ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 3604ced0-71e0-11dc-9c80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 65, place 89, org 21, work 8
1 masthead
27. července 1904. Číslo 206.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
Ztráty ruské u Dašičaa dle sdě- kní důstojníků hlavního štábu jsou ne- patrné, ale japonské ohromně.
5 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Včer tpravili vyslanci rakousko-uherský a ruský Portu o nezbytném rozmnožení cizích du- stojníků a poddůstojníků u če nictva. Rakousko-uherský rayon bude sesílen 6. ruský 5 důstojníky. Ostatní velmoci poče důstojníků posud neustanovily. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Sou- klasné zprávy konsulátu dementují pověst o boji čet u Auret-Hissaru v kraji solun- ském, nedávno vyhlášenou a oznamují, že v- jenská hlídka střílela omylem na 10 neozbroje- ných bulharských sedláků, kteří se vraceli s soumary z trhu, podezřívajíc je, že vezou jedné četě proviant. 4 sedláci byli usmrceni. Sulejman paša byl tam poslán, věc vyšetřiti. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Dle zprávy ze Skopije došlo 24. t. m. u Kokosino- toku — jak se pravdě spíš podobá všaku Gosince v kraji kumanovském — ke s rážee mezi četou o 35 m. a tureckým vojskem, při čemž bylo 11 povstalců zabito. Z vojáků byl usmrcen 1 muž a 7 raněno. Dosud není zji- štěno, jedná-li se o četu bulharskou či srbskou. Z Cařihradu, 25. července. (C. B.) Dl udání Porty bylo nejnověji již u druhé čety zjištěno, že přišla nedávno z Bulharska. Při jedné četě, která měla sebou mnoho dyna- mitu, byl v usmrceném náčelníku poznán bul- harský ženijní důstojník. Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Diplo matická poselstva budou těchto dnů protestovati zvláštní notou proti způsobu, jak se nového zákona o kolcích užívá a navrhnou ně které jeho změny.
Sulejman Balkán Cařihrad AuretHissar Kokosin Bulharsko
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Slovanské parallelky ve Slezsku. Z Vídně, 26. července. Dnes dopoledne o 10. hodině přijal ministerský předseda dr. Körber říšské poslance radu vrch. zem- ského soudu Věncesl. Hrubého a dra. Mi- chejdu jako deputaci slovanských poslanců ze Slezska. Poslanec Hrubý v řeči, pronesené k mi nisterskému předsedovi, pravil, že slovanským poslancům ani nenapadá, aby pokládali slovanské parallelky na ústavu učitelském v Opavě a Te šíně za záležitost politickou; považují je výhradně za čistě osvětovou zále ži tost. Protože však s německé strany byly umělo vyvolány agitace a poněvadž němečtí poslanci ve své audienci u ministerského před- sedy uznali za dobré přednésti stížnosti, pova- žují též slovanští poslanci za svou povinnost, vyložiti na obranu chefu kabinetu své stanovisko. »V. E. — pravil posl. Hrubý — v pro- blášení, podaném německým poslancům, uznala zřízení samostatných ústavů slovan- ských ve Slezsku za dobré práv Slovanů slezských, a prohlásila, že zřízení zamýšlených parallelních tříd je toliko na prospěch a upokojení neodkladných potřeb. V tom smyslu shoduje se naše sta- novisko úplně a bylo nám našimi kollegy ulo- ženo V. Ex. za to a za zřízení těchto paralle- lek vysloviti díky. Zároveň musíme však v pří- čině prohlášení V. Ex. o provedení tříd paral- lelních poukázati na velké z nepokoje n obyvatelstva slovanského ve Slez sku, protože tyto ústavy nemohou býti zřízeny dle svých osvětových účelů, nýbrž dle hledisk politických; tím by byly ve svém rozvoji poškozeny.« V rozmluvě, která nastala o této záleži tosti, reagovali poslanci Hrubý a dr. M- chejda na poznámky deputace německých poslanců.
doktor Körber Hrubý Hrubá M chejda Slezsko Vídeň Opava rada vrch Slovan slezský
7 article
Ministerský předseda dr. Körber pro hlásil ve svě odpovědi, že nemůže pova- žovati a nepovažuje zřízení těchito pa- rallelek za politiekou záležitost, nýbrž tolik za věc kultury. Ostatně že se odvolává na své prohlášení, podané německým poslan- cům, z něhož nic neodvolává. Zřejmě podotkl, že v otázce té, jako vůbec vždycky, byla mu rozhodující jen spravedlnost. Co se tkne pro- vedení, že jest věcí ministerstva vyučování, aby vyhovělo potřebám ústavů těch a pečovalo o další jich vybudování a rozkvět. Posl. Hrubý a dr. Michejda byli pak v téže záležitosti u ministra vyučování. Poslanec Chiazi o situaci. Z Vídně, 26. července. »Deutschnatio- nale Correspondenz« uveřejňuje roz- mluvu s poslancem Chiariem o posledních zjevech ve vniterní politice: »Uvažu- jeme-li o činnosti vlády dra. Körbra v poslední době — pravil dr. Chiari — musíme dospět k úsudku, že nastala změna kursu. Měl- dr. Körber svého času úmysl vášně prostou vy- trvalostí obstrukci poraziti a přísnou objektiv- ností svou zabrániti, aby národní protivy nebyly ještě více přiostřeny, a chtěl-li vzbuditi víru, ž hodlá moderní správou a podporováním produk- tivní práce odstraniti stagnaci hospodářskou, aby časem zjednal spořádané poměry v parlamentě.
doktor Körber Posl Michejda Chiazi Chiarie Chiari Vídeň Deutschnatio
8 article
zdá se, že poslední dobou dospěl k jinému přesvědčení. Pan předseda ministerstva je politikem příliš dobrým, než aby nemohl po- souditi dosah výnosu o platnosti zkoušek na záhřebské universitě pro Cislajtanii, dosah ob- sazení olomouckého biskupství, rozhodnutí o in- šprucké universitě a o českých a polských parallelkách ve Slezsku. Zdá se, že mál již si váží shody s německý mi stranami. Fiskálním absolutismem v otázce rady průmyslové a povolností v otázce vojen ských dodávek vůči Uhrám zavdal podnět též k obavám v kruzích průmyslových. Že za takových okolností v brzku nastanou spořá dané poměry, lze stěží očekávat, když důvěra v nesírannost vlády jest podkopána, a úmysl vlády, zjednati skutečně spořádané poměry, stává se stále pochybnějším.« Waldeck-Rousseau. r. Z Pařiže, 26. července. Zdravotní stav Waldec kRoussea u a zavdává opět podně k vážným obavám. Nemocný velice sešel a jsou obavy před osudným zakončením jeho nemoci. Francouzské řehole do Německa. n. Z Berlína, 26. července. »Voss. Ztg. oznamuje, že francouzské řehole vyjednávají s předními členy v okolí Münsteru o získání rytířského statku, na němž chtějí se usídliti. Francouzští jesuité usilují o získání půdy v okol Berlína.
Rousseau Voss Slezsko Uhry Waldeck Německo Berlín Münster univerzita pro Cislajtanie
9 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 26. července. (C.-B.) Cís a odjel v poledne z Išlu s bavorským princem Leopoldem do Eisenersu na dvorní hony. Oprava řádu obecního a voleb- ního řádu obecního pro dolní Rakousy mimo města s vlastním statutem, usnesená tamějším zemským sněmem, byla císařem po- tvrzena. IV. zemská konference vorarl berského učitelstva byla zahájena dnes v Bregenci za hojného účastenství a po- trvá tři dni. S kompetentní strany oznamuje se, že z- stanou v platnosti povinné průvodní listy do Srbska, jichž zrušení bylo ne- dávno se srbské strany navrhováno z příčin reciprocity. Cestující ze Srbska musí míti jako dosud řádné cestovní listiny. Uherská sněmovna. Z Pešti, 26. července. (C.-B.) Posl necká sněmovna rokovala dál o rozpočtu ministerstva vnitr a. Posl. Buzath uvažoval o nemocnictví ochraně opuštěných dět. Posl. Rakovszky zmínil se o affen býv. redaktora Fenyö, dovozuje — dle novino- vých zpráv — že hleděl se (Fenyč) vymknouti nepříjemné policejní dohlídce. Této je třeba v zájmu veřejné bezpečnosti a proto žádá ministra- presidenta jako ministra vnitra, aby ji zachoval. třeba Fenyö v nastávajícím procesu byl z ob- žaloby propuštěn. M.p. hr. Tisza reagoval na dosavadní řeči, načež rozpočet ministerstva vnitra byl přijat a rokovalo se o rozpočtu minister- stva o bch o du. Posl. dr. Krasnay (košutovec) posu zoval vládní politiku, v níž shledává rozhodný úpadek. Pojednav o vyrovnání s Rakouskem, uvažoval o smlouvách obchodních. Vyčítal vládě. že porušila zákon, neboť měla dosti času, aby se zmocňovací předloha v parlamentu vyřídila.
Leopold Posl Fenyč Tisza doktor Krasnay Vyčítal Vídeň Išlu Eiseners dolní Rakousy Srbsko Pešť Fenyö Rakousko
10 article
Bylo pouhou vytáčkou, že tak neučinila, protože očekávala dlouhou debatu. Vyrovnání nelze pro- vésti § 14. proto, že skoro všechny jeho od- stavce obsahují sliby a podmínky, jejichž splnění § 14. bylo by absurdní. Řečník činí návrh, jímž vládě ukládá se, aby bez meškání zastavila smluvní vyjednávání s Italií a Německem předložila sněmovně nový antonomní celní farií. Po řeči posl. Ernszta (lid. str.) bylo rokování přerušeno a odročeno na zejtřek. Konec schůze ve 3 hod. 15 min. odpol. Biskup Skrozsmayer uzdraven. Z Oseku, 26. července. Z Rohiče došei telegram, že biskup Strossmayer se ze své nemoci úplně již zotavil a že podnikl včera delší proch á z ku. Biskup Strossmayer hodlá se dne 30. července vrátiti do Djakova. Volby do zněmu v Bukovině. Z Černovců, 26. července. (C.-B) P dnešní doplňovací volbě zemského poslance za města a obchodní komoru zvoleni byli v Čer- novcích svobodomyslný kandidát advokát dr. Benno Straucher 1842 hlasy a německý svobodomyslný kandidát magistrátní ředite Wiedmann 1777 hlasy. V obchodní komoře president Bedřich La ngenhan 15 a bankovní ředitel Vilém Tittinger 13 hlasy z 15. Zvolení poslanei náležejí k německé straně svobodomyslné. V Serethu zvolen byl prof. Arthur S kedl všemi 245 odevzdanými hlasy. V Sučavě koná se zejtra druhá volba a snad i volba užší Z Sradovce zpráva o výsledku volby ještě ne- došla. Bulharský kníže. Z Koburgu, 26. července. (C.- B.) Knize Ferdinand bulharský přibyl sem z Bayreuthu za příčinou výročí smrti svého otce.
Skrozsmayer Strossmayer doktor Benno Bedřich Le Tittinger profesor Arthur Ferdinand bulharský Německo Osek Djakovo Bukovina Černovec Bayreuth
11 article
Dardanely. Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Rozkaz, vydaný veliteli Dardanel, aby nepropustil parník »Malaka«, byl způsoben zakročením anglického vyslanectví. Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Na za- kročení Anglie u Porty pro průjezd ruských loní dobrovolného loďstva Dardanelami ministr za- hraničných věcí navštívil vyslance anglického ruského a požádal je, aby oba kabinety (lon- dýnský a petrohradský) dohodly se mezi sebou o této záležitosti. Ve dvorních i vládních kruzích přejí si patrně, aby konflikt byl srovnán a ne- roznítila se otázka o průlivech a mořskýeh úžinách. Vatikán a Francie. Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Úřadně pro- hlašuje se, že nelze mluviti o vyjednávání pro konflikt s Vatikánem. Legační tajemník Courcel od podání noty a žádosti za brzkou odpově neučinil dalších kroků. Odpověď lze očekávati teprv koncem tohoto týdne. Konečné rozhodnutí stane se v ministerské radě 2. srpna.
Port Cařihrad Dardanely Anglie Vatikán Francie Paříž
12 article
Anglická sněmovna.
anglický sněmovna
13 article
Z Londýna, 26. července. (C. B.) V dolní sněmovně dotazoval se Dilke, je-li pravda, že Rusové potopili střelbou vojenskou lod »Knight-Commanders. Prémfer Balfour odpověděl, že vláda doslechla se těchto pověstí, ale doposud že ne- bylo možná zvěděti pravdu, ač pátráno na všech stranách. Než se zví, co na věci je, třeba se o ní více nezmiňovati. Gibson Bowles ptal se, co podnikla vláda od noty ze dne 1. ledna 1903 stran prů- jezdu ruských minonosek Dardanelami u Porty, aby odvrátila porušení smluv z let 1856 a 1871. Premier Balfour odpověděl, že až do průjezdu »Petrohradu« a »Smolenska« vláda zmíněně noty nepodnikla ničeho, protože v dobe té neslyšela ničeho o porušení smluv.
Dilke Rus Gibson Bowles Port Balfour Londýn Dardanely Petrohrad Smolensk dolní sněmovna Prémfer Balfour KnightCommander
14 article
Gibson Bowles ptal se dále, víli vláda, že v roce 1901 uzavřena smlouva mez Ruskem a Tureckem, jež obsahuje zvláštní ustanovení o průjezdu některých ru- ských lodí. Premier Balfour odpověděl, že vlád o takové smlouvě neví ničeho. V dalším průběhu jednání tázal se Gibson Bowles, ví-li premier, že dle čl. 1. pařížské deklarace z roku 1856 dobrovolné mořské za- jímačství je zrušeno a dle čl. 2. neutralní vlajka chrání nepřátelské zboží, mimo válečný kontra- Dále ptá se, prohlásil-li lord Clarendon svého času jménem anglické vlády, že může vysloviti s čl. 2. souhlas pouze za podmínkou, že zajímačství bude odstraněno a prohlásil- kn. Orlov, že je zmocněn podepsati deklaraci, dodal však, že Rusko nemůže zavázati se v zá- sadě, že setrvá při zrušení zajímačství. Řečníl táže se teda, zda za takové výhrady se strany Ruska a vzhledem k posledním událostem vlád prohlásí, že není víc vázána deklarací a osobuje si zase právo zmocňovati se nepřitelova majetk pod neutrální vlajkou. Premier Balfour odpověděl, že není n místě diskutovat o těchto věcech vzájemnými otázkami a odpovědmi. Také nemůže připově- děti, že vláda učiní rozklad o posledních udá- lostech jiným mocnostem. Na další dotaz odpověděl Balfour, že jest ochoten předložiti listiny. Rozumí se samo sebou, že sněmovna v důležitých otázkách může prá- vem žádati, aby byla zevrubně zpravena o všech událostech, ale v nynější chvíli nelze slíbiti, ž předloží spisy o posledních příhodách.
Gibson Bowles Balfour Rusko Turecko Clarendon Orlov
16 article
K vraždění křesťanů v Číně. Z Tjencina, 26. července. (»Temps«.) Fran couzská vláda, jež má protektorát nad čínskými katolíky, nařídila pečínskému vyslanci, aby žá- dal úplnou s atisfakci za zavraždění belgi ckých misionárů.
Fran Čína
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Na podporu ruského loďařství. Z Pebrohradu, 26. července. (C.-B.) Pr hlavní správě mořské obchodní plavby a pří- stavů zřídí se — dle úřadní zprávy — zvláštní fond pro půjčky na koupě nových nebo roze- stavených dřevěných nebo kovových mořských lodí obchodních z ruského materiálu. Půjčky mají se úrokovat 3.8% a splatiti nejdéle v 20 létech. Na letošek vykázala státní pokladna k tomu účelu 100.000 rublů. Baňská společnost »Hibernia«. Z Berlína, 26. července. (C.-B.) V dnešní schůzi dozorčí rady »Hibernie« usnešeno svo- lati mimořádnou valnou hromadu ke dni 27. srpna za usnešením o zaopatření závod- ních prostředkův a rozmnožením kapitálu o 6.5 mill. mk. Na podzim očekává se oživenía zlepšení obchodu. Bezpodstatny jsou pověsti připojení závodu »Ewald«. Panamská společnost. Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Francouz- ský fiskus žádá na nové panamské společnosti, jež — jak známo — dostala za průplav 200 mill. fr., za zápis koncesse, přenechané starou společností, 13.6 mill. fr. kolkového poplatku. Nová společnost protestovala prot této dani.
Ewald Francouz Berlín Hibernia Paříž Baňský společnost Hibernia mill
18 article
st. Z Pešti, 26. července. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů beze změny. Platila: pšenice nová tisská 82 kg K 10 524, 81.6 kg K 10.35, 79 5 k K 10.—, vašarhelská 80 kg K 10.35 na záři. peštská 81.5 kg K 10.30 žlutá, 78 kg K 10 20, 76.5 kg K 9.90, novo-sadská 77.2 kg K 10 10, rumunská 82 kg K 10.40, srbská 79.5 ke K 10.10, stará tisská 80 kg K 10.35, bač- ská 79 kg K 10.25, sv.-tomášská 78.2 k K 10.30, skladní 76. kg K 9.75; žito nové K 7.60 sž 7.70, oves K 6.70, ječme K 6.62, kukuřice (— 5 halérů) K 6.30 až 6.45, řepka K 10.40. Termínový obchod byl mdlý po pevném počátku na nabízenou cizí pšenicí pochmurnost. K večeru znamenala: pšenice na řijen K 9 78, na duben K 10.12, žito na říjen K 7 57, na duben K 7.85, oves na říjen K 6.70, na duben K 7.—, kukuřice na srpen K 6 27, na září K 6.36, na květen 1905 K 6. 48, řepka na srpen K 10.75. Plodinový trh byl bez odbytu a změny. Počas í horké. Z Nového Yorku, 26. července. (Zvl- telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse: ustálené. Znamenala: pše- nice na červenec 102.50, na září 93 1/e kukuřice na září 54/s, cukr (Fair Muscovados.) 3 50, bavlna 10.70. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu lenivé. Z Liverpoclu, 26. července. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 600 žoků. Z toho na spekulace vývoz —.— ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávky na červenec 5.79, 0.—, na červenec srpen 5.75, 0.— na srpen-září 5.62, U.—, na září-říjen 5.36, 0.— na říjen-listopad 5.24, 0.—, na listopad prosinec 5.21. 0.—, na prosinec leden 5.18, na leden-únor 5.17, na únor-březen 5.17, 0.—. na březen duben 5.18, 0.— Smýšlení na konec ustálené.. Z moderního bankovnietví německého.
Platil svatý Pešť Nový York kg 524
19 article Schaaffhausenský spolek a Dre
Schaaffhausenský spolek a Dre ždanská banka. B. Připadá li v činnosti Německé banky značná role bursovním obchodům, jest Seha afí hausenský bankovní spolek ústa- vem peněžním v plném slova smyslu průmy- slovým, kterému byla podpora obchodu průmyslu 1) racionálním úvěrnictvím vždy cíle hlavním. Moený průmyslový a obchodní ruch rýnsko-westfálského obvodu dal vznik tomuto ústavu, klerý r. 1891 zřizuje filiálku v Berlině, kam záhy přenáší se těžisko podniku. Zřízení berlínské filiálky bylo prvým prolomením cen- tralisační zásady ve vedení banky této. Toto 1) Sr. »Poruchy« atd. str. 186 sl., resp. 464. praménů používám stejně jako minule. odklonění se od původního směru, který nikte- rak nebyl na překážku rozvoji kontokorrentních obchodů, vynuceno rostoucími posicemi ostat- ních bank v západním průmyslovém ústředi Německa. Po berlinské filiálce následuje záhy filiálka v Kolíně nad R. Do r. 1896 byla však decentralisace obmezena; kommanditně zúčast- něna banka v jediněm průmyslovém podniku (válcovně L. Mannstnedt a spol.), který se mění r. 1897 v akciovou spalečnost, jejíž podíly banka si ponechává. Akciový kapitál, který činil r. 1880 36 mill. mk. a r. 1894 celkem 48 mill. mk. (reservy 3.6 mill. mk.) vzrůstá r. 1895 na 60 mill. mk. (reservy 6.03 mill. mk.) a r. 1897 na 75 mill. mk. (reservy 11.3 mill. mk.).
Dre L Mannstnedt Berlín Německo Kolín nad R Schaaffhausenský spolek
20 article
Vliv doby ale nezůstal bez důsledků. Čím více sílí typ průmyslových bank s přímou účastí v těch kterých podnicích v mladé říši a čím více roste jeho význam v hospodářské činnosti národa, tim více zabočuje banka v nové dráhy, dané potřebou doby. Roku 1898 vstupuje Schaaff- hausenský bankovní spolek kommanditně v ban- kovní firmu Ph. Elimeyer v Drážďanech (1 mil. mk.) a r. 1900 ve firmu Hamburger a spol. v Katovicích (s 600.000 mk). Toto zúčastnění vyneslo r. 1901 bance značné ztráty, protože uvedený podnik byl silně angažován v konkurs- ním rejdařství spojených lodníků. Zatím co banka zvyšuje r. 1899 svůj akciový kapitál na 120 mil. mk. (reservy 20 mil. mk.), přejímá r. 1900 bankovní závody firem S. Katzenstein a synové v Bielefeldu, Bratři Sieckmannů v Her- fordu a Salomona a Oppenheimera v Detmoldu, jež sdružuje ve Vestřálsko Lipskou spolkovou banku s akc. kapitálem 5 mil. mk. (ústředí v Detmoldu, v Herfordu a Lemgu filiálky). Jak z tohoto vývoje patrno, roste obvod banky přenáší se nejen na sever ale i do středu Ně- mecka. Jedna událost měla ale zvláště vliv n vývoj další.
Sieckmann Salomon Oppenheimer Schaaff Drážďany Katovice Bielefeld Detmold Herford Lemgo S . SF ford
21 article
Roku 1900 vystoupil z banky dosavadní ředitel K. Klönne. Maje úzké styky s rýnsko- vestfálským průmyslem báňským, byl nositelem příslušných obchodních vztahů, jež zárovet s přestupkem do Německé banky z části pře- náší v nové své působiště. Banka cítí se touto okolností, která nepůsobila příznivě na styky ústavů uvedených, ohrožena ve své silné dosa- vadní posici a zřizuje následkem toho nové filiálky v rýnském obvodu průmyslovém (roku 1901 v Essenách a 1902 v Düsseldorfu). Vý- bojný postup Německé banky svádí zároveň po- zornost ústavu na jih Německa (sjednáno zá- jmové společenství s Falekou bankou) a na střed Rýna (banka přejímá za 3 mil. mk. akcií středorýnské banky v Koblenci a vstupuje v bližší styky s Mülheimskou bankou). I zde šíří se tedy působiště zvolna na celé Německo — vliv soustře- dovacích tendencí na Berlín, o nichž jsme již dříve mluvili. Organisace na domácí půdě není ovšem dosud skončena a spojení s Drážďanskou bankou, o kterém jsme se zmínili, vede k no- vým a novým doplňováním (hlavně v Saskua Slezsku).
K Klönne Maja Essena Düsseldorf Německo Rýn Koblenc Berlín Slezsko Faleka banka Mülheimska banka
22 article
Zahraničným vztahům věnuje banka pozor nost poměrně malou. Do jaké míry stojí banka ve službách prů- myslu své vlasti? Bilance její podávají odpověd dostatečnou, byť někdy i negativně t. j. tím, co v nich uvedeno není. Do r. 1899 nepodává totiž banka naprosto žádných údajů o úhradních poměrech věřitelů — až rok 1900 přináší bližší vysvětlení. Od té doby udávají bilance, pokud jsou dlužníky větší akc. společnosti a těžařstva a pokud hrazeny požadavky ostatní. Roku 190 stoupli dlužníci ze 146 mill. mk. koncem 1899 na 161.7 mill. mk., aby r. 1901 klesli na 136 a 1902 na 132 mill. mk., důsledek to soudobé poruchy hospodářského ruchu Německa. Z těcht pohledávek připadalo na akciové společnostir. 1900: 51.7, 1901: 50.9 a 1902: 46.1 mill. mk. Z ostatních pohledávek bylo nekryto roku 1900: 32, 1901: 24.2 a 1902: 22.4 mill. mk. Posouditi detnilně objem a způsob obchodů banky nelze, protože obchodní zprávy podkladů k tomu nepodávají. Teprve od r. 1901 a 1902 stávají ae zprávy podrobnějšími (svou přesnou bilancí jest Německá banka příkladna) a patrno z nich, že koncem r. 1903 držela banka akcií bank za 1.018, dopravních podniků za 5.993, průmyslových podniků za 8.114, průmyslových společností za 2.374 mill. mk. Trvale angažo- vána banka v jiných bankovních podnicíeh 6,080.658 mk. (viz uvedené shora podniky). V dřívějších létech měla banka význačnou roli v elektrotechnickém průmy slu, hlavně následkem úzkých vztahů k Schuckertově společnosti. R. 1898 ruší tyto styky (banka vstu- puje v Löwovu společnost), žádajíc od Schucker- tových závodů totéž, jak nyní jasno, správně, proto že vedení Schuckertových závodů neod- povídalo zásadám řádného hospodářství. Hlavním působištěm banky byl však průmysl báňský.
Zahraničný Schuckertův Schuckertový Německo Schucker Löwův společnost
23 article
Několik dokladů: R. 1896 zakládá hutní společ- nost dříve Karel von Born v Dortmundu (kapitál 1.8 mill. mk.), jež prodána r. 1891 hörderskému spolku, r. 1897 mění v akciovou společnost kom- manditu váleovny L. Mannslädta, r. 1897 za- kládá porýnskou hutní společnost »Vilémovy hutě« (akciový kapitál 2 mill. mk.), r. 1899 zřizuje syndikátní kontor schaaffhausenského bankovního spolku v Kolíně nad Rýnem (kapitál 1 mill. mk.), r. 1900 mění v akciovou společnost selbecký horní spolek, r. 1901 zakládá lotrinský hutni spolek »Anmetz Friede« atd. Z oboru textil- niho nutno uvésti: Zřízení důlkenské přádelny bavlny, jihoněmecké společnosti pro průmysl jutový v Mannheimu (4 mill. mk.), přádelny a tkalcovny bavlny v Eitorfu (21% mill. mk.) Z ostatních oborů zasluhuje zmínky založení ně- mecko atlantické telegrafní společnosti v Kolině nad Rýnem (20 mill. mk. r. 1899). Hrubé zisky banky činí r. 1894: 4.995, r. 1898: 8 725, r. 1900: 10.275, r. 1902: 8.407 mill. mk. dividendy r. 1894: 648. r. 1895: 799, r. 189 až 1899: 8, r. 1900: 749, r. 1901: 5, r. 1902 5 procent. Reservy roku 1902 20.1 mill. mk. akciový kapitál 100 mill. ml. Přese svou centralisaci byla banka vždy v dobrých stycích s některými jinými závody svého druhu a velikosti a nezřídka účastnila se i na jich zakladatelské činnosti. Zvláště s drá- ždanskou bankou) byla vždy v intimním spojení. Uzříme, že ne bez příčiny. Drážďanská banka jest opětným a mocným dokladem, jak blahodárně působilo sjednocení 1) »Poruchy« etc. str. 153 sl. resp. 455 sl.
Born L Mannslädt Anmetz Fried Dortmund Kolín nad Rýn Mannheim Kolina nad Rýn Vilémov huť selbecký horní spolek Eitorf 725 ml
24 article
Německa na hospodářský rozvoj národa. Roku 1873 jest malou bankou s 9.6 mill. marek 5). Kotvíc plně v Sasku zkvétá s ruchem své užší vlasti, aby zvolna přenesla své působiště na celé Německo a aby — vedena z Berlína — vládla r. 1902 akciovým kapitálem 130 mill. marek a reservami 34 mill. m. Jaký to úžasný vzmach během třiceti let, požehnaných prací a úsilím národa! Do r. 1895, odkud začíná náš vývojový přehled, pracuje banka s kapitálem akc. 70 mill. m. V tomto roce, který byl tak významným pro její budoucno, zvyšuje kapitál na 75 mill. m. Snaha po zvýšení zahra- ničních obchodů vede ji k tomuto kroku: zřizuje filiálku v Londýně a přejímá Bré m- skou banku (založenou r. 1856) s kapitá- lem 20 mill. m. a s fondem 1.608 mill. m.
Německo Sasko Berlín Londýn Brý m ska banka
25 article
Převzetí toto provedeno tím způsobem, že pře- jala Drážďanská banka Brémskou se všemi ak- tivy a passivy a dává dosavadním akcionářům za 15 mill. m. svých nových akcií; jeví s tedy knihový získ 6.6 mill. marek. Soudilo-li se, že banka míní nadále býti nositelem zahra- ničního obchodu a vztahů svého národa, byl úsudek tento nesprávným. R. 1896 počíná banka tím úsilněji posilovati své posice domácí. Za- kládá depositní pokladny v Berlíně a přejímajíe obchody firmy J. E. Weriheimber zakotvaje pevně ve středu bavorského průmyslu, Norim- berce a Fürthu. R. 1898 zakládá filiálku v Hannoveru (převzetím firmy A. Simona) a od r. 1900 obrací jmění na obvod rýnsko- vestfál- ský, zaslibenou zemi německých bank. Vhodnou příležitost k tomu dává jí zvýšení akciového kapitálu Düsseldorfského bankovního spolku, jehož čásť akcií kupuje pro trvalou držbu. Po- ruchy r. 1901 zdržují ovšem tento vývoj, ale jen na krátko. R. 1902 sjednává banka zájmové společenství se západoněmeckou bankou a ko- linskou směnárenskou a komissionářskou bankou, zatím co byla postupně svůj akciový kapitál zvýšila na 110 (1897) a 130 mill. marek (1899).
Weriheimber Fürth A Simon Berlín Hannover drážďanský banka západoněmecký banka mill
26 article
Obchodům na jihu Německa slouží nadále nová filiálka ve Frankfurtu n. Mí. Postupová taktika Drážďanské banky, jejíž ústředí de faeto tkví dnes v Berlíně (Berlinská filiálka založena 1881), liší se od taktiky ně- mecké banky dosti podstatně. Jak jsme zřeli, ponechává Německá banka převzatým ústavům i nadále samostatnost, vyhražujíc si pouze pod- statné slovo ve správě při současné pevné držbě části akcií; Drážďanská banka přejímá naopak celý kapitál závodů, jež chce ovládnouti, a mění je ve své filiálky. Teprve 1903 přináší částečné odklonění od dosavadní politiky: kolínské smě- nářské banky, západoněmecké banky a porýnské banky přejímá již jen čásť akcií se současným postoupením ve správní radě. Úspěchy Německé banky působí nepopíratelně tento převrat ná- zorový. Zakladatelská činnost Drážďanské banky jest značná a různá. Jakási touha novosti jest v jejím postupu. Jedna z prvých seznává vý- znam elektrotechnického průmyslua do dnes — člen známého syudikátu Löwova — má značný podil na něm (v elekt. spol. Union, ve Společnosti pro elektr. podniky v Berlíně, Mexican Electric Works Ltd., L. Löwe a spol., Dynamit Trust Co. a p.). K němu druží se značná účasť v t. zv. terrainových spo- lečnostech. V tomto směru sluší uvésti založení Berlínské pozemkové spol. a pozemkové spol.
Löwův L Löw Německo Frankfurt můj Berlín drážďanský banka Mexican Electric Works Ltd
27 article
Kurfürstendamm. Neméně vážnou posici zaujímá v strojnictví. Strojírna Hartmannova v Saské. K amenici, Ruská strojírenská společnost v Lugarsku na Rusi, Společnost pro polní a malé dráhy dříve Orenstein a Hoppel (změněna v akc. r. 1897), strojírna Bratří Böhlerů v Berlíně, která nabyla pevné půdy i v průmyslu této říše — toť jen některé ze závodů jí založených a dosud z části vedených. Za účelem stavby místních dráh za- ložila banka Kontinentální společnost pro stavbu a provozování dráh, jejíž vývoj až dosud ovšem málo uspokojuje. Ve společnosti s Německou bankou zúčastněna na Anatolských dráhách, ale jen přechodně. Jak patrno, tkví zakladatelská činnost i této banky v Německu, jak dáno to posláním jejím i pojímáním úkolů její. Účasť její v báňském průmyslu, s nímž hledala styky již od r. 1870, vzrostla zvláště založením Har- penské báňské, k níž ji víží intimní vztahy. Pro charakteristiku banky jest význačné převe- dení Moselské báňské společnosti z francouz- ských do německých rukou — tak banky snaží se doplňovati a upevňovati výboje 1870—1871. O účasti banky v průmyslu podává jasný doklad bilance (r. 1902, dle které (konsorciální účet) angažována banka na elektro-technickém prů- myslu 6.7, báňském 3.5, jiných 8.1 mill. mk. Vlastních papírů průmyslových měla koncem r. 1902 v držení za 86 mill. mk. Při tom dlužno míti na mysli, že jest stále vůdčím faktorem ve finančních obchodech státu saského. Intimní styky víží ji i k Mexiku.
Hartmannův Orenstein Böhler Berlín Německo Haro Mexiko
28 article
Po stránce obchodní vyznačovala se banka tím, že se snažila získati co možná nejvíce pe- něz cizích. Úsili toto se dařilo a do roku 1901 rostou její deposita značně (1904: 20.7, 1897: 37.4, 1900: 94 6, 1901: 77.6, 1902: 93.2 mill. m.); potom nastává však — zvláště vli- vem kríse a vytýkáním tohoto momentu — obrat. Stejný vývoj možno konstatovat co do dlužníků, kteří dostupují roku 1900 194 2 (krytí) a 946 mill. marek (nekrytí), aby klesli roku 1902 na 154.9 resp. 78 6 mill. m. Vedle tohoto znač- ného úvěru průmyslového zasluhuje pozornosti u banky této silný úvěr pro spekulaci s cennými papíry, čímž vyložiti značné odpisy na účtu běžných účtů za dob bursovní deprese (roku 1900: 401.000, roku 1901: 352.000 marek a pod.). Klientelu Drážďanské banky tvoři více menší kapitalisté, což patrno z toho, že prů- měrný obnos docházejících a vycházejících smě- nek jest menší než u Německé banky a že také průměrný obnos dlužnický jest menším než u německé banky (průměrný obnos směnečný roku 1896: 4426, 1902: 3601 m.; v kontu běžných účtů činí průměr roku 1896: 48.4, 1902: 30.7 tisíců m.). Porucha r. 1901—1902 působila také na banku pronikavěji. Dividendy činily r. 1894—1896: 8, 1897—1899 : 9, 1900: 8, 1901: 4, 1902: 6 proc. Zálohy dostupují koncem roku 1902: 34 mill. m. Společně interessy v Porýní a na jihu Ně- mecka, rostoucí úkoly a do jisté maíry i rivalita. ) Sombart l. c. 207 str.
Sombart Porýní