1
masthead
6. července 1901.
3
masthead
HLÍDKA LITERÁRNÍ.
Hlídek
4
masthead
ZVLASTNÍ PRÍLOHA „NÁRODNÍCHLIS
5
masthead
VANÁTCE JANA HUISÁ.
Huisá
6
masthead
Jej všickni máme v srdci svém,
jest naším ostnem, naším snem,
od děda k vnuku stále hoří —
snad sám to srdce tvoří.
k číslu 184.
7
masthead
BALLADA O ŽIVÉM OHN.
8
masthead
Nechť rozvlní se splavem vod
sta cizích nauk, cizích mód,
nechť sluch všem propůjčíme
však oheň v nitru dříme.
Báj dí, že v ňadrech země tak
plá věčný oheň — jistě znak
je toho, jejž my máme,
na němž se ohříváme.
9
masthead
Jej neuhasí moří tok;
za rovník zanes bludný krok,
až k točen dojdi ledu,
dál hoří srdcí v středu.
Vše vidět, zkusit, vědět, znát!
V sled každý navrátí se rád
a v srdce své se vnoří,
kde tento oheň hoří.
Plá sta let — bude tisíce . ..
Vzplál z jedné velké hranice,
na březích stála Rýna,
nám v srdcích nezhasíná.
Rýn
10
masthead
Buď jakékoli víry syn,
kdos Čech, nevyrveš ze hlubin
žár tento blýskající,
vždy nově tryskající!
Co mohlo přijít — přišlo již,
my snesli každé rány tíž,
ba kámen sami v hrobě
jsme navalili sobě.
Nejčistší srdce splálo v něm,
svůj žár nám dalo odkazem,
by jeho tvůrčí síla
se v naše tepny vlila.
Čo
11
masthead
Jej třeba zdeptá nový čas,
však z popela on šlehne zas
nebeskou rudou růží.
ve silných ňadrech muži.
Však oheň v srdcích stále plál
a kámen puk', led pod ním tál
tím ohně svatým žárem,
až střetli jsme se s jarem.
Tak svatý ohni plaň, ó plan
Myšlenky světlem zahřej schráň,
vlej novou silu v mozolnou
a uhnětenou českou dlanl
Z nás každý, kdo jest pravý Čech,
má aspoň jiskru ve ňadrech
a ví, že tou jen žijem,
se o své žití bijem.
12
masthead
Jar. Vrehlicky.
13
masthead
Hus literát.
Hus
14
article
Hus bojoval »za pravdu« — ozývá se
z úst mnohých, kterým jest Hus bojovník za
práva národa nepohodlný. Ale — již Pilát pta
se: »Co jest pravda?« U Husa však nebylo
otázky: jemu na prvním místě bylo pravdou,
že národ český jest prvorozený syn této země.
jemu že náleží vláda v ní a ostatní cizinci že
mají »pokorně sbírati drobty«. Jemu bylo prav-
dou — a vykládal o tom 1409 s kathedry
universitní — že každý Čech má státi za práva
svého národa: jemu bylo pravdou vše, co smě-
řovalo k vítězsíví Čechů, lží vše, co bylo prot
Leč — Hus bojoval proti hříchu. Sám na
hranici vyznal, že chtěl jediné lid odtrhnouti
od hříchů. Proti hříchu v každé formě: proti
lži, smilství, vraždě . ..
Zajisté. Ale za nejtěžší hřich pokládal —
stavěti se proti svému národu. Vykládá 1412.
jak mají páni čeští stavěti se vší mocí proti
smilství svých poddaných; málem by doporu-
čoval trest smrti; ale hned potom staví se
ještě rozhořčeněji proti kažení českého jazyka,
jak někteři píší odpolu česky, odpolu německy
— »a odtud pochází hněv, závist, rozbroj.
svárové a české potupenie«.
A konečně bývá uváděno, že Hus bojova
za zákon boží. Ten pojem »zákon Páně« pře
jal sice Hus od Viklefa, ale jest správné —
on je z prvních »božích bojovníků« v Čechách
jemu zákon boží jest řídítkem a vodítkem ce
lého života.
Co však pokládá za první požadavek zá
kona božího?
1414 ve veřejném spise, chystaném před
koncil kostnický, praví doslova: »Čechové
v království českém podle zákonů, ano podle
zákona božího a podle pudu přirozeného mají
býti první v úřadech v království českém ...
jaký z toho prospěch, kdyby Čech, neznající
řeči německé, byl v Němcích farářem nebo
Hus
Pilát
Čecho
Viklef
Němec
Čechy
15
article
tomu.
biskupem? Zajisté tolik bude platen, jako stádu
pes němý, nemohoucí štěkati: A tak nám Če-
chům platen jest Němec. Věda tedy, že toto
jest protivné zákonu božímu a ustanovením cír-
kevním, pravím, že jest to nezákonné.«
Tak rozuměl Hus slovům pravda, hřích.
zákon boží... a tak svoje slova i skutky na
plnil. Nepsal německy — svůj národ ved
k vítězství.
Není muže v českém národě, jenž by by
proň více vykonal, nežli kazatel betlemský. V
znam jeho pro národ vytčen jeho slovy: »ná-
rod náš přeslavný český chtěl jsem shromáždi
v jedno.« Před ním Čechové byli roztroušeni
nesjednoceni, neznalí svých cílů. I díla nej-
větších spisovatelů staročeských byla z největší
části díla soukromá, psaná pro jednotlivce nebo
jejich rodiny. Teprve Hus stvořil literaturu ná-
rodní. A vytvořil díla ceny trvalé. České lite-
rární působení Husovo, přísně vzato, netrvá déle
tří let; v letech 1411—1414 stvořil dva veliké
folianty českých spisů, ustálil spisovný jazyk
vytvořil novou abecedu, opatřil veškery knihy
jichž tehdy lid potřeboval. A přec tato tříletá
činnost znamená více pro naši literaturu, nežli
třicetiletá činnost jeho předchůdce Štítného
nežli třistaletá činnost jeho nástupců. V ní sa-
mé uložen jest mohutný kus jeho boje za práva
jazyka českého. Se suverenním pohrdáním ví-
téze pomíjí mlčením všechny útoky na svou če-
skou činnost literární. Před ním ustupuje zloba,
která mohla ještě Štítného stihati výtkami, že
je nemistr a neodborník: Hus stojí na vrcholu
myšlenkové práce své doby, byl dvakrát rekto-
rem university třífakultové, má grady v uměních
i v theologii. Není snadno najíti list takového
sebevědomí, jaký psal Němci Sybartovi, profes
soru university vídeňské, na obranu Jeronyma,
jenž odvážil se nařknouti Čechy, ano i »krá-
lovství slovanské« z kacířství.
Němec
Hus
Čecho
Husův
Štítný
Sybart
Jeronym
zákon boží
16
article
A vědomí své ceny dovedl Hus vštípiti
svému národu. Co je česká literatura před ním
Několik překladů. Hus sice nevymyká se z
proudu západní osvěty — spisy jeho české jsou
hluboko zality stínem Viklifovým — ale on staví
se do služeb osvěty rovnoprávně s ostatními.
A — co arci nemohli činiti druzí před ním —
on pěstuje i myšlenku slovanskou. Gratuluje
králi polskému k vítězství u Grunewaldu, své
opravy jazykové vede v duchu slovanském —
a naopak zase, polští páni a polský doktor
vytrvali při něm v koncilu až do smrti.
Tak viditelně ukazuje Hus cestu celé lite-
ratuře: jíti v duchu slovanském s osvětou zá-
padní. Vše zkoumejte, nejlepšího se držte —
co přichází ze západu; chraňte však svou
duši slovanskou. Čím lepší Čech, tím lepší
Dixi.
Hus
Viklifův
Grunewald
Dix
Čechy
17
article
Slovan!
Slovan!
Myšlénky Husovy.
Já Jan Hus, v naději kněz Ježíše Krista.
Pro bázeň, že bych urazil Boha a křivě pří-
sahal, nemohu se článků, z kterých mne křiví
svědkové obviňují, odpřisahnouti, neboť jsem
jich nekázal, netvrdil, nehájil. Co se týká ku-
sův, z mých spisův podle pravdy sebraných,
zamítám nepravý jich smysl, jestli že do sebe
mají, ale každého článku nesmím odpřisáhnouti,
což by se nedělo bez urážky Boží a bez J úrazu
doktorův svatých. A kdyby možná bylo, aby
hlas můj po všem světě byl slyšán, jako každá
lež a každý hřich můj v den soudný zjeven
bude, chtěl bych milerád vše křivé a bludné,
což jsem kdy myslil neb mluvil, před celým
světem odvolati. Tak dím a píšu o své vůli
a bez nátlaku. Psáno vlastní rukou 1. čer-
vence 1415.
1415. 1. Julii Intimat io.
Nejmilejší! Zapřísahám vás, naplněn jsa
převelikou žádostí, abyste od poznané pravdy
nazpět neustupovali, kterou milosrdný Spasitel
poznati hojně vám dal. A ovšem doufám, že
ve vás vyvolených, co Pán počal, dokoná av
pokušení vytrvalost vyžádá.
1412. Epist. Pragaensibus.
Husův
Hus
Krist
Julie Intimat
Slovan