na pomstu. A zase číslo, zase vy-
soké! Vrikavá štěstěna jakoby si blázny tropiti
chtěla. Pak na vystřídanou číslo menši. Uspoko-
jení na tvářích. Poznámky prší se všech stran
a zase vysoké číslo. Hluk nevole. Národ se
baví. Rozdávají se výhry. Padesátá výhra:
ženská sukně! Vyhrál ji starý dědek. Smích
hvízdot, jenž se ani nechce utišiti. Humoristické
zakončení uklidňuje i hněv těch, kteří ne-
vyhráli.
Sbor ještě jednou opakuje všechny písně.
Nevyzpytatelná »duše« davu! Kde dříve nejpro-
nikavější pískot se rozléhal, nyní zástup klidně
naslouchá, skoro se zálibou. Ale svoji »vyvo-
lenou« provázi hromovým polleskem, opakuje
hlasitě sloky se stupňovaným nadšením.
Atmosféra stala se mezitím téměř nedýcha
telnou. Východy nestačí ven se deroucím. Každý
s chutí loká čerstvý vánek a zpívaje neb po-
hvizduje nově osvojenou melodii, rozptyluje se
na ulici.
Měsíc vyšel. Bledavé světlo stříbří nedo-
zírnou plochu rozvlněného moře ... Maják mela
svoje záblesky v klid noci, strážný anděl stále
bdlcí! Veliká čtyřhranná plachta ho na oka-
mžik zaelonila: rybáři z Chioggie vyjíždějí na
lov do okolí Miramaru ..
Kéž jejich námaha jest požehnána
Adolí Kabrhe.
Miramar