Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, ve středu dne 5. července 1905.

Praha

3

Číslo 182.

4 article

Na ranní a odpol. list, pledslácí s- v Praze v administraei měsí s ětnt leta . . . . s dvojí donáškon kita . . . 7 K ve slislkick 2 K 30n na něc . rištont n Etvrt iela . ! s drojí zlsilkoe nte n avrí lta : . . 11 k

Praha

5 article Povolání náhradních záložníků k aktivní službě.

Povolání náhradních záložníků k aktivní službě. Ani nejnovější pokus předsedy uherského ministerstva bar. Fejérvára o dohodnutí s vůde spojené levice nesetkal se s jiným výsledkem než pokusy ostataí; spíše byl beznadějnější než ony, protože vůdcové opposice se účastnili tentokráte sdělení návrhů Fejérvárových — pouze jako osoby seukromé. Ježto se zároven oznamuje, že panovník pokládá kroky o dohod- nuti s Maďary prozatím za vyčerpané a že se odebere na obvyklý letní oddych do Išlu, načež se zúčastní, jak obyčejně, velkých vojenskýel evičení a sněmovna uherská krom toho jest od ročena až do 14. září, má se za to, že do pod zimku vůbec nic se nepodnikne, co by způsobil vyjasnění poměrů v Uhrách. Tím ovšem není řečeno, že nastane i pře stávka v politickém životě uherském; spíše se dá očekávati, že tam trpný odpor proti neparla- mentnímu ministerstvu poroste, zvláště do- padnou-li dobře žně uherské, jež slibují býti dle letošní tamní úrody velmi vydatné. Posud ode přelo součinnost s vládou šest žup, a patnáe měst, samostatné správní obvody (municipia tvořicích, v čele s hlavním městem Peští-Budi- nem. Počet samosprávných sborů, passivní od- por provádějicích, bude čím dále tím větší, protože spojená opposice v tomto směru nyní teprve vyvíjí nejčilejší agitaci po venkově.

Fejérvárový Maďar Išlu Uhry Pešť Buďa

6 article

Nejen že tedy nelze v době politických parlamentních prázdnin nadíti se uklidnění my slí v Uhrách, ale načpak dalšího přiostření vždyť i hr. Jul. Andrássy i hr. Zichy nedávno pro- hlásili, že vídeňská politika jest smrtelným ne bezpočím prc osud vyrovnání rakousko-uher ského, a vlastní vůdce opposice, hr. Apponyi vyslovil se v neděli v Bekeščábě následovně- V nynější krisi nejde jen o velící jazyk (uher ské části) armády, jakoby to byla zvláštní o sobě stojící otázka, ale jde i o to, aby maďar- ský národ konečně se obrátil zády k oné tra- diční politice, jež chce, bychom splynuly s ostat- ními zeměmi v jednotný stát. Když věci takto pokročily, nadešla již otázka, chceme-li sklo niti hlavy pod rakouské jho, či chceme-li vy- bojovati tento poslední a rozhodující zápas, ne- boť kdybychom couvli aneb byli zatlačeni, byly by naše mravní síly snad na celé století ochro- meny, zvítězíme-li však, možno říci, že jednou pro vždy ukončíme účty se svými odpůrci, a na- stane na obou stranách trvalý mír a klidný rozvoj. A to stojí za to, abychom vedli zápas rek, dvě léta. Proto nikdo nedbej pohodlí a vý- hod okamžiku, a postav se do řad našich, do řad, jež zápasí za trvalou nápravu . ..

Jula Andrássy Zich Uhry

7 article

Vystihl-li hr. Apponyi těmito myšlenkami správně, jak skutečný stav mezi Peští a Vídní. tak i náladu obyvatelstva v Uhrách, možno již nyní předpověděti, že záležitost nevyřizeného lelošního odvodu v Uhrách nemůže se v čas ukliditi, i kdyby sněm uherský, jakmiic se se- jde dne 15. září, ihned přikročil ku poradě o branných vládních předlohách, pokud se tý- kají povolení příslušného kontingentu nováčků a provodení odvodu. Než by se zákony ty schvá- lily a odvod dle nich provedl po všem království uherském, dávno již nadejde doba nastoupen aklivní služby, jež, jak známo, počíná již prv ním říjnem. Musíť odvodu předcházeti losování dále pak přidělování nováčků odvedených, což vyžaduje 2—3 měsíce času. V nejlepším pří padě tedy, že by uherský sněm beze všeho prů tahu v září povolil odvod, z jara odepřený, ne mohli by odvedení nováčkové uherští nastoupit službu před Novým rokem.

Pešť Vídeň Uhry

8 article

Ale správa vojenská, jíž jest dbáti c udržen potřebného počtu vojska v době míru, když vo- jíni tříletou svou ektivní službu dokonali, mus učiniti opatření nutná, bez ohledu na to, jak to konečně dopadne s řádným odvodem Ul rách. Případ podobný, jak známo, stal se v Uhrách již za ministerstva Szellova v r. 1903, kdy tam nastal poprvé za vleklé nynější krise stav mimozákonný (ex-lex), a urovnal se na známé smířlivé zakročení Thalyovo až za mini- sterstva hr. Tiszy z jara r. 1904. Pak teprve provedl se v Uhrách odvod i za rok 1903 a no- váčkové nastoupili službu až 1. květnem 1904, tedy o plných sedm měsíců později. Tehdy, jak jest ještě v dobré paměti všech současníků, ponechána byla i čásť onoho muž- stva, jež koncem náři r. 1903 dokončila svou tříletou službu aktivní, v další činné službě vo- jenské i po této lnůtě, a opatření toto způsobilo tohdy u některých pluků uherských dosti patrné znepokojení. Proto zdá se, že letos v kruzích vojenských již na to nepomýšlejí, podržeti čásť vojínů, kteří tři léta vysloužili i dále ještě ve službě aktivní, až do příchodu nováčků, na rok 1905 dosud neodvedených. Jestiť všeobecně známo, že do- sluhující třetí rok nedočkavě se těší na svě propuštění, a že sebe kratší prodloužení služby těžce nesou, třeba se jednalo jenom o několik dní. Mimo to za poslední dvě léta se přiostřily poměry v Uhrách, a ani v r. 1903 necbešlo se bez nepříjemných výjevů a případů.

Uhry Tisza

9 article

Zákon branný ovšem připouští takovéto opatření, ale proto přece jen těžce se dotýká postižených vojínů, kteři jsou si vědomi, že prodloužení své služby osobně ničím neza- vinili. Ve vojenských kruzích, správněji řečeno, ve vojenské správě zajisté již nyní musí o tom uvažovati, jaké opatření má se státi k 1. říjnu. jak zjednati náhradu za nedostávající se letošn brance uherské. A tu obraci se zření především k na- hradním záložníkům, jako se to z valné části již stalo i v r. 1903. Pokládáť se takovéto opatření za vhodnější než prodloužení služby vejínů třiletých. Do náhradní zálohy zařaďují se ne jen branci, jimž dle zákona přísluší tato vý- hoda, ale i značné množství takových nováčků, kteří pouze podle svého vysokého čísla slosova- cího se již stali přebytečnými jak pro potřebu řadového vojska, tak pro potřeby zemské obra- ny. Tito náhradní záložníci mohou býti dle vo- jenského zákona dle toho, jak okolnosti vyža- dují, v míře nezbytně nutné povoláni panov- níkem ke službě aktivní; povolání takové nevzta- huje se však na ony náhradní záložníky, již se stali jimi dle zvláštních výhod, zákonem bran ným určitým osobám poskytnutých. Bar. Fejérváry sice ohlašoval, když se uja ministerstva, že dosáhne v Uhrách nováčků, ale dosud není nic známo o tom, jakým způsobem Spolehati na to nelze, že dobrovolně se přihlást v Uhrách k odvodu dosti osob; podobné naděje selhaly již v r. 1903. Rovněž nesnadno se dá mysliti, že by chtěl prověsti odvod ve slavu ex-lex a bez schválení sněmovny, vždyť dů- sledně tvrdí, že bude vládnouti přesně — dle ústavy.

Uhry

10 article

Podobá se tedy, že nezbude správě vojen- ské, než se rozhodnouti mezi vojíny, kteří třet rek doslouží koneem září a mozi náhradníky záložními, kteří byli zařaděni dle slosovacího čísla. Takových jest ročně v obou polovinách soustátí až na 45.000, tudiž tolik, kolik připadá z celkového kontingentu nováčků 103.100 — na Uhry 42.711. Poslední tři ročníky náhradních záložník uherských by tudíž příbližně úplně uhradily po- díl uherský na kontingentu nováčků 42.711, nebylo by nutno doplnění to bráti i z náhradníeh záložníků zdejších. Přinesly-li některé časopisy dle „Budap Hirl.“ zprávu, že povoláni budou náhradní zá- ložníci i z této poloviny soustátí, nutno vyčkat bližšího vysvětlení z místa povolaného. Podí uherský na branné povinnosti jest přesně zá- konem ustanoven dle poměru obyvatelstva, o ně- jaké náhradě jedné poloviny za druhou nen v něm nic obsaženo. A analogie z případu, jak byla vyřízena pro zatím olázka kvotová, jest rovněž nemyslitelna Když ale otázka ta již se tlači na veřej nost, a široké obecenstvo má vážný zájem, zvě děti v čas, dle čeho se má říditi, bylo by nej lépe, kdyby správa vojenská sama záhy ohlásila jaké učiní opatření za letošní uherské nováčky?

Hirl Uhry

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna 343. schůze. Z Vídně, 4. července. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešek bude bar. Gantsch dlouho pamato vati. Celá strana Selönererova pokřikovala na ně nejsilnějším fortissímem, takže po každé skoro větě musil ustáti ve své řeči, provolala mu několikráte »Fuj« a posl. Berger na své píšťalce projevil mu speciálně svou nelibost. Vůbec byl to prazvláštní koncert, jenž mezi ním a nimi se odehrál. Podali pilný návrh, ahy se neprodleně připravila rozluka obou států menarehie a jejich soustátí. Požadavek tento, který nemá půvabu a novoty, odůvodňoval posl. Stein a doznáváme, že ni oliv neobratně. Ovšem byl materiál, jímž oporoval, zbožím hlavně vydluženým. Citoval totiž krajně soparatislické pro jevy madarské strany neodvislosti, tudiž nynější věl šiny maďarského parlamentu, mezi ními pak také manifestace přímo a nepokrylě namířené proti dyna stii habsburské, tedy nikoliv jen manifestace prol hospodářské a vojenské pospolitosti s Cislajlanii Potom dobíral si jízlivě a hanlivě německou stranu lidovou, zejmena jejího předsedu dra. Derschattu posl. Prada, stejně pak strann křesťansko soolální vyčítaje jim, že na schůzích voličských rozkřikují se velice proti Maďarům, ale ve Vídní ve sněmovuě slatečně couvají, Výtka, která nepostrádá věcné oprávněnosti. Co jest tento poslanec ve sněmovně poslnnecké, celých 5 let, neměl posluchiačsíva tak četného, jako dnes.

Berger Stein Maďar Vídeň Prado

12 article

Relief dal mi ještě ministerský před se da sám. Povstal ihned za všeobecného napjclí k od- povědi. 20 let známe jej již a polovinu doby te byl minisirem, ale nikdy nebyl tak rozhorlen a nikdy nemluvil hlasem tak povýšeným, jako v obranné dnešní replice proti Všeněmcům. Proti Všeněmcům řečnil jako proti straně. Snad to bylo hlavní příčinou, že se proti němu rozhorlili. Znameniti a výteční to mužové! Přímo vzorní! Před málo dny leprve vo- lali „Ileil!“ císali Vilému II., nacionálnímu cisařia „Heil!“ Alldeutschlandu a dnes zahrávali si na palen tované Rakušany proli Maďarům všem a proti Ko- šutovi olci i proti Košutovi synu.

Relief Vilém II Alldeutschlanda Rakušan Maďar ko Košut Ileil Heil

13 article

Nalezl-li chéf vlády kuráže vystoupiti proli lěmt lidem a říci velejně, že cesty, které doporučují prot Uhrám, nejsou prospěšny, musí uznati a tolikéž ve- řejně vyhlásiti, že také cesty, na kleré zatlačiti chtěj vniterní poliliku toholo státu a také, žel, slabosi vídeňských vlad již koncem minulého stolelí a deseli- leti zatlačili, jsou záhubny a musí prováděli politiku dobrou nejen pro celou monarchii, ale také pro cis- lajánskou její polovidu a musí ji provědětí nejen odhodlanými slovy ve sněmovně, nýbrž odhodlanými mužnými, celými a hotovými skutky mimo par- lement. Polom dnešní jeho energický debut nabude smyslu, ceny a váhy Snčmovne neuznala pilnosti návrhu všeněme ckého. To jest již podruhé a bezděky vnu- cuje se otázka, je-li odpor ten jen osobní, či věený to jest, je-li diktován pouze protivenstvím k podava- telům, či je-li demonstrací pro zachování reální unie rakousko uherskě naproti snahám maďarské slrany neodvislosti. To stalo se koncem schůze. Bar. Gautsch jest v konfliktu se všeněmectvím. Tato srážka zůstala by planou episodou, není-li v ministerském předse- dovi vůle opravdově, rozpor okamžitý rozšířiti na zá sadný a provésli rozluku, zajisté zdravou: rozluku rakouské politiky od všeněmectví a od všeho, co jest v jeho průvodu.

Snčmovne Gautsch Uhry Polom

14 article

Počátkem schůze sněmovna po trojhodinné po- drážděné rozpravě prohlásila výbor k vyřízení živno- stenské reformy, vládou v lednu tohoto roku podané výborem stálým, který by zasedal také v době, kdy říšská rada jest odročena. Předpokládajíc ovšem, že panská sněmovna usnesení poslanecké schváli koruna potvrdí. O čemž máme vážné pochyby. Dvou- třetinová vělšina sněmovny poslanecké, ve které na- lezali se také poslanci klubu českého — národní so- cialistě a čeští agrárníci vyšli před hlasováním — po- volujíc tuto mimofádnost, osvědčiti chtěla dobrou vůli udělati pro živnostnictvo, co se udělati dé. T byl také tenor řeči posl. Březnovského. Bychom pravdu řekli, postup poslanecké sněmovny zdá se nám hodně problematickým. Nebýti ani závady, že po- slanecká sněmovna, kdyby panská sněmovna i ko runa daly své placet, nebude již shromá žděna, by vykonala volbu stálé komise té, nepokládá m sbor, který je před rozpuštěním, schopným velké, pronikavé práce, jakou jest reforma živnostenská. Nebudiž kromě toho zapomínáno na dva momenty: na nedostalek fysického času a na možný odpor sněmovny druhé. Zákon, kterým se mění domovní daň pro ně- která města, byl načat a dodělá se zejtra. Ministi financi dr. Kosel prohlásil, že podána bude na pod- zim všeobecná změna berně té Na jednacím pořadu zejtřejší schůze jes smlouva rakousko-německá. Má tam míst poslední, dojde však na ni teprve ve čtvrtek.

doktor Kosel

15 article

Z Vídně, 4. července. (C. B) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. h 15 min. Mezi došlými spisy jsou dotazy posl. Bře znovského a sp. po německých nápisech v král hradě pražském: — Slámy a sp. po stavu soudn budovy v Král. Dvoře; — dr. Baxy a sp. po u stranění nedostatsu pražského poštovního ředilelstva vypisování konkůrsů na uprázdněná místa pošt mistrův a po zřeteli na pomocné úřadníky poštovní při jmenování assislentů; — Schönerer a sp po českofilské agitaci několika železničních úřadniků v Žatci a po dv r. Tučkovi v Plzni: — V. Hru bého a sp. po vyšelření nepokojů před příbytkem opavského starosty 29. června; — Sokola a sp. po poměrech cvičného učitelstva. Posl. dra. Klumpar a soudr. podávají pilný návrk na výpomoc okresům berounskému, ho- řovickému, příbramskému a rokycan skému, resp. obcím v okresích lěchlo, jež dne2 července 1905 velkým krupobitím a průtrží mračen byly posliženy. V návrhu poukazuje se na nouzi, která již lon byla v okresích mezi venkovským obyvatelstvem ná- sledkem sucha citelnou. Letos postiženy okresy znova velkým suchem, takže na příklad v okresu beroun- ském asi 2 měsíce vůbec nepršelo. Dne 2. července 1905 spustil se strašlivý lijavec u kroupy, kteréž věi- šinu úrody zničily a ovoce se stromů olloukly. Nejvíce postiženy, pokud zprávy sahaji, obce v okresícn be- rounském a hořovickém (Podčápry, Trubín. Lbomyšl Lochovice, Levín, Radouš, Černín, Vyš boha, P povice, Králův Dvůr, Želkovice a j. Žádá se rychln odpomoc a přikázání návrhu dle § 42. j. ř. se zkrá- cením výboru nouzovému, Posl. dr. Lanu, Loula a soudruzi podávají pilný návrh v příčině poskytnutí vydatné státní po pory obcím, hroznou živelní pohromou stiženým v pol. okresu táborském, benešovském, sedlčanském a milevském.

Vetter Sláma Král Baxa Tuček Posl Klumpar doktor Lana Loula Vídeň Žatec Plzeň Trubín Levín Radouš Černín Králův Dvůr sedlčanský Sokol Podčápra Lbomyšl Lochovice Vyš bůh

16 article

Podepsaný podal dne 16. června t. r. v sezení 335 dva pilně návrhy v přičině poskylnutí státní podpory chcím okresu mladovožického, zejmena Pojbukům Zadní Střílěži. Zad. Lomné, Radostovicům, Bradáčovu Rodné, Horní Světlé, Domamyšli, Radvánovu, Slamě řicím a Janovu, jakož i obeím okresu kamenického zejmena městu Černovicům a okoli a okresu pacov ského, zejmena obci Věžné a okoli, které hrozncu průtrží mračen, spojenou s krupobitím dne 7. červn postiženy a nadobro zničeny byle. Nevěděl jsem téhož dne, že bude dnes naší novin- ností, abych opětně sl. sněmovnu upozornil a vládu dožádal za vydatnou pomoc k zažehnání následků nového věru nezměrného neštěsti, jež stihlo shor uvedené okresy V neděli toliž, dne 2. července t. r., kolem 51 hod. odpolední po velmi-parném dni, ve kterém teplo- měr u nás ukazoval 29° C. ve stínu, postiženy byly krajiny zminěně lakovou bouří, provázenou krupo- bilim a průtrží mračen, již těžko jest popsati. Škody jsou nezměrně, kroupy ve velikosti sle- pičího vejce a vážíci 6 až 14 deka, zničily prostě vše. veškéru nadějnou úrodu na polich a na lukách, ve- škeré brambory a zeliny, poškodily stavení, zahrady. lesy ald., ničeho neušetříce, takže zkáza je úplnál Nejvíce postiženo jest opět to chudé Táborsko a zde opět následůjící obce: Stoklasná Lhota, Hejlov Srabov, Vlásenice, Klokoty a Zahrádka, Celkovice.

Bradáčův Janův Srabov Radostovice Domamyšl Radvánov Černovice Táborsko Stoklasná Lhota Hejlov Vlásenice Klokoty Zahrádka

17 article

Nasavrky. Náchod. Radimovice táborské, Čekanice Hlinice, Radkov, Lhola Balkova, Lhota Broučkova Jeničkova, Dražice, Mezdříč, Třemošná, Záhoří Čer vené, Liderovice, Košín, Moraveč, Rzavá, Vrážné Chotoviny, Sedlecko, Jedlany, Beranová Lhota, Po lánka, Záryblěná Lhota, Měšice, Hlinice, Smyslov Míakov, Iůrka, Řevnov, Pikov, Pejšová Lhota, Cho moutova, kde řádila mohulná smršť, pak město Tábor kde veškerá směrem k severu a severozápadu položení okna za oběť padla. Škoda je nezměrná, nedá se ani ciferně z dalek určiti, bída jest a bude ohromná, rolníci přicházej s pláčem a plni zoufalosti do města prosit za pomo a přispění. Bída a nouze jest proto tak ohromná, po- něvadž se krajiny naše ještě nevzpamatovaly z ná- sledků katastrofy, jež je stihla v r. 1903, a z loňského trvalého sucha, lelošek pak je již třetí rok, ce ná rolník ničeho nesklidil, takže nebude míti letos an osevu, ani obilí, ani píce a s ním trpěti budou naš řemeslníci, obchodníci a dělníci, z větší části od ro nictva závislí. Poněvadž ani okres, ani země pomoci nutné poskytnouti nemůže, jest to přímo povinnosti státu —

Lhola Balkův Lhota Broučkův Smyslov Míakov Nasavrky Náchod Radimovice Čekanice Hlinice Radkov Dražice Mezdříč Třemošná Záhoří Čer vený Liderovice Košín Moraveč Rzavá Vrážná Chotoviny Sedlecko Jedlany Beranová Lhota Měšice Iůrk Pikov Pejšová Lhota cho Tábor Záryblěný Lhota Řevnov Jeničkův

18 article

v urobným prouejii renoi čí lo o 10b4 . . . za o čpoleni . za lh Fa slialkích šs veskovs ranní člslo. odpoledn . . . . . . . . 3h Inseráty platía hotově rapřei. Přodplieinl a lečrty přijímá dmini- slsace v kariansé ulici č.3. T zsřzejí se těi r dskae Gskárna a ezprělee . Národnich Liáistů Rukopisy so novracají.

19 article

v němž ostatní země mnohem šťaslnější našeho chu- dého českého Jihu těší se lelos pěkné úrodě — aby ihned a vydatně pomoci poskytl a setřel slzu s oči a zahnal zoufalost e tváří nešťastníků a proto podávají podepsaní tento návr h: Slavná sněmovno račiž se usněsti: C. k. vláda se vybízí, aby dala bez průtahu nouzi v okresech tá- borském, benešovském, sedlčanském a milevském vy- šetřiti a občanstvu nouzi a bídou trpícímu by poskytla rychlé, vydatně státm podpory. Návrh tento bud:ž se všemi zkráceninami ve smy- slu § 42. j. ř. ihned nouzovému výboru od- kázán, tak aby již ve dnešní schůzi, jež se po ukončení schůze sněmovny konati má, pro jednán byl. M. p bar. Gantsch odpovídá na Schönererův dotaz po zvýšení pensí důstojníkův a vojenských úřadníků, již vstoupili do pense 1. ledna 1900, z mi- losti, že nový pensijní zákon vojenský je vypracován, ale pro známé parlamentní poměry nemohl býli vy- řízen. Vzhledem ke stálé drahotě životních potřeb vojensku správa vymahá od případu k případu malé přídavky z milosti Tato výloha hradí se z pensijního rozpočtu a případné překročení pensijního rozpočtu bývá odůvodněno v závěrečných účtech.

sedlčanský

20 article

Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Hei- lingerův dotaz po nedostatečných poměrech lékař- ských fakull, že stát není s to plaliti vynikajícímu klinikovi tolik, kolik mu výnáší soukromá jeho praxe. Až budou hotovy nové nemocniční kliniky, studenti budou míti dosti příležitosti k poučení o nákazných nemocech; — na Breiterův po zřízení ženských gym- nasií, že vláda může zatím jen poskytovati státní subvence vyšším divčím školám, jež hoví obecným potřebám širokých vrstev obyvatelstva. Avšak státní podpoře pro dívčí gymnasia nebo jich zřizo- vání státem nelze zatím pomýšleli. Posl. dr. ryt. Plaček navrhuje, aby se oka- mžitě jednalo o výborové správě ve příčině změny a doplnění živnostenského řádu.

doktor Hartel Posl Plaček

21 article

Návrh byl dostalečně podporován, načež ryl. Plaček odůvodňoval jeho pilnost poukazem na roz- sah předlohy a průtahy, jež by mohl způsobiti blí- žící se konec zasedání. Navrhuje proto: 1. vzlti schválně na vědomí, že živnostenský výbor vzdává se úkolu pojednat o změně a doplnění živnosten- ského řádu; 2. také předloha vyřídí se dle zákona ze dne 30. července 1867 o obšírných předlohách; 3. příšti výbor zůstane v činnosti také po skonče- ném zasedání říšské rady; 4. až příslušné usnešení obou sněmoven bude císařem schváleno, zvolí se ku projed ání uvedené předloby 18členný výbor. Rečník žádat konečně, by jeho návrh byl uznán pilns ým. Poslanec Breiter odporuje tomu, aby cestou pil- nosti byly projednávány předlohy tak důležitéa výbor byl prohlašen permaneutním, protože se jedná jen o výtloukání diet. Posl. Březnovský: Ač jako federalisté hájíme zá- sadu, že zákony, jako je na př. živnostenský, náležeji do sněmů, přece jsme nuceni, pokud jsme přikováni k této centralisaci, žádati, aby konečně pro jemesl- nictvo něco se stalo. Nic však necharakterisuje cha- best a nepřízeň ke stavu řemeslnému, jako to, ža takořka před zavřením tohoto parlamentního období musíme žádati urychleně projednáni předlohy živno- stenské. Pro živnostníky nic se nestalo. Pro každý jiný stav nalezla se podpora. Nezazliváme to stavům jiným, ale řemeslníkům také často pollouklo a přece nedostaly podpory žádné. Nežebráme o podpory, žá- dáme dobré zákony. Mimo živnostenský řád je nutno projednati celní smlouvy, dále žádáme, aby naši ko.- sulové se starali více o obchodní záležitosti, nežli o zábavy a soukromé své věci, a konečně, aby vo- jinské dodávky zadávány byly maloživnostníkůma

Plaček Breiter Posl Březnovská

22 article

ne jako dosud velkotovárníkům. Však co jest hlavní, aby živnostník byl uchráněn před různými dělnickými pováleči, kteří si vzali za úkol jedno řemeslo po druhém ničiti. Jsou to aranžéři stávek, osoby, které se prohlašují dělníky, ale když se jim něco o práci jen zdá, běží na okresní nemocenskou pokladnu, aby je lékaři prohičdli, že mají ošklivé sny a že jim patrně něce schází. Nejsmutnější však při tom jest, že na straně techto lidí jsou i státní úřady, jako na př. v Praze c. k. policie. Rečník promlouvá pak o po- sledních stávkách v Praze a praví: Takové poměry mohly vládnouti jenom za panování soudruha dra. Korbra, který právem se může nazývali čestným sou- druhem stciální demokracie. Zajímavo jest, kdo se staví proti našemu návrhu: jsou to, jako vždy, ne- přátelé dělnictva a maloživnoslnictva a obnájci velko- kapitálu, pání sociální demokraté. Posl. Eldersch. který zde posledně prohlásil, že sociální demokrate musí hájiti továrníky proti malému řemeslnictvu, vů- boc mluvil lak, jak praví, buržoasticky, jako by kázal smrí malému průmyslu. Horlil nad tím, že se má učeň řemeslu uřiti až tři roky, a že na př. holičství může se naučiti v době 12 roku. Přál bych pánům socálnír. demokratům, aby se u takového, za šest měsíců vyučeného holiče dali holiti, snad bychom potom byli aspoň s tou stranou do smrti hotovi. Této straně nejedná se o upokojení stavu dělného, nýbrž jen o jeho stálé rozrušování. Domáháme se starob- ního pojištění, i proti tomu jsou, ačkoliv jest tole jak pro živnoslníka, tak i dělníka nejdůležitější aktuální otázkou. Jest nutno přijmouti tento náš ná- vrh, neboť řemeslnictye a obchodnictvo čeká a má oprávněné požadavky. Nezdržujme proto toto vyřízení

Korbr Posl Eldersch Praha

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Ke dnůn Husovým. Z dat lilerárně-historick ých. Do dějin r. 1405 Hus ještě nezasahuje Vlna hlučných událostí veřejných se ho ještě ne dotýká; listiny se o něm nezmiňují, zápisy úřad ní ho nevzpomínají. „Non est in aetis, non est in mundo“, řekl by suchý annalista. A přeee máme zprávý o životě jeho a činnosti v této době, zprávy jistější než listiny a kroniky, zá- pisy a dějepisy. Není lepších zpráv o Husovi nežli vlastní jeho spisy. Podle nich můžeme me- zery listin vyplniti. První práce, kterou v březnu roku 1405 napsal a přednesl, byla: „Úvodní řeč k panu Zdislavovt ze Zvířetie“.1) Mladý šlechtie, po- zději horlivý stoupenec a obránce Husův, na konec probošt liteměřický, vstoupiv na samém začátku XV stetetí na universitu, obral si za inlormátara na fakultě artistské (nynější filogo- fické) slavného již tehdy Mistra Jana z Hlusinee V postě roku 1405 mladý svěřenec Husův do- stupuje první hodnosti akademické. Mezi osm nácti jinechy, kteří vykonali zkoušky bakalář- ské, stojí pan Zdislav na místě prvním. Hus sám při slavnostním uvedení (determinaci) má k ně- mu péknou řeč, demokratickou, řekli bychom dnes. Vybrav si za thema slova Lukanova (starí klassiky tehdy čítali jen v čítankách a výhorech, 1) V. Miztra Jana Husa Sebrané spisy (nákl. B skovíml, s 1. str. 10—14.

Husův Hus Zdislavovt Jan Zdislav Lukanov V Miztra

24 article

proto si často pletli autory vybraných drobtů — Hus slova Lukanova připisuje omylem Vergi- liovi): „Vyhledávej, co je ctnost: buď vzorem muže čestného.“ Napomíná mladého pána, aby nespoléhal na své šlechtictví, nevynášel se ro- dem, nepyšnil se svou lepší krví, nýbrž hledal šlechtictví v tom, aby vynikl nad ostatní před- nostmi duševními. Všichni podle Husa jsme sy- nové nejmocnějšího krále, stejně urození, ne ztrati-li kdo těto nejvyšší šiechty svými špat- nými činy. A tam, kde by dnes mnohý univer- sitní examinátor před jasným zkoušencem po- korně sklonil hiave, Hus dává před shromáždě- ným obecenstvem mladému pánu peprná na- učení, Vytýká mu, že býval líný, rúd dlouho spával — a napomíná ho slovy katonovými, aby tak nečinil. Po oblíbeném zvyku v urozených kruzích pan Zdislav rád sliboval, ale málo plnit; i to mu přísný učitel vytýká, napomínaje, aby vice si hleděl radostí a rozkoší duchovních než télesnýcn. „Nehýři tuze“: střední cesta jest nejlepší. Pan Zdislav vděčně přijal slova svého učitele; 11. března 1410 mohl Hus opět novou hodnost mu uděliti — mistra v uměních; a ještě téhož roku mladý mistr po boku svého kdysi učitele, pak staršího kollegy hájí knih Viklo- fových. — Néco potom, v dubnu—květnu, Hus koná práci mnohem důležitější a obtížnější, má ve- řejné hádání „o krvi Kristově“.3) Ve Wilsnacku v Braniborsku jakýs pod vedný kněz obratným způsobem zjednal zázrač nou hostil. S několika sedláky vydal se do spále- ného chrámu a „objevil“ tam tři spečetěné ) V. Mistra Jana Husa, Sebrané spisy, II., 24 až 265.

Hus Lukanov Vergi Zdislav Kristův Viknout Braniborsko

25 article

hostie a ukazoval na nich kapky krve. Dály se zázraky. Rytiř jakýs se rouhal hostiím, oslepl a slíbiv pokání, opět se uzdravil. Miynářka ja- kás rozdreena mlýnskými koly. Pozůstali vzý. vali svatou, krev wilsnackou, mlynářka oživla atd. Také z Čech lidé tam putovali a poznali zázraky. Rozumi se, kněži vybírali oféry, pro- dávali relikvie, odpustky, památky atd. — Pod- vod nejhrubšího zrna. Kněz, který zázračné ho- stie objevil, sám se po čase přiznal; ale při- znání bylo již málo platno. Také v Čechách poznal se již podvod. Mladý, energický arcibiskup Zbyněk Zajíe z Hazmburka jmenoval r. 1405 trojčlennou ko- misi vyšetřovací. Předsedou byl Stanislav ze Znojma, jedním členem Hus. Komise přibrala si též veřejného notáře. Komise vyslýchala pout- níky, domněle uzdravené: hoch jakýs prý měl nohu churavou a byl uzdraven. Komise shle- dala divné věci! S nohou bylo hůře nežli dříve Dvě slepé ženy prý prohlédly, ale před komisí vyznaly, že nikdy nebyly slepé atd. Největší skandál byl asi s Petříkem z Cách, pražským měšťanem. Odebral se do Wilsnacku, maje ruku uschlou; obětoval tam za uzdravení ruku střib - neu, ale marně. Čekaje na místě, třeti den sly- šel, jak kněz s kazalemy vykládá, že prý ruku stříbrnou obětoval měšťan pražský na poděko- vání, že byl — uzdraven. Petřík pod kazatelnou se ozval: „Kněže, proč lžeš? Ruka má, hle, posud je usehlá, jako dříve. Zpráva komise nemohla zniti než záporně. Arcibiskup potvrdil její návrhy a na synodě r. 1405 bylo zakázáno věřícím putovati do Wilsnacku.

Čo Zají Stanislav Petřík Čechy Hazmburk Znojmo Cáchy Wilsnacko

26 article

Vedle činnosti v komisi Hus byl činný i na université. Za předsednictví Stanislava ze Zno- jma luštěna u veřejném hádání otázka, zdal Kristus všecku krev svou vzkřišením oslavil. t j. vzal-li na nebesa všecko tělo své i všechnu krev. Bylo patrno, přisvědčiti k otázce, už zna- menalo, že t. zv. svatá krev wilsnacká je holý podvod. Schůze university byly pohnuty, mlu- veno pro i proti. Pro mluvil zvláště chnivě Hus. V závěrku kvestie dokazoval, kdo na zemi ukazují krev Kristovu, že jsou podvod- níci; kdo ctí falešnou krev, že rouhá se prav krvi Kristově, jakoby místo krve Kristovy ctil krev scíplého koně; kdo vůbec hledají znamen nebo zázraků, že jsou pokolení nevěřící, špatně a cizoložné. Jen nevěrci hledají zázraků, dobrý křesťan věří slovu Písma. Ohnivá slova zvítězila. Arcibiskup i univer- sila přidali se k důvodům Husovým. S jejieh schváloním vydal pak Mistr své dílko „o krvi Kristově“ spolu s výtahem z protokolu komise. K mínění jeho přidal se i arcibiskup magdebur- ský, později i tegát papežský, Mikuláš z Cusy. Podvod wilsnacký byl vystoupením Husovým zřejmě odhalen. Přízeň arcibiskupova odměnila muže za neohrožené jednání. Dne 19. října 1405 svěřil mu arcibiskup „synodná kázání“.3) Hus podro- bil se práci rád a ochotně; kromě mravní povin- nosti, jakou v sobě cítil jako dobrý kněz, byl i jako bakalář thcologie povinen kázati. Vybral si thematem slova Písma: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vš' mysli své“. Drže se celkem ob- vyklého školského rozdělení a postupu, vlil přeee do staré nádoby nápoj nový. Káral bříchy, 3) V. Mistra Jana Husa, Sebrané spisy, I., 142 až 159.

Stanislav Kristus Hus Kristův Husův Mikuláš Zno

27 article

jež se mu zdály hyzditi kněze nejvíce. Vy- kládá, kdo Boha miluje, že varuje se uraziti ho i nejmenším (a třebas nejrozšířenějším) hři- chem. Za obecný hřich kněžstva pokládá smil- stvo. Kárá je ostře, ale ještě příkřeji a přísněji se obraci proti svatokupectvu a souvislému s ním lakomství. Vydíralo tehdy kněžstvo nej- širší vrstvy národa, chudinu i panstvo. Chudinu zvlášť těžce a nemilosrdně. Všechny ostatní hříchy — v tomto století tvrdém a drsném — byl by lid snáze snesi a prominul: smilstvo, jimž dávali špatný příklad, hýřivost, klerou bu- dili veřejné pohoršení, nevzdělanost, která byla úžasna, lenost, jíž obecně hnili... vše bylo pro- stému člověku konečně pochopitelno a vysvětli- telno; ale ve jménu Toho, který kázal dobro- volnou chudobu, vydírati ne nejehudších po- slední halíř, to byl vrchol znemravnělosti. Li viděl, že každého úkonu bohoslužebného užito jen k vydirání: „již ten kněz stříbrný konee dobře přivede“, bylo obecným příslovím. Byl to hřích církvi nejnebezpečnější. Hus proto na spokojenost arcibiskupovu varuje od hříchu, na nějž konečně eírkev tehdejší na severu Alp za- hynula. — Vedle tčehto prací Mistr nezapomínal svých povinností ostntních. Kázal v Betlémě, učil na universitě; opakoval se svými posluchači, vy- chovával své svěřenec; sám neustálou činnosui jsa vzorem svýr stoupencům a jednaje podle slov, kterými napomenul na počátku roku 1405 pena Zdislavat „bud vzor muže čestného“

bůh Hus Betlém Alpa

28 article

V. Flajšhans.

V Flajšhans