2
masthead
V Praze, ve středu dne ID. července.
Praha
5
article
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl.(„Nančný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Postou
na měsíc 3 K 20-
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
Praha
Literárni Hlidek
6
title
Telegrafcké zprávy.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 10. července. Berní výběrčí
Camillo Rohlé jmenován hlavním výběrčím
pro obvod finančního ředitelství v Brně.
Z Vídně, 10. července. V redakci
»Arbeiterzeitungu« byla včera vy
konána prohlídka. Pátráno po ruko-
pisu stati, kterou jmenovaný list odpověděl
»Deutsche Zeitungu«, jež tvrdila, že dámy,
které pomáhaly sociálním demokratům při
volbě v X. okresu, byly nevěstky z II
okresu vídeňského. Redakce »Deutsche Zei
tungu« vznesla na redakci »Arbeiterzeitungu«,
která nazvala redaktory »Deutsche Zei-
tungu« »ničemy a vědomými lháři«, žalobu.
»Deutsche Zeitung« ohlašuje, že bude žalovati
redaktora, který se této urážky dopustil.
Ze Lvova, 10. července. Bývalý říš-
ský poslanec na říšské radě Vladimír Bavo-
rovský zemřel v Tarnopolu.
Camillo
Vladimíra Bavo
Vídeň
Brno
Lvov
Tarnopol
Deutsche Zeitung
Deutsche Zei
8
article
Konec haličského sněmu.
Z Vídně, 10. července. Po půlnoci
byl dnes uzavřen haličský sněm.
Tím také přestala jeho funkce. Jeho še-
stiletí vypršelo. Ještě před koncem
tohoto měsíce vypsány budou nové volby
Rusové se na dokonávající sněm nevrá-
tili. Šestiletí jeho skončilo se za rozkolu
mezi oběma haličskými národy. Ve svém
doslovu zemský maršálek hr. Stanislav Ba-
deni, o kterém se ujišťuje, že nechce
již uvázati se na novo ve svou
hodnost, vyslovil své politování, že mu
není přáno osloviti rusínské poslance přímo.
Lituje toho prý tím více, jelikož rusínští po-
slanci neuznali za hodno jej napřed zpraviti
o svých zámyslech, ačkoliv měl na to nárok
vzhledem na své postavení a také vzhledem
na osobní své styky s nimi, kteří jeho ná-
zor o národních tužbách jejich znají
dávno.
Nicméně děkuje jim beze všeho hněvu
za podporu, kterou mu poskytli a za přátel-
ský poměr, který mezi ním a Rusíny býval
Jako celá země tak i on si přeje, aby co
se stalo předevčírem, nemělo škodlivých na-
sledků na vývoj poměrů zemských, a aby
co nejdříve obě části shledaly se v péčio
Rus
Stanislav
Rusín
Vídeň
9
article
blaho a budoucnosť země. Při vzájemné
dobré vůli jest to možno, ba jisto, a pokud
se jeho týká, chce přispěti všemožně, aby
shoda mezi Poláky a Rusíny stala se skutkem.
Potom vyzval všechny poslance k míru, spra-
vedlnosti a shovívavosti se zřetelem na na-
stávající volby zemské, by skutečná vůle
lidu došla projevu.
Také místodržitel hr. Pininský vy-
slovil politování nad odchodem Rusínůze
sněmu.
Neměla tedy výsledku akce z Vídně
zahájená, aby Rusíni se „mohli vrátiti na
sněm před jeho rozchodem.
Sněm, který měl býti uzavřen až zejtra
ráno, se již rozešel. Místodržitel hr. Pinin-
ski nejspíše zejtra ráno, ne-li dříve, sem
přibude, aby mluvil s ministerským předse-
dou o opatření pro volby nové.
Myslí se, že patent, kterým se sněm halič-
ský rozpouští a ustanovují se nové volby,
bude vyhlášen v posledním týdnu tohoto
měsíce a že volby samy se vykonají v první
polovině měsíce září.
Ze Lvova, 10. července. Ve své řeči
o poslancích rusínských pravil
zemský maršálek hr. Stanislav Badeni.
že lituje jejich secesse a projevil své mínění.
že jednali jenom v okamžitém rozhořčení.
Projevil naději, že v zájmu země záhy po-
mine jejich nevole. On sám prý přispěje,
aby se rozpor umírnil a utišil. Rusíni pro-
hlašují, že ke svému žalu byli nuceni pro-
vésti odchod ze sněmu a že jim nebylo
možno zemského maršálka zpraviti o svém
zámyslu.
Ze Lvova, 10. července. Za příčinou
nastávajících voleb na sněm haličský Mlado-
rusíni a Starorusíni dosadili společný cen-
trální volební výbor.
Polák
Rusín
Baden
Vídeň
Lvov
11
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
12
article
Japanci činí sobě u Chemulpa na ostrově
Kanhue fotografické snímky. Koluje pověst,
že Japanci chtějí ostrov obsaditi a Koreánce
odtamtud vytlačiti. Nejvyšší úřadník ostrova
oznámil to vládě koreanské a žádal za po-
kyny.
Z Adelaidy, 9. července. (C.-B.) Vé-
voda a vévodkyně z Cornwallua
z Yorku přijeli sem dráhou z Port
Adelaidy.
Z Londýna, 9. července. (C.-B.) Dnes
konala se zde schůze liberální
strany. Campbell Bannerman pro-
hlásil, že různice, které se v liberální straně
vyskytly a jichž mnozí členové strany litují,
ve skutečnosti se netýkají tak války, jako
spíše otázek osobních. Jest prý na čase
těmto malicherným žárlivůstkám učiniti již
konec, neboť jinak by strana přestala exi-
stovati. Řečník neholduje výstředním pro-
středkům a není pro vyloučení členů ze strany,
ale musí trvati na společném postupu a svor-
nosti strany. Pokud se týče války, musí prý
býti skončena vítězně, ale má za to, že jed-
nou z podmínek míru musí býti amnestie.
»Musíme«, skončil Campbell Bannerman,
»stanoviti jednotlivé podmínky, ale měli by-
chom míti v jedné ruce meč a v druhé oli-
vovou ratolest a ukázati ochotu se statečným
nepřítelem se dohodnouti.«
Asquith vyslovil svůj největší podiv
nad osobními vlastnostmi Bannermana a po-
přel, že by bylo nějak proti němu bývalo
intrikováno. Žádal, aby oni členové strany,
kteří jsou o válce jiného mínění nežli vůdce,
měli úplnou volnost své mínění projevitia
vyslovil se na konec energicky pro přijetí
vota důvěry Campbellovi Bannerma-
novi.
Po dalších vývodech Harcourtaa
Greye bylo jednohlasně usneseno projeviti
Campbellovi Bannermanovi důvěru.
Adelaida
Campbell Bannerman
Asquith
Bannerman
Campbell Bannerma
Grey
Londýn
13
article
Z Vídně, 10. července. (C.-B.) Úřadní
Z Vídně, 10. července. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje sankcionovaný zákon ze dne
29. června 1901 ve příčině zrušení c hi-
rurgických grémií a přikázání jich
jmění komorám lékařským.
Z Kolína n. R., 9. července. (C.- B.)
Z Petrohradu dovídá se »Kölnische Ztg.«
Kölnisch Ztg
Vídeň
Kolín
Petrohrad
14
article
Politické zpravy.
Politické zpravy.
Z Opavy. (K zasedání slezského sněmu.)
Německé časopisy přinesly zprávy minulé pon-
dělí, že veškeré zemské sněmy budou tento tý-
den buď ukončeny nebo uzavřeny. Proti tomu
nutno konstatovati, že zemský sněm slezský
Opava
16
article
Vzpomínky z Krajiny.
Vzpomínky z Krajiny.
Z hlubokého spánku náhle probuzen ranou
na dvéře vyskočím a rozsvítím svíčku. Bylo
půl druhé z noci. Okenice uzamčené působily
hlubokou tmu v sednici. Vzbudím soudruhya
obuji si boty — leželi jsme totiž polooblečeni,
neboť na večer byl chlad, ba zima. Otevru
dvéře do chodby, do skály, a zde v pravé led-
nici byla káď vody, v které jsme se měli umýti.
Omyji se rychle a vskočím do sednice se otřít.
Starucha přinesla nám opět čaj. Byly 2 hodiny.
když jsme vyšli. Průvodcem nám byla mladá
dívka, která nesla lucernu, mající místo skel
mastný papír. Zima byla ukrutná a obloha
bohatě posázená hvězdami, osvětlovala mírně
kraj. Po úzké cestě stoupali jsme příkře vzhůru
skrze nízký, ale hustý les. Po chvíli přešli jsme
les a octli se na ohromném poli kamení, které
mělo podobu trojuhelníku. Ačkoliv měli jsme
dobře okované boty, přece ostrý štěrk dával
nám znáti svou nelibost nad tím, že šlapán jest
našima nohama.
Vystoupivše nad onen kamenitý lán, měli
jsme před sebou kus nejobtížnější. Zatím se
dosti rozednilo. Stezka šla nyní skrze dužnatou,
nízkou trávu, prokvetlou pestrými květy jakýchsi
mechů. Tráva však byla tak zrosena, že bez
holí nebylo by ani možno bývalo dostati se
výše. Cesta, označena jsouc bílými kamenys
červenými páskami, jedině tím líšila se od pa-
louku ostatního. Obtížná chůze nutila nás chví-
lemi k odpočinku. Bylo již brzy pět hodina
my byli teprve ve výši 2000 metrů. Ještě 200
metrů a východ slunce už se blížil. Pospícháme
v před. Traviny nyní ustupují šedému, holému
kameni a pláním sněhu. Ruce celé přemrzlé
sotva drží hůl, však nedbáme toho a chvátáme
vzhůru. Už jsem na hřebenu, nyní s největší
opatrností musil jsem kráčeti, neboť Stol ukazuje
svou krásnou tvář Bledu, ale do Korutan shlíží,
jako ti ostatní velikáni: holý, srázný a strašný.
Tráva
Bled
Korutany
17
article
Za chvíli sedím na balvaně, označeném jako nej-
vyšší bod Stolu. Byl ale již nejvyšší čas. Bylo
čtvrt na šest a červený obzor stále víca
více rudl, oznamuje, že slunce vstává z lůžka.
Jak nyní ostře obrážely se od světle modrého
blankytu hřebeny a štíty velikánů alpských!
Boky jejich, pokryté sněhem, jako hořící lavina
sálaly k nebi a poskytovaly úchvatný obraz.
Nyní teprve zřeli jsme do Korutan a Přímoří,
jež dříve zastřeny byly temenem Stolu. Žhavý
pruh na nebi byl odraz lesklé hladiny Vrbského
jezera, jenž nám zakrýval Dobrač. Triglav, vládce
všech titanů těch v okoli, jako slzu stuhlouu
paty své zanechanou, obklopoval stonásobnými
pažemi svými Bochyňské jezero. A Bled —
skvostná ta perla Krajiny — vítal nový denv
mlhavém rouše. Bílý pruh, na jihozápadu vzná-
šející se, byl moře — Adria !
Slunce vyhouplo se jako žhavá koule nad
ostři hor a v témž okamžiku — krásné pano-
rama to zraku našemu zmizelo. Husté páry
vystoupily z hlubin propastí k nám a vše kolem
nás zahalily hustým závojem par. Prudký vítr
honil přes vrchol vlhké mraky, a my nuceni
jsme byli sestoupit, nechtéli-li jsme na kůži
Bok
Vrbský
Adrie
Korutany
Triglav
Bled
18
article
promoknouti. Sestoupení naše podobalo se běhu.
Vítr hnal nás úprkem dolů přes sněhová pole,
až stanuli jsme u oněch luk. Nyní jsme se
ohlédli nazpět, ale hlava Stolu byla zahalena
v mrak, jenž sněžil nejvyšší místa hory. Zd
jsme si trochu odpočinuli po běhu a posilnili
se slivovicí. Trhajíce květy, sestoupili jsme do
výše asi 1700 metrů. Tu průvodkyně naše
označila nám rokli, kde rostou nejkrásnější pro-
těže Krajiny. My, odhodivše plaidy, neb zde
studený vítr nevál, spěchali jsme trhat si sami
protěže. Brodili jsme se vlhkou travou, pře-
lézali jsme balvany, až konečně dostihli jsme
vyznačených míst. Zde z bujných travin vystu-
povaly holé útesy skal a v štěrbinách balvanů
krčila se nízká tráva, z níž pod ochranou stěn
kamenů vypínaly se krásné květy protěží. Místy
celé stěny balvanů zdály se býti skropeny krví,
květy to bohatých keřů alpských růží. Brzy
jsem měl celou kytici protěží a tu spatřil jsem,
že na druhé straně hřebenu, za jakousi bařinou,
zarostlou travou a přesličkami, nový skalní hře-
ben se vine vzhůru, jenž zdál se slibovati ještě
více protěží. V trávě tu a tam plazila se kleč,
jež měla mi sloužiti za most. Přelezl jsem ska-
liska a smýkám se skrze trávu. Jen stálým
držením se kleče udržoval jsem se na přikré
a kluzké stráni. V tom nešťastnou náhodou
chytím se kleče, jež byla buď větrem vyvrácena
nebo přehnilá, a již ujíždím do hloubi. Na
štěstí tráva byla dosti vysoká a půda měkká.
Jízda byla úchvatně rychlá, já za několik vteřin
octl jsem se aspoň o sto metrů níže než moji
soudruzi. Dolů se jelo rychle, ale nahoru velmi
pomalu. Já jsem se téměř půl hodiny tahal
Zdeněk