5
article
nosti dne 2. srpna, kdýž se uzavřel poslední ze
sněmů zemských, jež zasedaly od. 21. června.
Dne 31. srpna otištěn byl v „Národních Listech“
misdrojský list dra. Pacáka, v němž se oznamo-
valo vládě, že všechny její naděje na vyřízení
uherského vyrovnání jsou marny, dokud se če-
skému národu nedostane zadostučinění za
urážku, způsobenou mu 17. října 1899 hr.
Clarem. Přes to vláda smiřovací konference
česko-německé nesvolala ani v záři a teprve dne
14. října, dva dni před zahájením podzimní kam-
paně říšské rady, odevzdal dr. Körber zúčastně-
ným stranám své jazykové „zásady“ pro Čechy
a pro Moravu, v nichž nepokrytě upravuje cestu
státní němčině, Moravu prohlašuje jazykově za
smíšenou, Čechy děli ve tři jazyková územi
různými právy a vnitřní úřadní češtinu omezuje
prostorem co nejužším. Následkem toho česká
delegace prohlásila hned druhého dne, že o
Körbrových „zásadách“ ani jednati nelze a ohlá-
sila vládě nejostřejší opposici „dle zvyků rakou-
ské sněmovny
Dne 16. října zahájena říšská rada a dr
Körber hned v prvé schůzi vystoupil tak ostře
proti české delegaci, že dr. Pacák ve své od-
povědi Körbrovu řeč nazval infamil. Na Körbrovu
hrozbu, že rozpustí sněmovnu a odvolá se k vo-
licům, české národní strany uzavřely mezi sebou
„volební kartel“, čímž odrazily ránu, drem.
doktor
Pacák
Körber
Körbrův
Čechy
Morava
6
article
Körbrem proti nim namiřenou.
Česká delegace splnila hrozbu, učiněnou
15. října. Podala tolik pilných návrhů, že
jimi zatarasila na dlouhé měsíce cestu k jedna-
címu pořadu, na němž se nacházela nová branná
předloha, rozpočet, nový tiskový zákon atd. Nie
nepomohlo, že z kabinetu Körbrova zmizel velmi
neoblíbený ministr justice baron Spens-B oo-
den, který pro churavost podal demissí, jež
byla 17. října panovníkem přijata; správcem
uprázdněného ministerstva stal se téhož dne dr
Körber, tak že mu k dosavadnímu předsednictvu
v kabinetě a k portefeuillu vnitra přibyl ještě
jeden portefeuille. Ve sněmovně jednalo se jen
o tom, co připustila delegace česká.
Körber
7
article
Po dvou nedělích dr. Körber změknul a z
rozpravy o jeho prohlášení v prvé schůzi ozná-
mil na pohoršení Všeněmeů, že jest v Rakousku
jako státě nenárodním nemožno prohlásiti něm-
činu za jazyk státní. Uznal též kabinetní list
císaře Ferdinanda z r. 1848 a mluvil velmi smíř-
livě k delegaci české; ta však mu odpověděla
požadavkem skutků a ne slibů. Vyslán
tedy opět dr. Rezek, aby prostředkoval mezi
drem. Körbrem a Čechy, kteří přerušili všeliké
spojení s předsedou ministerstva. Dne 16. listo-
padu dlel dr. Rezek v Kutné Hoře u dra. Pacáka
a v následujících dnech vznikly pověsti o nove
koalici, do níž měli býti pojati Němci, Poláci
Čechové.
Tu konečně uznáno, že v jazykové otázce
musí se něco státi. Věc urycllilo brutální pro-
hlášení Funkovo, že Němci za žádných podmí-
nek nepřipustí úřadní češtiny. Již 20. listopadu
zvolili Němci z Čech, vybidnuti hlavně drem
Bärnreithrem, zvláštní komisi, jež měla vypra-
covati návrh smíru česko-německé
ho. Po dlouhém otálení německý návrh dne
4. prosince uveřejněn, ale, jak bylo možno oče-
kávati, zklamal v táboře českém. Němeům nešlo
o smír, nýbrž napsali svůj návrh jen z donu-
cení a napsali jej tak, aby pro nás byl nepři-
jatelným. To stvrzeno českým memorandem, vy-
dne 17. prosince. Poněvadž však jak
i Čechové neodmitli účastenství v
konferencích, svolány tyto drem.
pa den 3. ledna 1903.
stávkách mezi projednáváním pilnýeh
řízeny také některé zákony, ovšem jak
Körber
Ferdinand
Rezek
Čecho
doktor
Pacák
Němec
Polák
Funkův
Bärnreithr
Rakousko
Kutná hoře
Čechy
8
article
Schválen prodej některých státních ne-
movitostí, vyřízen po několikerém jednání zákon
o termínových obchodech s obilím ve znění, sta-
noveném panskou sněmovnou, zákon o podom
ním obchodu a zákon o snížení ceny dobytčí soli
Když bylo dne 16. prosince do panské sněmovny
povoláno nových 27 doživotních členů, mezi ni-
miž též dr. Tomáš Černý, prof. dr. Em. Ot
biskup dr. Mart. Řiha, hr. Jindř. Clam-Martinie
čtyři Poláái, jeden Rusům příznivý Haličan Vladi
slav Fedorovič a Chorvatům příznivý hr. Manír
Borelli, byla dne 18. prosince řišská rad
odročena, aniž se dostala k jednacímu po-
řadu, nevyřídivší ani zatímný rozpočet n
rok 1903.
A tak přišel ke cti opět § 14., na jehož zá-
kladě celý kabinet oznamuje v posledním čísle
letošních úřadních novin, že si zatímný rozpočet
na prvě půlletí r. 1903 povoluje sám.
Kratičkým novoročním zasedáním zem-
ských sněmů, z nichž osm lefos na podzim nově
zvoleno, skončil politický rok 1902, jak byl za
počal, ale již bez těch nadějí, s nimiž vstupoval
do života. Dědictví, jež odevzdává svému ná-
stupci, jest všeobecné zklamání a všeobecná ne-
jistota. Nám Čechům pak ukázal r. 1902 na
novo, že z Vídně nesmíme se naditi ničeho
dobrého a že veškera naše budoucnost spočívá
jen v nás samých, v našem vědění a v našt
práci.
O politických poměrech v jednotlivých ko-
runních zemích rakouských a v zemích koruny
sv. Štěpána promluvíme příště.
doktor
Černá
profesor
em
Otakar
Mart
Řiha
Jindřichův
Martinius
Polááe
Vlad
Fedorovič
Chorvat
Manír Borelli
Čecho
Štěpán
Vídeň
panská sněmovna
9
article
Z Černovců, 27. prosince. (Činnos
ukrajinofilské mládeže.) Domácí spo-
ry mezi přívrženci ruské národní strany a ukra-
jinofily přiostřily se během posledního roku ne-
jen v Haliči, nýbrž i v Bukovině. Jest to tím více
politování hodno, že spory při každé příležitosti
rozjitřuje ukrajinofilská mládež, kdežto parla-
mentní zástupcové obou směrů pracují celkem
svorně, nacházejíce na všech polich veřejné čin-
nosti tolik společných zájmů a společných ne-
přátel, že mohou klidně své osobní různosti na
čas odložiti. Nový nepěkný doklad své nesnášeli-
vosti podala ukrajinofilská mládež černovecká
tyto dni při pohřbu fínančního rady Jana Ty-
minského, jenž byl až do smrti přispivajicím čle-
nem ruského akademického spolku „Karpat“
Tyminský přes to, že nezapiral své ruské smý-
štení, těšil se vážnosti ve všech černoveckýeh
kruzích a jeho pohřeb konal se s nevšedními po-
ctami. Nad jeho hrobem promluvil nejprvé farař
Bejan, po něm vrch. fin. rada Mayer; když však
se s dovolením konsistoře ujal slova předsedn
„Karpatu“, aby vzdal jménem spolku poslední
díky svému podpůrci, spustil „sbor“ žáků ru-
ského gymnasia a učitelského ústavu, pod ve-
dením professora Klema a katechety Semaki
ohlušujicí zpěv, v němž přes napomínání kon-
sistoriálního rady Manastyrského a jinýeh du-
chovních, pokračoval pokaždé, když se předseda
Jan
Tyminský
Mayer
Klem
Semaki
Černovec
Halič
Bukovina
spolek „ Karpaty
Manastyrský
10
article
„Karpatu“ znova a znova ujímal slova. Ruská
řeč nad hrobem Tyminského byla skutečně uml-
čena; členové „Karpatu“ odcházeli ze hřbitova
ale gymnasijní mládeži, vedené professorem a
katochetou smýšlení ukrajinofilského, neposta-
čilo, že umlčeli své odpůrce; provázeli je ještě
na hrbitově nadávkami a výkřiky: Pryč odtud.
barbaři! Pryč s barbarským jazykem! atd. Bar-
barským jazykem nazvali bukovinští ukrajino-
filci jazyk Puškina, Gogola, Turgeněva a Tol-
stého! Lépe ovšem svou vlastní kulturnost ani
nemohlí prokázati.
Puškin
Gogol
Turgeněv
Tolo
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 31. prosince.
Praha
13
article
Lamzdorf.
Dnes se pokračuje ve Vídni v porzdách
obou zahraničných ministrů. K čemu vedlo vče
rejší jednání, ještě známo není.
Uherské listy mají zajímavé zprávy o Lamz-
dorfově pořízené v Niši. Lamzdorf přivezl král
Alexandru vlastnoruční list carův, velmi dů-
věrný a přátelský. Král byl jím tak radostně
dojat, že se stal přístupným i ruskému přání.
aby se vyřídila srbská následnická otázka. Více
se prozatím neproslýchá.
Uherské listy vědí také, co se stane na
Balkáně, nepodaří-li se Rusku tamní poměry
urovnati po dobrém a neprojeví li Turecko dost
vůle a ráznosti prověsti v Makedonii dostalečné
reformy. V tom případě došlo by k rozdělení
Balkánu podle tohoto rozvrhu:
Rakousko-Uhersko by okupae
Bosny a Hercegoviny proměnilo v trvalý
zábor. Černá Hora by dostala Novopa-
zarsko, tak že by její hranice dotýkalase
srbské. Na přimoří zřízena by byla A lbani
jako knížectví; patřila by Italii, ale náměstkem
krále italského byl by tam černohorský kněževič
Mirko, bratr italské královny. Jižní Albanie,
kde jest město Janina, připadla by Řecku
území toto jest odlehlé od Adrie a přileble
k moři Egejskému. Srbsko by dostalo zá-
padní Makedonii až po Solun; vý-
chodní Makedonie připadla by Bulharsku
a Thrakii až k Bosporu ponechalo
by si Rusko, čímž by se stalo pánem nad
průlivy.
Lamzdorf
Mirka
Adrie
Vídeň
Niš
Balkán
Rusko
Turecko
Makedonie
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Černá Hora
Albánie
Janin
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Bospor
Novopa
14
article
Poláci pod německým jhem.
Petrohradský »Kraj« uveřejňuje rozmluvu
kterou měl jeden jeho redaktor s členem pru-
ské sněmovny panské, Josefem Koscelským, Po-
lákem, který dlouho myslil, že bude možno
spojiti polské i pruské vlastenectví. Pan Koseel-
ski myslí, že bude zapotřebí, aby Poláci ze 13
mandátů na pruském sněmě několik odstoupil
socialistům, tak že upletou na vládu bič a nej-
vydatněji se jí pomstí.
»Dziennik Berliňski« nesouhlasí s panem
Koscelským a myšlenku jeho nazývá politikou
zoufalství. Píše: Bič na pruskou vládu uple-
teme mnohem spíše, zvolíme-li z vlastního lůna
muže, kteří věděním, prací a politickým charak
terem vyrovnají se Beblům a Singrům a pove-
dou si v obraně práv polské národnosti tak sta-
tečně, jako tito v obraně proletariátu.
Polák
Koscelský
Koseel
Dziennik Berliňski
Singr
ský sněmovna
15
article
Poloúřadní »Berliner Politische Nachrich
ten« oznamuje, že hový rozpočet pruský obsa-
huje jako prvou lhůtu 900.000 m. na zřízení
rolnického ústavu v Bydhošti, jehož účelem
bude germanisovati polské rolnictvo. Za stej-
ným účelem bude z Poznani zřízena pruská
Akademie, jež má býti v budoueností »duchov-
ným střediskem německým v Poznaní.«
Periodický list »Grenzboten« uveřejňuje
v 51. seš. ze dne 18. pros. vzpomínky pru-
ského důstojníka Köppena z časů polského po-
vstání r. 1848. V článku je zajímava pouze
zmínka o barbarství pruského majora von G
jenž dal polským sedlákům, kteří se zúčactnil
povstání, pekelným kaminkem uši na černo po-
páliti. Němci tento fakt dosud popírali, stydice
se za něj. Zatím pokročili v kultuře tak, že
i poslední špetku studu odhazují.
Pravoslavná církev rumunská
a ruská.
Přední duchovní rumunské pravoslavné
církve zaslali dle uherských listů carovi k jme-
ninám dne 19. pros. telegram, jehož obsahem
prý je osvědčení souvislosti rumunské církve
s ruskou a upevnění její. Dle jiné verse prosili
o podporu proti invasi cizích řádů.
Na zinvasi cizích řádů« v posledních letech
stěžují si také Srbové a Bulhaři. Ona za ne
dlouho stane se na Balkáně palčivým zlem.
Němec
Srba
Bulhar
Poznaň
Balkán
Berliner Politische Nachrich
rolnický ústav v Bydhošť
17
article
Charkovský gubernátor kníže Obolenský
stal se, jak známo, minulého léta předmétem
vražedného útoku mužíka Kačura, jenž za to
byl odsouzen k trestu smrti. Kníže Obolenský
a jeho rodina prosili cara, aby útočníku udělil
milost. Car prosbě vyhověl a změnil mu tres
ve vyhostění na Sibiř.
»Pycei B« k tomu podotýká
Pravá mužnost nerozlučně je spojena s jemnosti
Dojemný tento přiklad křesťanského odpuštění
tvoří ostré rozhrani mezi nepřáteli ruské státní
síly a horliteli jejími. Rusovi se protiví sahat
na život bližního, protiví se mu myšlenka o zni-
čení třeba zločinného života, a proto právě trest
smrti tak řídko bývá v Rusku vykonáván.
Bouřlivé zahájení řecké sněmovny,
V Athénách, 23. prosince. (Dop. »N. L.«)
V Řecku je zvykem, že první zasedání nově
zvolené sněmorny zahajuje dřivější předseda
nebo místopředseda, na jehož místo pak nastu-
zuje nejstarší z poslanců. Tentokráte žádala
vláda, aby sněmovnu zahájil nejstarší poslanee,
protože přináleží k vládní síraně, jakož aby
mu byly odevzdány i kanceláře snémovní.
Tomu se vzpírala opposice, která v dři-
vějším sněmu měla většinu, a v dorozumění
s ni ředitel kanceláře a úřadníci sněmovní. Aby
vládní strana nemohla se sněmovny zmocniti
ředitel kanceláře zavřel všecky dvéře a zmizel.
Tím bylo ministerstvo nuceno v přítomnosti
státního návladního, vyšetřovacího soudce a ná-
čelníka policie vylomiti hlavní vrata. Jelikož ale
to nebylo možno zvenčí vykonati, vlezli jmeno-
vaní úřadníci se zámečníkem okny po žebříku
do sněmovny a na to vyvrátili vrata. Prácit
Obolenský
Kačur
Kníže Obolenský
Rus
Dop
Sibiř
Rusko
Atény
Řecko
Pycei B
řecký sněmovna
18
article
podnikli v noci a skončila okolo 4 hodin ráno
Ostatní dvéře daly se háky snáze otevříti, ale
bylo třeba přivolati ještě jednoho zámečníka
neboť královskái diplomatická lože byly za
vřeny a doba zahájení se blížila. Četné vojsk
a policie byli ve dvoře schováni již od půlnoci,
aby opposiee nemohla vyvrácení vrat zabrániti.
Pokojně se sebrali v určený čas ráno po
slanci všech stran a archimandrita s průvodem
by obvyklou pobožnost vykonal a poslance po
žehnal. Sotva ale nový předseda se pokusi
poslance osloviti, vpadl mu do řeči opposiční
poslanec Bufidi. Tím rozhorčená vládní strana
volala: »Dolů, Bufldi ! Dolů, vrahové ! Mlčle !«.
narážejíe tak na krvavé události při student-
ských nepokojích minulého roku, které dřívější
vláda svou neschopnosti zavinila a jež tehdejší
ministerstvo k pádu přivedly. Jeden z poslaneů
vládních uchopil těžký kalamář a hodil jej po
řečníkovi, jiní pak zaujali hrozivé postavení, tak
že jen stěží se podařilo umírněným krvavou
rvačku zameziti.
Opposice opustila zasedací stň, načež na
stalo ticho, tak že mohl archimandrita, jenž se
byl za bouře vzdálil, zase vstoupiti a obvyklý
obřad vykonati.
Po skončeném obřadu přijela královna
s princeznamí a zaujala místo v královské loži
Krátce po ní přibyl i král s oběma princi
svým vojenským průvodem, by zahájil trůnní
řečí nově zvolený sněm.
V trůnní řeči vzpomíná na prvním míst
sňatku svého syna Mikuláše s ruskou princeznou
Jelenou jako pro Řecko válevážné události
Dále uvádí nutnost reforem ve správě státu
opatření prostředků ku provedení jejich a ku
pozvednutí branné moci na suchu a na moři
Zahraničných záležitostí se nedotýká.
Bufidi
Mikuláš
Jelena
Mlčle
Řecko
19
article
Celý obsah trůnní řeči jest více méně bez-
významný, jak to právě politické postaven
Řecka podmiňuje.
Ministerstvo Delyjanisovo zanáší se ovšen
myšlenkou zavésti značné úspory ve správě stálu,
ale úspory nestačí na nutné ozbrojení vojska
námořnictva, jež jest hlavním předmětem pro-
gramu ministerského předsedy a na které král
nalehá. Tim však neposilní hrannou moc státu,
nezmění-li organisaci vojska, jehož velké části
nyní k policejním a osobním službám se po-
užívá, nebo z protekce na dovolené stráví.
Dle mínění měho jsou ale také změny za
panujících poměrů nemežné a proto zůstane vše
při starém. Pochybuji, že se minislerstvu po-
daři zaopatřiti peníze na ozbrojení pěchoty no-
vými puškami na místo zastaralých systemu
Grasova z r. 1886 a nahraditi v poslední válce
ztracený dělostřelecký materiál.
Zmenšení počtu poslanců z 250 na 190.
které chce Delyanis uzákoniti, potká se s velkou
opposicí, proto návrh k tomu zákonu podán
bude teprve v posledních dnech zasedání sně-
movny.
Prozatím započalo nové ministerstvo svou
činnost sesazováním úřadníků, držících s oppo-
sicí a dosazováním na jejich místa přívrženců
vlády, kteří již dlouhý čas hladovějí a netrpělivě
— cký.
na změnu čekali.
Řecko
Delyanis
20
article
Věci morayské.
ZBrka. (Pův. dopis.)
Národnostní boj u nás silně se přiostřuje
Letošní volby sněmovní ukázaly, že u Němoů
našich nabývá vrchu prudká horečka všeněme-
cká. Zejmena severní Morava vyslala do sněmu
nové muže, přívržence Wolfovy, ponejvíce ve
venkovské kurii volební. Také městská kurie
si pospíšila s novými muži na sněm, jako jsou
říšští poslanci dr. Gross za Jihlavu a Albrecht
za Svitavy, pak dr. Homma za Znojmo. Vidět
z toho, že Němci na Moravě se chystají ne ke
smíru, že způsob boje, jejž naznačili svým hun-
ským vpá dem do Litovle, přepadením „Sokolů“
v Jihlavě a v Moravské Ostravě má býti vnesen
také do sněmovny. Cítíce německý nacionalism
na lavicích ministerských, nabývají jako men-
šina na Moravě odvahy proti většině. Němečt
průmyslníci vidouce, že z Körbrovy Pandořiny
skříňky budou jim sypati milliony z milliardo-
vých investic, povolených na říšské radě minu-
lého roku, počínají zarputile zasahovati do obec-
ních voleb, jak to učinila vagonová firma Porges
a Leder při volbách v Králově Poli u Brna, právě
námi vítězně ukončených a jak to činí uhelní a
železářští baroni při Moravské Ostravě. Tako-
véto firmy nespokojí se tím, že ženou své úřad-
níky, třeba byli tito českého původu, do boje
proti nám, nýbrž komandují k tomu i své české
dělnictvo, kterěž, bohužel, místy tomuto tlaku
povoluje. Jest v tom násilnictví, ve kterém jdou
němečtí průmyslníci tak daleko, že české děti
svého dělnictva ženou do škol německých. Upříti
se nedá, že Morava proti všem podobným násil-
nostem napiná své síly do krajnosti, jak o tom
svědčí denně zprávy našeho čilého časopisectva.
Wolfův
doktor
Gross
Homme
Němec
Leder
Morava
Jihlava
Albrecht za Svitava
Znojmo
Litovel
Ostrava
Körbrův Pandořin skříňka
Brno
Sokol
Porges
21
article
Postup tento proti Němectvu je znesnadňován
zpátečnickými proudy klerikálními, které děkuj
své povstání a šíření komandům arcibiskupa
Kohna. Na bezohledné jeho povely musí do
boje faráři a kaplani celé Moravy, mnozí i proti
svému lepšímu přesvědčení; zakládají časopisy
v Olomouci a po venkově, pořádají přečetné
schůze politické a církevní, zakládají spolky ka-
tolicko-politické, sv. Josefa, sv. Terezie, roz-
šiřují i ve školách časopisy a letáky, obsahu až
ohlupujícího. Tato propaganda jest české věci
nebezpočná, protože zatahuje do veřejné činnosti
i záležitosti církevní, ač mimo kostel nutno vše-
chen čas a pohotové prostředky věnovati otáz-
kám národnostním a hospodářským, a boji proti
Němectvu, protože, jsoue rázu zpátečnického,
nutí ostatní strany k odboji a tím maří a tříšt
jejich síly v odboji proti Němectvu. Arcibiskup
Kohn vnáši klerikálni boj do řad českých, ač
tyto jsou církevně hodnější, než řady německé
do řad německých klerikalismus nezanáší, na-
opak trpí usazování Němců na kanovnická místa
v Olomouci, současně pak odvolává z míst ná-
rodnostně ohrožených dobře působící kněze če-
ské, jako P. Svozila ze Slezska. A tak jsme do-
spěli k tomu, že v řadách německých poslanců
na našem sněmu klerikálních poslanců není.
Všichni němečtí poslanci jsou smýšlení pokro-
kového a proto jest jim umožněno, býti na
sněmu v jednom klubu. Boj, způsobený propa-
gandou klerikální, podlamující a poškozujícíi
náš národnostní boj, dospěl místy k takovým
ostrostem, zejmena v tisku klerikálním venkov-
ském, že to na tu dobu znemožnilo utvoření jed
notneho klubu českých poslanců na sněmu.
Kohn
svatý . Josef
Němec
Svozil
Morava
Olomouc
Slezsko
svatý . Terezia
22
article
K tomu přistupuje nyní i ta nesnáz, že bylo zne-
možněno účelné obnovení zemského výboru mo-
ravského. Němci mají v zemském výboru 4 čle-
ny, kteří jsou bez říšského mandátu poslane-
ckého a bydlí trvale v Brně, sledujíce soustavně
den za dnem agendu zemského výboru.
My jsme tam měli dva členy (dra. Žáčka
Rozkošného), kteři nebydlí v Brně, mají říšský
mandát a kromě toho několik funkcí, které vyža-
dují každá o sobě velkého napjetí sil a mnoho
času. Bylo přáním snad celé české veřejnosti, aby
při nynější obnově zem. výboru dostali se tam
také se strany české síly bez říšského mandátu
s trvalým pobytem v Brně. Při nynějším dvou-
denním zasedání moravského sněmu stalo se do-
hodnutí poslanců národní a lidové strany, aby dle
parlamentní zvyklosti a slušnosti připadly tyto2
mandáty nejpilnějším českým sněmovním klubům
poslaneckým — lidovému a národnímu; má totiž
ze všech 36 mandátů čes. na sněmu strana li-
dová 18 (11 z venkovské, 7 z městské kurie).
konservativní či staročeská 11 (6 z městské,5
z venkovské kurie) a klerikální 7 (všechny z ven-
kovské kurie). Staročeská strana nominovala kan-
didaturu dra. Žáčka, který byl volen z celého
sněmu, a lidová dra. Šíleného na místo posl.
Němec
Žáček Rozkošný
Brno
23
article
Rozkošného z venkovské kurie. S tímto návrhem
souhlasila v den volby i levice německá. Dr. Ší-
lený byl nominován s podmínkou, že se vzdá
říšského mandátu a jelikož bydlí trvale v Brně
a nevykonává advokacii, že úplně se věnujea-
gendě zem. výboru, aby aspoň při této jedne
osobě bylo náležitostí, již mají všichni 4 něm
členové zem. výboru. V poslední chvíli ale pře
volbou začal agitovati německý hr. Seilern, nově
zvolený za venkovské obce na Kyjovsku, jako
kandidát klerikální strany u něm. členů (počtem
osm) venkovské kurie s heslem, že to má býti
rolník a sice opět posl. Rozkošný.
Němečtí poslanci venkovské kurie, vědouce.
že tím potrou národnostně i odborně silného člent
pro zemský výbor, po úradě v „německém domě“
na to vešli. Zvolen byl 16 hlasy proti 12 dra
Šíleného (po odečtení absenci) opět posl. Roz-
košný, který nevyčkav výsledku se vzdálil, takže
jsa zvolen proti usnesení svého klubu, nemohl
prohlásiti, že volby takové nepřijímá. Strana li-
dová to byla zejmena a její přislušníci dr. Perek
a dr. Šílený, jejichž prací v posledních sedmi
letech došlo ke zrušení staré hospodářské společ-
nosti, ovládající výborem, po většině německým
celou Moravu, ke zřízení zemědělské rady, české
hospodářské společnosti, ke zřizování zimních
hospodářských škol, mlékáren, ústředního svazu
čes. hospodář. společenstev s ročním obratem ko-
lem 15 mill, kor. atd. Dr. Šílený zasedá v země-
dělské radě, je místopředsedou ústředního svazu
a hasičské pojišťovny, členem výboru čes. hosp.
společnosti atd., pracuje ve všech podrobných
otázkách zemědělských a živnostenských, tak že
bylo dostatečné záruky, že v zemském výboru
obhájí posl. Rozkošný jak zájmy zemědělské.
mimo to ale též zájmy živnostenské.
Rozkošný
doktor
Ší
Seilern
Rozkošná
Perek
šílený
Brno
Kyjovsko
Zvolen
Morava
zřízený zemědělský rada , český hospodářský společnost
hasičský pojišťovna
německý dům
24
article
Klerikálové ve vleku něm. hr. Seilerna a po-
mocí něm. poslanců venkovských znemožnili ale
tuto volbu. Vymstili se za to straně lidové, že
se přičinila při posledních volbách sněmovníeh
o překažení plánů klerikální strany, která určitě
počítala, že se její obrovské agitaci volební po-
daří získati nových 6 mandátů — zatím ale zi
skala nový toliko jeden (Kobzík na Břeclavsku
na účet strany národní a to pochybnou většinou
4 hlasů; volba tato je protestována a bude zru-
šena. Klerikálové proto i s Němci se spojili, aby
předseda výkonného výboru lidové strany neza
sedl v zemském výboru. Poslanee Rozkošný z
jisté patří mezi velmi pracovité síly naše na Mo-
ravě, jest velmi na místě v zemědělské raděa
v jiných četných funkcích jako předseda, ale
přesahuje to jeho fysické síly, aby vedle ří
ského mandátu a maje na starosti správu dvou
statků, obstaral spletitou agendu v zemském vý
boru (zasedá jako člen zemského výboru tako
v zemské školní radě, většínou nám nepřející)
proti 4 členům tam zasedajícím s německé stra-
ny (dr. Fux, rytíř Manner, dr. Ulrich a brněnský
stavitel Jelínek). Do takých nesrovnalostí žene
u nás klerikální bezohlednost českou věc, jíž jes
bojovati s tak četnými, mocnými, vlivnými
intelligentními nepřáteli.
Seilern
Němec
Poslanee Rozkošná
doktor
Fux
Manner
Ulrich
Jelínek
Břeclavsko
lidový strana
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— 1903! Na chronově časovém počítadle
vylětla právě třetí jednotka nového století, sutky
jeho po třetí obrátily se s hromným, kosmu sly-
šitelným třeskem, na věčném orloji naší sluneční
soustavy ukázala rafije třetí výroční střídu
rozumujícímu tvorstvu — aspoň pokud se naší
planety týče, předložen již třetí vzorek Xx.
věku... Zdaž lidstvo věku tomuto třeticí všeho
dobrého přijde konečně na chuť!? Zavržitelná to
otázka. Čím je lidstvo starší, tím zřetelněji po-
ciťuje své poslání na tomto světě, ze všech prý
nejlepším, tím lépe chápe lidský rod svůj poměi
ke svému bydlišti. Prabáj o obru, na svých
bedrách zeměkouli nesoucím, mihnutím sta
tisíeiletí uskutečňuje se na Adamově potomstvu,
jemuž stává se břímě houstnoucích věků stále
nesnesitelnějším, přes všechny pomůcky žití lid-
stva ulehčující, vlastně je rychlejším činící. Jest
možno, že trudnému takovému názoru světo-
vému nejpřístupnějším stává se ojedinělý pozo-
rovatel, když už počínají se nashromažďovati
na zádech jeho prožluklé dekady, neboť, pova-
žujeme-li modernistický sport za život, v létech
jarého mládí připadá nám boj o život jako hra
míčem, třeba kopanou, ale věkem pokračujícím
mění se football v pushball, ve velmíč, metrické
centnýře těžký, pod nímž hráči třeba i žebra pra-
skají, zvláště hraje-li se „rughby“t, a surově
bezohledně hraje se o život v mládí i stáří! Bud.
Adamův
Buda
26
article
jak buď, nelze říci, že nová obměna výroční za-
stihuje plémě lidské při nejveselejším názoruo
životě pokolení i jednotlivcově. Ideje humanity.
kteréž stály u kolébky století osvěty, věku XIX
jeko dobré víly, sestárly dřív, než minulý věk
i zhynuly v hanbě a smutku ještě před úsvitem
století našeho, jemuž při těch dvou létech vzá-
jemné známosti nelze psáti ani karakteristiku.
tím méně horoskop. Tolik však je jisto, že my-
šlénka rovnosti, bratrství a svobody lidí a ná-
rodů, směrodatné a činorodé, zbledla na pouhá
hesla, na pouhé nápisy v pantheonu, před nimi
snad pozdní generace budou hledati marně klič
porozumění. Oba první dva roky XX. věku valně
zviklaly víru ve spravedlnost dějin a jich tres
těm, kdož hřeší proti velebným vůdčím myšlén
kám vývoje lidstva a zvláště axiom všem nadšen
cům svobody, druhdy tak běžný, že sám je otrok
27
article
kdo jiné v pouta jímá, změnil se v hořký vý-
směšek těmto nadšencům. Nejbezohlednějším
potřením hrdinného kmene sedláků v Jižní Africe
a vymazáním jeho z počtu národů byl síce celý
mimoanglický svět uražen ve svých citech svo-
body a spravedlnosti, ale krom výrazu těchto
citů neměl odvahy protestu. Utrpení polského
lidu v brutálních spárech germánského násíli
není sice tak krvavé a tak na ráz ničici, ale přece
jenom pro nechráněný úpadek spravedlnosti v dě-
jinách a nejbezohlednější nivelování jsoucnosti
malých národů, vydaných sveřeposti velikých,
stejně typické. Poslední trefná ukázka této sve-
řeposti jest nejnovější státní zločinec říše něme-
eké, osmiletá holčička, Polka, zavřená snad te-
prve před týdnem na 14 dnů pro urážku Impe-
rátora a Rexe německého. Zdá se do opravdy,
že jeden z otazníků stololí našeho, v třetí svnj
rok vstupujícího, učiněn k otázce exislence ma-
lých národů... A k nám samým, k národu če-
skému, jehož vlast zlý osud náš, ale snaů
dobrý osud celého ostatního Slovanstva,
učinil klínem v těle germánském, zdaž právěv
této chvili výroční obnovy nepřistupuje k nám
Historia, maíka moudrosti národů s dotazem, tý-
kajícím se samých kořenů naší existence, s do-
tazem, svolíme-li, aby bylo k nim sáhnuto?i
Rex
Historio
jižní Afrika
28
article
Neboť ničím jiným neni projekt německé smířli-
vosti, o němž společně s českou naň odpovědli
rokovati se počne pozejtří o 3. hodině odpolední
v předsednickém ministerstvu, než vyzývavým
dotazem, jsme-li ochotní v dalším naplňování
osudu západního Slovanstva smrštiti se po Labi
ještě níže a za 13. poledník, my, jichž „velusta
Slavorum regia“ druhdy dolýkala se až jede-
náctého! Odpovíme ovšem jako dřív písemně,
tak nyni ústně, jenom prolo, abychom řekli: Ni-
kdy! A to bude naše první slovo, kferé do poli-
tického vývoje řekneme v novém roce 1903,
že pověděno bude z plných plic celého národa
tak, aby nikdy více nebylo v tom směru už u nás
poptáváno, o tom jsme pevně přesvědčeni jmé-
nem národa a v důvěře v ty, jimž národ svěřil
posláni na přislušných místech za něj mluviti —
zřetelnět
— Chceme míti své úřadníky ! Toť heslo
německo národních stran, jímž nyní »praeují«,
aby ještě více rozšiřovali propasť, klerá děli obe
národnosti v zemi. Však je otázkou, zdali pro
hesla tato nadšeni jsou právě ti tak velice, o je-
jichž kůži tu v první řadě jde: zdali s tímto
heslem srozuměni jsou němečtí úřadníci. Av
tomto směru měli jsme příležitost nahlédnouti
do listu, jejž psal německý úřadník dobrému
příteli svěmu a v němž o tomto požadavku
Němců se pojednává trochu jinak, než jak to činí
pan dr. Schücker a Funke. V listě tom píše zmí-
něný úřadník: »Jsem tedy šťastně v N. Ve hnízdě,
kde nelze slušně bydlet, ani slušně jisti ani píti.
O nějaké zábavě, a co mluvím o zábavě, o ně-
jakěm vzpružení ducha nelze zde mluviti. S kým
bych obeovati mohl, trčí doma za pecí a jeto
pochopitelno, poněvadž ve zdejší nejlepší ho-
spodě je ubrousek v soběhu« aspoň měsíc.
Schücker
Funke
29
article
Potom teprve to dají do prádla. Věr mi, že s
zde v neděli těsím vždy na kázání, to mě
těší, poněvadž pojednává mladý kaplan v něm
dost často o otázkách dne, ze které příčiny je
zde strašně nenáviděn, poněvadž mu vyčítají,
že je světák a vedlo toho — Čech. A proč
mne sem poslali? Poněvadž mám německé
jméno a jsem Němec. Kdo se dostane z nás
do Teplie, do Karlových Varů, do Litoměřie,
do Ústí n. L, do Podmokel, do Děčína, do
Jablonce, do Trutnova aneb do Žatce, tomu
ovšem jest hej! — Což ale ubožáci ostatní,
jichž je desetkrát tolik a kteří tráviti musejl
své mladé dny na Periferii země, kdet
rostou v zimě ze stropu do pokoje rampouchy
a kde žiješ o 20 procent dráž než v Praze
odkud musiš nejméně čtyři hodiny jeti po
dráze, než se ocitneš v kraji, kde dá se lidsky
žíti. O, jak jsem často ohrnoval v Praze nos
nad méně podařeným operním představením,
dnes jest u mne sváteční den, zavítá-li večer
do hospody, kde nucen jsem se stravovati,
harfenice. Jindy vysílali na taková místa, jaké
mně dali, aby vyhověli národnímu požadavku
svých soukmenovců, mladé úřadníky Čechy,
aby se v nich oblomili drobet v něm-
čině, námi pak obsazovati místa lepší,
teď by Čecha v takovém hnízdě nesnesli, A my
tím hloupým fanatismem nacionálním trpíme.
Viš, že česky umím úplně, zůstunu-li zde ale
tři léta, jazyk ten zapomenu a následek toho
bude, že ztratím kvalifikaci pro další vyšáí
karriéru v zemi, neboť kdo zná úřad, ví, že
znalý obou jazyků v Čechách vždy bude mlli
přednost před jednojazyčným, nechť si udělaji
jazyková nařízení, jaká chtějí. To přináší síla
poměrů a tato země je i dnes ještě tak pevná,
že tak se rozdělti nedá, aby na jedné straně
žili výhradně Němci, na druhé výhradné Češi.
Čo
Němec
Čecho
Čech
Karlová Vary
Litoměřie
Podmokly
Děčín
Jablonec
Trutnov
Žatec
Praha
Čechy
30
article
Tak ule to vždy dopadne, když otázky, jež
těsně souvisí s praktickým životem, řeší se
u zeleného stolu. . . . Tak píše úřadník ně-
mecký. A takových je na sta.
— Dvorní rada dr. Josef Grohmann n
odchodu. Včerejší večerniky zdejšího kasína při-
nesly zprávu dávno očekávanou, o odchodu
dvorního rady a referenta pro administrativnía
hospodářské záležitosti v zemské školní rate
dra. Josefa Grohmanna na trvalý odpočinek.
Nový pensista, to budou mu německé doslovy
počitati za největší jeho zásluhu, ve svém úřadě
nikdy nezapominal na to, že jest Němcem a
staral se také s veškerou bezohledností a pečlivě
o to, aby to bylo viděti i na jeho skutcích.
Služby, kteréž vykonal v oboru školském né-
meckému prospěchu, jsou neocenitelně, právě
tak, jako jsou neocenitelny škody, jaké české
věci znamená to, co se zove ve školské polifice
německě v Čechách jejim prospěchem — a to
jest ústrk, úbytek školství českého, sužování,
potirání českých menšin s českou školou v uza-
vřeném územi rostoucích a klesajících. Nástupcem
odstupujícího dvorního rady v némeckém odboru
zemské školní rady jmenován místodržitelský
rada Vilém Bayer, kterýž nebude ve svém
referátu, nyní definitivně mu přikázaném, žádným
nováčkem. Jak se proslýchů, měl nový refereno
něm. odboru zem. školní rady vynikající úča-
stenství na záležitosti vyškolení Řelenic z tepli-
ckého školního okresu.
— Representační dům v Praze. Na staro-
městské radnici konala se včera porada zástupeů
obce pražské a Živnostenské banky za účelem
dohodnuti o získání pozemků u Prašné brány
k vystavení representačního domu českého. Pri
tomni byli pp. starosla dr. Srb, prvý náměstek
doktor
Grohmann
Němec
Bayer
Srb
Čechy
Praha
živnostenský banka