ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36784140-7108-11dc-97c4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 62, person 44, org 5, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 13. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 13.
4 article
Na ranní a odpol. lisry předplácí, sei v Praze v Admin istraol sa něsle . . . . . . 2 na čtrrt lita . . . . G K — s dvojí čonálkon ma měsíe . . . . . 2 K 50h na ětvrt leta . . . . 7 K 50 ve dlialkáeht na něsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: n. . . . . 9 K 60 s dvojí zisilkos za nnřeke ze divrt leta . . . . 11 K so
Praha
5 article Spojitost otázky balkánské s východoasijskou.
Spojitost otázky balkánské s východoasijskou. Jak velice Anglie lituje své ochoty, s ní na poplach a hartusení se strany císaře Viléma II. nejen byla svolila k veliké výpravě evropské proti Číně, ale této výpravy sama byla se zúčast- nila! Jak mrzutě nyní počilá, co ji samotnu ve světové politice stálo tehdejší pomstění úkladné smrti německého vyslance Kettelera, do něhož jí jinak nebylo zhola nic! Co by Anglie dala za to, kdyby aspoň sama nebyla se přidru- žila k tehdejší válečné exekuci proti Číně? — Tehdy zajisté mělo počálek svůj ono „zlo“, jež od té doby rychle rostlo a na jehož odklizení Anglie nyni musí obětovat tolik důmyslu a sna i statkův hmotných. Tehdy, když k vůli zavra- ždění německého vyslance všechny vel- moci evropské vydaly se na dálný východ asij- ský, aby tam ztrestaly pych čínský, tehdy to bylo, že takřka zcela nepozorovaně Rusko, do- rozuměvší se s Činou, zaujalo postavení pevné, zbrojné, v Mandžursku. Když exekuce evropská proti Číně byl skončena a generál pruský se vrátil do Ber- lina, aby tu oslavil vítězství zbraní německých mad barbarsívím asijským: jediná Anglie byla zaražena a nespokojena. Počalo jí svítati, co vlastně na východním břehu říše činské vyvedla a komu tam pomohla k velikolepému úspěchu? Počalo zdáti se jí o ruském čertu, jehož si tam usadila na krk. Jisto jest, že nebýt společne válečné výpravy ovropské, způsobené pomsty- chtivou zpupností berlínskou, Rusko bylo by mělo potřebí rozhodného vítězství ve válce s Čí- nou i s Anglií, aby bylo mohlo zříditi siv Mandžursku stanici vojenskou a obchodní, tak pevnou, jakou pospíšilo si tam upraviti ještě z přítomnosti válečného loďstva anglického, ně- meckého, rakouského, francouzského a ital- ského ve žlutých vodách bez jediného výstřelu.
Vilém II Ketteler Anglie Čína dálný východ Rusko
6 article
Obsazení Mandžurska za tehdejších poměrův inženýry a kozáky ruskými zcela klidně a s úpl- ným přivolením Číny náleží k nejzajímavějším zjevům ve světových dějinách současnýcha k nejskvělejším triumfům diplomacie ruské. Tento triumf pobouřil, překvapil Anglii více než nejbližší sousedy říše čínské, Japonce. Od té doby Anglie nemá přání úsilovnější, než aby Rusko z Mandžurska opět vytiskla. Pracuje o uskutečnění toho přání už na třetí rok dů- sledně a všemi praktikami a úskoky diplomati- ckými. Zkoušela to z počátku v Číně samé, žá- dajíc na ní naprosté zrušení smlouvy s Ruskem. Nadála se, že Čína, od půl stolotí zvyklá, v všem všudy podříditi se jejím pokynům a bez odmluvy vykonávati rozkazy její, nebude otálel ani den, a vypoví Rusku svou smlouvu mandžur- skou, totiž zruší své slovo. Však časy se změ- Čínská zeď už dávno padla a i v Pekinu se devěděli, že pověstné hliněné nohy, jež od války krimské svět protislovanský s oblibou a s po- směchem podkládal kolosu ruskému, od té doby pomalu se přestěhovaly pod kolos — anglický! Toto poznání nabylo i v daleké Číně úplné po- tvrzení válkou anglo-burskou! Zcela dle pravdy lze nyni říci, že „vítězství“ nad Bury stalo se Anglii nejdříve osudným ve východní Asii, ze- jmena v Číně, která od tří let někdejšího stra- šáka londýnského už se nebojí, ohmatávajíe jeho podstavec, na jehož zbudování tak dlouho sam dodávala — hlínu! Když tedy Anglie s mrzutostí seznala, že svou krátkou ruku, namířenou proti Rusku na východě asijském, nemůže nastavit rukou čínskou, počala prováděti tytéž praktiky svě se sousední ostrovní říší japonskou. Jala se naháněti jí strachův z výbojnosti ruské. klerá prý se nezastaví na východním pobřeží nily!
Japonec Anglie Rusko Čína Peking Bura Asie
7 article
pevniny asijské, nýbrž bez rozpakův přeskočí i protější ostrovy. Vláda japonská dosti dlouho vzpírala se těmto šeptům anglickým, ale když v říši její, patrně rozdmýchána penězi angli- ckými válečná strana v domácím obyvatelstvu nabývala vrcholu, dala se s Ruskem do vyjed- návání, jehožto posavadní průběh čtenářům jes znám až do okamžení téměř posléze minulých. Anglii podařilo se nejen rozdělati o táz ku rusko-japonskou, ale už i přiložiti doutnák na děla rusko-japonská, uvésti na jednací pořad politiky světové rusko-japonskou válku. Do- jde-li na tuto válku, nebo nedojde-li na ni, té chvíle není lze pověděti s určitostí. Jen tolik jest jisto, že i z Petrohradu i z Tokia napořád do- cházejí zprávy, že tu i tam strany vládní jsou nakloněny míru a že mezi oběma městy napořád se vyjednává, aby k válce nedošlo. Zbrojení, jež se strany ruské se provozuje neměně horlivě, než se strany japonské, slouží jen k tomu, aby úsilí diplomatické, snažící se zachovati mír, tím důrazněji bylo podporován . Však než zjednáno bude rozhodnuti ve sporu rusko-japonském, dlužno už přihlédnouti k okolnosti, ke které jsme na těchto místech obrátili zřetel už při samém vzniku jeho. Dne už nikdo nepopírá, že otázkarusko-japon- ská jest v nejužším, těsném spo- jení s otázkou balkánskou. Ani pro diplomacii a pro dějiny politické v době telegra- fův a železnic není vzdálenosti. Jihovýchod ovropský jest té doby přímo spojen se severo- východem asijským. Spojitkem jejich přímým jest Rusko a — nepřímým opět Anglie! Ta ny- nější dobou má proti Rusku v ohni dvě železa doufajíc zcela bezpečně, že někde to chytne; buď v Asii nebo v Evropě.
Rusko Anglie Petrohrad Tokio Asie Evropa
8 article
Dopisy z vládních kruhův vídeňských v li- stech berlínských a mnichovských už zcel vážně zabývají se vlivem, jejž válka ruská ve východní Asii nezbytně by měla na věci bal- kánské. Uvažují, že Turecko asi by se ocitlo v domnění, že nabylo volné ruky, aby mohlo opřiti se navrženým opravám v Makedonii, vi- douc, že Rusko jest zaměstnáno daleko odtud v Asii. Udržuje se prý sice přesvědčení, že Rusku i v tom případě zbude dosti zbrojné moci, aby mohlo uvésti v platnost svůj vliv na rozvoh věcí balkánských, ale zároveň připoušti se mož- nost, že dílo oprav mohlo by utrpěti úraz, kdyby znova vzplanulo povstání make- donské, jež za některých okolností velm snadno by mohlo z celého Balkánu udě- lati jediné bojiště. A tu zcela přímo poukazuje se na Anglii, která prý by ráda viděla, kdyby otázka balkán- ská vzplanula, když Rusko větší částí své moci zbrojné bude upoutáno k východní Asii. Vzhledem k této možnosti dopis vídeňský do Berlína stejně jako do Mnichova vykládá, že ovšem i Rakousko-Uhersko by mohl býti uvedeno do situace nepříjem- né, na rozpaky; ale pokud by prý bylo možno, že by hrálo úlohu bedlivého pozorovatele uvažujíc, že národům na Balkáně by velmi prospělo, kdyby prý jim byle puštěno žilou!! — Tento výrok dlužno zapsati si do paměti Jest z něho patrno, jakou šlechetnou a mravnou úlohu diplomacie rakousko-uherská přes všechno ujednání s Ruskem z r. 1897 a přes nejnovějš „opravní návrhy“, sestavené společně s Ruskem v Mürzstegu, hraje v otázce balkánské. „Pusti žilou“ národům balkánským, totiž křesťanským Slovanům tamějším, kdyby Rusko mělo plné ruce práce jinde. Doufejme, že říše ruská a obezřelnost jeji diplomacie stačí zmařiti i „přátelskou“ službu velmoci spřízněné, jako posud maří nástrahy svých nepřátel.
Asie Turecko Makedonie Rusko Balkán Anglie Berlín Mnichov Rakousko Uhersko Mürzsteg
9 article
V kuloarech cislajtánské delegace bylo pro- neseno dnes trpké, ale pravdivé slovo, že ma- darskou obstrukci, tou dobou nedozírnou, zaplati také Cislajtánie. Materiálně. Dietami členům dele gace. Sešla se 15. prosince minulého roku Dnes jest 12. ledna. Delegace nalézá se v po čáteích své práce. Byly již kampaně delegací jež odbyly se za 20 dní. Možno již dnes však říci, že tak dlouhé zasedání, jakým jest sesse 1903/4 nebylo ještě nikdy. Vzhledem na nehotovost obou zákonů, před ložených maďarskému parlamentu ve příčině rokrutového kontingentu na rok 1903 a vzhle- dem na prohlášení, které učinil včera ve sně- movně poslanecké hr. Tisza v ten rozum, že ma- ďarská delegace půjde do Vidně teprve, až budou oba zákony rekrutové hotovy, delegát dr. Strán- ský navrhl, jakmile byl odbyť rozpočet minister- stva zahraničního, by jednání delegací bylo pře rušeno. Návrh jest zajisté věcně odůvodněn celá skutečnost v druhé polovině říše nasvědčuje. že by vídeňský parlament a jeho delegace ne- měly se vydávati opětně do stavu, do kteréhose dostala říšská rada loni při zákoně rekrutovém. Udělala totiž zákon do zásoby, který byl po- tvrzen císařem a v úřadním listě vyhlášen a musil potom s velkými obtižemi následkem změn, jež staly se v druhé polovině říše, být také tady změněn. Původně tento návrh odroču- jící učiniti chtěl německý nacionál dr. Sylvester. Ale páni z německé strany lidové opětně ukázali, že jsou třtinou, větrem se klátící. Odhodlali se být hodnými, návrh na odročení nepodali, ba hlasovali také proti návrhu dra. Stránského, pro který byli jen navrhovatel, pak dr. Kramář a dr.
Tisza doktor Strán Sylvester Stránský Kramář Cislajtánie
10 article
Šusteršič. Dvě excellence naléhají veškerým tlakem, aby celý rozpočet promrskal se ve vý- boru. Jest to president delegace bar. Gautsch a předseda rozpočtového výboru dr. Bärnreither Jaký má vzhledem na věci nahoře pověděné tento chvat smysl, nejde nám na rozum. V odpolední dnešní schůzi, když byl odro- čovací návrh českého delegáta zamitnut, pozor- nost vzbudila dlouhá řeč nového ministra vojen ství, polního maršálka Pitreicha. Tento ná pěkný sonórní přednes, jímž snad také vysvětluje se že tentokráte mimořádně přednášel věci, patrně korunou schválené. Kromě toho měl před sebou ležeti vytištěny své výklady.
Gautsch doktor Bärnreither
11 article
Největší zájem vzbudilo sdělení reser- vátního rozkazu tajného, který byl vy- dán ve příčině plukovních řečí. Po té stránce ministr prohlásil, že rozkaz ten bude co nejpřís- něji se vykonávati a dodal, že neznalost jazyka německého nemá býti překážkou k dosažení hod- nosti důstojnické. Protože ministr hned předem výslovně a důrazně dal ujištění, že vše, co mluví, jest provedeno, očekáváme, že cís. král. korrespondenční kancelář v officiální své povin- nosti tuto čásť ministrových výkladů také veřej- nosti nezatají. Na všechen způsob však, necht vojenská správa vezme na vědomost, že vykoná- vati se bude českými poslanci nejsvědomitějšt kontrola nad vykonáváním a zachováváním reser vátního rozkazu toho. Do výboru rozpočtového dostala se odpo- ledne zpráva krakovského „Času“ o stanovisku. které zaujímá vláda dra. Körbra k nynějším kardinálním požadavkům zástupců českého ná- roda: ku požadavku po faktické obnově vnitern češtiny a ku požadavku po spolehlivém zabez- pečení české university na Moravě. Zpráva t všelijak komentována. Poslanci čeští — byli tu také dnes takoví, kteří nejsou členy delegací — prohlásili co nejrozhodněji a nejurčitěji, že jim o žádných nabídkách vládních není povědomo nic a že také s nikým, nikde a nikdy v posledn době nejednali a nevyjednávali.
český univerzita na Morava
12 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 12. ledna.
Vídeň
13 article
Z Vídně, 12. ledna. (C. - B.) Rozpočtový výbor rakouský rokova dál o rozpočtu ministerstva zahraničný c vě cí. Rel, markýz Bacquehem konstatoval ve svém doslovu, že nebylo odporu vážnějšího proti směru zahraničné politiky a vyskytší se rozpaky ministr hleděl rozptýliti. Zastával se trojspolku proli vývo- dům del. dra. Kramáře, domnívaje se, že je hlavním základem mírové politiky. I Francie prý svůj nepří znivý úsudek o něm změnila. Balkánský program rakousko-ruský nemohl být úplný od samého po- čátku; mürzstegskou schůzkou byl znamenitě do plněn. Co se stane v budoucnosti, neví, ale osvěd čený důvěrný poměr k Rusku opravňuje naději, že také budoucí otázky budou svorně řešeny. Přiznává, že zahraničná politika nesmí říditi se jednostrannými národními zřeteli, ale nesluší také, aby úsudek o ní a postavení k rozpočtu záviselo na vnitřní politice Inšprucké události pomíjí; neboť jsou domácí zále žitostí. Rozpravu o vetu bylo by nejlépe nadobre uzavříti. Bělehradskou událost ministr posoudil prý správně; spiklenci nemají zůstávati na vynikajících místech. Pojednav o formě podpisu mezinárodních smluv, také brusselské cukerní a vybradil si úvahu o siluaci obchodně politické a kam směřuje, že ještě letos má se zavésti vyjednávání s různými státy, do plenární debaty. V podrobné debatě delegáti kníže Schön- burg a Tollinger setrvali při svém mínění, že osobité zastoupení Rakouska a Uherska na brusselské cukerní konferenci protiví se rakouskému zákonu. Kníže Schönburg nepovažuje předchozí případy za rozhodující. Před uzavřením obchodních smluv sluší věc vyjasnit, aby se onen postup neopakoval.
Bacquehem Schön Tollinger Schönburg Vídeň Francie Rusko Rakousko Uhersko dům del . doktor
14 article
Ministr brabě Goluchowski prohlásil, že obchodní smlouvy jsou uvedeny v zákoně výslovně jako smlouvy společné. Delegát dr. Sylvester přimlouval se za zří- zení obchodních zmocněnců při vyslanectvech, již by obstarávali zprávy a vyhledávali nová odbytiště. Ministr hrabě Goluchowski praví, že vy- sílání obchodních odborníků do ciziny jest vytčeno vyrovnacím zákonem. Uhry používají hojně tohoto ustanovení; Rakousko poslalo již také odborníky do Berlina. Ministerstvo zahraničných věcí nemá vlastně ingerence v té věci. Varuje před přílišnými nadějemi soudě, že odchování a posílání obratných obchod- ních cestujících jako v Americe, Anglii, Francii Německu je mnohem prospěšnější. Delegát Tollinger ujímal se alpských dobyt- kářů: — Pergelt přimlouval se za časnou do- dávku konsulátních zpráv pro tuzemské interessenty Ministr měl by se postarat, aby rakouští příslušníe v cizině netrpěli tuze kratkými úřadními hodinami rakouských konsulátův a tvrdí též, že podpis brus- selské smlouvy nesrovnává se s textem, ani duchem ústavního zákona, jež třeba pro budoucnost zabez- pečiti. Konečně přimlouval se za obchodní odborn referentství v cizině, za organisaci zahraničného obchodu zakládáním vývozních společenstev. Del. ryt. Abrahamowicz připojil se k ohra- žení proti formě podpisu brusselské smlouvy. Ministr hr. Goluchowski soudí, že k pod- poře průmyslu třeba účinné podpory obchodních kruhů a připomíná, že za svého vyslancování v B- kurešti zřídil vzorkový komptoir, o nějž interessoval se však nejvíce jen maloprůmyslníci. Na Balkáně vytlaceno rakouské zboží levnějšími výrobky angli ckými. Rakouské výrobky neodbíraly se, protože ne- zachovávány vzorky a kvalita zboží.
Goluchowský doktor Sylvester Uher Tollinger Rakousko Berlín Amerika Anglie Německo Bkurešť Balkán
15 article
Při tit. 3. del. Abrahamowicz upozorňova na vysoké poplatky za průvodní listy v Rusku, na- lehaje na jejich snížení zvlášť pro méně zámožné. Rád by, aby do konsulárních zpráv vřaďovaly se zprávy o úrodě a cenách hospodářských plodin vývozu mléčných výrobků do jihovýc odních sou- sedních zemí. Ministr hr. Goluchowski praví, že konsu látní zprávy obsahují již data o obchodních roslli nách a mléčných výrobcích a bude-li třeba, mus ministerstvo orby dáti další pokyny. O pasových po- platcích v Rusku bude se informovat a příčiníse o jejich snížení Rozpočet ministerstva zahraničných věcí a do- datečné úvěry byly polom schváleny a schůze na hodinu přerušena. Po jejím obnovení ujal se slova delegát dr Stránský k formálnímu jednání, pravě: Ve včerejš schůzi poslanecké sněmovny uherské prohlásil před- seda ministerstva hrabě Tisza, že nesvolá schůzi delegace, dokud nebudou vyřízeny dvě předloby jednacího pořadu, třeba i bylo nutno prodloužiti za tímný rozpočet přes dva měsíce. Z toho patrno, že V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8 h .. . . ns 2k od polední- Ve filialkách na venkovět ranní číslo. . . . . . . odpolodní . . . . . . . . Bh Inserát platí se hotevě zapřel. Přeplacení a Inserty přijtmá sdminl- strsce v Masianské ullci č. 3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ozpedice „Národnich Listá“. Rukopisy se novracejí.
Goluchowský Stránský Tisza Národnich Rusko poslanecký sněmovna
16 article
hrabě Tisza samovolně odročil schůzi uherské dele- gace a po případě vymůže prodloužení zalímného rozpočtu. Nerad by, abychom jako loni s brane- ckým kontingentem octli se v nebezpečí a usnesli něco, co by se později pro uherské události musilo odvolávati. Loňský precedens ubližil dobré pověsti Rakouska v cizině a proto by nebylo dobře utržiti si novou blamáž. Nepovažuje Tiszovo prohlášení za zcela správné, protože delegace byly svého času jistě svolány za jeho souhlasu a proto nemá práva odročovati je hned na několik měsíců. Z dilemalu toho vyvázne se jen odročením našich porad. Je toho třeba také proto, že struktura delegací dle státního základního zákona nesnese jednostranného odročení. Navrhuje odročiti výborové porady, dokud uherská delegace nebude pokračovati ve své práci. Del. bar. Chlumecký souhlasí s vývody del. dr.
Tisza Chlumecký Rakousko
17 article
Stránského o společném vojště, ale ne s odročením porad, doufaje, že odvod v Uhrách bude záhy pro- veden. Přerušením parlamentních porad uherských pro práce dlegační rozmnožila by se odvaha ob- strukčníků. Přerušením porad v rakouské delegaci naskytl by se obstrukci uherské vliv na náš postup a její prestiž by se rozmnožil. Nesdíli obavy dra. Stránského a proto žádá, by se jeho návrh zamítl. Del. dr. Stránský nesdili náhled bar. Chlume- ckého o společenství armády. Těžiště tohoto spole- čenství záleží v něčem zcela jiném než v jednotném velení. Del. dr. Derschatta je povděčen dr. Stránskému, že zmínil se o Tiszově řeči, ale vzpírá se odročení porad. Jsou-li obavy, že Maďaři dostanou cenu za vyřízení branecké předlohy na vrub společné armády, bude v plenu dosti času zaujmouti náležité posta- vení. Delegační jednání nesmí se protahovati. Třeba jen, aby plenum rokovalo o řádném a mimořádném vojenském rozpočtu, dokud vojenský výbor uherské delegace neukonči porady o těchto rozpočtech. Tuto přednese po případě také v delegačním plenu. Del. Pergelt je rovněž proti návrhu dra. Strán- ského. Ať rozhodne plenum, má-li výbor přerušiti svou práci.
Stránský Del doktor Derschatt Tiszův Maďar Pergelt Uhry Chlum
18 article
Ref. bar. Walterskirchen zahajuje rokování o řádném rozpočtu vojenském, lituje, že branná moc nebyla rozmnolena a před- kládá odborové resoluce v poměrném (dle kvoty) roz- dělení vojenských a námořnických potřeb, o hojněj- ším účastenství zemědělských organisací při dodáv- kách a hojnějších dodávkách maloživnostenských. Lituje, že pro odpor v Uhrách nemohly se zlepšiti poměry vojenských pensistů, vdov a sirotků, pro snadněna důstojníkům cesta po železnicích jejím zdra- žením. Konečně troufá, že ministr vojenství rozptýtí obavy o jednotu armády. K Derschaltovu návrhu usnešeno rozděliti po- všechnou debatu a rokovati nejprvé o ústupcích, povolených Maďarům a potom o řádném rozpočtu vojenském. Předseda dr. Bärnreilher praví, že vojenské otázky, o nichž se jedná, přetřásají se živě nejenv obou polovinách říše, ale byly také předmělem ve- lice důležitých enunciací koruny; zaměstnávaly členy výboru způsobem nejintensivnějším a měly za následek nejen návrh del. Derschatty, ale i četné dotazy, jež řečník předloží nyní ministru vojenství, s čímž souhlasili téměř všichni členové výboru. V uvážení toho, co prohlásila uherská vláda ve vě- cech společné armády a co lze považovati za její program v záležitostech vojenských, učiní se tyto dotazy, by se seznalo, jaký vliv budou míti zmíněné náhledy uherské vlády na poměry ve vojsku, na nichž jsme tak dobře zúčastněni jako Uhry.
Derschaltův Maďar doktor Bärnreilher Uhry
19 article
1. Řeklo-li se, že odznaky společné armády. jichž se dnes užívá, změniti se mají způsobem, vy- hovujícím státoprávnímu poměru Uher, musíme se tázati, jakým způsobem má se tato záležitost pro nedilné celkové těleso rakousko-uherského vojska rozřešiti, a tážeme se ministra, v jakém stadiu se tato záležitost nalezá a jak bude rozřešena. 2. Bude-li novým trestním řádem vojenským za- vedena v Uhrách jednací řeči maďarština, přeje si řečník odpověď, jak bude upravena po stránce jazy- kové olázka jazyková při ústním řízení soudním jak ve vojště cislajtánském, tak u vojenských soudů ra- kousko uherských. 3. Řečník táže se, proč na příště bude pouze ministru zeměbrany rozhodovati o úlevách při službě, pokud týkají se také armády společné. 4. Řada otázek se naskytá, uváží-li se jednotný duch, jednotná organisace, rasousko uberského vojska, zachování jeho tradice, zdatnosti a stejnoměrného vzdělání sboru důstojnického a lážeme se: a) jakým způsobem se tyto základní požadavky srovnajís okolností, že vojenské sbory druhé poloviny říše opatřili se mají příště důstojníky, kteří jsou státními občany druhého státu monarchie? b) jak lze srov- nati nutnost jednotného postupu výchový důstojnictva
Uhry
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Momentky z Terstu. Zimní nálada. Rozlohou města, počtem obyvatelstva, ru chem pouličním, moderními dopravníky, velikým sklady, tonoucími večer v záplavě reklamních světel, množstvím zahálejících passantů obojího pohlaví, ubíjejících den flirtováním, dosahuje Terst právem titulu přímořského velkoměsta Veliký přistav Lloydu vítá co den několik par níků, přivážejících zámořské plodiny, mola obklo- pena jsou stále hojným počtem plachetních lodi, zvláště italských se zeleninou a cihlami, hrdých škunerů a brig řeckých. Odevšad řinči řetězy jeřábů, hlučí výkřiky lodníků, gestikulujících hlasitě znamení dávajících ke zdviháni zboží ostrým »virá«, táhlým »majná« ke spouštění konečným »op« k zastavení práce. Jeřáby hydraulické supají hvízdavě, vyzdvi hujíce baliky bavlny, sevřené železnými obručem anebo veliké sudy vína. A ve hřmot mechani ekých pomůcek mísí se hlasy vozků, pobízejícíei polah — krásné bílé voly, zdejšího obecně do pravního prostředku. Z otevřených skladů dere se podivná vůně zelené kávy a suchých koží, Spousty zbožíse skládají z Cařihradu, ze Smyrny, Beirutu, Alex andrie, Bombaye, Kobe, nebo z Janova, z Mar seille, Valencie. Na bednách s brambory čteš nápis: Durban I tam jsou tedy brambory »denním chlebičkem!e Břicha lodních velikánů pojmou tisíce a tisíee Detrických centů Kolikráte musí zaskřípat řetěz jeřábu, než objeví se na stěžní modrá vlajka s bílým ob- délnikem uprostřed: znamení k odjezdu! Napo- sled zaskřipl řetěz, ohromná kolva uvolňuje par- ník, poslední zamávnutí šátky, poslední »Adio!« A již dýmá hrdě železné monstrum a mizí v dálce, by znovu s námi sblížilo daleké světy a jim při neslo, co u nich se nevyrábí anebo nerodí . Jen trochu dýmu, válejícího se líně po hori- zontu, jako poslední pozdrav zbylo za neohro
Lloyd andrie Terst Cařihrad Smyrna Beirut Kobe Janov Mar Valencie Durban Napa
21 article
ženým poutníkem . . . V myšlenky pohříženi opouštíme přístav kolem bdělých finančních cer berů, kteří v každém záhybu pláště větří kávu anebo tabák, i jiné věci, jež fiseus (ak náruživě miluje. V sousedství je živo. Prodávači ústřie a všelikých mušlí hlasitě vábí kupce a »vysrkujíe na ukázanou všeliké »frutti di mare«, aby pře- svědčili, »kterak vše čerstvé«. Vedle v tržnici zase ryby oko lákají (nos méně) rozličnou formou, barvou, od mlikově bílé do zelené, černé a rudě červené . .. Prodávači se překřikují, všeckoje »ještě živé«, čerstvé. Velmi často voda a led napomáhají oklamati kupce nezkušeného. Zku- šený konsultuje nejprve oko, má li výraz. U lidi je oko »zrcadlem duše«, u ryb »zrcadlem po- živatelnosti«. Na oko nejčerstvější ryba, má-li za- mžené anebo docela mrtvé oko, jest výstražným signálem pro kupce. U vchodu tržnice »ambu- lantní kuchyně« svými do zlatova vypečenými exempláři nabízí se mnohým uspořiti piplavou práci doma. O, oleji, strašidelná představo daleko od moře žijících pozemšťanů! Jen rychle dále od této těžké vůně, jež nutí, chtěj nechtěj uepati si chřípí . ..
22 article
»Kvá, kvá siňóri!« láká velká babka obe censtvo ke svému stánku s pomeranči a »man dariny«... al un soldo a due soldi uno! Ne jsou o nic lacinější, nežli u nás v Praze. Chcete si koupit furlánské pantofle s ohnu tými špičkami, jako by podle tureckých vzorů Dévče s vkusně nahozeným šátkem na hlavěje tichým hlasem nabízí. Při ledovém větru by dobré služby prokazovaly, aspoň večer, v pokoji bez kamen, jež Tersťané doposud považují z zbytečný luxus. Projdete ještě řady prodavačů »al minuto«, jeden má »na skladě«, totiž na kusu hadru na zemi, železné lžičky pocínované, druhý pestré tkaničky, třetí sirky. Mezi pozorováním vrazil do vás prodavač vařených hrušek. Roz- náší je v měděném, ellipsovitém kotlíku, zásoba zašpičatělých dřívek — immaginárních vidliček — vyčuhuje mu z kapsy usmoleného kabátu. Otvírá ochotně víko kotlíku. Sloup sladké páry se vyhrnul. Však už rána s druhé strany ! Místo »pardonu« zařval vám kluk do uší: »Marroni
Roza Praha uno
23 article
caldi!!« Pokračujete na vlastní trh. Zde jako v úlu! »Bionda!« volají hlasy všech odstínů. »Bionda, vieu' quá!« (Blondýnko, pojďte seml) apostrofují zelenářky kolemjdoucí dámu. »Biondae je snědá jako kůrka chleba. Však neurazí se Fráze již dávno zevšeobecněla .. Zdejší trh liší se od našich v zimě čer- stvou zeleninou. Trůní tu ohromné hlavy kvě- táku, dováženého z Italie, jichž vyzývavá bělost kontrastuje s rudou barvou rajských jablíček, »základním kamenem« italské kuchyně. I čerstvý salát a špinát se dobře vyjímá . . . Zvláště na talíři, vedle chutné pečinky. Zelinářství v zimě je sice výnosné, ale perné vydělávání chleba v Terstu, zvlaště duje-li scirocco a spousty vody řinou se s neúprosného nebe na žluté, kauču- kové šaty prodavačů, netrpělivě přešlapujícíeh a se krčících . .. Zuří-li bora, nevede se jin lépe. »Jedovatý« vichr jako by údy odkrajoval Rheumatism loupá nemilosrdné do těla n šťastníků . . ..
biondo Terst
24 article
Obloukovky zaplály. Večerní procházky na Corsu! Vmisme se mezi ten žvatlající, podivně sebou zmitající dav! Co prchavého, krátkého štěstí a poťouchlého, vleklého neštěstí věší se tu v rámé bezstarostných, zde se tísnícich smrtelníků . . . . Chodník hlavní ulice je mo- derní konversační sál, odkud — s ubíhajícími hodinami — přenáší se v obydlí nádherně z řízená i prostá, v malé, skromné pokojíčky, kdež končivá skutkem, co tam bylo snad jen pohledem naznačeno a úlisným slovem zapře- deno . . .. Obchodníci, se vší možnou raffinovaností arranžují zboží ve vitrinách, osvětlují briskně vyhlášky o »cenách nejlevnějších« !! jen aby kupce dostali do krámu. Ostatní se už samo podá. Výmluvnost, která dovede přesvědčit, již dosahuje cíle . . . Nápis »oggeti d'arte« (umě lecké předměty) vedle kramářských, tuctových výrobků, umístěných účinně, dopomáhá chytati na lep nevědomé obecenstvo. Jaké strašné světlo vyzařují ty lampy nového systému (roz- žhavená zirkoniová sůl dle Auerovy methody), jak úžasně attakuje oči! Budou-li se ještě stupno- vati effekty osvětlovací, za 50, za 100 roků bude všecko lidstvo buď myopické, anebo docela slepé . . . Nic se nedivím, že je zde tak ná- padný počet — optikůl Ubohé lidstvo! Jsi úplně bezmoeno prot světelnému martyriu, — samo jsi upletlo n sebe bič — svojí stálou touhou po nových effektech . - Nároží jsou polepena velikými divadelním plakáty . .. Divadlo, zábava — toť osa, kolem nížs toči život společenský . . . Vliv divadla mani festuje se snad ve přehnaném »sentimentalismu- zdejších ženských očl.
Auerův Corso
25 article
Frisury dam jsou trochu zvláštní. »Z le ších kruhů« nosí vlašy vysoko v předu pře hnuté, hladce načesané, nepálené — vzadu oby čejně rozeuchané. Chudší děvčata, švadleny krámské libují si ve frisuře úplně rozeuchano snad na doklad své rozpustilosti. Jejich devi sou je: »sempre allegri« .. Bujarý názor života dochází u Terstanů nejvýmluvnějšího projevu při konkursu v divadle Politeama Rossetti. Za účelem veřejného po sudku bývá totiž každoročně vypsána soutěž nejnovějších pouličních písniček, jež odbývá se na jevišti. V ten den ukazuje zdejší obecen- stvo, co má v »krvi«. Proudy »národa« valí se v ustanoveno hodinu k Politeama Rosselli a naplňují jeho prostranství. — Přes 3000 duší se shromáždilo, aby slavnostně přijalo svůj »budoucí požitek denní potravu«. Orkestr spustil veselý marš — druhý, třeti. Připraviti »náladu«. Na podium vystoupilo asi osmdesát synáčků, synů otců »národa«. Pekelný ryk, jenž nezvyk- lého cizince dosud uváděl v tiché zoufalství. mžikem ztichlo. První píseň! Vše s napjetím naslouchá. Když dozněla, úžasný pískot, sykot dupot. Nešťastný autor! Konec nadějí ! Uště pačný smích provází nechutnou melodii obecn nevole. Druhá, třetí, čtvrtá píseň přijata s podob- ným enthusiasmem. — Rozmrzelosť vzmáhá se domu.
Rosselli Politeama Rossetti
26 article
Páté číslo ! Jakoby sluníčko vysvitlo ! Aspon jedna písnička zachráněna. — Bouřlivý potlesk vymáhá opakování, »il campanile di S. Giusto« (zvonice ...) Lehká melodie, lehký refrain. Chápavý národ ohromujícím sborem doprovází popěvek. Šťastný autor vítěz! Spíchal dílo svoje ze všech možných konců, však docela v italském genru. Právě to se tu libí! Zavzněla trubka ! Signál, že začne loterie. Reklamní, rozumí se. Každý návštěvník při vehodu dostal číslo. Loterní hra začíná. První číslo: 2843. — Všeobeené překva- pení, smích a hvízdot. Kdo měli nízké číslo, pišti jako na pomstu. A zase číslo, zase vy- soké! Vrikavá štěstěna jakoby si blázny tropiti chtěla. Pak na vystřídanou číslo menši. Uspoko- jení na tvářích. Poznámky prší se všech stran a zase vysoké číslo. Hluk nevole. Národ se baví. Rozdávají se výhry. Padesátá výhra: ženská sukně! Vyhrál ji starý dědek. Smích hvízdot, jenž se ani nechce utišiti. Humoristické zakončení uklidňuje i hněv těch, kteří ne- vyhráli. Sbor ještě jednou opakuje všechny písně. Nevyzpytatelná »duše« davu! Kde dříve nejpro- nikavější pískot se rozléhal, nyní zástup klidně naslouchá, skoro se zálibou. Ale svoji »vyvo- lenou« provázi hromovým polleskem, opakuje hlasitě sloky se stupňovaným nadšením. Atmosféra stala se mezitím téměř nedýcha telnou. Východy nestačí ven se deroucím. Každý s chutí loká čerstvý vánek a zpívaje neb po- hvizduje nově osvojenou melodii, rozptyluje se na ulici. Měsíc vyšel. Bledavé světlo stříbří nedo- zírnou plochu rozvlněného moře ... Maják mela svoje záblesky v klid noci, strážný anděl stále bdlcí! Veliká čtyřhranná plachta ho na oka- mžik zaelonila: rybáři z Chioggie vyjíždějí na lov do okolí Miramaru .. Kéž jejich námaha jest požehnána Adolí Kabrhe.
Miramar