ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 35fdf1a0-718b-11dc-8834-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 100, place 64, org 15, work 3
1 masthead
Strana 2:
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. ledna 1903
4 masthead
Císlo1.
5 article
nosti dne 2. srpna, kdýž se uzavřel poslední ze sněmů zemských, jež zasedaly od. 21. června. Dne 31. srpna otištěn byl v „Národních Listech“ misdrojský list dra. Pacáka, v němž se oznamo- valo vládě, že všechny její naděje na vyřízení uherského vyrovnání jsou marny, dokud se če- skému národu nedostane zadostučinění za urážku, způsobenou mu 17. října 1899 hr. Clarem. Přes to vláda smiřovací konference česko-německé nesvolala ani v záři a teprve dne 14. října, dva dni před zahájením podzimní kam- paně říšské rady, odevzdal dr. Körber zúčastně- ným stranám své jazykové „zásady“ pro Čechy a pro Moravu, v nichž nepokrytě upravuje cestu státní němčině, Moravu prohlašuje jazykově za smíšenou, Čechy děli ve tři jazyková územi různými právy a vnitřní úřadní češtinu omezuje prostorem co nejužším. Následkem toho česká delegace prohlásila hned druhého dne, že o Körbrových „zásadách“ ani jednati nelze a ohlá- sila vládě nejostřejší opposici „dle zvyků rakou- ské sněmovny Dne 16. října zahájena říšská rada a dr Körber hned v prvé schůzi vystoupil tak ostře proti české delegaci, že dr. Pacák ve své od- povědi Körbrovu řeč nazval infamil. Na Körbrovu hrozbu, že rozpustí sněmovnu a odvolá se k vo- licům, české národní strany uzavřely mezi sebou „volební kartel“, čímž odrazily ránu, drem.
doktor Pacák Körber Körbrův Čechy Morava
6 article
Körbrem proti nim namiřenou. Česká delegace splnila hrozbu, učiněnou 15. října. Podala tolik pilných návrhů, že jimi zatarasila na dlouhé měsíce cestu k jedna- címu pořadu, na němž se nacházela nová branná předloha, rozpočet, nový tiskový zákon atd. Nie nepomohlo, že z kabinetu Körbrova zmizel velmi neoblíbený ministr justice baron Spens-B oo- den, který pro churavost podal demissí, jež byla 17. října panovníkem přijata; správcem uprázdněného ministerstva stal se téhož dne dr Körber, tak že mu k dosavadnímu předsednictvu v kabinetě a k portefeuillu vnitra přibyl ještě jeden portefeuille. Ve sněmovně jednalo se jen o tom, co připustila delegace česká.
Körber
7 article
Po dvou nedělích dr. Körber změknul a z rozpravy o jeho prohlášení v prvé schůzi ozná- mil na pohoršení Všeněmeů, že jest v Rakousku jako státě nenárodním nemožno prohlásiti něm- činu za jazyk státní. Uznal též kabinetní list císaře Ferdinanda z r. 1848 a mluvil velmi smíř- livě k delegaci české; ta však mu odpověděla požadavkem skutků a ne slibů. Vyslán tedy opět dr. Rezek, aby prostředkoval mezi drem. Körbrem a Čechy, kteří přerušili všeliké spojení s předsedou ministerstva. Dne 16. listo- padu dlel dr. Rezek v Kutné Hoře u dra. Pacáka a v následujících dnech vznikly pověsti o nove koalici, do níž měli býti pojati Němci, Poláci Čechové. Tu konečně uznáno, že v jazykové otázce musí se něco státi. Věc urycllilo brutální pro- hlášení Funkovo, že Němci za žádných podmí- nek nepřipustí úřadní češtiny. Již 20. listopadu zvolili Němci z Čech, vybidnuti hlavně drem Bärnreithrem, zvláštní komisi, jež měla vypra- covati návrh smíru česko-německé ho. Po dlouhém otálení německý návrh dne 4. prosince uveřejněn, ale, jak bylo možno oče- kávati, zklamal v táboře českém. Němeům nešlo o smír, nýbrž napsali svůj návrh jen z donu- cení a napsali jej tak, aby pro nás byl nepři- jatelným. To stvrzeno českým memorandem, vy- dne 17. prosince. Poněvadž však jak i Čechové neodmitli účastenství v konferencích, svolány tyto drem. pa den 3. ledna 1903. stávkách mezi projednáváním pilnýeh řízeny také některé zákony, ovšem jak
Körber Ferdinand Rezek Čecho doktor Pacák Němec Polák Funkův Bärnreithr Rakousko Kutná hoře Čechy
8 article
Schválen prodej některých státních ne- movitostí, vyřízen po několikerém jednání zákon o termínových obchodech s obilím ve znění, sta- noveném panskou sněmovnou, zákon o podom ním obchodu a zákon o snížení ceny dobytčí soli Když bylo dne 16. prosince do panské sněmovny povoláno nových 27 doživotních členů, mezi ni- miž též dr. Tomáš Černý, prof. dr. Em. Ot biskup dr. Mart. Řiha, hr. Jindř. Clam-Martinie čtyři Poláái, jeden Rusům příznivý Haličan Vladi slav Fedorovič a Chorvatům příznivý hr. Manír Borelli, byla dne 18. prosince řišská rad odročena, aniž se dostala k jednacímu po- řadu, nevyřídivší ani zatímný rozpočet n rok 1903. A tak přišel ke cti opět § 14., na jehož zá- kladě celý kabinet oznamuje v posledním čísle letošních úřadních novin, že si zatímný rozpočet na prvě půlletí r. 1903 povoluje sám. Kratičkým novoročním zasedáním zem- ských sněmů, z nichž osm lefos na podzim nově zvoleno, skončil politický rok 1902, jak byl za počal, ale již bez těch nadějí, s nimiž vstupoval do života. Dědictví, jež odevzdává svému ná- stupci, jest všeobecné zklamání a všeobecná ne- jistota. Nám Čechům pak ukázal r. 1902 na novo, že z Vídně nesmíme se naditi ničeho dobrého a že veškera naše budoucnost spočívá jen v nás samých, v našem vědění a v našt práci. O politických poměrech v jednotlivých ko- runních zemích rakouských a v zemích koruny sv. Štěpána promluvíme příště.
doktor Černá profesor em Otakar Mart Řiha Jindřichův Martinius Polááe Vlad Fedorovič Chorvat Manír Borelli Čecho Štěpán Vídeň panská sněmovna
9 article
Z Černovců, 27. prosince. (Činnos ukrajinofilské mládeže.) Domácí spo- ry mezi přívrženci ruské národní strany a ukra- jinofily přiostřily se během posledního roku ne- jen v Haliči, nýbrž i v Bukovině. Jest to tím více politování hodno, že spory při každé příležitosti rozjitřuje ukrajinofilská mládež, kdežto parla- mentní zástupcové obou směrů pracují celkem svorně, nacházejíce na všech polich veřejné čin- nosti tolik společných zájmů a společných ne- přátel, že mohou klidně své osobní různosti na čas odložiti. Nový nepěkný doklad své nesnášeli- vosti podala ukrajinofilská mládež černovecká tyto dni při pohřbu fínančního rady Jana Ty- minského, jenž byl až do smrti přispivajicím čle- nem ruského akademického spolku „Karpat“ Tyminský přes to, že nezapiral své ruské smý- štení, těšil se vážnosti ve všech černoveckýeh kruzích a jeho pohřeb konal se s nevšedními po- ctami. Nad jeho hrobem promluvil nejprvé farař Bejan, po něm vrch. fin. rada Mayer; když však se s dovolením konsistoře ujal slova předsedn „Karpatu“, aby vzdal jménem spolku poslední díky svému podpůrci, spustil „sbor“ žáků ru- ského gymnasia a učitelského ústavu, pod ve- dením professora Klema a katechety Semaki ohlušujicí zpěv, v němž přes napomínání kon- sistoriálního rady Manastyrského a jinýeh du- chovních, pokračoval pokaždé, když se předseda
Jan Tyminský Mayer Klem Semaki Černovec Halič Bukovina spolek „ Karpaty Manastyrský
10 article
„Karpatu“ znova a znova ujímal slova. Ruská řeč nad hrobem Tyminského byla skutečně uml- čena; členové „Karpatu“ odcházeli ze hřbitova ale gymnasijní mládeži, vedené professorem a katochetou smýšlení ukrajinofilského, neposta- čilo, že umlčeli své odpůrce; provázeli je ještě na hrbitově nadávkami a výkřiky: Pryč odtud. barbaři! Pryč s barbarským jazykem! atd. Bar- barským jazykem nazvali bukovinští ukrajino- filci jazyk Puškina, Gogola, Turgeněva a Tol- stého! Lépe ovšem svou vlastní kulturnost ani nemohlí prokázati.
Puškin Gogol Turgeněv Tolo
11 title
Politické zprávy zahraničné.
12 article
V Praze, 31. prosince.
Praha
13 article
Lamzdorf. Dnes se pokračuje ve Vídni v porzdách obou zahraničných ministrů. K čemu vedlo vče rejší jednání, ještě známo není. Uherské listy mají zajímavé zprávy o Lamz- dorfově pořízené v Niši. Lamzdorf přivezl král Alexandru vlastnoruční list carův, velmi dů- věrný a přátelský. Král byl jím tak radostně dojat, že se stal přístupným i ruskému přání. aby se vyřídila srbská následnická otázka. Více se prozatím neproslýchá. Uherské listy vědí také, co se stane na Balkáně, nepodaří-li se Rusku tamní poměry urovnati po dobrém a neprojeví li Turecko dost vůle a ráznosti prověsti v Makedonii dostalečné reformy. V tom případě došlo by k rozdělení Balkánu podle tohoto rozvrhu: Rakousko-Uhersko by okupae Bosny a Hercegoviny proměnilo v trvalý zábor. Černá Hora by dostala Novopa- zarsko, tak že by její hranice dotýkalase srbské. Na přimoří zřízena by byla A lbani jako knížectví; patřila by Italii, ale náměstkem krále italského byl by tam černohorský kněževič Mirko, bratr italské královny. Jižní Albanie, kde jest město Janina, připadla by Řecku území toto jest odlehlé od Adrie a přileble k moři Egejskému. Srbsko by dostalo zá- padní Makedonii až po Solun; vý- chodní Makedonie připadla by Bulharsku a Thrakii až k Bosporu ponechalo by si Rusko, čímž by se stalo pánem nad průlivy.
Lamzdorf Mirka Adrie Vídeň Niš Balkán Rusko Turecko Makedonie RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Černá Hora Albánie Janin Řecko Srbsko Bulharsko Bospor Novopa
14 article
Poláci pod německým jhem. Petrohradský »Kraj« uveřejňuje rozmluvu kterou měl jeden jeho redaktor s členem pru- ské sněmovny panské, Josefem Koscelským, Po- lákem, který dlouho myslil, že bude možno spojiti polské i pruské vlastenectví. Pan Koseel- ski myslí, že bude zapotřebí, aby Poláci ze 13 mandátů na pruském sněmě několik odstoupil socialistům, tak že upletou na vládu bič a nej- vydatněji se jí pomstí. »Dziennik Berliňski« nesouhlasí s panem Koscelským a myšlenku jeho nazývá politikou zoufalství. Píše: Bič na pruskou vládu uple- teme mnohem spíše, zvolíme-li z vlastního lůna muže, kteří věděním, prací a politickým charak terem vyrovnají se Beblům a Singrům a pove- dou si v obraně práv polské národnosti tak sta- tečně, jako tito v obraně proletariátu.
Polák Koscelský Koseel Dziennik Berliňski Singr ský sněmovna
15 article
Poloúřadní »Berliner Politische Nachrich ten« oznamuje, že hový rozpočet pruský obsa- huje jako prvou lhůtu 900.000 m. na zřízení rolnického ústavu v Bydhošti, jehož účelem bude germanisovati polské rolnictvo. Za stej- ným účelem bude z Poznani zřízena pruská Akademie, jež má býti v budoueností »duchov- ným střediskem německým v Poznaní.« Periodický list »Grenzboten« uveřejňuje v 51. seš. ze dne 18. pros. vzpomínky pru- ského důstojníka Köppena z časů polského po- vstání r. 1848. V článku je zajímava pouze zmínka o barbarství pruského majora von G jenž dal polským sedlákům, kteří se zúčactnil povstání, pekelným kaminkem uši na černo po- páliti. Němci tento fakt dosud popírali, stydice se za něj. Zatím pokročili v kultuře tak, že i poslední špetku studu odhazují. Pravoslavná církev rumunská a ruská. Přední duchovní rumunské pravoslavné církve zaslali dle uherských listů carovi k jme- ninám dne 19. pros. telegram, jehož obsahem prý je osvědčení souvislosti rumunské církve s ruskou a upevnění její. Dle jiné verse prosili o podporu proti invasi cizích řádů. Na zinvasi cizích řádů« v posledních letech stěžují si také Srbové a Bulhaři. Ona za ne dlouho stane se na Balkáně palčivým zlem.
Němec Srba Bulhar Poznaň Balkán Berliner Politische Nachrich rolnický ústav v Bydhošť
17 article
Charkovský gubernátor kníže Obolenský stal se, jak známo, minulého léta předmétem vražedného útoku mužíka Kačura, jenž za to byl odsouzen k trestu smrti. Kníže Obolenský a jeho rodina prosili cara, aby útočníku udělil milost. Car prosbě vyhověl a změnil mu tres ve vyhostění na Sibiř. »Pycei B« k tomu podotýká Pravá mužnost nerozlučně je spojena s jemnosti Dojemný tento přiklad křesťanského odpuštění tvoří ostré rozhrani mezi nepřáteli ruské státní síly a horliteli jejími. Rusovi se protiví sahat na život bližního, protiví se mu myšlenka o zni- čení třeba zločinného života, a proto právě trest smrti tak řídko bývá v Rusku vykonáván. Bouřlivé zahájení řecké sněmovny, V Athénách, 23. prosince. (Dop. »N. L.«) V Řecku je zvykem, že první zasedání nově zvolené sněmorny zahajuje dřivější předseda nebo místopředseda, na jehož místo pak nastu- zuje nejstarší z poslanců. Tentokráte žádala vláda, aby sněmovnu zahájil nejstarší poslanee, protože přináleží k vládní síraně, jakož aby mu byly odevzdány i kanceláře snémovní. Tomu se vzpírala opposice, která v dři- vějším sněmu měla většinu, a v dorozumění s ni ředitel kanceláře a úřadníci sněmovní. Aby vládní strana nemohla se sněmovny zmocniti ředitel kanceláře zavřel všecky dvéře a zmizel. Tím bylo ministerstvo nuceno v přítomnosti státního návladního, vyšetřovacího soudce a ná- čelníka policie vylomiti hlavní vrata. Jelikož ale to nebylo možno zvenčí vykonati, vlezli jmeno- vaní úřadníci se zámečníkem okny po žebříku do sněmovny a na to vyvrátili vrata. Prácit
Obolenský Kačur Kníže Obolenský Rus Dop Sibiř Rusko Atény Řecko Pycei B řecký sněmovna
18 article
podnikli v noci a skončila okolo 4 hodin ráno Ostatní dvéře daly se háky snáze otevříti, ale bylo třeba přivolati ještě jednoho zámečníka neboť královskái diplomatická lože byly za vřeny a doba zahájení se blížila. Četné vojsk a policie byli ve dvoře schováni již od půlnoci, aby opposiee nemohla vyvrácení vrat zabrániti. Pokojně se sebrali v určený čas ráno po slanci všech stran a archimandrita s průvodem by obvyklou pobožnost vykonal a poslance po žehnal. Sotva ale nový předseda se pokusi poslance osloviti, vpadl mu do řeči opposiční poslanec Bufidi. Tím rozhorčená vládní strana volala: »Dolů, Bufldi ! Dolů, vrahové ! Mlčle !«. narážejíe tak na krvavé události při student- ských nepokojích minulého roku, které dřívější vláda svou neschopnosti zavinila a jež tehdejší ministerstvo k pádu přivedly. Jeden z poslaneů vládních uchopil těžký kalamář a hodil jej po řečníkovi, jiní pak zaujali hrozivé postavení, tak že jen stěží se podařilo umírněným krvavou rvačku zameziti. Opposice opustila zasedací stň, načež na stalo ticho, tak že mohl archimandrita, jenž se byl za bouře vzdálil, zase vstoupiti a obvyklý obřad vykonati. Po skončeném obřadu přijela královna s princeznamí a zaujala místo v královské loži Krátce po ní přibyl i král s oběma princi svým vojenským průvodem, by zahájil trůnní řečí nově zvolený sněm. V trůnní řeči vzpomíná na prvním míst sňatku svého syna Mikuláše s ruskou princeznou Jelenou jako pro Řecko válevážné události Dále uvádí nutnost reforem ve správě státu opatření prostředků ku provedení jejich a ku pozvednutí branné moci na suchu a na moři Zahraničných záležitostí se nedotýká.
Bufidi Mikuláš Jelena Mlčle Řecko
19 article
Celý obsah trůnní řeči jest více méně bez- významný, jak to právě politické postaven Řecka podmiňuje. Ministerstvo Delyjanisovo zanáší se ovšen myšlenkou zavésti značné úspory ve správě stálu, ale úspory nestačí na nutné ozbrojení vojska námořnictva, jež jest hlavním předmětem pro- gramu ministerského předsedy a na které král nalehá. Tim však neposilní hrannou moc státu, nezmění-li organisaci vojska, jehož velké části nyní k policejním a osobním službám se po- užívá, nebo z protekce na dovolené stráví. Dle mínění měho jsou ale také změny za panujících poměrů nemežné a proto zůstane vše při starém. Pochybuji, že se minislerstvu po- daři zaopatřiti peníze na ozbrojení pěchoty no- vými puškami na místo zastaralých systemu Grasova z r. 1886 a nahraditi v poslední válce ztracený dělostřelecký materiál. Zmenšení počtu poslanců z 250 na 190. které chce Delyanis uzákoniti, potká se s velkou opposicí, proto návrh k tomu zákonu podán bude teprve v posledních dnech zasedání sně- movny. Prozatím započalo nové ministerstvo svou činnost sesazováním úřadníků, držících s oppo- sicí a dosazováním na jejich místa přívrženců vlády, kteří již dlouhý čas hladovějí a netrpělivě — cký. na změnu čekali.
Řecko Delyanis
20 article
Věci morayské. ZBrka. (Pův. dopis.) Národnostní boj u nás silně se přiostřuje Letošní volby sněmovní ukázaly, že u Němoů našich nabývá vrchu prudká horečka všeněme- cká. Zejmena severní Morava vyslala do sněmu nové muže, přívržence Wolfovy, ponejvíce ve venkovské kurii volební. Také městská kurie si pospíšila s novými muži na sněm, jako jsou říšští poslanci dr. Gross za Jihlavu a Albrecht za Svitavy, pak dr. Homma za Znojmo. Vidět z toho, že Němci na Moravě se chystají ne ke smíru, že způsob boje, jejž naznačili svým hun- ským vpá dem do Litovle, přepadením „Sokolů“ v Jihlavě a v Moravské Ostravě má býti vnesen také do sněmovny. Cítíce německý nacionalism na lavicích ministerských, nabývají jako men- šina na Moravě odvahy proti většině. Němečt průmyslníci vidouce, že z Körbrovy Pandořiny skříňky budou jim sypati milliony z milliardo- vých investic, povolených na říšské radě minu- lého roku, počínají zarputile zasahovati do obec- ních voleb, jak to učinila vagonová firma Porges a Leder při volbách v Králově Poli u Brna, právě námi vítězně ukončených a jak to činí uhelní a železářští baroni při Moravské Ostravě. Tako- véto firmy nespokojí se tím, že ženou své úřad- níky, třeba byli tito českého původu, do boje proti nám, nýbrž komandují k tomu i své české dělnictvo, kterěž, bohužel, místy tomuto tlaku povoluje. Jest v tom násilnictví, ve kterém jdou němečtí průmyslníci tak daleko, že české děti svého dělnictva ženou do škol německých. Upříti se nedá, že Morava proti všem podobným násil- nostem napiná své síly do krajnosti, jak o tom svědčí denně zprávy našeho čilého časopisectva.
Wolfův doktor Gross Homme Němec Leder Morava Jihlava Albrecht za Svitava Znojmo Litovel Ostrava Körbrův Pandořin skříňka Brno Sokol Porges
21 article
Postup tento proti Němectvu je znesnadňován zpátečnickými proudy klerikálními, které děkuj své povstání a šíření komandům arcibiskupa Kohna. Na bezohledné jeho povely musí do boje faráři a kaplani celé Moravy, mnozí i proti svému lepšímu přesvědčení; zakládají časopisy v Olomouci a po venkově, pořádají přečetné schůze politické a církevní, zakládají spolky ka- tolicko-politické, sv. Josefa, sv. Terezie, roz- šiřují i ve školách časopisy a letáky, obsahu až ohlupujícího. Tato propaganda jest české věci nebezpočná, protože zatahuje do veřejné činnosti i záležitosti církevní, ač mimo kostel nutno vše- chen čas a pohotové prostředky věnovati otáz- kám národnostním a hospodářským, a boji proti Němectvu, protože, jsoue rázu zpátečnického, nutí ostatní strany k odboji a tím maří a tříšt jejich síly v odboji proti Němectvu. Arcibiskup Kohn vnáši klerikálni boj do řad českých, ač tyto jsou církevně hodnější, než řady německé do řad německých klerikalismus nezanáší, na- opak trpí usazování Němců na kanovnická místa v Olomouci, současně pak odvolává z míst ná- rodnostně ohrožených dobře působící kněze če- ské, jako P. Svozila ze Slezska. A tak jsme do- spěli k tomu, že v řadách německých poslanců na našem sněmu klerikálních poslanců není. Všichni němečtí poslanci jsou smýšlení pokro- kového a proto jest jim umožněno, býti na sněmu v jednom klubu. Boj, způsobený propa- gandou klerikální, podlamující a poškozujícíi náš národnostní boj, dospěl místy k takovým ostrostem, zejmena v tisku klerikálním venkov- ském, že to na tu dobu znemožnilo utvoření jed notneho klubu českých poslanců na sněmu.
Kohn svatý . Josef Němec Svozil Morava Olomouc Slezsko svatý . Terezia
22 article
K tomu přistupuje nyní i ta nesnáz, že bylo zne- možněno účelné obnovení zemského výboru mo- ravského. Němci mají v zemském výboru 4 čle- ny, kteří jsou bez říšského mandátu poslane- ckého a bydlí trvale v Brně, sledujíce soustavně den za dnem agendu zemského výboru. My jsme tam měli dva členy (dra. Žáčka Rozkošného), kteři nebydlí v Brně, mají říšský mandát a kromě toho několik funkcí, které vyža- dují každá o sobě velkého napjetí sil a mnoho času. Bylo přáním snad celé české veřejnosti, aby při nynější obnově zem. výboru dostali se tam také se strany české síly bez říšského mandátu s trvalým pobytem v Brně. Při nynějším dvou- denním zasedání moravského sněmu stalo se do- hodnutí poslanců národní a lidové strany, aby dle parlamentní zvyklosti a slušnosti připadly tyto2 mandáty nejpilnějším českým sněmovním klubům poslaneckým — lidovému a národnímu; má totiž ze všech 36 mandátů čes. na sněmu strana li- dová 18 (11 z venkovské, 7 z městské kurie). konservativní či staročeská 11 (6 z městské,5 z venkovské kurie) a klerikální 7 (všechny z ven- kovské kurie). Staročeská strana nominovala kan- didaturu dra. Žáčka, který byl volen z celého sněmu, a lidová dra. Šíleného na místo posl.
Němec Žáček Rozkošný Brno
23 article
Rozkošného z venkovské kurie. S tímto návrhem souhlasila v den volby i levice německá. Dr. Ší- lený byl nominován s podmínkou, že se vzdá říšského mandátu a jelikož bydlí trvale v Brně a nevykonává advokacii, že úplně se věnujea- gendě zem. výboru, aby aspoň při této jedne osobě bylo náležitostí, již mají všichni 4 něm členové zem. výboru. V poslední chvíli ale pře volbou začal agitovati německý hr. Seilern, nově zvolený za venkovské obce na Kyjovsku, jako kandidát klerikální strany u něm. členů (počtem osm) venkovské kurie s heslem, že to má býti rolník a sice opět posl. Rozkošný. Němečtí poslanci venkovské kurie, vědouce. že tím potrou národnostně i odborně silného člent pro zemský výbor, po úradě v „německém domě“ na to vešli. Zvolen byl 16 hlasy proti 12 dra Šíleného (po odečtení absenci) opět posl. Roz- košný, který nevyčkav výsledku se vzdálil, takže jsa zvolen proti usnesení svého klubu, nemohl prohlásiti, že volby takové nepřijímá. Strana li- dová to byla zejmena a její přislušníci dr. Perek a dr. Šílený, jejichž prací v posledních sedmi letech došlo ke zrušení staré hospodářské společ- nosti, ovládající výborem, po většině německým celou Moravu, ke zřízení zemědělské rady, české hospodářské společnosti, ke zřizování zimních hospodářských škol, mlékáren, ústředního svazu čes. hospodář. společenstev s ročním obratem ko- lem 15 mill, kor. atd. Dr. Šílený zasedá v země- dělské radě, je místopředsedou ústředního svazu a hasičské pojišťovny, členem výboru čes. hosp. společnosti atd., pracuje ve všech podrobných otázkách zemědělských a živnostenských, tak že bylo dostatečné záruky, že v zemském výboru obhájí posl. Rozkošný jak zájmy zemědělské. mimo to ale též zájmy živnostenské.
Rozkošný doktor Ší Seilern Rozkošná Perek šílený Brno Kyjovsko Zvolen Morava zřízený zemědělský rada , český hospodářský společnost hasičský pojišťovna německý dům
24 article
Klerikálové ve vleku něm. hr. Seilerna a po- mocí něm. poslanců venkovských znemožnili ale tuto volbu. Vymstili se za to straně lidové, že se přičinila při posledních volbách sněmovníeh o překažení plánů klerikální strany, která určitě počítala, že se její obrovské agitaci volební po- daří získati nových 6 mandátů — zatím ale zi skala nový toliko jeden (Kobzík na Břeclavsku na účet strany národní a to pochybnou většinou 4 hlasů; volba tato je protestována a bude zru- šena. Klerikálové proto i s Němci se spojili, aby předseda výkonného výboru lidové strany neza sedl v zemském výboru. Poslanee Rozkošný z jisté patří mezi velmi pracovité síly naše na Mo- ravě, jest velmi na místě v zemědělské raděa v jiných četných funkcích jako předseda, ale přesahuje to jeho fysické síly, aby vedle ří ského mandátu a maje na starosti správu dvou statků, obstaral spletitou agendu v zemském vý boru (zasedá jako člen zemského výboru tako v zemské školní radě, většínou nám nepřející) proti 4 členům tam zasedajícím s německé stra- ny (dr. Fux, rytíř Manner, dr. Ulrich a brněnský stavitel Jelínek). Do takých nesrovnalostí žene u nás klerikální bezohlednost českou věc, jíž jes bojovati s tak četnými, mocnými, vlivnými intelligentními nepřáteli.
Seilern Němec Poslanee Rozkošná doktor Fux Manner Ulrich Jelínek Břeclavsko lidový strana
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — 1903! Na chronově časovém počítadle vylětla právě třetí jednotka nového století, sutky jeho po třetí obrátily se s hromným, kosmu sly- šitelným třeskem, na věčném orloji naší sluneční soustavy ukázala rafije třetí výroční střídu rozumujícímu tvorstvu — aspoň pokud se naší planety týče, předložen již třetí vzorek Xx. věku... Zdaž lidstvo věku tomuto třeticí všeho dobrého přijde konečně na chuť!? Zavržitelná to otázka. Čím je lidstvo starší, tím zřetelněji po- ciťuje své poslání na tomto světě, ze všech prý nejlepším, tím lépe chápe lidský rod svůj poměi ke svému bydlišti. Prabáj o obru, na svých bedrách zeměkouli nesoucím, mihnutím sta tisíeiletí uskutečňuje se na Adamově potomstvu, jemuž stává se břímě houstnoucích věků stále nesnesitelnějším, přes všechny pomůcky žití lid- stva ulehčující, vlastně je rychlejším činící. Jest možno, že trudnému takovému názoru světo- vému nejpřístupnějším stává se ojedinělý pozo- rovatel, když už počínají se nashromažďovati na zádech jeho prožluklé dekady, neboť, pova- žujeme-li modernistický sport za život, v létech jarého mládí připadá nám boj o život jako hra míčem, třeba kopanou, ale věkem pokračujícím mění se football v pushball, ve velmíč, metrické centnýře těžký, pod nímž hráči třeba i žebra pra- skají, zvláště hraje-li se „rughby“t, a surově bezohledně hraje se o život v mládí i stáří! Bud.
Adamův Buda
26 article
jak buď, nelze říci, že nová obměna výroční za- stihuje plémě lidské při nejveselejším názoruo životě pokolení i jednotlivcově. Ideje humanity. kteréž stály u kolébky století osvěty, věku XIX jeko dobré víly, sestárly dřív, než minulý věk i zhynuly v hanbě a smutku ještě před úsvitem století našeho, jemuž při těch dvou létech vzá- jemné známosti nelze psáti ani karakteristiku. tím méně horoskop. Tolik však je jisto, že my- šlénka rovnosti, bratrství a svobody lidí a ná- rodů, směrodatné a činorodé, zbledla na pouhá hesla, na pouhé nápisy v pantheonu, před nimi snad pozdní generace budou hledati marně klič porozumění. Oba první dva roky XX. věku valně zviklaly víru ve spravedlnost dějin a jich tres těm, kdož hřeší proti velebným vůdčím myšlén kám vývoje lidstva a zvláště axiom všem nadšen cům svobody, druhdy tak běžný, že sám je otrok
27 article
kdo jiné v pouta jímá, změnil se v hořký vý- směšek těmto nadšencům. Nejbezohlednějším potřením hrdinného kmene sedláků v Jižní Africe a vymazáním jeho z počtu národů byl síce celý mimoanglický svět uražen ve svých citech svo- body a spravedlnosti, ale krom výrazu těchto citů neměl odvahy protestu. Utrpení polského lidu v brutálních spárech germánského násíli není sice tak krvavé a tak na ráz ničici, ale přece jenom pro nechráněný úpadek spravedlnosti v dě- jinách a nejbezohlednější nivelování jsoucnosti malých národů, vydaných sveřeposti velikých, stejně typické. Poslední trefná ukázka této sve- řeposti jest nejnovější státní zločinec říše něme- eké, osmiletá holčička, Polka, zavřená snad te- prve před týdnem na 14 dnů pro urážku Impe- rátora a Rexe německého. Zdá se do opravdy, že jeden z otazníků stololí našeho, v třetí svnj rok vstupujícího, učiněn k otázce exislence ma- lých národů... A k nám samým, k národu če- skému, jehož vlast zlý osud náš, ale snaů dobrý osud celého ostatního Slovanstva, učinil klínem v těle germánském, zdaž právěv této chvili výroční obnovy nepřistupuje k nám Historia, maíka moudrosti národů s dotazem, tý- kajícím se samých kořenů naší existence, s do- tazem, svolíme-li, aby bylo k nim sáhnuto?i
Rex Historio jižní Afrika
28 article
Neboť ničím jiným neni projekt německé smířli- vosti, o němž společně s českou naň odpovědli rokovati se počne pozejtří o 3. hodině odpolední v předsednickém ministerstvu, než vyzývavým dotazem, jsme-li ochotní v dalším naplňování osudu západního Slovanstva smrštiti se po Labi ještě níže a za 13. poledník, my, jichž „velusta Slavorum regia“ druhdy dolýkala se až jede- náctého! Odpovíme ovšem jako dřív písemně, tak nyni ústně, jenom prolo, abychom řekli: Ni- kdy! A to bude naše první slovo, kferé do poli- tického vývoje řekneme v novém roce 1903, že pověděno bude z plných plic celého národa tak, aby nikdy více nebylo v tom směru už u nás poptáváno, o tom jsme pevně přesvědčeni jmé- nem národa a v důvěře v ty, jimž národ svěřil posláni na přislušných místech za něj mluviti — zřetelnět — Chceme míti své úřadníky ! Toť heslo německo národních stran, jímž nyní »praeují«, aby ještě více rozšiřovali propasť, klerá děli obe národnosti v zemi. Však je otázkou, zdali pro hesla tato nadšeni jsou právě ti tak velice, o je- jichž kůži tu v první řadě jde: zdali s tímto heslem srozuměni jsou němečtí úřadníci. Av tomto směru měli jsme příležitost nahlédnouti do listu, jejž psal německý úřadník dobrému příteli svěmu a v němž o tomto požadavku Němců se pojednává trochu jinak, než jak to činí pan dr. Schücker a Funke. V listě tom píše zmí- něný úřadník: »Jsem tedy šťastně v N. Ve hnízdě, kde nelze slušně bydlet, ani slušně jisti ani píti. O nějaké zábavě, a co mluvím o zábavě, o ně- jakěm vzpružení ducha nelze zde mluviti. S kým bych obeovati mohl, trčí doma za pecí a jeto pochopitelno, poněvadž ve zdejší nejlepší ho- spodě je ubrousek v soběhu« aspoň měsíc.
Schücker Funke
29 article
Potom teprve to dají do prádla. Věr mi, že s zde v neděli těsím vždy na kázání, to mě těší, poněvadž pojednává mladý kaplan v něm dost často o otázkách dne, ze které příčiny je zde strašně nenáviděn, poněvadž mu vyčítají, že je světák a vedlo toho — Čech. A proč mne sem poslali? Poněvadž mám německé jméno a jsem Němec. Kdo se dostane z nás do Teplie, do Karlových Varů, do Litoměřie, do Ústí n. L, do Podmokel, do Děčína, do Jablonce, do Trutnova aneb do Žatce, tomu ovšem jest hej! — Což ale ubožáci ostatní, jichž je desetkrát tolik a kteří tráviti musejl své mladé dny na Periferii země, kdet rostou v zimě ze stropu do pokoje rampouchy a kde žiješ o 20 procent dráž než v Praze odkud musiš nejméně čtyři hodiny jeti po dráze, než se ocitneš v kraji, kde dá se lidsky žíti. O, jak jsem často ohrnoval v Praze nos nad méně podařeným operním představením, dnes jest u mne sváteční den, zavítá-li večer do hospody, kde nucen jsem se stravovati, harfenice. Jindy vysílali na taková místa, jaké mně dali, aby vyhověli národnímu požadavku svých soukmenovců, mladé úřadníky Čechy, aby se v nich oblomili drobet v něm- čině, námi pak obsazovati místa lepší, teď by Čecha v takovém hnízdě nesnesli, A my tím hloupým fanatismem nacionálním trpíme. Viš, že česky umím úplně, zůstunu-li zde ale tři léta, jazyk ten zapomenu a následek toho bude, že ztratím kvalifikaci pro další vyšáí karriéru v zemi, neboť kdo zná úřad, ví, že znalý obou jazyků v Čechách vždy bude mlli přednost před jednojazyčným, nechť si udělaji jazyková nařízení, jaká chtějí. To přináší síla poměrů a tato země je i dnes ještě tak pevná, že tak se rozdělti nedá, aby na jedné straně žili výhradně Němci, na druhé výhradné Češi.
Čo Němec Čecho Čech Karlová Vary Litoměřie Podmokly Děčín Jablonec Trutnov Žatec Praha Čechy
30 article
Tak ule to vždy dopadne, když otázky, jež těsně souvisí s praktickým životem, řeší se u zeleného stolu. . . . Tak píše úřadník ně- mecký. A takových je na sta. — Dvorní rada dr. Josef Grohmann n odchodu. Včerejší večerniky zdejšího kasína při- nesly zprávu dávno očekávanou, o odchodu dvorního rady a referenta pro administrativnía hospodářské záležitosti v zemské školní rate dra. Josefa Grohmanna na trvalý odpočinek. Nový pensista, to budou mu německé doslovy počitati za největší jeho zásluhu, ve svém úřadě nikdy nezapominal na to, že jest Němcem a staral se také s veškerou bezohledností a pečlivě o to, aby to bylo viděti i na jeho skutcích. Služby, kteréž vykonal v oboru školském né- meckému prospěchu, jsou neocenitelně, právě tak, jako jsou neocenitelny škody, jaké české věci znamená to, co se zove ve školské polifice německě v Čechách jejim prospěchem — a to jest ústrk, úbytek školství českého, sužování, potirání českých menšin s českou školou v uza- vřeném územi rostoucích a klesajících. Nástupcem odstupujícího dvorního rady v némeckém odboru zemské školní rady jmenován místodržitelský rada Vilém Bayer, kterýž nebude ve svém referátu, nyní definitivně mu přikázaném, žádným nováčkem. Jak se proslýchů, měl nový refereno něm. odboru zem. školní rady vynikající úča- stenství na záležitosti vyškolení Řelenic z tepli- ckého školního okresu. — Representační dům v Praze. Na staro- městské radnici konala se včera porada zástupeů obce pražské a Živnostenské banky za účelem dohodnuti o získání pozemků u Prašné brány k vystavení representačního domu českého. Pri tomni byli pp. starosla dr. Srb, prvý náměstek
doktor Grohmann Němec Bayer Srb Čechy Praha živnostenský banka