1
masthead
27. července 1904. Číslo 206.
4
article
Ztráty ruské u Dašičaa dle sdě-
kní důstojníků hlavního štábu jsou ne-
patrné, ale japonské ohromně.
5
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Včer
tpravili vyslanci rakousko-uherský a ruský Portu
o nezbytném rozmnožení cizích du-
stojníků a poddůstojníků u če
nictva. Rakousko-uherský rayon bude sesílen
6. ruský 5 důstojníky. Ostatní velmoci poče
důstojníků posud neustanovily.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Sou-
klasné zprávy konsulátu dementují pověst o
boji čet u Auret-Hissaru v kraji solun-
ském, nedávno vyhlášenou a oznamují, že v-
jenská hlídka střílela omylem na 10 neozbroje-
ných bulharských sedláků, kteří se vraceli s
soumary z trhu, podezřívajíc je, že vezou jedné
četě proviant. 4 sedláci byli usmrceni. Sulejman
paša byl tam poslán, věc vyšetřiti.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Dle
zprávy ze Skopije došlo 24. t. m. u Kokosino-
toku — jak se pravdě spíš podobá všaku
Gosince v kraji kumanovském — ke s rážee
mezi četou o 35 m. a tureckým vojskem, při
čemž bylo 11 povstalců zabito. Z vojáků byl
usmrcen 1 muž a 7 raněno. Dosud není zji-
štěno, jedná-li se o četu bulharskou či srbskou.
Z Cařihradu, 25. července. (C. B.) Dl
udání Porty bylo nejnověji již u druhé čety
zjištěno, že přišla nedávno z Bulharska.
Při jedné četě, která měla sebou mnoho dyna-
mitu, byl v usmrceném náčelníku poznán bul-
harský ženijní důstojník.
Z Cařihradu, 25. července. (C.-B.) Diplo
matická poselstva budou těchto dnů protestovati
zvláštní notou proti způsobu, jak se nového
zákona o kolcích užívá a navrhnou ně
které jeho změny.
Sulejman
Balkán
Cařihrad
AuretHissar
Kokosin
Bulharsko
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Slovanské parallelky ve Slezsku.
Z Vídně, 26. července. Dnes dopoledne
o 10. hodině přijal ministerský předseda
dr. Körber říšské poslance radu vrch. zem-
ského soudu Věncesl. Hrubého a dra. Mi-
chejdu jako deputaci slovanských poslanců
ze Slezska.
Poslanec Hrubý v řeči, pronesené k mi
nisterskému předsedovi, pravil, že slovanským
poslancům ani nenapadá, aby pokládali slovanské
parallelky na ústavu učitelském v Opavě a Te
šíně za záležitost politickou; považují je
výhradně za čistě osvětovou zále ži
tost. Protože však s německé strany byly
umělo vyvolány agitace a poněvadž němečtí
poslanci ve své audienci u ministerského před-
sedy uznali za dobré přednésti stížnosti, pova-
žují též slovanští poslanci za svou povinnost,
vyložiti na obranu chefu kabinetu své stanovisko.
»V. E. — pravil posl. Hrubý — v pro-
blášení, podaném německým poslancům, uznala
zřízení samostatných ústavů slovan-
ských ve Slezsku za dobré práv
Slovanů slezských, a prohlásila, že
zřízení zamýšlených parallelních tříd je toliko
na prospěch a upokojení neodkladných
potřeb. V tom smyslu shoduje se naše sta-
novisko úplně a bylo nám našimi kollegy ulo-
ženo V. Ex. za to a za zřízení těchto paralle-
lek vysloviti díky. Zároveň musíme však v pří-
čině prohlášení V. Ex. o provedení tříd paral-
lelních poukázati na velké z nepokoje n
obyvatelstva slovanského ve Slez
sku, protože tyto ústavy nemohou býti zřízeny
dle svých osvětových účelů, nýbrž dle hledisk
politických; tím by byly ve svém rozvoji
poškozeny.«
V rozmluvě, která nastala o této záleži
tosti, reagovali poslanci Hrubý a dr. M-
chejda na poznámky deputace německých
poslanců.
doktor
Körber
Hrubý
Hrubá
M chejda
Slezsko
Vídeň
Opava
rada vrch
Slovan slezský
7
article
Ministerský předseda dr. Körber pro
hlásil ve svě odpovědi, že nemůže pova-
žovati a nepovažuje zřízení těchito pa-
rallelek za politiekou záležitost, nýbrž tolik
za věc kultury. Ostatně že se odvolává
na své prohlášení, podané německým poslan-
cům, z něhož nic neodvolává. Zřejmě podotkl,
že v otázce té, jako vůbec vždycky, byla mu
rozhodující jen spravedlnost. Co se tkne pro-
vedení, že jest věcí ministerstva vyučování, aby
vyhovělo potřebám ústavů těch a pečovalo
o další jich vybudování a rozkvět.
Posl. Hrubý a dr. Michejda byli pak
v téže záležitosti u ministra vyučování.
Poslanec Chiazi o situaci.
Z Vídně, 26. července. »Deutschnatio-
nale Correspondenz« uveřejňuje roz-
mluvu s poslancem Chiariem o posledních
zjevech ve vniterní politice: »Uvažu-
jeme-li o činnosti vlády dra. Körbra v poslední
době — pravil dr. Chiari — musíme dospět
k úsudku, že nastala změna kursu. Měl-
dr. Körber svého času úmysl vášně prostou vy-
trvalostí obstrukci poraziti a přísnou objektiv-
ností svou zabrániti, aby národní protivy nebyly
ještě více přiostřeny, a chtěl-li vzbuditi víru, ž
hodlá moderní správou a podporováním produk-
tivní práce odstraniti stagnaci hospodářskou, aby
časem zjednal spořádané poměry v parlamentě.
doktor
Körber
Posl
Michejda
Chiazi
Chiarie
Chiari
Vídeň
Deutschnatio
8
article
zdá se, že poslední dobou dospěl k jinému
přesvědčení. Pan předseda ministerstva je
politikem příliš dobrým, než aby nemohl po-
souditi dosah výnosu o platnosti zkoušek na
záhřebské universitě pro Cislajtanii, dosah ob-
sazení olomouckého biskupství, rozhodnutí o in-
šprucké universitě a o českých a polských
parallelkách ve Slezsku. Zdá se, že mál
již si váží shody s německý mi
stranami. Fiskálním absolutismem v otázce
rady průmyslové a povolností v otázce vojen
ských dodávek vůči Uhrám zavdal podnět též
k obavám v kruzích průmyslových. Že
za takových okolností v brzku nastanou spořá
dané poměry, lze stěží očekávat, když důvěra
v nesírannost vlády jest podkopána, a úmysl
vlády, zjednati skutečně spořádané poměry, stává
se stále pochybnějším.«
Waldeck-Rousseau.
r. Z Pařiže, 26. července. Zdravotní stav
Waldec kRoussea u a zavdává opět podně
k vážným obavám. Nemocný velice sešel a jsou
obavy před osudným zakončením jeho nemoci.
Francouzské řehole do Německa.
n. Z Berlína, 26. července. »Voss. Ztg.
oznamuje, že francouzské řehole vyjednávají
s předními členy v okolí Münsteru o získání
rytířského statku, na němž chtějí se usídliti.
Francouzští jesuité usilují o získání půdy v okol
Berlína.
Rousseau
Voss
Slezsko
Uhry
Waldeck
Německo
Berlín
Münster
univerzita pro Cislajtanie
9
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 26. července. (C.-B.) Cís a
odjel v poledne z Išlu s bavorským princem
Leopoldem do Eisenersu na dvorní hony.
Oprava řádu obecního a voleb-
ního řádu obecního pro dolní Rakousy
mimo města s vlastním statutem, usnesená
tamějším zemským sněmem, byla císařem po-
tvrzena.
IV. zemská konference vorarl
berského učitelstva byla zahájena
dnes v Bregenci za hojného účastenství a po-
trvá tři dni.
S kompetentní strany oznamuje se, že z-
stanou v platnosti povinné průvodní
listy do Srbska, jichž zrušení bylo ne-
dávno se srbské strany navrhováno z příčin
reciprocity. Cestující ze Srbska musí míti jako
dosud řádné cestovní listiny.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 26. července. (C.-B.) Posl
necká sněmovna rokovala dál o rozpočtu
ministerstva vnitr a.
Posl. Buzath uvažoval o nemocnictví
ochraně opuštěných dět.
Posl. Rakovszky zmínil se o affen
býv. redaktora Fenyö, dovozuje — dle novino-
vých zpráv — že hleděl se (Fenyč) vymknouti
nepříjemné policejní dohlídce. Této je třeba v
zájmu veřejné bezpečnosti a proto žádá ministra-
presidenta jako ministra vnitra, aby ji zachoval.
třeba Fenyö v nastávajícím procesu byl z ob-
žaloby propuštěn.
M.p. hr. Tisza reagoval na dosavadní
řeči, načež rozpočet ministerstva vnitra byl
přijat a rokovalo se o rozpočtu minister-
stva o bch o du.
Posl. dr. Krasnay (košutovec) posu
zoval vládní politiku, v níž shledává rozhodný
úpadek. Pojednav o vyrovnání s Rakouskem,
uvažoval o smlouvách obchodních. Vyčítal vládě.
že porušila zákon, neboť měla dosti času, aby
se zmocňovací předloha v parlamentu vyřídila.
Leopold
Posl
Fenyč
Tisza
doktor
Krasnay
Vyčítal
Vídeň
Išlu
Eiseners
dolní Rakousy
Srbsko
Pešť
Fenyö
Rakousko
10
article
Bylo pouhou vytáčkou, že tak neučinila, protože
očekávala dlouhou debatu. Vyrovnání nelze pro-
vésti § 14. proto, že skoro všechny jeho od-
stavce obsahují sliby a podmínky, jejichž splnění
§ 14. bylo by absurdní. Řečník činí návrh,
jímž vládě ukládá se, aby bez meškání zastavila
smluvní vyjednávání s Italií a Německem
předložila sněmovně nový antonomní celní farií.
Po řeči posl. Ernszta (lid. str.) bylo
rokování přerušeno a odročeno na zejtřek.
Konec schůze ve 3 hod. 15 min. odpol.
Biskup Skrozsmayer uzdraven.
Z Oseku, 26. července. Z Rohiče došei
telegram, že biskup Strossmayer se ze
své nemoci úplně již zotavil a že
podnikl včera delší proch á z ku. Biskup
Strossmayer hodlá se dne 30. července
vrátiti do Djakova.
Volby do zněmu v Bukovině.
Z Černovců, 26. července. (C.-B) P
dnešní doplňovací volbě zemského poslance za
města a obchodní komoru zvoleni byli v Čer-
novcích svobodomyslný kandidát advokát dr.
Benno Straucher 1842 hlasy a německý
svobodomyslný kandidát magistrátní ředite
Wiedmann 1777 hlasy.
V obchodní komoře president Bedřich
La ngenhan 15 a bankovní ředitel Vilém
Tittinger 13 hlasy z 15. Zvolení poslanei
náležejí k německé straně svobodomyslné.
V Serethu zvolen byl prof. Arthur S kedl
všemi 245 odevzdanými hlasy. V Sučavě koná
se zejtra druhá volba a snad i volba užší
Z Sradovce zpráva o výsledku volby ještě ne-
došla.
Bulharský kníže.
Z Koburgu, 26. července. (C.- B.) Knize
Ferdinand bulharský přibyl sem z Bayreuthu
za příčinou výročí smrti svého otce.
Skrozsmayer
Strossmayer
doktor
Benno
Bedřich Le
Tittinger
profesor
Arthur
Ferdinand bulharský
Německo
Osek
Djakovo
Bukovina
Černovec
Bayreuth
11
article
Dardanely.
Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Rozkaz,
vydaný veliteli Dardanel, aby nepropustil parník
»Malaka«, byl způsoben zakročením anglického
vyslanectví.
Z Cařihradu, 26. července. (C.-B.) Na za-
kročení Anglie u Porty pro průjezd ruských loní
dobrovolného loďstva Dardanelami ministr za-
hraničných věcí navštívil vyslance anglického
ruského a požádal je, aby oba kabinety (lon-
dýnský a petrohradský) dohodly se mezi sebou
o této záležitosti. Ve dvorních i vládních kruzích
přejí si patrně, aby konflikt byl srovnán a ne-
roznítila se otázka o průlivech a mořskýeh
úžinách.
Vatikán a Francie.
Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Úřadně pro-
hlašuje se, že nelze mluviti o vyjednávání pro
konflikt s Vatikánem. Legační tajemník Courcel
od podání noty a žádosti za brzkou odpově
neučinil dalších kroků. Odpověď lze očekávati
teprv koncem tohoto týdne. Konečné rozhodnutí
stane se v ministerské radě 2. srpna.
Port
Cařihrad
Dardanely
Anglie
Vatikán
Francie
Paříž
12
article
Anglická sněmovna.
anglický sněmovna
13
article
Z Londýna, 26. července. (C. B.) V dolní
sněmovně dotazoval se Dilke, je-li pravda,
že Rusové potopili střelbou vojenskou lod
»Knight-Commanders.
Prémfer Balfour odpověděl, že vláda
doslechla se těchto pověstí, ale doposud že ne-
bylo možná zvěděti pravdu, ač pátráno na
všech stranách. Než se zví, co na věci je,
třeba se o ní více nezmiňovati.
Gibson Bowles ptal se, co podnikla
vláda od noty ze dne 1. ledna 1903 stran prů-
jezdu ruských minonosek Dardanelami u
Porty, aby odvrátila porušení smluv z let 1856
a 1871.
Premier Balfour odpověděl, že až do
průjezdu »Petrohradu« a »Smolenska« vláda
zmíněně noty nepodnikla ničeho, protože v dobe
té neslyšela ničeho o porušení smluv.
Dilke
Rus
Gibson Bowles
Port
Balfour
Londýn
Dardanely
Petrohrad
Smolensk
dolní sněmovna
Prémfer Balfour
KnightCommander
14
article
Gibson Bowles ptal se dále, víli vláda,
že v roce 1901 uzavřena smlouva mez
Ruskem a Tureckem, jež obsahuje
zvláštní ustanovení o průjezdu některých ru-
ských lodí.
Premier Balfour odpověděl, že vlád
o takové smlouvě neví ničeho.
V dalším průběhu jednání tázal se Gibson
Bowles, ví-li premier, že dle čl. 1. pařížské
deklarace z roku 1856 dobrovolné mořské za-
jímačství je zrušeno a dle čl. 2. neutralní vlajka
chrání nepřátelské zboží, mimo válečný kontra-
Dále ptá se, prohlásil-li lord Clarendon
svého času jménem anglické vlády, že může
vysloviti s čl. 2. souhlas pouze za podmínkou,
že zajímačství bude odstraněno a prohlásil-
kn. Orlov, že je zmocněn podepsati deklaraci,
dodal však, že Rusko nemůže zavázati se v zá-
sadě, že setrvá při zrušení zajímačství. Řečníl
táže se teda, zda za takové výhrady se strany
Ruska a vzhledem k posledním událostem vlád
prohlásí, že není víc vázána deklarací a osobuje
si zase právo zmocňovati se nepřitelova majetk
pod neutrální vlajkou.
Premier Balfour odpověděl, že není n
místě diskutovat o těchto věcech vzájemnými
otázkami a odpovědmi. Také nemůže připově-
děti, že vláda učiní rozklad o posledních udá-
lostech jiným mocnostem.
Na další dotaz odpověděl Balfour, že jest
ochoten předložiti listiny. Rozumí se samo sebou,
že sněmovna v důležitých otázkách může prá-
vem žádati, aby byla zevrubně zpravena o všech
událostech, ale v nynější chvíli nelze slíbiti, ž
předloží spisy o posledních příhodách.
Gibson Bowles
Balfour
Rusko
Turecko
Clarendon
Orlov
16
article
K vraždění křesťanů v Číně.
Z Tjencina, 26. července. (»Temps«.) Fran
couzská vláda, jež má protektorát nad čínskými
katolíky, nařídila pečínskému vyslanci, aby žá-
dal úplnou s atisfakci za zavraždění belgi
ckých misionárů.
Fran
Čína
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Na podporu ruského loďařství.
Z Pebrohradu, 26. července. (C.-B.) Pr
hlavní správě mořské obchodní plavby a pří-
stavů zřídí se — dle úřadní zprávy — zvláštní
fond pro půjčky na koupě nových nebo roze-
stavených dřevěných nebo kovových mořských
lodí obchodních z ruského materiálu. Půjčky
mají se úrokovat 3.8% a splatiti nejdéle v 20
létech. Na letošek vykázala státní pokladna
k tomu účelu 100.000 rublů.
Baňská společnost »Hibernia«.
Z Berlína, 26. července. (C.-B.) V dnešní
schůzi dozorčí rady »Hibernie« usnešeno svo-
lati mimořádnou valnou hromadu ke dni
27. srpna za usnešením o zaopatření závod-
ních prostředkův a rozmnožením kapitálu o 6.5
mill. mk. Na podzim očekává se oživenía
zlepšení obchodu. Bezpodstatny jsou pověsti
připojení závodu »Ewald«.
Panamská společnost.
Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Francouz-
ský fiskus žádá na nové panamské společnosti,
jež — jak známo — dostala za průplav
200 mill. fr., za zápis koncesse, přenechané
starou společností, 13.6 mill. fr. kolkového
poplatku. Nová společnost protestovala prot
této dani.
Ewald
Francouz
Berlín
Hibernia
Paříž
Baňský společnost
Hibernia
mill
18
article
st. Z Pešti, 26. července. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů
beze změny. Platila: pšenice nová tisská
82 kg K 10 524, 81.6 kg K 10.35, 79 5 k
K 10.—, vašarhelská 80 kg K 10.35 na záři.
peštská 81.5 kg K 10.30 žlutá, 78 kg K 10 20,
76.5 kg K 9.90, novo-sadská 77.2 kg K 10 10,
rumunská 82 kg K 10.40, srbská 79.5 ke
K 10.10, stará tisská 80 kg K 10.35, bač-
ská 79 kg K 10.25, sv.-tomášská 78.2 k
K 10.30, skladní 76. kg K 9.75; žito nové
K 7.60 sž 7.70, oves K 6.70, ječme
K 6.62, kukuřice (— 5 halérů) K 6.30
až 6.45, řepka K 10.40.
Termínový obchod byl mdlý po
pevném počátku na nabízenou cizí pšenicí
pochmurnost.
K večeru znamenala: pšenice na řijen
K 9 78, na duben K 10.12, žito na říjen
K 7 57, na duben K 7.85, oves na říjen
K 6.70, na duben K 7.—, kukuřice na srpen
K 6 27, na září K 6.36, na květen 1905 K 6. 48,
řepka na srpen K 10.75.
Plodinový trh byl bez odbytu
a změny.
Počas í horké.
Z Nového Yorku, 26. července. (Zvl-
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: ustálené. Znamenala: pše-
nice na červenec 102.50, na září 93 1/e
kukuřice na září 54/s, cukr (Fair
Muscovados.) 3 50, bavlna 10.70. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
lenivé.
Z Liverpoclu, 26. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 600 žoků. Z toho na spekulace
vývoz —.— ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávky
na červenec 5.79, 0.—, na červenec srpen 5.75, 0.—
na srpen-září 5.62, U.—, na září-říjen 5.36, 0.—
na říjen-listopad 5.24, 0.—, na listopad prosinec 5.21.
0.—, na prosinec leden 5.18, na leden-únor 5.17, na
únor-březen 5.17, 0.—. na březen duben 5.18, 0.—
Smýšlení na konec ustálené..
Z moderního bankovnietví
německého.
Platil
svatý
Pešť
Nový York
kg
524
19
article
Schaaffhausenský spolek a Dre
Schaaffhausenský spolek a Dre
ždanská banka.
B. Připadá li v činnosti Německé banky
značná role bursovním obchodům, jest Seha afí
hausenský bankovní spolek ústa-
vem peněžním v plném slova smyslu průmy-
slovým, kterému byla podpora obchodu
průmyslu 1) racionálním úvěrnictvím vždy cíle
hlavním. Moený průmyslový a obchodní ruch
rýnsko-westfálského obvodu dal vznik tomuto
ústavu, klerý r. 1891 zřizuje filiálku v Berlině,
kam záhy přenáší se těžisko podniku. Zřízení
berlínské filiálky bylo prvým prolomením cen-
tralisační zásady ve vedení banky této. Toto
1) Sr. »Poruchy« atd. str. 186 sl.,
resp. 464.
praménů používám stejně jako minule.
odklonění se od původního směru, který nikte-
rak nebyl na překážku rozvoji kontokorrentních
obchodů, vynuceno rostoucími posicemi ostat-
ních bank v západním průmyslovém ústředi
Německa. Po berlinské filiálce následuje záhy
filiálka v Kolíně nad R. Do r. 1896 byla však
decentralisace obmezena; kommanditně zúčast-
něna banka v jediněm průmyslovém podniku
(válcovně L. Mannstnedt a spol.), který se mění
r. 1897 v akciovou spalečnost, jejíž podíly
banka si ponechává. Akciový kapitál, který
činil r. 1880 36 mill. mk. a r. 1894 celkem
48 mill. mk. (reservy 3.6 mill. mk.) vzrůstá
r. 1895 na 60 mill. mk. (reservy 6.03 mill.
mk.) a r. 1897 na 75 mill. mk. (reservy 11.3
mill. mk.).
Dre
L Mannstnedt
Berlín
Německo
Kolín nad R
Schaaffhausenský spolek
20
article
Vliv doby ale nezůstal bez důsledků. Čím
více sílí typ průmyslových bank s přímou účastí
v těch kterých podnicích v mladé říši a čím
více roste jeho význam v hospodářské činnosti
národa, tim více zabočuje banka v nové dráhy,
dané potřebou doby. Roku 1898 vstupuje Schaaff-
hausenský bankovní spolek kommanditně v ban-
kovní firmu Ph. Elimeyer v Drážďanech (1 mil.
mk.) a r. 1900 ve firmu Hamburger a spol.
v Katovicích (s 600.000 mk). Toto zúčastnění
vyneslo r. 1901 bance značné ztráty, protože
uvedený podnik byl silně angažován v konkurs-
ním rejdařství spojených lodníků. Zatím co
banka zvyšuje r. 1899 svůj akciový kapitál na
120 mil. mk. (reservy 20 mil. mk.), přejímá
r. 1900 bankovní závody firem S. Katzenstein
a synové v Bielefeldu, Bratři Sieckmannů v Her-
fordu a Salomona a Oppenheimera v Detmoldu,
jež sdružuje ve Vestřálsko Lipskou spolkovou
banku s akc. kapitálem 5 mil. mk. (ústředí
v Detmoldu, v Herfordu a Lemgu filiálky). Jak
z tohoto vývoje patrno, roste obvod banky
přenáší se nejen na sever ale i do středu Ně-
mecka. Jedna událost měla ale zvláště vliv n
vývoj další.
Sieckmann
Salomon
Oppenheimer
Schaaff
Drážďany
Katovice
Bielefeld
Detmold
Herford
Lemgo
S . SF
ford
21
article
Roku 1900 vystoupil z banky dosavadní
ředitel K. Klönne. Maje úzké styky s rýnsko-
vestfálským průmyslem báňským, byl nositelem
příslušných obchodních vztahů, jež zárovet
s přestupkem do Německé banky z části pře-
náší v nové své působiště. Banka cítí se touto
okolností, která nepůsobila příznivě na styky
ústavů uvedených, ohrožena ve své silné dosa-
vadní posici a zřizuje následkem toho nové
filiálky v rýnském obvodu průmyslovém (roku
1901 v Essenách a 1902 v Düsseldorfu). Vý-
bojný postup Německé banky svádí zároveň po-
zornost ústavu na jih Německa (sjednáno zá-
jmové společenství s Falekou bankou) a na
střed Rýna (banka přejímá za 3 mil. mk. akcií
středorýnské banky v Koblenci a vstupuje v bližší
styky s Mülheimskou bankou). I zde šíří se tedy
působiště zvolna na celé Německo — vliv soustře-
dovacích tendencí na Berlín, o nichž jsme již
dříve mluvili. Organisace na domácí půdě není
ovšem dosud skončena a spojení s Drážďanskou
bankou, o kterém jsme se zmínili, vede k no-
vým a novým doplňováním (hlavně v Saskua
Slezsku).
K Klönne
Maja
Essena
Düsseldorf
Německo
Rýn
Koblenc
Berlín
Slezsko
Faleka banka
Mülheimska banka
22
article
Zahraničným vztahům věnuje banka pozor
nost poměrně malou.
Do jaké míry stojí banka ve službách prů-
myslu své vlasti? Bilance její podávají odpověd
dostatečnou, byť někdy i negativně t. j. tím, co
v nich uvedeno není. Do r. 1899 nepodává
totiž banka naprosto žádných údajů o úhradních
poměrech věřitelů — až rok 1900 přináší bližší
vysvětlení. Od té doby udávají bilance, pokud
jsou dlužníky větší akc. společnosti a těžařstva
a pokud hrazeny požadavky ostatní. Roku 190
stoupli dlužníci ze 146 mill. mk. koncem 1899
na 161.7 mill. mk., aby r. 1901 klesli na 136
a 1902 na 132 mill. mk., důsledek to soudobé
poruchy hospodářského ruchu Německa. Z těcht
pohledávek připadalo na akciové společnostir.
1900: 51.7, 1901: 50.9 a 1902: 46.1 mill.
mk. Z ostatních pohledávek bylo nekryto roku
1900: 32, 1901: 24.2 a 1902: 22.4 mill.
mk. Posouditi detnilně objem a způsob obchodů
banky nelze, protože obchodní zprávy podkladů
k tomu nepodávají. Teprve od r. 1901 a 1902
stávají ae zprávy podrobnějšími (svou přesnou
bilancí jest Německá banka příkladna) a patrno
z nich, že koncem r. 1903 držela banka akcií
bank za 1.018, dopravních podniků za 5.993,
průmyslových podniků za 8.114, průmyslových
společností za 2.374 mill. mk. Trvale angažo-
vána banka v jiných bankovních podnicíeh
6,080.658 mk. (viz uvedené shora podniky).
V dřívějších létech měla banka význačnou
roli v elektrotechnickém průmy slu,
hlavně následkem úzkých vztahů k Schuckertově
společnosti. R. 1898 ruší tyto styky (banka vstu-
puje v Löwovu společnost), žádajíc od Schucker-
tových závodů totéž, jak nyní jasno, správně,
proto že vedení Schuckertových závodů neod-
povídalo zásadám řádného hospodářství. Hlavním
působištěm banky byl však průmysl báňský.
Zahraničný
Schuckertův
Schuckertový
Německo
Schucker
Löwův společnost
23
article
Několik dokladů: R. 1896 zakládá hutní společ-
nost dříve Karel von Born v Dortmundu (kapitál
1.8 mill. mk.), jež prodána r. 1891 hörderskému
spolku, r. 1897 mění v akciovou společnost kom-
manditu váleovny L. Mannslädta, r. 1897 za-
kládá porýnskou hutní společnost »Vilémovy hutě«
(akciový kapitál 2 mill. mk.), r. 1899 zřizuje
syndikátní kontor schaaffhausenského bankovního
spolku v Kolíně nad Rýnem (kapitál 1 mill. mk.),
r. 1900 mění v akciovou společnost selbecký
horní spolek, r. 1901 zakládá lotrinský hutni
spolek »Anmetz Friede« atd. Z oboru textil-
niho nutno uvésti: Zřízení důlkenské přádelny
bavlny, jihoněmecké společnosti pro průmysl
jutový v Mannheimu (4 mill. mk.), přádelny
a tkalcovny bavlny v Eitorfu (21% mill. mk.)
Z ostatních oborů zasluhuje zmínky založení ně-
mecko atlantické telegrafní společnosti v Kolině
nad Rýnem (20 mill. mk. r. 1899). Hrubé zisky
banky činí r. 1894: 4.995, r. 1898: 8 725,
r. 1900: 10.275, r. 1902: 8.407 mill. mk.
dividendy r. 1894: 648. r. 1895: 799, r. 189
až 1899: 8, r. 1900: 749, r. 1901: 5, r. 1902
5 procent. Reservy roku 1902 20.1 mill. mk.
akciový kapitál 100 mill. ml.
Přese svou centralisaci byla banka vždy
v dobrých stycích s některými jinými závody
svého druhu a velikosti a nezřídka účastnila se
i na jich zakladatelské činnosti. Zvláště s drá-
ždanskou bankou) byla vždy v intimním
spojení. Uzříme, že ne bez příčiny.
Drážďanská banka jest opětným a mocným
dokladem, jak blahodárně působilo sjednocení
1) »Poruchy« etc. str. 153 sl. resp. 455 sl.
Born
L Mannslädt
Anmetz Fried
Dortmund
Kolín nad Rýn
Mannheim
Kolina nad Rýn
Vilémov huť
selbecký horní spolek
Eitorf
725
ml
24
article
Německa na hospodářský rozvoj národa. Roku
1873 jest malou bankou s 9.6 mill. marek 5).
Kotvíc plně v Sasku zkvétá s ruchem své užší
vlasti, aby zvolna přenesla své působiště na
celé Německo a aby — vedena z Berlína —
vládla r. 1902 akciovým kapitálem 130 mill.
marek a reservami 34 mill. m. Jaký to úžasný
vzmach během třiceti let, požehnaných prací a
úsilím národa! Do r. 1895, odkud začíná náš
vývojový přehled, pracuje banka s kapitálem
akc. 70 mill. m. V tomto roce, který byl tak
významným pro její budoucno, zvyšuje kapitál
na 75 mill. m. Snaha po zvýšení zahra-
ničních obchodů vede ji k tomuto kroku:
zřizuje filiálku v Londýně a přejímá Bré m-
skou banku (založenou r. 1856) s kapitá-
lem 20 mill. m. a s fondem 1.608 mill. m.
Německo
Sasko
Berlín
Londýn
Brý m
ska banka
25
article
Převzetí toto provedeno tím způsobem, že pře-
jala Drážďanská banka Brémskou se všemi ak-
tivy a passivy a dává dosavadním akcionářům
za 15 mill. m. svých nových akcií; jeví s
tedy knihový získ 6.6 mill. marek. Soudilo-li
se, že banka míní nadále býti nositelem zahra-
ničního obchodu a vztahů svého národa, byl
úsudek tento nesprávným. R. 1896 počíná banka
tím úsilněji posilovati své posice domácí. Za-
kládá depositní pokladny v Berlíně a přejímajíe
obchody firmy J. E. Weriheimber zakotvaje
pevně ve středu bavorského průmyslu, Norim-
berce a Fürthu. R. 1898 zakládá filiálku v
Hannoveru (převzetím firmy A. Simona) a od
r. 1900 obrací jmění na obvod rýnsko- vestfál-
ský, zaslibenou zemi německých bank. Vhodnou
příležitost k tomu dává jí zvýšení akciového
kapitálu Düsseldorfského bankovního spolku,
jehož čásť akcií kupuje pro trvalou držbu. Po-
ruchy r. 1901 zdržují ovšem tento vývoj, ale
jen na krátko. R. 1902 sjednává banka zájmové
společenství se západoněmeckou bankou a ko-
linskou směnárenskou a komissionářskou bankou,
zatím co byla postupně svůj akciový kapitál
zvýšila na 110 (1897) a 130 mill. marek (1899).
Weriheimber
Fürth
A Simon
Berlín
Hannover
drážďanský banka
západoněmecký banka
mill
26
article
Obchodům na jihu Německa slouží nadále nová
filiálka ve Frankfurtu n. Mí.
Postupová taktika Drážďanské banky, jejíž
ústředí de faeto tkví dnes v Berlíně (Berlinská
filiálka založena 1881), liší se od taktiky ně-
mecké banky dosti podstatně. Jak jsme zřeli,
ponechává Německá banka převzatým ústavům
i nadále samostatnost, vyhražujíc si pouze pod-
statné slovo ve správě při současné pevné držbě
části akcií; Drážďanská banka přejímá naopak
celý kapitál závodů, jež chce ovládnouti, a mění
je ve své filiálky. Teprve 1903 přináší částečné
odklonění od dosavadní politiky: kolínské smě-
nářské banky, západoněmecké banky a porýnské
banky přejímá již jen čásť akcií se současným
postoupením ve správní radě. Úspěchy Německé
banky působí nepopíratelně tento převrat ná-
zorový.
Zakladatelská činnost Drážďanské banky
jest značná a různá. Jakási touha novosti jest
v jejím postupu. Jedna z prvých seznává vý-
znam elektrotechnického průmyslua
do dnes — člen známého syudikátu Löwova —
má značný podil na něm (v elekt. spol. Union,
ve Společnosti pro elektr. podniky v Berlíně,
Mexican Electric Works Ltd., L. Löwe a spol.,
Dynamit Trust Co. a p.). K němu druží se
značná účasť v t. zv. terrainových spo-
lečnostech. V tomto směru sluší uvésti založení
Berlínské pozemkové spol. a pozemkové spol.
Löwův
L Löw
Německo
Frankfurt můj
Berlín
drážďanský banka
Mexican Electric Works Ltd
27
article
Kurfürstendamm. Neméně vážnou posici zaujímá
v strojnictví.
Strojírna Hartmannova v Saské. K amenici,
Ruská strojírenská společnost v Lugarsku na
Rusi, Společnost pro polní a malé dráhy dříve
Orenstein a Hoppel (změněna v akc. r. 1897),
strojírna Bratří Böhlerů v Berlíně, která nabyla
pevné půdy i v průmyslu této říše — toť jen
některé ze závodů jí založených a dosud z části
vedených. Za účelem stavby místních dráh za-
ložila banka Kontinentální společnost pro stavbu
a provozování dráh, jejíž vývoj až dosud ovšem
málo uspokojuje. Ve společnosti s Německou
bankou zúčastněna na Anatolských dráhách, ale
jen přechodně. Jak patrno, tkví zakladatelská
činnost i této banky v Německu, jak dáno to
posláním jejím i pojímáním úkolů její. Účasť její
v báňském průmyslu, s nímž hledala styky
již od r. 1870, vzrostla zvláště založením Har-
penské báňské, k níž ji víží intimní vztahy.
Pro charakteristiku banky jest význačné převe-
dení Moselské báňské společnosti z francouz-
ských do německých rukou — tak banky snaží
se doplňovati a upevňovati výboje 1870—1871.
O účasti banky v průmyslu podává jasný doklad
bilance (r. 1902, dle které (konsorciální účet)
angažována banka na elektro-technickém prů-
myslu 6.7, báňském 3.5, jiných 8.1 mill. mk.
Vlastních papírů průmyslových měla koncem
r. 1902 v držení za 86 mill. mk. Při tom dlužno
míti na mysli, že jest stále vůdčím faktorem
ve finančních obchodech státu saského. Intimní
styky víží ji i k Mexiku.
Hartmannův
Orenstein
Böhler
Berlín
Německo
Haro
Mexiko
28
article
Po stránce obchodní vyznačovala se banka
tím, že se snažila získati co možná nejvíce pe-
něz cizích. Úsili toto se dařilo a do roku 1901
rostou její deposita značně (1904: 20.7, 1897:
37.4, 1900: 94 6, 1901: 77.6, 1902: 93.2
mill. m.); potom nastává však — zvláště vli-
vem kríse a vytýkáním tohoto momentu — obrat.
Stejný vývoj možno konstatovat co do dlužníků,
kteří dostupují roku 1900 194 2 (krytí) a 946
mill. marek (nekrytí), aby klesli roku 1902 na
154.9 resp. 78 6 mill. m. Vedle tohoto znač-
ného úvěru průmyslového zasluhuje pozornosti
u banky této silný úvěr pro spekulaci s cennými
papíry, čímž vyložiti značné odpisy na účtu
běžných účtů za dob bursovní deprese (roku
1900: 401.000, roku 1901: 352.000 marek
a pod.). Klientelu Drážďanské banky tvoři více
menší kapitalisté, což patrno z toho, že prů-
měrný obnos docházejících a vycházejících smě-
nek jest menší než u Německé banky a že také
průměrný obnos dlužnický jest menším než
u německé banky (průměrný obnos směnečný
roku 1896: 4426, 1902: 3601 m.; v kontu
běžných účtů činí průměr roku 1896: 48.4,
1902: 30.7 tisíců m.). Porucha r. 1901—1902
působila také na banku pronikavěji. Dividendy
činily r. 1894—1896: 8, 1897—1899 : 9,
1900: 8, 1901: 4, 1902: 6 proc. Zálohy
dostupují koncem roku 1902: 34 mill. m.
Společně interessy v Porýní a na jihu Ně-
mecka, rostoucí úkoly a do jisté maíry i rivalita.
) Sombart l. c. 207 str.
Sombart
Porýní