1
masthead
Nz »Národní Listy«
3
masthead
V Praze, v úterý dne 9. července.
Praha
5
article
ranní a odpolední
spřil. (Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídné, 9. července. Z Budějo-
vic oznamují zdejší listy, že důstoj-
níci tamější posádky nezúčast-
nili se nedělní slavnosti něme-
ckého »Böhmerwaldbundu«, po-
něvadž na ní byly prapory velkoně-
mecké, které přes žádost důstojníků ne-
byly sňaty.
Ze Lvova, 9. července. Sjezd ha-
ličských sociálních demokratů
usnesl se zúčastniti se voleb na
haličský sněm. Kandidáti jmenováni budou
krajskými volebními komitéty.
Z Cetyně, 9. července. Zasnou-
bení prince Ferdinanda bulhar-
ského s černohorskou princez-
nou Xenií bude tady v září. Očekává se
k němu příchod královských manželů ital-
ských.
Trampoty dra. Körbra.
Z Vídně, 9. července. Krátká jest le-
tošní kampaň sněmů zemských. Trvá sotva
3 neděle, ale minist. předseda dr. K ör be
může říci jako ona bába, která padala se
schodů: »Čím dále, tím hůře.«
Každý den přináší nové nepříjemnosti,
nové svízele, nové rozpaky. Tentokráte nejsou
to právě sněmy, které bývají jevištěm nej-
větších bojů, zvláště pak sněm český, nýbrž
sněmy jiné.
Považme: na malém sněmíku bu ko-
vinském došlo k takové srážce mezi
Mladorumunem Flandorem a zemským pre-
sidentem Bourguignonem, že poslane
poslal zemskému presidentu
svědky, poněvadž tento nazval jeho cho-
vání pathologickým. Zemský chef jmenoval
své sekundanty a souboj není dokonce
vyloučen.
Ferdinand
Xenie
Vídný
Lvov
Cetyně
Vídeň
8
article
Istrijský sněm vůbec ani čin-
nost svou nezačal, poněvadž tuto
Vlachové svým odchodem zmařili.
Na štyrský sněm nevrátili se
Slovinci. Naopak usnesli se na společné
schůzi v Mariboru setrvati oprot
sněmu v trpném odporu.
Tyrolský sněm nemůže v před
dostati předlohu pro autonomii Tridentska.
V dalmatském sněmu jsou kon-
flikty příkré. O dolnorakouském ani
nemluvíme.
Kdyby takové věci se byly udály z
vlády pravice, za hr. Badena nebo za hr.
Františka Thuna, bylo by se řeklo,že
jenom za takových vlád jsou po-
dobné konflikty možny.
Za dra. Körbra, patentovaného paci-
fikatora, rozestírá se však nad nimi plášt
mlčelivosti.
My se svého stanoviska nejvíce litujeme,
že byli to Slované, kteří zavdali Slovanům
podnět k opuštění sněmu, že Poláci nebyli
pamětlivi při svém počínání oproti Rusínům
úvahy: »Co řekne tomu svět, že my Slované
Slovany vypuzujeme ze společného sněmu?.
Ovšem, podle známého výroku Popow-
ského nejsou Poláci Slovany, nýbrž Poláky.
Ze Lvova, 9. července. Nezapírá se
v polském táboře, že byl překvapen
jak odchodem Rusů čili Rusínů, tak i pro-
hlášením, které před ním učinil posl. B ar-
viňski. Ani vláda ani Poláci neměli tu-
šení o tom, co Rusíni chystají.
Thun
Slovan
Polák
Rusín
Rus
Maribor
Tridentsko
Lvov
Popow
9
article
Po východu Rusů sešly se veškere
polské frakce. Úžas bylohromný
Tím větší, že Rusíni ještě včera dopoledne
se zúčastnili schůzí výborových. Bylo usne-
seno, že hr. Dzieduszycki pokusí se sesla-
biti dojem odchodu poslanců rusínských.
Tito v kuloárech na dotaz, co přiměloje
k jejich kroku, odvětili, že to bylo nepřá-
telské chování se Poláků ve
vyučovacím výboru v záležitosti po-
stupného zřízení ruského gymnasia ve Sta-
nislavi.
Tam projednání příslušného návrhu
Barviňského bylo zabráněno obstrukcí pol
ských členů. Rusíni dodali, že musejí míti
zřetel na smýšlení svého voličstva, které na
to touží, že zástupcové jeho na sněmu ni-
čeho nepořídili. »Vzhledem na nastávající
volby« — pravili Rusíni — »bylo by nám
těžko svému voličstvu své passivní chování
na sněmě omluviti při naprostém neúspě-
chu jeho.«
Ze Lvova, 9. července. Místodržitel
hr. Pininski odjede zejtra večer do Vídně,
aby tam smluvil s ministerským předsedou
termín pro nastávající volby do sněmu zem-
ského.
K úpadku lipské banky.
Z Berlína, 9. července. Konservativci
hodlají na říšském sněmu podati návrh, dle
kterého mají banky býti povinn
své zálohy ukládati jeno m
půjčkách domácích.
Rus
Rusín
Polák
Barviňský
Lvov
Vídeň
Berlín
10
article
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
11
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Listy ozna-
znamují z Černovců: Následkem událostí za -
sezení zemského sněmu poslal rumunský po-
slanec Flandor zemskému presidentovi
baronovi Bourguignonovi své svědky.
Z Vídně, 9. července. (C,-B.) »W ie-
ner Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval
rozhodnutím ze dne 25. června soukromého
docenta dra. Josefa rytíře Geitleraz
Armingenu mimořádným professorem
fysiky na německé universitě v Praze.
Z Vídně, 9. července. (C.-B.) Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Císař zbavil
plukovníka Václava Herczika, velitele
zeměbr. pěšího pluku plzeňského čís. 7,
který ze zdravotních ohledů na dovolené
mešká, jeho dosavadního úřadu a jmenoval
jeho nástupcem plukovníka Jana Friedla
od pěšího pluku arcivévody Leopolda Salva-
tora č. 18.
Z Bělehradu, 8. července. (C.-B.)
Mezi tureckým hraničním komisařem H amdi
pašou a srbským plnomocníkem docílena
shoda o společném střežení srb-
sko-turecké hranice.
Z Mnichova, 8. července. (C.-B.) Ma-
líř Vilém Volz zde včera večer zemřel.
Bourguignon
Josef
Herczik
Friedl
Salva
Volz
Vídeň
Praha
Bělehrad
Mnichov
Ma
ner Zeitung
W ie
12
article
Ze Lvova, dne 8. července. (C.-B.)
Sněm. Ve večerní schůzi bylo pokračováno
v generální debatě o rozpočtu. Posl. D zie-
duszycki označil výčitku Rusínů, že
sněm nevzal ohled ani na minimální poža-
davky Rusínů v oboru školském, za bez-
důvodnou, poněvadž v tomto zasedání bylo
Rusínům povoleno nové gymnasium s ru-
ským vyučovacím jazykem. Výčitka činěná
proti přijetí zákona ve příčině zřízení tak zv.
rentových statků je prý rovněž nicotnou, po-
něvadž si rolníci sami takového zákona přáli,
Osnova tohoto zákona neměla prý
ostatně tendence Rusínům nepřátelské.
Změna dodatku, navrženého k tomuto zá-
konu poslanci rusínskými, neopravňovala prý
je nikterakik exodu. Zdá se prý, že se tohoto
prostředku uchopili jedině vzhledem na na-
stávající nové volby do sněmu.
Posl. Kozlowski prohlásil, že by
ničeho nenamítal proti udělení volebního
práva dělníkům na základě zřízení dělnických
komor.
Posl. Löwenstein pravil, že posl.
Stojalowski, ač má kněžské roucho,
zanedbává křesťanské lásky k bližnímu. Ni-
koliv propagandou nenávisti, nýbrž propa-
Posl
Rusín
Kozlowski
Löwenstein
Lvov
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Oputěný-
Napsal Hyacinth Kment.
Poručík válečného loďstva Titus Molnar
procházel se v parádní uniformě po nábřeží
terstském.
Válečný křižák »Torpedo«, na němž byl
službou přidělen, odpočíval klidně v přístavu,
jsa omýván vlnami moře dnes tak drobnými,
moře, jež v dáli se modralo, na něž po tříne-
dělním svém zotavení zase vypluje, by jednou
snad nalezl ve vlnách hrob i s mužstvem, dů-
stojníky a děly, jichž řady na palubě stály, cí-
děny byly a opravovány.
Poručík Titus Molnar se zálibou zíral na
děla, na otecký svůj dům, křižák »Torpedo«, na
matčin klín, zrádné, mlčenlivé moře. Náhle do-
tknula se něčí ruka jeho ramenou. Ohledl se a
spatřiv sestru, bezděky zaslzel; sestra usedla
si mlčky opodál něho na lavičku.
Jak viděl ji, když jako kadet poprve vy-
jížděl na moře, jež stalo se mu domovem
dnes? Tehda dítě růžolící, modrooké a plavo-
vlasé, jak zpívala si v sadě; pak jako slečnu,
když chodila do operní školy v Záhřebě, nebot
Hyacinth
Titus Molnar
Záhřeb
14
article
měla krásný hlas, pěknou postavu a hezkou
tvář. Snila o štěstí, jež snad nalezne a toužila
proto po divadle. Tam všecky dary přírody, tvo-
řící u ní harmonický celek, měly dojíti uznání,
ona slavena, obdivována, záviděna a milována.
Jmeno její mělo se nésti daleko, daleko za hra-
nice její vlasti a cizina měla skloniti čelo
k obdivu.
A dnes? Dnes seděla chudák zničena n
břehu moře, užívala mořských lázní, jež měly
jí vrátiti hlas, mladost, svěžest. Sám poručík
se ji zhrozil a nechtěl věřiti, že jest to drahá
zbožňovaná sestra jeho Ema. »Snad nadejde
konec života jejího dříve, než křižák »Torpedo«
zdvihne kotvy«, řekl mu lodní lékař, když tázal
se ho, co soudí o zdravotním stavu sestřině.
Slunce svítilo překrásně, jemný, vlahý
vzduch ovíval příjemně tvář poručíkovu, ale
srdce poručíkovo nebylo svátečně naladěno, ač-
koli v parádní uniformě byl, neboť bol svíral je,
vždyť ztratiti měl poslední bytost, k níž láskou
Inul. Potom zůstane sám a sám. Nyní nebylo
mu prázdno na pevnině ničím, ačkoliv třináct
měsíců toužebně čekal na okamžik, kdy vkročí
na pevnou zem a zbaví se hukotu moře.
15
article
Válečný křižák »Torpedo« zvolna brázdi
moře. Mlha houstnoucí měnila se v dešť. Lodní
stráž u kormidla přitahovala si čapku do očí,
an zatím kormidelník se zlobil na měnící se
vítr, jenž v oči mu metal sprchu.
Poručík Títus Molnar, obešed stráže, stanul
opodál kormidla blíže stožáru, k němuž pak,
chráně se před deštěm, zcela se přiblížil. Opřen
o stožár zadumal se. Vzpomínka na sestru vy-
nořila se mu z hloubi duše; ale vzpomínka tý-
kala se již sestry zesnulé. Dva dni před tím,
než rozloučil se s pevninou, rozloučil se i se
sestrou, kterou doprovodil na poslední cestě;
otci a matce tak učiniti nemohl. Bylo mu útě-
chou, že aspoň sestře službu tu prokázal.
Vzpomínka ta vyloudila slzy z oka poručí-
kova, jež doplněny kapkami dešťovými v pra-
ménku skanuly na uniformu.
Dnes jest tedy opuštěn, sám a sám. Kolem
něho moře, nad ním zamračené podzimní, mlhavé
nebe. Jediným útočištěm jest mu loď. A což,
jestliže třeba dnešního dne se ztroskotá ? Nikdo
nepodá o něm zprávu člověku, jenž by
s chvějícím rtem ji očekával, nikdo si smrti
jeho nevšimne. Bylo mu najednou úzko. Na
palubě ozval se jakýsi šum. Vyděšen zíral ko-
lem sebe. Měnila se stráž. Mohl odejíti. Šel
s hlavou skloněnou pod tíhou zármutku ve svou
kajutu.
Títus Molnar