Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

5. července 1905.

4

Číslo 182.

5 article

a hlasujme pro pilnost návrhu. (Souhlas na lavicích českých.) Ministr obchodu baron Call praví, že nelze oče- kávat, aby ještě v tomto zákonodárném období byly vyřízeny práce přikázané živnostenskému výboru. Pro vládu není pochybnosti, že zákon bude přijat oběma sněmovnami, předpokládaje, že není tu zásad ního stanoviska proti návrhu. Poslanec Eldersch uvádí, že jeho strana nebude hlasovati ani pro pilnost ani pro věc návrhu, protože je demagogickým. K návrhu Schrottovu debata uzavírá se. Hlavní řečník pro poslanec Erb polemisovaí s Eiderschem a ohražoval se proti jeho výroku, že výbor nic neudělal. Protidělnickým také není. Věcje nalehavá, aby reforma byla provedena ještě v tomi zasedání. Proto sněmovna ať přijme Plačkův návrh. Generální řečník proti poslanec Schönerer pro- hlašuje, že je sice pro pracující a reformy v jejich prospěch, ale prohlášení permanence považuje přece za zcela obyčejné chytání voličů, jsa přesvědčen, že z toho nic nebude V doslovu rytíř Plaček polemisuje s Elder schem a Schönererem a co nejrozhodněji odmíti vý čitku lovení voličů.

Call Eldersch Schrottův Plačkův Schönerer Plaček Elder

6 article

Potom přijata pilnost a bez debaty i sám návr živnostenského výboru. Sněmovna přichází k jednacímu pořadu a vyři zuje nejprve řadu immunilních záležilostí. Bez debaty vyřízeny výborové zprávy o vydán poslanců Herzoga, Glöcknera, Bomby dr. Danielaka. Post. Grabmayr referoval potom o výborové zprávě stran usnesení panské sněmovny o založených hankovních dluhopisech, načež zamítnut Ofnerův dodatek a zákon přijat se Sylvestrovou změnou, navrženou k § 9. také v 2.a 3. čtení. Polom rokovalo se o výborové zprávě stran změny zákona o budovní dani. Posl. Hofmann-Wellenhof troufá, že se s důklad- nou reformou budovní daně nebude již otáleti. Od- soudiv starý patent z r. 1820 a další nařízení poukazuje na ohromnou výši daně, jež v hlavních městech zemských činí 40 až 65% čistého výnosu.

Herzog Glöckner doktor Danielak Ofnerův Sylvestrův Posl Hofmann Wellenhof Polom panská sněmovna

7 article

Následkem toho jsou drahé byty, majitelě domů jsou zadlužení a zaniká stavební bnutí. Touží na nedo- statky v poplatnlcké praxi, na přehmaty berníeh úřadníků a vyzývá ministra financi, aby se vyslovil otevřeně o reformě budovní daně. Ministr dr. Kosel praví, že předloha vyšla ze sně movního podnětu a došla obecného souhlasu. Dokud nezmění se obecné bernictví zákonem, nelze měniti zásady tohoto zákona. Odporuje zařadění ještě jiných měst mezi ta, jimž dostane se výhody. Ministr na lehá prý, aby pospíšilo se s obecnou reformou bu dovní daně, tak aby na přes rok mohlo přistoupiti se ku kodifikaci zákona. Ukládání daně je zastaralé a po třebuje důkladné opravy. O zásadách reformy jednat nemůže, odkazuje na svou odpověď k příslušnému do tazu a na rozpočtové ohledy, kontingentovati daň tuto nelze a proto doporočuje nynější předlohu dle vý borového návrhu, čímž chce osvědčiti, že vláda jest ochotna odstraniti největší krutosti a nezaujímá v berní otázce jednostranné fiskální stanoviště. Posl. Fresl pojednal o velkých břemenech jež ukládá širokým vrstvám činžovní daň a odsuzoval nynější berní system. Všecek lid protestuje proti ny- nější dani a jeho protestu se musí vyhověti. Centra- listická správa je vinna, že také zemská hlavní města, na př. Praha, nemají finanční síly, jakou ministr předpokládá. Stýská si na jednání berních inspektorů, poukazuje na klatovské zelináře, jimž proti zákonu byla vyměřena výdělková daň. Nabádá k odstranění nynějšího berního systemu a radí, by se zavedla obecná vzestupní daň příjmová. Posl. Löcker je proti měnění kusému zákona o budovní dani. Navrhuje dodatek k čt. 1. předlohy aby tam byl zařaděn léž Urlahr. Rokování přerušuje se. Posl, Schönerer a spol, podávají

Kosel Posl Fresl Schönerer Praha

8 article

pilný návahi

9 article

Sněmovna rač usnésti se. Poslanecká sněmovna prohlašuje, že nezbylně třeba rozkladu s Uhrami o vyrovnací otázce, a to proto, aby se rozluka obou části říše přichystala a samostatnost jich provedlla. Poslanec Stein v odůvodnění poukazuje na svůi návrh v branném výboru: vyzvati ministra vojenství aby podal zprávu o vojenských věcech. Ten prý však odpověděl, že nemůže dostaviti se, protože jedná s o společnou záležitost. Protestuje proti tomu, nebot podobný případ se již stal. Prohlašuje za parlamentnt neslušnost, netroufají-li si poslanci přiznati otevřeně barvu v tak důležitých otázkách a věcech a velké skupiny při hlasování se tisní, ve svých voličsk ých schůzích a orgánech strany přimlouvají se za rozluku. avšak ulilasují návrhy, jež tuto myšlenku obsahují. Říšská rada přejímá teď jako v r. 1867 jeden kopa- nec za druhým. Vyčitá vládě obojelnost, neupřímnost a klamání. Je to patrno z panovníkova listu k bar Fejérvárovi, kde podvoluje se hospodářským požadav kům uherským. Sem patří také celní roziuka a samo statné uzavření obchodních smluv s cizinou. Výborové vývody ministerského předsedy Gautsche byly kla máním výboru i parlamentu. Vyčitá Derschattovu ná vrhu nedostatek odvahy v kvotové otázce, protože ne přijal Bareutherův návrh na zmocňovací zákon, ale obírá se resolucí, Maďaři dorážejí každý den na spole- čenství a dosahují vojenských ústupkův a my se spo kojujeme prohlášením ministerského předsedy, že osvědčenými základy armádního společenství nesmí se viklati.

Stein Gautsch Derschattův Bareutherův Maďar Uhry Fejérvár

10 article

Koruna nemá, obcházejíc zodpovědnou vládu shromážděný parlament prohlašovati Uhrám, že při- stoupí ochotně na jejich hospodářské požadavky Poukazuje na novinové zprávy maďarské, že připu štěna již maďarisace v uherské části armády. Ra kousků vláda měla by se poptati na příslušných místech, učinila-li koruna takové ústupky a parla ment musí provéstiz důsledky, neboť jsou obavy. aby koruna nepovolila Uhrům také ve vojenské otázce na újmu Rakouska. Vláda opřela se zmocňo- vacímu zákonu v otázce kvoty, z čehož soudí, že příspěvky budoucně doplaceny nebudou. Rád by věděl, jakým způsobem by se příspěvky zálohou vy- placené vrátily. Činí výčitky Derschattovu výborua protestuje jménem svých přátel proti nezákonným poměrům, jež trvaji od 30. června a troufá, že strany budou hlasovati pro návrh. (Hlučná pochvala mezi Všeněmci.) M. p. bar. Gantsch by byl učinil prohlášení jako v podobném případě 23. června, že vláda nezúčastní se věcného rokování o návrhu, avšak vývody posl Steina nutí ho k odpovědi. Zastává se správné prý odpovědi ministra vojenství. Říšští ministři nemaj zde co činiti a sněmovna nemůže. (Hlasy: Ale vždya zde byli již zástupci společné vlády ?) M.p. Gautsch: Neračte mne vyrušovati. Říššl ministři nejsou povinni, ani oprávněni vstoupiti do této sněmovny. Byl zde pouze pomocný orgán mi- nistra zemské obrany Posl. Schönerer: Znalce lze teda vždy po volati.

Uher Stein Gautsch Uhry Rakousko

11 article

M. p. Gautsch: Snad to chtějí říci pánové jinak. (Hlučné výkřiky Všeněmců Posl. Šchönerer My nejsme závislí na vládě. My zde vytkneme své stanoviště.) Během páně Steinovy řeči padla slovaa vysloveny náhledy o sněmovně (Posl. Schönerer Vším právem!), jichž vláda lituje. Ona projevovala od svého nastoupení vždy úctu ke sněmovně. Ná- jezdy na vládu odmítá co nejrozhodněji. (Hluk. Nesmí se jí vyčítati obojelnost. (Hluk mezi Vše- němci.) Kdy tak jednala? (Výkřiky mezi Všeněmci.) Řekl jsem přímo a olevřeně co myslím a to dodržím.

Gautsch Posl Steinův Ná

12 article

(Hlučna pochvala; výkřiky posl. Schönerera, Steina a Bergra) Mistopředseda Kaiser zvoní: Posl. Schönerer nemá slovo. Volám vás k pořádkul M. p. Gautsch: Ptám se sněmovny, kdy — (Hlučné výkřiky a vřava mezi Němci. Místopředseda Kaiser zvoní; žádá za klid.) — — vláda klamala sněmovnu? Taková slova nenecháme bez odpovědi. (Pochvala a hluk.) Posl. Wlolf: Vláda měla přiznati barvu již v lednu, když jsem se jí dolazoval. Posl. Schönerer volal opětně: Chceme vě- děli, jak soudí vláda o vyrovnání s Uhrami. (Místo předseda Kaiser zvoni a přimlouvá se za klid M. p. Gautsch: Já jsem — — — (Hluční výkřiky mezi Všeněmci. M. předseda Kaiser zvoní žádá, by byl klid.) M.p. Gautsch: Odpověděl jsem na každý dotaz na pravém místě. (Posl. Berger: Frází »Jsme připraveni.« Co je to? — M. předseda Kaise nabádá Bergra, aby byl tichý.) Byly-li to fráze nebo ne, o tom rozhoduje většina sněmovní. (Výkřiky posl. Bergra a Steina. Onen volá: To je také důvod vělšina. — M.-předseda Kaiser zvoní a žádá za Mp. Gautsch obražuje se proti zatahován koruny do debaty. (Výkřiky posl. Steina a Schöne rera. Herzog volá: Čo dělají Uhry? Mistopředseda Kaiser žáda, by řečník nebyl vyrušován.) Mp. Gautsch: Rozumí se, že o tom soudii není mou věcí. (Opětné přerušení výkřiky. Místopředs. Kaiser: Pane posl. Schönerere nemáte slovo. Nevyrušujte. Mp. Gautsch odmítá rázně nájezdy na korunu (Hlučná pochvala a potlesk; výkřiky Steina a Schöne rera. Místopředs. Kaiser volá Steina k pořádku.

Schönerer Stein Bergr Mistopředseda Kaiser Posl Gautsch Němec Kaiser Berger Kais Schön Herzog Čo Uhry

13 article

Rakouský vlastenec rmoutí se takovými řečmi (Hlučná pochvala; výkřiky posl. Wolfa. Místopředs Kaiser žádá za klid.) Považte, co řeknou jinde, jal se zde jedná. (Výkřiky Všeněmců) Myslite, že se naše postavení takými řečmi se sílí. (Výkřiky Všeněmců.) Za tak vážných okolnost třeba chladnokrevnosti, klidu a pevnosti. Jedno mohu říci se vší jistotou: Tato cesta nevede k cíli (Hlučné výkřiky. Posl. Schönerer: Rozpustt sněmovnu, vypište nové volby! Místopředseda Kaisen domlouvá Schönererovi.) ... ani k vítězství. Prosím by se pilnost zamítla. (Hlučná pochvala a potlesk minister. předsedovi gratulují. Ustavičná vřava hlučné výkřiky Všeněmců.) Místopředseda Kaiser volá k pořádku posl Bergra pro neslušné výkřiky Potom zahájena debata o pilnosti.

Wolf Místopředs Kaiser Posl Kaisen Schönerer Kaiser Bergr Rozpustt sněmovna

14 article

Poslanec Ofner vyčital předsedovi ministerstv Gautschovi, že neměl na poznámky o Uhrách jiné odpovědi, než že to tak nejde. Parlament má právo žádati za odpověď, jakým způsobem vláda dopomůže k právu naproti Uhrám. Hospodářská otázka, v níž se Uhrám povoluje, jest olázkou životní a shůry nesmí se nic více připustiti. Nám nezáleží na jed- notě více než Uhrám. Poslanec Derchatta zastával se svého výboru odmíti důminku, že byl nečinným po dorozuměnís s vládou. Poslanec Pernerstorfer považuje za zbytečné, aby sociální demokraté vytkli opět své známé postaven v uherské otázce. Konstatuje servilismus řišského za- stupitelstva i sněmovny. Kdyby byl silný parlamen a silná vláda, mohla by se stanoviti kvota z vlastn moci. Myslí-li ministerský předseda Gautsch, že cesta ta k cíli nevede, ať ukáže jasně jinou. Po Steinovu doslovu propadla pilnost ná- vrhu 149 proti 65 hlasům a po různých do tazech byla schůze v 6 hodin večer ukončena. Příští bude zejtra o 11. hodině- Na jednacím pořadu je mimo nevyřízené dnes věci druhé čtení obchodní smlouvy s Ně meckem.

Ofner Gautsch Derchatt Steinův Uhry Pernerstorfer

16 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 3. července. (Po Fejérvá rově konferenei.) V kruzích uherské kealice zazlívá se bar. Fejérvárovi, že svolal na kvap do Pešti vůdce spojených stran, ač jim vlastně neměl co říci. Orgán dissidentů píše, že bar. Fejérváry se patrně o uherské poměry ne- zajímal už několik měsíců, sic by nemohl na kenferenci shromážděným vůdcům s vážnou tváří vypravovati věci, které už dávno znáa dávno se jim vysmívá každé dítě. Prote se soudí, a bezpochyby právem, že bar. Fejér- várovi vůbec nešlo o kompromis a že sobotni kenferencí chtěl dosíci jen toho, aby mohl říci, že se o smír pokusil a není jeho vinou, že ne měl úspěchu. Nyní nebude jemu a jeho pokout- nímu kabinetu nic překážeti, aby dle libosti dále „stát spravoval“, t. j. hnal říši do záluby. Jeden z „aktivních“ ministrů vyslovil se prj vůči jakémusi politikovi, že za několik neděl za- vládne v Uhrách naprostý absolutis mus. Bar. Banííy nazval sobotní konferene „pouhou komedií“. HIr. Apponyi pravila „Úkolem bar. Fejérvára jest přivoditi doroz- umění. Musil tedy učiniti nějaký krok za tím účelem. Byl-li jeho pokus míněn vážně, nemohu věděti, poněvadž nevidím lidem do svědomí. Na mne vážného dojmu neučinil.“ Ve „Függetl.

Prot Praha Pešť Fejér Uhry

17 article

Mag. Orsz.“ praví posl. Lengyel, že poku o smír se rozbil a bude se rozbíjeti tak dlouho, dokud někdo nepřijde od krále s poselstvím, že se sklání před vůlí národa a jeho spravedlivá přání splní. Ze Záhřeba, 1. července. (O dročený sjezd jihoslovanských poslaneů.) Posí. Cvetko Rubetič ohlašuje ve zdejšíeh novinách, že sjezd chorvatských a slovinskýeh poslanců, jenž se měl dne 4. t. m. konati Záhřebě, odkládá se na neurčitou dobu. Odro- čení stalo se násíedkem prohlášení poslanců dal- matských, kteří chtějí o společných věcech jiho- slovanských a o poměru Chorvatů k Uhrám jednati na sehůzi v šech poslanců jihoslovan- ských, tedy též Srbů a zástupeů tak zvanýeh vládních poslanců chorvatských. Z Pešti, 2. července. (Stávka ženeů »Slovenský Týždenník« přináší někleré podrob- nosti o stávce ženeů v jiho-západních stolicíeh uherských. Stávkuje celkem na 10.000 ženců Zajímava jsou příjmení velkostatkářů, na jichž stateích se stávkuje. Jsou to kromě statků arci- knížete Bedřicha velkostatkáři Bischitz, Strasser. Deutsch, Weis, Hönig, tedy vesměs Maďaři kteři zůstali dosud věrni přijmením, jež jim byla dána koncem XVIII. stol.

Mag Orsz Chorvat Srba Bedřich Bischitz Strasser Deutsch Weis Hönig Maďar Záhřeb Odra Uhry Pešť slovenský Týždenník ženec Zajímava

18 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. července. Marocká otázka. Čím více se vyjasňuje mezi Paříží a Be linem, tím více se zachmuřuje v Marokku neboť sultán by si přál, aby se Německo Francie důkladně dostaly do sebe. Sultán poclivě se příčiňoval o tyto rozmišky. Od něho vyše návrh, aby přístav v Borisaidé byl vystavén ně- meckou společností. Francie následkem toho chovala se k marocké vládě s náležitou upja tostí a zakázala dovoz zbraní přes své hranice. Vývoz zbrani do Marokka je velmi čilý. Přišlo se na stopu podloudnému dopravování zbraní ze Španělska. Na nádraží u Villanneva bylo odkryto na vozech s pytly mouky množství rozložených mauserovek a remingtonek. Pušky byly zkon- fiskovány a majitel zboží byl zatčen. Z Paříže se oznamuje, že oznámená rozmluva Rouvierova a Radolinova se nekonala Kníže Radolin odložil svou návštěvu na vče- rejšek. V okolí Rouvierově zachovává se nej- větší zdrželivost v posuzování siťuace, avšal tvrdí se, že co nevidět dostaví se koneční dohoda. »Petit Parisien«, velmi rozšířený žurnál senátora Dupuye, který v poslední době má důvěrně styky s nábřežím d'Orsay oznamuje, že ve příčiné marocké otázky došlo mezi německou a francouzskou vládou k dorozumění v těchto bo

Radolin Petit Parisien Dupuy Praha Paříž Maroko Německo Francie Španělsko Villannevo d ' Orsay

19 article

dech: 1. Nedotknutelnost Marokka ostane ne- porušená. 2. Rovněž bude zachována suverenit sultánova. 3. Všecky smlouvy mezi Marokkem a jinými státy budou chráněny. 4. Francouzsko- anglická a francouzsko-španělská dohoda neutrp nijaké újmy. 5. Francii budou přiznána zvláštn práva vzhledem k jejímu sousedství s Marokkem. Zdá se, že odstraňují se poslední překážky sto- jící v cestě dohodě ve příčině Marokka. Jiste formální různosti dosud trvající, budou brzo vy řízeny. Berlínská »Germanie« píše patrně na základě vládních pokynů, že obtíže, které se dosud vyskytovaly v záležitosti konference, jsou skoro odstraněny, pokud se týče Francie. Vý měna názorů mezi Franeií a Německem přivede vzájemné uspokojení. Konference bude snad svolána do Tangeru, jakmile projeví souhla ostatní zúčastněné mocnosti. Angličané proti Němcům. Znamenitá anglická revue »Na ti o na Review«, jež souvisí těsně s nejvážnějším žurnálem Velké Britanie »Times«, přinesla za- jímavé pojednání o posledních událostech poli- tiekých, které podráždily velice nedůtklivos germánskou. »Evropa si přejes, píše londýnská revue. »aby marocká záležitost byla uzavřena. Je zajisté na čase, aby zakročily umírněné živly, k tere již několikráte zlomily nebez- pečné snahy Viléma II. V první řadě zde musí promluviti proti těmto snahám spo- lečníci Pruska v říši: Sasové a Bavoři, pak spojenci jeho v trojspolku: císař rakouský a král italský. Nezakroči, aby zachránili Evropu před postupimským nebezpečím, jež je pro blaho a mír světa stokráte nebez- pečnější nežli žluté nebezpečí?

Angličan Němec Vilém II Prusek Sas Bavor Maroko Francie Německo Tanger Velká Británie Evropa Times

20 article

Postavení Velké Britanie v krisi marocké bylo jasné a určité a s radostí konstatujeme, že Ně- mecku se nepodařilo postaviti anglickou politiku do falešného světla. Francie poctivě splnila své závazky ohledně Egypla a my učiníme totéž ohledně Marokka a jsme jisti, že pletichy, smě- řující k tomu, aby rozvedly Franeii s Anglil. upevní ještě více »entente cordiale«. Je-i v Evropě tvůrčí státní umění, dočkáme se za- ložení velkého svazku míru, který bude obsahovati všechny národy které neusilují o nadvládu na svým sousedem. Krise vyžaduje sevření řad. Dnes je Franci na řadě, zejíra budeme my. Každě hlavní město v Evropě, od Kristianie k Hangu, od Hazgu k Madridu, od Madridu do Pešti, od Pešti do Petrohradu, má vlastní i společný zájem na tom, aby byla omezena regulována přepjatá, hltavá do- mýšlivost, jejíž střediskem jes pruská Postupim.« Dále dovozuje »National Review«, že »je nutno, aby Anglie byla silná, aby měla dobrou a vycvičenou armádu, což je abecedou zahra niční politiky«. Článek tento obsahuje mnoho pravd, jež zejmena rádi slyšime z vážného orgánu anglického.

Franek Velká Británie Francie Maroko Evropa Kristiania Hazg Madrid Pešť Petrohrad Postupim Anglie

21 article Husovy slavnosti.

Husovy slavnosti. Česká pravoslavná obee, nehledíc na neukončeně posud opravy chrámu sv. Mlikuláše v Praze I., n základě zvláštního, pro ni platnébo schválení sv Všeruské správní synody, uctí letos poprvé, p mnohých řečech pollačování a odporu památku spra- vedlivého kněze a mučenníka Jana Husa v křestansko- pravoslavném chrámě, přenášejíc ji z hoslinců a ulic opět na místo, kam dávno ve vzkříšeném a uvědo- mělém národě českém náležela, ky z Prany a Čeeh rozšiřila se časem po křesťanských chrámech veške- rého pravoslavného Slovanstva. Dnes večer o8 hod. koná se zvláštní „večerňa“. Při ní poprv ozvou se v pravoslavném chrámu staročeské a husit- ské chorály. Je to také jeden z požadavků žeské pravo- slavné obce, plahovolně schválených Všeruskou správ- ní synodou a dnes poprvé uvedených v živol. Nemaj posud vlastního učiliště ani svého pěveckého sboru — ně obě bude záhy uskutečněno — sbor důvěrníků če- ské pravoslavné obce požádal pěvecký kruh „Tova- čovský“ za účasí v církevním uctění památky Hu- sovy. „Tovačovský“ s nevšední ochotou vyšel mu vstříc a zapěje řizením svého osvědčeného sbormistra p. Vojtěcha Stoerzra, mezi „večerní“ eyrillo-metho- dějský chorál „Hospodine, pomiluj ny“, staročeský chorál „Sv. Václave“ a husitský chorál „Kdož jste Boží hojovníci“ v harmonisaci slov. mistra a bývalého sbormistra chrámu Karla Bendla. Bohoslužby vy- koná pro českou pravoslavnou obec delegovaný správ- ce ruského chrámu sv. Mikujáše, otec Nikola

Husův Mlikuláš Hus Tov Hu Tovačovský Stoerzr Václav Bendl Mikujáš Nikola Praha

22 article

Ryžkov, který schválně přijede z Karlových Varů a mezi modltbami na památku kostnických mučenníků ve zvláštním českém kázání objasní přítomným účasl- níkům poměr a význam Husův pro českou pravoslav- nou obec a celou východní křesťanskou církev. Chrám sv. Mikuláše — díky nevšední ochotě a laskavosl městské rady a hospodářského úřadu král. hlav. městn Prahy, jakož i správě obecních zahrad — bude k to- muto ryze národnímu, českoslovanskému chrámovému svátku vkusně zelení vyzdoben. — Zejtra ve čtvrtek o 10. hod. dopolední bude sloužena na paměť mučenníka Jana Husa smuteční, tak zvaná „zaupokojná“ (zádušní) liturgie v jazyku českém se zpěvy. Do chrámu jest výjimečně otevřen vchod hlavní z velikého náměstí, proti radnici Oslava Mistra Jana Huza. Ve čtvrtek, v den upá- lení Mistra Jana Iusa, dne 6. července o 6. hodině odpolední, konají se bohoslužby v evangelickém chrá- mu u sv. Salvátora v Kostečné ulici — blízko Staro- městského náměsti — s kázáním o Mistru Janu Husovi.

Ryžkov Husův Mikuláš Hus Huz Ius svatý . Salvátor Karlová Vary Praha Kostečný hospodářský úřad král . hlava obecní zahrada

23 article

Pěvecký kroužek Sokola pražského zúčastní se dnes ve středu 5. t. m. Husovy oslavy v Podolí-Dvor- cích. Schůze o 8. hod. večerní u radnice vyšehradské Bratrstvo smíckovské, vzájemně podpor. spolel s odborem úmrtním, zúčastní se slavnosti Husovy dne 5. t. m. Schůze členstva o 8. hod. večerní u tělo- cvičny „Sokola“ smíchovského Národní jednota českých střelců na Smichov zúčastní se dnes ve středu Husovy oslavy na Jakub- ském náměstí na Smíchově. Schůzka bratrů v občan- ském šatě s odznakem o 1/28. hod. več. na nároží Mo- zartovy a Plzeňské třidy Tělocvičná jednota „Sckol“ kaalínský pořtide s Měšťanskou besedou, zpěv. spolkem „Slavoj“ a sbo- rem dobrovolných hasičů ve čtvrtek dne 6. červene t. r. Husův večer s přednáškou pana ředítele Fr Kneidla. Před a po přednášce zapěje sbory zpěvácký spolek „Slavoj“. Slavnost koná se ve dvoraně „So- kola“. Začátek o 128. hod. večerní. Vstup každému volný

Husův Jakub Kneidl Podolí Dvor ský náměstí Smíchov Sokol Slavoj zpěvácký spolek

24 article

Těl. jednota „Sokol“ v Dejvicích pořádati bud ve čtvrtek dne 6. července přednášku o Mistru Janu Husovi v hostinci „U zlatého papouška“ v Dejvicích Začálek v 8 hod. večer. Vstup volný Tol. jednote „Sokol“ a Děl. vzdělávací národn beseda „Havlíček“ v Hlinsku pořádají dnes na oslav výročí upálení Mistra Jana Husa přednášku p. dra K. V. Adámka „O významu M. J. Husa“ v divadelním sále br. Jos. Adámka v Hlinsku. Začátek v 8 hodin večer Sdružené vlasteňecké spolky přeštické oslaví v ne děli dne 9. t. m. večer památku M. J. Husa následu- jícím způsobem: Osvětlení města, o 1/29. hodině ve černí tábor lidu na náměstí, na klerém „O významu M. Jana Husa pro český národ“ promluví posl.p Václav Fresl z Plzně. Před a po táboru zapěje zpě vácký kroužek slavnostní sbory, řízené sbormistren p. učitelem Borovičkou. Po táboru rozdáno bude mez účastníky 1000 letáků, pojednávajících o M. J. Husovi od posl. p. uč. Jos. Černého.

Hus Havlíček K V Adámek M J Hus Adámek M Hus Fresl Borovička Černý Dejvice Tolo Hlinsko na náměstí Plzeň Sokol

25 article Krutá živelní pohroma

Krutá živelní pohroma českých krajů. Z Nové Vsi u Dobříše, 3. července. Severní čás okresu dobříšského stižena byla v neděli dne 2. čer- vence hroznou kalastrolou živelní, jaké není zde pamětníka. Po 8 neděl již nepršelo, a hrozní parna (40 C., ve stínu 26) ničila celou přírodu, hro- zíce zničiti letošní úrodu. Kol 3. hodiny odpoledn za nesnesitelného dusna počaly se objevovati mraky které hrozivě kupily se v šedé chomáče prudkým vě trem divoce zmítané a sotva že se přivalily k nám nastalo děsné řádění a vřava pekelná, již nelze vylíčiti. Kroupy velikosti slepičího vej ee o menších ani nemluvě, rozbíjely okna, t ašky na střechách, srážely větve stromů omítku se zdí — a v malé půlhodine bylo příšerně dílo zhouby dokoné no. Pohled na pole po bouři je bolestný. Pěkná žita letošní jsou zatlučena do země, klasy zuráženy nebo vytlučeny, brambory rozbity, prs odplavena, cesty vydřany, ovoce s stromů zuráženo a některé stromy zeela rozbity. Dnes ráno o 4. hodině, nebylo-li ještě vše zničeno, dodělala nová bouře s krupo- bitím a hrozným lijákem. Katastrofou touto postiženy jsou nejvíce obce Nová Ves, Seneš- nice, Kytín, Malá a Velká Hraštice, Zaho- řany a Lečice. Škoda způsobená je ohrom ná a nešťastní obyvatelé se zoufalou bolestí chodí kolem svých políček, němě se slzami v očích pohlížejíce na zničené své naděje. Rána ta je lím bolestnější, že přišla po 4 letech sucha a neúrody, a protože záso z lel minulých není; mnozí ze spoluobčanů přivedeni jsou na žebráckou hůl. Jest povinnosti povo laných kruhův, aby nešťastníkům vydatnou pomoc co nejdříve přispěly

Dobříš Nová Vesa Seneš Kytín Velká Hraštice Zaho Lečice

26 article

Z Kněževsi u Rakovníka. Naše chmelařská obe byla v neděl 2. t. m. stižena živelní pohromou, z ní se letos již nevzpamalujeme. Průtrž mračen, krupobiií vichřice, blesky a hřmění se spojily, by v necelé ho dině zničily naše chmelnice, které za 6 neděl měly se již česati. O 3. hod. odpolední přihnal se olovnate šedý mrak, jenž přinesl našim zemědělcům úplno zkázu. Za strašného hukotu sypaly se kroupy ničily vše, co jim přišlo do cesty. Největší spousty způsobily na chmelnicích; chmelová réva je zurážena a tyče zporáženy: příval vody byl tak veliký, že sta občané nejsou toho pamětníky. Úplný dosah této kata- strofy pro naši obec nelze dosud úplně zjistit; škoda páčí se na 3/4 mill. korun. Doufáme, že slát i země vykonají k postiženým pěstitelům chmele svou po- vinnost. Z Čisté. Dne 2. t. m. o 143, nodinu přihnala se k nám bouře s několika stran, a každý s hrůzou po- hlížel, co se stane, neboť po ztrašných vedrech dala se očekávati prudká bouře. Z mraků počaly se náhle chrlit kroupy ve velikosti holubího vejce i větší, kter po 26 minut řádění způsobily na obilí a stromoví velké škody. Naše krajina již po 4 roky postižena jest su- chem a krupobitím Z Chlumu v Třeboně se nám sděluje: Dne 2. čer- vence bylo okolí zdejší, dosud z loňské živelní po- hromy se nevzpamatovavší, postiženo opětně hroz- nější a dalekosáhlejší živelní pohro- mou, záležející v ohromném doposud zde nepamět- něm krupobiti, při němž padaly kroupy veli- kosti slepičího vejce, kterým netoliko okn všech domů a střechy byly vytlučeny nýbrž i veškerá úroda všech druhů plo- din, kterou všechno obyvatelstvo již toužebně oče- kávalo, byla úplně zničena. Bude nutno učini veškeré možné kroky, aby obyvatelstvo před největš. bídou a nedostatkem bylo zachráněno.

Kněževes Rakovník Chlum Třeboň

27 article

Z Cholovin. (Pův. dopis.) Veliké a nezměrné škody, které způsobilo hrozné krupobití dne 2. t. m. v Chotovinách a v okolí, možno teprve dnes dl jich dosahu určiti. Veškeré obilí jest se zemi srov náno, brambory vyhlazeny. Ubohé obyvatelstvo be: polních plodin, bez krmiva pro dobytek hledí nej větší nouzi a hladu vatříe, neboť bylo zbaveno všecl prostředků též před dvěma roky strašným krupobi tím, které polnímu hospodářství hluboké a lěžc zbojilelné rány zasadilo. Také nájemci dvorů kteří sice obiliny mají pojištěny, jsou ve sv existenci ohroženi, neboť řepa ve velikých rozměrech pěstovaná je zničena a brambory budou úplně chyběli, tak že jest otázkou, bude-li se moci ve vinopalnách páliti. Nájemci dvorů měli již o loňska pro neobyčejné sucho veliký nedostatek píce, a pro tuto letošní katastrofu budou asi musiti větší čásť dobytka odprodati. — Obyvatelstvu postižených krajin nastávají velice smutné časy a jest jen nejvýš žádoueno, aby státní úřady se přesvědčily o nouz ubohého obyvatelstva a podnikly kroky, aby malo rolnictvo bylo uchráněno před úplným ochuzením

Chotoviny

28 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Ve svatém zápalu pondělního svého výstupku ve prospéch roztahujícího se nejnověji v Čechách klerikalismu zapomněl velebný » Čeche na jednu věc. Je-li totiž u nás podmínkou vzrůstu t. zv. katolictví — jak dí Č. — domněie bankrot českého liberalismu, musí v pravdě do- znáno býti, že dřive než rozmoci se a převahy nabyti může v některém národě klerikalismus, zbankrotuje ovšem nejen svobodomyslnost, al každé osvětové hnutí, všechny útky pokroku národ, který vzdává se klerikalismu, lehá jako marodér vedle cesly všelidského světového v před snažení za světlem, hotov už jenom přijmouti poslední pomazání útěchy náboženské. Zničení a zbídačeli národové v Evropě děkují své konce klerikalismu, netřeba uváděti příklady Tak daleko ovšem jsme v Čechách ještě ne došli, a také bohdá nedojdeme. Ale snahy k alpským zemím, kdež vedle klerikalismu také ještě kretinismus je domovem, připojiti i český příklad, musí býti potírány všemi možnými pro středky výstrahy před nezdravým hrobovým vzduchem, vyvanuvším ze ztuchlých pražských kostelů na ulici a náměsti pražská tak širokým proudem, jako se to děje v poslední době. Že církev není sehopna držeti krok s vývojem ducha lidského, jest přičinou jejího úpadku, také jen úpadkové vrstvy v národé jsou a mo- hou býti jejím majetkem. Co bylo viděti o slav- nostech mariánského kullu posledních let v Praze a zvláště letos, dávno přesáhlo všechny mez snesitelného. Každý, i nejtolerantnější Čech,

Čechy Evropa Praha

29 article

dbalý zdraví národních davů, musil si říci, že malý jeho národ nesmí dopustiti takové pováž- livé vyplýtvání sil a individuí na kongregační zbrklosti, stižené záchvaty středověkého flage- lantismu. Padá-li se někde houfně na kolena k tomu na veřejném náměstí, před člověkem zdvihajícím tři prsty do výše, stejně jako před kamenným sloupem, z blízké estrády elek- tricky ozářeným, vzdychají-li někde lidsk stáda (grex) ve zmírajíeím blaženství a po- koře před zlatými řetězy a zlatě ošnořeným klobouky velikých kněží, před uniformami před erby na ekypážích zpálečnické, pietistick a nevěřící šlechty, která národ zná jenom před marianskou sochou, kde svatovojtěšské (z něm- činy přeložené) časopisy rozdávají se zdarma počtem 700.000 nákladu, kde mladí právnie často navštévují bohorodičku, vyprošujíce na ní přímluvu o šťastnou smrt a brzké s ní na nebesích shledání, až jich přání splněno, kde zakládají jeptišky ženská gymnasia atd. atd., tam překročilo zlo přípustnou míru. Tu musí se ptáti povolaní strážcové prospěchu národa, co činit vůči těmto pustnoucím duševním rozvalinám už tak znatelným! To budiž odpovědí denníku panu Kotrby na dotaz jeho, co přimělo »Nár. Lislye k výpadu proti klerikalismu. Na kolik pak s

Kotrba

30 article

týče zesnulého Orta, a jeho návštěv u nás, kam prý nosil stovky a tisícovky na různé účely — byl každý krejear složený u nás na jakýkoli účel také řádně zúčtován a řádně odveden. Nikdo se ovšem netázal, zdali peníze, které n národní účely přinesl, snad někde zpronevěřil. Věděly-li to »Kat. Listy«, nepověděly to patrné proto, že u nich přijímány valné tisícovky z téže svato-václavské záložny, aniž byly kam odvá- děny. Aby nemusely býti vráceny, nazvalys »Kat. Listy« — »Čechem« — Z výkonného výboru lidové strany n Moravě. Z Brna, 4. července. (Zvl. telg. »Nár. Listů«.) Širší výkonný výbor lidové strany na Moravě koná schůzi v sobotu 8. t. m. o3 hod. odpol. v hořejších místnostech restaurace Jonákovy v Brně. — Lolerie damského odboru Malice škol- ské v Brně. Krásného příkladu vlastenecké obětavosti pana Životského, podnikatele staveb. který zakoupil prvních 1000 losů loterie dam- ského odboru Matice školské v Brně, následo- vala chvalně známá firma dvorního dodavatele pana Ant. Kunze, závod na zařizování vodo- vodů, plynáren atd. v Hranicích na Moravě, odebráním 500 losů. Damský odbor doufá pevně, že skvělých těchto příkladů lásky k Matici následovati budou i jiné naše průmyslové zá- vody a zámožní jednotlivci a tak odmění nejen namahavou práci damského odboru, ale hlavně poskytnou Matici školské v Brně nutných pro- středků k vykonávání velkého jejího úkolu, zá- chranu českých dětí českému národu. — Padesáté narozeniny Irmy Geisslové. Na zejtřejší den připadají 50. narozeniny české spisovalelky, slečny Irmy Geisslové v Jičíně. Narodilať se dne 6. června 1855 v Pešti, kam otec její, později přednosta účtárny společnosti státní dráhy, byl krátce před tím přeložen.

Ort Čecho Jonákův Životský Antonín Kunz Geisslová Brno Morava Hranice Jičín Pešť lidový strana můj Morava lidový strana odbor Malice školaský státní dráha

31 article

Nyní žije Irma Geisslová už déle 25 let v Jičině, kam odešel jeji otec do výslužby. Literárně jest Irma Geisslova mnohostranně a horlivě činnou užod r. 1874 (v kte- rémž roce náhodou i Sv. Čech vydal — tískem A. Čapka v Jičíně — první svoji knihu »Básníe a také Jar. Vrehlický zahájil svůj literárni debut). První básnické prvotiny Geisslové přinese tehdy »Lumír« verši »Z poesie nádražní« (v »Pa- lečku«) a potom svými povídkami zachytilau nás Geisslova poprvé tiskem zvláštní život že- lezničního světa. Od té doby přispívala málem do všech tehdejších časopisů literárních, do publikací příležitostných a almanachů, z listů pak politických zvláště do »Národních Listů«, »Krakonoše« a »Jičínského Obzoru« básněmi, povídkami, pracemi vážnými i humoristickými. Samostatně vydala sbírku básní »Immortelly« (působením Nerudovým), dále »Divoké koření«, básnickou sbirku »Z Podkrkonoši«, jež vypučela z čarokrásné přírody »českého ráje« na Jičínsku (podporou »Svatobora«) a dramatické práce »Valdštýn v Jičíně« a »Nápadníci«. Kromě ně- kolika básnických i výpravných knih pro mládež vydala v »Příteli domoviny« práce »Lid na že- leznici« a romány »Inženýr Racek«, »Vlnobitím ku přístavu«, »Mračný a Hrabín«. Většina však prací jejích jest posud roztroušena po nesčetný řadě časopisů českých i česko- amerických. Kromě zdárné činnosti literární zaslouží Irma Geisslova plně také pro ušlech tilé s vé smýšlení, plné žáru vlasteneckého a pokro- kového a ideální svojí povahou, aby veřejnost česká a zejmena kruhy literární při příležitosti padesátých narozenin jejich dali jí na jevo za- sloužené uznání a to tím spíše, že pro její ne- obyčejnou skromnost osobní bylo jí zapomináno v kruzích těch v létech posledních i literárně.

Geisslová Geisslův A Čapek Básní Vrehlický Lumír Krakonoš Nerudův Jičina Čechy Jičín Jičínsko Valdštýn

32 article

Jak se dovídáme, pořádají veškeré korporace v Jičíně se »Sokolem« v čele ve dnech těcht čestný večer v sokolovně, kde promluví o Irmě Geisslové spisovatel Ferd. Tomek, professon reálky v Jíčíně mimo program další. Také jí bude odevzdána v den narozenin blahopřejná adressa občanstva jičínského. — Osobní. Prozalímní poštovní koncipista pan dr. Václav Battista, přidělený exposituře c. k. ředitelství pro vodní stavby v Praze, jmenován byl ministerským koncipistou v ministerstvu obchodu. — Úmrlí. Beseda měšťanská v Praze utrpěla těžkou ztrátu úmrtím velezasloužilého prvního ná- městka starosty p. Vojtěcha Kühnla, správce filiálky c. k. zástavního úřadu. Zesnulý byl členem Besedy od svých šestnácti let a pro šlechetnou svou povahu všeobecně oblíben. Na rakev položí Beseda měéťanská věnec a členové se žádají, aby projevili poslední poctu zesnulému hojnou účastí na pohřbu, který se koná ve čtvrtek o 4. hod. odpol. z kostela u sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Ve Slatiňanech zemřel dne 3. t. m. ve věku 38 let p. Franti šek Volný, řezník a hostinský. Pohřeb koná se v středu dne 5. července o 10. hod. dopol. na místn hěbitov. — Moravské »smiřovačky«. Z. Brna, 4. čer- vence. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Školský sub- komitét stálého vyrovnávacího výboru měl včer odpoledne v zemském domě schůzi za předsednictv posl. ryt. Bauera. Jménem vlády přítomen byl místodržitel hr. Zierotin. Členové subkomitétu t na dra. šl. Oberleithnera dostavili se všichni. Přítomen byl také předseda stálého vyrovnávacího výboru hrabě Herberslein. Místodržitel hrabě Zierotin ujistil přitomné podporou vlády a přál si, by dosavadní práce přinesla positivní výsledky.

Geisslová Ferd Tomek doktor Battista Kühnl Štěpán Volná řezník Bauer Zierotin Oberleithner Herberslein Jičín Praha Olšanský Slatiňany Brno Sokol

33 article

Podrobný návrh na rozdělení místních a okresních školních rad a rozdělení zemské školní rady dle národnosti podal dr. Fux. Referát o této věci svě- řen dru. Perkovi. Se strany českých členů pro- nesena byla různá přání, zvláště ohledně školství v moravských enklavách. Baron Pražák chtěl přednésti svůj již od loňska hotový referát o zřízení české univer- sity na Moravě. Proti tomu ohradili se němečti členové a pak bylo usneseno, přeložiti referát ten napřod do němčiny a předložiti jej předsedovi ryt. Bauerovi. Čeští čienové rozhodně vyslovovali se pro to, by referát ten přeložen byl co nejdříve, by stálý vyrovnávací výbor moravský v nejkratší době mohl pronésti své mínění o místě české university a žádali také, by dr. šl. Oberleithner do příšti schůze připravil svůj referát o zřzení university ně- mecké. Čeští členové protestovali proti tomu, by splnění požadavku, zříditi českou universitu, činěno bylo závislým na svolení Němců nebo na zřízení university ně- mecké a žádali, by olázka universitní dána byla na jednací pořad příští schůze. Proti tomu vyslovili se němečtí členové subkomitétu. Bylo tedy pone- cháno předsedovi na vůli, stanoviti jednací pořad přiští schůze. — Městské zastupitelstvo v Bubenči bude mii sezení v pátek dne 7. července t. r. o 3. hodině od- polední v hostinci »na Slamníku« v Bubenči — Povýšení na město. Nejvyšším rozhodnutím byl městys Mýto v politickém okresu rokycanském povýšen na město — Tak zv. důstojnická aiféra prachatická, o níž svého času podali jsme zprávu, je již vyřízena. Po- ručík pěšího pluku č. 35, Kirschner, který jednoho gymnasistu pro domnělou urážku blízké jemu (Kir- schnerovi) dámy pozval do svého bytu a pak na- řídil desátníkovi, by studenta sprás kai

Fux Perk Baron Bauer Oberleithner Němec Kirschner Kir Morava Bubeneč