3
masthead
13. ledna 1904.
5
article
s tím, že v učebním plánu pro vojenské vychovávací
ústavy jednoho stálu monarchie zavésti se mají
zvláštní specifické změny, a že důstojnictvo má jako
dosud, vychováno býti ve stejném duchu, by mohlo
zastávati službu ve všeobecné armádní řečí?
5. Pomýšlí se snad ještě na jiné, jednotné orga-
nisace společného vojska se týkající ústupky a v čem
spočívají?
Del. dr. Kramář podotýká, že uvedené olázky
jejich důvody odpovídají ovšem mínění převážné
většiny, ale že však s jejich úpravou a stylisací sou-
hlasiti nemůže, a vyhražuje si, že, až je ministr vo-
jenství zodpoví, sdělí stanovisko své strany a svého
národa, a předloží po případě nové a jiné dotazy.
Del
doktor
Kramář
6
article
Ministr vojenství Pitreich přípomíná především
okolnost, že jak vojenská správa — jak jí povinnost
káže — vytasí se s nějakými návrhy na zlepšení
nebo posilu branných zařízení, vyskytnou se více
méně oprávněné hlasy o přiměřené za ně náhrady
v nichž jeví se ve většině případů ostré politické
prolivy stran a národů. Jak možno tu dospěti k
střízlivé, nepředpojaté úvaze? A ta není nikde tak
důležita jako při branných institucích. Zodpovědnost
za hodnotu branných institucí spadá na činitele, již
na ně mají vliv. Poukazuje na hmotné činitele t.j
branné instituce a počet zdalných, vycvičených bo
jovníků a na ducha armády, jež jsou v úzkém styku.
V branných institucích jsme se velice opozdili
zvlášť pro osudy braneckého kontingentu uherského
a trvání při nevhodných ustanoveních branné ústavy
jež činí v nejednom ohledu břemena jednotlivce větší
než vojensky třeba. Vojenská správa ukončila práce
jež předcházeli musily revisi branných zákonů, již
v polovicí 90. let a odevzdala je oběma vládám, le
nesnáze s hospodářským vyrovnáním kázaly zatlm
odročiti zvýšení braneckého kontingentu až do nového
branného zákona. Když nebylo možná sehnatí ze
skrovného kontingentu 6000 m. pro houfnicová děla
vojenská správa byla nucena požádati za jeho roz
množení. Proto došlo na brannou předlohu z r. 1902
o náhradních záložnících.
Pitreich
7
article
Protože se proti tomuto používání náhradní zá
lohy ozvaly různé pochybnosti a že se také vojenské
správě zdálo účelnějším, aby do revise branného zá-
kona povoloval se jí zvýšený prozatímní kontingent
nováčků, byla první předloha odvolána a nahrazena
druhou, ve které byl ponechán návrh na používán
náhradní zálohy jen 6000 mužů pro divisi houfni
covou, horského dělostřelectva a námořnictva. Když
se však ukázalo, že děla nebudou dodána do pod-
zimku, upuštěno i od tohoto požadavku, takže zvý-
šení kontingentu nováčků obnáší pouze 21.900
mužů. Osuď této druhé branné předlohy jest dosta-
tečně znám a při jejim projednávání v uherském vý
boru vyskytly se snahy, by za zvýšený kontingent
nováčků splnily se určité požadavky ve výpravě
vojska. Při vyjednávání ve věci té se ukázalo, že lze
tu dospěti k přiměřenému výsledku jen tehdy, až
budou stanoveny nejen základy, ale i podrobnosti
nového branného zákona. Za potřebných k tomu
prací tří vojenských ministerstev prohlásila uherská
vláda, že část otázek musí se ponechati k projednání
při branném zákoně. Poměry při letní změně uherské
vlády utvářily se však tak nepříznivě, že na podzim,
by docílilo se nové vlády, byla tato zmocněna, aby
o nejdůležitějších vojenských olázkách učinila pro-
hlášení.
8
article
V příčině armádního ducha praví ministr, že
činí-li se vojenské správě v každém kroku překážky
a obtíže a je-li armáda vysazena útokům, třeba se
tázati, zda se tím na jedné straně neotřásá tvůrči
chuť a oddanost k těžkému povolání a na druhé
zda se tím nevzbuzuje nejistota v osud jednollivce
a celku. Jestliže přes vše to, jak tomu skutečně také
jest, armáda ve své věrnosti nasazuje veškeru svou
sílu, by docílilo se plné válečné zdatnosti, jest to
důsledek důvěry v sebe a v celek, především však
důvěra armády k nejvyššímu veliteli a nezvralný
důkaz, že armáda hluboce prodchnuta jest pravýma
spolehlivým vojenským duchem.
Ministr chválí vystupování vojska při zjednávání
pořádku a při živelních pohromách a vytýká, že jeví
se velmi často a sice ne bez výsledku snaha, vy-
líčiti tradicionálního ducha armády jako beránka
hříchy snímajícího, jenž kalí dobrou shodu mezi
vojskem a obyvatelstvem a některé národy tísní, což
musí se co nejdříve zameziti. Armádní duch má
však svůj prvý a nejdůležitější pramen ve válečných
dějinách, neboť rakouské vojsko ve věrném vykoná
vání svých povinností, oddané vytrvalosti a obětavé
mužnosti snese historické porovnání s nejlepšími
vojsky světa.
Rakousko uherští národové mají dobré vojenské
vlastnosti, avšak duch rozhoduje při vytrvalosti ve
vojenském žití a zvláště v těžkých hodinách boje.
Rakousko
9
article
Armádní duch vyvinul se ze základu, jenž musí být
správný nejen v obecném vojenském smyslu, ale
také se zřetelem na odhad národního cítění a smý-
šlení. Druhý pramen, z něhož armádní duch těží,je
reglement, v němž jeví se vůle vrchního vojenského
pána o způsobu, jak se má stav posuzovati, povin-
nosti konati, zákona vážiti a živobytí zavésti. Vojáci
mají zachovati si ducha reglementu a odstraniti
vše, co by mohlo zavdati podnět k třenicím; kárajíce
kde toho třeba. Musí však také dbát, aby politické
a národní prolivy nevnikaly do armády a nesmí
tipěti, aby příslušníci jednoho národa nevynášelis
nad jiné. Rakousko-uherské vojsko je vojskem lido-
vým, ani německým, ani maďarským, českým nebo
polským a jiným, nýbrž společným vojskem všech
národů.
Avšak vojenská správa musí zkoumati, vyhovu-
jí-li dosavadní instituce a jejich duch charakteristice
naší armády, nebo třeba snad změn, aby souhlasily
podmínky k dosažení úplné válečné zdatnosti a po-
žadavky, vyplývající z našich politických a národ-
ních poměrů.
10
article
Pokud týká se jazykové otázky, rozumí se samo
sebou, že třeba dělati rozdíl mezi řečí velení
služby a mezi tak zvanou řečí plukovní. Oné je na-
prosto třeba, uznali to státníci, za jejichž spolupů-
sobení pořízeny vyrovnací zákony, zejmena Deák
hr. Andrassy. Způsobila-li tato otázka tak veliké
rozčilení, to proto, že vyvinovala se národní citli
vost, jež se snadno rozplameňuje. Ministr poukazuje
na nesnáze s vedením velkých mass vojska v příští
vojně, jež vyžaduje, aby odstranilo se vše, co by
mohlo působiti rušivě.
Mužstvo musí býti poučováno jen v řeči, již
voják dokonale rozumí. Kdyby se různost velíci a
služební řeči rozšířila na celou massu, byla by tim
znesnadněna jednotnost a prostota bojových dějův.
neboť musilo by se používati různojazykových kontin-
gentů ve zvláštních sborech. Hluboce odůvodněna
v povaze boje je úloha vrchního vojenského pána a
nikdo netaj si nebezpečí, jež by vzniklo, kdyby se
skracoval jeho význam a to, co odtud vyplývá pro
vojenství. Tu dospívá se o nutnosti jednolného ve-
lení a služební řeči k týmž koncům, jako státníci
Deák a Andrassy. Z politických a čistě vojenských
důvodů třeba, aby starodávná mez nebyla měněna.
Deák
Andrassy
11
article
Ministr praví dále, že žádný ministr vojenství
na světě nemohl by učiniti opatření, kterým by se
náhle otřásla zdalnost armády a soukromé poměry
důstojníků byly jím co nejcitelněji dotčeny. Ve vět-
šině případech jednalo se o ziskání domovského
práva a státního občanství důstojníků. Za běžný
rok přesazeno asi 200 osob od rakouských k uher-
ským plukům, což jest ovšem z vojenského stano-
viska počet povážlivý. V přesazování bude se po-
stupně pokračovati, pokud bude to možno, ale hra-
nice možnosti ronkazem z r. 1868 uherským důstoj-
níkům vymezeného vřadění do uherských pluků
končí tam, kde zdatnost společné armády, nebo do-
cífení její plné válečné síly byla by ohrožena.
V příčině otázky plukovní řeči třeba v první
řadě vytknouti, že pro posuzování její znalosti pro
vykonávání služby musí se příště vzíti značně
ostřejší měřítko, nežli dosud.
Plukovní řeči věnovala se ode dávna velká po-
zornost a nařizováno často, aby se ji věnovala větší
péče a při zařaďování důstojnictva dbalo se na její
známost, dále aby v plucích, doplňovaných ze zemí
uherské koruny, ustanovovali se co možná důstojníci
rodilí z tamějších zemí. Ministerstvo vojenství vydalo
potom nařízení o zřizování kontretuálních stavův
připomnělo, že třeba zachovávati předpisův o plu-
kovní řeči. Do povyšovacího předpisu z roku 1871
pojato podnes platné ustanovení, že kadeti a důstoj
níci, již nenaučí se ve třech lelech neněmecké řeč
svého pluku tak, aby mohli mužstvo poučovati, ne-
mají býli povyšováni.
Později upraveny poměry ve výchovních a vzdě-
lavacích ústavech tak, že každý chovanec učil se
12
article
některé neněmecké řeči. Žasne se, že při velké růz
nosti řečí dosáhlo se ve výchově vojáků tak pěkných
úspěchů.
Pokud týká se ustanovení, že důstojníci rodil
v zemích uherské koruny mají se vřaďovati do uber-
ských pluků, praví ministr, že je povinen pokud
možno zachovati se dle rozkazu z r. 1868, avšak
nemohl by převzíli zodpovědnost za složení armády.
zaručující úplnou válečnou zdatnost, nemoba posuzo-
vati možnost a způsob provedení tohoto ustanovení.
Vraceje se k rozkazu z r. 1868 konstatuje, že při
jeho spisování nebylo žádných zámyslů, že toto
ustanovení vysvětluje se přerůznými lehdejšími
ohledy, týkajícími se zejmena domovské příslušnosti
tehdejších důstojníků.
Nařízení v té příčině vydána byla letos před
počátkem tak zv. zimního zaměstnání. Poďstatná
váha v příčině znalosti řečí spočívá však v ústavech
vychovávacích a vzdělávacích, o jejichž poměrech
ministr zevrubně pojednává a konstatuje, že provésti
se musí změny učebních osnov v tom směru, že
k naučení se neněmeckým řečem ustanovená doba
dosud byla příliš skoupá. Při této tak důležitě zále
žitosti, která musí se ve všech směrech zrale uvážiti.
prozkoumati a tak upraviti, aby trvale učinilos
něco zdárného, není dnes ještě možno podati ze
vrubné prohlášení o rozsahu ústupků Uhrám.
Uhry
13
article
Ministr může jen říci, že plán směřuje k tomu
aby z předmětů všeobecného vzdůlání větší poče
přednášel se maďarsky neb chorvatsky, vojensk
předměty daleko větší měrou však ve služební řeči
Duch, který musí ovládati vojenské vychovávací
vzdělávací ústavy, nemůže a nesmí však býti žád
ným jiným, nežli který hlásají služební předpisy
Tím označena jest mez při reformách ve vychová
vacích a vzdělávacích ústavech, kterou zachovati zu
stane povinností vojenské správy.
Ministr pojednává o úpravě vojenských realných
škol a praví, že jediná vyšší vojenská reálka, mající
450 chovanců, jest příliš velká a pro její rozdělent
nejlépe by se hodil Železný Hrad a Kysek.
Provedením tohoto úmyslu vyhoví se dávnému
přání uherské vlády a bude možná míti za následek
že zřídí se ještě nižší realka v Sedmihradsku.
Ministr konečně prohlašuje, že předlitavské mini-
sterstvo spravedlnosti mohlo již sděliti své stano
visko v odchylných věcech při novém jazykovém
řádu vojenském, čehož uherská vláda dosud neuči-
nila. Jelikož vyjednávání není tudíž dosud skončeno
a ministr nezná ještě uherského stanoviska, nemůže
podati dalšího vysvětlení.
Ohledně přenesení některých agend v provádění
branných zákonů v poslední instanci na ministr
zeměbrany jeví se nezbytně nutným, aby v novém
branném zákoně instanční postup se zkrátil. To se
však může vztahovati pouze na polevy v zákoně
přesně vytčené, nikoli však na doplňování vojska a n
polevy, které dle zákona nastanou jen tehdy, dovo-
lují li to poměry stavu.
Jednání se pak přerušuje.
Příští schůze jest zejtra o 11. hodině dopole
dne s dnešním jednacím pořadem.
Sedmihradsko
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. ledna. („Rokování če-
sko-německé“.) Pod tímto záhlavím přináš
krakovský „Czas“ na prvém místě článek, za-
slaný z Vídně nikoli stálým jeho referentem,
nýbrž osobou, blízkou patrně předsednictvu pol-
ského kola, jehož „Czas“ jest orgánem. Pisatel
stati trvá na tom, že přese všechen zdánlivý klid
ve vnitřní politice pracuje se stále za účelem
sanace poslanecké sněmovny říšské rady a že
vláda i lidé dobré vůle neustále pro-
středkují mezi rozvášněnými stranami. Jen
že prý officium boni viri v tomto případě není
sinekurou. Situace dle informací z vážné strany
nejeví se prý nikterak růžovou, poněvadž při če
ských požadavcích neběži pouze o jich spl-
nění, nýbrž také o způsob jich splnění.
„Jest nám známo — píše referent „Czasu“ —
že Čechům nabídnuto již faktické proveden
článku 7. Gautschových nařízení, ale bez for
málného kroku a že jim dávána byla zá-
ruka, že závazek tento bude splněn. Čechové
však nečiní otázku ze záruky, nýbrž činí daleko-
sáhlé požadavky se stanoviska formálného, nebot
chtějí miti pro změnu taktiky ospravedlnění, pa-
trné i pro voliče. V tom bodu kollidují však
s Němci, kteří hlavní váhu kladou na stránku
formálnou. Kdo v záměně české obstrukce za
německou nevidí zisku, ten nevykročí lehko
z rámce ústupků pouze faktických.
Čecho
Gautschův
Němec
Praha
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Tolik vypráví polský politik o otázce jazy.
kové. Pak přechází k otázce universitní a pokra-
čuje: „V otázce universitní bylo by se strany
rozhodující zaručeno zřízení české a německé
university na Moravě, ale prozatím bez udán
sídla. Za oba tyto ústupky Čechové by měli
přejíti od obstrukce ku pravidelné opposicia
nepřekážeti tedy schválení zákona o rekrutech,
vyrovnání, celního tarifu atd., jestliže se pro
tyto předlohy nalezne ve sněmovně většina. Če-
chové, jako dosud, pevně odpírají,
ba nechtěji tentokrát z obstrukee
vyloučiti ani předlohu o rekrutech.“
univerzita na Morava
16
article
Po těchto dvou zprávách pisatel uvažujeo
možných následcích další české obstrukce, po-
pírá možnost svržení nynější vlády a soudí, že
by došlo nejspíš asi na rozpuštění říšské rady
a nové volby, při nichž prý hrozí straně svobodo-
myslné značné ztráty, kdežto upuštění od
obstrukce posilnilo by dle jeho mínění stranu
nejen v parlamentě, nýbrž i mezi voliči. Politik
z polského kola radí tedy české delegaci, aby
— což se u polského kola rozumí samo sebou —
upustila od obstrukce, už prý proto, že za ny
nější nálady na nejvyšších místech obstrukeí
nelze domoci se ničeho. „Dnes — končí pisatel
— každý uznává, že ústupek, učiněný pře
třemi lety obstrukci německé, byla největší
chyba, jíž se od dlouhé řady let dopustila ra-
kouská vláda, neboť každý vidí strašné následky
té chyby a nikdo nemá chuti ji opakovati.“
O tom, jaké následky může míti další česká
obstrukce, příti se nemůžeme, protože možnosti
jsou všeliké. K meritorní části dopisu pozname-
náváme, že jest nesprávno, tvrdí-li se v ní, že
vláda a lidé dobré vůle stále prostředkují mezi
stranami. O prostředkování vlády není nám ni-
čeho známo a vše to, o čem se mluví v této me-
ritorní části, spadá tedy výhradně na účet „lidí
dobré vůle“, kteréž, jak pochopitelno, sluší hle-
dati v táboře polského kola.
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. ledna.
Narovnání mezi Francií a Španělskem.
V pařížských kruzích politických oznamuje
se jakožto předčasná zpráva, že v době nejbližší
mají býti upraveny všechny sporné otázky mezi
Francií i Španělskem. Dle »Journ. des Débats«
díti se má rozřešení otázek těch jen po eta-
pách a první z etap těch má býti otázk
marocká.
Ještě k vypovězení Elsasana Delsora.
Jak správný byl názor o novém skutku
vlády Combesovy, jímž Elsasan Delsor, pro své
smýšlení jí nepohodlný, byl z Paříže vypovězen,
vidno jest z toho již, že dokonce liga pro
ochranu lidských práv, v níž většinu mají drey.
fusardi, tedy čásť vládní strany, postaviti se chee
proti aktu tomu. Ku protestu jejímu dal podně
Josef Reinach, jenž v listu dotýčném praví
»Kněz Delsor měl býti před vypovězením chrá
něn již jakožto Elsasan; nad to musí každý
miti právo, pronášeti názory své
ať jsou správny či nesprávny.« Rei
nach žádá vůbec o odstranění práva vypo
vídacího.
Demonstrace proli arcibiskupu Nozaledovi.
Všechny listy madridské označují protestn
tábory, jež se v neděli z příčin námi již vy
světlených konaly ve všech větších městeei
španělských proti jmenování Nozaledy arcibisku
pem valencijským, za nejvýznamnější ze všec
dosavadních španělských projevů protiklerikál-
ních a věstí z nich velké bouře pro budouenost
v celé zemi. Demonstrace předstihují známé
manifestace, jež udály se při představeníeh
antiklerikálního dramatu »Elektra«. Ve všeeh
divadlech operetních žádá obecenstvo za zapěn
kupletů proti arcibiskupovi, jež policií byly za
kázány. Úřady hrozí ředitelům divadel největ
šími tresty pro případ, že by přání obecenstva
vyhověli.
Josef Reinach
Delsor
Rei nach
Nozaled
Praha
Francie
Španělsko
Paříž
18
article
»Z malé posádky.«
Dojem silný, kterýž učinil antimilitaristický
román Bilsův »Z malé posádky« na veškeru
veřejnost v Německu zračí se nejlépe v úspěchu,
jaký zneužitím nadpisu jeho docilili včera v Ber-
líně někteří spekulanti. Po ulicích rozběhlase
náhle řada pouličních prodavačův a nabízela
knížku s nadpisem, hlasitě jej vykřikujíc, »Z malé
posádky«. Ovšem nebyla publikace ta od Bilsa,
nýbrž jakási slátanina, jíž nakladatel nějaký chtěl
z obecenstva peníze vylákati. Skutečně šla knížka
na dračku. Policie záhy ale zamezila toto pod-
vádění obecenstva a předvedla prodavače pro
»hrubou nepřístojnost« na strážnici. Divno ovšem
dost, že obecenstvo dalo se tak ošáliti, když
vědělo, že dílo jest pro Německo skonfiskováno.
Bils odbývá si trest šestiměsíčního vězení, za
knihu mu přisouzený, právě v pevnosti štras-
burské.
Německo
Bilsův
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Čím více blíží se okamžik, kdy nucen
bude vláda doznati, chce-li učiniti národu če-
skému zadost a splniti známé požadavky, na
nichž neústupně trvati káže nám čest a hrdost
národní, tím rychleji a horlivěji pracuje publi-
cistický přístroj na vyrábění všelikých sensač
ních zpráv o tom, co vláda učiniti hodlá, aby
zažehnala českou obstrukci. Rozumí se samo
sebou, že všechny tyto fabrikáty sestrojeny jsou
tím způsobem, aby vlk se nažral a koza aby
zůstala celá. Mezi jinými zdá se nám býti za
jímavou tato kombinace, se kterouž debutuje
krakovský »Czas«, jemuž zvlášť o to jde, aby
chom upustili prý od dosavadní neplodné poli
tiky, která ke šťastnému cíli nepovede a vést
nemůže. List ten má za to, že vláda ochiolna
bude restituovati opět paragraf 7. Gautschových
nařízení však pouze »via faeti« a nikoli formálně. Co
to znamená? Že nevydá ani nařízení, aniž se
postará o zákon v tomto směru, nýbrž že pou-
hým pokynem jaksi automaticky dá na jevo, že
by trpěla, kdyby ve smyslu tohoto paragrafu
dál se úřadovalo, kdyby dal se tím přivoditi
skutečně stav, jaký panoval v době, kdy naří-
zení Gautschovo mělo platnosti. A proto není
pravda, co k tomu dodává »Czas«, že nám
sejde víc na formě, než na věci samé a proto
že asi nabídku tu sotva přijmeme. Nikoli. Národ
a prospěchy jeho stojí na vyšším stanovisku,
než uražený jednotlivec, jenž dá si použitím
ve věcech těch náležité formy zjednati sa-
tisfakci, národ nesmí býti tak malicherným.
Gautschův
20
article
My ale na zavedení vnitřního jazyka via faeti
nemůžeme přistoupiti z té hlavně příčiny,
poněvadž po všem tom, co se před tím událo,
nemůžeme míti důvěry v tuto vládu, že by
ponechala to, na čem její orgánové stále hřeáil
v době, kdy úřadní vnitřní jazyk český chráněn
byl nařízením, jež mělo platnost zákona! Kde
jaké garancie poskytuje nám vláda Körbrova,
že díti se bude via facti to, čeho nedovedla
hájit, kdy nebyla její autorita tak strašně
pošramocena, jako se stalo osudným skut-
kem ze dne 17. října 1899. A s universi-
tou? Jak s tou chce se vykroutit? Asi po-
dobně. Opírajíc se o jednání moravských vy-
rovnávaček, chce učiniti prohlášení, že zřízeny
budou na Moravě university dvě: česká a ně
mecká, však nechce prozatím říci, kde že mají býti
zřízeny. Netřeba ani připomínati, že taková schová-
vačka je vlády nedůstojna. Děkujeme za vysokou
školu, o níž nevíme, kdy ji budeme míti a kde
Körbrův
Morava
21
article
ji budeme míti. Jestli prý nepřijmeme tuto na-
bídku a Košut učiní pravdou, čím hrozi, že
totiž maďarská opposice nesvolí, aby vyrovná-
vací a s nimi souvisící zákony byly provedeny
§ 14., potom že nezbude nic jiného, než aby
buď odstoupila vláda, neb aby sněmovna byl
rozpuštěna. Jinak by ovšem jednal dr. Körber
neparlamentně sice, ale přes to přece konstitucio-
nálním způsobem na základě § 14. — »Czas«
k tomu připomíná, že by straně mladočeské
rozpuštění parlamentu nebylo tou dobou valně
příjemné. Neboť nemůže býti pochybnosti, že sku-
pina velkostatkářská, vedená princem Bedř. Schwar-
zenbergem, by straně té sebrala celou řadu man-
dátů, ostatně prý je v poselstvu strany mlado-
české dosti pánů, kteří by se nedali dvakráte nuti
ke vstoupení do »české strany budoucnosti« ——
do strany agrární. Reagovali jsme již jednou
na hrozbu s rozpuštěním sněmovny a upozor-
nili pana dra. Körbra a jeho pomoeníky, že
snad se mýli, domnívá-li se, že ti, kdo přijdou
Körber
Bedř
Czas
22
article
po Mladočeších, budou jeho argumentům a jeho
politice přístupnější. My o tom, znajíce náladu
lidovou, pochybujeme. Však i v tom případě,
že by kalkutace na změněnou tvářnost příšt
české delegace byla správná, nemohli bychom
jinak, než opakovati na hrozbu to, co prohlásili
jsme již několikrát. Poslanci čeští, kteří se svě-
řenou jim národem hřivnou nikdy nehazardo-
vali a hazardovati nebudou, kteří ale také even-
tualit, jimiž se hroziti počíná, naprosto se ne
bojí, jednati budou vždy jen tak, aby to
k čemu se odhodlají, dle jejich soudu a nikol
dle soudu jiného, bylo na prospěch národa
našeh
— Vojsko a delegace. Dnes skončeno bude
dle všeho v rozpočtovém výboru delegace ra
kouské jednání o rozpočtu ministerstva zahra-
ničných záležitostí. Ba pan předseda měl za to.
že bude moci býti načat ke konci schůze roz-
počet vojenský. Rozpočet vojenský? Proč raditi
se o něm do zásoby? Což je známo, jak to
v Uhrách dopadne? V Cislajtanii nováčkové
slouží již čtvrtý měsíc a v Uhrách na místě,
aby rekruti exereirovali, mluví páni poslanci ve
sněmovně obstrukční řeči. Uherský kontingent
pořád ještě není povolen a energický pan Tisza,
jakkoli se obstrukce velice sevrkla, nemůže i se
svou energií o píď dále. Proč a nač se páni
delegáti v komisi namáhají? Proč má býti pro-
vedena debata o něčem, co dosud visí ve
vzduchu? Ví snad většina rozpočtové komise,
jak to v Pešti dopadne? VI, v jakém znění
bude tam přijat zákon rekrutový? Proč tedy
debatovat a usnášet se o něčem, o čem se dnes
ani věděti nemůže, jaké nabude to tvářnostia
nebude-li nutno to, co eventualně se přijme,
opět zmařiti. Snad jeví páni ve Vídni prot
takovou pilnost, aby Maďary popohnali. Bylo by
to naivní počínání. Jakou cenu bude míti pro-
jednání v komisi, nebude-li se moci vyjednat
v plných delegacích?
Tisza
Maďar
Uhry
Pešť
Vídeň
23
article
— Nemístné řeči. Pan dr. Sylvester, ně-
mecký lidovec z jižní části státu, uznal za dobré,
pojednati v pondělní schůzi rozpočtového výboru
rakouské delegace také o poměrech v královstv
českém. Pravil, kterak nelze se za nynějších
poměrů diviti, že po české obstrukci na říšské
radě následovala německá obstrukce na sněmě
českém. Provádí li prý se českou byrokracií,
jako se stalo se strany zemského výboru krá-
lovství českého, proti městu Liberci retorse, ne-
může prý se nikomu zazlívati a musí se proto
pokládati za samozřejmé, že musí býti tak
z Vídně potom vykonávána retorse odvetná. —
Pan dr. Sylvester, je li seriosním politikem, nebyl
by nikdy tak mluvil, kdyby byl měl správné
informace. Jest faktum, že zemský výbor krá-
lovství českého vůči městu Liberci pražádnou
retorsi neprováděl. Právě naopak v zemském
výboru bylo zamýšleno Liberci pomoci. Věc má
se takto : Následkem německé obstrukce na sněmu
království českého neprojednala se v posledním
sněmovním zasedání předloha, kterou městu Li-
berci povoluje se vybírání dávky nápojové. Sbor
obecních starších v Liberci učinil pak u zem-
ského výboru podání, jímž žádal, aby zemský
výbor opatřil pro Liberec povolení k vybírání
nápojové dávky, jíž k rovnováze v obecním roz-
počtu libereckém nutně bylo třeba. Když o zále-
žitosti této — která, mimochodem řečeno, uka-
zuje, že německou obstrukcí na sněmu postiženi
byli na prvním místě Némci sami — jednáno
bylo v zemském výboru, navrhl zpravodaj dr.
doktor
Sylvester
Némec
Liberec
Vídeň
24
article
Herold, který je přece Čech, aby v zásadě bylo
rozhodnuto, že zemský výbor v podobných pří-
padech, jaký nyní týká se města Liberce, může
učiniti opatření, jakého je třeba, aby správa ne-
uvázla. Tento návrh učinil člen zemského vý
boru dr. Herold proto, poněvadž přímo žádost
sboru obecních starších v Liberci kladně nebylo
by lze vyříditi následkem zákonné mezery. Faktum
však je a zůstává, že proti splnění žádosti sboru
obecních starších v Liberci způsobem takovým,
jak dr. Herold navrhl, ozvali se právě Němci,
a že následkem toho přijat byl návrh, aby se
vybírání pivní dávky městu Liberci nepovolilo.
Jestliže tedy v tomto případě někdo provádě
retorsi proti sboru obecních starších v Liberci
byli to jen a jedině oba němečtí přísedící dr
Eppinger a dr. Werunsky. Proč tak učinili, zů
stalo dosud nevysvětleno. Zdali proto, že Liberee
je v rukou německých lidovců, nebo nechtěli-l
připustiti obsáhlejší pravomoc zemského výboru,
— o tom by se měl p. dr. Sylvester s pp.
drem. Eppingrem a drem. Werunským doroz
uměti dříve, nežli v rozpočtovém výboru r
kouské delegace mluvil o české retorsi vůči
Němcům.
— Zmařená volba starosty v Mladé Bole-
slavi. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Včer
konala se zde z nařízení okresního hejtmanstv
volba starosty na místě p. JUDra. Slavika, jenž
v měsíci srpnu na úřad svůj resignoval. K volb
dostavilo se všech 36 členů obecního zastupi-
telstva. Dříve, nežli přikročilo se k volbám, při-
hlásil se ke slovu člen zastupitelstva pan prof
Bareš a zmíniv se o zasloužilé činnosti přede-
šlého starosty dra. Slavíka, skvělou řečí oceni
činnost dosavadního náměstka starosty p. Bohu
mila Matouška, který po 6 měsíců k úplné spo
kojenosti svůj úřad zastával a navrhl, by volen
byl starostou města. Potom přikročeno k volbě.
Herold
doktor
Němec
Eppinger
Werunsky
Liberee
Sylvester
Slavik
Bareš
bůh
Matoušek
Čechy
Liberec
Mladá Bol
25
article
Volba musila se však dvakráte opakovati, poně-
vadž nebylo docíleno dohody mezi zástupci ná-
rodní strany svobodomyslné a staročeské. Př
prvé volbě odevzdáno bylo 36 hlasovacích lístků
a obdržel p. Matoušek 18 a dr. Pavlousek 17
hlasů, 1 lístek byl prázdný. Poněvadž nebylo
dosaženo většiny, přikročeno k volbě druhé a
tu obdržel dosavadní náměstek starosty p. Ma-
toušek 17 hlasů, p. dr. Pavlousek hlasů 18
jeden lístek byl prázdný. Za všeobecného roze-
chvění ujal se slova člen městské rady p. P-
lant a prohlásil jménem zástupců národní strany
svobodomyslné, že vzhledem k nesmířitelnému
postupu strany staročeské členové národní strany
svobodomyslné nezúčastní se další volby. Potom
vzdálilo se 11 členů zastupitelstva s p. Matou-
škem v čele. Schůze byla pak p. drem. Benešem
přerušena, poněvadž nebyl dostatečný počet členů
přítomen. Proslýchá se, že v nejbližší době vy-
psána bude nová volba a že strana většiny užije
svého práva i moci, aby opponenty — poku-
tovala.
— Z Nymburka. (Volby do okres
ního zastupitelstva nymburského )
V úterý dne 12. ledna t. r. vykonány volby
4 zástupců král. města Nymburka
v okresním zastupitelstvu. Ze 37 členů obecníh
zastupitelstva dostavilo se 28 a zvoleni 20—26
hlasy pánové: starosta města Josef Červený.
náměstek starosty JUDr Em. Krouský, ředite
cukrovaru Hanuš Karlík a notář František
Ottruba.
— Obsazení místa c. k. okresního sudíh
v Postoloprtech. V záležitosti této dochází nás
z Loun od osoby s poměry postoloprtskými úplně
obeznámené tato zpráva: Město Postoloprty
třebas by mělo nátěr ryze německý, má ve sku
tečnosti dobrou třetinu českého obyvatelstva
kromě českých obcí Jimlína, Opočna a Nových
Hradů jsou obce okresu toho, na okres lounský
hraničíci, úplně jazykově smíšené. — Míst
Matoušek
doktor
Pavlousek
Beneš
Červená
Krouská
Hanuš Karlík
Ottruba
Ma
Mata
Nymburk
JUDr em
Postoloprty
Louny
Jimlín
Opočno
Nová Hrad
26
article
přednosty c. k. okresního soudu v Postoloprte
zastává již asi tři roky rada Stadler, Němecu
jazyka českého docela neznalý; úřadování jeh
zavdalo příčinu ku přečastým steskům, a bya
na nepřístojnosti ty několikráte v denních listee
poukázáno. — O žádosti rady Stadlera za pře-
sazení není sice dosud rozhodnuto, však oterr
postoloprtští dostali pokyn od poslance dr.
Schückra, že prý se má dostati místa přednosty
soudu nikoli kandidátu, jehož jim p. dr. Schücke
přislibil, nýbrž jinému žadateli a dokonce pr
Čechu. — Vyhotoven tedy na kvap protest proi
zamýšlenému »počeštění« postoloprtského soudu,
»Bohemie«, »Brüxer Zeitung« i »Leitmeritze
Wochenblatt« líčí nabubřenými slovy rozčilení,
jež prý v Postoloprtech zavládlo, a aby dodaly
slovům svým více váhy, otírají se o osobu soud-
ního adjunkta postoloprtského dra. Hudce, kterýt
prý své »ukračešství« ostentativně na jevo dává
a aby nenechaly v nejistotě, v čem ta ostenta-
tivnost záleží, dokládají etihodné orgány, že pry
úřadník ten ze všech sil se snaží českou agendu
rozmnožiti. (!) — Rozumíme; nelibí se jim patrně
že úřadník ten, šetře jazykové rovnoprávnosti.
s českou stranou také české protokoly s-
pisuje.
Stadler
doktor
Schücker
Schücke
Čech
Leitmeritz Wochenblatt
Postoloprte
Postoloprty
Bohemia
Brüxer Zeitung
27
article
— Národní rada česká. Komise odboru
národohospodářsko sociálního měla dne 11. ledna
schůzi, již zúčastnili se pp. předseda posl. Kubr.
dr. Fiedler, taj. Hašourek, rada z. s. dr. Pan-
tůček, sekr. dr. Viškovský. V úvahu vzaty byly
otázky sociální činnosti odboru, záležitosti týka-
jící se prací v nejaktuálnějších otázkách a pro-
vedení usnesení předešlých schůzí, z nichž ze-
jména záležitosti ústředním výborem ventilované.
V delší dobatě projednáno bylo, aby činnos
odboru intensivně obrátila se na pole práce ná-
rodní v oboru hospodářském a aby otázky tohoto
vymezení vzdálenější nebyly překážkou pracl
důležitějších. Dále připraveny návrhy do schůze
plenární, která bude se konati v nejbližších
dnech.
— Kluby ohčanské. Klub voli či
novoměstských má v pátek dne 15.
ledna členskou schůzi v restaurantu Choděrově
(dolejší sál) na Ferdinandově třídě. Přednášelí
bude cestovatel pan Rohlena »O životě
a poměrech na Černé Hoře«. Začátek
přesně o 8. hod. večer. Po přednášce volné
Kubr
doktor
Fiedler
Viškovský
Choděrův
Rohlen
Hašourek
Ferdinandov třída
Černá hoře
národní rada
rada z . s
dolejší sát
28
article
— Rodinné zprávy. Sl. Mařenka Svobodov
z Roudnice a pan Adolf Vornay, berní adjunkt ze
Železného Brodu, slavili sňatek dne 12. ledna t r
v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — Pan
Josef Rychlík, účetní adjunkt eukrovaru a majilel
realit v Dašicích, s chotí svou Marií roz. Matě-
jovskou slavili sňatek dne 7. ledna t. r. v chrámu
sv. Jindřicha v Praze. — Slečna Marie Vocho-
můrkova a pan Václav Sechter ml., mistr zed
nický v Unhošti, slaviti budou sňatek dne 23. ledna
o 11. hodině dopolední v chrámu sv. Petra a Pavl
v Unhošti.
Svobodov
Vornay
Cyrill
Rychlík
Marie
svatý . Jindřich
Marie Vocho
Sechter
Petro
Roudnice
Železný Brod
Karlín
Dašice
Mata
Praha
Unhošť
29
article
— Paní Anna Novotná j. Na Král. Vinohradenh
zemřela včera o 1/23. hodině ranní po krátké nemoi
paní Anna Novotná rodem Hölzlova, vdovap
známém staviteli a podnikateli vinohradském panu
Frant. Novotném, tchyně stavebního a městského
rady pana inženýra Boh. Staňka, v požehnaném
věku 73 let. Zvěčnělá paní těšila se pro svou
ušlechtilou povahu a příkladné lidumilstvé vážnos
a úctě všech, kdož měli příležitost blíže ji poznati
Jako vzorná družka svého podnikavého a solidnost
slynoucího manžela s neobyčejným zájmem sledoval
po několik desetiletí vzrůst a mohutnění Král. Vino-
hradů osvědčujíc pro všeliký pokrok tohoto rostoucího
města nevšední vnímavost a lásku. Mnohé zařízení
sloužící veřejnému dobru mělo v paní A. Novotn
horlivou podporovatelku, která nikdy nebažila po
okázalostech a veřejném uznání. Právem možno
tvrditi, že byla svědkyní celého vývoje Král. Vino-
hradů, neboť manžel její již v létech šedesátých ná-
ležel mezi přední budovatele tohoto města. Řadou
dobročinných skutků zůstavila svému jménu čestnou
památku. Pohřeb zvěčnělé paní konali se budeve
čtvrtek dne 14. ledna 1904 o 3. hodině odpoledn
z domu smutku »na Valdeku«. Výslovným přáním
jejím bylo, aby pohřeb byl vypraven bez obvyklých
okázalostí, důstojně a prostě, za to ale aby pamato
váno bylo na místní chudé.
Novotná
Král
Hölzlův
František
Novotný
Staněk
A Novotn
Valdek
30
article
— Úmrti. Dnes v noci zemřela paní Marie Her
geselová, matka akademického sochaře pana F
Hergesela, ve stáří 80 let v nemocnici Ali bětinek v
Slupech v Praze.
— Z české university. (Nová síň v „Láz
ních“. Rozšířeníseminářerománského
Dne 12. t. m. byla u přílomnosti pp. prof. Drtinya
Krausa děkanem filosolické fakulty, prof. Fridou, ode-
vzdána účelům vyučovacím síň v tak zvaném bývalém
lázeňském domě na Malé straně (čís. 3 v ul. Lázeňské).
Prostorná tato síň více než pro 300 posluchačů v domě
pana Hlasivce byla úplně nově zařízena a vyhoví všem
požadavkům. Děkan odevzdal ji studenistvu vzpo-
mínaje účinné pomoci c. k. místodržitelství, které
všem přáním v příčině té vysloveným ochotně vyho-
vělo, takže konečně má naše vysoké učení aspoň jednu
opravdu velikou a důstojnou místnost representační
Po proslově děkanově byly výklady ihned prof. Krau-
sem v nové síni zahájeny. — Výnosem c. k. minister-
stva kultu a vyučování ze dne 14. prosince 1903
schválen byl statut, kterým se praktické kursy fran-
couzské, existující při románském semináři oď jeho
založení (1883), konstituují jako „oddělení semi-
náře románského pro praktické cvičen
v jazyce francouzském“, p. prof. Mohl pak
řečené kursy až dosud pořádavší, jmenován jest ředi-
telem tohoto oddělení.
Marie
Al
profesor
Drtinya Kraus
Frida
Hlasivec
Krau
Praha
Láz
geselová
31
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne
12. ledna.) M. r. pan dr. Pinkas tázal se, co se stal
s námitkami, podanými proti plánu polohy Mal
strany. Referent stavební sdělil, že námitky byly ode-
vzdány p. arch. Balšánkovi, aby společně se stavebním
úřadem o nich vypracoval zprávu. Potom budou pro
jednány ve stavební komisi pro radu městskou a sbor
a konečně předloží se zemskému výboru. Starostap
dr. Srb ujistil, že bude naléhati na to, aby záležitos
tato co nejdříve byla vyřízena. — M. r. pan Filip vy-
žádal si, aby do příští schůze rady městské byla po-
dána zpráva o tom, v jakém sladiu jest záležitost zr-
zení střední školy v Libni, ve kteréž záležitosti občan-
ský klub libeňský loni podal petici. — K návrhup
Brože usneseno, aby obec pražská stala se zakláda-
jícím členem Matice moravské v Brně. — M. r. pan
doktor
Pinkas
Balšánek
Srb
Filip
Brož
Libeň
Brno
32
article
Kasalický tlumočil stesky obyvatelů na hoř. Novém
městě na nedostatek pilné vody v Táborské a Sokol-
ské ulici a okolí. Navrhl, aby zvláštní komise prohlédla
sludny v jednotlivých tamních domech, a aby pak z-
vedeno bylo jednání s majiteli domů o event. převze
studen do obecní správy. Dále navrhl, aby rozveder
byla pitná voda ze školy na Karlově a aby obecenstvo
smělo vodu čerpat i mimo hodiny vyučovací. Tyto
návrhy, doplněné dobrozdáními pp. Jirouska, dra. Šly-
cha, dra. Holubovského a Hubáčka byly odkázány ve-
dárenské kanceláři. — Pan dr. Štych, podporován m.r
pp. Jirouskem a Kasalickým, žádal, aby bylo rychlej
pokračováno v jednání o stavbě domů pro byty a dílny
řemeslnické. Pan dr. Scharf při tom poukazoval, ž
bude nutno připustiti, aby v novostavbách v assanaci
byl, zřizovány jednopatrové budovy. — Sděleno, ž
zpráva o tom, jakoby druhý městský chemik brí
jmenován deinitivním, aniž vyhovoval zákonným
podmínkám, nezakládá se na pravdě. — Panu Bok
Hellerovi povolena stavba dvoupatrového domu m
Číhadle v Libni. Panu Ed. Rechzieglovi slavba čtyl-
patrového domu na doplněném staveništi na nároe
Karlovy a Liliové ulice.
Sokol
Jirousek
Hubáček
doktor
Štych
Scharf
Heller
Ed
Rechziegel
ský ulice
Karlov
Holubovský
Libeň
Karlov