Ročník XVII.

V Praze, dne 26. listopadu 1908.

Číslo 48.

ŽENSKÝ

LIS

Senát pro mladistvé provinilce a zlo- činnost dělí. Zákonodárci a měšťáčtí mravokárci stě- žují si na zkaženost mládeže a poukazují k stálému vzrůstu počtu mladistvých zločinců a provinilců. Nelze popříti, že dle statistiky soudní stále přibývá mladistvých provinilců a zlo- činců, nedosáhnuvších ještě 16. roku. Tento číselný vzestup ukazuje prý, jak mládež stále více a více pustne. Z našeho stanoviska opravily bychom názor ten do té míry, že ze zjevu toho vidno, jak málo se trestní zákony zdokonalují a zlepšují. Vláda v Rakousku teprve nyní přistupuje ku zřízení zemských a krajských senátů pro souzeni mladistvých provinilců. Senáty tyto mají počátkem r. 1909 vejíti v činnost. Soudům těmto podléhati budou obvinění do 16. roku. Takového zřízení bylo již dávno třeba, uvážíme-li, jak kruté byly v jednotlivých případech rozsudky vůči mla- distvým provinilcům, nad nimiž se každý cí- tlivý a myslící člověk často musel pozasta- viti. Mnohým krutým rozsudkem dáno na jevo, jak málo pochopení jest v našem trestním právu pro duši dítěte, pro sociální poměry, v nichž vyrůstá, a pro bídu, jež je ničí. Jest třeba vžíti se do okolností, jež činí z dítěte provinilce, jež vhánějí je do rukou soudce. Dítě, mládež, jež záhy ztrácí matku nebo otce a osiří, nemá nikoho, kdo by se o ni staral, čímž vyrůstá sama na sebe jsouc od- kázána, bez lásky a péče, i je pochopitelno, že snadno mravně i tělesně upadá a klesá v záhubu. Uvážíme-li, jak zhoubné vlivy okolní po- kazí vše, co na dítěti dobrého, můžeme se diviti, proviní-li se něčím, co zasluhuje po- kárání? Třeba tu věnovati pozornost nynější re- formě soudnictví, soudním senátům pro mla- Vychází každou středu s datem následujícího dne. Cena 6h

distvé provinilce, jak dalece přispějí ku po- lepšení zbloudilých. A tu nutno kromě uve- deného uvážiti, kolik souzených dětí a mla- distvých provinilců jest tak vychováno, aby znali dosah a rozsah svého provinění? Nej- lepší odpověď mohli by nám tu dát svědo- mití, paedagogicky vzdělaní soudcové. Zajisté že jednomyslná jejich odpověď by zněla, že rozum i karakter těchto ubohých není na- prosto tak vyvinutý, aby mohl býti činěn za spáchaný čin zodpovědným. Na mezinárodním kriminalistickém sjezdu učiněn návrh, aby děti mladší 16 let nebyly vůbec potahovány k soudu a nepodléhaly trestnímu právu. Ani příští senáty ku souzení mladistvých provinilců nebudou vážným a opravdovým krokem ku polepšení proviněných. Snad budou mírněji soudit a trestat, snad vnesou poněkud lidskosti v celé jednání soudní, ale provinilce nepolepší. Náprava by musela být učiněna již v trestním právu policejním, aby totiž vůbec bylo vzato z moci policie. Tam začíná kruté jednání se zatčenými dětmi a mládeží, a tam podlamuje se vše, co dosud v dítěti dobrého. Představme si, že 6—8leté dítě, zatčené, řekněme pro žebrotu, musí se podrobiti celé té proceduře policejní, jako každý zločineca těžký provinilec. Bývá voděno po ulicích z jedné strážnice do druhé, zavřeno za mříže s opilci, zloději a prostitutkami a na konec podrobeno lékařské prohlídce jako nejhorší mravně kleslý člověk. Může takovéto kruté jednání zlepšiti něco na mravech dítěte? Jest to starý, zastaralý zákon, jenž policii dal do rukou trestní moc, jež patří výhradně soudu. Starý policejní „Prügelpatent“ musí být zrušen, a policii pak budiž ponecháno jedině bezpečnostní právo a moc, nikoliv však trestající, hlavně vzhledem k mladistvým provinilcům. Dosavadní krutá odsuzování mladistvých provinilců, jakých často jsme svědky, přispí-