1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 187. ze dne 9. července 1901.
4
article
= Proti závodům automobilů. U příleži
tosti jízdy automobilů z Paříže do Berlína praví ja-
kýs německý žurnalista, jenž sám je sportsmanem
následující: Neustále dlužno poukazovati k tomu, že
čásť pro automobilismus užitečná této jízdy do dálky
byl turistský výlet, výlet, při němž úplně vystrojené
automobily v sedmidenních etappách urazily 1200 k-
lometrů. To byla zkouška, kterak jsou k potřebě
co dovedou. Závodění v rychlé jízdě stalo se sen-
sačním divadlem bez praktické ceny, sensačním di-
vadlem, jež bezpochyby bude posledním svého druhu.
— Na to poukazuje na oběti této rychlé jízdy a při-
pomíná: »To je seznam ztrát povždy dosti značný,
aby každý přítel automobilismu v samém prospěchu
tohoto sportu stal se nejrozhodnějším protivníkem
těchto závodů. Výstřelkům v šílené rychlosti musí
býti učiněn konec. Automobilismu dlužno zahájiti
nový směr, jenž vede k praktické práci. Podaří-li se
to, přispěly-li závody mezi Paříží a Berlínem k tomu,
aby rozhodujícím osobnostem otevřeny byly oči, byl
obrat k lepšímu zakoupen sice draze, ale ne příliš
draze.« Sám vítěz v závodech automobilistů, pan
Fournier, se příznal: »Jest mi nepochopitelno, že se
přihodilo tak málo neštěstí. Já sám aspoň padesát-
krát byl bych usmrtil člověka a jen pouhá náhoda
tomu zabránila. Venkované podceňují rychlost našich
vozů a vyhýbají se většinou teprve pak, když mají
již kola takřka v patách.« Ostatně udává pan Four-
nier, že na některých místech urazil 120 kilometrů
za hodinu.
Fournier
Four
Paříž
Berlín
5
article
= O zatčení ruského zločince v Londýně
vypravuje »Petěrburgskoja Gazeta«: Loupežný vrah,
jenž ve Varšavě za bílého dne vnikl do bytu zá-
možné dámy, usmrtil jí a uloupil 8000 rublů, uprchl
do Anglie. Anglická policie, byvši zpravena, zatkl
zločínce v Londýně. Ruský policejní důstojník vyslán
byl do Londýna, aby převzal zločince a dopravil jej
do Ruska. Úkol byl obtížný, poněvadž angličtí ma-
jitelé parníků odepřeli, vzíti zločince na loď. Konečně
nalezl se finský parník, jenž se uvázal v dopravu
zločince. Avšak tím nebylo obtížím konec. Zločinci
musila býti na parníku odejmuta anglická poutaa
nahražena pouty, jež přivezl s sebou ruský policejní
důstojník. K návrhu ruského policejního důstojníka,
aby zločinci ponechána byla anglická pouta a aby
si anglická policie vzala za to v náhradu pouta
ruská, nemohl anglický policejní agent svolit, poně-
vadž se to příčilo jeho instrukci. Také když byl
parník již na cestě, nepřestávaly starosti ruského
policejního důstojníka. Zločinec, jenž byl zamčenv
kajutě a střežen toliko jedním plavcem, mohl sev
každém přístavu pokusit o útěk. Vskutku také pokusil
se o útěk v Kodani. Teprve v Helsingforsu byl zlo-
činec pod bezpečnou stráží odveden do vězení.
S velkým uznáním vyslovuje se ruský policejní dů-
stojník o policii londýnské, jež jest velmi dobře
zpravena o věcech petrohradských a věděla téžo
jeho příjezdu do Londýna, ačkoli cestoval incognito.
= Nový skandál v new-yorském Belle-
vuehospitálu. Při pytvání mrtvoly 21letého Johna
Christy, který v úterý ráno na oddělení pro šílence
v Bellevue-hospitálu zemřel, zjistil koronerův lékař
O'Hanlon, že mladý muž zemřel následkem surového
sbití, kterého se mu krátce před smrtí dostalo. Dr.
O'Hanlon nechtěl říci, zda-li se to stalo v hospitále,
Christus
O Hanlon
Londýn
Varšava
Anglie
Rusko
Kodaň
Helsingfors
BellevueHOSPITÁLU
HOSPITÁLU
Petěrburgskoja Gazeta
yorský Bell
6
article
avšak každý může si svůj úsudek učiniti z projevu
lékaře, který učinil po obdukci. Pravil totiž násle-
dovně: »Nedovedu pochopiti, že kompetentní lidé ne-
dovedou naše šílence ošetřovati, aniž by používali
násilných prostředkův.« Ačkoliv úřady v hospitále
popírají, že Christy byl v hospitále zraněn, vypravo-
val Frank McKenna, synovec majitele domu, v kterém
Christy bydlel, že nemocného minulý pátek navštívil.
Mezitím, co čekal v předsíni, zaslech! MeKenna zou-
falé volání: »Probůh, nezabte mne!« a se vší urči-
tostí poznal hlas Christyho. Když pak byl připuštěn
do síně nemocných a k lůžku přítele přistoupil, shle-
dal, že jest Christy celý zmodřen a samá boule.
Ano i u přítomnosti McKenny byl nebohý nemocný
ztýrán. Jiný přítel Christyho, Charles Nichols, na-
vštívil nemocného ve čtvrtek a v té době nezpozo-
roval na něm žádné modřiny ani boule. Mimo to
mluvil Christy zcela rozumně a nejevil pražádné
známky šílenství. Christy byl zatčen 13. červnaa
ačkoliv byl pouze opilý, byl poslán do hospitálu,
kde v úterý ráno zemřel. Jako příčinu smrti udal dr.
Young, lékař oddělení pro šílence, »akutní zběsilost
a vysílení.« Tento případ byl oznámen distriktnímu
návladnictví a zavedeno přísné vyšetřování. Christy
byl nakladačem a pocházel z Rakouska, kdež až do-
sud žijí jeho manželka a dítko, kterým každý týden
zasílal peníze.
Christus
McKenn
Christy
Nichols
Young
HOSPITÁLU
Rakousko
7
article
= Škola dolinářů. Historie, jež zní skorem
pravděnepodobně, ale jest doslova pravdivá, oznamuje
se z Fuorigotty u Neapole. Tam objevena byla škola
dolinářů s ředitelem, učiteli a velkým počtem rovněž
vědychtivých, jako pilných žáků. Učitel dostával
vždy řádně svůj plat a byl oprávněn napomenouti žáky
nebdbale platíci výpraskem. Díky přísnosti řiditele
zkvétala škola neobyčejně a následkem paedagogické
schopnosti učitelů vzrostl počet pouličních krádeží
v Neapoli neobyčejně. Věc vyšla na jevo, když jeden
z horlivých učitelů žáka, jenž se s ním nechtěl dělit
o lup, neobyčejně přísně potrestal. Uražený šel na
policii a prozradil učitele i soudruhy.
= Historické museum lékařství. Z Paříže
se oznamuje: Dr. Canaběs byl vyzván, aby ve třech
síních staré knihovny lékařské fakulty pařížské za-
řídil museum lékařství. Budou tu sneseny historické
dokumenty a staré památky lékařské, zajímavé neto-
liko pro odborníka. Dr. Canaběs zabýva se již po
dlouhou dobu studiem styků mezi lékařstvím a bi-
storií literatury a umění. Hodlá soustřediti v novém
museu nejdůležitější díla z historie lékařství, velký
počet velmi zajímavých rukopisů a autografů, mimo
jiné na př. autografy lékařů, různých králů fran-
couzských, konsultaci sepsanou pro paní de Pompa-
dour a dopisy slavných lékařů. Zvláště pozoruhodná
pak bude sbírka nástrojů a přístrojů starých chi-
rurgů. Tak na př. v Pompeji nalezeny velmi důmy-
slně sestrojené nástroje a zejmena k účelům porod-
nictví byli staří velmi dobře opatřeni. Dále budou
vystaveny nástroje zajímavé jako památky, na př.
soubor nástrojů, jež sloužily při pytvání mrtvoly
Napoleona I. Konečně bude tu vystavena sbírka po
dobizen a karikatur. Museum bude zahájeno počát-
kem příštího roku.
Canaběs
doktor
Pomp
Fuorigotto
Neapol
Paříž
knihovna lékařský fakulta
8
article
= Tři osoby zahynuly v plamenech
Z Watsoku, III., se oznamuje: Těchto dnů byl zde
zatčen B. A. Maggie na žalobu, že dopustil se troj-
násobné vraždy. Jest obviněn, že manželku svou.
šestileté dítko a tchyni, paní Mary Hirschbergrovou,
v jejich byte na tarmě as 4 angi. míle odtud, upálil.
Dne 28. května vyhořela Maggieova farma. On sám
unikl z hořící budovy a ani se nepokusil o zachrá-
nění členů své rodiny. Též nevolal o pomoc, nýbrž
odjel do zdejšího města, vzdáleného 4 anglické míle,
kde teprve oznámil, že jeho farma hoří. Bylo ná-
padno, že Maggie přijel do zdejšího města, jsa úplně
oblečený, podezření proti němu bylo sesíleno dále
okolností, že jeho manželka byla pojištěna na život
a sice na 2000 dol. Během koronerova vyšetřování
zdráhal se Maggie na kladené mu otázky odpovídati,
načež byl zatčen.
Maro Hirschbergrová
Maggieův
Maggie
20
article
V pravdě byl Frere, pokud osobní síla jeho stačila,
Gabbettem, ale s výcvikem zápasníka o ceny a v zápase
těchto dvou, kteří rovnali se sobě odvahou, znalost vítě-
zila nad silou.
V nynějším jich zápase bylo to ale až potud pozo-
rovatelno, ano nezkušenému oku připadalo, jakoby zuřivý
obr, jenž muže pod. ním ležícího chopil za hrdlo, musil
ze zápasu vyjíti vítězem.
Surová síla byla — tak jevilo se to teď — vším,
čeho třeba bylo; nebylo zde času ani místa, aby při zá-
pasu mohlo býti použito obratnosti a umění.
Nicméně vědomosti dodávají ne-li síly, tož aspoř
převahy!
Moric Frere byl sice překvapen, nepozbyl ale ducha-
přítomnosti. Deportovaný ležel tak těsně na něm, že ne-
mohl udeřiti, ale když byl stržen, podařilo se Frerovi, že
ovinul nohy své přes stehna útočníkova a že jednou ru-
kou chytil se za jeho límec.
Tak zmítali se sem a tam a poděšená stráž neod-
vážila se vystřeliti !
Tu náhlým prudkým lodi zakymácením octl se Frere
nahoře. Cítil, že Gabbett jest pod ním a tiskna ho k po-
dlaze vší silou svalův svých odolal pokusu obrově, zatla-
čiti jej zpět.
Bylo tomu ale tak, jako kdyby zápasil proti ka-
menné zdi. Oči mu div nevystupovaly z důlků, svaly
jeho napínaly se do krajnosti, když tu pocítil, že Gabbett,
Moric Frere
Frere
Gabbett
Gabbett
22
article
v tom okamžiku, kdy dostihl volný prostor pod schůdky,
obě ruce své do výše napřáhl, jakoby se chtěl před ranou
nějakou ochránit.
Vřava v okamžiku tom ustala na chvíli a ve sku-
pině před barikádou zavládlo jakés záhadné ticho, jež lidi
uvnitř vězení naplnilo velikým nepokojem.
Na dlouho v nejistotě nebyli. Dva vojáci, kteří
s Pinem byli tak rychle a v pravém okamžiku dvéře uza-
vřeli, otevřeli nyní nakvap ona dvířka, jaksi na způsob
padacích zařízená, o nichž již při popisu barikády zmínka
se stala a na pokyn Vichersův tři mužové vytáhli nabitou
houfnici z temného koutu a zamířili její hlaveň smrto-
nosnou přímo na otvor dolů vedoucí.
A již byli vojáci také hotovi, houfnici vypáliti.
Vichers zvolal hlasem, z něhož byla vymizela ve-
škerá lidskost:
»Vzdejte se! Vzdejte se a vydejte všechny vůdce
své, aneb vás dám rozstříleti na kusy !«
Nebylo již ani stopy nerozhodnosti v hlase jehoa
an tu stál vedle děla po boku Pinově, odbojníci pocho-
pili s bystrostí, jakouž rozumu dodává nebezpečí, že
kdyby jen okamžik ještě váhali, kapitán Vichers byl by
s to hrozbu svou uskutečniti.
Nastal strašlivý okamžik mlčení, rušený jen takým
as šelestem uvnitř vězení, jako když krysy vyrušeny jsou
v schráně na mouku a když prchají do koutů.
Šelest byl působen tím, že vězňové prchali rychle,
jak jen možno, do lůžkových oddělení, aby se pokud
možno ochránili před výstřelem.
Tento šelest pak také dvaceti oněm zoufalým od-
hodlancům, kteří stáli právě před jícnem houfnice, pravil
více, nežli by slova byla mohla říci.
Ztracen pro život.
Vichers
Pino