ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 367a3d10-7108-11dc-a19a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 91, place 49, org 7, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. ledna 1904.
4 masthead
. Číslo 13.
5 article
s tím, že v učebním plánu pro vojenské vychovávací ústavy jednoho stálu monarchie zavésti se mají zvláštní specifické změny, a že důstojnictvo má jako dosud, vychováno býti ve stejném duchu, by mohlo zastávati službu ve všeobecné armádní řečí? 5. Pomýšlí se snad ještě na jiné, jednotné orga- nisace společného vojska se týkající ústupky a v čem spočívají? Del. dr. Kramář podotýká, že uvedené olázky jejich důvody odpovídají ovšem mínění převážné většiny, ale že však s jejich úpravou a stylisací sou- hlasiti nemůže, a vyhražuje si, že, až je ministr vo- jenství zodpoví, sdělí stanovisko své strany a svého národa, a předloží po případě nové a jiné dotazy.
Del doktor Kramář
6 article
Ministr vojenství Pitreich přípomíná především okolnost, že jak vojenská správa — jak jí povinnost káže — vytasí se s nějakými návrhy na zlepšení nebo posilu branných zařízení, vyskytnou se více méně oprávněné hlasy o přiměřené za ně náhrady v nichž jeví se ve většině případů ostré politické prolivy stran a národů. Jak možno tu dospěti k střízlivé, nepředpojaté úvaze? A ta není nikde tak důležita jako při branných institucích. Zodpovědnost za hodnotu branných institucí spadá na činitele, již na ně mají vliv. Poukazuje na hmotné činitele t.j branné instituce a počet zdalných, vycvičených bo jovníků a na ducha armády, jež jsou v úzkém styku. V branných institucích jsme se velice opozdili zvlášť pro osudy braneckého kontingentu uherského a trvání při nevhodných ustanoveních branné ústavy jež činí v nejednom ohledu břemena jednotlivce větší než vojensky třeba. Vojenská správa ukončila práce jež předcházeli musily revisi branných zákonů, již v polovicí 90. let a odevzdala je oběma vládám, le nesnáze s hospodářským vyrovnáním kázaly zatlm odročiti zvýšení braneckého kontingentu až do nového branného zákona. Když nebylo možná sehnatí ze skrovného kontingentu 6000 m. pro houfnicová děla vojenská správa byla nucena požádati za jeho roz množení. Proto došlo na brannou předlohu z r. 1902 o náhradních záložnících.
Pitreich
7 article
Protože se proti tomuto používání náhradní zá lohy ozvaly různé pochybnosti a že se také vojenské správě zdálo účelnějším, aby do revise branného zá- kona povoloval se jí zvýšený prozatímní kontingent nováčků, byla první předloha odvolána a nahrazena druhou, ve které byl ponechán návrh na používán náhradní zálohy jen 6000 mužů pro divisi houfni covou, horského dělostřelectva a námořnictva. Když se však ukázalo, že děla nebudou dodána do pod- zimku, upuštěno i od tohoto požadavku, takže zvý- šení kontingentu nováčků obnáší pouze 21.900 mužů. Osuď této druhé branné předlohy jest dosta- tečně znám a při jejim projednávání v uherském vý boru vyskytly se snahy, by za zvýšený kontingent nováčků splnily se určité požadavky ve výpravě vojska. Při vyjednávání ve věci té se ukázalo, že lze tu dospěti k přiměřenému výsledku jen tehdy, až budou stanoveny nejen základy, ale i podrobnosti nového branného zákona. Za potřebných k tomu prací tří vojenských ministerstev prohlásila uherská vláda, že část otázek musí se ponechati k projednání při branném zákoně. Poměry při letní změně uherské vlády utvářily se však tak nepříznivě, že na podzim, by docílilo se nové vlády, byla tato zmocněna, aby o nejdůležitějších vojenských olázkách učinila pro- hlášení.
8 article
V příčině armádního ducha praví ministr, že činí-li se vojenské správě v každém kroku překážky a obtíže a je-li armáda vysazena útokům, třeba se tázati, zda se tím na jedné straně neotřásá tvůrči chuť a oddanost k těžkému povolání a na druhé zda se tím nevzbuzuje nejistota v osud jednollivce a celku. Jestliže přes vše to, jak tomu skutečně také jest, armáda ve své věrnosti nasazuje veškeru svou sílu, by docílilo se plné válečné zdatnosti, jest to důsledek důvěry v sebe a v celek, především však důvěra armády k nejvyššímu veliteli a nezvralný důkaz, že armáda hluboce prodchnuta jest pravýma spolehlivým vojenským duchem. Ministr chválí vystupování vojska při zjednávání pořádku a při živelních pohromách a vytýká, že jeví se velmi často a sice ne bez výsledku snaha, vy- líčiti tradicionálního ducha armády jako beránka hříchy snímajícího, jenž kalí dobrou shodu mezi vojskem a obyvatelstvem a některé národy tísní, což musí se co nejdříve zameziti. Armádní duch má však svůj prvý a nejdůležitější pramen ve válečných dějinách, neboť rakouské vojsko ve věrném vykoná vání svých povinností, oddané vytrvalosti a obětavé mužnosti snese historické porovnání s nejlepšími vojsky světa. Rakousko uherští národové mají dobré vojenské vlastnosti, avšak duch rozhoduje při vytrvalosti ve vojenském žití a zvláště v těžkých hodinách boje.
Rakousko
9 article
Armádní duch vyvinul se ze základu, jenž musí být správný nejen v obecném vojenském smyslu, ale také se zřetelem na odhad národního cítění a smý- šlení. Druhý pramen, z něhož armádní duch těží,je reglement, v němž jeví se vůle vrchního vojenského pána o způsobu, jak se má stav posuzovati, povin- nosti konati, zákona vážiti a živobytí zavésti. Vojáci mají zachovati si ducha reglementu a odstraniti vše, co by mohlo zavdati podnět k třenicím; kárajíce kde toho třeba. Musí však také dbát, aby politické a národní prolivy nevnikaly do armády a nesmí tipěti, aby příslušníci jednoho národa nevynášelis nad jiné. Rakousko-uherské vojsko je vojskem lido- vým, ani německým, ani maďarským, českým nebo polským a jiným, nýbrž společným vojskem všech národů. Avšak vojenská správa musí zkoumati, vyhovu- jí-li dosavadní instituce a jejich duch charakteristice naší armády, nebo třeba snad změn, aby souhlasily podmínky k dosažení úplné válečné zdatnosti a po- žadavky, vyplývající z našich politických a národ- ních poměrů.
10 article
Pokud týká se jazykové otázky, rozumí se samo sebou, že třeba dělati rozdíl mezi řečí velení služby a mezi tak zvanou řečí plukovní. Oné je na- prosto třeba, uznali to státníci, za jejichž spolupů- sobení pořízeny vyrovnací zákony, zejmena Deák hr. Andrassy. Způsobila-li tato otázka tak veliké rozčilení, to proto, že vyvinovala se národní citli vost, jež se snadno rozplameňuje. Ministr poukazuje na nesnáze s vedením velkých mass vojska v příští vojně, jež vyžaduje, aby odstranilo se vše, co by mohlo působiti rušivě. Mužstvo musí býti poučováno jen v řeči, již voják dokonale rozumí. Kdyby se různost velíci a služební řeči rozšířila na celou massu, byla by tim znesnadněna jednotnost a prostota bojových dějův. neboť musilo by se používati různojazykových kontin- gentů ve zvláštních sborech. Hluboce odůvodněna v povaze boje je úloha vrchního vojenského pána a nikdo netaj si nebezpečí, jež by vzniklo, kdyby se skracoval jeho význam a to, co odtud vyplývá pro vojenství. Tu dospívá se o nutnosti jednolného ve- lení a služební řeči k týmž koncům, jako státníci Deák a Andrassy. Z politických a čistě vojenských důvodů třeba, aby starodávná mez nebyla měněna.
Deák Andrassy
11 article
Ministr praví dále, že žádný ministr vojenství na světě nemohl by učiniti opatření, kterým by se náhle otřásla zdalnost armády a soukromé poměry důstojníků byly jím co nejcitelněji dotčeny. Ve vět- šině případech jednalo se o ziskání domovského práva a státního občanství důstojníků. Za běžný rok přesazeno asi 200 osob od rakouských k uher- ským plukům, což jest ovšem z vojenského stano- viska počet povážlivý. V přesazování bude se po- stupně pokračovati, pokud bude to možno, ale hra- nice možnosti ronkazem z r. 1868 uherským důstoj- níkům vymezeného vřadění do uherských pluků končí tam, kde zdatnost společné armády, nebo do- cífení její plné válečné síly byla by ohrožena. V příčině otázky plukovní řeči třeba v první řadě vytknouti, že pro posuzování její znalosti pro vykonávání služby musí se příště vzíti značně ostřejší měřítko, nežli dosud. Plukovní řeči věnovala se ode dávna velká po- zornost a nařizováno často, aby se ji věnovala větší péče a při zařaďování důstojnictva dbalo se na její známost, dále aby v plucích, doplňovaných ze zemí uherské koruny, ustanovovali se co možná důstojníci rodilí z tamějších zemí. Ministerstvo vojenství vydalo potom nařízení o zřizování kontretuálních stavův připomnělo, že třeba zachovávati předpisův o plu- kovní řeči. Do povyšovacího předpisu z roku 1871 pojato podnes platné ustanovení, že kadeti a důstoj níci, již nenaučí se ve třech lelech neněmecké řeč svého pluku tak, aby mohli mužstvo poučovati, ne- mají býli povyšováni. Později upraveny poměry ve výchovních a vzdě- lavacích ústavech tak, že každý chovanec učil se
12 article
některé neněmecké řeči. Žasne se, že při velké růz nosti řečí dosáhlo se ve výchově vojáků tak pěkných úspěchů. Pokud týká se ustanovení, že důstojníci rodil v zemích uherské koruny mají se vřaďovati do uber- ských pluků, praví ministr, že je povinen pokud možno zachovati se dle rozkazu z r. 1868, avšak nemohl by převzíli zodpovědnost za složení armády. zaručující úplnou válečnou zdatnost, nemoba posuzo- vati možnost a způsob provedení tohoto ustanovení. Vraceje se k rozkazu z r. 1868 konstatuje, že při jeho spisování nebylo žádných zámyslů, že toto ustanovení vysvětluje se přerůznými lehdejšími ohledy, týkajícími se zejmena domovské příslušnosti tehdejších důstojníků. Nařízení v té příčině vydána byla letos před počátkem tak zv. zimního zaměstnání. Poďstatná váha v příčině znalosti řečí spočívá však v ústavech vychovávacích a vzdělávacích, o jejichž poměrech ministr zevrubně pojednává a konstatuje, že provésti se musí změny učebních osnov v tom směru, že k naučení se neněmeckým řečem ustanovená doba dosud byla příliš skoupá. Při této tak důležitě zále žitosti, která musí se ve všech směrech zrale uvážiti. prozkoumati a tak upraviti, aby trvale učinilos něco zdárného, není dnes ještě možno podati ze vrubné prohlášení o rozsahu ústupků Uhrám.
Uhry
13 article
Ministr může jen říci, že plán směřuje k tomu aby z předmětů všeobecného vzdůlání větší poče přednášel se maďarsky neb chorvatsky, vojensk předměty daleko větší měrou však ve služební řeči Duch, který musí ovládati vojenské vychovávací vzdělávací ústavy, nemůže a nesmí však býti žád ným jiným, nežli který hlásají služební předpisy Tím označena jest mez při reformách ve vychová vacích a vzdělávacích ústavech, kterou zachovati zu stane povinností vojenské správy. Ministr pojednává o úpravě vojenských realných škol a praví, že jediná vyšší vojenská reálka, mající 450 chovanců, jest příliš velká a pro její rozdělent nejlépe by se hodil Železný Hrad a Kysek. Provedením tohoto úmyslu vyhoví se dávnému přání uherské vlády a bude možná míti za následek že zřídí se ještě nižší realka v Sedmihradsku. Ministr konečně prohlašuje, že předlitavské mini- sterstvo spravedlnosti mohlo již sděliti své stano visko v odchylných věcech při novém jazykovém řádu vojenském, čehož uherská vláda dosud neuči- nila. Jelikož vyjednávání není tudíž dosud skončeno a ministr nezná ještě uherského stanoviska, nemůže podati dalšího vysvětlení. Ohledně přenesení některých agend v provádění branných zákonů v poslední instanci na ministr zeměbrany jeví se nezbytně nutným, aby v novém branném zákoně instanční postup se zkrátil. To se však může vztahovati pouze na polevy v zákoně přesně vytčené, nikoli však na doplňování vojska a n polevy, které dle zákona nastanou jen tehdy, dovo- lují li to poměry stavu. Jednání se pak přerušuje. Příští schůze jest zejtra o 11. hodině dopole dne s dnešním jednacím pořadem.
Sedmihradsko
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. ledna. („Rokování če- sko-německé“.) Pod tímto záhlavím přináš krakovský „Czas“ na prvém místě článek, za- slaný z Vídně nikoli stálým jeho referentem, nýbrž osobou, blízkou patrně předsednictvu pol- ského kola, jehož „Czas“ jest orgánem. Pisatel stati trvá na tom, že přese všechen zdánlivý klid ve vnitřní politice pracuje se stále za účelem sanace poslanecké sněmovny říšské rady a že vláda i lidé dobré vůle neustále pro- středkují mezi rozvášněnými stranami. Jen že prý officium boni viri v tomto případě není sinekurou. Situace dle informací z vážné strany nejeví se prý nikterak růžovou, poněvadž při če ských požadavcích neběži pouze o jich spl- nění, nýbrž také o způsob jich splnění. „Jest nám známo — píše referent „Czasu“ — že Čechům nabídnuto již faktické proveden článku 7. Gautschových nařízení, ale bez for málného kroku a že jim dávána byla zá- ruka, že závazek tento bude splněn. Čechové však nečiní otázku ze záruky, nýbrž činí daleko- sáhlé požadavky se stanoviska formálného, nebot chtějí miti pro změnu taktiky ospravedlnění, pa- trné i pro voliče. V tom bodu kollidují však s Němci, kteří hlavní váhu kladou na stránku formálnou. Kdo v záměně české obstrukce za německou nevidí zisku, ten nevykročí lehko z rámce ústupků pouze faktických.
Čecho Gautschův Němec Praha Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Tolik vypráví polský politik o otázce jazy. kové. Pak přechází k otázce universitní a pokra- čuje: „V otázce universitní bylo by se strany rozhodující zaručeno zřízení české a německé university na Moravě, ale prozatím bez udán sídla. Za oba tyto ústupky Čechové by měli přejíti od obstrukce ku pravidelné opposicia nepřekážeti tedy schválení zákona o rekrutech, vyrovnání, celního tarifu atd., jestliže se pro tyto předlohy nalezne ve sněmovně většina. Če- chové, jako dosud, pevně odpírají, ba nechtěji tentokrát z obstrukee vyloučiti ani předlohu o rekrutech.“
univerzita na Morava
16 article
Po těchto dvou zprávách pisatel uvažujeo možných následcích další české obstrukce, po- pírá možnost svržení nynější vlády a soudí, že by došlo nejspíš asi na rozpuštění říšské rady a nové volby, při nichž prý hrozí straně svobodo- myslné značné ztráty, kdežto upuštění od obstrukce posilnilo by dle jeho mínění stranu nejen v parlamentě, nýbrž i mezi voliči. Politik z polského kola radí tedy české delegaci, aby — což se u polského kola rozumí samo sebou — upustila od obstrukce, už prý proto, že za ny nější nálady na nejvyšších místech obstrukeí nelze domoci se ničeho. „Dnes — končí pisatel — každý uznává, že ústupek, učiněný pře třemi lety obstrukci německé, byla největší chyba, jíž se od dlouhé řady let dopustila ra- kouská vláda, neboť každý vidí strašné následky té chyby a nikdo nemá chuti ji opakovati.“ O tom, jaké následky může míti další česká obstrukce, příti se nemůžeme, protože možnosti jsou všeliké. K meritorní části dopisu pozname- náváme, že jest nesprávno, tvrdí-li se v ní, že vláda a lidé dobré vůle stále prostředkují mezi stranami. O prostředkování vlády není nám ni- čeho známo a vše to, o čem se mluví v této me- ritorní části, spadá tedy výhradně na účet „lidí dobré vůle“, kteréž, jak pochopitelno, sluší hle- dati v táboře polského kola.
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. ledna. Narovnání mezi Francií a Španělskem. V pařížských kruzích politických oznamuje se jakožto předčasná zpráva, že v době nejbližší mají býti upraveny všechny sporné otázky mezi Francií i Španělskem. Dle »Journ. des Débats« díti se má rozřešení otázek těch jen po eta- pách a první z etap těch má býti otázk marocká. Ještě k vypovězení Elsasana Delsora. Jak správný byl názor o novém skutku vlády Combesovy, jímž Elsasan Delsor, pro své smýšlení jí nepohodlný, byl z Paříže vypovězen, vidno jest z toho již, že dokonce liga pro ochranu lidských práv, v níž většinu mají drey. fusardi, tedy čásť vládní strany, postaviti se chee proti aktu tomu. Ku protestu jejímu dal podně Josef Reinach, jenž v listu dotýčném praví »Kněz Delsor měl býti před vypovězením chrá něn již jakožto Elsasan; nad to musí každý miti právo, pronášeti názory své ať jsou správny či nesprávny.« Rei nach žádá vůbec o odstranění práva vypo vídacího. Demonstrace proli arcibiskupu Nozaledovi. Všechny listy madridské označují protestn tábory, jež se v neděli z příčin námi již vy světlených konaly ve všech větších městeei španělských proti jmenování Nozaledy arcibisku pem valencijským, za nejvýznamnější ze všec dosavadních španělských projevů protiklerikál- ních a věstí z nich velké bouře pro budouenost v celé zemi. Demonstrace předstihují známé manifestace, jež udály se při představeníeh antiklerikálního dramatu »Elektra«. Ve všeeh divadlech operetních žádá obecenstvo za zapěn kupletů proti arcibiskupovi, jež policií byly za kázány. Úřady hrozí ředitelům divadel největ šími tresty pro případ, že by přání obecenstva vyhověli.
Josef Reinach Delsor Rei nach Nozaled Praha Francie Španělsko Paříž
18 article
»Z malé posádky.« Dojem silný, kterýž učinil antimilitaristický román Bilsův »Z malé posádky« na veškeru veřejnost v Německu zračí se nejlépe v úspěchu, jaký zneužitím nadpisu jeho docilili včera v Ber- líně někteří spekulanti. Po ulicích rozběhlase náhle řada pouličních prodavačův a nabízela knížku s nadpisem, hlasitě jej vykřikujíc, »Z malé posádky«. Ovšem nebyla publikace ta od Bilsa, nýbrž jakási slátanina, jíž nakladatel nějaký chtěl z obecenstva peníze vylákati. Skutečně šla knížka na dračku. Policie záhy ale zamezila toto pod- vádění obecenstva a předvedla prodavače pro »hrubou nepřístojnost« na strážnici. Divno ovšem dost, že obecenstvo dalo se tak ošáliti, když vědělo, že dílo jest pro Německo skonfiskováno. Bils odbývá si trest šestiměsíčního vězení, za knihu mu přisouzený, právě v pevnosti štras- burské.
Německo Bilsův
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Čím více blíží se okamžik, kdy nucen bude vláda doznati, chce-li učiniti národu če- skému zadost a splniti známé požadavky, na nichž neústupně trvati káže nám čest a hrdost národní, tím rychleji a horlivěji pracuje publi- cistický přístroj na vyrábění všelikých sensač ních zpráv o tom, co vláda učiniti hodlá, aby zažehnala českou obstrukci. Rozumí se samo sebou, že všechny tyto fabrikáty sestrojeny jsou tím způsobem, aby vlk se nažral a koza aby zůstala celá. Mezi jinými zdá se nám býti za jímavou tato kombinace, se kterouž debutuje krakovský »Czas«, jemuž zvlášť o to jde, aby chom upustili prý od dosavadní neplodné poli tiky, která ke šťastnému cíli nepovede a vést nemůže. List ten má za to, že vláda ochiolna bude restituovati opět paragraf 7. Gautschových nařízení však pouze »via faeti« a nikoli formálně. Co to znamená? Že nevydá ani nařízení, aniž se postará o zákon v tomto směru, nýbrž že pou- hým pokynem jaksi automaticky dá na jevo, že by trpěla, kdyby ve smyslu tohoto paragrafu dál se úřadovalo, kdyby dal se tím přivoditi skutečně stav, jaký panoval v době, kdy naří- zení Gautschovo mělo platnosti. A proto není pravda, co k tomu dodává »Czas«, že nám sejde víc na formě, než na věci samé a proto že asi nabídku tu sotva přijmeme. Nikoli. Národ a prospěchy jeho stojí na vyšším stanovisku, než uražený jednotlivec, jenž dá si použitím ve věcech těch náležité formy zjednati sa- tisfakci, národ nesmí býti tak malicherným.
Gautschův
20 article
My ale na zavedení vnitřního jazyka via faeti nemůžeme přistoupiti z té hlavně příčiny, poněvadž po všem tom, co se před tím událo, nemůžeme míti důvěry v tuto vládu, že by ponechala to, na čem její orgánové stále hřeáil v době, kdy úřadní vnitřní jazyk český chráněn byl nařízením, jež mělo platnost zákona! Kde jaké garancie poskytuje nám vláda Körbrova, že díti se bude via facti to, čeho nedovedla hájit, kdy nebyla její autorita tak strašně pošramocena, jako se stalo osudným skut- kem ze dne 17. října 1899. A s universi- tou? Jak s tou chce se vykroutit? Asi po- dobně. Opírajíc se o jednání moravských vy- rovnávaček, chce učiniti prohlášení, že zřízeny budou na Moravě university dvě: česká a ně mecká, však nechce prozatím říci, kde že mají býti zřízeny. Netřeba ani připomínati, že taková schová- vačka je vlády nedůstojna. Děkujeme za vysokou školu, o níž nevíme, kdy ji budeme míti a kde
Körbrův Morava
21 article
ji budeme míti. Jestli prý nepřijmeme tuto na- bídku a Košut učiní pravdou, čím hrozi, že totiž maďarská opposice nesvolí, aby vyrovná- vací a s nimi souvisící zákony byly provedeny § 14., potom že nezbude nic jiného, než aby buď odstoupila vláda, neb aby sněmovna byl rozpuštěna. Jinak by ovšem jednal dr. Körber neparlamentně sice, ale přes to přece konstitucio- nálním způsobem na základě § 14. — »Czas« k tomu připomíná, že by straně mladočeské rozpuštění parlamentu nebylo tou dobou valně příjemné. Neboť nemůže býti pochybnosti, že sku- pina velkostatkářská, vedená princem Bedř. Schwar- zenbergem, by straně té sebrala celou řadu man- dátů, ostatně prý je v poselstvu strany mlado- české dosti pánů, kteří by se nedali dvakráte nuti ke vstoupení do »české strany budoucnosti« —— do strany agrární. Reagovali jsme již jednou na hrozbu s rozpuštěním sněmovny a upozor- nili pana dra. Körbra a jeho pomoeníky, že snad se mýli, domnívá-li se, že ti, kdo přijdou
Körber Bedř Czas
22 article
po Mladočeších, budou jeho argumentům a jeho politice přístupnější. My o tom, znajíce náladu lidovou, pochybujeme. Však i v tom případě, že by kalkutace na změněnou tvářnost příšt české delegace byla správná, nemohli bychom jinak, než opakovati na hrozbu to, co prohlásili jsme již několikrát. Poslanci čeští, kteří se svě- řenou jim národem hřivnou nikdy nehazardo- vali a hazardovati nebudou, kteří ale také even- tualit, jimiž se hroziti počíná, naprosto se ne bojí, jednati budou vždy jen tak, aby to k čemu se odhodlají, dle jejich soudu a nikol dle soudu jiného, bylo na prospěch národa našeh — Vojsko a delegace. Dnes skončeno bude dle všeho v rozpočtovém výboru delegace ra kouské jednání o rozpočtu ministerstva zahra- ničných záležitostí. Ba pan předseda měl za to. že bude moci býti načat ke konci schůze roz- počet vojenský. Rozpočet vojenský? Proč raditi se o něm do zásoby? Což je známo, jak to v Uhrách dopadne? V Cislajtanii nováčkové slouží již čtvrtý měsíc a v Uhrách na místě, aby rekruti exereirovali, mluví páni poslanci ve sněmovně obstrukční řeči. Uherský kontingent pořád ještě není povolen a energický pan Tisza, jakkoli se obstrukce velice sevrkla, nemůže i se svou energií o píď dále. Proč a nač se páni delegáti v komisi namáhají? Proč má býti pro- vedena debata o něčem, co dosud visí ve vzduchu? Ví snad většina rozpočtové komise, jak to v Pešti dopadne? VI, v jakém znění bude tam přijat zákon rekrutový? Proč tedy debatovat a usnášet se o něčem, o čem se dnes ani věděti nemůže, jaké nabude to tvářnostia nebude-li nutno to, co eventualně se přijme, opět zmařiti. Snad jeví páni ve Vídni prot takovou pilnost, aby Maďary popohnali. Bylo by to naivní počínání. Jakou cenu bude míti pro- jednání v komisi, nebude-li se moci vyjednat v plných delegacích?
Tisza Maďar Uhry Pešť Vídeň
23 article
— Nemístné řeči. Pan dr. Sylvester, ně- mecký lidovec z jižní části státu, uznal za dobré, pojednati v pondělní schůzi rozpočtového výboru rakouské delegace také o poměrech v královstv českém. Pravil, kterak nelze se za nynějších poměrů diviti, že po české obstrukci na říšské radě následovala německá obstrukce na sněmě českém. Provádí li prý se českou byrokracií, jako se stalo se strany zemského výboru krá- lovství českého, proti městu Liberci retorse, ne- může prý se nikomu zazlívati a musí se proto pokládati za samozřejmé, že musí býti tak z Vídně potom vykonávána retorse odvetná. — Pan dr. Sylvester, je li seriosním politikem, nebyl by nikdy tak mluvil, kdyby byl měl správné informace. Jest faktum, že zemský výbor krá- lovství českého vůči městu Liberci pražádnou retorsi neprováděl. Právě naopak v zemském výboru bylo zamýšleno Liberci pomoci. Věc má se takto : Následkem německé obstrukce na sněmu království českého neprojednala se v posledním sněmovním zasedání předloha, kterou městu Li- berci povoluje se vybírání dávky nápojové. Sbor obecních starších v Liberci učinil pak u zem- ského výboru podání, jímž žádal, aby zemský výbor opatřil pro Liberec povolení k vybírání nápojové dávky, jíž k rovnováze v obecním roz- počtu libereckém nutně bylo třeba. Když o zále- žitosti této — která, mimochodem řečeno, uka- zuje, že německou obstrukcí na sněmu postiženi byli na prvním místě Némci sami — jednáno bylo v zemském výboru, navrhl zpravodaj dr.
doktor Sylvester Némec Liberec Vídeň
24 article
Herold, který je přece Čech, aby v zásadě bylo rozhodnuto, že zemský výbor v podobných pří- padech, jaký nyní týká se města Liberce, může učiniti opatření, jakého je třeba, aby správa ne- uvázla. Tento návrh učinil člen zemského vý boru dr. Herold proto, poněvadž přímo žádost sboru obecních starších v Liberci kladně nebylo by lze vyříditi následkem zákonné mezery. Faktum však je a zůstává, že proti splnění žádosti sboru obecních starších v Liberci způsobem takovým, jak dr. Herold navrhl, ozvali se právě Němci, a že následkem toho přijat byl návrh, aby se vybírání pivní dávky městu Liberci nepovolilo. Jestliže tedy v tomto případě někdo provádě retorsi proti sboru obecních starších v Liberci byli to jen a jedině oba němečtí přísedící dr Eppinger a dr. Werunsky. Proč tak učinili, zů stalo dosud nevysvětleno. Zdali proto, že Liberee je v rukou německých lidovců, nebo nechtěli-l připustiti obsáhlejší pravomoc zemského výboru, — o tom by se měl p. dr. Sylvester s pp. drem. Eppingrem a drem. Werunským doroz uměti dříve, nežli v rozpočtovém výboru r kouské delegace mluvil o české retorsi vůči Němcům. — Zmařená volba starosty v Mladé Bole- slavi. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Včer konala se zde z nařízení okresního hejtmanstv volba starosty na místě p. JUDra. Slavika, jenž v měsíci srpnu na úřad svůj resignoval. K volb dostavilo se všech 36 členů obecního zastupi- telstva. Dříve, nežli přikročilo se k volbám, při- hlásil se ke slovu člen zastupitelstva pan prof Bareš a zmíniv se o zasloužilé činnosti přede- šlého starosty dra. Slavíka, skvělou řečí oceni činnost dosavadního náměstka starosty p. Bohu mila Matouška, který po 6 měsíců k úplné spo kojenosti svůj úřad zastával a navrhl, by volen byl starostou města. Potom přikročeno k volbě.
Herold doktor Němec Eppinger Werunsky Liberee Sylvester Slavik Bareš bůh Matoušek Čechy Liberec Mladá Bol
25 article
Volba musila se však dvakráte opakovati, poně- vadž nebylo docíleno dohody mezi zástupci ná- rodní strany svobodomyslné a staročeské. Př prvé volbě odevzdáno bylo 36 hlasovacích lístků a obdržel p. Matoušek 18 a dr. Pavlousek 17 hlasů, 1 lístek byl prázdný. Poněvadž nebylo dosaženo většiny, přikročeno k volbě druhé a tu obdržel dosavadní náměstek starosty p. Ma- toušek 17 hlasů, p. dr. Pavlousek hlasů 18 jeden lístek byl prázdný. Za všeobecného roze- chvění ujal se slova člen městské rady p. P- lant a prohlásil jménem zástupců národní strany svobodomyslné, že vzhledem k nesmířitelnému postupu strany staročeské členové národní strany svobodomyslné nezúčastní se další volby. Potom vzdálilo se 11 členů zastupitelstva s p. Matou- škem v čele. Schůze byla pak p. drem. Benešem přerušena, poněvadž nebyl dostatečný počet členů přítomen. Proslýchá se, že v nejbližší době vy- psána bude nová volba a že strana většiny užije svého práva i moci, aby opponenty — poku- tovala. — Z Nymburka. (Volby do okres ního zastupitelstva nymburského ) V úterý dne 12. ledna t. r. vykonány volby 4 zástupců král. města Nymburka v okresním zastupitelstvu. Ze 37 členů obecníh zastupitelstva dostavilo se 28 a zvoleni 20—26 hlasy pánové: starosta města Josef Červený. náměstek starosty JUDr Em. Krouský, ředite cukrovaru Hanuš Karlík a notář František Ottruba. — Obsazení místa c. k. okresního sudíh v Postoloprtech. V záležitosti této dochází nás z Loun od osoby s poměry postoloprtskými úplně obeznámené tato zpráva: Město Postoloprty třebas by mělo nátěr ryze německý, má ve sku tečnosti dobrou třetinu českého obyvatelstva kromě českých obcí Jimlína, Opočna a Nových Hradů jsou obce okresu toho, na okres lounský hraničíci, úplně jazykově smíšené. — Míst
Matoušek doktor Pavlousek Beneš Červená Krouská Hanuš Karlík Ottruba Ma Mata Nymburk JUDr em Postoloprty Louny Jimlín Opočno Nová Hrad
26 article
přednosty c. k. okresního soudu v Postoloprte zastává již asi tři roky rada Stadler, Němecu jazyka českého docela neznalý; úřadování jeh zavdalo příčinu ku přečastým steskům, a bya na nepřístojnosti ty několikráte v denních listee poukázáno. — O žádosti rady Stadlera za pře- sazení není sice dosud rozhodnuto, však oterr postoloprtští dostali pokyn od poslance dr. Schückra, že prý se má dostati místa přednosty soudu nikoli kandidátu, jehož jim p. dr. Schücke přislibil, nýbrž jinému žadateli a dokonce pr Čechu. — Vyhotoven tedy na kvap protest proi zamýšlenému »počeštění« postoloprtského soudu, »Bohemie«, »Brüxer Zeitung« i »Leitmeritze Wochenblatt« líčí nabubřenými slovy rozčilení, jež prý v Postoloprtech zavládlo, a aby dodaly slovům svým více váhy, otírají se o osobu soud- ního adjunkta postoloprtského dra. Hudce, kterýt prý své »ukračešství« ostentativně na jevo dává a aby nenechaly v nejistotě, v čem ta ostenta- tivnost záleží, dokládají etihodné orgány, že pry úřadník ten ze všech sil se snaží českou agendu rozmnožiti. (!) — Rozumíme; nelibí se jim patrně že úřadník ten, šetře jazykové rovnoprávnosti. s českou stranou také české protokoly s- pisuje.
Stadler doktor Schücker Schücke Čech Leitmeritz Wochenblatt Postoloprte Postoloprty Bohemia Brüxer Zeitung
27 article
— Národní rada česká. Komise odboru národohospodářsko sociálního měla dne 11. ledna schůzi, již zúčastnili se pp. předseda posl. Kubr. dr. Fiedler, taj. Hašourek, rada z. s. dr. Pan- tůček, sekr. dr. Viškovský. V úvahu vzaty byly otázky sociální činnosti odboru, záležitosti týka- jící se prací v nejaktuálnějších otázkách a pro- vedení usnesení předešlých schůzí, z nichž ze- jména záležitosti ústředním výborem ventilované. V delší dobatě projednáno bylo, aby činnos odboru intensivně obrátila se na pole práce ná- rodní v oboru hospodářském a aby otázky tohoto vymezení vzdálenější nebyly překážkou pracl důležitějších. Dále připraveny návrhy do schůze plenární, která bude se konati v nejbližších dnech. — Kluby ohčanské. Klub voli či novoměstských má v pátek dne 15. ledna členskou schůzi v restaurantu Choděrově (dolejší sál) na Ferdinandově třídě. Přednášelí bude cestovatel pan Rohlena »O životě a poměrech na Černé Hoře«. Začátek přesně o 8. hod. večer. Po přednášce volné
Kubr doktor Fiedler Viškovský Choděrův Rohlen Hašourek Ferdinandov třída Černá hoře národní rada rada z . s dolejší sát
28 article
— Rodinné zprávy. Sl. Mařenka Svobodov z Roudnice a pan Adolf Vornay, berní adjunkt ze Železného Brodu, slavili sňatek dne 12. ledna t r v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — Pan Josef Rychlík, účetní adjunkt eukrovaru a majilel realit v Dašicích, s chotí svou Marií roz. Matě- jovskou slavili sňatek dne 7. ledna t. r. v chrámu sv. Jindřicha v Praze. — Slečna Marie Vocho- můrkova a pan Václav Sechter ml., mistr zed nický v Unhošti, slaviti budou sňatek dne 23. ledna o 11. hodině dopolední v chrámu sv. Petra a Pavl v Unhošti.
Svobodov Vornay Cyrill Rychlík Marie svatý . Jindřich Marie Vocho Sechter Petro Roudnice Železný Brod Karlín Dašice Mata Praha Unhošť
29 article
— Paní Anna Novotná j. Na Král. Vinohradenh zemřela včera o 1/23. hodině ranní po krátké nemoi paní Anna Novotná rodem Hölzlova, vdovap známém staviteli a podnikateli vinohradském panu Frant. Novotném, tchyně stavebního a městského rady pana inženýra Boh. Staňka, v požehnaném věku 73 let. Zvěčnělá paní těšila se pro svou ušlechtilou povahu a příkladné lidumilstvé vážnos a úctě všech, kdož měli příležitost blíže ji poznati Jako vzorná družka svého podnikavého a solidnost slynoucího manžela s neobyčejným zájmem sledoval po několik desetiletí vzrůst a mohutnění Král. Vino- hradů osvědčujíc pro všeliký pokrok tohoto rostoucího města nevšední vnímavost a lásku. Mnohé zařízení sloužící veřejnému dobru mělo v paní A. Novotn horlivou podporovatelku, která nikdy nebažila po okázalostech a veřejném uznání. Právem možno tvrditi, že byla svědkyní celého vývoje Král. Vino- hradů, neboť manžel její již v létech šedesátých ná- ležel mezi přední budovatele tohoto města. Řadou dobročinných skutků zůstavila svému jménu čestnou památku. Pohřeb zvěčnělé paní konali se budeve čtvrtek dne 14. ledna 1904 o 3. hodině odpoledn z domu smutku »na Valdeku«. Výslovným přáním jejím bylo, aby pohřeb byl vypraven bez obvyklých okázalostí, důstojně a prostě, za to ale aby pamato váno bylo na místní chudé.
Novotná Král Hölzlův František Novotný Staněk A Novotn Valdek
30 article
— Úmrti. Dnes v noci zemřela paní Marie Her geselová, matka akademického sochaře pana F Hergesela, ve stáří 80 let v nemocnici Ali bětinek v Slupech v Praze. — Z české university. (Nová síň v „Láz ních“. Rozšířeníseminářerománského Dne 12. t. m. byla u přílomnosti pp. prof. Drtinya Krausa děkanem filosolické fakulty, prof. Fridou, ode- vzdána účelům vyučovacím síň v tak zvaném bývalém lázeňském domě na Malé straně (čís. 3 v ul. Lázeňské). Prostorná tato síň více než pro 300 posluchačů v domě pana Hlasivce byla úplně nově zařízena a vyhoví všem požadavkům. Děkan odevzdal ji studenistvu vzpo- mínaje účinné pomoci c. k. místodržitelství, které všem přáním v příčině té vysloveným ochotně vyho- vělo, takže konečně má naše vysoké učení aspoň jednu opravdu velikou a důstojnou místnost representační Po proslově děkanově byly výklady ihned prof. Krau- sem v nové síni zahájeny. — Výnosem c. k. minister- stva kultu a vyučování ze dne 14. prosince 1903 schválen byl statut, kterým se praktické kursy fran- couzské, existující při románském semináři oď jeho založení (1883), konstituují jako „oddělení semi- náře románského pro praktické cvičen v jazyce francouzském“, p. prof. Mohl pak řečené kursy až dosud pořádavší, jmenován jest ředi- telem tohoto oddělení.
Marie Al profesor Drtinya Kraus Frida Hlasivec Krau Praha Láz geselová
31 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 12. ledna.) M. r. pan dr. Pinkas tázal se, co se stal s námitkami, podanými proti plánu polohy Mal strany. Referent stavební sdělil, že námitky byly ode- vzdány p. arch. Balšánkovi, aby společně se stavebním úřadem o nich vypracoval zprávu. Potom budou pro jednány ve stavební komisi pro radu městskou a sbor a konečně předloží se zemskému výboru. Starostap dr. Srb ujistil, že bude naléhati na to, aby záležitos tato co nejdříve byla vyřízena. — M. r. pan Filip vy- žádal si, aby do příští schůze rady městské byla po- dána zpráva o tom, v jakém sladiu jest záležitost zr- zení střední školy v Libni, ve kteréž záležitosti občan- ský klub libeňský loni podal petici. — K návrhup Brože usneseno, aby obec pražská stala se zakláda- jícím členem Matice moravské v Brně. — M. r. pan
doktor Pinkas Balšánek Srb Filip Brož Libeň Brno
32 article
Kasalický tlumočil stesky obyvatelů na hoř. Novém městě na nedostatek pilné vody v Táborské a Sokol- ské ulici a okolí. Navrhl, aby zvláštní komise prohlédla sludny v jednotlivých tamních domech, a aby pak z- vedeno bylo jednání s majiteli domů o event. převze studen do obecní správy. Dále navrhl, aby rozveder byla pitná voda ze školy na Karlově a aby obecenstvo smělo vodu čerpat i mimo hodiny vyučovací. Tyto návrhy, doplněné dobrozdáními pp. Jirouska, dra. Šly- cha, dra. Holubovského a Hubáčka byly odkázány ve- dárenské kanceláři. — Pan dr. Štych, podporován m.r pp. Jirouskem a Kasalickým, žádal, aby bylo rychlej pokračováno v jednání o stavbě domů pro byty a dílny řemeslnické. Pan dr. Scharf při tom poukazoval, ž bude nutno připustiti, aby v novostavbách v assanaci byl, zřizovány jednopatrové budovy. — Sděleno, ž zpráva o tom, jakoby druhý městský chemik brí jmenován deinitivním, aniž vyhovoval zákonným podmínkám, nezakládá se na pravdě. — Panu Bok Hellerovi povolena stavba dvoupatrového domu m Číhadle v Libni. Panu Ed. Rechzieglovi slavba čtyl- patrového domu na doplněném staveništi na nároe Karlovy a Liliové ulice.
Sokol Jirousek Hubáček doktor Štych Scharf Heller Ed Rechziegel ský ulice Karlov Holubovský Libeň Karlov