2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
31. prosince 1907. Císlo 136.
4
article
v Casablance, kdyby nemoc ho nepřinutila k od
jezdu do Francie.
Nový turecký vyslanec v Londýně.
Smrtí Musury paše uprázdnilo se místo
tureckého vyslance v Londýně. Otázka obsazen
tohoto důležitého diplomatického místa způso-
buje ottomanské vládě značné obtíže. Kandidátů
je několik. Mezi nimi se jmenují státní tajemník
v ministerstvu vnitra Naum paša, generální
ředitel departementu pro zemědělství a hornictví
Selim paša Melholme, jemuž nedávno
sultán svěřil zvláštní poslání do ciziny, a bývalý
vyslanec ve Washinglonu Mavrojení bej-
Řády za lotrovství.
Za »energické vystupování« při minulé
školní stávce polské v Prusku, to jest v pravdě za
bezprávi na rodičích a za mučení dětí obdrželo
čtrnáct učitelů, dva ředitelé škol, pět úřadník
dozorčích a šest starostů, jeden »landrate a je
den nadlesní pruské řády.
Král, jenž nestojí o svou zeml
Belgický král strávil i Vánoce a zůstane
až do Nového roku ve Franeii na zámku Ler
moyxu, který chce koupiti od vdovy Sayovy
Ani v roce příštím neminí prý Franci
opustiti . . .
Neutralita norská.
Hned po Novém roce má býti uveřejněna
smlouva, ktérou Anglie, Francie, Německo
Rusko zaručují neutralitu Norsku.
Dělnický vůdce — ministrem.
Milehell, předseda svazu hornického v Spo-
jených státech, má býti vystřídán v hodnosti té
místopředsedou svazu, mnohem radikálnějším
Lewisem. Sám kandiduje dle některých zpráv
na místo ministra obchodu. Horníci svazu
sebrali na něj z mozolů svých 16 000 dolarů
čili na 80.000 K i hodlají mu je odevzdat
jako dotaci před odstoupením s předsednického
úřadu.
paša
Selim
Melholme
Král
Sayův
Casablanca
Francie
Londýn
Prusko
Anglie
Německo
Rusko
Norsko
spo
svaz hornický
Vánoce
5
article
Řádný rozpočet zemský na r. 1908
Řádný rozpočet zemský na r. 1908
Včera schválil zemský výbor po krátkém
rokování řádný rozpočet zemský na rok 1908.
K závěrečnému jednání o něm byli do sezení
zem. výboru přibráni rada zem. výboru dr
Juppa a ředitel účtárny Maydl s četnými ješte
úřadníky.
O hlavním obsahu rozpočtu vydána byl
tato oficiální zpráva zemského výboru:
»Zemský výbor království českého projed
nával v dnešní mimořádné schůzi za předsedni-
ctví přísedícího zem. výboru Vojt. hr. Schön-
borna zemský rozpočet na rok 1908 a stanovií
po podrobné poradě k návrhu finančního refe
renta přísedícího zemského výboru dra. Karla
Eppingra
celkovor potřebu částkou . . 91,758.263k
celkovou úhradu pakv
četně výnosu 55proe.
zemské přirážky a o-
statních zemských ber-
ní částkou . . . . ..
Jupp
Maydl
Schön
doktor
Eppingr
6
article
Schodek dle toho se je-
vící per . . . . . . . 23,997.186 K
vykazuje oproti loňskému
deflieitu . . . . . ..
zvýšení o . . . . . . . 3,113.866
Zvýšení toto sluší v prvé řadě přičísti
tomu, že celková mimořádná potřeba (investice
16,266.275 K — čítajíc v to náklad na novo-
stavbu zemského ústavu pro choromy slné v Bo-
hnicích 3,000.000 K, jenž jest týž jako loni —
proti r. 1907 rozpočten jest sumou vyšší
2,069.992 K.
Z této vyšší potřeby připadá zejmena částk
890.000 K na meliorace k účelům zemědělským
sněmem i v posledním zasedání nově pov olené
a další částka 1,120.000 K na stavby silniční
vodní a pozemní.
Z uvedeného zvýšení sehodku zbývá tudl
jen 1,043.874 K, kterážto částka se týká řádné
zemské potřeby na rok 1908 per 75,490.988 K
Ordinarium zamského rozpočtu na r. 1908
vykazuje tudiž přírostek pouze asi 1 1/4 proc.
ačkoliv vzrostla zejmena potřeba při nákladu na
národní školství o . . . . 1,900.000 K
při nákladu na nemoc-
nice a humanitní ú-
stavy o . . . . . . . 570.000 K
při ubytování vojska. . . . 100.000k
a při zúročení zemských
půjček o . . . . . . . 300 000 k
Zjev tento vysvětluje se tím, že větší po-
třeba, vzešlá přirozeným rozvojem správníeh
Bo
národní školství o
7
article
67.761.077 K
20,883 320
8
article
odvětví, ne nepatrnou částkou vyrovnána byla
úbytkem několika loňských větších položek v po
třebě a že výnos zemských berní (zejmena př
zemských přirážkách, jichž výše 55 procent zů-
stává nezměněna), vzrostl o 1,930.000 K ze
jmena z té příčiny, že přirážková základna př
dani činžovní stoupla as o 1,400.000 K au
výdělkové daně o 960.000 K.
Po projednání všech rozpočtových položek
učinil zemský výbor konečné usnesení, aby či-
selné výsledky zemského rozpočtu na r. 1908
uvedly se sněmu král. českého na vědomí s do-
ložením, že zůstavuje sobě podati později při-
slušné návrhy o úhradě zemského schodku
při příležitosti té podati zprávu o výsledku an-
ketních porad, jež c. k. vláda slibila v nejbližš
době svolati za účelem ozdravění zemskýeh
financí.
Potud oficialní zpráva zemského výboru.
Přehled rozpočtu zaznamenává — dle ny-
nějšího rozdělení — tyto položky:
na r. 1908 na r. 190
323.493 315.727
2,81.368 2,690.50
129.078 114.899
6,827.070 5,861.836
1.415.056
1.079.77
I. Zemský sněm a zem-
ská správa:
1. Zemský sněm . .
2. Zemská ústřední správa
II. Zemědělství:
3. Polní a sadební hospo-
dářství . . . . .
4. Zemědělské záležitosti.
5. III. Živnosti a průmysl:
IV. Humanita a zdra-
volnictví:
6. Humanitní ústavy a ne-
mocnice . . . . . .
V. Veřejná bezpečnost:
7. Ústavy pro veřejnou
bezpečnost . . . . .
8. Vojenství . . . .
VI. Vyučování, vzdělání,
věda a umění
9. Vyučování a vzdělání
45,504 398
10. Věda a literatura . . .
9
article
396.801
11. Umění . . . . ..
711.571
12. VII. Veřejné stavby . .
14.598,312
13. VIII. Všeobecný pensijní
etat.
542.073
14. IX. Zemské berně ..
29.610
15. X. Zemský dluh . . . 5,327.614
celková potřeba . . 91,758.263 83,280.939
Jak patrno, největší náklad věnuje země
na školství : na příšti rok 45,504 398 K. Kdyby
jenom tento výdaj měl býti celý uhražen při-
rážkou zemskou, bylo by naň třeba 61.18 proe.
Ve včerejších »Národních Listech« uveden
je menší potřeba a tudíž menší schodek nežli
přijatý rozpočet ve skutečnosti vykazuje. Zvý
šení nastalo tím způsobem, že ve včerejším roz-
počtovém sezení bylo po návrhu přísedícího dra
Herolda usneseno vřaditi do rozpočtu ještě novou
položku v oddllu umění. Dále přijat byl návri
přísedícího Žďárského, aby do IV. oddílu roz-
počtu (Humanita a zdravotnictví) vřaděno bylo
ještě 300.000 K na dva nové ústavy pro choro-
myslné, z nichž jeden má býti zřízen na severu
nebo na severovýchodě, druhý na jihu nebo na
jihovýchodě země.
Mimo to usnesl se zemský výbor o roz-
počtovém provisoriu na první čtvrtletí příštího
roku, aby přirážkové procento (55%) zůstalo ne
změněno. Usnesení toto bude oznámeno vládě,
na niž jest, aby pro ně vymohla císařské
zmoenění.
Herold usnést
Žďárský
10
article
Vrah E. Wasiňski-
Elsnerowicz chycen
ve Lvově.
Vrah E. Wasiňski-
Elsnerowicz chycen
ve Lvově.
Včera po 5. hod. odpolední rozlétlase
Prahou zpráva o zatčení vraha Wasiňského ve
Lvově. Zpráva byla stručná, ale způsobila nej-
větší vzrušení. Na promenadách nebylo o ničem
jiném promlouváno a lidé, kteří se před tím
nikdy ani neviděli, sdělovali si navzájem:
»Vraha už mají!« Obecenstvo bylo zprávou tou
vzrušeno, neboť dostal se do rukou spravedlno-
sti původce náhlé smrti nevinného vězeňského
dozorce, zatčen byl lupič nejvýš nebezpečný
životům lidským i majetku.
O tom, za jakých okolností byl nebezpečný
vrah a lupič dopaden, sděluje nám náš víden-
ský zpravodaj následující podrobnosti:
Ze Lvova, 30. prosince. Pražská policie
zvěděla důvěrně, že Wasiňski jel do Lvova. Ce-
lých 24 hodin zimničně pátráno po zločinci
Mnoho prospěly polieii popis osob z Prahy te
legrafovaný, a listem zaslaná podobizna jeho
Policie organisovala několik obhlídek, kterých
zúčastnili se skoro všichni policejní komisaři
delektivové IvovštI. Jedna výprava taková vedena
byla policejním komisařem Lekomským,
který objevíl stopy uprchléb
vraha. Dnes ráno vykonána prohlídka v bytě
dělníka Uscienského v ulici Armínské. Jmeno-
vaný komisař, provázený osmi detektivy, vkroči
do bytu Uscienského. Několikráte žádal, aby mu
otovřeli, několikráte bušil na dvéře. Komisal
a detektivové zůstali v předsíní. Policejní agen
Leblich vkročil do světnice, ze které slyšel po-
dezřelý hfuk a nalezl tam muže, v
kterém podle podobizny poznal
ihned uprchlého vraha Wasiňského
Když prohlásil jej zatčeným
chtěl se k němu přibllžiti, a b
naň položil ruku, Wasiňski při-
stoupil chvatně ke skříni a vyňa
z ni revolver Browningův. Leblich
vrhl se naň, aby mu vyrval zbralň.
E Wasiňski
Elsnerowicz
Wasiňski
Lekomský
Browningův
Lvov
Praha
Armínský
Wasiňský
11
article
Mezi oběma rozpoutal se tuhý zápa s. Zatím
ostatní policejní agenti pospíšili z předsíně do
světnice; podařilo se jim Wasi-
ského překonati a spoutati. Wasin-
ski křičel co mu hrdlo stačilo! vrahové!
Silná policejní hlídka dovedla jej na pol
cejní komisařství, kde byl podroben tělesné
prohlídce. Při prohlídee bytu děl-
níka Uscienského ve světnici, obydlené
Wasiňským, nalezeny četné nástroje
ke vloupání, veliké množstv
peněz, záležejíeích většinou z ban
kovek, které nepochybně pocházejí z loupeže
spáchané tlupou, k níž náležel Wasiňski.
Policie zatkla také Uscienského, v jehož
bytě nalezeno zastrčených ban
kovek za 14.000 K a revolver,
kromě toho pak nástroje ke vlou
pánl. Jest nepochybno, že Uscienski náležel
ke tlupě lupičské. Na policii Wasiňski za při
tomnosti policejního ředitele a několika komi
sařů zevrubně byl vyslýchán a doznal, že
na štědrý večer byl v Praze a že se
zůčastnil četných vloupání v po-
slední době, mimo jiné také vloupání d
berního úřadu v Barstowě, při klerém
ukradeno skoro 126.000 K.
Uscienski
Wasi
Wasiňski
Praha
Barstow
12
article
Vraždu vězeňského dozorce
Koutského zapírá Wasíňski ještě
ale jest nepochybno, že Waslňski jest
uprchlým vrahem. Zároveň s Wasiňským
přišla také jeho milenka Domenika Kallov
(jinak také zvanou Chojmackou) do Lvova, která
jest patrně onou Polkou, jež s Wasiňským by-
dlela v Žižkově. Policie zatkla ji
také dva soudruhy Wasiňského
v bytě Uscienského bydlící, u kte-
rých nalezeny také nástroje vlou
pací a peníze,
Výslech zatčeného Wasiňského trvá dále
Pražská policie byla ovšem vyrozuměna o za
tčení Wasiňského telegraficky. Zatčení Wasiů-
ského a jeho spojenců způsobilo zde velikou
sensaci, protože celá tato cháska spáchala v po-
slední době také v Haliči četné zločiny. By
Useienského a jeho soudruhů byl úřadně uzavřen
Ze Lvova, 30. prosince. (K. k.) Edmund
Wasiňski, spoluvinník v Praze zatčeného lupice
Adamského, byl zde dnes o polednách zatčen
v bytě slévače mosaze Uscienského po prudkém
odporu zároveň s Uscienským. Dle zpráv časo-
pisů přiznal se prý Wasiňski, že spá
chal vraždu na dozorci vězňů Kout-
ském.
Koutský
Wasíňski
Kallov
Chojmacka
Wasiňský
Adamský
Lvov
Žižkov
Halič
Praha
Kout
13
article
10,799.250 10,022.839
10,799.250 10,022.839
2,012.004
675.34
14
article
1,956.231
572.97
43,592.261
364.997
816.060
10,020.538
482.821
29.610
5,02 4. 591
15
article
Přiznání Wasiáského ve Lvově.
Přiznání Wasiáského ve Lvově.
Ze Lvova, 30. prosince. Zalčený Wasiňsk
učinil nblrné doznání o svý c
zločinech. Na základě jeho výpovědl byl
rovněž ve Lvové vypátrán třel
účastnik lupičské roty, která v Praze
»pohostinsku vystoupila«, a byl rovnež
zatčen. Jest to jistý Knobloch, který byl
spoluvinníkem Wasiňského při všech jeho vět-
ších loupežných podnicích a krádežích, zejména
při jeho kouscích, které páchal poslední dobou
v Halíči. Wasiňski rozhodně z a pírá,
že by byl v Praze zastřelil dozoree
vězňů Koutského; tvrdí, že o vraždě
ničeho neví, a že smrtící výstřeli vy-
pálil na Koutského patrně Knoblo ch.
Zpráva policejního ředitelství lvov-
ského.
Knobloch
Koutský
Lvov
Praha
16
article
Zdejší policie dostala včera k 9. hodině
večerní tento telegram ze Lvova, dotovaný ve
hodin 5 minut večer: »Wasiňski zde dnes by!
zatčen; jeho společník Zlod s přezdívkou Anglik
který jest s Adamskim dobře znám, ještě nen
vypátrán. Policejní ředitelství.«
Další podrobnosti o pátrání v Praze
Telégrafické zprávy, zaslané z Prahy do Lvova
a zejména podrobné zprávy časopisů neposlední
měrou působily k vypátrání vraha. Vylíčené podrob-
nosti musily obratné orgány bezpečnostní nutně vésti
na správnou cestu — která byla také nalezena.
Telegramy Wasiňského
Před urychleným svým odjezdem ze Žižkova
Wasiňski Elsnerovicz velmi četnou svojí korespon-
denci nacpal do kamen a papíry spálil. Po objevení
bytu lupičů nalezli detektivové plná kamna popela.
Papíry však neshořely úplně a mnohá korespondence
byla nalezena jen ohořelá. Tak zejména nalezeny
následující telegramy, aneb koncepty telegramů: Dne
22. listopadu 1907 poslal Wasrňski telegrem do
Lvova: »Stanislav Uscienski. Rynek, Lvov. Theofila
pošlete zejtra v noci ve 12.45 rychlíkem. Čekám v
třetí třídě. Leopold dá peníze. Edmund.«
Tento koncept telegramu přivedl zdejší policii n
důležitou stopu. Jakmile byla o tom vyrozuměna
Ivovská policie, která vnikla do bytu Uscieňského
dosáhla velmi potěšitelného výsledku — Wasiňské
byl tam nalezen.
Dne 22. prosince telegrafoval Wasiňski: »Leo
pold Tittel, Krakovská ul. 29 Lvov. Psál jsem, dejte
odpověď, nebo kdo přijede? Může Anglik. Edmun
Elanerowicz.«
Tento Anglik jest také členem lupičské společ-
nosti. Adamská sdělila četnictvu v Kamenici u Bilska
že k nim docházel cizinec, kterému přezdíval
Angličan, zkráceně »Anglik«.
Zlod
Anglik
Wasrňski
Uscienski
Teofil
Leopold
Edmund
pold Tittel
Adamská
Angličan
Lvov
Praha
Žižkov
Wasiňský
krakovský ulice
Bilsko
Wasiňski Elsnerovicz
Rynek
17
article
Odpovědi došly dvě a sice dne 22. prosine
V jednom bylo mu sděleno: »Žádané splněno. Vy
jíždějí ve 12 hodin v noci rychlíkem, Leo.« — V
druhém telegramu stojí: »Adamski a Zlot (zkratk
neznámého dosud lupiče) dnes k vám vyjeli. N
žádost vše vykonáno. Přijďte ihned a čekejte na ná-
draží. Stašek.e
Adamski skutečně přijel dne 23. prosince do
Prahy a v průvodu Wasiňského odjel na Žižkov.
Kdy přijel Wasiňski do Prahy?
Vyšetřováním v nádražních záznamech se zji-
stilo, že dne 6. listopadu 1907 podal Edmund Ro
galski, Mickiewiezova ulice č. 22 ve Lvově, n
tamním nádraží jako rychlozboží do Prahy velky
kufr a koš. Dne 12. listopadu byla tato zavazadla
ze zdejšího nádraží v Hybernské ulíci vyzvednuta
Z toho jest patrno, že Wasiňski-Elanerowicz zdržova
se v Praze nejméně od 12. listopadu, kdy již měl
najatý byt v Libušině ulici v Žižkově. Kufr vza
sebou, koš nechal v bytě, kde také byl nalezen.
Pravé jméno Elsnerowiczové.
Dle zprávy lvovské policie bydle! Edmund Wa-
siňski (v Žižkově pod jménem Elsnerowicz sídlící
ve Lvově s mladou Polkou, hlášenou jménem Žofie
Chojnacká. Jestli k žižkovskému pobytu nevzal
si Wasiňski jinou družku, zdá se být toto jméno
pravým domnělé Elsnerowiczové, která Wasiňskému
byla zdatnou pomocnicí při loupeživých jeho vý-
pravách. Ze Lvova se sděluje, že milenka Wasiů
ského byla rovněž zatčena a že si dala jméno Do-
minika Kohlová.
Lea
Adamský
Stašek
ro
Edmund Wa
Elsnerowicz
Chojnacká
Kohlová
Praha
Žižkov
Mickiewiezov ulice
Lvov
Libušin ulice
18
article
Něco z minulosti Adamského.
K žádosti zdejšího bezpečnostního oddělení pá-
trala policie ve Lvově po minulosti zatčeného v Praze
Adamského a dle spisů trestních zjistila, že Stanislav
Adamski je 36 roků starý, syn Lva a Euxenie Adam-
ských, narodil se v Tarnově. Dne 20. března 1887
jako jinoch 16letý byl pro zločin krádeže a přestu-
pek zlomyslného poškození cizího majetku odsouzen
do žaláře na 18 měsíců. Dne 20. ledna 1900 byl ve
společností Jana Sosnovského ve Lvově zatčen při
vloupání a dne 10. února byl odsouzen v Krakove
do žaláře na šest roků.
Manželka Adamského zatčena.
Antonie Adamská, manželka zatčeného lupiče
narodila se roku 1871. Za pobytu svého ve Lvově
měla dva syny a sice Romana, narozeného v roce
1900 a Mečislava, naroz. v roce 1904. Adamski poja
ji za choť v roce 1906. Poněvadž je důvodně pode
zření, že Adamská měla o lupičské činnosti svéh
muže vědomí, byla zatčena a do vazby odvedena.
Snoubenci ve vážném podezření.
Horečná činnost v pátrání po lupičích svedla n
nejednom místě na zcestí. Lidé byli už tak podezří
vaví, že leckoho za lupiče považovali. Tak ještě včer
odpoledne přišel do bezpečnostního oddělení občar
z Braníka a tvrdil úplně vážně, že viděl lupiče v ne
děli v Braniku. Mrzutější příhoda stala se v Liberci
kde pro podezření, že jsou hledanými lupiči, byli za
držení novomanželé. Později se zjistilo, že to by
úplně nevinný učitel anglické řeči se svojí chotí a
poklonami byl propuštěn.
Lupiči byli v Jablonci?
Vyslovuje se domněnka, že Wasiňski se svým
spolačníky něinil a Praby zájezd do Jablonce nad
Nisou a vykradl tam krám hodináře Ungra. Do krámn
vloupali se v noci zloději a vykradli mu skoro všechn
zboží.
Adamský
Lev
Euxenie
Adam
Sosnovský
Adamská
Romanus
Mečislav
Wasiňski
Ungr
Lvov
Praha Adamský
Tarnov
Krakov
Braník
Liberec
Jablonec
Jablonec nad Nisa
19
article
Alfréd Jahrhůz,
také jeden ze společníků lupičů, který byl v ošetřo-
vání v nemocnici ve Štyrském Hradci, obdržel 21. pro
since z Krakova 30 K a neprodleně toho dne odje
do Krakova. Pátrání po něm ovšem bylo zavedeno
Pseudonymy vraha.
Edmund Wasiňski používal ovšem četných jmen
aby se zachránil před zatčením a pomáhalo mu t
znamenitě. Pod novým jménem nebezpečného lupiče
nikdo nepoznal. V Žižkově bydlel jako chemik Elsne-
rowicz, jinde si dal jméno Jan Schwárz, Eduar
Waniewski, Petr Boba, Ladislav Lewandowski, Zik-
mund Chojnacki a pod.
Hledá se Czejkowski.
Lupič Adamski příznal se po svém zatčení, ž
byl do Prahy pozván svým známým Karlem Czej-
kowským, s nímž se před 20 lety seznámil v Kra-
kově. Telegrafováno bylo do Lvova, odkudž doš a
odpověď, že jest tam několik obyvatelů tohoto jména
Známost s Adamským může se týkati nejspíše Karl
Czejkowského, 41 roků starého nádenníka, který by
pro krádež vícekráte trestán, ale v tu dobu je ne
zvěstný. Buď si toto jméno Adamski vymyslil, aby
policii svedl s pravé cesty pátrání, anebo Czejkowsk
skutečně byl také členem lupičské tlupy, to se teprve
dalším vyšelřováním zjistí
Jahrhůz
Wasiňski
Elsne
Jan Schwárz
Petr Bob
Lewandowský
Zik
Chojnacký
Adamský
Czej
Czejkowský
Štyrský Hradec
Krakov
Žižkov
Praha
Lvov
Eduar Waniewski
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak lze na Moravě nazírati také na
smiřovačky v Uechách o tom přináší »Moravská
Orlice« tklivý doklad. List, který přes naše vý-
strahy do úpadu hájil moravský pakt a jeho
podloudné, jenom vědomým oklamáním národa
umožněně uskutečnění kryl prostředky, důstoj-
nými celé té nedůstojné akce, píše v článku
pod titulem »Glossy z týdne« také o přípravách
k česko-německému dorozumění: »Bude to dílo
značně těžší, než vyřízená již říšská volební
reforma a rakousko-uherské vyrovnání a bude
se moci zdařiti jen při opravdovém (tiskne
tučně »M. O.«) odhodlání vlády i obou
národních táborů, která by dbajíc slavné
minulosti naší koruny a dějinného významu na-
šeho národa, zaručovala oběma národním kme-
nům v hranicích celého království naprostou
rovnoprávnost jazykovou, vytvořila v rámci tom
takové instituce, při nichž by oba národní kmen
mohly uplatňovati svou národní cenu a silu ve
prospěch svůj a nikoli na úkor druhého . . . « Jak
může psáti se zřetelem na smiřovačky v Čechách
o ohledech na slavnou minulost naší korunya
dějinné poslání národa, tedy celé korunya
celého národa list, který míval pro nás jenom
výsměšek, když jsme se opírali smiřovacímu
paktu moravskému jako nepřípustnému také
proto, že se uzavírá, bez Čechů v království,
jak může taková slova tisknouti současně
v článku, v němž docela bez obalu přiznává
věc, ovšem jinak samozřejmou, že »dorozumi-
vací akce bude obmezena také jen na království«,
že »o Moravě a Slezsku nebude již při tom ani
řeči«, na to »že žádná vážná strana ani nepo-
mýšlí« ?1 Co tedy s korunou a s národem?
M O
Čecho
Morava
moravský Orlice
Čechy
Slezsko
21
article
A dále! »Mor. Orl.« dí, že z vyrovnací akce
musí býti »docela vyloučena všelijaká záludnost
a nesmí se operovat nijakými prostředky ne-
poctivými a pokoutními«. Kde nabral
moravský list této své důvěřivosti ? Snad opravňuje
jej k ní zkušenost s Perkovým zákonem a vlád-
ním provedením tohoto zákona?! Orgán Žáčkův
se mýli, píše-li, že se dorozumívací akce povleč
patrně delší dobu; naopak, nedopadnou-li lidové
volby veskrze ve smyslu oposičním t. j. proli
smiřovačkám, bude průběh, uzákonění velmi
krátký, česká oposice pak bude míti na sněmu
nesmírně těžké postavení, poněvadž šlechta se
smiřovači bude státi proti oposici. Jest na bíle-
dni, že volby konati se budou docela v nevědo-
mosti o zevrubném obsahu »amiřovacích« osnov,
z důvodu, který geniální dr. Eppinger tak prosto-
dušně prozradil, a že veřejnost česká zví o něm
přesně až z tiskopisů sněmovních. Takový jest
aspoň úmysl. Nesmí se kromě toho zapomenout,
že »smíření národů« v Čechách chystá
se jako loyální dar zůčastněných aktivních stát-
níků a politiků k nastávajícímu panovnickému
jubileu, od kteréžto okolnosti doufají strůjeové
smiřovaček na ministerských křeslech i mimo
ně mimořádně účinný vliv agitační, nehledě ani
k tomu, že návštěva panovnikova v Praze na
utrakvistické komorní výstavě bude učiněna zá-
vislou na zdaru smiřovaček. I to má pomoc
tlačit . . . Za zmínku stojí konečně, že m oravský
list v jednom dechu sděluje pověsť, že ad hoc,
to jest k účelům smiřovacím novými ministry
krajany jmenováni býti mají Čech dr. Herol
a Němec dr. Pergelt, k čemuž připojuje
Mor
Perkův
Žáčkův
doktor
Eppinger
Čo
Herol
Němec
Pergelt
Orlický
Čechy
Praha
22
article
»M. O.« naivně pikantní zakončení: »Nemy-
slíme však, že se pověsť ta uskuteční, nebot
zdá se nám, že vypuzení obou agrárníků z mini-
sterských křesel bylo by k dorozumivací ake
předzpěvem nevalně dobrým a slib-
ným.« Skvostná to ilustrace k »opravdovému
odhodlání vlády i obou národntc h táborde,
o jakém »M. O.« básní! Nebudou-li mili sgrár-
níci ministry v kabinetu, nehrají s ostatními
smiřovačkářil
— »Der deuische Volksrat«. Z Lovosie
sděluje se dne 27. prosince: V dnešní schůzi
Volksratu bylo usneseno neodpovídati ani na
útoky českých politiků, ani na útoky řečníkův
českých schůzích, poněvadž v těchto útocích
národnostních protivníků leží důkaz, že Volks-
rat nastoupil správnou cestu.
»Volksrat« usnesl se naopak, pracovati i nadále
jako dosud, i uložil svému předsedovi, aby
všude a při každé příležitosti zájmy německého
lidu bezohledně a rozhodně zastá-
v al, při čemž může být ujištěn úplné podpor
»Volksratu«, Usnesení toto týká se zjevně ne-
dávného ediktu dra. Wenzeslause Titty k soud-
cům německé národnosti, aby odmítali české
žaloby a podání a limine. Lze se diviti, že se
Volkarat namáhal s umto usnesením ještě po
brilantním obhájení »Volksratu« a materialním
odůvodnění jeho výnosu, jehož se mu dostalo
proslulým archiválním článkem dra. Kramářev
božíhodním »Dnu«. »Vláda sice má právo vy-
dávati nařízení v mezích zákona«, psal vůdce
českého národa, »a donucovati občany státní
k jich plnění — ale to platí jen pro
nás obyčejné smrtelníky — ale
podle těchže státních základních
zákonů neplatí to pro neodvislé
soudce. Ti mají právo zkoumati
platnost nařízení a také právo in-
terpretace vykládání zákonů.« Proto
M O
Titta
Volkarat
Volksra
23
article
prý bar. Beck »ovšem Volksrat nerozpustila
nechce disciplinovati německé úřadníky«, psal
dr. Kramář. »Nár. Listy« přední náš list svo-
bodomyslný, snad jen nedopatřením volal — po
pronásledování odpůrců . . .« Naše přední svo-
bodomyslná strana plala se ovšem ústy dvor-
ního rady prof. dra. Čelakovského v památné
jeho interpelaci, jakým způsobem hodlá pomoc
jazykovému právu českému před soudy v ně-
meckých okresích, bar. Beck prohlásil, či podle
dra. Kramáře nebál se prohlásit, že zákony
a nařízení platí také pro Cheb, ale dopomoei
jim k platnosti, to už se bál, docela ve smysl
dra. Kramáře, podle něhož nelze strpěti to právě
se svobodomyslného stanoviska. Po fomto skvě-
lém obhájení platnosti Titnových jazykových
nařízení drem. Kramářem, byli by němečtí soud-
cové věru blázni, aby šetřili jazykových nařl-
zení Stremayrových a aby plnili svou přísahu
úřední, kterou skládají dle stát. zákl. zák.
moci soudcovské na z achování státn í ch
zákonů, jež stanoví rovné právo také če-
ského jazyka před soudem. Domáhati se toho,
když Němci nechtějí, jest nesvobod-
myslné . ..
— Panovníkův projev knížeti Jiřímu z Lob-
kovio. Korespondenční kancelář pražská roze-
slala včera toto sdělení: Zejtřejší „Pražské No-
viny“ uveřejní následující vlastnoruční list císa-
řův: Milý kníže z Lobkovie! S upřímným poli-
továním přijímám na vědemí, že vzhledem k na-
stávajícímu uplynutí sněmovního období odstu-
pujete s úřadu nejvyššího zemského maršálka
Mého království českého. Po více než dvě deseti-
letí, stoje v čele samosprávy království českého,
věnoval jste svoji osvědčenou sílu veřejnému
blahu s obětavou a věrnou oddaností a postavi
Beck
profesor
doktor
Čelakovský
Kramář
Titnový
Stremayrový
Němec
Jiří
Cheb
24
article
Hudba.
Hudba.
+ Symfonický koncert České filharmonie, z le-
tošních jedenáctý, uvedl k nám poprvé Maxe Re-
gera, z německých modernistů nejsmělejšího, nej
plodnějšího a srovnáme-li ho se Straussem i s Ma-
hlerem, oběma zbývaj cími hlavními představitely
moderní instrumentalní tvorby německé, také nej
hudebnějšího. Vyrostl v zásadách Riemannových
hledí uskutečniti jeho ideu o slohu budoucnosti.
totiž doprovázené polyfonii. Reger je poly-
lonikem po výtce. Také uvedené z něho »Variace
fuga na veselé thema J. Adama Hillera« op. 100o
tom svědčí. Nejsou to obvyklé formální variace,
nýbrž spíše jedenáct více méně samostatných sym-
fonických věl, v nichž drobounké, starosvětsky pro-
sté thema ukryto jsouc začasté jen jako cantus fir
mus, posluchači v bohaté, spleti prostupujících se
blasů po většině uniká, neb jenom chvílemi z roz
mělněných údů použitými figuracemi jasněji zazní
Obdivovati se musíte velké kombinační dovednost-
a lehkosti vynálezu skladatelova, ať týká se ducha
plných spojů a vytěžení themat, ať zvukových účině.
jež umí vyouditi z orchestru, jemuž sice uklád
obrovský úkol, ale jejž nerozšiřuje exotickými na
stroji, zůstávaje při obsazení celkem — až na tubu
a harfu — normálním orchestru symfonií klasických
Misty neubráníte se ovšem dojmu, že graciosní vtip
Max Re
Strauss
Riemannův
Reger
J Hiller
Misty
Ma
Český filharmonie
25
article
Hijlerův utopen je v tom veškerém přívalu tónů, že
všechna ta polyfonní umělost je sice velmi pěkná
věc, ale po čertech málo mluví k vašemu citu, že
je to moře tónů, kde by vám doslačilo několik jasně
osvětlených, krásně se, usmívajících krůpějí. Ale
fuga, jež rozševeli se na konci a stupňuje až v mo-
hutnou bouři zvuků, grandiosností a úžasností kon-
trapunktického svého mistrovství uamíří všechny
vaše pochyby. A je to při tom zcela moderní fuga.
projev svérázného ducha, žádného napodobitele sla-
rých šartek. Moderní Bach. — Dílo činí na inter-
prety požadavky obrovské. Dr. Zemánek přemohl je
se svým orchestrem úplně. Také následující podán
Cajkovského »Pathetické«, při jejíchž čarovných me-
lodiích obecenstvo oddychlo si z nezvyklého dojmu
prokázalo zdatnost jak dirigenta, tak orchestru.
Hijlerův
Bach
doktor
Zemánek
26
article
Koncert Spolku českých žurnalistů v Praze
jenž bude již v pátek 3. ledna večer v Rudol-
fině, vzbudil živý zájem i v kruzích hudebních ato
zejména účinkováním znamenitého orchestru vi-
nohradské opery pod taktovkou Čelanského
L. V. Čelanský sestavil již čtyři velké symfonické
orchestry, jež vesměs dobyly si nejlepšího uznání
První orchestr sestavil pro novou lvovskou operu
1901; z orchestru toho vyšlo nyní světoznáme
Ševčikovo kvartelo. Druhým orchestrem byla Česká
Filharmonie, jež za jeho vedení dodělala se doma
i v cizině skvělých úspěchů. Třetím byt 72členný
orchestr Lvovské Filbarmonie, jenž byl tak zname-
nilý, že po ukončení snisony nohl ihned zahájit
operní čtyřměsíční stagionu v Krakově a Lodi (v ru-
ském Polsku) a hráti každodenně operu, ačkoli pře
tím celý rok hrál pouze symfonické skladby kon-
certí. Čtvrtým jest výborný orchostr vinohradské
opery, uznaný jednomyslně kritikou i obecenstvenr
Městského divadla na Kr. Vinohradech. Mimořádným
požitkem bude zvláště provedení symíonické
básně Sukovy „Praga“. — Sedadlu od 2 d
6 K a místa k stání po 1 a 2 K prodávají firmy Fr
A. Urbánek a Mojmir Urbánek.
Čelanský
L V Čelanský
Ševčikův
Sukův
Praga
A Urbánek
Mojmir Urbánek
Praha
Rudol
Krakov
Polsko
spolek český žurnalista
Český filharmonie
lvovský Filbarmonie
Francie
27
article
Populární koncert Fr. Ondříčka koná se dne
19. ledna 1908 o 7. hod. večerní v Rudolfině. Vslu-
penky za populárních cen od 60 hal. do 2 K jsou
k dostání od 1. ledna v hudebním závodě Mojmíra
Urbánka, Jungmannova třída 14 (Hlávkův palác)
+ Jubileum „Lumíra“. Dne 17. prosince mě
malostranský zpěv. spolek „Lunír“ slavný den: do-
vršil čtyřicet let nadšeného a plodného života a ra-
dostné toto výročí oslavil jubilejním koncertemv
Plodnové burse. Program večeral sesláával owvš em
většinou ze skladeb rázu povznešenějšího, naladěných
do tónu pathetického. Pod energickým řízením sbor-
mistra p. Beneše zapěl mužský sbor Jindřichovu
novinku „Sv. Václave“, efektní lo číslo, ale poněku
staromodně přistřižené, damský sbor přednesl dvo
Ondříček
Urbánek
Lumír
Beneš
Jindřichův
Václav
Francie
Jungmannův třída 14
Hlávkův palác
28
article
nové písně Macanovy (Popěvek, z Lešetínského ko-
váře), jejichž melancholická roztouženost působivě
se odrážela ed ostatního okolí. Oba sbory se spojily
k třetí novince večera, osmihlasému chorálu „České
pisní“ od prof. Kličky, nejlepěímu bodu celého pro-
gromu, v němž sklahalel dokumentoval opětně svoj
zdatnost v ovládání techniky sborové. Památky Bend
lovy vzpomněl spolek provedením „Švandy dudáka“
stále dobrého a působivého. Part. Švandy zapěl čest
ný člen spolku p. Krtička, zosobněná to historie
sborového zpěvu našeho, svědek z oněch „dobrých
zlatých“ časů, kdy platila dobrá vůle a nadšení.
Obě poloviny progrumu byly zahájeny Českou Fi-
barmonií, která pod p. V. Zemánkem sehrála Dvořá-
kovu „Husitskou“ a Bendlův „Slavnostní pochod“
+ La Musique Tchěqus. Par Henri Hantich
Préface par Jules Combarieu. Paris, Nilsson.
Macanův
profesor
Klička
Švanda
Krtička
V Zemánek
Dvořá
Bendlův
Hantich
Jules Combarieu
Paris
Nilsson
Le Musique
29
article
Zdobný kvartový svazek leží v našich rukou. Dikto-
vala jej láska ke všemu českému, horlivá snaba
prospěti české myšlence, ať jeví se formou jakoukoli
šířením v přátelském nám světě francouzském. Nad-
šení p. Hantichovu děkujeme již za řadu propaguč-
ních publikací toho směru. Čilý a svou věcí zanicený
autor chápe se brzy pera, aby Francouze seznamoval
s krásami Prahy, brzy, aby učinil jim pojem o Če
chách a jich duševním hnutí dneška, tu píše o Hu-
sovi, tu o roce 1848 v Čechách, o státním právu na-
šem, o umění českém XIX věku, zkrátka zasazuje
páky všude, kde jeví se mu potřeba lepšího osvětlen
našich kulturních snah a naši historie v národě sic
sympathie k nám chovajícím, ale dosud nezcela o nás
poučeném. I mluvnicí českého jazyka, ten nejpolřeh
nější klíč k sblížení se dvou národů a k proniknutí
znalosti o jednom k druhému, podul neunavný tento
pracovník. Nová jeho publikace věnována je hudbě
českě. V hlavních rysech líčí spisovatel vývoj to-
hoto nejnárodnějšího umění našeho, v němž nejvíc
jsme vynnikli a nejosobitěji, ale nevynechává nic pod-
statného. První kapitola jedná od začátků až do válek
husitských, druhá o vlivu hnutí husitského a refor-
mace na vývoj hudební, třetí o hudbě v Čechách at
do r. 1860. Na to obrací se k zakladateli moderní če-
ské školy hudební, Bedřichu Smelanovi, jemuž vy
hražuje slať samostatnou, po něm týmž způsoben
Hantichův
Francouz
Hu
Smelan
Praha
Čechy
30
article
v poměrném rozměru k Dvořákovi a Fibichovi. Ostat
ním současníkům Smetanovým, literatuře a kritiee
hudební i skladatelům nejmladším věnuje přehledy su
mární. V těchto posledních třech kapitolách leccos
mohlo býti řečeno jinak, leccos vynecháno a jiné
nepovšímnuté, nebo jen letmo jménem dolčené, pro-
vedeno oběírněji. Ale vůli měl spisovatel zajisté do-
brou, a majíce na zřeteli prospěšnost celku, nechce-
me pozastavovati se nad menšími poklesky. Většina
charakteristik, zvláště mistrů hlavních, je správná
přehledy historické jsou rovněž dle dobrých prameno
zkompilovány, jenom že prameny měly uvedeny
býti buď pod čarou nebo na konci dla. Velmi zá-
služné jest uvádění notových příkladů v textu i ce-
lých ukázek v supplementu. Toť praktická propagační
stránka díla. Pojaty jsou: „Z českých luhů a hájů“
(čtyřručně) a G-dur polka Smetanova, předehra k 2.
jedn „Dimitra“ Dvořákova, finále z Fibichovy „Hippo-
damie“, Bendlova „Cikánská píseň“, scéna z 3. jed-
nání Kovařovičovy opery „Na starém bělidle“, z J.B
Dvořák
Fibich
Smetanův
Dimiter
Dvořákův
Fibichův
Bendlův
Kovařovičův
Hippo
Gdur
31
article
Foerstra „Drobné črty“ (pro klavír), z Vít. Nováka
píseň o jivách, Sukova klavírní Matčina piseň na
lůžkem nemocného ditěte, Ostrčilův tanec čarodějnic
ze „Sirolka“. Výběr národních písní českých, morav-
ských i slováckých v harmonisaci Malátově. Pivodově
i Novotného uzavírá pěkný výběr, který ovšem char
akteristiku naší hudby nijak nevyčerpává, ale scho-
pen je vzbuditi zájem, aby procitlý sám pak již še
po naznačených stopách. Dílo vkusně je vypraveno
zdařilými podobiznami Smetany, Dvořáka a Fibicha
opatřeno i četnými snímky z nejstarších rukopisných
záznamů písní a Guidenovou rukou z Blahoslavovy
„Musiky“ provázeno. Vřele psaná předmluva pro-
fesora dějin hudepních na Collěge de France, p. Jul
Combarieu, klade na srdce českým skladatelům ne-
ustávati v práci na základě národní hudby, Fran-
ccuzům či speciálně Paříži, aby seznamovali se
s hudbou českou. Jmenovitě vřele doporučuje uvedení
„Prodané nevěsty“ na jevišti konické opery a čin
v té příčině přímou výzvu na jejího ředitele p. Al-
berta Carré. Dílo dobrých úmyslů a pěkné výpravy
ozdobeno je též, vkusnou obálkou, stavící našeh
Smetanu mezi veloduchy evropské hudby, kde tako
jest jeho oprávněné místo,
Foerstr
Vít
Novák
Sukův
Ostrčilův
Sirolek
Malátův
Pivodův
Novotný
Smetan
Dvořák
Fibich
Franc
Combarieu
Fran
Carré
Paříž