ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 36613770-66ef-11dc-8588-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 67, place 19, org 3, work 12
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 188. ze dne 10. července 190I.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Pro přátele samoty. Malý vulkanický ostrov Tristan da Cunha, uprostřed Atlantického oceánu mezi jižní Afrikou a jižní Amerikou, náleží k nejosamělejším místům na světě. Kapitán lodij »R C. Rickners«, plující z NewYorku do Honkonu, při- blížil se v květnu minulého roku na 4 mořské míle k ostrovu, odkud přibyl k jeho lodi velký člun s de- víti osobami, jež nabízely maso, mléko a vejce vý- měnou za mouku, tabák, rýži atd. Také staré šaty s díky přijímány. Muži ve člunu byli lidé zdravého vzezření, statní a při obchodu velmi skromní. Vy- pravovali, že na ostrově žijí nyní 63 osoby. Mají 500—600 kusů hovězího dobytka, jakož i četné ovce. Každoročně jednou připluje anglická válečná lod s poštou a pro poštu, po případě aby přijala vystě- hovalce. Sklizeň roku 1900 byla špatná, poněvadž prudké bouře překážely vzrůstu osení. Masa, zeleniny. vajec, másla, mléka, bramborů jest na ostrově hoj- nost. Nedostává se však mouky, čaje, kávy a také tabáku, ačkoli na ostrově jest toliko pět kuřáků. Lodi přistanou u ostrova jen málokdy, od té doby, co lov velryb v těchto končinách značně klesl. Lidé vypra vovali, že v poslední době často pluly mimo ostrov parníky, ale nezastavily tu. Byly to patrně anglické lodi s dobytkem z Argentiny pro vojsko v jižní Africe. Ostrované zdrželi se na lodi as tři čtvrti ho- diny a odešli patrně velmi spokojeni se svým ob- chodem.
Cunha C Rickners Afrika jižní Amerika NewYork Honkon Argentina jižní Afrika
3 article
= Censura ve Francii. Z Paříže se nám oznamuje: Dramatická práce, nazvaná »La question des huiles«, jejíž autorem jest pan Jean Drault, byla zakázana pařížskou censurou. Záležitost tato byla předmětem parlamentní interpellace. Ministr vnitra jmenovaný zákaz zrušil a drama bylo těchto dnů provozováno v sále wagramském. Když bylo již první jednání sehráno, majitel divadla další hru za- kázal. Marně pan Ch. Bernard, organisátor tohoto večera, reklamoval proti této policejní zlovůli. Pre- fekt policejní pan Lépine prostě oznámil, že provo- zování dramatu za žádnou cenu nedovolí. Když veškeré úsílí se ukázalo marno, diváci opustili za velikého hluku místnost. = Záhadný případ smrti. V Homesteadu, North Bergen, zemřel onehdy ráno Frank Pullis a ošetřující jej lékař, dr. Wm. Menger, zdráhá se vydati úmrtní list, poněvadž Frank Pullis před svojí smrtí zachvácen byl prudkými křečmi, z kterých lze sou- diti, že tu jde o otravu. Paní Hanna Pullisova ze- mřela v lednu a odkázala svoje jmění v sumě 15.000 dol. svým synům Jamesovi, Charlesovi a Frankovi. kdežto nejstaršího Edvarda vydědila. V březnu ze- mřel James a odkázal svoje jmění Charlesovi a Fran- kovi. Poslední však roznemohl se také a v pondělí navštívil jej jeho bratr Edvard, který při tom pohá- dal se s Charlesem. Frank týž den zhotovil svoji po- slední vůli a jmění svoje odkázal své manželce a Charlesovi. Eduard Pullis je smírčím soudcem v North Bergenu a pokladníkem železňiční společnosti. Okresní lékař Connerse má nyní vyšetřit, jde-li tu o travič- ství k vůlí dědictví. = Smělý pokus loupežné vraždy spáchán těchto dnů v Neapoli. Jakýs mladík, jenž udal, že se jmenuje baron Dusmet, vybral si u jednoho z nejpřednějších tamějších klenotníků různé šperky s brillianty v ceně 28.000 lir a žádal, aby mu byly
Drault Ch Bernard Lépine Pullis doktor Menger Hanna Pullisův James Charles Franco Edvard Fran Conners Dusmet Francie Paříž Pre Homestead Neapol North Bergen
4 article
dodány do jeho bytu v hotelu de Geněve, kde za- platí účet. Když zřízenec klenotníkův se šperkem přišel do hotelu, vyzval jej baron, aby se posadila vyčkal příchodu barončina. Jedva že se zřízenec obrátil, chopil se baron velkého nože a bodl zří- zence do týla, chtěje mu patrně způsobiti smrtelnou ránu. Avšak zřízenec raněn byl toliko lehce, vrhl se na domnělého barona, vyrval mu nůž a nyní nasta zoufalý zápas, až se zřízenci podařilo stisknouti knoflík zvonítka. Přikvapivší zřízenci hotelu učinili zápasu přítrž a zadrželi barona, jehož odevzdali po- licií. Na policii shledáno, že domnělý baron Dusmet jest 26letý de la Marra, jenž opustil dům svých ro- dičů a tím pozbyl prostředků k výživě. = Dokonalý Němec. Časopis »Globus«, jenž se zabývá ethnografií a zeměpisem, přináší článek »Mimo cesty v Egyptě«, podepsaný R. T. K., jehož autor vypravuje mimo jiné následující historku »Jako obyčejně byl také šejk v Sanetě ke mně velmi vlídný a při rozchodu chtěl jsem mu dátí na pa- mátku nějaký dar. Šejk však odmítl jakýkoli dara prohlásil, že on a jeho vesničané by se velmi těšili. kdybych namaloval jeho podobiznu. Dal jsem se do práce, obklopen veškerými obyvateli. Zatím co jsem prvními čárami črtal jeho rysy, nemohli se diváci zdržet, kritisovati moji práci a šeptali mezi sebou »Co pak dělá ten bej? To přece není náš šejk!« — Obrátil jsem se a odpověděl: »Když váš šejk byl malým hochem, vypadal přece jinak než stařec, jímž je nyní; není-liž pravda?« — »Ale ovšem.« — A myslím, že nikdo, kdo jej tehdáž znal, by jej nyní nepoznal.« — »Ovšem že ne, effendi.« — »Pak,« pravil jsem, »musíte povážit, že obraz jest ještě mladý a má zapotřebí času, aby rostl. Nemůžete žádat, aby obraz půl hodiny starý měl podobu 60letého muže.«
Geněve jít le Marra Němec R T K Egypt
5 article
Veselý souhlas následoval na tuto repliku a po dvou hodinách, kde účastenství diváků vzrůstalo tím více, čím více se rysy vyvíjely a podobnosti přibývalo, tlačili se lidé těsněji kolem mne a dávali pozor na každou další čáru. Konečně, když jsem byl u konce, zvo- lali: »Je to zrovna tak, jakoby to byl on sám« — načež jsem vydal obraz svému hostiteli. Přítom ní be- dlivě prohlédli podobiznu, a potom ji u vítězoslávě donesli do vesnické mešity a tam ji pověsili, čest to, jež jak myslím, nestala se dílu žádného jiného umělce v Egyptě.« To je vskutku vzorné prášení chvástavého Němce. Milý Němeček nadobro za- pomněl — a znamenití odborníci časopisu »Globus« také na to nepřipadli — že mohamedán považuje zobrazení lidského těla za smrtelný hřích a nejen že by takovýto hříšný výrobek nikdy se nemohl ocítit v mešitě, nýbrž že by »umělec« musil mluvit o štěstí že ho domorodci za takovéto rouhání koranu ne- utloukli. = Dva černoši lynčováni. Ze Shreveportu, La., se oznamuje: Minulé noci byly zde provedeny dvě lynčovní vraždy. Obětí lidské vášně byli černoši Smith a Mc Land, kteří s jinými ještě černochy podí- leli při zavraždění zámožného majitele plantáže Fostra. Na 200 ozbrojených mužů vniklo v noci do vězení, přemohli šerifa a klíčníka, načež černochy odvlekli a na jednom stromě, as půl míle od vězení je oběsili. Oba až do posledního okamžiku ujišťovali, že jsou nevinni. Dle názoru lynčovníků bylo toho třeba, aby byli oba černoší popraveni jako odstrašující příklad pro svoje soukmenovce, před nimiž bílí obyvatelé nejsou více svými životy jisti. Popravený potulný kazatel Smith založil mezi černochy novou kostelní obec pod jménem »Church of God« a své ovečky štval proti bělochům. Černoch. Prince Eďwards, který na Forstra osudnou ránu vypálil, lynčovníkům unikl.
Němec Němeček Smith Land Eďwards Egypt Shreveport Church of God
6 article
Zemřelí v Praze. Dne 2. července 1901: Krása Vojtěch, býv. obuvník, 86 roků. 1147—II. Gebauer Julins, c. k. setník, 37 roků, 168—IV. Milotova Anna, že- hlířka, 20 roků, 195—IV. Pelcl Bedřich, c. k. pol. strážník, 47 roků, 310—II. Háková Emilie, švadlena, 23 roky, 473—II. Kracher Jiří, soustružník, 67 roků, 493—III. — Ve všeobecné nemocnici: Bě- lohradská Františka, vdova po sladovnickém, 73 r. Beneschová Antonie, nádennice, 45 roků. Buňatová Josefa, manželka dělníka, 56 roků. Citerák Frant., medik, 28 roků. Kuklík Václav, dělník, 50 roků. Maršalek Rudolf, dělník, 30 roků. — U milosrd- ných sester: Maršálek František, nádenník, 62 roky. Mašita František, domkář, 76 r. — U Alžbě- tinek: Bradková Rosalie, manželka rukavičkáře, 25 roků.. Dne 3. července 1901: Cerha Jan, výměn- kář, 80 roků, 1805—II. Vošoustova Johanna, dcera kolářského pomocníka, 9 dní, 309—III. Kalla Jakub, továrník, 57 roků, 1890—II. Leitnerová Karolina, švadlena, 33 roky, 248—V. — Ve všeobecné nemocnici: Kymla František, čeledín, 26 roků. Michal František, podnikatel staveb 60 roků. Třešňá- ková Anna, manželka metaře, 35 roků. Urbánková Františka, manželka dělníka, 47 roků. — U milo- srdných sester: Kovacs Jan, drátař, 62 roky. — U Alžbětinek: Tichá Anna, služka, 23 roky. V chorobinci: Vodička Alois, holič, 66 roků.
Gebauer Julins Milotův Anna Pelcl Emilie Jiří František Beneschová Antonia Josef Václav Rudolf Mašita Vošoustův Johann Kalla Jakub Leitnerová Michal František Urbánková Praha Krása Vojtěch U Alžba Bradková Rosalia Cerha Jan Kyml František Kovacs Jan U Alžbětinka Tichá Anno Vodička Alois
7 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 256. hra v předplacení Ve středu 10. července. 4. čtvrtka. Manželové paní Leontiny. Komedie o 3 dějstvích. Francouzsky napsal Alfred Capus. Přel. Vil. Nováková. Režisér Jakub Slukov. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod. Po prvním dějství přestávka.
Král Leontin Capus Nováková Slukov Praha národní divadlo
8 article Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově. Ve středu 10. července. Začátek o 3/47. hod. Cyklus frašky VIII. 17009 Praha nade vše. Velká fraška o 3 jedn. od M. Ordonneaua a Grevet- Dancourta. Dle Schilerova zpracování přeložil J. Kubík ml. Hudba Einödshofera. Režisér p. J. Kubík.
M Ordonneau Grevet Dancourt Schilerův J Kubík Smíchov Praha
9 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Začátek o 7. hod. Ve středu 10. července. Lidové představení za poloviční ceny. Žižkova smrt. 17002 Tragedie o 6 jedn. od J. J. Kolára.
Král Žižkův Kolár Pištěkův divadlo
10 article Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře Ředitel V. Suk. Začátek o 1/27. hod. Ve středu 10. července. Po čtvrté: Prine Ramiro z Variétě. 120.-
V Suk Králové Prine Ramiro Variéto
11 article
»Musíme stanouti někde u břehu k vůli nemocným naším. Nemyslím ale, že by tato dívka příliš těžce ochu- ravěla. Myslím, ale — zatroleně! — že jest příčinou všeho. Chci se toho dopátrati, nežli někplik hodin uplyne. Chlapům dole jsem již řekl, že se jim vpálí šest tuctův, hned den na to až v Hobarttownu zakotvíme. Chopte se jí za hlavu, Frere, vyneseme ji dříve, než Vichers přijde. Jaký blázinek jste vy, Frere, na mou věru. Já věděl ihned, že se ženami bude to tak na lodi dopadati. Divím se jen, že paní Vichersová nebyla dosud — Pozor! nyní tamo dveřmi! Jakže muži, člověk by pomyslil, že jste neměl nikdy ještě dívky v náručí. Nehleďte tak škaredě — ne- budu nie vyprávěti. Rychle, rychle nežli malý pastor při- jde Ti klepají obyčejně jako staré ženy.« Hovoře tak, odnesl Pine za pomocí Frerovy panskou paní Vichersové do její kajuty. »Při svatém Jiří, jest to hezounké děvčátko,« pravil, pohlednuv na nehybné tělo zkušeným zrakem lékařovým. »Nedivím se, že jste se nechal voditi od ní za nos! Snad jste také již nakažen, ale tento vítr vám pomůže! 'A sta- rému tomu pošetilci Bluntovi nevedlo se o nic lépe! Měl by se styděti ve svém stáří !« Frere tázal se spěšně, neboť slyšel někoho při- cházeti: »Co míníte tím? Co říkal Blunt o ní?« Pine odtušil: no »O tom nic nevím. Vím jen, že byl též zamilován jako mnozí jiní!« Frere dodal s líčenou lhostejností: »Jako mnozí jiní ?« Pine zasmál se:
Frere Vichersová Jiří Blunt
12 article
táhna se zpět, poněkud mu povolil, snad aby zasadil mu notnou ránu. Frere ale, vyprostiv při tom levou ruku svou, padl jakoby zpět, ale vytáhnuv rychle pravé své koleno, udeřil prudce Gabbetta pod čelist. Veliká hlava obra naklonila se poněkud zpět, Frere vida toto, udeřil Gabbetta s celou prudkostí pěstí do hrtanu. Obr se zapotácel a upadnuv na ruce a kolena, byl ihned námořníky obklíčen. Nyní počal a skončil mnohem rychleji nežli jak lze ho vylíčiti, houževnatý zápas muže jednoho s dvaceti od- půrci, kterýžto zápas nebyl ale o nic méně heroickým proto snad, že Ajax byl tuto jen odsouzencem deporto- vaným a Trojany že byli jen obyčejní námořníci. Gabbett setřásl námořníky se sebe jako divoký ka- nec psy se sebe setřásá, když se na něj vrhnou, vyskočil, postavil se opět na nohy své, uchopil šavli a strašlivými rozmachy odpuzoval je všechny od sebe. Po čtyřikrát stráže zvedly pušky své a po čtyřikrát je opět spustily, z obavy, že by soudruhy své, kteří se na zuřivce vrhli, zranily. Gabbett, jehož drsný vlas se ježil, kdežto oči jeho, podlité krví, metaly zuřivě blesky, mával šavlí velikýma rukama svýma ve vzduchu, obraceje se s jedné strany ke druhé a řvav jako zraněný býk. Hrubá košila jeho, jež od ramene až po bok byla roztržena, odhalovala nesmírně vyvinuté svaly těla jeho, Zuřivec krvácel z rány na čele a krev, tekouc po- dél celého jeho obličeje, mísila se s pěnou, vystupující na rtech jeho a řinula se na konec na široká, zarostlá prsa jeho. Ztracen pro život.
Frere Obr Ajax Trojan