1
article
gandou lásky dá prý se způsobiti jednota
k úspěšným organisatorským pracím.
Na to bylo přistoupeno k rokování po-
drobnému.
Z Paříže, 8, července. (C.-B.) Pro-
slýchá se, že německo-francouzská komise
pro upravení sporných dosud bodů ve pří-
čině ustanovení hranic mezi Togema
Dahomeyí počne zejtra své práce. Má se
za to, že cela záležitost bude vyřízena ve
8 schůzích.
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) Ministr
války nařídil plukovníkovi 147. pěšího pluku
osmidenní vězení, poněvadž potrestal 50den-
ním žalářem jistého vojáka, který protesto-
val proti církevnímu pohřbu svého otce.
Paříž
2
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 8. července. (C.-B.) Ve
sněmovně poslanců sdělil finanční se-
kretář ministerstva války lord Stanley, že
bylo prodlením posledních čtyř měsíců celkem
asi 8000 Burů zabito, raněno nebo zajato
a že se tou dobou v jižní Africe nalezalo
251.000 mužů anglického vojska,
mezi nimi 14.000 nemocných.
Z Londýna, 8. července. (C.-B.) Parla-
mentu byly předloženy zprávy o vyjedná-
vání lorda Kitchenera s burským
velitelem Bothou. Z těchto zpráv vy-
svítá: Kitchener oznámil Bothovi psaním ze dne
7. března, odvolávaje se na rozmluvu, kterou
s ním měl dne 28. února v Middelburgu, že
jest anglická vláda ochotna, kdyby se Bu-
rové vzdali, prohlásiti v Transvaalsku i ve
svobodném státě Oranžském amnestii na
všechny po čas války provedené nepřátelské
Oba jazyky, anglický i holandský, budou
za rovnoprávné uznány a bude jich ve
školách i při soudech stejně užíváno. Avšak
Anglie nepřevezme zodpovědnost za
dluhy, jež byly dřívější správy republik uči-
nily. — Botha měl dne 15. března k burg-
herům řeč, ve kteréž dovozoval, že z Kitchene-
rova listu zřejma je snaha anglické vlády, zničit
a vyhladit burské obyvatelstvo v Africe.
Dále pak zapřísahal Botha burghery, aby
spoléhali na boha, kterýž jim zajisté svobodu
vrátí. — Krom toho uveřejněna řada listin,
jež v burském táboře nalezeny
byly a ve kterých se nalezají zprávy o angli-
ckých nezdarech a jiná Anglii nepřátelská sdě-
lení, jež — dle tvrzení anglických velitelů — silně
nadsazují aneb vůbec smyšlenky obsahují.
Dewettovo provolání ze dne 1.
dubna praví, že jest zbytečno rokovati o po-
dobných otázkách, ježto Burové jenom za
svoji nezávislost bojují. Posléz
uvádí se v předlohách burské prohlášení, vydané
dne 20. června ve Waterfallu, ze kteréhož již
dne 4. července parlamentu podstatná část byl
sdělena.
Stanley
Kitchener
Botha
Both
Kitchen
Dewettův
Londýn
Afrika
Anglie
Waterfall
Bur
4
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Slezský sněm.
Schůze8.
5
article
V Opavě, 6. července.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
Slezský sněm ještě nikdy nežádal některý soud
za vydání poslance. Tak vzorně chovalo se všech
31 slezských poslanců. Teprve dnes soud ve Vidnavě
žádal za vydání poslance Karla Türka pro přestupek
proti zákonu shromažďovacímu. Tato novinka byla
pro sněm události tak mimořádnou, že o žádosti vid-
navského soudu rozpředla se neobyčejně živá de-
bata, ve které pronášeny málo lichotivé věci o sou-
dech vůbec a vidnavském zvláště, tak že i zemský
president hr. Thun viděl se nucena zasáhnouti do
debaty a ohraditi se proti podezřívání a urážení
soudů. Žádost soudu vidnavského byla pak zamít-
Na pořadu jednacím bylo několik uzavírek růz
ných účtů, které vesměs bez debaty schváleny.
Zajímavějším odstavcem byla žádost obce Sta
rých Hamer, aby sněmovna usnesla se, by země za-
koupila za 100.000 K akcií dráhy, která jest projek-
tována z nádraží frýdlantského přes Staré Hamry
(na úpatí Lysé Hory) až po uherskou hranici. Žádost
tato byla dle návrhu finančního odboru zamítnuta.
slíbena však na stavbu dráhy, dle zákona z r. 1898.
zemská podpora, splní-ii obec Staré Hamry podmínku,
jakou dotyčný zákon žádá.
Posl. Hrubý, ktérý zastupuje okres, v němž
leží Staré Hamry, připomenul, že stavba bude pro-
vedena nákladem státním.
Příští schůze jest v úterý. Na jednacím pořadu
zpráva sněmovního výboru, jak pomoci ručním
tkalcům
Türek
Thun
Posl
Opava
Vidnava
Stará Hamra
Lysá Hora
zpráva sněmovní výbor
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Veřejné vládní záležitosti obstará-
vající orgánové«. Podle zpráv úřadního tisku
sdělilo c. k. ministerstvo spravedlnosti soudním
úřadům rozhodnuti nejvyššího soudu, jímž ozna-
čují se učitelé obecných škol jakožto »veřejní,
vládní záležitosti obstarávající orgánové«. V dů-
vodech tohoto rozhodnutí praví se, že zákonem
ze dne 25. května 1868 vyslovuje se zásada,
že státu náleží nejvyšší správa a dozor nad ve-
škerým vyučováním a výchovou. Říšským záko-
nem o školách obecných prohlášena jest pak
služba na veřejných školách jakožto veřejný
úřad. Protož prý učitelé na obecných školách
jsou bez ohledu na fond, z něhož
berou služné, podle kladných ustanovení
říš. zákona školského veřejným úřadem, na jaký
každý jednotlivý učitel od státu byl dosazen.
Není pochyby, že každému, nebeskou tuto zvěst
čtoucímu učiteli dmou se prsa pýchou, nikdy
dosud nepocítěnou; vedle many zvýšení služ-
ného padá na stav učitelský náhle rosa stavov-
ského »povýšení«. Kam s tolika štěsím najednou!
Doufáme však, že se za toto vyznamenání
velice horlivě poděkují, neboť touhy opravdového
národního učitele nešinou se do organisace státní
hierarchie úřadnické a občanský karakter jeho
úřadu jest mu zajisté milejší než neurčitá pocta,
jakáž se mu děje obšírnou definicí »obstaráva-
cího orgánu«. Podle našeho názoru obstarává
učitel obecné školy především záležitosti ná-
roda, jehož jazykem učí! Či by se snad v počtu
našeho učitelstva skutečně vyskytovali snílkové,
v jichž představách hraje úřadnická šavle
orlíček na »c. k. škole obecné« nějakou úlohu?
8
article
Rozumí se, že nálezem nejvyššího soudu není
k celé té definici o »orgánech vládní záležitosti
obstarávajících« přičiněno poslední, neodvolatelné
punktum. Zbývá zde ještě slovo sborům zákono-
dárným, zejmena zemskému sněmu, aby opřel
se oné »bezohlednosti na fond, z něhož učitelé
platy své berou«, neboť to zajisté nejde a ne-
půjde, aby země platila učitelstvo a obce sta-
věly školy, a stát aby vládl a velel učitelstvu
neobmezeně. Byl by to zcela nový způsob »pře-
nesené působnosti«. Ostatně uvidíme, jak se
bude míti stát k tomu, aby usnadněním úkolu
sněmu král. českého, směřujícího ku zlepšení
poměrů učitelských, přispěl ku blahu těchto
»obstaravatelů vládních záležitostí«.
— Legenda o »svaté sprostnosti«,
kteráž přišla přikládat na Husovu hranici, ejhle
oživuje se před našima očima každou oslavou
nesmrtelného českého reformátora. Každoročně,
když před očima českého lidu vytane přízrak
pravdy upalované v osobě Mistra Jana na kost-
nické hranici, také vždy dostavuje se příšer
»svaté sprostnosti« na způsob stařeny, kteráž
mínila zajistiti si místo v království nebe-
ském, přiloží-li také několik soukromých
polének na hranici kacířovu. Je to »svatá
sprostnost«, kteráž by tak ráda upálila a otrávila
památku kostnického mučenníka v lidu českém,
a »svatá sprostnost« ozývá se z každé řádky
klerikálního orgánu pražského štvoucího proti
nesmazatelnému jménu Husovu rok za rokem.
Husův
Jan
9
article
Nemůže býti šerednější tvářnosti než klerikalism
v odlesku plamenů z Husovy hranice a která
vyzírá také ze včerejšího i dnešního článku
»K. L.«. S naprostou nechutí vracíme se k těmto
netolerantním projevům klerikálního fanatismu,
který nemůže snésti oslavy nejspravedlivějšího
českého muže proto, že nejkrutější nespravedl-
nosti dopustila se středověká římská hierarchie.
Je-li nějaký hřích dědičným, jeví se v této so-
lidárnosti moderních Štěpánů z Pálče a Mi-
chalů de Causis s nestvůrami kostnického kon
cilu: »Myslil jsem, že jest v tomto shromáž-
dění více slušnosti, zbožnosti a kázně!« pravil
Jan Hus ctihodnému shromáždění v kostnickém
kostele do očí. Dnes ta slova platí vůči dě-
dicům justiční vraždy, o niž se na Husově pa-
mátce každoročně pokoušejí, ještě v plném znění.
Pro posvátnou památku Husovu umínili jsme si,
nevšímati si tohoto bahna, ale každodenní štvaní
klerikálního tisku dostoupilo takové drzosti, že
nelze mlčeti. Také vídeňský »Vaterland« svým
včerejším útokem na Husa i náš list potvrzuje
bezvýjimečné pravidlo, že nejnižším tiskem na
světě jest tisk katolický a že nemůže býti nikdy
surovějším, než pojednává-li o muži, který jes
národu českému nejdražším ze všech jeho synů!
— Bestialní čin z protičeské zášti.
Husův
K L
Štěpán
Causis
Hus
Bestialní
Pálča
10
article
Ze Suchovršic u Úpice, osady ryze české, ozna-
muje se o události, kteráž svým strašným ob-
sahem nejen že podává doklad o zcela mimo-
řádné zpustlosti, ale povahou činu, jehož s
surovci dopustili, kvalifikuje jej jakožto bestiál-
nost, spáchanou na českém človéku, bohužel
nikoli ojedinělou. Jedná se zase o smrtelné
ztrýznění Čecha bez všeliké příčiny, jedině pro
jeho národnost, člověka, jejž pachatelé před
činem snad sotva kdy viděli, který jim ani sté-
blo přes cestu nepoložil, o krvavou zvůli ně-
mecko-nacionální zpupnosti. Hasičský spolek
suchovršický, mimochodem řečeno ryze český,
výhradně z důvodů dobrého sousedství a smíř-
livosti pozval k župnímu sjezdu také něme-
cký hasičský spolek ze sousední
německé obce Radní, dopustiv se tak
ovšem rozhodné a neodpustitelné chyby, nebot
hasičstvo jest částí naší národní organisace
a má následkem toho dbáti taktiky, všemi
národními spolky sledované a nepěstovati
žádných styků se spolky německými. Nejen to,
suchovršický spolek uvítal své německé hosty,
kteří ostatně všichni česky rozumí, ústy svého
jednatele učitele p. Veselého německy a choval
se k nim vůbec co nejpřívětivěji. Laskavost a
ochota tato špatně působila na německé surovce
z Radní, vracejíce se ze Suchovršic k večeru,
dohonili dělníka J. Malého, Čecha ze Sucho-
vršic, pracujícího v Úpici. Beze vší příčiny
přepadli němečtí hasiči nebohého hocha a za
spílání »Böhmischer Hund!« vrhli se naňi
ranami jej zasypali. Snad by byl z pod pěstí
těch ničemů ještě jakž takž vyvázl, ale zhova-
dilci tasili i hasičské pobočnice a spravili jimi
svou oběť tak, že zůstala ležeti bez vědomí. Na
to klidně odešli. Český dělník později na-
lezen, dopraven k lékaři dru. Pacákovi do
Čecho
Veselý
J Malý
Böhmischer Hund
Pacák
Suchovršice
Úpice
11
article
Úpice, který mezi přečetnými ranami jeho
zjistil i takové těžké porouchání lobky, že jsou
obavy, že nebožák s životem nevyvázne. V ná-
chodské nemocnici považují stav jeho za bez-
nadějný. Na povinné lékařovo udání byli v Radní
zatčeni čtyři hasiči, mezi nimi také náčelník (!)
p. Zajdl a vzati do vazby vyšetřovací. Rozhoř-
čující událost jest novým obohacením krvavé
kroniky z jazykového rozhraní, v níž zazname-
nány jsou přečetné již vraždy, spáchané Němci na
Češích pro pouhopouhou jich národ-
nost. Volání po spravedlnosti, po odvetě ce-
stou justiční, kterouž by umlčeny byly rozbou-
řené city celého národa, vyznívá v případech
takových z pravidla marně. Tu dozvídáme se,
že německý obecní pochop šavlí danou mu do
ruky k obraně bezpečnosti života a majetku, onde
celá rabiátní banda přepadá v noci českou děl-
nickou osadu k vykonání národnostního lynchu,
jinde zase vráží německý kovářský chasník roz-
žhavený kus železa Čechu do těla — vše z čiré
nenávisti národnostní. Marně však čekáme, že
na skutek takový odpoví spravedlnost činem,
který by vyrovnal rozbouření myslí, rozechvě-
ných padoušstvím německého pychu. Obyčejně
odnesou to pachatelé nepatrnými až směšnými
tresty, které bývají spíše pohnutkou, než odstra-
šením před příštími činy a právní cit v lidu
českém uráží se mimo to pomyšlením, že ně-
mečtí zvlčilci počítají jako na polehčující okol-
nost proto, že to byla česká krev, kterou prolili.
Zajdl
Němec
Čech
Úpice
12
article
Nelze upříti, že takový názor jest příčinou
častého opakování krvavých zločinů proti ná-
rodnosti české, v poslední době zase tak zhusta
se opakujících. Na české straně zlo-
činů těch není! Toť dosti výmluvné svě-
dectví o tom, na čí straně jest v této zemi sku-
tečná kultura. Žádáme za nejpřísnější vyšetření
suchovršického případu a příkladné ztrestání
pachatelů u vědomí, že tu vyslovujeme mínění
a žádost všeho českého lídu.
13
article
— Upravení hmotných poměrů c. k.
zvěrolékařů. Jedním z úkolů, které v posled-
ním okamžiku ještě říšská rada vykonala, bylo
přijetí vládní předlohy, kterou upravují se po-
měry zvěrolékařů ve státních službách. Že se
tak stalo, sluší zvláště přičísti zásluze poslanců
národní strany svobodomyslné, kteří s veškerou-
rozhodností trvali na požadavku, aby předloha.
vládní byla projednávána na rychlo ve výboru
rozpočtovém a aby vsunuta byla v poslední den
zasedání na jednací pořad. V uznání toho za-
slal ústřední spolek rakouských zvěrolékařů
panu poslanci Maštálkovi následující te-
legrafický projev: »Spolek rakouských zvěro-
lékařů ve smyslu jednohlasného usnesení vzdává
Vašemu Vysokoblahorodí za vřelé a účinné za-
kročení ve prospěch stavu zvěrolékařského svůj
nejzávaznější a nejvřelejší dík.«
— Úmrtí. V Mirovicích u Písku zemřela dne
7. t. m. v 86. roce věku svého paní Apolonie
Hainzová, vdova po váženém měšťanu a kupci.
Zesnulá byla nejstarší paní města, velice vzdělanáa
pro svou lidumilnost všeobecně vážená. Pohřeb koná
se dnes 9. t. m. o 2. hod. odpol.
— Husovy slavnosti. Tělocvičná Jednota
»Sokol« na Mělníce uspořádal v sobotu dne 6. t. m.
veřejnou přednášku p. Ign. Hořice »o významu Mistra
Jana Husa. — Sokol brněnský uspořádá v sobotu
dne 13. července v místnostech Sokolovny Husův ve-
čer s následujícím pořadem: 1. Kdož jste boží bo-
jovníci. Staročeský chorál. Pěvecký kroužek. 2. Dva
zvony. Báseň od Šv. Čecha. Recitace. 3. Slavnostní
Maštálek
Hainzová
Husův
Hus
Čecho
Mirovice
Písek
Mělník
Hořice
národní strana
Sokol