ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 364746d0-66ef-11dc-a00b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 21, person 24, org 2, work 1
1 masthead
Nz »Národní Listy«
2 masthead
190l.
3 masthead
V Praze, v úterý dne 9. července.
Praha
4 masthead
K číslu 187.
5 article
ranní a odpolední spřil. (Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou; na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
6 title
NARU
Nara
7 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídné, 9. července. Z Budějo- vic oznamují zdejší listy, že důstoj- níci tamější posádky nezúčast- nili se nedělní slavnosti něme- ckého »Böhmerwaldbundu«, po- něvadž na ní byly prapory velkoně- mecké, které přes žádost důstojníků ne- byly sňaty. Ze Lvova, 9. července. Sjezd ha- ličských sociálních demokratů usnesl se zúčastniti se voleb na haličský sněm. Kandidáti jmenováni budou krajskými volebními komitéty. Z Cetyně, 9. července. Zasnou- bení prince Ferdinanda bulhar- ského s černohorskou princez- nou Xenií bude tady v září. Očekává se k němu příchod královských manželů ital- ských. Trampoty dra. Körbra. Z Vídně, 9. července. Krátká jest le- tošní kampaň sněmů zemských. Trvá sotva 3 neděle, ale minist. předseda dr. K ör be může říci jako ona bába, která padala se schodů: »Čím dále, tím hůře.« Každý den přináší nové nepříjemnosti, nové svízele, nové rozpaky. Tentokráte nejsou to právě sněmy, které bývají jevištěm nej- větších bojů, zvláště pak sněm český, nýbrž sněmy jiné. Považme: na malém sněmíku bu ko- vinském došlo k takové srážce mezi Mladorumunem Flandorem a zemským pre- sidentem Bourguignonem, že poslane poslal zemskému presidentu svědky, poněvadž tento nazval jeho cho- vání pathologickým. Zemský chef jmenoval své sekundanty a souboj není dokonce vyloučen.
Ferdinand Xenie Vídný Lvov Cetyně Vídeň
8 article
Istrijský sněm vůbec ani čin- nost svou nezačal, poněvadž tuto Vlachové svým odchodem zmařili. Na štyrský sněm nevrátili se Slovinci. Naopak usnesli se na společné schůzi v Mariboru setrvati oprot sněmu v trpném odporu. Tyrolský sněm nemůže v před dostati předlohu pro autonomii Tridentska. V dalmatském sněmu jsou kon- flikty příkré. O dolnorakouském ani nemluvíme. Kdyby takové věci se byly udály z vlády pravice, za hr. Badena nebo za hr. Františka Thuna, bylo by se řeklo,že jenom za takových vlád jsou po- dobné konflikty možny. Za dra. Körbra, patentovaného paci- fikatora, rozestírá se však nad nimi plášt mlčelivosti. My se svého stanoviska nejvíce litujeme, že byli to Slované, kteří zavdali Slovanům podnět k opuštění sněmu, že Poláci nebyli pamětlivi při svém počínání oproti Rusínům úvahy: »Co řekne tomu svět, že my Slované Slovany vypuzujeme ze společného sněmu?. Ovšem, podle známého výroku Popow- ského nejsou Poláci Slovany, nýbrž Poláky. Ze Lvova, 9. července. Nezapírá se v polském táboře, že byl překvapen jak odchodem Rusů čili Rusínů, tak i pro- hlášením, které před ním učinil posl. B ar- viňski. Ani vláda ani Poláci neměli tu- šení o tom, co Rusíni chystají.
Thun Slovan Polák Rusín Rus Maribor Tridentsko Lvov Popow
9 article
Po východu Rusů sešly se veškere polské frakce. Úžas bylohromný Tím větší, že Rusíni ještě včera dopoledne se zúčastnili schůzí výborových. Bylo usne- seno, že hr. Dzieduszycki pokusí se sesla- biti dojem odchodu poslanců rusínských. Tito v kuloárech na dotaz, co přiměloje k jejich kroku, odvětili, že to bylo nepřá- telské chování se Poláků ve vyučovacím výboru v záležitosti po- stupného zřízení ruského gymnasia ve Sta- nislavi. Tam projednání příslušného návrhu Barviňského bylo zabráněno obstrukcí pol ských členů. Rusíni dodali, že musejí míti zřetel na smýšlení svého voličstva, které na to touží, že zástupcové jeho na sněmu ni- čeho nepořídili. »Vzhledem na nastávající volby« — pravili Rusíni — »bylo by nám těžko svému voličstvu své passivní chování na sněmě omluviti při naprostém neúspě- chu jeho.« Ze Lvova, 9. července. Místodržitel hr. Pininski odjede zejtra večer do Vídně, aby tam smluvil s ministerským předsedou termín pro nastávající volby do sněmu zem- ského. K úpadku lipské banky. Z Berlína, 9. července. Konservativci hodlají na říšském sněmu podati návrh, dle kterého mají banky býti povinn své zálohy ukládati jeno m půjčkách domácích.
Rus Rusín Polák Barviňský Lvov Vídeň Berlín
10 article
Číslo v Praze za 2b a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
11 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Listy ozna- znamují z Černovců: Následkem událostí za - sezení zemského sněmu poslal rumunský po- slanec Flandor zemskému presidentovi baronovi Bourguignonovi své svědky. Z Vídně, 9. července. (C,-B.) »W ie- ner Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 25. června soukromého docenta dra. Josefa rytíře Geitleraz Armingenu mimořádným professorem fysiky na německé universitě v Praze. Z Vídně, 9. července. (C.-B.) Wie- ner Zeitung« oznamuje: Císař zbavil plukovníka Václava Herczika, velitele zeměbr. pěšího pluku plzeňského čís. 7, který ze zdravotních ohledů na dovolené mešká, jeho dosavadního úřadu a jmenoval jeho nástupcem plukovníka Jana Friedla od pěšího pluku arcivévody Leopolda Salva- tora č. 18. Z Bělehradu, 8. července. (C.-B.) Mezi tureckým hraničním komisařem H amdi pašou a srbským plnomocníkem docílena shoda o společném střežení srb- sko-turecké hranice. Z Mnichova, 8. července. (C.-B.) Ma- líř Vilém Volz zde včera večer zemřel.
Bourguignon Josef Herczik Friedl Salva Volz Vídeň Praha Bělehrad Mnichov Ma ner Zeitung W ie
12 article
Ze Lvova, dne 8. července. (C.-B.) Sněm. Ve večerní schůzi bylo pokračováno v generální debatě o rozpočtu. Posl. D zie- duszycki označil výčitku Rusínů, že sněm nevzal ohled ani na minimální poža- davky Rusínů v oboru školském, za bez- důvodnou, poněvadž v tomto zasedání bylo Rusínům povoleno nové gymnasium s ru- ským vyučovacím jazykem. Výčitka činěná proti přijetí zákona ve příčině zřízení tak zv. rentových statků je prý rovněž nicotnou, po- něvadž si rolníci sami takového zákona přáli, Osnova tohoto zákona neměla prý ostatně tendence Rusínům nepřátelské. Změna dodatku, navrženého k tomuto zá- konu poslanci rusínskými, neopravňovala prý je nikterakik exodu. Zdá se prý, že se tohoto prostředku uchopili jedině vzhledem na na- stávající nové volby do sněmu. Posl. Kozlowski prohlásil, že by ničeho nenamítal proti udělení volebního práva dělníkům na základě zřízení dělnických komor. Posl. Löwenstein pravil, že posl. Stojalowski, ač má kněžské roucho, zanedbává křesťanské lásky k bližnímu. Ni- koliv propagandou nenávisti, nýbrž propa-
Posl Rusín Kozlowski Löwenstein Lvov
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Oputěný- Napsal Hyacinth Kment. Poručík válečného loďstva Titus Molnar procházel se v parádní uniformě po nábřeží terstském. Válečný křižák »Torpedo«, na němž byl službou přidělen, odpočíval klidně v přístavu, jsa omýván vlnami moře dnes tak drobnými, moře, jež v dáli se modralo, na něž po tříne- dělním svém zotavení zase vypluje, by jednou snad nalezl ve vlnách hrob i s mužstvem, dů- stojníky a děly, jichž řady na palubě stály, cí- děny byly a opravovány. Poručík Titus Molnar se zálibou zíral na děla, na otecký svůj dům, křižák »Torpedo«, na matčin klín, zrádné, mlčenlivé moře. Náhle do- tknula se něčí ruka jeho ramenou. Ohledl se a spatřiv sestru, bezděky zaslzel; sestra usedla si mlčky opodál něho na lavičku. Jak viděl ji, když jako kadet poprve vy- jížděl na moře, jež stalo se mu domovem dnes? Tehda dítě růžolící, modrooké a plavo- vlasé, jak zpívala si v sadě; pak jako slečnu, když chodila do operní školy v Záhřebě, nebot
Hyacinth Titus Molnar Záhřeb
14 article
měla krásný hlas, pěknou postavu a hezkou tvář. Snila o štěstí, jež snad nalezne a toužila proto po divadle. Tam všecky dary přírody, tvo- řící u ní harmonický celek, měly dojíti uznání, ona slavena, obdivována, záviděna a milována. Jmeno její mělo se nésti daleko, daleko za hra- nice její vlasti a cizina měla skloniti čelo k obdivu. A dnes? Dnes seděla chudák zničena n břehu moře, užívala mořských lázní, jež měly jí vrátiti hlas, mladost, svěžest. Sám poručík se ji zhrozil a nechtěl věřiti, že jest to drahá zbožňovaná sestra jeho Ema. »Snad nadejde konec života jejího dříve, než křižák »Torpedo« zdvihne kotvy«, řekl mu lodní lékař, když tázal se ho, co soudí o zdravotním stavu sestřině. Slunce svítilo překrásně, jemný, vlahý vzduch ovíval příjemně tvář poručíkovu, ale srdce poručíkovo nebylo svátečně naladěno, ač- koli v parádní uniformě byl, neboť bol svíral je, vždyť ztratiti měl poslední bytost, k níž láskou Inul. Potom zůstane sám a sám. Nyní nebylo mu prázdno na pevnině ničím, ačkoliv třináct měsíců toužebně čekal na okamžik, kdy vkročí na pevnou zem a zbaví se hukotu moře.
15 article
Válečný křižák »Torpedo« zvolna brázdi moře. Mlha houstnoucí měnila se v dešť. Lodní stráž u kormidla přitahovala si čapku do očí, an zatím kormidelník se zlobil na měnící se vítr, jenž v oči mu metal sprchu. Poručík Títus Molnar, obešed stráže, stanul opodál kormidla blíže stožáru, k němuž pak, chráně se před deštěm, zcela se přiblížil. Opřen o stožár zadumal se. Vzpomínka na sestru vy- nořila se mu z hloubi duše; ale vzpomínka tý- kala se již sestry zesnulé. Dva dni před tím, než rozloučil se s pevninou, rozloučil se i se sestrou, kterou doprovodil na poslední cestě; otci a matce tak učiniti nemohl. Bylo mu útě- chou, že aspoň sestře službu tu prokázal. Vzpomínka ta vyloudila slzy z oka poručí- kova, jež doplněny kapkami dešťovými v pra- ménku skanuly na uniformu. Dnes jest tedy opuštěn, sám a sám. Kolem něho moře, nad ním zamračené podzimní, mlhavé nebe. Jediným útočištěm jest mu loď. A což, jestliže třeba dnešního dne se ztroskotá ? Nikdo nepodá o něm zprávu člověku, jenž by s chvějícím rtem ji očekával, nikdo si smrti jeho nevšimne. Bylo mu najednou úzko. Na palubě ozval se jakýsi šum. Vyděšen zíral ko- lem sebe. Měnila se stráž. Mohl odejíti. Šel s hlavou skloněnou pod tíhou zármutku ve svou kajutu.
Títus Molnar