ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 36115290-718b-11dc-bf21-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 27 celkem · entity: person 21, place 59, org 3
1 masthead
1. ledna 1903.
2 masthead
Příloha „Národních Listi
3 masthead
k čislu 1.
4 masthead
Strana9.
5 article Hospodářská práce r. 1902.
Hospodářská práce r. 1902. B. Z nadějí, které provázely minulý právo rok při jeho počátku, nesplnila se ani jediná Nejistotou všech poměrů počal, nejistotou končí massy nezaměstnaných ho vítaly a tytéž massy nežehnají jeho konci. Není nic pevného, ni jistého v této říši a budoueno zastřeno chmurami. Ani jediný z velikých úkolů, dle kterých předem již dáván uplynulému roku název, nevyřízen Rakousko-uherské vyrovnání, jehož krisí konči r. 1901, nalezá se v kritickém stadiu i nyní. autonomní celní tarií zatím pevně uzavřen v mi nisterských stolcích bez naděje, zdaři li se ho vyříditi parlamentně, reformní práce ve vnitřní politice obchodní zračí se zase jen na papífe, práce průmyslová ochromena všeobecnou stagnaeh a ani rolnictvu nepřinesly lepší žně úlevy. Tísen všude, na všech stranách. Bylo by ale nesprávno vykládati j jen parlamentními poměry a poli- tickými zápasy. Jsou jen jednou z ochro- mujících složek. Zvrácená obchodní za- hraničná politika tohoto státu, která systematicky podkopávala naši posici ve starých odbytištích, krátkozraký poli- cejní duch ovládající správní orgány jeho, ničívá berní politika jeho, nedostateč- nost a nepružnost dopravni politiky — jsou dalšími složkami, vadlcími volnému roz machu, které nelze přičísti na vrub nepracujícího parlamentu. Vše kvasí v této říši, není pevnosti není stability, zatím co za hranicemi vy stupují rysy nových eílů a směrů obchodní a ho- spodářské politiky.
6 article
Heslo o svobodné tržbě pochoval minulý rok zúplna. I Anglie odklonila se o nich. Snahy spojiti mocnou tuto řiši v celek jednotně ovládaný a vedený, v celek pevně do sebe semknutý a uzavřený, nabyly vrchu ostrovní říši. Politický imperialism má býti při- praven hospodářským. Jeho prvým cílem jest. zajistiti anglickým tovarům, které trpi v po- sledních létech mocnou soutěží německou, vý- hodné a privilegované postavení na koloniálních trzích. Londýnská konference, otázce télo věno- vaná, končila úspěšně a nyní budou parlamenty koloniální uváděti dosavadní hesla v pevnou strukturu zákonnou. Zastoupení anglických ko- lonií v parlamentu londýnském má býti ekviva- lentem obchodních ústupků. K němu přidruží se co nejdřive výhody pro tovary a zboží kolo- niální na anglických trzích, dovršení snu jak anglické imperimu samo sobě stačí a jak opřeno o pevně uzavřený a zajištěný trh domáci pře máhá soutěž na trzích cizích. Za stejnými cíly jde politika americké unie. Vedena vědo mím svého sjednocovacího poslání v celé Ame- rice, činí Monreovu doktrinu základem svého postupu. Dobrý stav domácího průmyslu napo- máhá nemálo hegemonii Unie v Americe. A v Evropě kontinentální hotoví se Německo k své missi, kterou si vytklo a jejímž nejbliž- ším cílem jest středoevropská aliance nebo unie hospodářská. Týž charakteristický rys, který vy- značuje imperialistní politiku Anglie, ameriek
Monreův Anglie Evropa Německo Unia v Amerika
7 article
Unie i Ruska, projevuje se i na Německu zvýšená ochrana celní. Capriviho sy stém ochodních smluv, za klesající ochrany. opuštěn. Zásady zvýšené ochrany zaujaly jeho místo. Není to jen ústupěk před agrárni agilací, jak se často praví. Nový autonomní celní tarií německý, který se stal přes noc téměř zákonem, ač tolik proroků mu véštilo pád a zamitnutí, jest počátkem nové populační politiky, jest vě- domým uzavíráním německých trhů tém, kdož nechtěji vstoupiti s Německem v bližší pomě než obchodně-smluvní Německo stalo se hlavním trhem svých sousedů; tohoto hospodářského fakta míní vy- užitkovati i politicky. Nejsou to sny, jak by se snad zdálo, ani illuse budoucna: za myšlén- kou hospodářské a pak politické hegemonie ve střední Evropě stojí mužové střízlivé úvahy, přední národohospodáři i politikové mladé říše.
Caprivi Rusko Německo Evropa
8 article
Ale zatím co zvýšená ochrana ovládá mysl státniků, nalezly organisace kartelní a trustové prostředek k překonávání jejímu vysokými ce- nami domácími a nizkými zahraničními, ukázka prostředků budoucích zápasů imperií. V tomto rámci zmítaly se světové poměrý této říše. I ona chce nastoupiti cestu z vý- šené ochrany celní, ale není to důsle dek vyšších koncepcí obchodně politických: ně- mecký celní tarif působil hlavně v tomto směru. V minulém roce zdařilo se po dlouhém jednán dosící shody co do autonomního cel- ního tarifu mezi oběma ministerstvy. Při nese zvýšení sazeb na zemědělské produkty (prý i maximální a minimální tarif obilní) a zvýšení sazeb na ty které tovary průmyslové. Cest hraběte Lamzdorfa po Balkáně a do Vídně svěd- čila by sice pro jistou změnu v zahraniční poli tice — využije-li ale vedení tohoto státu vý hodné situace pro změnu a nové směry obehodní své politiky, k emanei- paci od Německa, které si navyklo hle- děti na Rakousko jako na své »pozadl«, jehož jest srdcem, dosud říci nelze. Není ani známek toho ani dokladů.
Lamzdorf Balkán Vídeň Německo Rakousko
9 article
Není-li jistoty o zahraniční politice tohot státu, jest jí tím méně o domácí politi ce obchodní. Krisí jednání vyrovna- ciho rok počal, krisí končí. Za smutných po- měrů hospodářských. Zatím co v Německu není nedostatek známek obralu k lepšímu, doléhá na nás stagnace stále tísnivěji. Témět denně docházely zprávy o jednání obou mini sterstev a téměř denně provázely je hlasy o krisí Zůstaly ale jen hlasy — krise samé nebylo ministeria jednala po několika dnech opět a opět, zjev dokládající, že rozpory pro veřejnost zostřovány za průhlednými účely vnitropoliti- ckými. Positivním úspěchem všeho tohoto jed- nání byla úprava poměrů veterinár- ských mezi oběma říšskými polovinami. Otázka. která stála za všemi zápasy těmito, otázka r oz- luky či jednoty s Uhry, dosud není rozřešena, ač není pochyby, že k rozluce zatím ještě nedojde. Trpěly by jí příliš obě strany.
Německo Uhry
10 article
Ale nejde také jen o otázky hospodářské: daleko- sáblé momenty politické tu působl. Němcům télo říše není a nebylo heslo rozluky nesympa- tickým, protože doplňují je ideou celní unie Předlitavska s Německem. V tomto směru při nesla by rozluka částečné splnění jich starých tužeb. Proto i v minulém roce vitali Němci vo- lání po rozluce až na malé výjimky sympaticky a radostně. Ne tak slovanští národové, kterým jest idea Rakouska i po hospodářské stránce ideou spravedlnosti a poctivé rovnoprávnostia kteří přirozená stojí proti jakémukoli užšímu splynutí s Německem. V tom jest i po hospo- dářské stránce důvod, proč jsou hositeli ideje svobody a samostatnosti této řiše. Stejně jako v otázkách vyrovnání rakousko- uherského, nebylo jistoty a pevnosti ani v před- litavské obchodní politice vnitřní. Stesky n bureaukratism politické správy tohoto státu, které svěřeny různé zájmy hospo dářské, rostly dále. To bylo sice podnětem k vy- dání výnosu o respektování zájmů obchodua průmyslu, ale výnos zůstal parádním číslem v seznamu výnosů — životem nepronikl. Na papíře zůstal i zákon o podpoře průmyslu, kterým chtěla vláda vnaditi parlament k »práci« a proti kterému vyslovili se i sami průmyslníci.
Němec Steska Předlitavsko Německo Rakousko
11 article
Za to neopomenula vláda ani jediné přiležitosti, aby nevyužila německých velko- průmyslníků pro své politické účely. Zvětšené dodávky státní, urychlené jich zadávání a řadu menších ochot nechávala si platiti pelicemi průmyslníků, deputacemi jich. jichž počátkem i koncem byly výzvy k prác parlamentní. Vydávaly se spisy o hladovicích dělnících, o vyhaslých pecích, jen aby odvrá- cena byla česká delegace od svého postupu. Závěrem menších výprav byla veliká depulaee průmyslníků do českého klubu, které dodáva svou přítomností pan Hohenblum rázu solidár nosti zemědělstva — celý tento trik nepřines panu Körbrovi ani zdání úspěchu. V jednom bodu ale pracovala vláda vytrvale a soustavně. Zde nepřekážela jí ani nedělnost parlamentu ani rozvrat poměrů politiekých. Jak plodným byl minulý rok na projekty no- vých daně! Pan Böhm Bawerk osvědčil se v tomto směru mistrem ! Nebylo předmětu zda- ňovacího, ve kterém by neuvažoval. Zvýšen požadavky vojenské správy nutily jej k tomu. Poněvadž ale vláda netroufá si veřejně přiznati příčiny, proč nutno v tísní dnesní zvyšovati nepřízeň poměrů zvýšením břemene zdaňovacího, snažil se pan Böhm- Bawerk maskovati potřebu nových příjmů mo- menty jinými. Celý rozpočet přizpůsoben tomuto plánu a prosent, kterého se dostává státu zrušením cukerních premi (Předlitavsku asi 13 mill. K), nepovšimnut V život uveden zákon o daní z jízd- ních lístků, který nabývá dneškem plat- nosti, a zrak pana Böhma po dlouhém hledán ustálil se na dani pivní. Odtud jeho kon flikt se sněmem král. českého a odtud klausule vládní k sankci zákona o zemské dani pivní, že má stát právo daň tuto od země vykoupiti.
Hohenblum Körbr Böhm Bawerk
12 article
Nesluší zapominati, že r. 1 07 blíží se doba nové úpravy daňové, pan Böhm zajišťuje již nyní státu veškery daně nepřimé (speciálné i po ravinné). Ježto tedy cukerní prémie se zá- řím 1903 odpadnou a daň z listků jízdních přibude, otevirá se státu vyhlidka na z vý- šení příjmů o téměr 30 mill. K. Při tom neuvedeny výnosy vyšší něklerých danl.“ Pri normálním hospodářství vyšel by stát s dnešními svými přijmy — nepřiměřené požndavky vojen- ské, nesouměrné ani se silami poplatníků anis hospodářským s'avem státu, podlamují rovno- váhu rozpočetní. Není dobrým znamením, že vláda tohoto paktu přiznati nechice. Otevřenost a pravda jest jediným pevným finančhím zá- kladem států. Přiklad Anglie jest v tom směru zrovna klassickým. Této základny vzdala se v uplynulém roce správa tohoto stálu . . . Doléhala-li nepřízeň poměrů na průmysl, obchod a zeměnělství tohoto státu vůbec, do léhala na českou práci tím více. Naše česká hospodářská bilance není v minulém roce radostnou. Svítaly nadějev jeho příšti, zdálo se, že raší to novou pracía novým vzmachem — ale síly nerozvinuly se zúplna a mnohou naději spálil mráz. Někdy bez naší viny, někdy naší vinou. Nemalé jsou úlohy našeho hospodářského snažení. Zlomení nadvlády německého kapitálu v zemích českých, emancipace od německého kapitálu a od něme- ckého peněžnietví (zde pokročili jsme nejdále), hospodářské sliti národa v pevný celek ve všech zemích koruny, zaměstnání českého člověka doma v českém průmyslu, rozšíření vzájem- nostních snah hospodářských na ostatní Slovany — jaké to veliké, jaké to dalekosáhlé úkoly Co zdařilo se nám z nich v roku minulém?
Böhm Anglie
13 article
Nových českých podniků nepři bylo valně a u starých působilo začasté mnoho starších chyb. Projekt české z brojovky po- chován úplně, za to úspěch lázní luhačo- víckých byl úplný. Založení nové české akciové společnosti slévárny písem stalo se teprve koncem roku; celuloska v Tur- čanském svatěm Martině chystá se k práci. Na poli soukromého podni- kání lze konstatovati zvýšenou práci českého průmyslu textilního, založení dvou lihovarů četné zvětšení starých závodů. Méně potěšitel- ným zjevem jest, že Ústřední banka českých spořitelen, tento důležitý článek naši peněžné organisace, do té chvile není zřízena a že bylo nutno české spořitelny zrovna mocí doháněti k podniku, který Němcům v Čechách tak pomáhá a tak se osvědčuje. C zjasňuje tuto trpkou zkušenost, jest okolnost, že veliké české spořitelny byly s výše svého poslání a že činily v tomto směru, seč byly. Naše záložnictví postiženo bylo smutnými dějí. Několik defraudací překvapilo veřejnost, defraudace ve Svatováclavské záložně byly největši.
Martina Němec Čechy slévárna písmo
14 article
Jsou to těžké rány, které stihly naše záložnictví, tak úspěšně se rozvijející a konající v obrovské většině svědomitě své úkoly. Ale i toto zlo přínese snad jedno dobro: konečné překonán šlendriánu, který se často u nás roztahuje. V živolě hospodářském jest přesnost vším. Zde muži racionalně pracujícímu jest kontrola vílanou a nutnou. Kdo svědomitě pracuje, rád předkládá práci svou cizímu úsudku, vždyť jest mu nej- větší odměnou, když takto se konstatuje jej správnost a poctivost. Nezapomínejme, že naše záloženská organisace, která vykonala tolik dobrého pro náš rozvoj, stoji a padá jedině důvěrou, tedy vysoce mravním mo- mentem. To ale předpokládá celé a řádne muže na místech zodpovědných. Defraudacemi ukázalo se však, že v obrovské převaze jest naše záložnictví na pevnýcha solidních základech — radoslný mo- ment v tolika zlech. Obtíže sanační Svato- václavské záložny poučí snad i členstvo o jeho povinnostech k záložnám vůbec.
15 article
Naše bankovnictví nemělo příznivý rok. Všeobecná stísněnost působila i na ně. Vy- kazují-li přes to české bankovní ústavy pěkne výsledky řinanční, svědčí to jen pro jich dobré vedení. Lze-li chváfřti jejich čiste bankovní politiku, nelze začasté bezvýhradně schvalovati, jak rozuměly nebo nerozuměly po slání svému jako české banky. K onomu vůd- čímu úkolu, o kterém na schůzi textilníků mluvil prof. Bráf, dosud se nepropracovaly, ač sem tam není nedostatek náběhů. Ale konečně: vše jest otázkou vývoje a nesluší podceňovati mo- ment, že české bankovní závody skoro veskrze mají po čistě bankovní stránce pověsť dobrou, ba znamenilou. I to jest předpokladem naší emancipace peněžní od Vídně, protože i český kapitalista, ukládaje své poníze nebo užívaje českých bank, pla se po jich obchodní pevnosti a solidnosti. Základy ku práci budoucna jsou tedy dány. Bylo by nesprávno na tomto místo neoceniti fakt, že filiálkami na Morav snaží se pražské banky soustřediti české peněž- nictví do Prahy. Pro rok příští pomýšlí se po kračovati v tomto směru.
profesor Bráf Vídeň Morava Praha
16 article
Nejsou-li podnikatelské funkce českého k pitálu v minulém roce přiliš růžovy, zachmuřen výhled zpět velikými ztrátami v burso ních spekulacích. Lidé diskvalifikovaní dobrodruzi s minulosti hokynáře stali se nevy chovaností a důvěřivostí našeho obecenstva vůdei českého kapitálu v bludišti spekulace bursovní. Není divu, že ztráty byly ohromny a že okla- maní dovolávali se veřejnosti. Jich osudy jsou snad jiným výstrahou do budouena. Že nesmy- slná spekulace nevedena jen z krámků bankét ských, ale i odjinud, není jasným přiznakem našich poměrů. Dle pravdy nutno však konsta- tovati, že těžisko bankovní speku- lace bursovní leželo v pražskýc německých bankách. Nejen při speku- laci alpinkové, ale i při Schodnici. Pokud vyšla z toho rámce i tam, kde jí nemělo býti, nutno to považovati jen za episodu, která se zajiste opakovati nebude.
17 article
Hospodářské soustředován národa ve všech zemích koruny české má své určité úspěchy. České kupectv zakládá si své závody v Čechách i na Moravě českých podniků na Moravě přibývá a i odbyo jich tovarů v království, heslo svůj k svému. tak výdatně pomahající při dobývání měst mo ravských, vábí české obchodníky do markrab ství — vše momenty vážné pro paralysování hesel, podrývajících vědomí jednoty národa, vy cházejících začasté i z klerikálních směrů če ských. Výdatným pomocníkem při tom byí ovšem i boj kapitálu německého proti nám, který v mínulém roce jen se- sílil. České dělnictvo vyháněno z Německa, dráždanští obchodníci odmítají přijímati české objed- návky a invase německého kapitálu z říše do Čech a Moravy roste. Řada nových podniků povstala v Čechách a na Moravě v mi- nulém roce německo-řišským kapitálem, který také zajišťoval na půdě naší vlasti kut a e a vodní práva, vážná to výstraha pro nás a naše snahy! V tomto proudu, který se nese za sesilením naší sociální a hospodářské závis- losti na německém kapitálu, jest zmařen projektu české tkalcovny v Z- břehu dvojnásob smutným u chmurným.
Čechy Morava Německo
18 article
Vzmach české podnikavosti na Moravě do kumentován i vítězstvím českých kandidátů do olomoucké obchodní komory. V této dosavad německé korporaci zasedlo nyní deseo českých členů, kteří svědomitě konají svou po- vinnost, korunujíce takto znamenité dílo dra Přikryla. Boj rovnoprávnostní v komoře dosut není dobojován a enad bude nový rok svěd kem, jak boj odtud přenese se do všech ob chodních komor s českou většinou a menšinou. Trudná a těžká jest cesta českého liduz právem Výprava českých průmyslníků obchodníků na Rus, do Polska a na Balkán, způsobená známými událostmi vře- senskými, byla pokusem o sesílení slo van ských vztahů hospodářských. To- co koná Živaostenská banka prostřednietvím své vídeňské filiálky v Lublani a Dalmacii, tomu měla raziti výprava tato dráhu i zde. Vše stálo proti ní. Zahraniční politika obchodní tohoto státu, která způsobila, že ruská celní politika stojí dosti příkře proti zboží z Rakouska. i podkopnická práce vídeňského sdružení rusko- rakouského. Pro české pionýry nezůstala vý- prava bez velikého naučení. Jedním z prvých jest, že nutno výrobu přizpůsobiti vkusu kupeů a že jen takto a solidnosti lze čeliti německé soutěži. Snad nesplnila výprava mnoho sangui nických nadějí, ale i to není na škodu: hospo dářská práce jest prací krajně reelní a krásná hesla působí tu jen tenkráte, ldyž za nimi stoji výsledná práce. Odběratelská ochota, vznícená politickým momentem, jest pomocnikem jen do- časným. Ale připravuje půdu. Čeští průmyslní i šli ji hned kypřiti. Není pochyby, že styky na- vázané neochabnou a tak proražena hráz. Bude ovšem nutno přizpůsobiti i agendu některých našich bank těmto vztahů m. Právě po této stránce bylo překážek hojně.
Přikryl Morava Rus Polsko Balkán Lublaň Dalmacie Rakousko Živaostenský banka
19 article
Jak patrno, roste porozumění pro českou práci hospodářskou, roste porozumění pro po- suzování otázek hospodářských s našeho če- ského hlediska. A již ozývají se ryčné protestní hlasy německé proti této nové české politice hospodářské. Vídeňská obchodní ko- mora dala nepokrytě výraz svému hněvu nad emaneipačními hospodářskými snahami českého národa, proti kterým také tak ostře vystupovaly politické úřady, zvláště na Moravě. Ovšem dosud málo se nám zdařilo. Na počátku dráhy ale nelze sníti již o dokonaném díle. Budí se teprve smysl pro hospodářskou práci a pro toto české probuzení hospodářské přinesl minulý rok ne- jeden úspěch. Svými špatnými i dobrými strán- kami. Naučil nás především více důvěřovati jen v sebe. Boj s vládami nutil k rozpnutí vlastních sil a způsobil emancipační snahy i v oborech jiných Krátké jarní zasedání sněmu zemskéh povoláno k řešení vážné otázky: finan zemských. Důsledně ke snahám osamostat- ňovacím pokusili se čeští poslanci povolením zemské dávky pivní dáti základ samostatným zomským financím. Že snaha neměla toho
Morava
20 article
úspěchu, jaký zamýšlen, spočívá v poměre ch, ve kterých hlavní úlohu hraje vláda. Ji šlo o to, aby daň pivní zachována byla státu a aby království časké nepoštavilo se na vlastní finančni základ. Zmar jednoho pokusu není ale ješlě zmarem ideje samě! Ale nejen po této stránce pracováno k osamostatnění od Vídně. Poze m- štění škol řemeslnických jest důsled- kem téže politiky, důsledkem jistě správným dobrým. Ještě jedna vážná otázka připadla sněmu v minulém roce: Otázka vodních dráh. Povolené zemské subvence pro velké dílo ka- nalisační a zákon regulační byly vý- sledkem pilné práce. Vládním zasažením dostal se ale zákon kanalisační v jiné koleje, než do kterých chtěl svésti ho parlament. Není možno na tomto místě rozevírati historii vodních dráh a historii vládní snahy, aby celý program zá- kona, který pokládán a povolen jako úspěch politický, změněn v nový present Vídni a v nový prostředek hospodářského odloučení Moravy o Čech. Naděje, které kladl český Jih v zákon. vládní pamětní spis sežehnul a z celého díla dostává se Čechám jen úprava Vllavy v obvodu Prahy a splavnění části Labe. A tak ukázala vláda opětně, jak vážně myslí to s prací hospo- dářskou a jak daleka jest spravedlnosti k národu českému i po stránce hospodářské. Do nového roku vstupujeme s heslem boje proti vládnímu programu o stavbě vodních dráh v první pe- riodě stavební 1904—1912.
Vídeň Poza mštění Morava Čechy Praha Labe
21 article
Veliké otázky politiky dopravní jichž jest vodní zákon částí, stály po celý rok na programu dne. Leden minulého roku zahájen úvahami o zvýšení sazeb dopravních a rok končí zvýšenými sazbami osobní dopravy na dráhách soukromých, zatím co vláda připra- vuje revisi sazeb dopravy nákla- dové. Passivnost státních dráh nezměnila se ani v minulém právě roce, dů sledně prolo, že nezměnil se s ystém žel ez niční politiky tohoto státu. A zase opa kujeme: důvod passivnosti dráh není v saz bách, ale v celé soustavě, která zanechává vý nosné tratě v rukou soukromých a stát zatě žuje tratěmi nevýnosnými. Za tohoto stavu není divu, že otázka se státnění největších dráh soukromých (Spo- lečnosti státní dráhy, severozá- padní dráhy a severní cís. Ferdi- nanda) hýbala všemi myslemi. Pro nás má toto sestátnění potud význam, pokud jde o zlo- mení germanisace, které dráhy tyto slouží,a pokud nám jde o revisi dopravní politiky, která jest přímou negací našich hospodářských snah. Otázka sestátnění tratí společnosti státních dráh byla vládě nejvítanější, protože by taklo stát ovládnul trať sprostředkující obchod mezi oběma polovinami říšskými. Ale pan dr. Körber učiníl z otázky hospodářské, která měla státu nejvíce prospěti, olázku politiekou, otázku koncesse Če- chům — moment, proti kterému jsme se ostře a důrazně ohradili. A tak vstupujeme v nový rok s nerozřešenou otázkou i touto. Že ale stát nebude moci již dlouho odklá dati řešení své železniční politiky, pro to mlu rozpočet hodně hlasitě. A také jde jen o to, sbychom i v přišům roce stáli i v této otázce na stráži svých českých zájmů. Nejen v parla- mentě, ale i ve svých obchodních ko m - rách, které někdy nedosti chápou své české poslání hospodářské, ač nelze jinak než plně uznati jich prácí za minulý rok.
doktor Körber spo
22 article
S dopravními zaměstnávaly stát vážné otázky konversní. Mocná poptávka po u-kládacich papírech, která ovládal bursy po celý rok a která dokumentovala ne- ochotu kapitálu k práci podnikatelské, byla stlnou vzpruhou ke konversi vysoko zúročitel- ných státních papírů. Konversí akei dráhy Karla Ludvíka zahájeno kon- versní období, v němž následovala zdařilá a úspěšná konverse uherské renty a jejímž vreholem měla býti konverse společn renty státní. Ale tento pokus se zatíi rozbil o otázku, kam má připadnouti zisk její. V Předlitavsku trvá ze správně dle zákona na stanovisku, že zisk konverse má připadnouti jen zemím neuherským, prolože podil Uher na zúročení a umoření dluhu státního společného jest zákony z r. 1867 pevně a nezměnitelně určen. V Uhrách trvají ale na tom, proti znění zákona, že Uhersku podíl na zisku přísluší. hrozíce pro případ, že se nevyhoví, zaplatiti hotově kapitalisovaný svůj podil na státním dluhu společném K nerozřešeným otázkám vy rovnacím dřuží se zde nová. Trh peněžní vyznačen nejlépe snížením úrokové míry rakousko-uherské banky která prožívá jeden z nejnepříznivějších svých roků. Je přirozeno, že v tomto rámci nevedlo se průmyslům dobře.
Karel Ludvík Předlitavsko Uhry Uhersko
23 article
Jediný průmysl textilní měl výhled- nější situaci. Zaměstnanost závodů bavlnář- ských rostla a také odbyt tovarů. Dobré žně roku 1902 naděje jen zvýšily. Nebezpečí přislo ale letos odjinud. Z Ameriky. Spojené státy, které jsou jedním z hlavních dodavatelů bavlny, snaží se spekulačními pokusy zvyšovati ceny. Speku- lace opírá se v neposlední míře o nespolehlivé a zúmyslné nizké úřadní odhady sklizňové. Pr tom sleduje Amerika ještě jiný cíl: zpracovati bavlnu v přádelnách a tkaleovnách vlastnícha nedati Evropě suroviny. Odtud pokusy Německa a Anglie, pěstiti bavlnu v koloniích a odtud také stoupání cen, ohrožující vážně prosperitu našeho průmyslu bavlnářského. Průmysl vlny, ju ty. hedvábí měl příznivější rok; totéž nelze. bohužel, říci o průmyslu Inu. Pro průmysl textilní jest otázka jednoty s Uhry otázkou přímo stěžejní. Pro nás jasnou události jest konstituo- vání se Spolku českých textilníků které přineslo radostné překvapení, že v českýel rukou nalézá se více než půldruhéhosta textil- ních závodů (mezi nimi řada velikých) a že tentc průmysl stále roste a mohutní. Dosavadní ne- úplná statistika ukazuje, že české textilní závody zaměstnávají na 25.000 lidí — slušný to věru úspěch!
Spek Amerika spojený stát Evropa Německo Anglie Uhry
24 article
Méně radostny jsou výhledy průmy slů zemědělských. Pivovarství nevy- vázlo ještě z tlaku roku 1901, sladovnictv hrozi přijetím nového celního tarifu německého rána netušeného dosahu, průmysl lihu trpí ne- dostatkem odbytu. Co pokusů učiněno o usnad- nění užitilihu ktechnickým účelům — marno dosud vše, pokud snahy se rozbíjejí o krátkozrakou fiskalistní politiku státu. Ale i rozvrat ve vlastních řadách průmyslníků přinesl minulý rok a sice v základní otázce rozvrhu kon- tingentového. Průmysl cukerní stojí před no- vou situaci. Rok loňský přinesl dohodu brus- selskou a rok příští přinese nové poměry. Budou požehnáním čí úhonou? Úsudek jest obtížný. ale tolik jest jasno, že dosavadní cukerní poli- tika byla neudržitelnou. Co ale stěžuje budoucí situaci, jest ústupnost vlády proti Uhrám, kterým se bez hlubších důvodů hospodářských má do- stati úhrady domácí cukerní spotřeby. A po Uhrách volá potom i Halič! Kartel cuker ni na poslední kampaň za dosavadních poměru sjednán loni po dlouhém a trapném jednání- Kampaň 1902—1903, pokud lze výsledky její přehlédnouti, není nevýhodna (hlavně menší vý- robou, tedy zmenšením úžasných zásob), kle- sání cen maří ale úspěch.
Uhry Halič
25 article
Průmysl železa země zorganisován. V kartelu železářském utvořena v uplynulém roce organisace, již co do přísnosti a pronikavosti tento průmysl ještě neměl. Zel, že organisace ovládána lidmi, kteří jí využívají k drancování domácího trhu. Zvýšení cen železa bylo prvním jejím důsledkem. Ruku v ruce s poli- tikou cenovou jde politika koncentrace vý- robný, provozovaná hlavně pražskou že- lezářskou společností. Méně výhledný jest stav průmyslu petrolejového. Nezdar kartel- ního jednání, provázený nečistou afférou Schod- nice, ukazuje, že nastává boj velikých proti ma- lým. Klassická země kartelů — Rakousko — končí uplynulý rok ve znamení kartelů. Deprese průmyslová byla úrodnou půdou k jich vzniku. K uvedeným připojil se loni ještě kartel ky se- liny uhličité, cementářský, buvo- lin, karbidu, měďařský, surového skla, omailáren, zreadlového skla a j. Snahy o kartel lihový defintivně pochovány. Bylo hojně nadějí, že uplynulý rok přinese alespoň částečnou úlevu rolnictvu, tísně- nému poměry snad nejvíce. Výsledky ž ní slibo- valy mnoho. Loňská žeň v Předlitavsku jest jed- nou z lepších, třeba se zpozdila o 14 dnů. Skli- zeno žita 20—21,pšenice 12.5—13.5, ječmene 14.5—15, ovsa 18.5—19 mill. q. Ovšem i za tohoto výsledku jest nutným dovoz, hlavněz Uher, které měly také dobrou žeň. Ceny obilní zůstaly ale daleko za očeká- váním a tak nestala se žeň tím, čím býti měla. Organisace uherských mlýnů mařila také mnohé naděje a vývoz dobytka do Ně- mecka, který v posledním roce značně vzrostl. nemohl nahraditi ztráty jinde a z let minulých. Boj proti českému ječmenu, oznamovaný z Německa novým celním tarifem, zostřuje situaci beztoho kritickou. A k tomu všemu druží se ještě znevýhodněné a zmenšené pěstění řepy — vše momenty, které nevěsti pěkné budoucno .
Rakousko Předlitavsko Uhry Německo
26 article
Není proto divu, že z kruhů rolnických ozývá se nespokojenost, že mohutní hesla o zákonných ce- nách obilních, o jiných illusích. Ale i při tom všem nezapomíná se na roelní řešení otázky úvěru zemědělského a otázky orga- nisacírolnických. Zákon o nucených společenstvech rolnických přinesl nový podnět těmto snahám. Zrušení termíno- vých obchodů bursevních s obilíma moučnými výrobky v Předlitavsku, vynucený rol- nictvem, nepřinese asi vše, co čekáno. Snad zlepší se jeho výsledky zákazem obchodů těchto i v Uhrách, jak začíná se tam žádati. Rolnictvo české vyložilo loni své požadavky v řadě sjez- dů (v Pardubicích, Nové Kdyni, Vyškově, Tá- boře a j.) V „Zemědělské politice“ do- stalo se mu znamenitého listu a ve sděleních Agrární ankety pořádané zemědělskou ra- dou pro král. české, obsáhlém to díle, cenného materiálu pro poznání stavu zemědělství. Otázky stavu živnostenského nevy- kazují valně pokroku. Zákon (nov. k živnosten- skému řádu) o hledání objednáveka úpravě obehodu podomního jsou jen zlomky toho, čeho živnostnictvo se domáhá. Ale při tom jest potěšitelným moment, který zdů- razněn neobyčejně posl. Kratochvilem, moment svépomoci, lámající dosavadní víru v jedině spásnou pomoc vládní. Z toho poznání rodil se živý ruchorganisačni, rostly snahy po- jišťovací, mohutněl odborný tisk, po- vstávaly pokusy o organisacevýdělečné — vše to pěkné vyhlídky v práci budoucna. Všeobecnou depressí trpěl ovšem stav živnosten- ský rovněž značně. Nutnost dávati veliké úvěry stěžovala mu jeho postavení tím více a tak došlo k snahám upraviti otázku tuto, k snahám, kterým by měl každý včasným placením vycházeti vstříe.
Kratochvil Předlitavsko Uhry Pardubice Nová Kdyně Vyškov Tá
27 article
Pomocná akce živnostenská pražské komory rostla i letos, a také zemská akce slibněji se rozvinula — bylo by ale věru na čase koruno- vati ji sezemštěním technologického musea praž- ského a organisováním správy živnostenské samosprávě zemské. Státní akce živnostenská letos ani nepodala o sobě zprávy. Obraz nebyl by úplným, kdybychom přešli otázky českého dělnictva. Nezaměst- nanost dolehla na ně v míře nebývalé a při tom odsunuty poměry politickými otázky soeiální po- litiky zůplna. Otázka starobního a inva- lidního pojištění, tak nutná a naléhavá. otázka reformy pojišťování úrazové- ho, otázka bytová — vše to odsunuto v době. která nemůže býti vážnější. Žel, že neplnily alespoň často ani naše samosprávné korporace to, co bylo jich povinností po této stránce. Nejsme národem aristokratů a náš boj ve zněmčeném uzemí vede vlastně český dělník! Neveselý jest pohled na minulý rok. Ale není příčiny k nářkům. Mnohé z oběti ukládá nám náš boj politický, mnohé úlisky nava- leny na nás vládami, které chtějí přemoci naše snahy politické tísní hospodářskou, a mnohé jsme také sami zavinili. České uvědomění hospodářské. vědomá hospodářská práce na povznesení síly ná- roda ještě se nerozvinuly. Spí a jen sem tam pro- citují. Ale i tak šíří se poznání, že bez moci hospodářské neni moci politické, poznání, ze kterého odvozují Němci svůj nárek na výsadní postavení v zemích českých. A nás úspěch není přece ničím jiným než o tázkou moci. Nové doby žádají nových pro- středků a česká politika hospodář- ská a sociální jest jedním z hlav- ních. Její úkoly svítí v budoucí rok. Úkoly těžké a zodpovědné, úkoly vyžadujicí cele může. Náš zápas se šíři, nechť šiří se i naše moc a naše vědění. Ve znamení trnité práce
Němec