Periodikum ALTO Viewer

1

5. července 1905. Císlo 182.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 5.

4 article

správu státní. Návrh postoupen byl brannému výboru. Vodní stávby v zemíchi keruny české. Z Vídně, 4. července. Ministr orby hr. Buqud podal v dnešní schůzi poslanecké sněmovny rozvrh melioračmích výdajů na rok 1905, dle kterého povoluje sk na vodní stavby: království českého: na regulaci Roky!ky 5. lhůta 53.603 K, Příchovického petoka 4. lhůta 57.205 K, na zřízení přehrad v údolí zhoře- Jecké Nissy vodnímu družstvu 3. lhůta 62.267 K, na regulaci hor. Labe od Spindelmühle a ž p Jaromčřanaregulaci tak zv. malého Labe 3. lhůta 45.000 K, na regulaci hor. O upy 3. lhota 45.000 K, na meliorační a regulační práce v obelch Starý Přerov, Starý Vestec, Valenka, Semice, Selčánky a Hradisko 3. lhůta 29.042 korun. Dále na úpravu Mrliny v obci Vestci ko- nečná 3. lhůla 10.000 K, na regulaci pečické ho potoka vodnímu družstvu konečná lhůta 18.191 K na odvodnění pozemků v Plasech vodnímu druž- stvu konečná 3. lhůta 6113 K, na regulaci potoka Serpiny vodnímu družstvu 3. lhůta 44.895 K, n regulaci psárského potoka vodnímu družstvu konečná 3. lhůta 4000 K, na regulaci záborni- ekčho potoka vodnímu družstvu 39.360 K, n odvodnění pozemků v Doudlebech vod- nímu družstvu konečná 3. lhůta 3035 K, na odvodnění pozemků v Jabkenicích vodnímu družstvu ko- nečná 3. lhůta 10.372 K, na odvodnění pozemků Koryčanech vodnímu družstvu 3. lhůta 19.062 . na odvodnění pozemků v Kratonohách vodnímu Gružstvu 3. lhůta 10.208 K, na meliorační práce vod- ního družstva Stará Voda-Chejšt-Písek3 lhůta 14.661 K, na odvodnění pozemků v Řača- nech a Lihňovsi vodnímu družstvu konečná 3 lhůta 12.980 K, na melioraci pozemků u O se ka vodnímu družstvu I.uštěnicích konečná 3. lhůta 5990 K. Na regulaci Loučné vodnímu družstvu 2. lhůta 30.646 .

Serpina Koryčan Vídeň malý Labe Přerov Stará Vestec Valenka Semice Selčánka Vestec Plasy Doudleby Jabkenice Kratonohy Písek Loučná poslanecký sněmovna Jecký Nissa

5 article

Na Moravě: na další regulaci Bečvy 9. lhůt 20.000 K, na odvodnění pozemků v Pasece vodnímu družstvu konečná 4. lhůta 9000 K, na regulaci By- ztřického potoka 4. lhůta 36.250 K, na pokra- čování regulace Bečvy 2. lhůta 80.000 K, na regulaci Blatné vodnímu družstvu druhá lhůta 10.000 k. na další výdaje pro regulaci Moštěnky na Mo- ravě vodnímu družstvu prvá lhůta 42.200 K a na od- vodnění pozemků v obci Medlově vodnímu druž- stvu prvá lhůta 23.900 K. Ve Slezsku: na opravné práce při regulaci Opav v Krnově prvá lhůta 22.000 K. Deputace. Z Vídně, 4. července. Dnes dostavila se do sněmovny četná deputace Spelku maji- telů domů ve východních Čechách. Byli v ní zastoupeni majitelé domů z Hradce Králové, Hory Kutné a Pardubic. Deputace byl uvedena k ministru financí dru. Koslovi, jehož požádala o urychlení reformy dan činžovní. Odevzdala ministru pamětní spis. Ministr ji ujistil, že reformu všemožně urychlí. Posl. Kaftan upozornil ministra na to, že sní- žením daně činžovní zvětší se ruch stavební, povstane více berních objektů a tím i vzrůst státních financí bude podporován. Také dr.

Hora Posl Kaftan Morava Moštěnka Medlov Slezsko Opava Krnov Vídeň Čechy Hradec Králové Pardubice

6 article

Herold přimlouval se za splnění dotyčné žá- dosti, poněvadž dosavadní stav znamenal by vlastně konfiskaci nemovitého jmění. Z Vídně, 4. července. Posl. Skála a dr. Dyk uvedli k ministru vyučování dru. Hartloví deputací rabínů z království českého, která přednesla svoje stížnosti ve příčině obvodu ná- boženských obeí židovských, dosazování rabínů a jejich příjmů. Ministr odvětil, že je mu těžko zasahovat do autonomie náboženských obcí, že však dá požadavky rabínů vyšetřit, aby těm, které jsou oprávněny, mohlo býti vyhověno. Z Vídně, 4. července. Posl. dr. Lang vy- hledal dnes ministerského předsedu bar. Gaut- sche, jakož i mínistra vnitra hr. Bylandta a vy- líčil jim zhoubné následky hrozné bouře v ne- děli dne 2. července, skoro celé nešťastné Táborsko stihnuvší, čehož byl očitým svědkem a žádal je za poskytnutí vy- datné státní podpory ubohému rolni- etvu, jež již třetí rok nebývalými živelními ne- hodami postiženo bylo a již se skutečně ve velké bídě a nouzi nalézá. Oba ministři vyslovili své politování a slíbili, že dají věc důkladně vy- šetřit r že učiní, co budou moci.

Herold Posl doktor Dyk Lang Vídeň Táborsko

7 article

Ze Srbska.

Srbsko

8 article

Z Bělehradu, 4. července. (Původní tlgrm. »Národních Listů«.). Stavba železniční trati Saračin-Zajčar zahájena. Stavitelem je srbský občan, srbský konsul ze Skoplje Michaj Ristič. Mešká zde tajemník srbského konsu- látu v Bitolji Tichomir Popovič, který měl známou záležitost s tureckou policií. D Bělehradu přijel professor bitoljského gymnasi srbského, který i s tajemníkem zůstal ve vyše- třovací vazbě. Bude pohnán před tnrecký soud k zodpovědnosti, že byl ve styku se srbskými povstáleí. Z Vídně, 4. července. Srbský vyslanec na vídeňském dvoře dr. Vujič byl dnes telegra- ficky králem povolán do Bělehradu. Povolání to souvisí se srbskou krisí. Praví se, že dr. Vujiě jest vyhlédnut, aby po volbách do skupštiny převzal vedení kabinetu. Nová vláda má býti koaliční a má býti z ní vyloučena strana býva- lého min. předsedy Pašiče.

Michaj Ristič Tichomir Popovič doktor Vujič Vuji Pašič Bělehrad Saračin Vídeň

9 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Maďaři o rozluce. Z Pešti, 4. července. (C.-B.) Výbor (ob- chodní komory jednal dnes o dvou návrzích z nichž jeden byl pro samostalně celní území druhý pro celní jednotu s Předlitavskem. Usne- seno jednohlasně doporučiti valné schůzi dne 11. t. m. rozluku v zájmu prý země. Mimo to bude navrženo, by obchodní komora v tomto směru zakročila u vlády.

Maďar Pešť Předlitavsko

10 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Komisionalní prodej-

11 article

Z Vídně, 4. července. (»N. Fr. Presse«.) Rakouský úvěrní ústav převzal za šest mill. 4proc. priorit dráhy eísaře Ferdinanda ke komi sionalnímu prodeji. Uhelné dodávky. Z Vídně, 4. července. (»N. Fr. Prosse« . Nabídky na dodávku uhli pro správu státníeh drah jsou značně příznivější nežli v posledních létech, poněvadž docíleny byly nižší ceny. Dividenda. Z Vídně, 4. července. »N. Fr. Presse« oznamuje z Cařihradu, že divídenda turecké to- várny na režijní tabák obnášeti bude 19 franků Úpadek. Z Vídně, 4. července. (Zvl. tel. »N. Le) Závod s modním zbožím Ludvíka Goldberg ve Vídni, Renngasse, zastavil platy. Za zboží dluhuje 180.000 K, ostatní dluhy nejsou ještě známy. st. Z Pešti, 4. července. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr. ctů. o 5 h dráže. Platila za 100 kg: pšenice tisská 81 kg K 17.85, 80 kg K 17.35, senteš- ská 797 kg K 1770, hodmezövašarhelská 79 3 kg K 17.40, stolnobělehradská 76 7 k K 16.60, pešťská 79 kg K 17.40, 78 kg K 16.60, tolenská 77 kg K 16.55, horňácká 79 kg K 16.75, bačská 75 6 kg K 16.60, si- vacká 75 6 kg K 16.60: žito nové na čer- venec K 13.05; oves (+ 10 h) K 12.60 až 13 30; kukuřice K 15.60; ječme nový K 11 80. Terminový obchod byl vzestupný na zprávy o předčasné zralosti. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 15 94, na duben 16.34; žito na říjen K 1294, oves na říjen K 11.60, kukuři ce na červenec K 15.62, na květen K 10 82. řepka na srpen K 23.80.

Ferdinand Goldberg Platil Vídeň Cařihrad Pešť K 16.60 kg oves + 10 h K 11 80

12 article

Sádlo smlouváno po K 144.—; jin zboží beze změny. Parno. Z Liverpoolu, 4. července. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 7.000 žoků. Z toho n spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz ——ž. Amer. dodávky na červenec 5 84, 0.—, červenec- srpen 584, 0.—, na srpen-září 5.84. 0.—, na září- říjen 5.84. 0.—, na říjen listopad 5.83, 0.—, n listopad-prosinec 5.83, 0.—, na prosinec-leden 5.83 0.—, na léden únor 5.83, (.—, na únor březen 5.83 0.—, na březen duben 5.83. Smýšlení napjaté. Zlepšování kvalit domácích obilnín Přednesl prof. dr. J. Stokl a sa na jubilejní valné hromadě Spolku mlynářů česko moravských. (Dokončení.) Jak ze to má nyní s náhradou živin? Z našich porovnávacích výzkumů jest patrno že pšenice vyžaduje mimo poměrně velké množ ství dusíku i dostatek drasla, kyseliny fosforečné a vápna. Uvážíme-li, jak se při našem střídavém ho- spodaření pěstuje pšenice a žito, tu seznáme, že ani žitu ani pšenici neposkytuje se dostatečného množství živin, zvláště kyseliny fosforečné, drasla, vápna a magnesie. Platí to zvláště pro první stadium vývoje těchto rostlin. U nás seje se ozimní pšenice a žíto obyčejně po jeteli. Dle našich fysiologických studií, zvláště je- tel vybírá z půdy velmi mnoho kyseliny fosfo- rečné, drasla, vápna a magnesie, co zatím velmi zřídka kdy se hnojí k němu týmiž živínami. Seje-li se pšenice po jeteli, pak jest pro ni půda na vápno, magnesii, kyselinu fosforečnou, draslo takřka vyčerpána.

Sádlo profesor doktor J Stokl Liverpool na říjen spolek mlynář český moravský

13 article

Hnojímeli k žitu a pšenici jenom chlévskou mrvou, pak obohacujeme půdu příliš dusíkem, kdežto kyseliny fosforečné, drasla, vápna a ma- gnesie dodáváme málo. Důležité, s čímž nutno počítati, jest i to, že živiny rostlinné jsou ve chlévské mrvě zvláště v formách organiekých a rostliny nemohouje z velké části v této formě hned assimilovati. Následkem toho jsou i rostliny v prvé periodě svého vývinu, ve kteréž době vyžadují nejvíce živín, špatně živeny. Mnoho-li živin vybere pšenice a žito z půdy od zaseti na podzim až do 1. května, udávají nám následující čísla: Pšenice spotře- buje od vyklíčení až do 1. května následujícího roku 28 kg dusíku z 1 ha t. j. 33% z veškerého dusíku, jejž potřebuje od z asetí do u zráni Drasla vybere z půdy v téže dobe 25 kg či 50, kyseliny fosforečné 18 kg či 36. U žita jsou poměry je- sté zajímavější. Tu již mladá ve getace na počátku jara obsahuje 50z veškerého dusíku, jejž nahro- madí rostlina v sobě od doby za- setí až k uzrání. Totéž platí i o draslu a kyselině fosforečné. Tato uvedená, nanejvýš zají- mavá čísla jsou výsledk em nejno- vějších studií a dovozují, jakého množství jednotlivých živin v prv- ních dobách vegetace obě tyto kulturní rostliny potřebují. Patrno z nich též, že náhrada živin půdě neprovádí se zhusta měrou náležitou. Hospodařili jsme někdy slepě, bez důkladných znalostí fysiologie našich obilin. Pro pšenici a žito jest nutným, aby se jim dodaly živiny ve formě lehce přijatelně, by jednostranným hnojením nebyl dusík snad v přebytku oproti ostatním živinám. Zkrátka, v půdě musejí býti všechny živiny v tom po- měru zastoupeny, jak toho pšenice a žito vy žadují.

kg ha

14 article

Oč jedná se vlastně při pěslování pšenice a žita? Především o to, bychom produkovali zrno té kvality, na jakou se reflektuje ze strany mlynářů i pekařů a pak abychom z vý- šili naše výnosy obou těchto vý- znamných rostlin kulturních. V podrobnostech télo části svých výkladů uvádím, že se musí hlavně přihlížeti k tomu, aby docíleno bylo pšenice tvrdé, sklovité, obsa- hující málo vody, čímž dosáhne se i toho, že ve skladech nepodléhá pak rozkladu pů- sobením mikrobů. Jak vám dobře známo, rozeznáváme z mly- nářského stanoviska dva druhy pšenice: 1. Tvrdé, sklovité to druhy, které obsahují 12—15.5 proc. bílkovin, z nichž 10—12 proe. lepku. Mají 10—11 proc. vody a dobře se melou, dávají hodně ostré mouky a málo otrub. Mouka z nich vyznamenává se znamenitou pe- čivostl. 2. Měkké, moučnaté to pšenice, mající až 11 proc. bilkovin, z niehž 6—8 proc. tvoři lepek. Vody obsahují 11.5—15 proc. Pro mly- nářské účely se tak dobře nehodl. Mikroskopickým ohledáním zrn takovélo pšenice lze konstatovati, že buňky, obsahujíeí blikoviny, jsou poměrně malě, kdežto buňky se škrobem jsou velké a jím úpině vyplněny Měkká pšeničná zrna jsou velice poresní a pri

15 article

jímaji z vlhkého vzduchu mnohem více vody než zrna sklovitá. Znáte, pánové, zajisté velmi dobře, že měkké moučnaté pšenice mají slupku tuhou silnou a že takové pšenice tížeji se melou dávají více otrub, jichž množství může býti až o 15 větší než ze mletých pšenic fvrdých, majíeích slupku tenkou. Vite těž, pánové, že právě uherské pšenice se vyznačují sklovitostía tvrdosti, tenkou slupkou, semletím dávají ostrou mouku, výtečné pečivosti. Naše české pše- nice, zvláště červenka a přesiv ka mají dvě variety, tvrdou sklovi- tou a pak polotvrdou, jež jest poněku moučnatou. Špatně se však kvalifikuj cizí, k nám importované druhy, jež většinou poskytují zrno měkké a moučnaté. Z analys, provedených v naší výzkumné stanici assistentem dr. Jelínkem, jež se povahou našich cerealií zabývá, můžeme již nyní souditi, že kvalita českých pšenic jest dle druhu různá. Staré domácí pšenice maji 11—15% bílkovin, z čehož 10—-11.59 lepku (zvláště přesivky a jarky).

doktor Jelínek lepek

16 article

Cizí pšenice, které v posledních létechs u nás hojně pěstují, měly nejvýše 11%% bílkovin, z nichž připadalo 6—8% na lepek, který byl málo elastický, špatně se vymýval, což jest při- znakem horší kvalily. Od mlynářů pozdvižen proti těmto druhům odpor, poněvadž mouka z nich vyrobená kon- sumentům nevyhovovala. Podle našich vý- sledků výzkumů zdají se býti tyto námitky opodstatněnými. Složení lepku, které má vliv na kynut těsta, bylo rovněž různé. Lepek obsahoval 44 až 62 gliadinu a 56—38 gluteninu. V mouce má býti sice poměr 75 gliadinu oproti 259 gluteninu, ale poněvadž analysována byla námi celá zrna, dostal se do těsta i lepek z vrstvy pod osemením, které se při mletí ve mlýně otrubami oddělí, uím i množství gluteninu v lepku stouplo vzhledem k tomu, že gluteninu od středu zrna ku povrchu přibývá. Ze všech analysovaných pšenic obsahovala jenom jedna konglutin a to asi tři čtvrtiny proc. v lepku.

17 article

By zvýšeno bylo ve pšenici množstvý bi kovin a zvláště lepku, musíme přihlížeti vždy k pedologickým poměrům. Jest velmi důležitým aby půdy obsahovaly dostatek sloučenin vápe- natých a hořečnatých. Hnojíme-li totiž silněji dusíkem, což jest pro zvýšení kvality pšenice nevyhnutelným, uvážíme-li, že průměrnou skli- zní vybere pšenice z 1 ha. půdy 85 kg. dusíku. tu se může snadno státi, že pšenice polehne. nemajíc současně dostatek vápna a magnesie ke tvorbě pevného stébla. Dostatek dusíku jest nutno poskytnouti pšenicí a žitu již v prvních dobách vegelace. Hnojíme-li ledkem, jehož použijeme na podzim i na jaře 100—150 kg. na 1 ha., ještě nedodáme půdě tolik dusíku, kolik ho pšeniee spotřebuje. Po jeteli zůstane sice v půdě zá- seba dusíku, leč ten se stává jen ponenáhlou svojí přeměnou přistupným pro výživu pšenice Jeví-li se však při vegelaci obilin nadbytek dusíku, pak nutno jeho vliv paralysovati, čehož dosáhneme nejlépe, hnojíme-li současně dra- slem a kyselinou fosforečnou (až 300 kg. 40 chloridu draselnatého a 300 kg. superfosfátu 16% na 1 ha.). Nadbytek dusíku v půdě oproti ostatním živinám má vliv, jak jsme se svými. nedávno publikovanými studiemi přesvědčili, na zvýšení produkce slámy, leč zdržuje se tím doba zraní a uklá- dání se lepku v zrnu. Docílíme sice vět- šího výnosu, leč zrno jest horší kvality. Provedenými pokusy v labske nížině jsme dokázali, že možno v Čechách vypěstiti pšenice stej- né kvality s uherskými, jsou -l ovšem poměry klimatické jen po- někud příznivé zvlášťě v dob zranI.

Čechy ha kg

18 article

Domníváme se na základě našich pokusů jakož i na základě sdělení praktiků, že se dí také celková produkce zvýšiti, tak že by byl emancipace naše od Uher možnou. Jest vám všem, pánové, pově- domo, že r. 1904 vyvezeny z Uher do Cislajtanie 4 milliony q pšenice a 6 millionů q mouky. Uvážíte-li že naše obilí musi vésti s uher- skou konkurencí boj na život a na smrt následkem neslýchaně níz- kých dopravních tarifů pro uher ské výrobky, pak doufám, že při- cházíte ku plnému přesvědčení, ž emancipace od Uher není jen mož- nou, jak jsem se dříve opatrně vy jádřil, nýbrž stává se nezbytno nutností. Přede dvěma léty na slavnostní schůzi vaš byly srovnávány transportní tarify pro mouku a obilí. A tu jsem s hrůzou seznal, jak umělým způsobem naše produkce podřizována jest uher ské. Slýcháme, pánové, velmi často o utlačo- vání, ale čte-li člověk tyto tarify, tu musí zcela otevřeně příznati, že naše zemědělstvi naše produkce obilí, naše mlyná ství jest uherskou konkurencí té měř svázáno. Nerudnete, čtete-l a slyšíte-li, že dopravné za česko mouku z Prahy do Chrudími jest o 1019 z Lysé n. L. do Prahy o 172% vyšší, než do pravné uherské mouky z Pošti do Prahy?. N tážete se maně, kam to dospěje, když dopravné uherské mouky na př. z Pešti do Kopidlna jest o 264% nižší, než z Mladé Boleslavi do Ko- pidlna? Počitejte o 264% nižší dopravní sazbu pro váš moučný trh! Jak by se tu dařilo konsumu? Musili by obyvatelé Krkonoš a Rudohoří žíti jenom o bramborách, saceharinu a špatné kávě, řádil by mezi nim i hlad?

Uhry Cislajtanie Praha Lysá Pešť Kopidlno Mladá Boleslav ko Krkonoše Rudohoří

19 article

Myslím, pánové, že oni činitelé, kteří maji tyto tarify na svědomi, dopustili se něčeho, co se na nich teprve nyní v Uhrách vymstí. Čísla. pánové, mluví, jak jsme pozadu ve všech obo- rech naši hospodářské produkce, počínaje osi- vem, až ko zpracovávaným surovinám. Vysvě tlitelno tím, proč i nemůžeme hraditi svou vlast ni spotřebu, proč náhrada živin jest tak nedo statečnou proti v Německu obvyklé. Nem- žeme-li vyživovati všechno oby- vatelstvo, jak máme vyživo vati rostliny, jež klademe do půdy, mnohonásobně vyčerpávané? Oselé plochy máme v Předlitavsku 18.2 mill. ha. A mnoho-li vracíme půdě živin na1 ha.? Vypočítal jsem na základě

Uhry Německo Předlitavsko ha

20 article

nejnovějších dat, že připadá na 1 ha. 0.8 kg. dusíku ve formě ledku a síranu ammonatého, 3.3 kg. kyseliny fosforečné a pouze nepatrných 0.17 kg. drasla. Používáme tedy těchto hnojiv, jichž v Něme- eku mnohem více na ha. dávají, skutečně jako drahocenných látek. Pánové, než skončím, poznovu volám K vám: Ozbrojte ducha a napněte všechny síly, při čemž ale nezapo- mínejte svých společníků. Pekar a mlynáři musí se spojiti a sc stát vůči producentům tím, čím cukro vary producentům řepy a pivo- vary pěstitelům ječmene: Otcov- skýmirádci při pěstění jich obilo- vin — surovin. Jen dle vyličeného způsobu, myslím, že můžeme doufati v lepší časy našeho zemědělstvi a sbratřeného s ním starolslav ného průmyslu mlynářského. Nepřiznivá zpráva o stavu bavlny. Z Wasbington se oznamuje z července. (C.-B.) Oddělení zeměděl ského úřadu pro zemědělské produkty ve Washing toně uveřejňuje právě měsíční zprávu o stavu ba- vlny, z níž zasluhují uvedení tyto podrobnosti Všeobecný průměrný stav činil 1. července 77 proc proti 77.2 prod. v měsíci předchozím, 88 procent v tomže měsíci lonském, 771 proc. r. 1903, 8 proc. 1902 a 81.1 proc. roku 1901 z 75.8 r. 1900. Stav bavlny v jednotlivých státech jest zřejmým z této tabulky: 1. červce 1. června

Pekar ha kg

21 article Stat

Stat Sev. Karolina. 82 88 80 75 93 77 s Jižní Karolina 78 78 88 74 95 70 7 Georgia . . . 82 84 85 75 91 72 74 Florida . . . 87 85 92 84 96 78 78 Alabama . . 83 87 85 76 84 80 70 Mississippi. . 72 73 89 81 85 86 64 Louisiana . . 73 73 90 80 85 84 8i Texas . . . 72 69 69 79 73 86 78 Arkansas . . 75 73 90 73 94 84 78 Tennessee . . 86 87 89 80 98 85 76 Ind.-Territory . 79 81 87 73 89 88 96 Oklahoma . . 83 88 92 67 90 91 82. Missouri . . 86 85 89 74 96 90 74 Virginia. . . 88 87 87 76 92 78 9o Všeobecný prů- měrný stav. 77 77.2 88 77.1 84.7 81.1 758 Zpráva tato způsobila na bavlnářské burse značný vzestup kursů. Ceny stouply při rozčilení bursy v deseti minutách až o 5 dol. za 1 bal. Die stavu 77% možno se naditi úrody jen něco málo vyšší 10 mill. bal. Haussa využila stavu trhu k realisacím které vedly k částečné reakci. Minulý týden pohy- boval se ve znamení očekávání odhadů. Lišily se podstatně a rozcházely se o značné obnosy. Firma Neillova oznamovala sklizeň 131/2 mili. bal., sleč.

Neillův Louisiana 78 Arkansas Territor Oklahoma Missouri Virginia 7 Georgias

22 article

Gillesova, která těší se dobré pověsti ve statistice bavlnářské, naproti tomu jen 10.6 mill. bal. »New York Journal of Commerce« oznamoval zlepšení na 81.2%. Bursa zama přídávala se více ku pessimisti- čtějšímu posuzování stavu, dovozujíc také, že spo- lřeba z Ioňské sklizně převzala již 11 mill. bal., do konce srpna pak že bude na trh uvedeno dalších 1—11/2 mill. bal., takže zbudou pro novou kampaň zásoby asi 2 mill. bal. Při rušnějším vzestupu vý roby bylo by pak zapotřebí sklizně dosti dobré, aby bylo lze spotřebu plně a lehce hraditi. Ovšem: spe- kulace hraje dnes na trhu roli vůdčí a jaký bude vývoj další, nelze předpověděti. Vývoj cen v Novém Yorku dán těmito daty. bavlna na bavlna řijen červen pohot. červen srpen 24. 9.80 8.63 8.77 8. 90 8.77 8.91 930 8.64 9.18 9.06 27. 9.50 8.93 9.34 9.46 9.61 9.90 9.32 9.46 29. 9.90 9.20 9.68 9.70

Gillesův Bursa New York journal of Commerka Nový York 8.93 9.68

23 article 30. 10.15

30. 10.15 listopac červenee zá červenee 9.60 1. 10.— 9.53 949 3. 10.80 10.41 1040 10.55 Z pražského trhu obilního. Včerejší bursa měl průběh jen málo uspokojivý. Mlynáři byli při ná- kupech velmi zdrželivi, ale také nabídka české pše- nice byla velmi malá. Obchod následkem toho vázl, smýšlení bylo chabě, ceny však oproti týdnu před- chozímu nezměněny, pouze v některých případech bylo lze dosíci nepatrného oslaben. Mezi jiným pro- dána pšenice 78 kg moravská za 8.65 ze Znojma, 76 kg vadná z Haliče za 9.— z Prahy. Úřadně zna- mená pšenice z Prahy (78—81 kg) K 9.75 až 10.— Také obchod s žilem byl velmi obmezen. Českého zboží nebylo téměř vůbec a byla ledy nucena pro- jevivší se poptávka povoliti prodavačům ceny o 5—10 hal. vyšší. Téměř léhož přískoku docililo pohotové uherské zboží, jehož nabídka byla rovněž velmi slabá.

Znojmo Halič Praha 949 3 1040 kg

24 article

Za 74 kg uherské žito placeno K 7.60 z Vídně. Úřadně znamená česká pšenice 73—76 kg K 8.30—8.45 z Prahy. Také nabídka českého ovsa je velmi slabá, za to poptávka jest stále dosti příznivá. Stejně jako český vykazuje i uherský oves cenový přískok o 10 až 15 hal. oproti týdnu předchezímu. Z Prahy zna- mená merkantilní K 8.05 až 8.10, prima K 8.15—8.20, rychlík K 8.15—8.20, uherský K 7.60—7.80. Z Vídně placen uherský dle jakosti 6.70—7.40. Kukuřic e, kde je nedostatek pohotového, zdravého zboží, jest pevná a docílila laplatská na červenec K 7.85 z Dě- čína. Z Prahy znamená cizozemská K 7.90—8.20, cin- quantin K 9.50—9.60. Luštěniny jsou nezměněny a znamená hrách: Victoria K 11.—12.50, zelený k vaření K 10.25—11.75, čočka K 17.— až 23.—. Mák uhajuje své ceny a znamená český K 26.— a 27.—, ruský K 25.— až 26.— z Prahy. Malá partie řepky uvedena po K 13.80 z Buben na trh. Smýšlení je kliddnější; protože z Pešti docházejí slabší záznamy, jest koupěchtivost továren zdrželivější.

Vídeň Praha Bubno Pešť kg

25 article

Vliv propočítávání tarifů na provozovací výsledky sevemní dráhy císaře Furdinanda. Jak známo, nabyla od 1. ledna t. r. platnosti tarifní úmluva státu a severní dráhy o propočítávání tarilů. Jaký byl výsledek fi- nanění tohoto ustanovení? Možno si učiniti po vydání červnového výkazu již obraz za celé prvé pololetí. Celkem přijala dráha uvedená v prvém pololetí l. r. 42,272.536 K, o 209.763 K méně než v tomže období loňském (o 79.949 K méně při dopravé osobnía o 129.814 K méně při dopravé nákladové). Konečné zůčtování provedeno až do března a jeví se oproti provisorním datům plus o 171.003 K, čímž stoup výnos pololetní na 42,443.539 K. Protože asi také za duben-červen budou definitivně zjištěné příjmy vyšší provisorně vykázaných, není pochyby, že do- pravní příjmy severní dráhy přes no- votu lariíní opět stouply. Jest tedy důvod, proč by smlouva o propočílávání nebyla rozšířena i na soukromé dráhy české, na dopravě do Haliče dosti interessované? Obchodní komera pešťská o celní jednotě. Pešťsk obchodní komora zvolila, jak již nám sděleno, dva důvěrníky, kterým uloženo vypracovati po pamětním spisu o celní rozluce, resp. jednotě. Jeden z uvede- ných spisů nyní byl vydán (z péra J. Lukacse, ředitele pešťské filiálky anglobanky). Autor dospívá v něm k závěrku, že za daných okolností jest udržení celní jednoty přikazem nutnosti, jest potřebno a užilečno a navrhuje, by se komora vyslovila pro udržení celní a obchodní jednoty Konec boje o Hibernii? Jak se z Berlína ozna- muje, jest prý ministr obchodu Möller ochoten vstou- piti do kartelu uhlářského. Následkem teho zastavi také trust akcii Hirhernie, tedy vělšina akeionářů spo- lečnosti télo, svůj koj. čímž urovnána dráha dohodě.

J Lukacs Möller Hirhernie Halič Berlín konec boj

26 article

Jednání obou skupin se konají Státní dráhy r. 1904. Ministerstvo železnic roze- sílá zprávu o státních drahách v r. 1904. Dopravní příjmy činily 289,221.000 (+ 9,385.000) K. Z nich připadá 65.12 (1.97) mill. K na dopravu osobní, zbytek na dopravu nákladovou. Vydání činila 203 (+ 2) mill. korun. Ve srovnání s rozpočtem jest výsledeko 5 mill. K příznivější. Uložený kapitál ve stšt- ních drahách činí 2616 mill. K, zúročí se tedy 2.48 %. Koefficient zlepšil se o 22%. Zpráva vyslovuje naději, že rokem 1904 zahájena byla perioda vytrvalého zlep- šování stavu státních drah. Veliká peněžní potřeba uherská. Zmínili jsme již o tom, že se k závěru června projevila značná po- třeba peněz v Uhrách, čímž ovšem požadavky do ra- kousko-uherské banky činěné značně stouply. Jak nyní patrno z úřadních dát, byly eskompty v Pešti a u uherských filiálek banky o 41.7 mill. K vyšší než loni, zatím co v Předlitavsku klesly o 18 mill. K oproti loňsku. Ale politika pana Prangera, soustře- ďovati uherské úvěry na Pešť, nese vůbec ovoce. Eskompty směnek v Pešti vůbec stouply. V Předlitav- sku stouply eskompty o 20.5 mill. K, u uherských zl- vodů ale o 29.2 mill. K. O významu politiky pana Prangera jsme již obširně se zmínili.

Pranger Uhry Pešť Předlitavsko

27 article

Různé zprávy. Valná hromada „Petroley“ svo- lána je na 20. t. m. Co do dividendy zastává část správní rady názor, že má býti placena dividend vyšší 5%, zatím co druhá čásť správní rady navrhuje placen 5% a značné odpisy. Minulý rok byl přízniv. — Jak oznamuje „Köln. Ztg.“, nabídl veliký nekarte- lovaný kolejnicový závod americký mnohem výhod- nější ceny, než mezinárodní kartel ko,ej- nicový. Následkem toho získal závod uvedený do- dávku 15.000 t. kolejnic. — Německý kartel juty usnesl se podržeti nynější ceny a dosavadní obmezení výrobni (o 10?%). Konkurs byl prohlášen zemským soudem v Brn na jmění Isidora Rauchera, kupce v Bučovicích. Konkursním komisařem rada Siegl v Bučovicích, správcem dr. Hlalla, advokát tamtéž. Schůze věřitelo 11. července, přihlášky do 12. srpna, rok likvidačn 26. srpna. Ukončený konkurs. Bohumil Katz, neprotok. ob- chodník v Dobříši (37. ledna 1905) Insolvence. Terezie Malková, obchodnice v České Lípě. Ludvík Goldberg, velkoobchod s modním zbo- žím ve Vídni. Karel Reindl, obchodník v Těšíně. Josef Holub, krčmář v Plzni. Kateřina Ulmannová. obchodnice v Liberci. M. J. Reimann, protok. obcho s uhlím a dřívím (majitelka Aděla Reimannová) v Vídni. Isidor Rauscher, obchodník v Bučovicích Samuel Kallai, obchodník ve Vídni.

Köln Raucher Siegl doktor Hlall Katz Malková Goldberg Reindl Holub Ulmannová M J Reimann Reimannová Rauscher Kallai Brno Bučovice Dobříš Český lípa Vídeň Těšín Plzeň Liberec

28 article

1. července

29 article

Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého. Stav 30. června 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K. Vklady: a) na běžný účet K 34,005.454 90, b) na pokl. poukázky K 11,066.200.—, c) na vkladní knížky K 9,612.346.50 (= K 54,684.001.40). Vklady z obchodů zápůjčkov. K 42,829.538.18. Komunální dlužní úpisy v oběhu 322,766. 800 K. Meliorační úpisy v oběhu K 11,861.600.—. Železniční úpisy v oběhu K 125,434.800.—. Komunální zápůjčky K 323,219.236.—. Melio- rační zápůjčky K 13,899.975.34. Železniční zápůjčky K 125,439.208.51. Hypoteční zápůjěky K 8,112.885.60. Stavební úvěry K 58.200.—. Zásoba směnek K 47,755.444.69. Záloha n cenné papíry K 155.060.—. Uhražený konto- korrent K 22,670 333.50. Zásoba cenných pa- pírů K 31,564.014.78. Deposita v uschovánía ve správě K 160,827.579.54. Za měsíc červe n 1905 vykazují vklady výplaty korun Spořitelna města Soběslavi 183.864 183.740 Obecní spoř. v Roudnicin L. 184.158 217. 384 113.934 Záložna v Hradci Králové 115.037 61.983 Národní záložna v Praze . 62.646

Soběslav Hradec Králové Praha zemský banka obecní spořit národní záložna Roudnicin L

30 article Trhy peněžní.

Trhy peněžní. Pražská bursa. V Prane, 4. července. (Pův. zpráva » Nár. Listů-.) Též dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 246.—, české banky »Union« K 247.—, strojírny Daňkovy K 450.— strojírny Rustonovy K 289.—, Podolské cementárny K 170.—, Zajišťovací banky K 225.—. OrHieiální záznamy zněiia Zástavní listy české hyp. banky 59% „ » „ » 31/2 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% »» » » (v K) 490 Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4% » » » (v K) 49% Žel. . „ » Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 400 Zástavní listy mor. hyp. banky 5°%. Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy . » » 49% Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/,9 »» hal. zem. banky 4 1, Kom. dl. úpisy . » . 4% Železnič. » » » » 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 » » Rak. -uherské banky 4 0 » » Dolnorak. hyp. ústavu 402 o „ „ „ » 31/2 Kom. dl. úp. . » 40 „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4.20 Dubnová » » (ve stř.) 4.2 % Květnová » . (v pap.) 4 %.

Daňkův Mel živnostenský banka český banka Český průmyslový 4 1 Dubnová

31 article

Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . . 49%. » korunová renla . . 4% » investiční » . . 3 1/ s e Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .» Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . .a Haličská akc. bypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . .» Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . .» Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kollnská továrna chemická . .a Podolská cementárna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech » tov. orient. cukrov. x. Z Vídně, 4. července. (Tetefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Trh jevil dnes pevné smýšlení a měl v tom směru řadu podnětů. Byly to v prvé řade příznivé zprávy o stavu vyjednávaní za účelem pří- měří a dále lepší posuzovaní uherské situace, ko- nečně pak zprávy o žních a o poradách za účelem postátnění. Obchod byl však hlavně v druhé polo-

Daňkův Rustonův Poldin Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost

32 article

Peníze] Zboží 103.— 104.— 101.30 102 25 100.75 100.75 100.75 100.75 100.75 101.75

33 article

100.30 101.20 100.25 100.25 100.25 100.25 100.25 100.75 100.—

35 article

100.— 99.85 99.85 101.50 99.80 101.55 99.50 99.40 99.35 101 45 100 60 100 3 94.50 100.20 94. 50 190).— 84 20 100. 80 100 80 100.35 100 30 119 35 100 . 40 92 85

36 article

100.80 100.85 100.85 102.50 100.65 102.55 100.50 100.40 100.35 102.45 100.— 101. 60 101.30 95.50 101.20 95.50 100.85 85.20 101.— 101.— 100.55 100.50 119.55 100.60 93 05 247.— 247.50 416.— 418.— 225.— 226.50 541.— 543.— 416.— 410— 560.— 570.— 246.50 600.— 454.— 300.— 1545 170.— 660.— 185.— 530.— 2677 445.— 455.— 246.—

37 article

580.— 450.— 289 — 1535 165 — 640.— 370.— 170.— 525.— 250.- 260.—