1
masthead
bude dle původních disposic zasedati do 20. t. m.
Vláda ponechala na vůli sněmu slezskému
zasedati dotud, dokud nevyřídí všechny nutné
práce, eventuelně až do konce srpna.
3
masthead
Také panská choutka.
4
article
Pešťská šlechtická čili aristokratická společnost
obohatila kroniku novou sensací. Kdežto se vznešené
panstvo jinde letní dobou baví všeho druhu sportem
skutečným i talmovým, zápolíc namnoze se vším
zápalem o »čestnou cenu« nejpochybnější kvality
vynašla si aristokratická společnost pešťská zábavu
zcela zvláštní.
V sobotu v noci konala totiž policie pešťská
pověstných čtvrtích uherskébo hlavního města, Tere-
zínské a Alžbětině, tak zvanou razziu čili velkou
obchůzku na schytání policejně stíhané sběře. Tento-
kráte vytkl vrchní hejtman městský, pan Rudnay.
který sám razzii řídil, výpravě za hlavní strategický
cíl schytání hazardních a falešných hráčů. Jest
známo, že se při takovýchto nočních podnicíchv
družině policejního chefa nalzají četní »tajní«a
konsablové, jejichž úkolem jest, aby objevenou stopu
dále sledovali a rozprchlou policejní zvěř stíbali.
Jedenkráte však nalezaly se v průvodu vrchního
hejtmana kromě obvyklých zřízenců také osobnosti.
kterých při nočních razziích dosud nebývalo: velká spo-
lečnost maďarských kavalírů vyžádala si dovolení
uby směla policejního přednostu při obchůzce po
brlozích noční chátry doprovázet.
V družině pana vrchního hejtmana nalezali se
mimo jiné president parkového klubu hrabě Pavel
Szapary, hrabě Szechenyi a jiní magnáti. Ale neje-
nom pánové, také dámy dopřály si požitku, navští-
viti při této příležitosti nejrozkřičenější peleše hlav
ního města. Mezi nimi nalezala se také jedna z nej-
sličnějších uherských kontes, jež před nedávnem pro-
hlášena byla za královnu pešťského karnevalu a jejíž
bratr má za choť dámu z rodu královského. Celou
noc potloukala se tato zajímavá společnost bídnými
uličkami jmenovaných čtvrtí a aby nevzniklo zby-
tečné vzrušení, oblekly se dámy do mužských šatů.
Alžbětin
Rudnay
Pavel Szapara
Szechenyi
Ter
5
article
Rozumí se samo sebou, že měly aristokratky při
této obchůzce hojně příležitosti seznati také lidskou
bídu. Vyhledávaly se zvláště kavárničky, ve kterých
se obyčejně zdržují lidé, kteří nemají přístřeší, osob-
nosti policií stíhané, schátralá děvčata a jejich prů-
vodčí atd. Aristokratická společnost, která dosud nie
podobného neviděla, bavila se — dávajíc pozor, aby
se neprozradila — velmi nenuceně s různými, velmi
načichlými osobnostmi. Dámy chtěly tu a tam obda-
rovati osoby, na nichž zřejmo bylo, že trpí toliko
neštěstím a že jich do kategorie zločinců nikterak
řaditi nelze, ale vrchní hejtman p. Rudnay dal jim
vždy pokyn, aby »nevypadaly z role.« Do třetí hodiny
byla razzia bez výsledku: neobjevena ani jediná
banda falešných hráčů.
Teprve v jisté »kavárně« t. j. v brlohu, v němž
se mimo jiné také káva vaří, byla společnost hrabat
a hraběnek jakž takž uspokojena. Tam přistižena totiž
četná společnost, hrající známou (a jak vidno, také
v Pešti oblíbenou hru, »Naši — vaši«. Sedmnáct osob
skoro vesměs členové tak zvané »Orlíkovy bandy«a
staří známí městské policie, bylo vyzváno, aby se
prokázaly. Mezi hráči nalezali se také čtyři ničemové,
kterým návštěva hlavního města navždy byla zaká-
zána. Dva uprchlí zločinci byli při hře »pointeury«.
Jakmile policisty zočili, dali se ti dva na útěk. Bě-
želi směrem k Vácovskému náměstí a po delším stí-
hání jich, ve kterémž se také dva mladí aristokraté
súčastnili, podařilo se ničemy lapiti.
V razzii bude se pokračovat. Budou překvapeny
další okresy hlavního města a krásné aristokratky
v mužských šatech budou prý, arci společně se zná-
mými kavalíry, opět policii doprovázet. Ale budou
prý to zase jiné osobnosti, aby se panstvo vy-
stříd a lo.
Pešť
Vácovský náměstí
6
article
mezi klečí, než jsem se dostal na své dřívější
místo. Nyní mně zašla chuť na nové protěže.
Byl jsem celý sešvihán a zbodán jehličím. Cesta
do chaty nyní rychle ubíhala a my jen ještě
tu a tam trhali jsme nějaké kvítí. O půl deváté
dorazili jsme k chatě. Zde dojedli jsme své zá-
soby a zaplatili účet.
Za postel 60 kr., za mísu mléka 5 kr.,a
za uvaření čaje — vlastně vody, čaj byl náš
5 kr., opravdu, ve výši téměř 1500 metrů bá-
ječná láce.
A nyní domů, abychom ještě na oběd
přišli. Cestu jsme si dali nyní okázat, abychom
zase nebloudili. Po cestě dosti široké a pěkné
sbíhali jsme bok Stolu. Cesta šla brzy lesem,
brzy mlázím, buď pasekami neb pastvišti. Za
hodinu a půl byli jsme v Selu, malé vesničce
na úpatí malého předhoří. Jenom dvě hodiny
ještě a jsme doma. Nyní bylo nám jíti po sil-
nici v rovině; okované boty nebyly nám jíž ku
prospěchu, zdržovaly nás jenom a tlačily naše
ztýrané nohy.
Poslední s bohem dali jsme Stolu a na-
pivše se ještě jeho dobré horské vody z malého
praménku, kráčeli jsme k domovu. Bylo 11 hod.
Silnice vinula se mezi luhy a poli. Konečně,
asi v jednu hodinu, dorazili jsme k jezeru. Ještě
deset minut podle břehu jezera a zasedli jsme
na terase nad vodami k obědu. Naobjedvavše
se, vrhli jsme se do teplé vody jezeza a vzhlí-
želi k obru, jehož dnes jsme přemohli, z čehož
mu hlava asi zbělela. Však dlouho jsme se ne-
těšili tím pohledem, neboť Stol zakryl si hlavu
závojem oblak.
Vladimír Ivano vič.
Vladimíra Ivana
Selo
7
article
— Protest proti pokusu sestátněnt
učitelstva obecných škol a k tomu zbytečný
spatřuje »Hlas Národa« v našem včerejším od-
poledním článečku, uveřejněném pod záhlavím
»Veřejné vládní záležitosti obstarávající orgá-
nové«. Řečený orgán obstarává dokonce aspoň
theoreticky i úřad našeho metteura, neboť kri-
tinké posudky o zbytečné dělce určitých článků
našich až dosud bývaly výhradou váženého to-
hoto funkcionáře v sazárně naší. A nejen to,
»Hlas Národa« vyšvihuje se i na oprávce na-
šich právnických názorů i udílí nám privati-
simum o tom, že v nálezu nejvyššího soudu,
týkajícím se právního postavení učitelů obec-
ných škol před soudem prý neznamená výraz
»vláda« souhrn c. k. úřadníků státních, nýbrž
soubor institucí veřejného práva, jimiž veřejné
záležitosti, ať již se týkají veškerenstva (!) nebo
jen určitých vrstev občanů státních, opatřovány
jsou.« Jest pravda, že veškerenstvo české
jest naplněno ode dávna nevýslovnou úctou
k báječné učenosti »Hlasu Národa«, ale po
dnešní ukázce právnické profundnosti tohoto
listu nutno považovati jej, ovšem jen do jisté
míry, za extensi právnické fakulty. Aspoň výměr
8
article
jeho o pojmu »vlády« páchne žlutí starých před-
náškových archů universitních, které nacházejí
se asi blízko korrektury dnes ráno na nás vy-
konané. Přes to však musíme se odhodlati k sla-
bému odporu proti použití úryvkovité právnické
slovutnosti »Hlasu Národa« na případ, o který
běží. Sledujeť totiž bohužel výměr nejv. soudu
skutečně cíl, sestrojiti v příčině učitelů škol
obecných rozdíl v souboru institucí veřejného
práva a sice rozdíl mezi institucemi státnímia
institucemi zemskými. Neníť k tomu zajisté za-
potřebí akademického gradu právnického, seznati
z rčení, že »učitelé na obecných školách bl ez
ohledu na fond, z něhož berou
služné, jsou veřejným úřadem od státu dosa-
zeným«, výslovně poukazuje k tomu, že učitelé
vzdor tomu, že berou služné o
země, jsou orgánem státním. Tomu
plati náš nikoli zbytečný protest, neboť to jest
názor, k němuž nedávají práva ani citované
zákony o dozoru státním k ob. školám a veřej-
nosti úřadu učitele ob. škol ani povaha posta-
vení učitelova. Názorem tím dává se učitelstvu
karakter státních úřadníků bez titulu. To jsou
počátky, proti nimž sluší včasně se ozvati.
9
article
Tolik na srozuměnou »Hlasu Národa«, kterýž
nosí nikoli sovy, ale — straky do Athén!
— Do prostřed moravských narovnáva-
ček padla událost, kteráž jest schopna posunouti
celé to velebené dílo vyrovnací do nedozíráma
daleka. Z čirého jasna solidárnosti národních
poslanců udeřil do samého jádra klubovního
blesk, o němž této chvíle nelze říci, zdali za-
pálil. Z místa zasaženého kouří se sic, zůstane
při pouhém dýmu? »Lidové Noviny«, orgán
dra. Stránského, vůdce strany lidové, označuje
situaci těmito dosti dalekosáhlými slovy: »Dou-
fáme, že společného klubu více
nebude. Lidová strana musí jíti
budoucně svojí cestou.« Přirozená,
okolnostmi nakázaná šetrnost vůči poměrům
v kruzích moravských poslanců českých velí
nám, abychom zůstali při pouhém konstatování
průběhu událostí, předcházejících sporům, jež
lidový orgán oznamuje bezmála jako rozkol.
O podstatě jich, zvolení poslance Rozkošného za
nástupce dra. Tučka v zemském výboru mo-
ravském, podali jsme již ráno stručnou zprávu.
Místo toto, opatrované až dosud náhradníkem
posl. Rozkošným, náleželo, jak »N. L.« dovo-
zují a jak bez násilí každý spravedlivý člověk
přisvědčí, straně lidové jako největší straně v
klubu. Proti této zásadě rozvinul posl. baron
Pražák agitaci ve prospěch obsazení místav
zemském výboru svou osobou, kterážto agitace
neměla žádného výsledku, neboť poměry a sice
spojení Staročechů s klerikály proti straně li-
dové vyneslo na povrch muže zcela jiného. Proti
14 lidovcům stála koalice strany staročeské se
stranou klerikální (10 + 8), ze strany lidovců
kteří kandidovali dra. Stránského, dali se
získati tři členové a sice dr. Parma, Seicherta
Lebloch pro barona Pražáka. Výsledek byl ta-
kový, že zvolen za přísedícího zemského vý-
boru Staročech poslanec Rozkošný a jeho
náhradníkem poslanec lidový dr. Šílený.
Stránský
Rozkošný
Tuček
Rozkošná
Pražák
Parma
Seichert Lebloch
Atény
10
article
Roztrpčenost posl. dra. Stránského i jeho strany
jest pochopitelna, nehledě ani k tomu, že ener-
gický dr. Stránský byl by v zemském výboru
a zemské školní radě mnohem spíše na místě
než posl. Rozkošný. Bar. Pražák přes své uji-
štění, že v případě své volby do zemského vý-
boru složí říšský mandát, obdržel jen 9 hlasa,
Největší úhonou pro celek bylo by ovšem,
kdyby roztržka celkem osobní povahy jíti měla
až do kořenů jednomyslnosti našich poslanců
ua Moravě, jak tomu se zdáním tužby jaksi
nasvědčuje výrok »Lid. Novin«. Vůči nástrahám
německým znamenalo by to přirozeně seslabení
české posice. Orgán strany staročeské »Mor.
Orlice« obmezuje se na devítiřádkovou zprá-
vičku o suchém faktu. Orgán klerikální »Hlas«
tvrdí, že pan posl. Rozkošný jako člen zem-
ského výboru splní zajisté podmínky — zem-
ským zřízením stanovené! To by ovšem bylo
trochu zpropadeně málo! Volba Rozkošného
bude dnes provedena.
— Generál Rittich a offciosní tisk —
brněnský. Jak s potěšením možno bylo pozo-
rovati, zachovával všechen officiosní tisk vůči
pražským slavnostem taktiku, jaká zajisté byla
všem účastníkům slavností těch nejmilejší — na-
prosté nevšímavosti, obmezuje se na prosté kon-
statování událostí. Nyní, týden po významných
a nám tak drahých dnech sbratření francouzsko-
českého přichází poloúřadní »Brünner Morgen-
post«, aby přidala ku smetišti, snesenému ně-
meckým nacionálním a německo-liberálním tiskem,
vlastní nevábnou vrstvu, obsahující doklady, že
brněnský poloúřadník čerpá z téže kloaky, ze
které nabrala »Neue Freie Presse«. List ge-
nerála Ritticha na rozloučenou s národem
českým u nás uveřejněný nazývá officiosní
Stránský
Rozkošná
Pražák
Mor
Hlas
Rozkošný
Rittich
Brünner Morgen
Morava
Orlice
Lido
Neue Frei Presse
11
article
pasořitník »výkvětem chauvinistického blbství«
a autora jeho »subjektem, prázdným ve-
škeré politické slušnosti«, stíženým dušev-
ním defektem«, »figurantem v ruské gene-
rálské uniformě«, »zevlounem z vysokého se-
veru, kterýž napsal svůj dopis v opilosti vodkou,
pochybným, o pražských slavnostech tančícím
medvědem v uniformě«. Nevymáchanost mlu-
videl drzého pisálka v úřadním žoldu zasluho-
vala by odvety, jakáž jest jedině možnou,
avšak my obracíme se na adresu erárního za-
městnatele této nevolnické žurnalistiky, s dotazem,
jsou-li výroky, obsažené o našem ruském hostu jeho
vlastním míněním? Brněnská »Morgenpost« ná-
leží k listům, jimiž vláda, jak zní okřídlené
slovo, disponuje i jest tudíž v její, resp. v moci
její tiskové kanceláře, držeti své pasořitníky
v příslušné disciplině a úctě před city také če-
ských poplatníků, na jichž groších tisk nazna-
čeného druhu ssaje. V celém dopise generála
Ritticha nelze nalezti ni jediného slova směřu-
jícího proti trvání aneb prospěchu této říše.
Zvláště pak erární tisk rakouskýo nemá nejmen-
šího práva mluviti s despektem o vysokém dů-
stojníku a o představiteli armády, jíž naše moc-
nářství tolik děkuje. A dějiny budoucnosti
jsou od lidského nadání naprosto neodvislýmii
není vyloučeno, že i v této záhadné budoucno-
sti nebude jednou říše naše vázána mimo vše
nadání a trojspolkové své spojenectví, k ta-
kové vděčnosti ještě zvýšenější. Mluví-li pak of-
ficiosus brněnského listu »o vysvobození Slo-
vanů z rakouského a německého jařma a pře-
vedení do zaslíbené země ruské«, pak sluší vy-
sloviti celému tomu tiskovému aparátu úřadnímu
nejhlubší politování nad takovým sebe a čtenářů
svých balamucením.
Rittich
Morgenpost
12
article
Promoce. Pan Emil Smetánka, sku-
tečný učitel na státní reálce v Mladé Boleslavi, byl
dne 6. července t. r. na české universitě v Praze za
doktora filosofie veřejně prohlášen.
— Husovy slavnosti Ze Semil. V předvečer
památného dne upálení Husova uspořádán byl velko-
lepý průvod lampionový, jehož zúčastnily se čelnější
spolky semilské a podmoklické v krojích. Za zvuků
husitského pochodu došel k místu, určenému pro
sochu Husovu, okrášlenému chvojím a prapory slo-
vanskými a husitskými. Uprostřed visel obraz V. Čer-
ného »Hus na hranici«, pod ním na sloupu ověnče-
ném postaveno bylo poprsí M. Jana Husa. Ke shro-
mážděným tisícům lidu promluvil vzletně p. E. Be-
neš, ob. tajemník v Semilech so významu nynější
oslavy památky Husovy«, vybízeje lid, aby skutkem
prováděl zásady a myšlénky Husovy. Tím bude pro-
jeven nejspravedlivější protest proti mrzkým snahám
černého klerikalismu, který ve svém tmářství i u nás
bují a Husa i s kazatelny tupí. Po zapění uěkolika
vlasteneckých písní a za záře četných bengálských
ohňů lid se v úplném klidu rozešel. Na kopci
»Vartě« vztyčen byl prapor s kalichem, po kopcích
okolních, jakož i v řečišti Jizery plápolaly mohutné
ohně. Příští oslava Husova bude již před novým
pomníkem mistra Jana, který postaven bude podmo-
klickým spolkem pro zbudování pomníku M. J. Husa.
Smetánka
Husův
V Čer
M Hus
Hus
Jan
M J Hus
Mladá Boleslav
Praha
Semily
Jizera
13
article
V Netolicích oslavena byla památka Husova
dne 7. července ve dvoraně městské radnice, kdež
se veškerá intelligence, mezi níž četně zastoupeny.
byly i dámy, shromáždila, aby vyslechla přednášku
pana JUC. Kloubka z Prahy o významu Mistra Jana
Husa. Hojné účastenství při první toho druhu oslavě
památky Husovy v Netolicích tím více překvapilo,
že strana klerikální ničeho neopomenula, aby účast
občanstva seslabila. S neslýchanou smělostí opovážili
se členové »katolického spolku lidového« a »katol.
tovaryšů« hroziti boykotem hostinskému v letnl
Husův
JUC
Kloubek
Hus
Netolice
Praha
spolek lidový